DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemcrust. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcrust. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 3. prosince 2021

Recenze/review - DISHELL - Teutonic Beat (2021)


DISHELL - Teutonic Beat
CD 2021, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Pokud jste propadli metalu jako já, tak moc dobře víte, že krvavé kořeny nelze jen tak vytrhnout. Rád a často se čím dál tím více vracím do minulosti. K samotným základům extrémních stylů. Vždy se mi líbila v hudbě surovost, síla, energie, hromady popraskaných kostí, které zůstávaly poházeny všude kolem po poslechu zásadních desek žánru. Polské DISHELL jsem neznal vůbec. Nové album "Teutonic Beat" mi přišlo na recenzi a nečekal jsem vůbec nic. Nakonec mám obličej rozsekaný do krve.

Je totiž pátek a já píšu a poslouchám. Jsem unavený z práce, z lidí kolem, ze spousty zbytečných informací, které se na nás v dnešní době valí jako lavina. Chci pivo, svůj pokoj a hudbu jako hrají DISHELL. Death metal, crust, punk. Texty v mé oblíbené polštině. Deska na mě opravdu působí jako návrat po časové ose zpět. 


Pocházím ještě z doby, kdy byl metal špinavý a hnusný, když kolikrát nadšení a touha ničit převládaly nad hráčským uměním. Štvou mě umělohmotné nahrávky dnešních dní. Dřív šlo hlavně o tlak, o energii, o to, udělat pořádný bordel. Možná právě proto se mi "Teutonic Beat" líbí. Kapela si na nic nehraje, skladbám věřím, cítím, že je hrají od srdce. A vůbec mi nevadí, že se nejedná o nic převratného. Jde o to nás hlavně vykostit. A myslím, že se to povedlo. Ve stylu starých švédských kapel, ve stylu punku a crustu, v rytmu tančících zombie nám Poláci předkládají náklad syrového masa, které už značně zapáchá. Slyším zde ozvěny CELTIC FROST, ANTI CIMEX, DISFEAR. A jsem spokojený. Mám totiž pivo, volný čas, který hodlám využít právě podobnou hudbou. Nemusím nad ní přemýšlet, jen si tak kývat spokojeně hlavou do rytmu a nic neřešit. Doporučuji. Připadá mi totiž, že je dnes spousta lidí v podivné křeči, že se nedokáže uvolnit, zařvat si a vyplivnout ze sebe nakumulovanou energii a zdravou naštvanost. Stylový obal, slušný tradiční zvuk. Myslím, že netřeba řešit nic dalšího. DISHELL to do vás naperou pod tlakem, až vám pukne lebka. Potom se ale dostaví klid a stav blaženosti. Death punk crust! Kosti praskají!

Asphyx says:

If you've fallen into metal like me, you know very well that bloody roots can't just be uprooted. I like and often go back and forth. To the very basics of extreme styles. I've always liked the brutality, strength, energy, piles of cracked bones that have been thrown all around after listening to the essential records of the genre. I didn't know Polish DISHELL at all. The new album "Teutonic Beat" came to my review and I didn't expect anything at all. Eventually, my face is cut into blood.

It's Friday and I write and listen. I'm tired of work, of people around me, of a lot of useless information that rolls over us like an avalanche these days. I want beer, my room and music like they play DISHELL. Death metal, crust, punk. Lyrics in my favourite Polish. The record really seems like a timeline return to me.


I come from a time when metal was dirty and disgusting, when many times enthusiasm and the desire to destroy prevailed over the art of playing. I am annoyed by the plastic recordings of today. It used to be mainly about pressure, about energy, about making a real mess. Maybe that's why I like "Teutonic Beat". The band doesn't play anything, I believe in the songs, I feel that they play them from the heart. And I don't mind at all that this is nothing revolutionary. It's mainly about boning us. And I think it worked. In the style of old Swedish bands, in the style of punk and crust, in the rhythm of dancing zombies, the Poles present us a load of raw meat that already smells bad. I hear echoes of CELTIC FROST, ANTI CIMEX, DISFEAR. And I'm satisfied. I have beer, free time, which I intend to use with similar music. I don't have to think about it, just nod my head to the rhythm and don't solve anything. I recommend. It seems to me that a lot of people today are in a strange spasm, that they can't relax, roar and spit out their accumulated energy and healthy anger. Stylish packaging, decent traditional sound. I don't think anything else needs to be addressed. DISHELL will push it under you until your skull breaks. But then there is peace and a state of bliss. Death punk crust! The bones are cracking!


--TRACKLISTING--
1. Prosto w noc
2. Kres
3. Niewiedza
4. Szczujnia
5. Rynsztok galaktyk
6. Zmory
7. Zagłady rytm
8. Lament
9. ACAB

--LINE-UP--
Janek - drums
Kamil - guitar/voc
Łukasz - bass
Maciek - guitar

--BAND CONTACT--
https://www.facebook.com/dishell666/
https://dishell.bandcamp.com
https://www.instagram.com/dishell666/

--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS
https://www.selfmadegod.com
https://www.facebook.com/selfmadegod
https://www.selfmadegod.bandcamp.com
https://www.instagram.com/selfmadegod_records
https://www.soundcloud.com/selfmadegodrecords
https://www.youtube.com/user/SelfmadegodRecord

sobota 13. února 2021

Recenze/review - ABORTION - No Lives Matter (2020)


ABORTION - No Lives Matter
CD 2020, Bizarre Leprous Production

for english please scroll down

Potkal jsem jednou chlápka, který měl v mozku zabodnutý kousek ulomeného nože. Chodil s ním po světě několik let a neustále si stěžoval na bolesti hlavy. Občas někoho napadl, byl naštvaný, jedovatý, zákeřný a nikdo ho neměl rád. Někdy, když se rozhlédnu kolem sebe, tak mám pocit, že takových lidí kolem mě chodí víc. Nechápu, kde se v nich bere tolik zla. Kdyby si raději pustili novou desku slovenských death grinderů ABORTION. 

V dnešní době se každý může vyjadřovat ke všemu, ale přesto, mě tohle album ihned proniklo do krve. Líbí se mi, jak je špinavé, neurvalé, undergroundové. Možná za to může surový zvuk, možná trefné a přesné texty, nevím, ale přesně takový druh hudby jsem právě teď potřeboval. Perfektně sedne do současné situace, kdy spousta jedinců odhaluje svoji spíše horší stránku. "No Lives Matter" je nahrávkou, která vám v podobě krátkých úderných bodnutí - songů, vyndá kousky zlomeného nože z mozku. 


"No Lives Matter" má v sobě potřebné vibrace, energii, tlak i sílu. Muselo vzniknout někde v zakouřených špinavých sklepech slovenského podzemí. Nic pro slabé povahy, ale pořádná nálož zkaženého masa, kterou právě někdo vyložil před váš dům. Dar od pánaboha, tak se tomu někdy říká, v deathu, grindu i crustu tomu tak je. Podobných kapel běhá po světě stovky, ale jen některé umí vytvořit krutou a krvavou atmosféru. Oproti předchozí desce "All You Need is Hate" mi přijde novinka temnější, jakoby vystihovala přesně to, co se kolem nás právě děje. A punkové kousky? Pro mě osobně se jedná o příjemné osvěžení a potvrzení, že ABORTION jsou tím druhem, odrůdou, kterou si můžete pustit ve chvílích, když přijdete naštvaní z práce, když vidíte večer zprávy nebo budete právě číst tupý příspěvek někde v diskuzi. "No Lives Matter" je plivnutím do ksichtu všem, kteří mají v lebce usazenou nenávist. Přesně takhle si představují skvělé stylové album. Death, grind, crust, punk, vše je namícháno ve smrtícím koktejlu. Stačí se jen napít. Myslím, že k téhle desce se budu rád a často vracet. Minimálně pokaždé, když uvidím někde hloupé zprávy, když potkám dalšího blbce a nebo jen tak,  pro radost, až si budu potřebovat vyčistit hlavu. Trepanace lebky zvaná ABORTION! 


Asphyx says:

I once met a guy who had a broken knife stuck in his brain. He went around the world with it for several years and constantly complained of headaches. Sometimes he attacked someone, he was angry, poisonous, insidious, and no one liked him. Sometimes when I look around, I feel like there are more people like me around me. I don't understand where so much evil is coming from them. If they would rather play a new record of Slovak death grinders ABORTION.

Nowadays, everyone can comment on everything, but still, this album immediately got into my blood. I like how dirty, rude and underground this album is. Maybe it's the raw sound, maybe the right and accurate lyrics, I don't know, but that's exactly the kind of music I needed right now. It fits perfectly into the current situation, where many individuals rather reveal their worse side. "No Lives Matter" is a recording that takes pieces of a broken knife out of your brain in the form of short striking stabs - songs.

"No Lives Matter" has the necessary vibrations, energy, pressure and strength. It must have originated somewhere in the smoky dirty cellars of the Slovak underground. Nothing for the weak, but a proper load of rotten meat that someone had just unloaded in front of your house. A gift from God, that's sometimes called it, that's the way it is in death, grind and crust. Hundreds of similar bands run around the world, but only some can create a cruel and bloody atmosphere. Compared to the previous album "All You Need is Hate", the novelty seems darker to me, as if it captures exactly what is happening around us. And punk pieces? For me personally, this is a pleasant refreshment and confirmation that ABORTION are the kind, variety that you can listen to when you come upset from work, when you see the news in the evening or you just read a dumb post somewhere in the discussion. "No Lives Matter" is a spit in the face of all those who have hatred in their skulls. This is exactly how I imagine a great stylish album. Death, grind, crust, punk, everything is mixed in a deadly cocktail. Just have a drink. I think I will be happy to return to this record often. At least every time I see stupid news somewhere, when I meet another jerk, or just for fun, when I need to clear my head. Skull trepanation called ABORTION!


about ABORTION on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Don't Forget To Pay
02. Christian Catalog
03. Count The Dead
04. Maybe Someone
05. Blitzkrieg Drugs
06. Prince Hoax
07. Stay Human
08. Your Fault
09. Choise
10. Alcohol
11. Holes
12. False Friends
13. Not You
14. Who Are You?
15. Infected
16. Time Is Sick
17. Dance, Dance
18. Heroe Of The Carpatian Type
19. Correct Expression
20. Bombs On Nitra
21. Kill Me On Sunday

band:
Anton"Lepra" Varga (Bass, voc.)
Libor "Bibo" Hanulay(Guitar)
Ondro "Nyarg" Varga (Guitar,voc)
Miro Raučina (Drums)


čtvrtek 7. ledna 2021

Recenze/review - TO THE DOGS - Demo (2020)


TO THE DOGS - Demo
demo 2020, Edged Circle Productions

for english please scroll down

Vezměte několik kilo špíny, zamíchejte ji se zkaženou krví, upěchujte starou kostí a podávejte podchlazené. Můžete případně požádat nějakého kolegu, aby vzal rezavé hřebíky a pomalu vám je zarážel pod nehty. Je to prostě tak, podobné pocity mám i z demonahrávky amerických TO THE DOGS. Spousta thrashe, blacku, ale i crustu, neurvalý zvuk, tohle vše dělá z nahrávky povinnost pro všechny špinavce.

Podobné záležitosti beru jako ochutnávku, upozornění, že kapela existuje. Pánové se zapsali do mé knihy mrtvých krvavým písmem a já mohu odpřisáhnout, že mi podobná krmě vždy bude chutnat. Líbí se mi energie, která ze tří vysokooktanových skladeb doslova cáká na všechny strany. 

