DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkempunk. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempunk. Zobrazit všechny příspěvky

středa 24. března 2021

Recenze/review - WITCHFUCK - Black Blood Baptism (2021)


WITCHFUCK - Black Blood Baptism
CD 2021, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Z opuštěné márnice je cítit hrozný smrad. Tentokrát to ale nejsou rozkládající se těla, ale spíše štiplavý zápach síry. Jinak by byla temná klidná noc, jenže to by nesměli vylézt čerti z děr. Vstupuji dovnitř a hned se ke mě lísá jedna samice. Má jiskru v očích a jedovatý jazyk. Upsal jsem se kdysi ďáblu, už jenom tím, že poslouchám muziku jemu zaslíbenou. Mám už přes třicet let rád špinavý zvuk, praskání kostí i nekonečný tanec, který vede vždy k nevyhnutelnému. 

Ano, tušíte správně, dnes je mé doporučení ještě špinavější, než kdy jindy. Pestrou směsici thrashe, starého death metalu, blacku a punku, ocení především zralejší metalisté. Polští WITCHFUCK hrají neurvale, zběsile, s důrazem na chladnou a černo černou atmosféru. Pokud máte chuť, slyšte ozvěny ze záhrobí a užijte si jako já opravdové setkání s reálnou smrtí. 


Tenhle zkažený koktejl bude dělat dobře všem fanouškům třeba takových AURA NOIR, WITCHMASTER, DESASTER, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST, NIFELHEIM, DEATHHAMMER, ANTICHRIST, HELLGRINGER a podobných záležitostí. Pro pochopení "Black Blood Baptism" se musíte vydat na dlouhý výlet k prazákladům metalu jako takového. Kapela si na nic nehraje, člověk má opravdu hroznou chuť otevřít pivo a jít si zatančit do opuštěné márnice. Zvuk je náležitě syrový, opředený pavučinami, vokalista zajisté každý den snídá hřebíky. Poláky bych hrozně rád viděl v malém klubu, kde budou všichni totálně namol a noc se bude blížit k půlnoci. Stejně jako každému chlapovi ze staré školy, se mi líbí krásný holky a při poslechu téhle desky budou určitě tančit na stole. Album má drive, sílu, temnou energii, potřebnou pro klasické rituály. Nehledejte zde originalitu, ale pokud fandíte black thrash death metalovým tradicím, zklamáni rozhodně nebudete. Osobně je mi podobná hudba, zahraná od srdce a s nadšením milejší, než nekonečná umělá preludia některých současných hvězd. Z opuštěné márnice je cítit hrozný smrad. Tentokrát to ale nejsou rozkládající se těla, ale spíše štiplavý zápach síry. Jsem tu správně, večírek zrovna začíná. Skvěle!


Asphyx says:

Polish band WITCHFUCK is also like a pack of angry dogs this year. They attack without warning, they bite you with their black thrash metal as cut out from the late 1980s and early 1990s. Tracks sharp like fangs bitten into the meat. Do you also feel blood everywhere?


WITCHFUCK is blasphemed in the style of old bands like AURA NOIR, WITCHMASTER, DESASTER, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST, NIFELHEIM, DEATHHAMMER, ANTICHRIST, HELLGRINGER . It is just the rusty, sicknesses soaked black thrash metal, in which case you admire most, that it sounds the same all the time. No one expects any changes, much more important is the drive and strength that the Poles have in their hands. They issue forth somewhere to the basis of extreme fast metal by their music. They go to the core, straight to the bone. They are really like a pack of naughty dogs which are roaming over the periphery of our city. Cemeteries, Satan, war, death. Inverted crosses stink from the grave, that's what it is all about. If you like old music, you remember the times when everyone wore a denim vest and beer flow everywhere, then you're right here. Hey, I hear freezing howls in the distance. The pack is calling me. I take bottles of beer, add volume and play "Black Blood Baptism" over and over again. True metal can’t die! Great black thrash trip to the old times! Hell!


Witchfuck are:
Hellscreamaross - Vocals
BeerTerror - Guitars
Ziaro - Bass
M.D. - Drums

čtvrtek 7. ledna 2021

Recenze/review - OF FEATHER AND BONE - Sulfuric Disintegration (2020)


OF FEATHER AND BONE - Sulfuric Disintegration
CD 2020, Profound Lore Records

for english please scroll down

Včerejší den byl krásný. Slunečný a přívětivý. Až do doby, než mě chytli, svázali a zavřeli do temné kobky. Mí vlastní démoni, o kterých se mi zdálo ve zlých snech. Vypadají jako padlí kněží. Zahaleni v kápích, s obličeji bez tváře. Ležím na studené špinavé zemi a přemýšlím, kdy se vrátí. S nožem v ruce. S úsměvem na tváři. Už dávno vím, že živý odtud nikdy nevyjdu. Jsem prokletý, neuposlechl jsem a rouhal se všem bohům. Podříznou mi hrdlo a moje krev je důkazem, že bůh neexistuje.

