Na některé knížky je potřeba klid. Jsou totiž více propracované a v běžné hospodě nebo ve vlaku jsem se na ně nemohl soustředit. Mívali jsme v devadesátkách s mojí budoucí ženou vždycky zvyk, že si dáme klídek na knihy. Každý si zalezl jinam. Já k lampičce do rohu, protože mám raději chlad a ona ke kamnům. Venku hodně mrzlo a chalupa byla zasypaná sněhem. Místnost se pokaždé vytopí tak za tři dny a Hyperion jsem četl hned první. Zabalen do spacáků jsem se nechal pozvat ke konci světa. Armageddon si představuje každý čtenář sci-fi asi trošku jinak, ale zde je vykreslen velmi uvěřitelně. Na cestu se vydává sedm poutníků a každý vypráví svůj příběh. Jeden by mohl mít recept na zastavení konce. Od autora skvělý nápad, který spolu s tím, jak je celý příběh vystavěn a napsán, řadí tuhle knihu mezi nejlepší v žánru. A nejen v něm.
"Dáš si něco k jídlu?": ptá se mě blondýnka. Nevnímám, musí ke mě přijít, obejmout mě a nahlédnout do knihy přes rameno. Ne, promiň, jsem moc zmrzlej. Odmítám ji. Ale já nechci do postele, ptám se na jídlo. Působím zmateně. Koukám, že tebe to fakt hodně baví, co? Diskutujeme pak u lunch meatu o kapitolách, které jsem přečetl. Zpočátku na mě vše působí trošku zmateně a nepřehledně, ale to je možná zimou, která je dnes nějaká vlezlá a otravná. Dáme si ruma, jen trošku, na zahřátí. Pak si ještě chvilku čtu a někdy kolem půlnoci se zabalíme do peřin. Tělo na tělo, jsme mladí a já pak nemůžu zamhouřit oči, protože musím pořád nad knihou přemýšlet. Jdeme také každý svoji cestou? Jaký bude náš cíl? Je to smrt, rozhřešení, láska? Nevím, jsem mladý, pořád se ještě trošku hledám. Blondýnka se odkope. Opatrně ji přikryji, ale ještě předtím se na ní chvilku dívám. Je nádherná.
Stejně je to zvláštní nebo vlastně ne, na chalupě toho vždycky přečtu nejvíc. Mám tam svoje dávno vysezená místa. Už od dětství. Cítím se na nich dobře. Teď už je to rituál, zvyk, co je opravdu železnou košilí. Jezdím na ní pořád, teď už s dětmi a pořád s tou krásnou a milou blondýnou. Tak nějak spolu pomalu stárneme a klid je pro nás čím dál tím důležitější. Odpočinek na louce, schovaný ve stínu, tam je pro mě nejlepší dovolená. "Hyperion" jsem si sehnal znovu v antikvariátu v Jablonci nad Nisou. Knížka mi padla ihned do oka. Hele, to jsme kdysi četli, pamatuješ? Dělám teď každý pátek takový svůj čtenářský deník a sci-fi bylo a je mojí nedílnou součástí. To si musím znovu přečíst. Děti nevědí, která bije, ale my se spokojeně usmíváme. Jasně, že je to o prioritách. Většina lidí dnes "projebe" neskutečnýho času na sociálních sítích nebo v diskuzích, kde ze sebe dělá tupce. Jsem rád, že to máme jinak. Manželka nemá žádné socky a já jen ty, které "musím" kvůli stránkám. Ale moc je nežeru, jestli mi rozumíte.
Vydal jsem se znovu na cestu. Užíval jsem si jednotlivé příběhy, tentokrát již poznamenaný více zkušenostmi, snad i vědomostmi. A všechno jsem vnímal jinak. Víc mě oslovily zcela jiné pasáže. Zajímavé je, že si je pamatuji opravdu hodně. Pořád jsem běhal do chalupy, když žena vařila a neustále ji předčítal některé kousky. Hele, tohle je zajímavý. Nepřipomíná ti to něco, co se nedávno stalo? Tohle je fakt neskutečný výlet do lidských myslí. Souhlasím asi s ostatními, že nejlepší je Sola, to jsem byl opravdu naměkko. 500 stránek uteklo za několik večerů jako voda v nedaleké Nise. Bavil jsem se, usmíval, i mi bylo chvílemi smutno. Díval jsem se na Ještěd, když zapadalo slunce a nechtělo se mi dovnitř. Zvuky lesa, klid a pohoda. Co náš svět čeká? Filozofovali jsme u pivka a vína, probírali, co kdo jak a kdy četl. Potřebuji si občas odpočinout, dát svému životu další směr. Urovnat si myšlenky. A v lesích mi to jde nejlépe. Mimo společnost, která je poslední dobou nějaká chorá, nepřipadá vám?
Dan Simmons je mistr ve svém oboru. Akce se střídá s emocemi. Každý příběh je jiný, kněz, voják, básník, každý je odlišný ze své podstaty. A jako v běžných životech má své radosti i trápení. Jenže brzy bude konec světa. Je třeba také něco udělat, nejen kecat (co jen mi to připomíná? Že by současnost?). Autor se dotkne všeho, od politiky až po zabíjení, někdy je citlivý a vnímavý (básník), jindy krutý. Každý je originál a dohromady bylo stvořeno dílo, které nemá obdoby. Je to opus, který má i pokračování Pád Hyperionu, díky němuž budete mít celý děj více ucelený. V určitých momentech mi kniha připomíná Dekameron (Giovanni Boccaccio) nebo Dantovo peklo. Je to složité čtení, které vám nedá nic zadarmo. Pro někoho to může být opravdu výzva, ale nezoufejte, zároveň je čtivé, zajímavé. Budete mít chuť pokračovat. Nejsme přeci žádní hlupáci, ne?
Táta se s vámi půjde projít a vykoupat asi až večer, copak nevidíte, že je mimo? Ve svým světě, v jiném vesmíru? Slyším z dálky, jak se moje skvělá žena směje. Je to tak, dejte mi ještě chvilku. Pár stránek, dočtu kapitolu, jo? Mám to takhle pořád. Rád se ztrácím mezi písmenky. Možná utíkám, možná taky ne? Kdo to ví? Já ne. Je léto, určitě máte také dovolenou. Tak vám přeji, abyste si ji pořádně užili, odpočinuli si. Třeba vám k tomu pomůže i Hyperion. Mě ovlivnila hodně. Štír čeká...
Opatrujte se, ať jste kdekoliv. Hezký den přeji! A děkuji.
Na planetě zvané Hyperion, mimo dosah zákonů Hegemonie Člověka, čeká bytost zvaná Štír. Někteří ho uctívají. Někteří se ho bojí. A někteří přísahají, že ho zničí. V údolí Hrobek Času se obrovské Artefakty s neznámým obsahem pohybují proti proudu Času. Štír čeká...
V předvečer Armageddonu, kdy se celá Galaxie připravuje k válce, se sedm poutníků vydává na poslední Pouť na Hyperion, aby nalezli odpovědi na nevyřešené hádanky svých životů. Každý v sobě nese zoufalou naději - a strašné tajemství. A jeden z nich možná drží v rukou osud celého lidstva...
Interview with death metal band from USA - OBSCENE.
Answered Brandon (drums) and Kyle (vocals), thank you!
Translated Duzl, thank you!
Questions prepared Jakub Asphyx.
Ave OBSCENE! Greetings to catacombs! First, let me express my appreciation to you. I follow your band since 2017 since you released your first EP “Sermon to the Snake” and you belong to my most favorite bands. Here in the Czech Republic, you are not very known, but this is a very small country with a tiny underground community. How exactly the OBSCENE was founded?
BRANDON - Obscene was founded in 2016 by me, our former guitarist Ryan Green, and Kyle. Ryan and I had been playing in a more technical death metal band at the time and for years prior, and wanted to do something more in the HM-2 vein, similar to early Bloodbath, Dismember and a myriad of other Swedish classics. I wanted something different and new to the area. Vocally, I thought of Kyle, because I believe around that same time he mentioned wanting to front a band again, and I’ve always enjoyed his presence and performance as a frontman. Fuckin’ wild pipes on that guy. He didn’t hesitate to reply and agreed to check it out. I initially had a bunch of ideas for songs sitting around, basically the entirety of the “Sermon to the Snake” demo, and we recruited our good friend and bassist Erik Lund (Recently passed and eternally missed, RIP), and other buddy and guitarist Josh Kappel. We jammed the songs I had ready and written, played a few shows with them, and after a while Ryan had to step down from his position. We went under Blood Chasm at that time, too. We then changed our name, recorded the demo tape, signed to Blood Harvest, and played some more gigs before Erik and Josh had to do the same. After all of that, we picked up Mike Morgan on guitar, who I also played with in that same technical death metal band mentioned earlier - and Roy Hayes on bass, he had history with all of Kyle’s old bands and we knew him well in the scene and knew of his tone and talents. Since then, it’s been an unstoppable freight train of riffs! Couldn’t be happier with the current state of Obscene. We’ve only been growing stronger with every release.
KYLE- Hey, thanks for being with us since the demo! Always cool and validating to hear people who have supported us since the jump.
Recently you released the new record "...from Dead Horizon to Dead Horizon", which is again full of pure real death metal. With which feelings did you enter to the studio? For example, did you have a plan, where and how do you want to move from the last album? In my opinion, the new record seems to be darker and at the same time colder. I have to admit that the atmosphere of the whole album literally captivated me.
BRANDON - We do enjoy pure and real death metal. That’s why we do what we do. We went into the studio with pretty much the same intent that we had during the “Inhabitable Dark” session. Guns blazing, no bullshit, straight to the point, raw tracking, and fin. We did Inhabitable over the span of a weekend. With the new album, we had a week booked in Mercinary with Noah. A little more time to really experiment with stuff, and make sure we were thoroughly satisfied with the end product. Darker and colder is definitely the vibe we were shooting for. I’m glad it served you well!
Noah Buchanan, the "metal guru" took care of the mix and mastering of the album again. Why exactly him? Personally, I like his handwriting, which really fits your music. Generally, the sound is great, it reminds me of the old records from the nineties. Was this a purpose?
BRANDON - We chose Noah for multiple reasons. One, we wanted to try out a new place, new sound, etc. Two, we all enjoy Nunslaughter, and know how talented the dude is as a musician and behind the board. Three, Mercinary has the original board that was used in Morrisound studios, as well as the early days of Mana. Endless amounts of classic records that influenced us all were tracked, mixed and mastered through that thing. It was surreal to think that ours would be, too. I’d consider that a definite selling point, ha!
KYLE- Brandon pretty much nailed it all, but I’ll add that we wanted to také a chance on upside. We’re not a band that’s going to experiment too much or step out of pocket so it’s important for all of us not to put out the same record twice. It’s a big reason why besides the band itself, we all worked with new people on ‚…From Dead Horizon to Dead Horizon‘. We think the gamble paid off.
I pay a lot of attention to the graphical part of the CD and I like your cover arts. Who is the author of the monster on the new record "...from Dead Horizon to Dead Horizon" and what is it supposed to express? I had to order a T-shirt immediately, I really like the motif, just please tell us how it relates to the music, how they are thematically interconnected?
KYLE- When working with artists, we like it to be more of a collaborative effort than us dictating what we want. We told Skadvaldur to pretty much go nuts with just wanting a revenant scouring a field filled with corpses. We also sent some lyrics and rehearsal tracks. This sort of policy has served us well and there’s no reason to alter this approach as of yet.
I would be interested in the process of how the new songs of the OBSCENE are created. Are you like traditional musicians who are closed in a rehearsal room and simply play, or do you use modern technology and send ideas to each other on the internet? Do you go for a beer together?
BRANDON - I’d say traditional, for sure. We shut the basement door at Mike’s, and we just start playing. There are plenty of riffs that are written and recorded via voice memo on our phones and sent to one another, but we do the bulk of it from scratch. Random improv riffs always turn into something cool when we’re all involved, it seems. We’re all great friends and have known each other for years. Unfortunately work and home life generally keeps us apart until we find times to jam and hang out. The last tour we did with Morta Skuld was great, and an absolute blast being able to be around everyone for more than just a few hours. I miss it already.
All members of the band are also members of other metal groups. I believe, OBSCENE is important to you, but how do you deal with it when you have duties with your main bands? Is OBSCENE a classic band or only a side project for you?
BRANDON - Obscene is our main band at this point, and generally the main focus with everyone. I also front a death/doom band called Mother of Graves that is about to release a new record, which is equally important, but I manage my time with both of them properly and cherish them the same.
When I look at Metal Archives, the number of bands, where you play or you played in the past is really impressive. But do you earn your living? Or do you have to have a classic job? And can you tell us what fields you work in?
BRANDON - I have never used music as my way to sustain myself financially, unfortunately. Never been on that level to where I can keep my bills paid and not work a mundane shift. Outside of music, I manage a pretty sizable distribution warehouse. I stare at part numbers all day and receive/organize/ship inventory. Home appliance stuff. Parts. It’s exhausting, but it keeps me going and also allows me good PTO to use for band life.
KYLE- That’s something I’ve had a bit of an internal grapple with. I’m sure making a living playing extreme music is cool and all, but I’m not sure I’d want to be in a position where I feel like I *HAVE* to do this. I’m here because I want to be. And I don’t think it’s all that difficult to také time off work to accomplish your goals. I mean, if your job won’t allow you a week or two off to tour or record; that’s a shitty job and you need a new one. I’ve also been fortunate and lucky to have an incredibly supportive and patient wife where having to leave for a bit isn’t a domestic issue.
You are old experienced dogs who play in their own way. You have your own handwriting, which is something that is sometimes forgotten today. A lot of bands just sound like copies of others. I am sure that you had some idols. Who influenced you as a musician and who was your main idol? When and how did you actually start to play? What was the first impulse to grab the musical instrument?
BRANDON - Of course. I’ve always looked up to the works of people like Chuck Schuldiner, Dan Swano, Dio, Klaus Meine, a ton of others around all spectrums of music and genres. Drum specific, I’d say Dave Lombardo, Pete Sandoval, Vinny and Carmine Appice, Scott Rockenfield, to name some. All are phenomenal and forever unrivaled in their musical wizardry and power. I was probably freshly a teen when I first strived to learn guitar, then after that wanted to try out drums, and here we are today. Took some years to really take it seriously and progress, but it all paid off in time.
KYLE- I had played guitar a little in high school but I sucked and never got any good. I’ve always been a passionate fan of underground and extreme music for as long as I can remember. I pretty much weaseled my way into my first band, and it’s been a lot of trial and error to get to where I am vocally. I prefer the more tortured and acidic sounding vocals to the standard gutturals (nothing wrong with those tho!) so guys like Martin van Drunen, John Tardy, Tomas Lindberg, Killjoy, Marc Grewe, Chris Reifert, Scott Ruth, Tom G. Warrior and Chuck Schuldiner were all key. Also, guys like Edgy 59 from Burning Witch, Johnny Morrow from Iron Monkey, and Blaine Cook from The Accused played a role as well.
I think the biggest reward for each band is the reaction of the fans. I like smaller clubs, where musicians and fans are close to each other. How often does OBSCENE perform? Do you go on tour sometimes, for example? I made a search on the internet and I didn't find too many live videos from your performance. How about OBSCENE and concerts? How about a tour in Europe with INCANTATION? I would love that.
BRANDON - Small clubs are always fun. Pack them up with people, give everyone some beers, and it’s bound to be a great time. Well, we had tour plans in 2020 right when the Inhabitable Dark came out. This was also the time that Covid struck the earth and everything shut down. So, needless to say, our plans were canceled. We had just bought a new van and everything. Prior to that, we did a bunch of local gigs, a few weekend tours around the midwest, and that’s really about it. Now that everything is opening up again, we plan to invade many more towns and venues. We’ve done a few one off gigs and some fests since. We just got done with a 10 day tour with Morta Skuld. Went through Missouri, Oklahoma, 4 days throughout Texas, Louisiana, Tennessee, Kentucky and Ohio. It was great. I’d love to get this band out of the country for something like that! It’s been talked about, for sure. It seems the new record is reaching tons of new ground.
KYLE- Shit, a tour with Incantation would be a dream come true! We’re hoping to get overseas next year and hit up one of if not both the American coasts by then too.
I've always wondered which kind of music do musicians actually listen to. Do you have any albums that you like to listen to again and again? And what about some new records from recent years? Did some record impress you enough to buy a CD?
BRANDON - Depends on the mood! I have a pretty large collection of records, tapes and CD’s here ranging from death metal, to doom, to heavy metal, to black metal, to classic rock, to hair/glam/shred stuff. I take influence from many different genres and combine all of them into what I do. I try my best to keep up with new bands and records, but man, there are just so many bands anymore that it kind of overwhelms me. Not necessarily a bad thing, but in the end I generally stick to a lot of older stuff!
KYLE- I try to keep it balanced with new and old. None of us exclusively listen to death metal, but we obviously know our shit. I’ll give ya a good old fashioned playlist:
Holy Moses-Finished With The Dogs
Lucifer’s Hammer-The Burning Church
Samhain-November Coming Fire
Cerebral Rot-Excretion of Mortality
Phobophilic-Undimensioned Identites
Deep Purple-In Rock
Witch Vomit-Abhorrent Rapture
Satyricon-Dark Medieval Times
Wraith-Undo the Chains
Apostle of Solitude-Until the Darkness Goes
Death metal is my favorite musical style. I am mainly fascinated by its darkness, or by a dusty smell from old graves. However, strength and pressure are also important. When I listen to a good record, I'm literally full of energy. What does death metal mean for you? How does it affect your life, your view of the world, how do you perceive death metal as a musician/composer/author?
BRANDON - Death metal will always be held near and dear. It’s the rawness, the power, the anger, the horror, the macabre, the intensity, the speed, the pent up aggression released and manifested via scorching riffs, maniacal vocals and pummeling drums. I don’t know what I’d do without it, honestly. It’s the best outlet there is.
KYLE- Gotta be the vibe and atmosphere. Once you know, you know. I mean „caveman riffs and blast beats‘ are cool and all, but death metal is a lil bit more than that. On the other hand I don’t think masturbatory noodling and pissing contests about how fast one can do a gravity blast means anything. We wanna hear songs that makes ya feel something.
Thank you very much for the interview! I wish not only to the new album "...from Dead Horizon to Dead Horizon ", but also to the whole band OBSCENE a lot of success. I'm going to listen to the album again! It's really great. Additionally, I wish you good luck also in your personal lives.
KYLE- Hey, thank you, Jakub! We appreciate the support. Keep it obscene! OUGH
Rozhovor s death metalovou skupinou z USA - OBSCENE.
Odpovídali Brandon (bicí) a Kyle (zpěv), děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Ave OBSCENE! Zdravím do katakomb. Nejdříve mi dovol, abych vám vysekl poklonu. Sleduji vaši kapelu již od roku 2017, kdy jste vydali své první EP „Sermon to the Snake“ a patříte dlouhodobě k mým nejoblíbenějším kapelám. U nás v Čechách ale nejste příliš známí, jsme malá země s malou undergroundovou komunitou. Jak jste se vlastně dali dohromady a jak vznikli OBSCENE?
BRANDON - OBSCENE jsme založili v roce 2016. Já, náš bývalý kytarista Ryan Green a Kyle. Ryan a já jsme v té době a roky předtím hráli v techničtější deathmetalové kapele a chtěli jsme dělat něco víc v duchu HM-2, podobně jako kdysi Bloodbath, Dismember a nespočet dalších švédských klasiků. Chtěl jsem něco jiného a nového v této oblasti. S vokálem jsem si vzpomněl na Kyla, protože myslím, že zhruba ve stejné době se zmínil o tom, že by chtěl znovu stát v čele kapely a jeho přítomnost a vystupování jako frontmana se mi vždycky líbilo a má zatraceně dobré hlasivky. Neváhal a souhlasil, že to vyzkouší. Původně jsem měl v zásobě hromadu nápadů na skladby, v podstatě celé demo "Sermon to the Snake" a přibrali jsme našeho dobrého kamaráda a basáka Erika Lunda (nedávno zemřel a navždy nám bude chybět, RIP) a dalšího kamaráda a kytaristu Joshe Kappela. Jamovali jsme skladby, které jsem měl připravené a napsané, odehráli s nimi pár koncertů a po nějaké době musel Ryan ze své pozice odstoupit. V té době jsme také přešli pod Blood Chasm. Pak jsme změnili název, nahráli demokazetu, podepsali smlouvu s Blood Harvest a odehráli ještě pár koncertů, než Erik a Josh museli udělat totéž. Po tom všem jsme přibrali na kytaru Mikea Morgana, se kterým jsem hrál i v té samé již zmíněné technické deathmetalové kapele - a na basu Roye Hayese, který měl za sebou historii ve všech Kyleových starých kapelách a my jsme ho na scéně dobře znali a věděli o jeho tónu a talentu. Od té doby je to nezastavitelný nákladní vlak riffů! Nemůžu být se současným stavem OBSCENE spokojenější. S každým vydaným albem jsme jenom silnější.
KYLE - Ahoj, díky, že jsi s námi od prvního dema! Vždycky je super potkat lidi, kteří nás podporují od začátku.
Letos máte venku novinku „...from Dead Horizon to Dead Horizon“, která je opět plná ryzího pravého death metalu. S jakými pocity jste šli do studia? Měli jste třeba nějaký plán, kam a jak se chcete od minulé desky posunout? Osobně mi nová nahrávka přijde víc temnější a zároveň chladnější. Musím přiznat, že atmosféra celého alba si mě doslova podmanila.
BRANDON - Máme rádi čistý a reálný death metal. Proto děláme to, co děláme. Do studia jsme šli v podstatě se stejným záměrem, jaký jsme měli při nahrávání "Inhabitable Dark". Zbraně v plné palbě, žádné kecy, rovnou k věci, syrová stopáž. „Inhabitable“ jsme natočili během jednoho víkendu. U nového alba jsme měli s Noahem zamluvený týden v Mercinary. Trochu víc času na to, abychom s věcmi opravdu experimentovali a ujistili se, že jsme s výsledným produktem maximálně spokojení. Atmosféra je rozhodně temnější a chladnější, o to jsme usilovali. Jsem rád, že se ti líbí!
Pod mixem a masteringem je již tradičně podepsán metalový guru Noah Buchanan. Proč právě on? Osobně se mi jeho rukopis líbí, k vaší hudbě se opravdu hodí. Celkově je zvuk skvělý, připomíná mi desky z devadesátých let, bylo to cílem?
BRANDON - Noaha jsme si vybrali z několika důvodů. Zaprvé jsme chtěli vyzkoušet nové místo, nový zvuk atd. Za druhé, všichni máme rádi Nunslaughter a víme, jak talentovaný ten chlapík je jako muzikant a taky za pultem. Za třetí, Mercinary má původní pult, který se používal ve studiu Morrisound, stejně jako v počátcích Many. Nekonečné množství klasických desek, které nás všechny ovlivnily, vše bylo nahráno, mixováno a masterováno přes tuhle věc. Bylo neskutečné pomýšlet na to, že by se to mohlo podařit i nám. Považoval bych to za jednoznačný prodejní argument, ha!
KYLE - Brandon to všechno vystihl, ale já dodám, že jsme chtěli prověřit potenciál. Nejsme kapela, která by příliš experimentovala nebo vystupovala z řady, takže je pro nás všechny důležité, abychom nevydali dvakrát stejnou desku. To je také důvod, proč jsme kromě kapely samotné na '...From Dead Horizon to Dead Horizon' všichni pracovali s novými lidmi. Myslíme si, že se nám tento risk vyplatil.
Hodně si potrpím i na grafickou stránku CD a vaše obaly jsem si hodně oblíbil. Kdo je autorem příšery na novince „...from Dead Horizon to Dead Horizon“ a co má vlastně vyjadřovat? Musel jsem si ihned objednat tričko, motiv se mi opravdu hodně líbí, jen nám prosím prozraď, jak souvisí s hudbou, jak je tematicky navzájem propojený?
KYLE - Při spolupráci s umělci máme rádi spíše spolupráci, než abychom diktovali, co chceme. Skadvaldurovi jsme řekli, ať se klidně vyřádí, že chceme jen revenanta, který prohledává pole plné mrtvol. Poslali jsme mu také nějaké texty a skladby. Taková politika nám dobře posloužila a zatím není důvod tento přístup měnit.
Zajímal by mě proces, jakým vzniká u OBSCENE nová skladba. Jste klasici, co se zavřou do zkušebny a jamují nebo využíváte moderní technologie a posíláte si nápady mezi sebou? Chodíte spolu třeba i na pivo?
BRANDON - Určitě bych řekl, že tradiční. U Mikea zavřeme dveře do sklepa a prostě začneme hrát. Spousta riffů je napsaná a nahraná přes hlasovou poznámku v telefonu a posíláme si je navzájem, ale většinu děláme od začátku. Zdá se, že z náhodných improvizovaných riffů se vždycky vyklube něco skvělého, když jsme do toho zapojeni všichni. Všichni jsme skvělí kamarádi a známe se už léta. Bohužel pracovní a soukromý život nás většinou drží od sebe, dokud si nenajdeme čas na zkoušku a posezení. Poslední turné, které jsme absolvovali s Morta Skuld, bylo to skvělé a naprostý nářez, když jsme mohli být se všemi víc, než jen pár hodin. Už teď mi to chybí.
Všichni členové kapely jsou zároveň členy i jiných smeček. OBSCENE jsou pro vás samozřejmě důležití, ale jak to řešíte, když máte povinnosti u svých domovských skupin? Jsou pro vás OBSCENE klasickou kapelou nebo spíše vedlejším projektem?
BRANDON - OBSCENE je v tuto chvíli naše hlavní kapela a obecně se na ni všichni soustředí. Vedle toho stojím v čele death/doomové kapely Mother of Graves, která se chystá vydat novou desku, což je stejně důležité, ale oběma kapelám se věnuji a vážím si jich stejně.
Když se podívám na Metal Archives, tak počet kapel, ve kterých hrajete nebo jste hráli, je opravdu působivý. Uživí vás ale? Nebo musíte chodit do klasického zaměstnání? A prozradíš nám, v jakých oborech se pohybujete?
BRANDON - Bohužel jsem nikdy nevyužil hudbu jako způsob, jak se finančně zabezpečit. Nikdy jsem nebyl na takové úrovni, abych měl zaplacené účty a nemusel pracovat na směny. Mimo hudbu řídím docela velký distribuční sklad. Celý den zírám na čísla dílů a přijímám/organizuji/odesílám zásoby. Věci pro domácí spotřebiče. Součástky. Je to vyčerpávající, ale udržuje mě to v chodu a také mám dost volna, které mohu využít pro chod kapely.
KYLE - S tím jsem se trochu vnitřně potýkal. Jsem si jistý, že živit se extrémní hudbou je super, ale nejsem si jistý, jestli bych chtěl být v pozici, kdy bych měl pocit, že to *MUSÍM* dělat. Jsem tu, protože chci. A nemyslím si, že je tak těžké si vzít v práci volno, abyste dosáhli svých cílů. Pokud ti tvoje práce nedovolí týden nebo dva volna na turné nebo nahrávání, je to práce na hovno a potřebuješ novou. Taky jsem měl to štěstí a kliku, že mám neuvěřitelně podporující a trpělivou manželku, a nemám problém na chvíli z domu odjet.
Jste staří zkušení psi, kteří hrají po svém. Máte vlastní rukopis, což je věc, na kterou se dnes občas zapomíná. Spousta kapel zní jen jako kopie ostatních. Určitě jste měli nějaké vzory? Kdo tě ovlivnil jako muzikanta a kdo byl tvým vzorem? Kdy a jak si vlastně začal hrát? Co bylo prvním impulsem, že si vzal do ruky nástroj?
BRANDON - Samozřejmě. Vždycky jsem vzhlížel k tvorbě lidí jako Chuck Schuldiner, Dan Swano, Dio, Klaus Meine, spousta dalších ze všech hudebních oblastí a žánrů. Konkrétně u bicích bych jmenoval Davea Lombarda, Peta Sandovala, Vinnyho a Carmina Appice, Scotta Rockenfielda. Všichni jsou fenomenální a navždy nepřekonatelní ve svém hudebním mistrovství a síle. Byl jsem asi čerstvě v pubertě, když jsem se poprvé snažil naučit hrát na kytaru, potom jsem chtěl zkusit bicí a dnes jsme tady. Trvalo několik let, než jsem to vzal opravdu vážně a udělal pokrok, ale časem se to vyplatilo.
KYLE - Na střední škole jsem trochu hrál na kytaru, ale nestál jsem za nic a nikdy mi to nešlo. Co si pamatuju, vždycky jsem byl vášnivým fanouškem undergroundu a extrémní hudby. Do své první kapely jsem se v podstatě proplížil a bylo to hodně pokusů a omylů, než jsem se dostal tam, kde jsem po hlasové stránce. Dávám přednost „mučivějším“ vokálům před standardními guturály (na těch není nic špatného!), takže kluci jako Martin van Drunen, John Tardy, Tomas Lindberg, Killjoy, Marc Grewe, Chris Reifert, Scott Ruth, Tom G. Warrior a Chuck Schuldiner pro mě byli klíčoví. Svou roli hráli i lidé jako Edgy 59 z Burning Witch, Johnny Morrow z Iron Monkey a Blaine Cook z The Accused.
Myslím, že pro každou kapelu je největší odměnou reakce fanoušků. Já mám nejraději menší kluby, ve kterých mají muzikanti i fans k sobě blízko. Jak často vlastně OBSCENE vystupují? Jezdíte třeba turné? Pátral jsem na internetu a příliš živých záznamů z vašeho vystoupení jsem nenašel. Jak to mají tedy OBSCENE s koncerty? Co takhle tour po Evropě s INCANTATION? To by se mi moc líbilo.
BRANDON - Malé kluby jsou vždycky skvělé. Když je zaplníte lidmi, dáte všem pivo, bude to určitě skvělá zábava. Měli jsme turné naplánované na rok 2020 právě v době, kdy vyšla deska „Inhabitable Dark“. To bylo taky v době, kdy Covid zasáhl zemi a všechno se zavřelo. Takže není třeba říkat, že naše plány byly zrušeny. Zrovna jsme si koupili novou dodávku, atd. Předtím jsme odehráli pár lokálních koncertů, pár víkendových turné po středozápadě a to bylo vlastně všechno. Teď, když se všechno zase otevírá, máme v plánu obrazit mnohem víc měst a míst. Od té doby jsme odehráli několik jednorázových koncertů a pár fesťáků. Právě jsme dokončili desetidenní turné s Morta Skuld. Projeli jsme Missouri, Oklahomu, 4 dny po celém Texasu, Louisianu, Tennessee, Kentucky a Ohio. Bylo to skvělé. Rád bych s kapelou udělal něco podobného mimo tuhle zemi! Určitě se o tom bavíme a zdá se, že nová deska přináší spoustu nových možností.
KYLE- Kurva, turné s INCANTATION by byl splněný sen! Doufáme, že se příští rok dostaneme za oceán a do té doby navštívíme i jedno z amerických pobřeží, ne-li obě.
Vždycky mě zajímalo, co vlastně poslouchají muzikanti za muziku. Máš nějaká alba, ke kterým se rád a často vracíš? A co nějaké novinky z posledních let? Zaujalo tě něco natolik, aby sis koupil CD?
BRANDON - Záleží na náladě! Mám tu docela velkou sbírku desek, kazet a CD od death metalu, přes doom, heavy metal, black metal, klasický rock, až po hair/glam/shred. Beru si vlivy z mnoha různých žánrů a všechny je spojuji do toho, co dělám. Snažím se ze všech sil držet krok s novými kapelami a deskami, ale člověče, těch kapel už je tolik, že mě to trochu zahlcuje. Není to nutně špatně, ale nakonec se obecně držím hodně starších věcí!
KYLE- Snažím se udržovat rovnováhu mezi novým a starým. Nikdo z nás neposlouchá výhradně death metal, ale očividně máme přehled. Dám vám starý dobrý playlist: Holy Moses-Finished With The Dogs, Lucifer’s Hammer - The Burning Church, Samhain - November Coming Fire, Cerebral Rot - Excretion of Mortality, Phobophilic - Undimensioned Identites, Deep Purple - In Rock, Witch Vomit - Abhorrent Rapture, Satyricon - Dark Medieval Times, Wraith - Undo the Chains, Apostle of Solitude - Until the Darkness Goes.
Death metal je můj nejoblíbenější hudební styl. Fascinuje mě na něm hlavně temnota, takový ten prašivý odér ze starých hrobů. Pak také síla a tlak. Když si poslechnu dobrou desku, tak jsem doslova nabitý energií. Co znamená pro tebe? Jak ovlivňuje tvůj život, náhled na svět, jak jej vnímáš ty jako tvůrce?
BRANDON - Death metal mi bude vždy blízký. Je to syrovost, síla, hněv, hrůza, makabróznost, intenzita, rychlost, nahromaděná agrese, která se uvolňuje a projevuje prostřednictvím spalujících riffů, maniakálního vokálu a burácejících bicích. Upřímně řečeno, nevím, co bych si bez toho počal. Je to ten nejlepší ventil, jaký existuje.
KYLE- Musíš zachytit tu atmosféru a náladu. Jakmile to poznáš, tak to víš. Chci říct, že "prehistorické riffy a blast beaty" jsou super, ale death metal je trochu víc než to. Na druhou stranu si nemyslím, že onanistické hraní a soutěže o to, jak rychle kdo dokáže zahrát gravity blast, něco znamenají. Chceme slyšet skladby, ze kterých lze něco cítit.
Děkuji moc za rozhovor! Přeji nejen nové desce „...from Dead Horizon to Dead Horizon“, ale i celým OBSCENE hodně úspěchů. Jdu si album znovu pustit! Je totiž opravdu skvělé. Ať se vám daří i v osobních životech.
KYLE- Díky, Jakube! Vážíme si podpory. Jen tak dál! OUGH
Někdy stačí jít po stopách. Sledovat krvavé šmouhy, nahlédnout do zlých snů. Každý máme svoji temnou stránku a není zase tak těžké ji nechat vyplout na povrch. Tentokrát mě mé kroky zavedly daleko za město, na místa, o kterých se mluví vždy jen ve špatném. Prokletý dům, plný přízraků. Otevřu dveře a ucítím čiré zlo. Je otisknuté do zdí, žaluje a láká mě na svoji stranu. Chladné místnosti, červené kapky, rozstříknuté po podlaze. První přízrak přijde během několika okamžiků.
Stačí si pustit novou desku australských maniaků WEREWOLVES. O těch jsem již jednou psal a máme s nimi i rozhovor (odkazy dole pod článkem). Zaujali mě svým přístupem i schopností napsat absolutně nihilistické skladby. Letos jsou znovu zpět, aby nám vyprávěli své příběhy o absolutní tmě. Vítejte v pekle!
Při poslechu si připadám jako už bych byl dávno pohřbený, znovu exhumovaný a teď ležím ve staré pitevně a řežou do mě ostrým skalpelem. Další rána, další riff, další úder bicích. Vše je hrozně návykové, špinavé, hnusné, nelidské. Zároveň ale velmi propracované a skvěle složené. Tahle parta démonů moc dobře ví, o čem je death metal, black, thrash, ale i grind. S ničím se nepářou, přesto nejsou monotónní. Vše je zabalené ve zpuchřelých pavučinách, které vám shoří v rukou. Pokud jste fanoušci kapel jako PESTILENCE, PSYCROPTIC, HATE ETERNAL, AKERCOCKE, USUSRPER, neváhejte ani chvilku. Přidejte volume, zavřete se do sklepa a nasávejte všemi póry svého těla plesnivinu. "From the Cave to the Grave" je deskou, která má neuvěřitelný tlak, nakumulovaný vztek, touhu vám vytrhnout vnitřnosti z těla. Věřte svým pradávným instinktům lovce a jděte rovnou za kořistí. Ano, dávám si novinku do uší rád a často, vracím se k ní a pořád jsem fascinován. Pro mě osobně se jedná vlastně o dokonalý zážitek po všech stránkách. Australané dokázali do své hudby propašovat nejen skvělé řemeslo, ale také pořádnou porci talentu. Budete mít pocit, že vás někdo neustále sleduje. Možná drží v ruce nůž a vy už brzy přejdete na druhou stranu. Tahle nahrávka vám bude skvělým průvodcem. Zničující, temný, maniakální black death metal s příchutí absolutního nihilismu!
Asphyx says:
Sometimes you just have to follow the trail. Follow the bloodstains, look into bad dreams. We all have a dark side, and it's not that hard to let it come out. This time my steps took me far out of town, to places that are always spoken of in bad terms. A cursed house, full of ghosts. I open the door and smell pure evil. It's imprinted on the walls, it's accusing and beckoning me to its side. Cold rooms, red drops splashed on the floor. The first phantom arrives within moments.
Just listen to the new album by Australian maniacs WEREWOLVES. I've already written about them once and we have an interview with them (links below the article). I was intrigued by their approach and their ability to write absolutely nihilistic songs. This year they are back again to tell us their tales of absolute darkness. Welcome to hell!
Listening to it, I feel like I've been buried long ago, exhumed again, and now I'm lying in an old autopsy room, being cut with a sharp scalpel. Another hit, another riff, another drum beat. It's all very addictive, dirty, nasty, inhuman. But at the same time very sophisticated and well composed. This bunch of demons know very well what death metal, black, thrash, and grind is all about. They don't fight with anything, yet they are not monotonous. Everything is wrapped up in rotten cobwebs that will burn in your hands. If you're a fan of bands like PESTILENCE, PSYCROPTIC, HATE ETERNAL, AKERCOCKE, USUSRPER, don't hesitate a moment. Turn up the volume, lock yourself in the basement and suck the mould through every pore of your body. "From the Cave to the Grave" is a record that has incredible pressure, accumulated rage, the desire to rip your guts out. Trust your ancient hunter instincts and go straight for the prey. Yes, I put the new album in my ears happily and often, I keep coming back to it and I'm still fascinated. For me personally, it is actually a perfect experience in every way. The Aussies have managed to smuggle not only great craft into their music, but also a good portion of talent. You will feel like someone is constantly watching you. Maybe they're holding a knife and you're about to cross over to the other side. This record will be a great guide for you. Devastating, dark, maniacal black death metal with a taste of absolute nihilism!
První zastávka "European Deliverance" tour, která končí na kodaňském Killtown Death Festu! Odpornej a temnej death metal! Dvě kapely, tvořené stejnými členy promění Underdogs' v bezbožný místo, plné beznaděje a chorobných melodií. Obě kapely neúnavně tyranizují boha už víc než dekádu a vypadá to, že s tím jen tak nehodlají přestat, sláva Mcenteemu! Na tour jim bude sekundovat česká Sněť, která terorizuje úplně každýho v čechách.
Father Befouled vznikli v roce 2006 a hrají bezbožný a pustý death metal. Poté, co několik demo skladeb na internetu vzbudilo zájem, vyšlo v roce 2008 EP "Profano ad Regnum" a kapela začala hrát regionální koncerty v USA. Rychle následovalo plnohodnotné album "Obscurus Nex Cultus" a po dalších koncertech a několika split vydáních podepsala kapela smlouvu s Relapse Records, kde v roce 2010 vyšlo album "Morbid Destitution of Covenant". Kapela se na pár let odmlčela, než v roce 2012 zahrála na zahajovacím festivalu Martyrdoom v New Yorku, což se shodovalo s vydáním jejich třetího plnohodnotného alba "Revulsion of Seraphic Grace" u Dark Descent Records. V roce 2015 vyšlo album "Enthroning Desolation" - kompilace demosnímků, splitů, živých a raritních skladeb - a krátké turné po východním pobřeží. V roce 2017 byla kapela headlinerem festivalu Blood of the Wolf v Lexingtonu v Kentucky a také vystoupila na Maryland Deathfestu u příležitosti vydání čtvrtého alba "Desolate Gods". V květnu 2019 kapela vyrazila na své první evropské turné, vydala EP "Holy Rotten Blood" a zakončila ho vystoupením na nizozemském Deathfestu.
V roce 2022 vyjde jejich páté album "Crowned in Veneficum", devítipísňový chvalozpěv na jedovaté vytržení death metalu a nesvaté rouhání. V roce 2022 se chystá evropské turné se zastávkou na již dvakrát odloženém Killtown Deathfestu v dánské Kodani.
Encoffination vznikli v roce 2009, aby se pustili do nejtemnějšího deathového doomu... aby se doslova plazili agonickými akordy a deathovými měchy. Tahle dvoučlenná zeména čistého sonického deathu vydala za posledních 10 let čtyři alba, různé splity, 7", kompilace a MLP. Jejich nejnovější album "We Proclaim Your Death, O' Lord" z roku 2019 představuje kapelu v její nejhlasitější a nejodvázanější podobě - čistý zvukový útok trýznivé deathové agónie. Kapelu založili Justin z kolegů deathmetalistů Father Befouled a Wayne z Decrepitaph a má za sebou úspěšná vystoupení po celém jihovýchodním a východním pobřeží, v roce 2017 se umístila na Blood Of The Wolf a Maryland Deathfest. Po téměř deseti letech společného působení se Wayne v roce 2018 stáhl z koncertních povinností a za bicí usedl Amos Rifkin (Death of Kings, Deceased, Father Befouled).
Po velmi úspěšném, i když krátkém evropském tažení v květnu 2019 s Father Befouled, Krypts a Jupiterian se kapela vrátila domů a do konce roku 2019 odehrála pouze jeden koncert jako support FaithXtractor na jednorázové akci v Atlantě. V pandemické éře se kapela příliš nepředvedla. V roce 2022 vychází splitko s kolegy z death/doomové formace Rotting Kingdom na Selfmadegod Records. "Wretched Enigma of Salvation" jsou dvě nové dlouhé skladby od obou kapel, přičemž ta od Encoffination je studiovým debutem turné bubeníka Amose Rifkina.
Ačkoli se jedná o kapelu, která nejezdí na turné často, vybírá si své živé útoky moudře, aby srovnala publikum a nechala ho chtít víc. Encoffination jsou opět připraveni vylézt ze svých zapáchajících hrobů.
Sněť (cz)
Sněť je pětičlenná kapela z Prahy.
Kapela se zaměřuje na hnusný, punkový, ale i těžký a doomový druh death metalu, který naživo prezentuje s plnou vášní a hlavně energií.
Ave MISGIVINGS! I am listening to your new album „Misgivings“ and I have the perceptive feeling that I am at an evil black mass. You play black death metal and this is your only first full length album. Can you tell us how the new recording was made and in what direction did you want to move from the great previous demos? Did you want to be even faster, darker, more evil?
Hail Deadly storm,
Of course, our desire was to surpass our demos whether in terms of speed of execution, atmosphere but more important, the production had to be much higher than our previous recordings. And we put everything on our side to achieve it. Darker and more powerful was the main focus.
You know what hit me into the face? Sound of this new record, It's organic, rainy, the album has a black spark. Nowadays, between overwhelmed and compressed formats it is literally refreshing. This is what I think is true hell! Please tell me where and how did you recorded? How did you get that sound? How was your cooperation with Olivier Jobin?
Thanks. Today digital sound has totally polluted extreme metal! Often providing the same sound in studios that sterilize the essence and the feeling of the bands...
We recorded the drums and did the final mix with Olivier Jobin who is a longtime friend. We knew he had an old analog table and what we were looking. Then we have made the sound recordings ourselves in our homemade studio. Guitar, bass and vokills.
And finally, the mastering made by Raph Henry from Heldscalla studio who perfectly balanced this natural side remembering the glorious years of death metal that we all love.
I'm the kind of old school fan who approaches music by buying a CD and a T-shirt when he likes the album. I have to say that the motif on the cover of this year's album is really good. That's how I imagine real hell. Can you tell us how you chose the motif, who's signed and how it relates to music?
Chris “Thorncross” Moyen handled the front cover. I often collaborated with him, and I had a very precise idea... Old-fashioned black and white. And most important, elements that would correspond completely to the music! Demon, serpents, pentagram, and demonic elements. The result was up to our expectations.
When I look at your line-up, you're a band that is made up of experienced musicians. Playing in packs like RITUALIZATION, IMPUREZA. How do you create new music? What about the process of creation new material? Do you have any problems - after all, experience is sometimes an obstacle. You know - ego etc.
There is no ego between us. We are longtime friends and brothers! Humility and simplicity reign within this group. A lot of titles had been written for a long time! We rearranged them to have a much more powerful rendering. We worked a lot to deliver a pure violent and powerful death metal album.
For me, American's death metal school has always been associated with a certain darkness. When I was young, I was fascinated by references to Satanism, the filth, the rot that smelled of your bands. How do you explain that Florida is the cradle of so many great dark bands? After all, you have a pleasant climate, I would expect something more "cheerful". How did you get into this style?
We are all over 40 years old in Misgivings. The US death of the 1990s impressed us all with the quality and especially the identity of each band! The aura that emanated from this era with this surge of blasphemy and fight against religions was a real shock for many of us. Their technique was absolutely terrifying and no one could compete with such a level of dexterity... Also, we will mention South American bands such as the Brazilian scene and of course legends like Mortem and other warriors of that time.
Let stay in the past. I wonder how it was like in France in the 1990s when it comes about music. Do you like to remember that time? How did you get to music and who was your idols? What about the scene then? Please tell us....
It was a magical time! Without constraints or responsibilities. We were young and carefree and our only goal was to make music and party with our friends. We all had a similar journey starting with heavy metal with bands like Wasp, Accept or Iron maiden. And then we discovered speed, thrash and extreme metal.
In your lyrics you often mention Satanism, darkness, many of them have strictly anti-Christian themes. Of course it belongs to death metal and I like it, but I would be interested in the origin of the lyrics. How were the lyrics for the new album created? Why Satanism and the Devil?
Satanism, demonology, black magic and the eradication of humanity are essential themes in Black/death metal! It was out of the question for us to talk about politics or social issues because that doesn't interest us. Only blasphemy and the fight against religious enslavement have their place in Misgivings.
In the history of metal, many bands have been banned because they shocked, had different opinions from the majority society, and in the France, where Christians are in a strong position, you must have met this. Did you ever problems? Nowadays, in the Internet age is so easy to condemn someone immediately, just create a fake news and then destroy him.
We’ve never had any problems with our anti-religious language or our music. Today the only concerns that the bands encounter here are often social and racial because some politicized small groups confuse everything... While it is only a question of contempt for humans and their excesses.
As musicians you have been in several bands since the 90s, you are experienced composers, you have recorded many great albums. Have you had to change your approach to music in any way thanks to new technologies? Thanks to the internet the world is completely different, bands have to approach everything in a completely different way. How do you perceive these changes?
No changes. Of course, internet is an important part of promoting a band. But it is not an end, just a tool that is used today by the greatest number knowing that we come from a time when there was neither computer nor telephone. We were just spreading the word and distributing flyers.
What about MISGIVINGS and gigs? I noticed you don't get out so often. Do you like the tour over the Europe? I could imagine you alongside such POSSESSED, DEICIDE, as they come to us quite often.
We were waiting for the album release to consider things seriously in terms of gigs. No question of doing things by halves by accepting a tour too quickly. Of course playing alongside Deicide or Possessed would be an ultimate consecration!
What does death metal, black metal mean to you? How would you define it and how do you perceive these styles as an experienced musician? I do not want you to describe the technique of playing, I would rather be interested in your gaze, feelings, transmitted energy etc. Try to be a philosopher for a while.
A quiet complex question. In my opinion black and death metal must respect a certain ideology!
There are a multitude of bands that believe in nothing. Just play as fast as possible with the latest techniques acquired on youtube and the best production in sterile and overpriced studios. But the very essence of this style is to have deep beliefs in order to communicate this devastating energy. The technology doesn't matter. The blood must be boiling in your veins. Hate, anger and a total disregard for this world can lead you to the left path...
When I was a young guy and I started with metal in the 1990s, France and your scene fascinated me (I adore and admire MERCYLESS!). Actually, it still fascinates me. How does your scene, clubs, concerts, festivals work today? What about the fans? Are they buying T-shirts, CDs, and supporting bands?
There are less venues and clubs than before, but the French scene is doing well. The elders are still there as powerful as before. There weren't many of them back then! Only Massacra, Agressor, Mercyless and Loudblast were present in terms of death metal. There are plenty of quality bands with us now: Venefixion, Sepulcre, Fall of seraph and so many others. There is a real revival!
And a great support between us... French hell awaits
Thank you very much for the interview. I really appreciate you taking the time for our web-zine. I wish your whole band a lot of hell inspiration, sold out media and enthusiastic fans. Good luck in your personal life. I hope to see you live ...
Hail and Kill Deadly strom. Thanks for hellish support and hope to see you soon maniacs. AMSG
Ave MISGIVINGS! Právě poslouchám vaši novinku „Misgivings“ a mám neodbytný pocit, že jsem na zlé černé mši. Hrajete black death metal a jedná se o vaše teprve první dlouhohrající album. Prozradíš nám, jak nová nahrávka vznikala a jakým směrem jste se chtěli posunout od vynikající předchozích demonahrávek? Chtěl jste být ještě víc rychlejší, temnější, ďábelštější?
Zdravím Deadly Storm, samozřejmě jsme chtěli překonat naše demo nahrávky, ať už co se týče rychlosti provedení, atmosféry, ale hlavně produkce musela být mnohem lepší než u našich předchozích nahrávek. A dali jsme si záležet, abychom toho dosáhli. Temnější a silnější, to bylo naše hlavní zaměření.
Víš, co mě ihned doslova praštilo do obličeje? Zvuk na nové nahrávce. Je organický, prašivý, album má v sobě černou jiskru. V dnešní době přeřvaných a komprimovaných formátů je doslova osvěžením. Podle mě takhle zní pravé peklo! Prozraď mi prosím, kde a jak jste nahrávali? Jak jste takového zvuku dosáhli? Jak se vám s Olivierem Jobinem spolupracovalo?
Děkuji. Digitální zvuk dnes totálně zamořil extrémní metal! Často dostanete stejný zvuk ve studiích, která sterilizují podstatu a feeling kapel. Bicí jsme nahráli a finální mix jsme dělali s Olivierem Jobinem, který je náš dlouholetý kamarád. Věděli jsme, že má starý analogový pult a to, co jsme hledali. Zvukové nahrávky jsme pak pořídili sami v našem domácím studiu. Kytara, basa a vokály. A nakonec mastering, který provedl Raph Henry ze studia Heldscalla, který dokonale vyvážil tuto organickou stránku připomínající slavné doby death metalu, který všichni milujeme.
Jsem přesně tím druhem fanouška ze staré školy, který přistupuje k hudbě tak, že když se mu album líbí, tak si kupuje CD i tričko. Musím říct, že motiv na obalu letošního alba je opravdu povedený. Takhle nějak si představuji opravdové peklo. Prozradíš nám, jak jste motiv vybírali, kdo je pod ním podepsán a jakým způsobem souvisí s muzikou?
O obal se postaral Chris "Thorncross" Moyen. Často jsem s ním spolupracoval a měl jsem velmi přesnou představu.. Staromódní černobílá. A hlavně prvky, které by zcela korespondovaly s hudbou! Démon, hadi, pentagram a ďábelské prvky. Výsledek splnil naše očekávání.
Když se podívám na vaši sestavu, tak jste kapelou, která je tvořena samými zkušenými muzikanty. Hrajete ve smečkách jako RITUALIZATION, IMPUREZA. Jak vlastně tvoříte novou hudbu? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Nemáte problém s tím, se dohodnout? Přeci jen, zkušenosti bývají občas překážkou. Znáš to, ego a tak.
Není mezi námi žádné ego. Jsme dlouholetí přátelé a bratři! V této kapele vládne pokora a jednoduchost. Spoustu skladeb jsme psali dlouho! Přeskupili jsme je tak, aby měly mnohem silnější ztvárnění. Hodně jsme pracovali na tom, abychom přinesli čistě brutální a silné deathmetalové album.
Pro mě byla americká death metalová škola vždycky spojená s určitou temnotou. Už jako mladého mě kdysi fascinovaly odkazy na satanismus, taková ta špína, hniloba, která byla z tvorby vašich kapel cítit. Čím si to vysvětluješ, že zrovna Florida je kolébkou tolika skvělých temných smeček? Jak jste se dostali zrovna k tomuto stylu?
Všem nám je v Misgivings více než 40 let. Americký death metal devadesátých let nás všechny ohromil kvalitou a hlavně osobitostí jednotlivých kapel! Aura, která z této éry vyzařovala s přívalem rouhačství a boje proti náboženství, byla pro mnohé z nás skutečným šokem. Jejich technika byla naprosto šílená a nikdo nemohl konkurovat takové úrovni zručnosti... Také pojďme zmínit jihoamerické kapel a brazilskou scénu, a samozřejmě legendy jako Mortem a další bojovníky té doby.
Zůstaňme ještě v minulosti. Zajímalo by mě, jaké to vlastně bylo v devadesátých letech na Francii, co se týká muziky? Vzpomínáš na tu dobu rád? Jak si se k hudbě dostal a kdo byl tvým vzorem? Co tehdejší scéna, jaká byla? Zavzpomínej prosím.
Byly to skvělé časy! Bez omezení a povinností. Byli jsme mladí a bezstarostní a naším jediným cílem bylo dělat hudbu a pařit s přáteli. Všichni jsme měli podobnou cestu, která začínala heavy metalem s kapelami jako WASP, Accept nebo Iron Maiden. A pak jsme objevili speed, thrash a extrémní metal.
Ve vašich textech často zmiňujete satanismus, temnotu, spousta z nich má vyloženě antikřesťanská témata. K death metalu to samozřejmě patří a líbí se mi to, ale mě by zajímal původ a vznik textů. Jak vznikaly texty k novému albu? Proč vlastně satanismus a ďábel?
Satanismus, démonologie, černá magie a vyhlazení lidstva jsou zásadními tématy black/death metalu! Nepřicházelo v úvahu, abychom se bavili o politice nebo sociálních otázkách, protože to nás nezajímá. V Misgivings má své místo pouze rouhání a boj proti náboženskému zotročení.
V historii metalu došlo již mnohokrát k tomu, že byly některé kapely zakazovány, protože šokovaly, měly odlišné názory od většinové společnosti a ve Francii, kde mají křesťané silnou pozici, jste se s tím museli určitě někdy setkat. Měli jste někdy problémy? V dnešní době internetu je hrozně jednoduché někoho ihned odsoudit, vypustit fámu, zničit ho.
Nikdy jsme neměli žádné problémy s naším protináboženským jazykem ani s naší hudbou. Jediné obavy, se kterými se tu dnes kapely setkávají, jsou často sociální a rasové, protože některé zpolitizované malé skupiny všechno směšují. Přitom jde jen o pohrdání lidmi a jejich excesy.
Jako muzikanti jste od devadesátých let prošli několika kapelami, jste zkušenými skladateli, nahráli jste spoustu skvělých alb. Museli jste se nějak změnit ve svém přístupu k hudbě díky novým technologiím? Díky internetu je svět zcela jiný, skupiny musí ke všemu přistupovat úplně jinak. Jak vnímáš tyto změny ty?
Žádné změny. Internet je samozřejmě důležitou součástí propagace kapely. Ale není to cíl, jen nástroj, který dnes používá co největší počet lidí s vědomím, že pocházíme z doby, kdy neexistoval ani počítač, ani telefon. Prostě jsme jen šířili informace slovem a rozdávali letáky.
Jak jsou na tom MISGIVINGS s koncerty? Koukal jsem, že zase tolik často nikde nevystupujete. Neláká vás třeba tour po Evropě? Dovedl bych si vás představit po boku třeba takových POSSESSED, DEICIDE, ti k nám jezdí poměrně často.
Čekali jsme na vydání alba, abychom mohli vážně uvažovat o koncertech. Nešlo o to dělat věci napůl a vyrazit na turné příliš rychle. Samozřejmě hrát po boku Deicide nebo Possessed by bylo ultimátní zadostiučinění!
Co pro tebe znamená death metal, black metal? Jak bys jej definoval a jak tyto styly vnímáš ty, jako zkušený muzikant? Nechci po tobě popis techniky hraní, spíš by mě zajímal tvůj pohled, pocity, předaná energie a podobně. Zkus být na chvilku filozofem.
Docela složitá otázka. Podle mého názoru musí black a death metal respektovat určitou ideologii! Existuje spousta kapel, které nevěří v nic. Jen hrají co nejrychleji s nejnovějšími technikami naučených z youtube a nejlepší produkcí ve sterilních a předražených studiích. Ale podstatou tohoto stylu je hluboké přesvědčení, aby bylo možné předat tuto zničující energii. Na technice nezáleží. V žilách vám musí vřít krev. Nenávist, hněv a naprostá neúcta k tomuto světu vás může přivést na “levou cestu...”
Když jsem byl mladý kluk a v devadesátých letech jsem s metalem začínal, tam mě Francie a vaše scéna neskutečně fascinovala (miluji MERCYLESS!). Vlastně mi to zůstalo dodnes. Jak funguje vaše scéna, kluby, koncerty, festivaly v současnosti? Co fanoušci? Kupují třeba trička, CD, podporují kapely?
Míst a klubů je méně než dříve, ale francouzské scéně se daří. Starší kapely jsou tam pořád stejně silné jako dřív. Tehdy jich moc nebylo! Co se týče death metalu, byli tu jen Massacra, Agressor, Mercyless a Loudblast. Teď je u nás spousta kvalitních kapel: Venefixion, Sepulcre, Fall of Seraph a mnoho dalších. Nastává skutečné oživení! A kapely se navzájem podporují... Francouzské peklo čeká!
Děkuji ti moc za rozhovor. Opravdu si vážím toho, že sis pro naše stránky našel čas. Přeji celé vaší kapele hodně pekelné inspirace, prodaných nosičů a nadšených fanoušků. Ať se vám daří i v osobním životě. Doufám, že vás někdy uvidím i naživo.
“Hail and Kill” Deadly Storm. Díky za pekelnou podporu a doufám, že se brzy uvidíme, maniaci. AMSG