 

Máte rádi kapely jako VENOM, NIFELHEIM, VULCANO, MORBID SLAUGHTER, DEATHHAMMER, PENTAGRAM CHILE, AURA NOIR, DESASTER, PROTECTOR, POSSESSED a podobné? Pak neváhejte ani chvilku. TO THE DOGS mají stejný podobný říz, drive, pradávnou sílu, která láme kosti. A dělají to elegantně. Navíc přidávají pořádnou dávku crustu. Je pro mě hrozně příjemné spadnout do téhle drtičky a nechat se rozmělnit na malé kousky. Pokud jste prokletí stejně jako já, tak neváhejte ani chvilku. Rád a čím dál tím častěji se k podobným špinavostem uchyluji. Mám při poslechu totiž pocit, že svět je ještě v pořádku. Pánové hrají rychle, moc se s tím nepářou. Není čas na pózy, což oceňuji u kapel také čím dál tím více. Zkrátka a jednoduše - TO THE DOGS loni přijeli s valníkem prašivých kostí a vyložili jej u nás před domem. Není čas na řeči, lepší je přidat volume a naplno se oddat black/thrash/death crustovým orgiím. Jdu znovu na to! Masakr!


sumarizace:

Riffy ostré jako břitva, plesnivina a black/death/thrash/crustový feeling. To jsou první věci, které mě napadají při poslechu novinky "Demo (2020)". TO THE DOGS nahráli tradiční, klasické album. Zaplať Satan za to! Nahrávka je určena pro všechny pravé old school black/thrash metalové maniaky. Nečekejte žádný posun, ani progresi, ale rovnou rozsekaný obličej. Jsem při poslechu rozemletý jako nějaké pořádně rozdrcené maso. Zavolejte do kafilerie, za chvíli jsem tam. Mé staré kosti děkují, že se zase jednou mohou rozhýbat v pořádně rychlém tempu. Pokud jste měli rádi stará alba starých prašivých maniaků, myslím, že budete spokojeni i tentokrát. Nahlas, rychle a pořádně krutě. Strhněte všechny modly! Rozbijte kladivem zeď a slyšte poctivý, reálný black/death/thrash/crust metal od těchto skvělých bastardů! Old school metal forever! TO THE DOGS rules!



Asphyx says:

The riffs sharp like a rasor, mildew and black/death/thrash/crust feeling. These are the first things coming to my mind when listening to the news, "Demo (2020)". TO THE DOGS recorded the traditional, classic album. Thanks to Satan! The recording is intended for all true old school black/thrash metal maniacs. Don't expect any shift or progression, but right cut up face. When listening I was minced like some pretty crushed meat. Call the glue factory, I'm there in a few minutes. My old bones thank that they can once again move in pretty rapid pace. If you liked old albums of these old dusty maniacs, I think you will be satisfied this time too. Loud, fast and really cruel. Tear down all the idols! Break the wall with a hammer and hear honest, real black/death/thrash/crust metal from this great bastards! Old school metal forever! TO THE DOGS rules!


tracklist:
1. Virus 
2. To the Dogs
3. Prowler


pátek 1. ledna 2021

Recenze/review - OFFSET - Bent Benevolence (2020)



OFFSET - Bent Benevolence
CD 2020, Pulverised Records

for english please scroll down

 Zničit, spálit, roztrhat. Rozzuřený dav, adrenalin stoupá. Chytí jej náhodou, když se pokusí utéct temnou uličkou. Obviněný, svázaný, vláčený po zemi. Pro výstrahu všem. Soud bez pravidel, krvelačnost a strach. Pověšený na nejvyšší lampu na náměstí se houpá do větru. Jazyk vyplazený, oči vypoulené. Udělej si s ním fotku, všichni ti ji budou závidět. Emoce se uklidní a pak někdo do ticha pronese, že byl nevinný.

 Singapurští OFFEST už na první poslech působí, jakoby přišli do studia ze špinavé ulice. Kolem se potulují party ostrých hochů a všichni se těší na další skladbu. Death metal, punk, crust. Tohle všechno naleznete i na novém EP "Bent Benevolence". Surová, syrová nálož, špinavá bomba.



Skladby odsýpají jako lavina z černého kamení. Celou deskou navíc prostupuje temnota, která si vás ihned přitáhne na svoji stranu. Je to zkrátka klasický masakr ohlodaný až na kost. Muzika, která patří do zaplivaných klubů, na periferii města, do podchodů, ve kterých se bojíte zastavit. Zvuk láme kosti, bicí drtí, kytary řežou, myslím, že si není na co stěžovat. Možná vokál, ten je občas trošku monotónní, ale to k tomuto stylu tak nějak patří. Poslouchám dál a kolem mě proběhne jedna parta. Je to jen okamžik, malý záblesk a padám k zemi s proříznutým hrdlem. OFFEST nahráli poctivou desku, která vás přišpendlí na zeď. Musíte mít samozřejmě svoje uši naladěné do podzemí, ale potom budete odměněni pořádně ostrým zážitkem. Songy řežou, pálí a žhnou. A zároveň chladí. To jsou pro mě atributy dobrého death/crust/punku. Pánové jej hrají dobře, bez zábran a vy si tak můžete vychutnat pocity rozzuřeného davu. Hodně divoká záležitost!


Asphyx says:

Destroy, burn, tear. Angry crowd, adrenaline rising. It catches it by accident when it tries to escape through a dark alley. Accused, bound, dragged on the ground. To warn everyone. Court without rules, bloodthirstiness and fear. Hanging on the tallest lamp in the square, it sways in the wind. Tongue out, eyes bulging. Take a picture with it, everyone will envy you. Emotions calm down and then someone says in silence that it was innocent. 

At the first listening, Singapore´s OFFEST look like they came to the studio from a dirty street. Parties of sharp boys are wandering around and everyone is looking forward to the next song. Death metal, punk, crust. You can find all this on the new EP “Bent Benevolence”. Raw bomb, dirty bomb. 

The songs spill away like an avalanche of black stones. In addition, darkness permeates the entire board, which immediately draws you to its side. It is simply a classic massacre gnawed to the bone. Music that belongs to spit clubs, on the outskirts of the city, to the subways where you are afraid to stop. The sound breaks the bones, the drums are crushed, the guitars are cut, I don't think there's anything to complain about. Maybe the vocals, it's a bit monotonous at times, but it kind of belongs to this style. I keep listening and a bunch runs around me. It's just a moment, a small flash and I fall to the ground with my throat slit. OFFEST recorded an honest record that will pin you on the wall. Of course, you have to have your ears tuned underground, but then you will be rewarded with a really sharp experience. The songs cut, burn and glow. And at the same time it cools. These are the attributes of good death / crust / punk for me. Gentlemen play it well, without hindrance, so you can enjoy the feelings of an angry crowd. Very wild affair!


TRACKLIST
1. Plunged Into (2:04)
2. Plugged Illusion (2:19)
3. Playhell (1:30)
4. Plagueatory (3:41)

https://www.facebook.com/offsetcrustmachine
https://www.pulverised.net
https://www.facebook.com/pulverisedrecords
https://pulverised.bandcamp.com

pondělí 28. prosince 2020

Recenze/review - CURSED BLOOD - Taker Of Life (2020)


CURSED BLOOD - Taker Of Life
CD 2020, War Anthem Records

for english please scroll down

Našel jsem ve sklepě krabici plnou zlámaných kostí. Přemýšlel jsem, jak se tam vzala? Komu patřily? Odpovědí mi byla temná chodba, která vedla až na nedaleký hřbitov. Vydal jsem se podzemím a poslouchal jen samou surovou a ošklivou hudbu. Už dlouho mi pomáhá přežít, pokaždé, když vylezu na světlo. Vstupuji do staré, zdánlivě opuštěné márnice a na prvním náhrobku vidím nápis CURSED BLOOD. Otevírám víko z mramoru a místo shnilého těla se na mě vyhrne syrový death metal ušpiněný jako ruka mrtvoly.