Při přechodu na onen svět hledám nějakou hudbu, která by se k mé situaci hodila a nová deska amerických OF FEATHER AND BONE je jasnou volbou. Už od prvních setkání má v sobě nahrubo nasekanou tmu, černou energii. Podobný death metal je mi vlastní a s desku si neskutečně užívám. Je plná stínů. 

 

"Sulfuric Disintegration" připomíná čerstvě otevřenou rakev, ve které byl pochován někdo, kdo před smrtí hodně trpěl. Z hudby amerických maniaků slyším lehkou inspiraci třeba takovými OUTER HEAVEN, DEAD CONGREGATION, INCANTATION, PISSGRAVE, BOLT THROWER, ale i kupříkladu DEVOURMENT. Starý prašivý death metal je doplněn o modernější prvky a výsledkem je deska, která doslova zabíjí. Zvukově je album velmi dobře ošetřeno (Arthur Rizk - Producer, Mixing, Mastering, Ben Romsdahl - recording), obdivuji i parádní obal od Stewarta Coleho. Nejvíc na mě ale působí celková atmosféra desky, která je zničující a zároveň podmanivá. Jedná se o hudební násilí v tom nejlepším slova smyslu. Opravdu si připadám jako zavřený v nějaké staré kobce, hluboko pod zemí. Ta rakev, na kterou se již několik dní dívám, je připravena pro mě. OF FEATHER AND BONE jsou jasným důkazem toho, že pravá, reálná smrt pořád existuje. Musíte ji hledat v opuštěných katakombách, ve znesvěcených kostelech a nebo ve vlastní zkažené duši. Položili přede mě nůž a řekli, ať odejdu z tohoto světa. Rovnou do pekla. Poslouchám  "Sulfuric Disintegration" a s chutí pozvání přijímám. Nálada nahrávky už je taková. Syrová, zákeřná, ošklivá a surová. Death metalové album, u kterého vám praskne lebka tlakem! Skvěle!


Asphyx says:

Yesterday was beautiful. Sunny and friendly. Until they caught me, they tied me up and locked me in a dark dungeon. My demons, which I dreamed of in bad dreams. They look like fallen priests. Shrouded in hoods, with no face. I'm lying on the cold, dirty ground, wondering when he'll be back. With a knife in his hand. With a smile on his face. I have known for a long time that I will never get out alive. I am cursed, I have not obeyed and blasphemed all the gods. They cut my throat and my blood is proof that God does not exist. 

When moving to the other world, I'm looking for some music that would suit my situation and the new album of American OF FEATHER AND BONE is a clear choice. From the very first meetings, he has a roughly chopped darkness, black energy. I own a similar death metal and I really enjoy the record. It is full of shadows.


"Sulfuric Disintegration" is reminiscent of a freshly opened coffin in which someone who suffered a great deal before his death was buried. From the music of American maniacs, I hear a slight inspiration such as OUTER HEAVEN, DEAD CONGREGATION, INCANTATION, PISSGRAVE, BOLT THROWER, but also for example DEVOURMENT. Old dusty death metal is complemented by more modern elements and the result is a record that kills. The sound of the album is very well treated (Arthur Rizk - Producer, Mixing, Mastering, Ben Romsdahl - recording), I also admire the great cover by Stewart Cole. But what affects me the most is the overall atmosphere of the album, which is destructive and captivating at the same time. It is musical violence in the best sense of the word. I feel locked up in some old dungeon, deep underground. The casket I've been looking at for days is ready for me. OF FEATHER AND BONE are clear evidence that true, real death still exists. You must look for it in abandoned catacombs, in desecrated churches, or your corrupt soul. They put a knife in front of me and told me to leave this world. Straight to hell. I listen to "Sulfuric Disintegration" and accept the invitation with gusto. The mood of the recording is already like that. Raw, insidious, ugly and raw. Death metal album, in which your skull bursts with pressure! Great!


