REPUKED - Dawn Of Reintoxication CD 2020, Soulseller Records for english please scroll down
Slyším hlasy. Hnusné, skřehotavé, plné bolesti a strachu. Zavřený ve staré márnici, s lahví dobré vodky. Kdo si dnes zatančí? Chrastím s pytlem plným kostí do rytmu ryzího death metalu. Jsem v euforii, jako pokaždé, když potkám kapelu, která mě dokáže přikovat na zeď. Špinavá, šílená, divoká, maniakální a studená je letošní deska švédských REPUKED. Žádné zbytečnosti, jenom Smrt. Do břicha mi zajíždí ostré hroty riffů a z vnitřností mi vytéká hnis.
Zavřeli mě do staré kobky, málem mě nechali umrznout. Rozmlouval jsem s mrtvými a poslouchal stále dokola "Dawn Of Reintoxication". Dejte mi někdo další pivo, mám chuť pařit stále a znovu. Panáka mi nalil samotný Satan. Jsem ve velmi dobré společnosti.
REPUKED vámrozseknou hlavu podobným způsobem, jako to umí třeba AUTOPSY, PUNGENT STENCH, ABSCESS, REPUGNANT, IMPETIGO. Pánové vše navíc zabalili do tmy, hniloby a dodali svůj vlastní výraz. Songy jsou napsané opravdu s elegancí starých mistrů. Pokud jste zažili v devadesátých letech odpolední hospody a potom noční výlety na hřbitov, tak budete přesně vědět, o čem je i album "Dawn Of Reintoxication". Tančí se zde na hromadách lebek, exhumují ty nejkrásnější hroby a k tomu se hraje muzika, která je uvěřitelná jako rozklad starého těla. Neznám nic lepšího, než si k večeru sednout na mramorovou desku a číst si jména na náhrobcích. K tomu popíjet dobrý alkohol a pořádně přidat volume na kazeťáku. Tohle je hudba pro prašivý mrtvoly, které ještě nezapomněly dělat bordel. Pro fanoušky čerstvých hrobů, old school death metalu a všechny rebely, kterým není nic svaté. REPUKED vydali desku, která roztrhá na kusy všechny zombie. Je zábavná, divoká, devastující a neurvalá. Podejte mi někdo kladivo, musím ještě rozmlátit jednu rakev. Leží v ní jeden hnusnej kněz. Až půjdete pryč, tak po sobě nezapomeňte zavřít dveře do pekla a všechno zapálit. Aby po vás zůstala stejně spálená země jako po "Dawn Of Reintoxication". Hergot, to řeže!
Asphyx says:
I can hear voices. Disgusting, crunching, full of pain and fear. I am enclosed in an old morgue, with a bottle of good vodka. Who will dance today? I rattle with a bag full of bones to the rhythm of pure death metal. I'm as euphoric as every time I meet a band that can nail me to a wall. The new record of Swedish band REPUKED is dirty, crazy, wild, manic and cold. Without the uselessness, just pure Death. The sharp points of riffs cut into my stomach and pus comes out of my guts.
They locked me in an old dungeon, almost letting me freeze. I talked to the dead and listened over and over to "Dawn Of Reintoxication". Give me another beer, I want to have a party again and again. Satan himself poured me a shot of booze. I am in very good company.
REPUKED will chop your head off in a similar way, such as AUTOPSY, PUNGENT STENCH, ABSCESS, REPUGNANT, IMPETIGO. In addition, the guys wrapped everything into darkness, pus and added their own expression. The songs are really written with the elegance of old masters. If you have experienced an afternoon pub in the 1990s and then night trips to the cemetery, you will know exactly what the album "Dawn Of Reintoxication" is about. They dance here on piles of skulls, exhume the most beautiful graves and play the music that is believable as the decay of the old body. I know nothing better than to sit on a marble slab in the evening and read the names on the tombstones along with drinking of the good alcohol and adding volume on the player. This is music for dusty corpses who haven't forgotten to make a mess. For fans of fresh graves, old school death metal and all rebels who have nothing sacred. REPUKED have released an album that will tear all the zombies to pieces. It is funny, wild, devastating and raw. Someone give me a hammer; I still have to smash one additional casket. There is an ugly priest in it. When you will leave, don't forget to close the door to hell and burn everything. So that you will leave behind the same scorched earth as after "Dawn Of Reintoxication". Hergot, it is cutting!
NAPALM DEATH - Throes of Joy in the Jaws of Defeatism
CD 2020, Century Media Records
for english please scroll down
Můj vztah s NAPALM DEATH je takový zvláštní. Některá jejich alba miluji a nedám na ně dopustit, jiná mi příliš nevoní. Všechno se ale samozřejmě ztratí naživo, kdy jsou tihle matadoři pořád vynikající. Někdy mě zkrátka zničí, jindy zase proběhnou okolo, aniž bych si jich všiml. Letos mě ale jejich novinka "Throes of Joy in the Jaws of Defeatism" hodně baví. Jsou v ní totiž namíchány přesně ty ingredience, které mám u nich rád - neurvalost, špína, taková ta odlidštěnost a letos navíc asi tuna temnoty.
Album mě vcuclo do sebe, rozmělnilo na malé kousky, rozemlelo a vyplivlo jako kus hadru. fanoušci starých grindových časů budou možná trošku zklamáni, ale mě se tenhle vývoj a směr líbí. Člověk si při poslechu uvědomí, že dokážeme být pěkně hnusnej druh.
Je až obdivuhodné, jak si dokáží britské grind deathové legendy držet i po letech vysokou laťku kvality. Typické vypalovačky, zničující bicí, pořád jsou a umí být neskutečně extrémní. Letos mi připadá, že se v některých momentech jsou načichlí až black (možná i industriálními) metalovými náladami. Originální rukopis, žánrová pestrost, přesto kompaktní, album vznikalo dlouhých pět let, ale vyplatilo se čekat. Skladby mají pověstný drive, jsou jako smršť. Přiznám se, že poslední alba se mi už příliš nelíbila, většinou jen prolétla kolem mě, ale letos je to jiné. Představte si lidská jatka, kde se nebožákům provádí to samé, co zvířatům. Smrt v přímém přenosu. Obrovský tlak a energie. NAPALM DEATH jsou zpět, aby vás totálně zničili. Daří se jim to na výbornou. Navíc odvedl Russ Russell opět skvělou práci. Deska je svým způsobem šokující, ihned si ji všimnete (včetně obalu od Frode Syltheho). Je to přesně ten druh nářezu, po kterém budete mít mozek očištěný od zbytečností. Zamyslíte se a přidáte hlasitost. Musím říct, že se pánové s novinkou "Throes of Joy in the Jaws of Defeatism" přesně trefili do mého vkusu. Má drive, má grády. Je temná a špinavá. Jako život na periferii. Totální masakr!
sumarizace:
NAPALM DEATH letos nahráli album, které je doslova narvané šíleností. Ostré riffy, morbidní vokál a zběsilé tempo. Pro očistu vašeho mozku jako stvořené! Hudba zde připomíná svět po apokalypse. Zbylo nás jen pár věrných. Zbytek zemřel v nekonečných křečích. Brutalita, grindové pasáže a absolutní chaos. To jsou NAPALM DEATH. CD bych doporučil všem, kdo se chtějí pořádně rozsekat. Novinka je jako rána pěstí přímo do obličeje. Porazí vás a rozdrtí! Velmi dobře! Totální temný masakr!