Debutové album řeckých CURSED BLOOD připomíná krabici zlámaných kostí, o jejichž původu můžeme vést dlouhé diskuze. Důležité ale je, že se zde hraje pravý undergroundový smrtící kov, který je doslova nasáklý zkaženou krví. Kapela je ale ovlivněna i thrashem, grindem, hardcore. Zkrátka a jednoduše, koktejl smrti jak se patří.


"Taker Of Life" je nahrávkou, která musela vzniknout v těch nejtemnějších koutech Hádovy říše. Vše je ohlodáno na dřeň, kapela útočí přímo, bez jakýchkoliv vytáček a zbytečností. Skladby jsou velmi dobře napsány. Během poslechu se kolem mě vznáší ponurá a tajemná atmosféra. Jakoby se v jednom kotli v pekle potkali zástupci švédské scény (DISMEMBER, GRAVE) s členy hardcore a crustu. Vše je zalito rozžhavenou lávou a podáváno spolu se syrovým masem na podnose z lidských lebek. CURSED BLOOD jsou zároveň také takovým morbidním osvěžením mezi zástupy ostatních, naklonovaných kapel současnosti. Úplně před sebou vidím malý klub na periferii našeho města. Hodně alkoholu, testosteron a na pódiu řádí Řekové. Když jejich prvotinu poslouchám, mám hroznou chuť podobný koncert zažít. Naživo to musí být masakr. Zatím si srovnám kosti na hromadu, přidám volume a budu se těšit na další skladbu. "Taker Of Life" jsou pro mě velkým překvapením, kapelou, jejíž hudba mi koluje v žilách. Takhle nějak si představuji záhrobí. Album má neskutečný drive a energii. A jako bonus vás spálí na popel! Totální masakr v márnici, který se opravdu povedl! 


Asphyx says:

I found a box full of broken bones in the basement. I was wondering how the box got there? Who did they belong to? The answer was a dark corridor that led to a nearby cemetery. I went under the ground and listened to the raw and ugly music. It has been helping me survive for a long time, every time I come out into the light. I enter the old, seemingly abandoned morgue and see the inscription CURSED BLOOD on the first tombstone. I open the marble lid and instead of a rotten body, raw death metal soiled like a corpse's hand reaches me. 

The debut album of the Greek CURSED BLOOD is reminiscent of a box of broken bones, the origin of which we can have long discussions about. But the important thing is that real underground deadly metal is played here, which is literally soaked in rotten blood. But the band is also influenced by thrash, grind, hardcore. Simply put a cocktail of death as it should be.


"Taker Of Life" is a record that must have been made in the darkest corners of the Serpent Empire. Everything is gnawed to bone marrow and the band attacks directly, without any twists and turns all warnings. The songs are very well written. As I listen, a gloomy and mysterious atmosphere hovers above me. It is as if representatives of the Swedish scene (DISMEMBER, GRAVE) met with members of the hardcore and crust in a hellish cauldron. Everything is filled with hot lava and served together with raw meat on a tray of human skulls. CURSED BLOOD is a morbid refreshment among the crowds of other, cloned bands of today. I see a small club on the outskirts of our city right in front of me. Lots of alcohol, testosterone and the Greeks are doing havoc on the stage. When I listen to their first film, I have a terrible desire to experience a similar concert. It must be a massacre when seen alive. In the meantime, I'll line up the bones, pump up the volume, and look forward to the next song. "Taker Of Life" is a big surprise for me, a band whose music circulates in my veins. This is how I imagine the graveyard. The album has incredible drive and energy. And as a bonus, they will burn you to ashes! A total massacre in a morgue that really worked!




TRACKLIST
1. The World of Madness (2:24)
2. Silent Era (3:35)
3. Taker of Life (5:30)
4. Nailed (2:40)
5. Thorns & Nails (3:24)
6. Backlash Rampage (4:01)


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine