DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 19. září 2015

Report, foto, video - Pilsen Thrash Night – LAID TO WASTE, 1000 BOMBS, KAAR – club Parlament, Plzeň – 18.9.2015


Páteční večer začal vlastně už ve čtvrtek. Takhle napsané to vypadá jako totální hloupost, ale je tomu opravdu tak. Ve čtvrtek jsem šel totiž na pravidelné plavání do bazénu a při jednom podvodním manévru jsem se dostal mezi dvě ženy-plavkyně, které svým vzezřením hodně připomínaly kosatky. Jedna odfoukla vodu do vzduchu jako velryba a druhá mě kýtou kopla do lopatky. Něco křuplo a já zařval do hlubiny:“kurváááááá“… a nalokal jsem se tak, že jsem chvilku asi ztratil vědomí. Probudil jsem se až ve chvíli, kdy ty dvě obrovské monumentální obryně odplouvaly do dáli. Jako správný tvrďák jsem dal ještě několik bazénů a pak se vydal k domovu. Inu tomu říkám thrash metal.

1000 BOMBS
Jsem poslední dobou uzavřený ve své death metalové bublině a po pravdě se mi většinou ani nechce nikam vylézat. Jenže když už vám doma v Plzni křtí desku kapela LAID TO WASTE, která vás už jednou na pódiu rozsekala a k tomu se přidají mé oblíbené 1000 BOMBS, tak musím i já, stará páka zvednout kotvy a vyrazit. Přeřadit na thrash mi trvalo jen chvilku, přeci jen jsem v tomhle stylu vyrůstal a tak jsem si jen pro navození nálady v pátek pouštěl nějaké ty staré pecky, co jsem měl narvané v telefonu. Muzika krásně doplňovala atmosféru v práci, kde se mě snažili vymačkat jako dnes tolik populární odšťavňovače. Kolem druhé odpolední jsem po šílené managersko-technicko-masakrální pracovní bitce zamířil k domovu. Lopatka bolela jako čert a měl jsem co dělat, abych prokličkoval mezi exkrementy, blitky, odpadky a cyklisty do svého bydliště. Inu město kultury a thrash.

Chtělo to panáka, kterýžto také následně v podobě rodinné slivovice ihned padl do mého chřtánu. Chvilku jsem pokecal s dětmi, manželkou a najednou jsem stál mezi dveřmi a loučil se oblečený ve své „absolut VADER style uniformě.“ V tramvaji, cestou na rozplavby, mě nějaká paní s obrovskými vycpávkami na ramenou nabrala z boku jako americký fotbalista a já si dal obličejem přímo do ksichtu. Rána jako z děla, paní si kecla znavena svojí tloušťkou do sedadla a já se zmítal skoro ochrnutý na tyči. Inu, thrash metal.

Kaar
Rozplavby (U Švejka) probíhaly dle plánu, pokec vynikající, jako vždy, piva hodně a najednou zjišťuji, že mě všechno přestává bolet. Probíráme poslední vydaná alba, diskutujeme a připravujeme podzimní návštěvy koncertů. Je toho zase mraky a budeme rádi, když to vůbec všechno dáme. Jsme ve svém živlu a jako správné staré páky si notujeme, občas postěžujeme, ale nikdo z nás nedáváme najevo, že jsem po tom týdnu utahaní, jako tažní psi. Inu, není divu, jsme odkojeni thrashem.

Kolem půl osmé dorážíme do klubu Parlament, který se mi, jak bych to jenom řekl, moc nelíbí. Na pití, pokec dobrý, ale pro vystoupení kapel mi přijde jako takový větší obývák. Na jednu stranu dobře, že se vůbec ještě někde něco v Plzni děje, na druhou stranu, chtělo by to lepší pódium a asi i zázemí pro skupiny. No, ale pivo tu mají a tak pokračujeme tam, kde jsme před chvílí přestali. Před prvními vystupujícími už mám přesně tu rozverně natěšenou náladu si poslechnout něco dobrého a lehce si vymlátit zbytek zbytečných informací nasáklých za celý týden v pracovním procesu z hlavy. Pivo značky Plzeň 12 mi chutná, i když to není na první ligu, tak se pije vcelku dobře. Tak a je to, pozdravil jsem všechny, co jsem si pamatoval a oni mě a mohlo se začít. Konečně thrash metal!

Laid to Waste
1000 BOMBS jsem viděl nedávno na METALMADNESS v Sušici a užil si je parádně. Mně se hrozně líbí, jak kapela přistupuje ke své tvorbě. Baví je to, nás taky a ještě to má grády. Bylo to melodické, zároveň propracované a nepostrádalo to pravé nefalšované thrashové koule. „Bomby“ jsou pěkně sehraní, secvičení a se mnou to šilo, jako všichni čerti. Pohodička, pivko a thrash. Co si víc přát? Snad jen nějakou tu slečnu na podiu, aby bylo ještě na co koukat:)). Celkově opět příjemný a vydařený koncert. To už je ale u těchto pánů jaksi samozřejmostí, to už vlastně ani nemusím psát. Já to říkám pořád, takhle v pátek večer, ke sklence něčeho dobrého, tanci a poslechu jsou 1000 BOMBS jako stvoření. Jejich americko – německo – český thrash zkrátka a jednoduše zabírá. Amen a hallelujaáh! Pěkné to bylo.

1000 Bombs
KAAR jsou pro mě taková divná kapela. Když si někde na internetu poslechnu jejich skladby, vydržím to vždycky tak kolem dvou minut. Nějakým zvláštním způsobem na mě působí až odtažitě. On je to sice „ten pražský underground“, jenže je to šíleně monotónní, stále stejné a k tomu ty české texty, no já nevím. Jako retro vcelku dobré, na spoustu lidí to asi zabírá, ale já se pořád ne a ne chytit. Osobně mi asi nejvíc vadí občas takový ten český „zábavový“ odér. Nebudu se dál trápit, napíšu snad už jen, že některé skladby byly poměrně dobré, jiné horší a některé příšerné. Ale aspoň to bylo docela slušně zahrané. Tohle ne, to mi moc dobře nedělalo, raději jsem se šel proplachovat pivem.

Kaar
LAID TO WASTE oslavovali a křtili své zbrusu nové album „Counterattack“. A vlastně od začátku až do konce celého setu to byla absolutní smršť. Zpěvák občas připomínal mistra Blitze (Overkill) v jeho nejlepších letech. Kytary řvaly a řezaly, jakoby každou chvíli měly odlítnout z pódia. Ano, takhle se má dělat thrash. Kapela má samozřejmě, jako vlastně skoro všechny dnešní skupiny, perfektně nastudované své vzory z osmdesátých let. Přidává k tomu pak ještě takový ten tolik důležitý drive a feeling. Plzeňákům (a Amíkům) to šlape perfektně. Je to silné, je to šílené, je to zběsilé, je to maniakální, je to nabité elektřinou. A o to nám v thrashi jde, přátelé. Samozřejmě, nezaujatý posluchač, nepolíbený tímto stylem, by mohl namítnout něco o lehké stejnorodosti, ale ta je doslova vykoupena energií. Ten večer, ten den, ten pátek, jsem přesně něco takového potřeboval narvat do hlavy. Stalo se tak a některé songy mi zněly v hlavě ještě hodně dlouho. Novinka byla pokřtěna (křtil Mr. Asura) a všichni jsme to nakonec přežili ( i když u lidí létajících vzduchem to bylo někdy o nervy:))). Ale řeknu vám, měli jsme co dělat, protože to byl neskutečný masakr. Uff, to tedy byla ale síla. Skvělé to bylo! Klobouk dolů, velká poklona až k zemi a jedna thrashová modlitba za vás od starýho psa!

Ukázka jedné skladby, omluvte sníženou kvalitu zvuku



Video ze křtu nové desky


Návštěvnost byla na Plzeň velká, až mě to zarazilo. Parlament byl zaplněn, ale ne přeplněn. Víc lidí by už stejně tento malý klub učinilo neprůchodným. Pěkné bylo, kolik přišlo mladých thrasherů, až jsme se tam, jako starý fotři cítili trošku „nepatřičně“.

Laid to Waste
Jakmile LAID TO WASTE dohráli, vydali jsme se k domovu, byl jsem už totálně unavený, inu pátek pracujícího muže. Bylo to celé moc fajn a užil jsem si thrashový večírek na výbornou. Řeknu vám ještě jednu věc. Když jsem byl "mladý mlíko" a začínal jsem chodit na koncerty, bývala ta atmosféra hodně podobná. Jen nikdo neměl mobilní telefony a lidi dělali o trošku větší bordel, ale opravdu jen o trošku. Pěkné to bylo! Na závěr snad jen posílám poděkování pořadatelům, všem, co se mnou popili a pokecali a doufám, že v Plzni zase něco podobného zažiju. Howgh, domluvil jsem!

Dovětek:

Sedím doma, ťukám zmateně slova do počítače, přetahuji fotky a musím pořád odbíhat pro obklady. Neskutečně mě bere lopatka, pálí záda a palici mám jak střep. Asi si dám do hlavy nějakej thrash, ono to přejde....


PHOTOGALLERY
author of photos – Asphyx
-       for original size click on photos
-       pro zvětšení klikněte na fotky

1000 BOMBS

















































KAAR






















LAID TO WASTE























































FANS AND OTHERS


ready for thrash



new album LAID TO WASTE - Counterattack - DEADLY STORM recommend!


Recenze/review - ANTROPOFAGO – Æra Dementiæ (2015)


ANTROPOFAGOÆra Dementiæ
CD 2015, Kaotoxin Records

Svět někdy připomíná hodně mokvající a hnusné místo k žití. Udělal jsem tu chybu, že jsem si o dovolené dopřál několikrát zprávy v televizi. Byl jsem až šokován, kolik tuposti, zla a špíny je mezi lidmi. Ono to v reálu samozřejmě tolik není, ale emoce zkrátka zaujmou pozornost. Každopádně mě utkvěla v hlavě jedna věc. Tresty pro odsouzené těžkých zločinů. Dvěma mladíkům, kteří jen tak ze srandy umlátili bezdomovce k smrti, hráli si s ním jako by to byl kus hadru, mučili ho. Bylo to hnusné, šokující a zůstával nad tou krutostí rozum stát. Mezi těmi ostatními cákanci krve, valícími se z obrazovky, bylo tohle zvěrstvo obzvlášť nechutné. Musel jsem si dát do hlavy něco příjemnějšího, trošku se od toho lidského odpadu, který se nám po pár letech bude (propuštěný z věznice) smát, odreagovat. Projel jsem si nejnovější desky různých skupin a nic na mě ten večer nezabíralo. Byl jsem příliš rozložený, znechucený a měl jsem zvrácenou chuť vzít spravedlnost do svých rukou. Není nic šílenějšího, než násilí na těch, co se nemůžou bránit. Přepadla mě beznaděj, ztrácel jsem opět víru (pokolikáté už), v tom, kam lidstvo směřuje. Nakonec jsem ale našel svůj klid. A to u francouzské smečky ANTROPOFAGO.

Je to až paradox, že se musí člověk uchýlit do hájemství brutálně death metalové kapely, ale takový mi dnešní svět už připadá. ANTROPOFAGO si vzali velké sousto. Snaha zhudebnit zlo se vždy cení, ale takovým rozmáchlým způsobem, to se jen tak nevidí. Na ploše dvou CD, z nichž jedno je jako takový bonus, nalezneme dohromady šestnáct songů. První část je klasická a rozkládá se v poměrně lehce vstřebatelných třiceti pěti minutách. Tu jsem také poslouchal nejčastěji a považuji ji za velmi zdařilou. Brutální death metal v pojetí Francouzů je pečlivě propracovaný, nepostrádá jiskru, dobré nápady i tolik potřebný tlak. Úplně první liga to ještě není, ale kapela je rozhodně velmi zajímavá. Fanoušci, kteří si nechávají rádi dráždit uši podobnými rychlo palnými sekanicemi a vyhrávkami, budou určitě spokojeni. S albem nemám problém ani já, který se raději prodírám mokvajícími zákoutími old school death metalu. Všechno sedí na svém místě a pro takové to večerní odreagování se jedná rozhodně o dobrou krmi.


Cítím všude kolem neklid, smrt i zmar a stejně si přijdu spokojenější a víc pohodě, než když se musím setkávat s každodenní realitou. Nejsou to žádné mé běsy, ani jiný problém, spíš bývám poslední dobou unavený z té temnoty a špatností, které potkávám všude kolem. Nechci se stavět do pozice toho, kdo na to má řešení, ale možná kdyby se všichni ti zakomplexovaní jedinci zavřeli na několik hodin denně do místnosti s ANTROPOFAGO, jejich nervy by je přešly a našli by svůj klid. Já kupříkladu, odcházel každý den do ložnice po několika dávkách zcela očištěn a usínal jsem s úsměvem na rtech. Používal jsem jejich letošní desku stejně, jako to dělají psychologové při různých sezeních. Byl jsem najednou obyčejný chlápek, co se rád nechává unášet muzikou, poklepává si rukou do taktu a má co dělat, aby nezačal poskakovat po pokoji. Všemi póry těla proudila dovnitř ta dobrá energie a vše zlé odcházelo pryč, někam do prostoru. Jsem čistý, až si musím prohlížet své ruce. Může za to předložený death metal, napěchovaný rychlými melodiemi, naléhavým hlasem, roztodivnými postupy a hlavně nadšením.



ANTROPOFAGO působí na novince „Æra Dementiæ“ jako pořádně rozjetý vlak. Mocné kytarové plochy se střídají s rychlými pasážemi a spokojený musí být snad každý, kdo jen trošku přičichl k brutálnímu death metalu. Způsob, jakým pánové tento styl uchopili, je trošku jiný, než u ostatních kapel. Jsou lehce progresivní, nebojí se experimentovat a deska zároveň působí velmi semknutým dojmem. Poslech chce čas, není to jednoduchá hudba na první setkání. I po delší době budete stále objevovat nové a nové kousky chutně zapáchajícího masa. Album ocení spíše ti, kdo se nebojí u hudby také trošku přemýšlet. Líbí se mi tlak, energie, síla, kterou z nahrávky cítím. „Æra Dementiæ“ svým pojetím připomíná death metalovou operu, jen s tím rozdílem, že je zahrána na klasické brutálně death metalové nástroje. Oceňuji i práci s hlasem. Vše do sebe krásně morbidně zapadá. Deska, která vás rozseká na malé kousíčky.


Asphyx says:

The new album “/-Era Dementiae” by ANTROPOFAGO feels like a train. Dynamic guitar stages are mixed up with fast parts and every person who has heard a brutal death metal is going to be satisfied.  These guys took it from the different point of view from other bands. They are progressive and are not scared of experiments. This album feels little bit serried and close. Take your time with the listen because this album is not an easy piece. Even with a long time of listening you would find another and another new pieces of tastefully smelling flesh. This album is great for people who are not afraid of thinking in case of music. I like the pressure, the energy and the power which I really feel from the album. “/-Era Dementiae” feels like a death metal opera except from the fact that it’s played on a classic brutal death metal instruments. I really appreciate the voice work and how everything fits together in kind of a morbid way. This album would chop you up on small pieces. 


Seznam skladeb:



1. Intro 
2. Encounter with the Doppelgänger 
3. Body Cell 
4. Helter Skelter 
5. Æra Dementiæ 
6. Paranoid Visions (pt.2) 
7. The Other Me 
8. God ov Fire 
9. Voices 
10. Insania Lupina 
  
1. Between Fear and Madness [redux] 
2. Cannibal Way of Life 
3. Paranoid Visions (pt.2) [2012 version] 
4. Bloodred Honeymoon 
5. Psychopathia Sexualis 
6. Safer in my Head 
7. The Butcher


Sestava/band:

Melmoth – vocals
Gordon Huillery – guitars
Hugo Mermet-Bouvier – guitars
Alaric Deleris – bass
Vincent Labelle – drums



pátek 18. září 2015

Minirecenze/minireview - PROFANITY - Hatred Hell Within (2014)


PROFANITY - Hatred Hell Within
EP 2014, Rising Nemesis Records

Pokud bychom chtěli vyjádřit hudbu německých PROFANITY pomocí rovnice, vypadala by asi takto: SUFFOCATION + NECROPHAGIST + NEURAXIS = PROFANITY. Tím je vlastně řešeno skoro vše. Tedy, mimo toho je z jejich posledního EP cítit pravé nefalšované zlo, nadšení pro záhrobí i pitevní záležitosti. Je to jedním slovem mašina. A to přímo zabijácká. Jejich brutální death metal lze sice již označovat za "starší", ale to neznamená, že nedovede udělat pořádnou paseku. Mezi sekanicemi jsou, i na ploše pouhých tří songů, poskládány i odlehčené melodie a tak lze Němce s klidem zařadit mezi "přístupnější" kapely. Letošní EP je spíše jen takovou ochutnávkou, nečekejte žádné zázraky, ale zase na druhou stranu, působí velmi uceleně a těch dvacet minut vždy uteče, jako krev v řece nevinných. Rozhodně se nejedná o žádné začátečníky (hraji od roku 1993). Mají sice na svém kontě pouze dvě dlouhohrající alba, ale i tak si troufám tvrdit, že již dnes patří mezi "klasiky žánru". Nikdy sice nepronikli mezi první ligu, ale mezi tou spoustou dnešních kapel se rozhodně neztratí. Osobně bych dal vyznamenání Christophovi Brandesovi z Iguana Studia, protože přesně takovýto zvuk (ta basa je skvělá!) se mi u brutálně laděného death metalu líbí asi nejvíc. Člověk si přijde jako na reálných jatkách, která jsou naplněna po okraj špínou smíchanou s krví. Žádné odlidštěné melodie, ani vypiplaný papundeklový sound, ale krutý a přísný diktát. 

PROFANITY k nám loni zavítali s velmi krvavou ochutnávkou. Je plná morbidních melodií, síry, hnusu, ale nezapomíná se ani na melodie. Album mohlo být klidně nahráno na nejbližší pitevně. Líbí se mi jak způsob provedení, tak hlavně nápady, kterých je na EP nepřeberné množství. Brutální death metal je zde zastoupen spíše ve svém klasickém, špinavém provedení a je kladen důraz na to, aby se zabíjelo za každých okolností. Zkušení maniaci opět ukázali, že dokážou nahrát album, které vraždí ze své podstaty, jako masový vrah. Velmi dobře!




Asphyx says:

A year ago the band PROFANITY brought to us a bloody tasting of their music. It´s full of morbid melodies, brimstone, dirt and they don´t forget melodies. The album was recorded in dissecting room, I´m sure about that. I like the facture and ideas which this album is full of. The brutal death metal is more classic and dirty and the band wants to kill with every single possibility. Experienced maniacs showed us that they are able to record an album which can murder with its essence, like a serial killer. Well done!

TWITTER