Asphyx says:
NAPALM DEATH recorded an album full of madness this year. Sharp riffs, morbid vocals and furious pace. It is made for cleaning of your brain! The music here is like the world after the apocalypse. It has left only a few devoted. The rest died in endless cramps. Brutality, grind passages and absolute chaos. These are NAPALM DEATH. I would recommend this CD to everyone who wants to be cut up well. The news is like a punch in the face. It will defeat and crush you! Absolut dark massacre!
Tracklist:
01. Fuck the Factoid (02:27)
02. Backlash Just Because (02:56)
03. That Curse of Being in Thrall (03:36)
04. Contagion (04:05)
05. Joie De Ne Pas Vivre (02:28)
06. Invigorating Clutch (04:05)
07. Zero Gravitas Chamber (04:03)
08. Fluxing of the Muscle (04:33)
09. Amoral (03:05)
10. Throes of Joy in the Jaws of Defeatism (02:55)
Ave LIVE BURIAL! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií LIVE BURIAL.
Ahoj Jakub! Ďakujeme za sprostredkovanie rozhovoru. Som Rob a k LIVE BURIAL som sa pripojil v roku 2014 ako gitarista. Kapela vznikla v roku 2012 pôvodne ako vedľajší projekt niektorých členov kapely. Cieľom bolo hrať doomovejšiu formu death metalu v štýle Asphyx. Prvé demo bolo nahraté v roku 2013. Krátko po nahraní odišiel z kapely pôvodný člen Jake Bielby (PLAGUE RIDER), aby sa zameral na svoje ďalšie projekty. Keďže som predtým hral s Jamiem v našej predchádzajúcej grindcoreovej skupine (RAT FACED BASTARD), chalani ma požiadali, aby som sa pripojil k LIVE BURIAL. V roku 2014 sme potom nahrali naše prvé rovnomenné EP, ktoré sme pôvodne vydali na CD aj digitálne. Podarilo sa nám predať všetky kópie CD a po dotlačení ďalšej série, ktorá sa taktiež vypredala, nás oslovilo poľské vydavateľstvo Till You Fukkin Bleed, ktoré vydalo EP aj na kazete. Majiteľ vydavateľstva nás spojil s Dunkelheit Produktionen a začali sme písať a nahrávať náš debutový album ‘Forced Back to Life’. V tejto dobe sme dosť aktívne vystupovali na britskej undergroundovej scéne, zahrali sme si s kapelami ako ASPHYX, VOIVOD či ACID WITCH. Podarilo sa nám zahrať si aj na festivale Live Evil v Londýne. Prvýkrát sme boli na turné vo Fínsku s našimi priateľmi SOLOTHUS a bolo nám povedané, že indický label Transcending Obscurity má záujem o spoluprácu s nami. Kontaktovali sme Kunala (majiteľa vydavateľstva) a páčilo sa nám, čo ponúkol, takže sme sa dohodli na vydaní nášho druhého albumu „Unending Futility“ prostredníctvom TOR v roku 2020. Prijatie novej dosky bolo úžasné a teraz pracujeme na písaní nášho tretieho albumu.
Právě poslouchám vaši novinku „Unending Futility“ a připadám si, jako bych byl zavřený v nějaké kobce spolu s ASPHYX, MORGOTH, DEATH, BOLT THROWER, CANCER, UNLEASHED, INCANTATION. Deska má skvělý temný sound. Kde jste album nahrávali a jak jste s výsledkem spokojen? Mluvili jste nějak do výsledného zvuku?
Ďakujem za milé slová. Na tejto nahrávke sme sa usilovali o temnejší a mohutnejší zvuk v porovnaní s predchádzajúcou doskou a sme veľmi radi ako nakoniec znie. Nahrávali sme v miestnom štúdiu, kde má kapela svoje sídlo (Newcastle na severovýchode Anglicka – domov kapiel SATAN a VENOM), a následne o mix a mastering sa postaral náš dobrý priateľ Dan Mullins. Dan v súčasnosti hrá v britskej old school death metalovej kapele BLASPHEMER a predtým bubnoval pre kapely ako MY DYING BRIDE. Dan rozumie zvuku, ktorý sme hľadali, a s výsledkom by sme nemohli byť spokojnejší. Chceli sme vytvoriť atmosférickú nahrávku, ktorá znie trochu inak ako v súčasnosti väčšina ostatných death metalových kapiel. Čo sa týka finálneho zvuku nahrávky, kapela mala posledné slovo.
Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Unending Futility“? Jak vlastně tvoří/skládají LIVE BURIAL?
Väčšinu riffov a celkových štruktúr skladieb pre tento album som napísal ja a poslal ich zvyšku kapely, aby pridali a upravili časti podľa vlastného uváženia. Potom sme sa stretli všetci v skúšobni, aby sme skladby nacvičili a spravili prípadné úpravy, ktoré sme cítili, že si skladby vyžadujú. Išlo o trochu odlišný prístup v porovnaní so skladaním muziky na náš debut, kde sme tvorili všetci spoločne v skúšobni, jammovali sme a spoločne sme pracovali na štruktúrach skladieb. Pre tento album som sa pokúsil zmapovať štruktúru skladby skôr, ako som napísal jednotlivé riffy. Jedinou výnimkou je „Rotting on the Rope“, ktorú Matt (Drums) a Lee (Bass) napísali úplne sami pri jednej spoločnej skúške. Tento album prešiel mnohými kontrolami kvality a nakoniec sme z finálnej verzie vypustili celé dve skladby, pretože sme nemali pocit, že zodpovedajú zvuku, ku ktorému sme sa chceli priblížiť. Najdôležitejšie pre nás bolo, aby album plynul dobre a znel ako celok.
„Unending Futility“ má temný obal. Kdo je pod ním podepsán? Jeho práce se mi líbí, Jak jste vůbec nápad na obal vybírali a co má znázorňovat?
Obal albumu pre nás vytvoril Luke Oram (Oram Art). S Lukeom sa poznáme už dlho a sme obrovskými fanúšikmi jeho tvorby a jednu z jeho prác sme vlastne použili aj pre náš debutový album. Jedným z dôvodov, prečo radi pracujeme s Lukeom je to, že jeho umenie je celkom odlišné od štýlu, ktorý používajú ostatné kapely, a myslíme si, že obal albumu naozaj vybočuje, najmä čo sa týka death metalu. Obal albumu vychádza zo skladby ‘The Crypt of Slumbering Madness’. Pieseň je inšpirovaná videohrou Dark Souls 2 a text pojednáva o kráľovi, ktorý všetko stratil a zostal pomaly hniť vo svojej krypte. Cítili sme, že téma tejto piesne dokonale vystihla atmosféru albumu a požiadali sme Luka, aby vytvoril dielo, ktoré by tomu zodpovedalo.
Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?
Všetky texty skladieb píše náš spevák Jamie. Naprieč celým albumom sa prelínajú rôzne témy a inšpirácie. Napríklad skladba „Swing of the Pendulum“ je inšpirovaná hororovým filmom „The Pit and the Pendulum“ (produkcia Hammer film prod.), zatiaľ čo skladba „Condemned to the Boats“ je založená na starodávnej perzskej metóde popravy nazvanej Scaphism (tiež označovaná ako „člny“). Zvyšok textov na albume sú hlavne originálne príbehy s hororovou tematikou.
Hrajete muziku starou jako samotný death metal. Jak vlastně vnímáte nové směry ve smrtícím kovu. Jeho míchání s death core, případně technický death metal? Máš vůbec nějaké oblíbené kapely v „moderním metalu“?
Všeobecne nemám záujem o modernejšie znejúci death metal. Nemám problém s kapelami, ktoré sa rozhodli tieto štýly kombinovať, ale nie je to niečo, čo by som si vyložene užíval. Našťastie existuje veľa úžasných novších death metalových kapiel, ktorým sa darí zachytiť ducha klasických kapiel z rôznych oblastí a období. Aktuálna fínska death metalová scéna je toho dokonalým príkladom. Skupiny ako KRYPTS, CORPSESSED, LANTERN, GOREPHILIA, SOLOTHUS a naši kolegovia z vydavateľstva SEPULCHRAL CURSE dokazujú, aká silná je momentálne scéna vo Fínsku a všetky tieto kapely pokračujú v odkaze klasických fínskych death metalových spolkov ako DEMIGOD, RIPPIKOULU atď.
Jak jsou na tom LIVE BURIAL s koncerty? Hrajte hodně? Jezdíte turné nebo si vybíráte jen větší festivaly? A co turné po Evropě, neláká vás?
Ešte pred COVID pandémiou sme boli vo Veľkej Británii celkom aktívni čo sa týka živého hrania. Vystúpili sme ako predkapela INCANTATION v Londýne a absolvovali sme britské turné s našimi priateľmi z úžasnej francúzskej death metalovej kapely SKELETHAL. Tento rok sme mali plány na malé turné po Európe a mali sme dojednaných aj zopár festivalových vystúpení v Európe. Situácia sprevádzajúca COVID pandémiu bohužiaľ všetky tieto plány buď zrušila, alebo odložila. Nie sme si istí, kedy budeme môcť opäť hrať, ale budúci rok máme rezervovaných niekoľko festivalových koncertov vo Veľkej Británii a Nemecku. Dúfajme, že budeme môcť pridať viac koncertov v Európe, keď to bude vyzerať lepšie. Radi by sme absolvovali aj nejaké väčšie turné po Európe.
Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?
Tento rok vyšlo niekoľko vynikajúcich albumov. Tu sú niektorí z mojich osobných favoritov: BLACK CURSE, CAUSTIC WOUND, VOID ROT, ROPE SECT, SOLOTHUS, BOHREN & DER CLUB OF GORE and ATRAMENTUS. Album ATRAMENTUS u mňa zarezonoval asi najviac. Je to jednoducho jeden z najlepších albumov na poli funeral doomu, aký som kedy počul.
Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?
Niekoľko koncertov sme odohrali spolu s českou crustovou kapelou MÖRKHIMMEL vo Veľkej Británii. Je to veľmi dobrá živá kapela a chalani boli taktiež veľmi príjemní. Ale kapela, ktorú z Česka počúvam asi najviac, sú black metalové legendy ROOT. No a LYKATHEA AFLAME je pravdepodobne prvou kapelou, ktorú som zachytil v rámci death metalu z vašej oblasti a to aj vďaka ich jedinečnému poňatiu death metalového žánru.
Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný death metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl?
To je ťažká otázka! Existuje veľa rôznych štýlov death metalu, ale pre mňa je death metal ako taký vždy o množstve riffov a temnej atmosfére. Keby som mal pomocou jedného albumu definovať death metal a všetko, čo zastáva, potom by to bol ‘Altars of Madness’. Dodnes si myslím, že je to najlepší death metalový album, aký bol kedy nahratý, je to skutočne dokonalý album.
Ako kapela sme sa rozhodli hrať tento štýl death metalu, pretože sme všetci veľkými fanúšikmi old school death metalových kapiel. Keď sme začínali, zdalo sa, že veľa kapiel sa usiluje tento štýl vrátiť späť na scénu. Pamätám si, že začiatkom až do polovice roku 2000 sa zdalo, že sú to hlavne brutal death metalové a deathcorové kapely, ktoré vládnu na poli death metalu, keďže boli vtedy veľmi populárne. Ale vďaka kapelám ako CRUCIAMENTUM, FUNEBRARUM a KAAMOS sa zdá, že žánru opäť dominuje starší a temnejší death metalový zvuk.
Co chystají LIVE BURIAL v nejbližších měsících?
Momentálne skladáme a nacvičujeme materiál pre naše tretie album. Doposiaľ sme napísali viac ako polovicu albumu a máme jasnú predstavu o tom, ako by mal znieť jeho zvyšok. Cieľom je nahrať album budúci rok a vydať ho v roku 2022, čo dúfame, že by mohlo byť reálne. Pri písaní si dávame na čas a skladáme naozaj starostlivo, takže sme presvedčení, že ďalšia nahrávka bude zatiaľ našim najlepším albumom.
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.
Ďakujeme, že si si našiel čas pre tento rozhovor a taktiež ďakujeme za tvoje milé slová!
Recenze/review - LIVE BURIAL - Unending Futility (2020):
Ave LIVE BURIAL! I haven’t found any interview in the Czech language with you, yet. So please, first introduce the band to our readers who don’t know you. You could start from the early beginnings and describe the whole LIVE BURIAL history.
Hi Jakub. Thanks for arranging the interview. I’m Rob and I joined Live Burial in 2014 on guitar. Live Burial formed in 2012 initially as a side project for some of the band members. The idea was to play doomy death metal in the style of Asphyx and a demo was recorded in 2013. Shortly after recording the demo, original member Jake Bielby (Plague Rider) departed the band to focus on his other projects. I was then asked to join the band as I had worked with Jamie before in our previous grindcore band (Rat Faced Bastard). We then recorded our self titled EP in 2014 that we initially released ourselves on CD and digital. We managed to sell all the copies of the CD and printed a further run which also sold out too. We were then approached by Polish label Till You Fukkin Bleed who released the EP on cassette. The label owner put us in touch with Dunkelheit Produktionen and we started writing and recording our debut album ’Forced Back to Life’. At this time we were quite active playing shows in the UK underground scene and played with bands such as Asphyx, Voivod and Acid Witch. We also managed to land a spot at Live Evil Festival in London. We toured Finland for the first time with our friends in Solothus and we were told that Indian label Transcending Obscurity were interested in working with us. We contacted Kunal (label owner) and we liked what he had to offer so we agreed to release our second album ’Unending Futility’ through the label in 2020. The reception to the release has been amazing and we are now hard at work writing our third album.
I’m just listening to your new record „Unending Futility“ and I feel like as if I am closed in some tomb together with ASPHYX, MORGOTH, DEATH, BOLT THROWER, CANCER, UNLEASHED, INCANTATION. The record has a great dark sound. Where did you record it and how satisfied you are with it? Did you have the "last word" concerning the resulting sound?
Thank you for the kind words. We were aiming for a darker and heavier sound on this record compared to our previous work and we are very pleased with how it sounds. We recorded at a local studio to where the band is based (Newcastle in the North East of England – home of Satan and Venom) and then our good friend Dan Mullins handled the mixing and mastering. Dan currently plays in the UK old school death metal band Blasphemer and previously drummed for bands such as My Dying Bride. Dan understands the sound that we were looking for and we couldn’t be happier with the results. We wanted to create an atmospheric record that sounds a little bit different to most other death metal bands at the moment. The band had the last word on the overall sound of the record.
How was the new material for album „Unending Futility“ created? How exactly LIVE BURIAL writes the music?
For this album I wrote most of the riffs and the general structures of the songs at home and sent them to the rest of the band for them to add and adjust any sections. We would then get together to rehearse the songs as a band and make any further adjustments if we felt that the songs needed them. This was a slightly different approach to our debut where we mainly jammed some ideas together in rehearsals and worked on the structures as we played. For this album I tried to map out the structure of the song before I wrote the actual riffs. The main exception to this is ’Rotting on the Rope’ which Matt (Drums) and Lee (Bass) pretty much wrote entirely themselves from jamming together. There was a lot of quality control when we were writing this album and we actually dropped 2 songs from the record as we didn’t feel that they fit the sound that we were going for. The most important thing for us was that the album flowed well and sounded complete.
„Unending Futility“ has dark cover art. Who is an author? I really like his work. How did you actually choose the idea of the cover and what exactly illustrates?
Luke Oram (Oram Art) created the album art for us. We’ve known Luke for a long time and we are huge fans of his work. We actually used his art for our debut album too. One of the reasons that we like working with Luke is that his art is quite different to the style that a lot of bands use and we think that the album art really sticks out, especially for death metal. The album cover is based on our song ’The Crypt of Slumbering Madness’. The song is inspired by the video game Dark Souls 2 and the lyrics deal with a King who lost everything and was left to slowly rotting in his crypt. We felt that the subject of this song captured the atmosphere of the album perfectly and asked Luke to create the artwork to match this.
Could you reveal us who is an author of the lyrics and what is their background? Where did you take inspiration for certain topics?
Our vocalist Jamie writes all of the lyrics. There are varying themes and inspirations throughout the record. For example ’Swing of the Pendulum’ is inspired by the Hammer Horror film ’The Pit and the Pendulum’ whereas ’Condemned to the Boats’ is based on the ancient Persian method of execution called Scaphism (also referred to as ’the boats’). The rest of the lyrics on the album are mainly original horror themed stories.
You play music as old as death metal itself. How do you perceive new directions in the death metal? I mean mixing with death core or technical death metal? Do you have any favourite bands in “modern metal”?
In general I don’t have much interest in the more modern sounding death metal. I don’t have a problem with the bands that decide to mix those styles but it’s not something that I enjoy listening to myself. Thankfully there are a lot of amazing newer death metal bands that capture the spirit of the classic bands from different regions and eras. The current Finnish death metal scene is a perfect example of this. Bands such as Krypts, Corpsessed, Lantern, Gorephilia, Solothus and our labelmates Sepulchral Curse show how strong the scene is in Finland at the moment and all of these bands are continuing the legacy of the classic Finnish death metal bands like Demigod, Rippikoulu etc.
What about LIVE BURIAL and concerts? Do you play a lot? Are you going on tour or you are choosing only bigger festivals? And what about touring over Europe?
Before COVID we were quite active live in the UK. We had just supported Incantation in London and completed a UK tour with our friends in the amazing French death metal band Skelethal. We had plans this year to do a small tour in Europe and we had some festival slots arranged in Europe too. Unfortunately the COVID situation has either cancelled or postponed these plans. We aren’t sure when we will be able to start playing again but we do have some festival slots booked next year both in the UK and in Germany. Hopefully we will be able to add more shows in Europe when things are looking better. We would love to do a big tour of Europe.
Can you recommend some new albums, which impressed you at the latest time?
There have been some excellent albums released this year. Some of my personal favourites so far are releases by; Black Curse, Caustic Wound, Void Rot, Rope Sect, Solothus, Bohren & Der Club of Gore and Atramentus. The Atramentus album is probably my favourite. It’s easily the best Funeral Doom album that I’ve heard in a long time.
Do you know and listen to some metal bands from the Czech Republic?
We actually played a few shows in the UK with Czech crust band MÖRKHIMMEL. They were a very good live band and really nice guys too. But the band I probably listen to the most from Czech Republic are black metal legends Root. Lykathea Aflame are probably the first band that I think of for death metal from the area with their unique take on the genre.
We are slowly approaching the end of the interview so I would like to ask one more philosophical question. How would you define the death metal style? What represents this music for you and why did you choose exactly this genre?
That’s a tough question! There are a lot of different styles of death metal but for me death metal is always about lots of riffs and a dark atmosphere. If I could use one album to showcase death metal and everything that it stands for then it would be ’Altars of Madness’. To this day I still think it is the best death metal album ever recorded and it is a genuine perfect album.
We chose to play this style of death metal because we are all huge fans of the old school death metal bands. When we were starting out there seemed to be a lot of bands bringing back that style. I remember in the early to mid 2000’s it seemed to be mainly brutal death metal and deathcore bands that were popular but thanks to bands like Cruciamentum, Funebrarum and Kaamos the older and darker death metal sound seems to be dominating the genre again.
What LIVE BURIAL is planning for the next few months?
We are currently writing and rehearsing the material for our third album. We have written over half of the album so far and we have a good idea of what the rest will sound like. The aim is to record the album next year with hopefully a release planned for 2022. We are taking extra time and care when writing and we are confident that the next record will be our best release to date.
Thank you for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas.
Thank you for taking the time to interview us and for your kind words!
Recenze/review - LIVE BURIAL - Unending Futility (2020):
NECROT - Mortal CD 2020, Tankcrimes for english please scroll down
Hluboko v lesích je jedno staré pohřebiště. Připomíná mi obrazy z hororových filmů. Včera jsem jej navštívil a poklekl u prašivých kostí. Hledal jsem poctivý a ryzí death metal, hledal jsem zase jednou temnotu. Legendy praví, že jsou zde pochovány odkazy na pradávné postupy, na plesnivý zvuk, na texty plné bolesti a strachu. Cítím ve vzduchu vibrace, mrtví se mnou rozmlouvají. V jednom exhumovaném hrobě leží poházené kosti. Na jedné je vyřezán nápis NECROT.
V roce 2017 jsem si pro sebe tuhle smečku objevil. Jejich album "Blood Offerings" se mi ihned usadilo v hlavě a rád a často jsem se k němu vracel. Fascinovala mě na něm špína, způsob, jakým NECROT uchopili death metal. Byli uvěřitelní, démoničtí, magičtí. Novinka "Mortal" je volným pokračováním předchozí desky. Neméně bolestivým, shnilým, šíleným.
NECROT nadále čerpají inspiraci v řece plné hnisu, která se jako nějaký obrovský had vine již několik desetiletí celým podzemím. Jmenujme třeba takové DEATH, PESTILENCE, BOLT THROWER, OBITUARY, MERCYLESS, IMMOLATION, INCANTATION, EXHUMED, MORGOTH, UNLEASHED, ATHEIST a spoustu dalších. Všechny tyhle kapely, stejně jako NECROT, přesně pochopili, o čem je temnota, o čem je pravá smrt. Skladby na "Mortal" znovu drásají do krve, pálí a žhnou. Kapela mi vypálila do kůže svůj vlastní cejch. Líbí se mi jak zvuk, tak obal, ale hlavně způsob, jakým pánové přistupují k psaní skladeb. Věřím jim každý tón, každou notu. Navíc se jako nějaká choroba celým albem vznáší smradlavý odér rebelie. Smrtící kov, který roztančí i nemrtvé. Nezapomíná se ani na kousky punku, ale i třeba lehké technické a progresivní pasáže. Nahrávka ale hlavně obstojí jako celek. Je bez zbytečností, cílí přesně a nikdy nemine cíl. Alespoň u mě, starého fanouška death metalu. A tak si amulet s jejich jménem uschovám do své sbírky a už teď vím, že "Mortal" mi doma bude hrát často a pořádně nahlas. Hroby byly právě exhumovány!
Asphyx says:
Deep in the woods is an old burial ground. It reminds me of images from horror movies. I visited this place yesterday and knelt down by the dusty bones. I was looking for honest and pure death metal, I was looking for darkness again. Legends say that references to ancient practices, moldy sound, texts full of pain and fear are buried here. I feel vibrations in the air, the dead talking to me. In one exhumed grave lie scattered bones. The inscription NECROT is engraved on one of them.
In 2017, I discovered this band for myself. Their album "Blood Offerings" immediately settled in my head and I was happy and often returned to it. I was fascinated by the dirt, and the way the NECROT grabbed death metal. They were believable, demonic, magical. The new album "Mortal" is a free continuation of the previous album. No less painful, rotten, insane.
NECROT continues to draw inspiration from a river full of pus, which, like a giant snake, has been winding through the underground for decades. Let's name such bands like DEATH, PESTILENCE, BOLT THROWER, OBITUARY, MERCYLESS, IMMOLATION, INCANTATION, EXHUMED, MORGOTH, UNLEASHED, ATHEIST and many others. All these bands just like NECROT understood exactly what darkness is about, what death is all about. The songs on "Mortal" are drenched in blood again, they are burning and glowing. The band burned their own sign into my skin. I like both the sound and the cover art, but especially the way gentlemen approach songwriting. I trust them every tone, every note. In addition, a stinky odor of rebellion hovers like an illness throughout the album. Death metal that makes even the undead dance. They don't forget to add the pieces of punk, but also the simple technical and progressive passages. It is made without futility, it aims precisely and never misses a goal. At least for me, an old death metal fan. So, I keep the amulet with their name in my collection and I already know that "Mortal" will play at home often and really loud. The graves have just been exhumed!
Příběh dvoustý šedesátý čtvrtý - Ochraňuj nás Manitou
Čtu si na chalupě ve starém skautském zápisníku po dědovi a hrozně se mi po něm stýská. Slova jako čest, hrdost a pravda mám od něj zakořeněná hluboko v krvi. Chodívali jsme po Jizerkách a vtloukal mi do hlavy, jaké to je být pravý chlap. A když jsem někde upadl nebo udělal něco špatného, dával mi rady, které si pamatuji celý život. Děda byl hrozně chytrej chlap. Profesor na ČVUT a o víkendech se se mnou toulal po lesích. Mám v očích slzy, nějak si od té doby myslím, že dobří lidé se otisknou do vzpomínek ostatních tak nějak hezky, lidsky. To je asi ten ráj, že když na vás někdo jednou pomyslí, bude se usmívat.
Z myšlenek mě vytrhne naše partička již několik dní totálně opilých metalistů. Ano, rodinná chalupa už toho zažila hodně. Jednou by bylo zajímavé sepsat historii celého kraje. Sudety, odsuny Němců, noví příchozí, chalupáři a jejich dítka, která sem jezdi chlastat, souložit a pouštět si nahlas muziku. Všichni kolem dělají bordel, řehtají se jako koně a já myslím na dědu. V jeho deníku jsou sepsaná obyčejná pravidla, která připadají spoustě lidem už trapná. Nojo, slušnost je dávno zapomenutý slovo. Uvědomím si to hlavně ve chvílích, kdy mi je blbě a všichni ti dospělí, zkušení lidé, na mě koukají jen jako na váguse s mastnou hlavou. Je tam napsaná taková malá modlitbička, obyčejná a pokorná. K životu, k lesům, k lidem. Pokaždé si na ni vzpomenu, když potkám nějakého debila.
Ofouknu prach z řady knih s označením KOD - knihy odvahy a dobrodružství. Otevřu namátkou ságu o Tekumsehovi - náčelník Šavanů. Horský lev, Zářící hvězda. Ale já vím, je to pro malý kluky, dnes by se knížky možná i zakázaly, přeci jen, psal je Fritz Stauben pod vlivem sociálního nacionalismu, ale já nad tím s bratránky tenkrát takhle nepřemýšlel. Pro dítě ze sídliště byla zajímavá hlavně dobrodružství, napínavé souboje, stopování, jak udělat pstruha z potoka na ohni. Nojo, dovedl bych to ještě? A tak jdu mezi rozjeté kamarády a zeptám se jich, jestli by uměli přežít několik dní v lese. Jen tak, jako praví trampové. A oni se mi smějou a divně na mě koukají. Nejsi nějakej šáhlej kámo? Přijeli jsme sem přece pít a ne se válet v jehličí. Jenže mě to nedá. A tak jdu na cigáro před chalupu a sním si dál svůj sen o noční obloze v pustině.
Zase za mnou přijdou. Mí strážní andělé. Jana a Prcalinka. Hej Smrťáku, ukaž nám ten deník. Sedíme na lavici a koukáme do strání, lesů a luk. Čteme si poznámky mého dědy, které si vepsal k jednotlivým úkolům. Zvládli bychom ještě to co on, když byl malej kluk? Probíráme to a protože se začínají postupně přidávat ostatní, najednou už to není trapný, ale sídlištní borci jsou zaujatí. Jasně, že bez spacáku, je teplo. Jen tak, lehneš si do listí. Jo, vím, kde jsou ryby, děda mě lecos naučil, jen jsem nějak věkem na spoustu věcí zapomněl. Pořád tu kecáme všichni o svobodě, metalový texty jsou jí plný, ale slova se mluví a voda teče. Víte co? Zítra brzy ráno jdu, zmizím na chvilku pryč, na pár dní. Jen tak rozjímat, užívat si. Velký Manitou vás ochraňuj.
Pili jsme zdatně, mocně a kazeťák vyřvával na celé kolo. Udělala se ale i spousta práce, dřevo, seno a tak, to se musí, to je podmínka, nutnost. Padnu vedle Andrey a nemůžu spát. Hladí mě po tváři a tulí se. Nahoře na půdě je hrozný vedro, tak se svlékneme do naha. Adam a Eva nové doby. Je nám spolu moc fajn, mám ji fakt rád. První holka, která si mě získala postupně, polehounku. Leknu se. Je ráno. Jdu zatopit do kamen a usmažit pár vajíček. Začnu balit a nejdřív si myslím, že vyrazím jen já a má milá. Nakonec ale jdeme všichni. Zabedníme chalupu a já si dám do kapsy nůž. Dědo, dnes bys na mě byl hrdej. Na nás na všechny. Lesy nás schlamstnou a chvilku nevíme, jakým směrem vyrazit. Nakonec to vezmeme na hřebeny k Černé Studnici.
Najednou je to úplně jiná parta. Žádný machýrci z hospod a panelů, žádný drsoni z metalových dýchánků. Ale milí lidé, jakoby ohlodaní na kost, děda měl pravdu, v lese se pravda vždycky ukáže. Nikdo není hysterický, když musí přebrodit potok, nikdo nenadává, když lovím do rukou prvního pstruha a trvá mi to hrozně dlouho. Spojí nás oheň a nebe, jsme součástí něčeho většího, mocnějšího. Možná by nám časem chyběla muzika, to asi jo, ale jinak jsme byli jak vyměnění. Všichni se usmívali, úplně stejně jako kdysi můj děda. Těch zvířat, co jsme viděli, těch kilometrů, co jsme spolykali. Tuláci bez cíle, jen tak. Přespat pod skalním převisem, pozdravit se se starými trampy. Velký Manitou nás sledoval a já najednou chápal všechna ta slova v deníku.
Možná jsme věděli, že se budeme muset zase za chvíli vrátit ke každodenním problémům, strastem, do továren, na šedivý sídliště, ale teď jsme koukali do zeleného, myli se v ledové vodě, jedli lesní plody a rybičky, planý zelený kyselý nezralý jablka, slaďounké brusinky. Všem nám táhlo na dvacet a najednou jsme byli jak malý děti, s takovýma těma jiskřičkama v očích. Těšili jsme se na každou další hodinu. Naschvál jsem vybíral co nejvíc opuštěná místa, co nikdo nezná. A na každém jsem zašeptal - děkuji, dědo. Jakoby tu byl s náma, neustále veselý, s krásnýma historkama. Kluci byli za děsný chlapy lovce a holky, ty dospěly v budoucí matky rodu. Jednoduchost, čistota. Klid, ten božský klid, který jen občas narušil skřehot nějakého zvířete. Když vidíte laně pít s mladými, tak najednou taky chcete děti, být toho všeho součástí. Tak tomu bylo po věky věků a něco na tom měnit by bylo proti přírodě.
Povídáme si kolem ohně a každý na sebe prozradí vlastně všechno. Důvěřujeme si. Moc takových situací člověk v životě nezažije. Jsem hrozně šťastný, jaké mám rovné a upřímné kamarády. Dobrého člověka aby dnes pohledal, to platilo vždycky a všude. Sestoupíme potom ze strání a skal očištění. Několik hodin na chalupě jen mlčíme a všechna ta krása v nás doznívá. Jo hergot, děda i Velký Manitou měli pravdu. My jsme jen šli v jejich stopách. A našlapovali jsme tiše a s pokorou. Najednou se mi žádnej z drsňáků nesměje, spíš slyším slova díků. Uvědomili jsme si zase jednou, co je v životě důležité a neřešili alespoň nějaký čas hlouposti. Časem nás zase stereotyp samozřejmě semlel, ale když bylo nejhůř, tak jsme si vzpomněli na letní noční oblohu a najednou nás život tolik nebolel. I v šedi se usmíváme přesně s tím lehce pozvednutým rtem a nadhledem, který jsem vídával u dědy. Víme svý.
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?
T: Hello Jakub, hello all. Well, we’re mostly a death metal band hailing from the basements of Kraków, Poland. It is actually hard to say when we were formed – we were born twice - as Rites of Daath we’ve been playing since 2017. But before RoD, we all played in a band called Cemetery Whore. This was also, a death metal band, but more straight forward, I would say. We’ve spewed up one demo and a rehearsal tape under that name. And I think that Cemetery Whore came to life around 2015.
Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?
T: We recorded „Doom Spirit Emanation“ at Roslyn studio, out in the rural areas of Poland, more precisely in a small town named Róża (that’s why the studio’s called Roslyn, I believe). Really great place, hidden amongst the trees. We’ve also recorded there our first material, „Hexing Graves“. Actually, many well established polish death metal bands recorded there their stuff – like Kult Mogił, Stillborn or Hell United – the owner really feels the vibe of this music. Mixing and mastering were done by VK, new zealender known from a killer bands like Vassafor or Temple Nightside.
How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?
T:We’ve got vinyls in three colours, tapes in two colours and CD in (sadly) one colour. And a few russian torrents at least. As for the copies or limits...I don’t know if I am at liberty to speak of it – it is a secret between a band and the label, you know. But surely we’re running low on everything, so be quick!
Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?
T: That must be me, I’m a vocalist so I’m also carrying the cross of the lyricist – in most cases. Actually, there’s a huge contribution of our drummer Dawid here. He often drops me a theme or a topic of a song and I’m „giving birth“ to a word, as I would call it. As for the topics and themes itsefl...well, the case of „Doom Spirit Emanation“ was quite interesting for me, as a writer. Album’s lyrics fluctuate around one, particular theme. I wouldn’t call it a concept album though, but there’s one thought behind it all, something like a staple pinning it all together. I haven’t done such things before, usually I treated songs as a seperate entities, but here I tried something different. It’s not a top-notch literature, but it required a different approach from me and I am quite satisfied with the results.
Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?
T: Logo is a magnificent job of a very talented guy named Ihasan. He’s known for not only creating logos, but also an original and unique caligraphy. Do I consider social media important in promotion and in band’s life in general? Hell yeah, I believe that nowadays it is very important. It is a main way to promote your stuff amongst poeple these days, with all of pros and cons coming with it. But do I consider it important for me and Rites of Daath? Hell no, I do not treat my music like a product, you know. We’re keeping our facebook page as pristine as we can, only most important information. I think that our music won’t flow with a pushy promotion.
Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?
T: We’re tied to Godz Ov War Productions (Hail Greg!) for life, I hope. I am more then satisfied with cooperation with GoWP, I wouldn’t like to exaggerate it but I think it is one of the most prominent labels here in Polish underground nowadays, you see. Greg is a great guy, we’ve got really great relationship – on a business and a private level.
Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?
T: Cavernous death/black metal, mostly from Australia and its surroundings! We dig Temple Nighstide, Portal, Grave Upheaval, Impetuous Ritual, Vassafor but also Dead Congragation, Qrixkuor, Cruciamentum, Malthusian...lots of it, lots of underground, lots of bad, bad music.
Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?
T: No, we’re signed to GoWP exclusively, so they were entitled to our debut album right from the start. We didn’t take under considaration any other label.
How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?
T: Not too many, I am afraid. We prefer gigs in caves and basements. It reflects our nature in a best way I think. And a lot of clubs in Poland are situated in basements! I think our best gig was in Rzeszów in 2018 – there were a group of friends, and I think we did a good job on stage. Also, I liked a lot our show with Grave Miasma. Because it was with Grave Miasma.
What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?
T: Future is always uncertain, so hard to say. We’re doing some rehearsals, we’re trying some new stuff, but it is hard to say where we’re going with it. Also, I am still not sure about the gigs, as the Covid-19 is still raging here in Poland (and abroad) and it’s hard to organise something.
How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?
T: Yeah, if you’re into dropping us a massage, feel free to use our facebook or our gmail – it’s easy to find out on the internet I guess but I’ll leave some links below:
Rozhovor s death metalovou skupinou ze Švédska - REPUKED.
Odpovídal Rob the Slob, děkujeme!
Přeložila Petra, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave REPUKED! Zdravím do Švédska. Nejdřív dovol, abych vám připil na zdraví. Mám od labelu vaši novou desku „Dawn of Reintoxication“ na recenzi a při poslechu si připadám, jakoby mě někdo zavřel do staré hrobky s lahví dobré vodky. Je to masakr, gratuluji. Jak deska vznikala? A proč vám to trvalo dlouhých sedm let?
Ahoj! Hlási sa Rob the Slob, ďakujeme ti za milé slová, chlape! To je presne ten pocit, ktorý sme chceli aby doska pri jej počúvaní u ľudí vyvolala. Sme len leniví flákači a väčšinou sa stretávame s cieľom zahrať si a vypiť zopár pív len počas víkendov. Skladby pre tento album sme v podstate začali písať v roku 2014, takže v priemere sme napísali 1-2 skladby ročne, ale minulý rok sme si rezervovali štúdio na 31. december nech nahráme všetko, čo máme. Dúfame, že ďalší album nám už nezaberie toľko veľa času. Uvidíme.
Musím říct, že mě u novinky hrozně baví zvuk. Jak vy to ve Švédsku děláte? Sverker Widgren odvedl opravdu skvělou práci. Povedlo se vám namíchat koktejl, který zní jako poctivá party, na kterou jsou pozvaní DISMEMBER, AUTOPSY a REPUGNANT! Jakým způsobem jste nahrávali? Na mě to působí jako analog, ale to asi není, co? Každopádně, jak spolupráce probíhala? Mám normálně pocit (nebo to tak fakt slyším), jako bych byl zakopanej v hrobě! Zvukově hodně špinavá záležitost a to já moc rád.
Až do tohto nového albumu sme si všetky predošlé nahrávky robili sami. Výsledky boli dosť zmiešané, keďže o nahrávaní nevieme ani hovno, je to ťažké, zdĺhavé a nudné. Chceli sme mať nad všetkým úplnú kontrolu a získať zvuk, ktorý sme chceli, ale nie vždy to skončilo tak ako sme si želali, haha.
Takže, pre album „Dawn of Reintoxication“ sme si vybrali Wing štúdio, kde je hlavným producentom Sverker Windgren, ktorý má dvadsaťročné skúsenosti nielen s nahrávaním metalovej muziky, ale takisto bol a je zapojený v mnohých metalových kapelách, Demonical, Diabolical, atď. Cítili sme sa preto veľmi sebavedome, keď sme s ním spolupracovali, pretože sme vedeli, že sa mu podarí vniesť tam silu a dobrý zvuk, a my sa pokúsime do toho vložiť ten špinavý, nepríjemný feeling. DISMEMBER zmiešaný s AUTOPSY ako si podotkol, by bol dobrý popis toho, čo sme sa snažili dosiahnuť. A Sverkerovi nevadilo, že sme v jeho štúdiu boli jemne opití, takže to bolo super. Doska sa nahrávala počas marcových víkendov, keď už bola epidémia corona vírusu v plnom prúde, takže po celý čas tam vládla zvláštna zombie atmosféra.
Pojďme k obalu. Autorem je Joe Ravager, který dělal cover myslím i pro mé oblíbené CRYPTIC BROOD. Motivem je podle mého peklo, pravé, ryzí peklo. Mám pravdu? Jak jste se dali s Joem dohromady a proč vás oslovila právě jeho práce?
Joe Ravager má chorú myseľ a je mimoriadne produktívny. Pozrite sa na jeho Instagram a Facebook, neustále zverejňuje svoje nové diela. Jeho práce sme použili takmer na všetky naše vydania, pozrite si obal nášho prvého albumu „Pervertopia“. Ale prednú obálku tohto albumu robil bláznivý starý nemecký chlapík, ktorý si hovorí Necromaniac. Čo sa týka vkusu, máme veľmi podobné predstavy. Veľmi sme s ním chceli spolupracovať. Spolu s CRYPTIC BROOD sme použili týchto 2 skvelých umelcov, myslím, že zdieľame rovnako skvelý vkus v umení.
Jsem metalovým fanouškem přes třicet let a vždycky jsem měl nejraději kapely, z kterých je cítit síla, taková ta temná energie. U kterých slyším, že nahrávali skladby tím způsobem, že zalezli do studia, namlátili to tam a šli se opít. Z REPUKED ten pocit mám. Jak vlastně skládáte nový materiál? Zajímá mě samotný proces vzniku nového songu.
Rozumiem ti a úplne s tebou súhlasím. Tiež mám rád, keď z nahrávky, ktorú práve počúvam, cítim nejaké vibrácie, proste nejaký feeling. My s REPUKED sa väčšinou schádzame v skúšobni cez víkendy. Vždy prinesieme nejaké pivo, víno a čokoľvek iné. Proste sa spolu len bavíme, rozprávame sa, počúvame metal a potom si niekedy samozrejme aj niečo spolu zahráme. Jednoducho sa radi stretávame a robíme spolu hovadiny, nie sme len jednotlivci, ktorí sú spolu v jednej kapele. Čo sa týka samotného skladania muziky, zvyčajne ju píšeme doma, prinesieme ju do skúšobne aby sme zistili ako funguje. Občas niečo upravíme atď. Potom nasleduje písanie textov, ktoré je v mojej réžií. Snažím sa, aby texty zapadli do danej muziky. Takže nič mimoriadne.
Hergot, když dělám otázky, neměl bych asi pít. Zapomněl jsem se zeptat, jak vlastně vznikli REPUKED. Ve Švédsku a třeba Německu vás lidé hodně znají, ale to víš, Česká republika je malá země a death metal tady příliš lidí neposlouchá. Mohl bys nás prosím provézt historií kapely?
Hehe, skvelé! Tiež si dávam pivko, je nedeľa večer. Je stále víkend! Tak na zdravie!
REPUKED sme založili v roku 2007 spolu s mojím kamošom Nicke Pissom, pretože sme obaja veľmi chceli hrať nejaký hnusný nechutný death metal. V tom čase bolo všade veľa technických death metalových, či goregrindových kapiel, takže sme už toho všetkého mali po krk. Získali sme do zostavy bubeníka, nahrali sme demo nahrávku a daná nahrávacia spoločnosť sa takmer okamžite spýtala, či by sme nemali záujem vydať dlhohrajúcu dosku. Nakoniec sme podpísali zmluvu s holandským vydavateľstvom Soulseller Records, kde sme doteraz vydali 3 albumy a dodnes s nimi spolupracujeme. A od úplných začiatkom sme takmer zachovali aj rovnakú zostavu, minimálne posledných 8 alebo 9 rokov alebo tak nejak.
Mám rád, když death metalové kapely nezapomínají na dobré texty. Vy zpíváte o chlastu, ale i o starých hřbitovech, hororech. Kde pro ně berete inspiraci? Musím říct, že mají opravdu atmosféru. Jak říkám, stará hrobka, lahev whiskey a jde se na to. Nebo se pletu?
Áno, musíte navodiť tú správnu ponurú atmosféru, aby ste sa dostali do správnej nálady na písanie textov. Zvyčajne si prinesiem fľašku alebo dve a idem navštíviť verejné záchody. Pánske alebo dámske, na tom nezáleží, teplý pretrvávajúci smrad sračiek je všade rovnaký. Jednoducho vojdite dovnútra, spravte si pohodlie a začnite si na toaletný papier zapisovať čokoľvek, čo vás napadne, bezplatným hnedým sračkovým atramentom.
Na bandcampu máte napsáno, že za sebou máte tři evropská turné. Na jednom vašem koncertě jsem byl v Německu. Hráli jste s REVEL IN FLESH a CRYPTIC BROOD. A to v Norimberku, což je docela paradox, protože do České republiky jezdíte poměrně často. Sice jsem nemohl jako řidič pít, ale koncert jsem si opravdu užil. Jak jste na tom vlastně celkově s koncerty? Hrajete rádi i na velkých pódiích, festivalech (vystupovali jste myslím i u nás na Obscene Extreme)? Já si totiž podobnou hudbu, jako hrajete vy, nejvíc užiju stejně v malém klubu, kde je bližší kontakt s kapelou. Jak si užíváte koncerty vy a jak k nim přistupujete?
Áno, zatiaľ máme za sebou tri európske turné. V roku 2014 sme robili dve, jedno po boku Entombed AD a Grave a druhé s Nekrofilth. Plánujeme ísť na turné budúci rok 2021. Aj keď máme pocit, že by sme mali ísť na turné teraz, keďže máme vonku nový album, ale tento vírusový chaos sa musí najskôr trochu upokojiť.
Keby som mal hovoriť ako fanúšik death metalu a koncertov, radšej chodievam na koncerty do menších priestorov. Dostanete sa bližšie ku kapele a ich koncert si budete môcť užiť z bližšej perspektívy, kde je ľahšie niečo vidieť a počuť. Veľké koncerty a ak ste ešte ďaleko od pódia, to už nie je taká veľká zábava. Ale keď hráme my, je nám to v podstate jedno, sme radi, že môžeme hrať kdekoľvek, kde sme pozvaní. Norimberský koncert bol skvelým miestom a dúfam, že si tam niekedy zahráme znovu. Nabudúce, keď budeme niekedy hrať v ČR by si mal prísť bez auta, aby sme sa mohli podeliť o niekoľko chladených.
Viděl jsem s vámi nějaká videa na sociálních sítích a vypadáte jako vskutku veselí kumpáni. Člověk z vás cítí takovou tu radost a nevázanost, co už moc kapel dneska nemá. Zeptám se tedy, jaký je váš nejoblíbenější alkohol a co u něj posloucháte za hudbu? Tipoval bych si starou metalovou klasiku, ale co nové smečky? Oslovil tě někdo poslední dobou?
Obľúbený nápoj, človeče, to je ťažké. Pijeme všetko a čokoľvek. Vodka a džús je vždy skvelou kombináciu, keď chcete takú teplú podguráženú atmosféru. Whisky, víno, pivo, absint atď. Ricard a trochu ľadovej vody, to je skvelé, keď sa pokúšate znova opiť.
Hudbu, ktorú počúvame, keď chlastáme? Jednoznačne je to švédsky týpek Eddie Meduza, ktorý je legendou pre nás Švédov. Tiež rôzne iné veci, je zábavné to trochu žánrovo premiešať. Čokoľvek od Thin Lizzy, Motörhead, Kiss, Wasp, Sabbath až po Pungent Stench, Entombed, Impaled Nazarene, Darkthrone, Venom, Maiden, Judas, David Allan Coe, GG, Roky a tak ďalej. Niektoré novšie veci, ktoré nás oslovili sú napríklad Viagra Boys, Snet, Karloff, Toronto, Boogie Hammer, Warthog a ešte príliš veľa ďalších, aby sme ich tu všetkých spomenuli.
„Dawn of Reintoxication“ vyjde na CD, vinylu a samozřejmě digitálně. Poslední dobou jsem mezi mladšími posluchači ale zaznamenal i zájem o kazety? Budou? Chystáte? Chtěli byste?
Vydali sme jednu kazetu, ktorá obsahuje naše prvé 2 demo nahrávky. Ja sám mám v byte dosť veľa kaziet, ale žiadny kazetový prehrávač, takže to je na hovno. Vlastne sa nám viac páči vinyl. Ale uvidíme, stojí to viac menej na našej nahrávacej spoločnosti a nie na nás, ale mohlo by k tomu dôjsť. Je to skvelý formát, nadobudnete taký ten retro feeling ako z rokov deväťdesiatych, keď ste vlastnili Walkman, to boli skvelé časy.
Mívám na závěr vždycky takovou trošku záludnou otázku. Co pro tebe znamená death metal? Je to životní styl? Jak jej vnímáš jako fanoušek? A jako muzikant? Nechci po tobě popisovat techniku hraní, spíš by mě zajímalo, jak o death metalu přemýšlíš.
Death metal je rovnako dôležitý ako samotný život. Je to ako hororový film, ale v podobe hudby. Neviem si bez neho predstaviť život, to by bola kurva nuda. Hrôza, hrôza. Zdravím všetkých rovnako zmýšľajúcich death metalových psov v podzemí, s ktorými sme mali to potešenie stretnúť sa, či kontaktovať prostredníctvom internetu! Death metal nikdy nezomrie, huhu!
Je na čase skončit. Jdu si dát pivko. Mám v lednici nějakou Plzeň. Přeji vám co nejvíc úspěchů, vyprodaných koncertů, zástupy fanoušků, jen kvalitní alkohol a ať se vám daří i v soukromém životě. Jdu si pustit „Dawn of Reintoxication“ pořádně nahlas. Na zdraví a děkuji moc za rozhovor.
Ďakujeme pekne za tvoj čas, skutočne si vážime, keď niekto prejaví záujem o to, čo robíme. Všetci sa stretneme tam dole na našej ceste, tiež budem v ruke držať jedno chladené! Na zdravie! Do riti s pondelkami! Rot on!