tracklist:
1. Regurgitated Communion
2. Entropic Self Immolation
3. Noctemnania
4. Consecrated And Consumed
5. Sulfuric Sodomy (Disintegration Of Christ)
6. Baptized In Boiling Phlegm

band:
AS Bass, Vocals 
PW Drums
DG Guitars, Vocals



pátek 1. ledna 2021

Recenze/review - OFFSET - Bent Benevolence (2020)



OFFSET - Bent Benevolence
CD 2020, Pulverised Records

for english please scroll down

Zničit, spálit, roztrhat. Rozzuřený dav, adrenalin stoupá. Chytí jej náhodou, když se pokusí utéct temnou uličkou. Obviněný, svázaný, vláčený po zemi. Pro výstrahu všem. Soud bez pravidel, krvelačnost a strach. Pověšený na nejvyšší lampu na náměstí se houpá do větru. Jazyk vyplazený, oči vypoulené. Udělej si s ním fotku, všichni ti ji budou závidět. Emoce se uklidní a pak někdo do ticha pronese, že byl nevinný.

Singapurští OFFEST už na první poslech působí, jakoby přišli do studia ze špinavé ulice. Kolem se potulují party ostrých hochů a všichni se těší na další skladbu. Death metal, punk, crust. Tohle všechno naleznete i na novém EP "Bent Benevolence". Surová, syrová nálož, špinavá bomba.




Skladby odsýpají jako lavina z černého kamení. Celou deskou navíc prostupuje temnota, která si vás ihned přitáhne na svoji stranu. Je to zkrátka klasický masakr ohlodaný až na kost. Muzika, která patří do zaplivaných klubů, na periferii města, do podchodů, ve kterých se bojíte zastavit. Zvuk láme kosti, bicí drtí, kytary řežou, myslím, že si není na co stěžovat. Možná vokál, ten je občas trošku monotónní, ale to k tomuto stylu tak nějak patří. Poslouchám dál a kolem mě proběhne jedna parta. Je to jen okamžik, malý záblesk a padám k zemi s proříznutým hrdlem. OFFEST nahráli poctivou desku, která vás přišpendlí na zeď. Musíte mít samozřejmě svoje uši naladěné do podzemí, ale potom budete odměněni pořádně ostrým zážitkem. Songy řežou, pálí a žhnou. A zároveň chladí. To jsou pro mě atributy dobrého death/crust/punku. Pánové jej hrají dobře, bez zábran a vy si tak můžete vychutnat pocity rozzuřeného davu. Hodně divoká záležitost!


Asphyx says:

Destroy, burn, tear. Angry crowd, adrenaline rising. It catches it by accident when it tries to escape through a dark alley. Accused, bound, dragged on the ground. To warn everyone. Court without rules, bloodthirstiness and fear. Hanging on the tallest lamp in the square, it sways in the wind. Tongue out, eyes bulging. Take a picture with it, everyone will envy you. Emotions calm down and then someone says in silence that it was innocent. 

At the first listening, Singapore´s OFFEST look like they came to the studio from a dirty street. Parties of sharp boys are wandering around and everyone is looking forward to the next song. Death metal, punk, crust. You can find all this on the new EP “Bent Benevolence”. Raw bomb, dirty bomb. 

The songs spill away like an avalanche of black stones. In addition, darkness permeates the entire board, which immediately draws you to its side. It is simply a classic massacre gnawed to the bone. Music that belongs to spit clubs, on the outskirts of the city, to the subways where you are afraid to stop. The sound breaks the bones, the drums are crushed, the guitars are cut, I don't think there's anything to complain about. Maybe the vocals, it's a bit monotonous at times, but it kind of belongs to this style. I keep listening and a bunch runs around me. It's just a moment, a small flash and I fall to the ground with my throat slit. OFFEST recorded an honest record that will pin you on the wall. Of course, you have to have your ears tuned underground, but then you will be rewarded with a really sharp experience. The songs cut, burn and glow. And at the same time it cools. These are the attributes of good death / crust / punk for me. Gentlemen play it well, without hindrance, so you can enjoy the feelings of an angry crowd. Very wild affair!


TRACKLIST
1. Plunged Into (2:04)
2. Plugged Illusion (2:19)
3. Playhell (1:30)
4. Plagueatory (3:41)

https://www.facebook.com/offsetcrustmachine
https://www.pulverised.net
https://www.facebook.com/pulverisedrecords
https://pulverised.bandcamp.com

pondělí 28. prosince 2020

Recenze/review - CURSED BLOOD - Taker Of Life (2020)


CURSED BLOOD - Taker Of Life
CD 2020, War Anthem Records

for english please scroll down

Našel jsem ve sklepě krabici plnou zlámaných kostí. Přemýšlel jsem, jak se tam vzala? Komu patřily? Odpovědí mi byla temná chodba, která vedla až na nedaleký hřbitov. Vydal jsem se podzemím a poslouchal jen samou surovou a ošklivou hudbu. Už dlouho mi pomáhá přežít, pokaždé, když vylezu na světlo. Vstupuji do staré, zdánlivě opuštěné márnice a na prvním náhrobku vidím nápis CURSED BLOOD. Otevírám víko z mramoru a místo shnilého těla se na mě vyhrne syrový death metal ušpiněný jako ruka mrtvoly.

Debutové album řeckých CURSED BLOOD připomíná krabici zlámaných kostí, o jejichž původu můžeme vést dlouhé diskuze. Důležité ale je, že se zde hraje pravý undergroundový smrtící kov, který je doslova nasáklý zkaženou krví. Kapela je ale ovlivněna i thrashem, grindem, hardcore. Zkrátka a jednoduše, koktejl smrti jak se patří.


"Taker Of Life" je nahrávkou, která musela vzniknout v těch nejtemnějších koutech Hádovy říše. Vše je ohlodáno na dřeň, kapela útočí přímo, bez jakýchkoliv vytáček a zbytečností. Skladby jsou velmi dobře napsány. Během poslechu se kolem mě vznáší ponurá a tajemná atmosféra. Jakoby se v jednom kotli v pekle potkali zástupci švédské scény (DISMEMBER, GRAVE) s členy hardcore a crustu. Vše je zalito rozžhavenou lávou a podáváno spolu se syrovým masem na podnose z lidských lebek. CURSED BLOOD jsou zároveň také takovým morbidním osvěžením mezi zástupy ostatních, naklonovaných kapel současnosti. Úplně před sebou vidím malý klub na periferii našeho města. Hodně alkoholu, testosteron a na pódiu řádí Řekové. Když jejich prvotinu poslouchám, mám hroznou chuť podobný koncert zažít. Naživo to musí být masakr. Zatím si srovnám kosti na hromadu, přidám volume a budu se těšit na další skladbu. "Taker Of Life" jsou pro mě velkým překvapením, kapelou, jejíž hudba mi koluje v žilách. Takhle nějak si představuji záhrobí. Album má neskutečný drive a energii. A jako bonus vás spálí na popel! Totální masakr v márnici, který se opravdu povedl! 


Asphyx says:

I found a box full of broken bones in the basement. I was wondering how the box got there? Who did they belong to? The answer was a dark corridor that led to a nearby cemetery. I went under the ground and listened to the raw and ugly music. It has been helping me survive for a long time, every time I come out into the light. I enter the old, seemingly abandoned morgue and see the inscription CURSED BLOOD on the first tombstone. I open the marble lid and instead of a rotten body, raw death metal soiled like a corpse's hand reaches me. 

The debut album of the Greek CURSED BLOOD is reminiscent of a box of broken bones, the origin of which we can have long discussions about. But the important thing is that real underground deadly metal is played here, which is literally soaked in rotten blood. But the band is also influenced by thrash, grind, hardcore. Simply put a cocktail of death as it should be.


"Taker Of Life" is a record that must have been made in the darkest corners of the Serpent Empire. Everything is gnawed to bone marrow and the band attacks directly, without any twists and turns all warnings. The songs are very well written. As I listen, a gloomy and mysterious atmosphere hovers above me. It is as if representatives of the Swedish scene (DISMEMBER, GRAVE) met with members of the hardcore and crust in a hellish cauldron. Everything is filled with hot lava and served together with raw meat on a tray of human skulls. CURSED BLOOD is a morbid refreshment among the crowds of other, cloned bands of today. I see a small club on the outskirts of our city right in front of me. Lots of alcohol, testosterone and the Greeks are doing havoc on the stage. When I listen to their first film, I have a terrible desire to experience a similar concert. It must be a massacre when seen alive. In the meantime, I'll line up the bones, pump up the volume, and look forward to the next song. "Taker Of Life" is a big surprise for me, a band whose music circulates in my veins. This is how I imagine the graveyard. The album has incredible drive and energy. And as a bonus, they will burn you to ashes! A total massacre in a morgue that really worked!




TRACKLIST
1. The World of Madness (2:24)
2. Silent Era (3:35)
3. Taker of Life (5:30)
4. Nailed (2:40)
5. Thorns & Nails (3:24)
6. Backlash Rampage (4:01)


TWITTER