DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdeath metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 9. února 2026

Rozhovor - CONCRETE - Divoký, zničující, masakrující death metal, který vás roztrhá na kusy!

Recenze/review - CONCRETE - Absent Mortality (2026):

Rozhovor s death metalovou skupinou z Bulharska - CONCRETE.

Odpovídal Kalin Kolev (kytara, zpěv), děkujeme!

Ave CONCRETE! Zdravím do bulharského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos páté dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Kalin: Ahoj! Díky za pozvání! S vydáním alba šlo všechno dobře, zatím se mu dostává velké pozornosti a vysokého hodnocení. Myslím, že „Absent Mortality“ navazuje přesně na to, kde „Ethereal Atrocities“ skončilo. Je to přirozený krok vpřed od předchozího alba. Snažíme se posouvat se dál a každé album dalším překonávat. Myslím, že se nám to s „Absent Mortality“ podařilo. Byla to rozhodně výzva napsat a nahrát materiál, což znamená, že jsme se opravdu posunuli dál. Jsem opravdu spokojený s tím, jak to všechno dopadlo.


„Absent Mortality“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál CONCRETE?

Kalin: Proces psaní se moc nelišil od toho, co většinou děláme. Obvykle jsem shromáždil pár riffů, dal je do písně a pak ji vzal do zkušebny, kde ji doladil. Někdy se věci vystřihnou, někdy se něco přidá, dokud nejsme s výsledkem spokojení. Někdy jsem začal s písní podle názvu, který se mi líbí, a pak jsem postupně sestavoval riffy a texty. Peter také přišel se zajímavými nápady, které jsme propojili. Možná jsme přidali nějaké vhodné riffy a než se nadějete, kostra písně je hotová. Přestal jsem se snažit sednout si a nutit se do psaní, protože to nikdy nevyjde. Prostě si zajamuju, kdykoli můžu, a nápady začnou plynout samy od sebe.

Dohledal jsem si, že pod masteringem a mixem je podepsán Todor Voynski. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Todor Voynski vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Kalin: Todor je dlouholetý přítel kapely. Opravdu se vyzná v death metalu – což nesmírně usnadňuje pracovní proces. Má takový pohodový způsob práce, díky kterému se umělec cítí bezpečně a v dobrých rukou. S produkcí alba nemůžu být spokojenější – opravdu to povznáší jméno kapely a dodává albu energii. Bicí a vokály byly nahrány ve studiu Playground ve Varně s Atanasem Matchevem, ale pod neustálým vedením Todora, protože se chtěl ujistit, že zachytíme to nejlepší z bicí soupravy a mého hlasu. Všechny kytarové a basové stopy jsme nahráli v mém domácím studiu a Voynski to celé reampoval a mixoval ve svém Seaborne Studios v Sofii. Byl to bezproblémový proces nahrávání ve skutečně uvolněném, přátelském a profesionálním prostředí.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Rebirth the Metal Productions a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Kalin: S obaly alb jsem opravdu vybíravý. Vlastně stejně vybíravý, jako když poslouchám, jak album dopadlo v raných fázích. Vždycky jsem považoval obal alba za stejně důležitou součást alba jako samotnou hudbu. Je to první věc, které si lidé všimnou, než si skladbu poslechnou. Všechna klasická death metalová alba mají úžasné obaly. Nicméně – věděl jsem, že jsme v dobrých rukou, když jsem pověřil Angela Ivanova, aby vytvořil obal pro „Absent Mortality“, protože s ním spolupracujeme už od našeho druhého alba „Chambers Of Afterlife“. Jak se kapela zlepšuje, zlepšují se i ​​obaly a tentokrát tomu není jinak. Spadla mi čelist k zemi, když jsem dostal hotové dílo pro „Absent Mortality“. Myslím, že to dokonale zapadá do temné a makabrózní povahy alba. Je to olejomalba na plátně – přesně tak, jak by to mělo být. Já jsem se jen podělil o strukturální myšlenku, kterou jsem měl na mysli, a Angel ji skvěle přenesl na plátno.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a z Bulharska znám jen pár death metalových kapel (mám hrozně rád ENTHRALLMENT). Přesto si myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Jak se u vás daří extrémním metalovým stylům? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely, ty jako muzikant?

Kalin: Je to malá, ale opravdu sehraná scéna! Dokonce vzkvétá, protože vidím spoustu mladších kapel, které momentálně nabírají na obrátkách. Doporučil bych se podívat na Unbaptised a Certain Demise. Tihle kluci jsou velmi talentovaní, umí hrát a mají správný přístup k věcem. Staříci tu stále jsou a drží se – kapely jako Past Redemption a Mortal Remains. Jsme rádi, že máme silnou a solidní fanouškovskou základnu, která z každého živého vystoupení dělá opravdu skvělý zážitek.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit CONCRETE, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Kalin: S Concrete pořád děláme vše tak, jako když jsme začínali. V roce 2011 jsem se sešel s přáteli a chtěli jsme hrát death metal podobně jako kapely, které jsme rádi poslouchali. Americká death scéna měla obrovský vliv na mé psaní písní a postoj k tomuto žánru. Kdybych měl vybrat pár, řekl bych Cannibal Corpse, Deicide, Morbid Angel... Suffocation a Malevolent Creation atd. Co se týče koncertů, užíváme si menší zaplněné prostory víc než větší open air festivaly, jednoduše proto, že je tam lepší atmosféra a interakce s publikem. Větší festivaly jsou taky fajn. Mají něco, co menší podniky nemohou nabídnout – větší publikum a zvukovou projekci. Rádi hrajeme obojí, ale koncerty v klubech zůstanou v našich srdcích navždy. Během let jsme měli tu čest sdílet pódia s mnoha oblíbenými kapelami jako Asphyx, Incantation nebo Malevolent Creation. Vždycky je úžasné být tam s lidmi, kteří vás na scéně vychovali.

Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Kalin: Odvádíš skvělou práci! Jen tak dál! Co se týče Concrete a propagace – je to společný projekt RTM Productions a kapely. Andreas je s kapelami ve svém repertoáru opravdu skvělý a dobře se o nás stará. Já jsem také sběratel CD a vždycky se snažím sehnat cokoli, co mě zaujme, a podpořit místní kapely – ať už chozením na koncerty nebo nákupem merchu. Concrete je kapela, která miluje párty. Afterpárty pořádáme vždycky, když skončíme koncert.


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako CONCRETE ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Kalin: Internet je pro kapely skvělý nástroj k propagaci jejich hudby. Děje se to prostě tak rychle. Pár kliknutí vám umožní dostat vaše věci k obrovskému publiku a jste připraveni vyrazit. Pokud je hudba skvělá, uspěli jste. Pokud ne, ztratíte se v hluku. Silnější kapely vydrží, zatímco ty nekonzistentní se samy vytratí. Myslím, že se nám daří dobře, protože už jsme na cestách 15 let. Obchodování s kazetami a analogové ziny jsou fajn. Ty časy jsem si opravdu zamiloval a pořád dostávám nějaké poštou, ale časy se mění a digitální média teď přebírají většinu propagace.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Kalin: Death metal je obrovskou součástí i mého osobního života. Opravdu jsem ho přijal jako svůj životní styl a dívám se na něj tak. Jsem pořád na koncertech, miluji, když se dostanu domů a pustím si do stereo něco vhodného. Rád hrabu na YouTube obskurní věci, ty skryté klenoty kapel. Miluji kapelní kvizy. Takže moje vášeň pro tento žánr nekončí tím, že jsem v kapele. Viděl jsem spoustu lidí, kteří jen zkoušejí a hrají koncerty, ale ve volném čase poslouchají málo nebo vůbec žádný death metal.


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají CONCRETE v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Českou republiku? Pokud máš něco na srdci a rád bys něco vzkázal fanouškům, promotérům, labelům, tak zde je prostor…

Kalin: Uděláme vše pro to, abychom pro „Absent Mortality“ odehráli co nejvíce koncertů. Už teď pracujeme na několika koncertech. Jedním z nich bude Rumunsko. Pokud bychom mohli navštívit Českou republiku, bylo by to skvělé. Jsme vždy otevření příležitostem a snažíme se věci zařídit tak, aby to fungovalo pro všechny. Všichni máme každodenní práci, která nám někdy brání v plánování, ale zatím se nám daří věci vyřešit. Pokud se nám chtějí nějaké ziny nebo promotéři ozvat, neváhejte. Chtěl bych poděkovat všem fanouškům, které jsme za ta léta získali, a všem lidem, kteří pro nás byli v jakékoli formě – zinům, majitelům klubů a dokonce i zvukařům. Díky Deadly Storm Zine za tento rozhovor. Uvidíme se na cestách!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Absent Mortality“ zase narvat do hlavy!

Kalin: Jsem rád, že se ti album líbí! Ať to hraje nahlas!






---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 8. února 2026

Recenze/review - DEAD SUN - This Life Is A Grave (2025)


DEAD SUN - This Life Is A Grave
CD 2025, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Připadal jsem si jako starý hrobník, který se přehrabuje v prašivých kostech. Nestál jsem u plesnivé rakve, ale u stolu na kterém stojí moje hi-fi věž. Hledám nahrávky, na které jsem minulý rok zapomněl a chtěl jsem se jim věnovat. Rogga Johansson toho vydává tolik, že se v jeho kapelách i projektech občas ztrácím. Musím to napravit. utíkám do sklepa, vypínám topení, i když je venku zima. Mrznou mi kosti a pomalu se dostávám do podivného stavu death metalového posluchače, který potřebuje další dávku ostrých melodií. DEAD SUN jsou kapelou, která datuje svůj vznik do roku 1996.

Jedná se vždy o velmi dobře zahranou a složenou poctu melodickému švédskému death metalu. Alba bývají doslova prodchnutá takovou tou zvláštní severskou melancholií. Jde o hudbu, která nejvíc vynikne ve starých katakombách, u menhirů, na lesních hřbitovech. Pokud to máte takhle rádi, chybu rozhodně neuděláte. Rogga nijak nemění směr a je to moc dobře. Stejně jako asi každý potřebuji nějaký záchytný bod, kus něčeho pevného, opravdového, na co se mohu spolehnout. DEAD SUN jsou toho jasnou definicí. 


Jen se tak vznášet, jen tak se nechat obejmout ledovou vodou. Jako mrtvola, co jsem nedávno viděl ve svých snech na hladině horského jezera. Ten klid, ta bolest, ten strach, krása smutku, osamění ve smrti. Tohle všechno najdete i na téhle nahrávce. Pokud máte rádi staré EDGE OF SANITY, kousky PARADISE LOST, v některých momentech válečníky BOLT TROWER, to vše zahalené do velmi dobře čitelného, masivního a chladného zvuku, pokud se rádi procházíte ranní mlhou, pokud se s chutí jen tak zastavíte na hřbitově, myslím si, že by se vám mohlo líbit i loňské album "This Life Is A Grave". Zrozeni v bolestech čekáme od prvního okamžiku na smrt. Času je málo a není nutné jej ztrácet. Jsem moc rád, že jsem se konečně k téhle nahrávce dostal. Venku mrzne, napadl i sníh a ulice jsou šedé a nepřívětivé. Myslím si, vím, jsem si naprosto jistý, co budu několik následujících měsíců poslouchat. DEAD SUN nejsou pro mě jen další Roggovou kapelou v řadě. Naopak, tentokrát nemohu jinak a novinku vám doporučit na 100%. Má v sobě totiž všechno - dobré melodie, zajímavé pasáže, podmanivě chladnou atmosféru. Dostala se mi postupně do hlavy, i do mých žil. Stala se kousky ledu, které mě mrazily. V krvi i kostech. Jedno staré dobré přísloví říká, že hudba je jen jedna -  dobrá a nebo špatná. Mohu vám klidně podepsat pod přísahou, že tohle album patří mezi vyvolené. Přiznávám bez mučení, poslech si pořád neskutečně rád užívám a velmi často se vracím. Do svého chladného sklepa, na stará pohřebiště, do dávno opuštěných kobek. Mrazivé a temné death metalové album, které je nasáklé melancholií a samotou opuštěných katakomb! 


Asphyx says:

I felt like an old gravedigger rummaging through rotten bones. I wasn't standing next to a moldy coffin, but at the table where my hi-fi tower stands. I'm looking for recordings I forgot about last year and wanted to listen to. Rogga Johansson releases so much that I sometimes get lost in his bands and projects. I have to fix that. I run to the basement and turn off the heating, even though it's cold outside. My bones are freezing, and I'm slowly getting into the strange state of a death metal listener who needs another dose of sharp melodies. DEAD SUN is a band that dates back to 1996.

They are always a very well-played and composed tribute to melodic Swedish death metal. Their albums are literally imbued with that special Nordic melancholy. It is music that stands out most in old catacombs, near menhirs, in forest cemeteries. If you like it that way, you definitely won't go wrong. Rogga isn't changing direction, and that's a good thing. Like everyone else, I need something to hold on to, something solid and real that I can rely on. DEAD SUN is the clear definition of that. 


Just floating, just letting yourself be embraced by the icy water. Like the corpse I recently saw in my dreams on the surface of a mountain lake. The calm, the pain, the fear, the beauty of sadness, the loneliness of death. You will find all of this on this recording. If you like the old EDGE OF SANITY, bits of PARADISE LOST, at times the warriors of BOLT TROWER, all wrapped up in a very clear, massive and cold sound, if you like walking through the morning mist, if you like to stop at the cemetery, I think you might also like last year's album "This Life Is A Grave". Born in pain, we wait for death from the very first moment. Time is short and there is no need to waste it. I am very glad that I finally got to this recording. It's freezing outside, snow has fallen, and the streets are gray and unwelcoming. I think, I know, I am absolutely sure what I will be listening to for the next few months. DEAD SUN is not just another Roggov band for me. On the contrary, this time I can't help but recommend their new album 100%. It has everything - good melodies, interesting passages, a captivatingly cold atmosphere. It gradually got into my head and into my veins. It became pieces of ice that froze me. In my blood and bones. An old saying goes that there is only one kind of music - good or bad. I can swear under oath that this album belongs among the chosen ones. I admit without hesitation that I still enjoy listening to it immensely and return to it very often. To my cold cellar, to old burial grounds, to long-abandoned dungeons. A freezing and dark death metal album, steeped in the melancholy and loneliness of abandoned catacombs!



tracklist:
1. Primordial Knowledge (Where Ubbo-Sathla Reign) 
2. Embraced by the Succubus 
3. A Midnight Serenade 
4. Sin Collector
5. Nighttime Butterfly
6. She Drank My Soul
7. Your Life Is a Grave
8. Calls from the Crypt
9. To Give the End a Voice 

Lineup:
Rogga Johansson - guitars, bass, vocals
Thomas Ohlsson - drums



sobota 7. února 2026

Recenze/review - STABBING - Eon of Obscenity (2026)


STABBING - Eon of Obscenity
CD 2026, Century Media Records

for english please scroll down

Procházím se zase jednou morbidní galerií smrti a jsem stále fascinován, jakého zla jsou lidé schopni. Z historie se nikdy nepoučíme. Ve jménu víry, politiky, ve jménu absolutního zla budeme dál páchat zvěrstva, šokovat, mučit, ničit a bude po nás zůstávat spálená země. Jakoby bylo zlo a temnota v každém z nás. Záleží jen na příležitosti. Přemýšlím o tom a ochutnávám zahnívající maso, které nám letos předkládá na svém druhém dlouhohrajícím albu texaská brutal death metalová kapela STABBING.

Nejdříve jen souhlasně kývám hlavou a ověřuji si, zda jsou splněny všechny mé požadavky. Po několika skladbách říkám sám sobě, ano, ve všech bodech obhajoby je vše v pořádku. Zvuk je masivní, surový, zabijácký (Chris Kritikos - mixing, mastering). Zaujal mě i motiv na obalu, který si dovedu představit i na svém tričku. Podepsán je pod ním Rudi Yanto a jsou na něm znázorněny šílené běsy. Prohlížím si jednotlivé sochy, obrazy. Na všech je krev, násilí a šílenství. Tohle je syrový brutální death metal přesně podle mého gusta. 


Jsem moc rád, že se texaští maniaci soustředí spíše na to, aby v sobě jednotlivé skladby měly potřebný drive a sílu, aby byly dobře napsány a poslouchaly se jako nářek raněných, než aby jako spousta dnešních kapel jenom předváděli, jak umí rychle a brutálně hrát. Jednotlivé motivy jsou jako ostré hřeby, které jsou mi zatloukány postupně do hlavy. Jsem při poslechu celý od krve, kývám se do rytmu, jako zkušený řezník, který právě dokončil svoji morbidní směnu. STABBING vás vyvrhnou zaživa, jsou ostří a nekompromisní, přesto v sobě má tohle album cosi melodicky přitažlivého. Samozřejmě, v rámci brutálně death metalového zákona. Objeví se i slamové prvky, které jsou velmi umně vložené a dodávají celé nahrávce na ještě větší uvěřitelnosti. Současný svět je plný násilí, jeho adorace a najít v tom všem marastu alespoň nějakou dobrou zprávu je skoro nemožné. Jakoby celý svět přikryl černý, krví nasáklý mrak. Pokud vám to vadí jako mě, pusťte si nové album "Eon of Obscenity" a garantuji vám, že bude váš mozek vystřelen z hlavy a vaše mysl se konečně uklidní. Pánové s motorovými pilami místo nástrojů, sice nepřinášejí do podzemí nic nového, ani převratného, ale novinka není jen dobře odvedeným řemeslem. Má něco do sebe, něco navíc, jakousi temnou přitažlivost, kterou ocení všichni opravdový fanoušci opuštěných patologických sálů (a také kapel typu SUFFOCATION, DEVOURMENT, DISGORGE, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, INTERNAL BLEEDING). Procházím se zase jednou morbidní galerií smrti a jsem stále fascinován, jakého zla jsou lidé schopni. Z historie se nikdy nepoučíme. Ve jménu víry, politiky, ve jménu absolutního zla budeme dál páchat zvěrstva, šokovat, mučit, ničit a bude po nás zůstávat spálená země. Pokud chcete alespoň na chvilku na všechno zapomenout, doporučuji vám si pustit tohle album. A to pořádně nahlas. Brutální, surový a masivní death metal, který po sobě zanechává hlubokou krvavou stopu! Budete vyvrženi zaživa!


Asphyx says:

I am once again walking through a morbid gallery of death, and I am still fascinated by the evil that people are capable of. We never learn from history. In the name of faith, politics, in the name of absolute evil, we will continue to commit atrocities, shock, torture, destroy, and leave scorched earth behind us. It is as if there is evil and darkness in each of us. It just depends on the opportunity. I think about this as I taste the rotting flesh presented to us this year on the second full-length album by Texas brutal death metal band STABBING.

At first, I just nod my head in agreement and check to see if all my requirements are met. After a few songs, I say to myself, yes, everything is fine in all points of defense. The sound is massive, raw, killer (Chris Kritikos - mixing, mastering). I am also intrigued by the cover art, which I can imagine on my T-shirt. It is signed by Rudi Yanto and depicts insane demons. I look at the individual sculptures and paintings. They all feature blood, violence, and madness. This is raw, brutal death metal exactly to my liking. 


I am very glad that the Texan maniacs focus more on ensuring that individual songs have the necessary drive and power, that they are well written and sound like the cries of the wounded, rather than just showing off how fast and brutally they can play, like many bands today. The individual motifs are like sharp nails being hammered into my head one by one. As I listen, I am covered in blood, swaying to the rhythm like an experienced butcher who has just finished his morbid shift. STABBING will rip you apart alive; they are sharp and uncompromising, yet there is something melodically appealing about this album. Of course, within the brutal laws of death metal. There are also slam elements, which are very artfully inserted and add even more credibility to the whole recording. The current world is full of violence and its adoration, and it is almost impossible to find any good news in all this mess. It's as if the whole world is covered by a black, blood-soaked cloud. If this bothers you as much as it bothers me, listen to the new album "Eon of Obscenity" and I guarantee that your brain will be blown out of your head and your mind will finally calm down. Gentlemen with chainsaws instead of tools may not bring anything new or revolutionary to the underground, but this new release is not just a well-crafted piece of work. It has something special, something extra, a kind of dark appeal that all true fans of abandoned pathology rooms (and bands like SUFFOCATION, DEVOURMENT, DISGORGE, DEEDS OF FLESH, CRYPTOPSY, INTERNAL BLEEDING) will appreciate. Once again, I am walking through a morbid gallery of death, and I am still fascinated by the evil that people are capable of. We never learn from history. In the name of faith, politics, in the name of absolute evil, we will continue to commit atrocities, shock, torture, destroy, and leave scorched earth behind us. If you want to forget everything for a moment, I recommend you play this album. And play it loud. Brutal, raw, and massive death metal that leaves a deep bloody trail behind! You will be cast out alive!



tracklist:
01. Rotting Eternal 
02. Inhuman Torture Chamber 
03. Masticate The Subdued 
04. Eon Of Obscenity 
05. Reborn To Kill Once More 
06. Ruminations 
07. Nauseating Composition 
08. Their Melted Remains 
09. Sonoluminescent Hemoglobinopathy 
10. Symphony Of Absurdity 
11. Sinking Into Catatonic Reality

pátek 6. února 2026

Photos - MORTIFILIA, NAHUM, INNERSPHERE - klub Divadlo pod Lampou, Plzeň - 27. 02. 2026

PHOTOS

author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky


MORTIFILIA



















INNERSPHERE























NAHUM




















PHOTOS

author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky


---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER