DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdoom. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdoom. Zobrazit všechny příspěvky

středa 19. dubna 2023

Interview - SHROUDED IN DARKNESS - Darkness of the soul, darkness of the mind, an immersive doom death metal experience from the other world!


Interview with death doom metal band from Sweden - SHROUDED IN DARKNESS.

Answered Mike (Guitars, Bass, Drums) and Daniel T. (Vocals, Keyboards), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - SHROUDED IN DARKNESS - Be None of You (2023):

Ave SHROUDED IN DARKNESS! Greetings to the Swedish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a second long-play full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous one? Where did you want to move and in what are these two records different?

Mike: Greetings to you too. I’m glad to hear you found it good. Yes, we wanted this album to be better sounding — darker, heavier, and more atmospheric. And to add some new ideas here and there, but without changing what has been working too much. The guitars—riffs and sound—are on another level on this one. As I said, this album is a notch or two above the first. The debut still has good songs, but it’s lacking in production.

„Be None of You“ includes all attributes of good death and doom metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of SHROUDED IN DARKNESS?

Mike: Thanks for your kind words. We live in different parts of Sweden, so we don’t meet up to rehearse or record. The writing starts with me having done all of the instrumentals. I then send everything to Daniel T. We keep the drums and bass from my recordings. Then Reese adds his guitars and solos and also some new riffs here and there. And Daniel T then adds keyboards and records the vocals. Daniel T also handles the mixing. So this is like a home studio project.


I found out that Dan Swanö signed under the sound of the new record. I have to confirm that the sound is literally killing. It still makes me add volume to the player. Dan has created a sound that is cruel, raw and at the same time dark and organic. How went the work with him and why did you choose him? In which studio did you record it? How did the recording process look like?

Daniel T: Everything was recorded in our own studios and the final mixes were delivered to Dan. Dan is a master when it comes to this kind of music, and we couldn’t think of a better man for the job.

An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You issue it at Kvlt und Kaos Productions, and it has a mystic cover art. Who is the author? How did you choose the motif and how does it relate to the music at the record?

Daniel T: It is a work of art by the 19th century artist Gustavo Doré which we think serves to portray the music well. You have this dark, mysterious mood, and the opposites of the world - light and dark, cold and warm, good and evil… It fits right in..


I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Sweden for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death/doom metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

Daniel T: We have a long tradition of heavy metal in this country. Sweden is actually, per capita, one of the most band-dense countries in the world! In a way, we get breastfed with metal. When it comes to death metal in particular, Swedish bands were pioneers in helping to shape the genre. So, bands we have a-plenty, and we aren’t starving for fans, either. Could do with a couple more labels, though.

You play doom death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start SHROUDED IN DARKNESS was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

Mike: Yes, our influences are mostly old school death and doom bands. We are also influenced by goth and black metal. Some bands to mention are Paradise Lost, Anathema, My Dying Bride, and The Gathering. The idea to start SID came from me in 2021. I wrote the songs and then asked Daniel T if he was interested in collaborating. He then recruited Reese and we gathered under the name Shrouded in Darkness. I don’t have any metal idols. I listen to quite a few different bands and genres. We have started to work on the third album — so far it’s like a mix of the two previous ones. But this can change as we’ve only just started, and we’ll inevitably want to make copious changes as we go along. If we were asked to play a big festival, we’d probably add session members to the line-up. Same if offered to go on a bigger tour. But this isn’t something we aim to do. We want to make new music and spread the dark sounds of the band around.


When I started my blog six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so popular, or are lost in underground. To let the world know about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

Daniel T: I agree, Deadly Storm Zine is an interesting place to hang out in! Regarding the issue of promotion, we—the record company and the band—help each other to the best of our abilities. I love teamwork. With the right people. As someone interested in music, you sometimes will have to venture out on your own and bargain, buy records and so on…

On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet, and instead of going to concerts they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as SHROUDED IN DARKNESS? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

Daniel T: I don't really know… The most interesting thing for me is to have an outlet to create something. I guess the way the music industry has evolved, it’s gotten easier to spread your art, but it might also be easier to have your art drown in this sea of everything else.


I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

Mike: We have been involved in the metal scene for many years (yes, we are quite old). When you were younger, you just went for it. Listening and finding new bands and records, going to concerts, rehearsing with your band, recording demos, playing live… It’s a kind of lifestyle. But listening to music is also sometimes just for relaxation. For us, too. Music is in my life everyday.

Finally, a classic but important question. What is SHROUDED IN DARKNESS planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage?

Daniel T: We don’t play live, as Mike stated earlier. Not at the moment anyway. Mainly due to the fact that we are spread far apart across the country. But you never know if a golden opportunity will present itself. Our focus for the time being is with composing and recording; we’ve just begun work on our third opus.

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push „Be None of You“ into my head again!

Mike: Thanks for the interview! Yes, let’s see what the future holds for us.

Recenze/review - SHROUDED IN DARKNESS - Be None of You (2023):

Links on the web


------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - SHROUDED IN DARKNESS - Temnota duše, temnota mysli, podmanivý doom death metalový zážitek z onoho světa!


Rozhovor s doom death metalovou skupinou ze Švédska - SHROUDED IN DARKNESS.

Odpovídali Mike (kytara, basa, bicí) a Daniel T. (zpěv, klávesy), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - SHROUDED IN DARKNESS - Be None of You (2023):

Ave SHROUDED IN DARKNESS! Zdravím do švédského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos druhé dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší prvotinou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Mike: Taky tě zdravím. Jsem rád, že se ti to líbilo. Ano, chtěli jsme, aby tohle album znělo lépe - temněji, hutněji a "atmosféričtěji". A tu a tam přidat nějaké nové nápady, ale přitom příliš neměnit to, co fungovalo. Kytary - riffy a zvuk - jsou na tomhle albu na jiné úrovni. Jak už jsem řekl, tohle album je o stupeň nebo dva výš než to první. Debut má stále dobré skladby, ale chybí mu produkce.

„Be None of You“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál SHROUDED IN DARKNESS?

Mike: Děkuji za tyto slova. Žijeme každý v jiné části Švédska, takže se nescházíme na zkouškách ani při nahrávání. Skládání začíná tím, že mám hotové všechny instrumentálky. Pak všechno pošlu Danielovi T. Bicí a basu si necháváme z mých nahrávek. Reese pak přidává své kytary a sóla a také sem tam nějaké nové riffy. A Daniel T pak přidá klávesy a nahraje vokály. Daniel T se také stará o mixáž. Takže je to takový domácí studiový projekt.


Dohledal jsem si, že pod zvukem je podepsán Dan Swanö. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Dan vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Daniel T: Vše jsme nahrávali ve vlastních studiích a finální mixy jsme předali Danovi. Dan je mistr, pokud jde o tento druh hudby a my jsme si nemohli představit pro tuto práci nikoho lepšího.

Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jej vydáváte u Kvlt und Kaos Productions a je opatřeno mystickým obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Daniel T: Jedná se o umělecké dílo Gustava Dobrého z 19. století, které podle našeho názoru dobře vystihuje hudbu. Máte tu temnou, tajemnou náladu a protiklady světa - světlo a tmu, chlad a teplo, dobro a zlo... Přesně se to hodí...


Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Švédska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death/doom metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Daniel T: Heavy metal má v naší zemi dlouhou tradici. Švédsko je vlastně v přepočtu na obyvatele jednou z nejhustěji osídlených zemí na světě! Svým způsobem jsme odkojeni metalem. Pokud jde konkrétně o death metal, švédské kapely byly průkopníky, kteří pomáhali utvářet tento žánr. Takže kapel máme dostatek a ani o fanoušky nemáme nouzi. Mohli bychom ale mít o pár labelů víc.

Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit SHROUDED IN DARKNESS, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Mike: Ano, naše vlivy jsou hlavně staré deathové a doomové kapely. Jsme také ovlivněni gotikou a black metalem. Za zmínku stojí například Paradise Lost, Anathema, My Dying Bride nebo The Gathering. S nápadem založit SID jsem přišel v roce 2021. Napsal jsem skladby a pak jsem se zeptal Daniela T, jestli by měl zájem o spolupráci. On pak přibral Reese a sešli jsme se pod názvem Shrouded in Darkness. Nemám žádné metalové idoly. Poslouchám poměrně dost různých kapel a žánrů. Začali jsme pracovat na třetím albu - zatím je to takový mix předchozích dvou. Ale to se může změnit, protože jsme teprve začali a nevyhnutelně budeme chtít dělat hojné změny za pochodu. Kdybychom byli požádáni, abychom hráli na velkém festivalu, pravděpodobně bychom sestavu doplnili o sezónní členy. To samé, kdybychom dostali nabídku jet na větší turné. Ale to není něco, co bychom chtěli dělat. Chceme dělat novou hudbu a šířit temný zvuk kapely dál.


Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Daniel T: Souhlasím, Deadly Storm Zine je zajímavé místo! Co se týče propagace, my - vydavatel a kapela - si navzájem pomáháme, jak nejlépe umíme. Mám rád týmovou práci. Se správnými lidmi. Jako člověk, který se zajímá o hudbu, se občas musíš vydat na vlastní pěst a smlouvat, kupovat desky a tak dále...

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako SHROUDED IN DARKNESS ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Daniel T: To opravdu nevím... Nejzajímavější je pro mě mít možnost něco vytvořit. Myslím, že s tím, jak se hudební průmysl vyvíjí, je snazší šířit své umění, ale možná je také snazší, aby se vaše umění utopilo v tom moři všeho ostatního.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death/doom metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Mike: Na metalové scéně se pohybujeme už mnoho let (ano, jsme docela staří). Když jsme byli mladší, šli jsme do toho po hlavě. Poslouchali jsme a hledali nové kapely a desky, chodili na koncerty, zkoušeli s kapelou, nahrávali dema, hráli naživo... Je to takový životní styl. Ale posloucháme někdy hudbu také jen pro relaxaci. Hudba je v mém životě každý den.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají SHROUDED IN DARKNESS v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?

Daniel T: Jak už Mike uvedl, naživo nehrajeme. Alespoň v tuto chvíli ne. Hlavně kvůli tomu, že jsme roztroušeni daleko od sebe po celé zemi. Ale člověk nikdy neví, jestli se nenaskytne nějaká jedinečná příležitost. Zatím se soustředíme na skládání a nahrávání, právě jsme začali pracovat na našem třetím opusu.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Be None of You“ zase narvat do hlavy!

Mike: Díky za rozhovor! Ano, uvidíme, co nám přinese budoucnost.

Recenze/review - SHROUDED IN DARKNESS - Be None of You (2023):

Links on the web


------------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 2. dubna 2023

Recenze/review - LURK - Aegis (2023)


LURK - Aegis
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Mrtvola v bažině. Tvář bez očí, zaschlá krev. Procesy hnití byly dávno zahájeny. Smrt někdy může být hodně ošklivá. Zlo se znovu probudilo a čeká ve stínu. Finští LURK to moc dobře vědí a umí vypálit do hudby. Mám rád nahrávky, které ve mě dokáží probudit fantazii. Hlavou se míhají černé myšlenky. Na smrt, na to, co bude následovat potom. Na tmu, absolutní tmu. Našlapuji tiše a užívám si nové album "Aegis".

Jedná se o zkaženou muziku, která smrdí jako maso ve značném stádiu rozkladu. Doom metal, sludge, kousky death metalu. Tohle vše je zamícháno ve vroucím kotli spolu s kostmi a mozkem. Nad bažinou se vznáší jako nějaký děsivý mrak mlha. Je čas jít, přestoupit na druhou stranu, na onen svět. 


Máte rádi kapely jako Altar of Betelgeuse, Eibon, Usnea, Subterraen, Adramelech, Fleshpress? Potom by se vám mohla líbit i novinka "Aegis". Má krásně děsivý obal (Paolo Girardi), podmanivý zvuk a magickou atmosféru. Pohybujeme se převážně v pomalejším tempu. Svět se zastavil a v některých momentech i vrátil zpět. Nové album je jako smutný pohřeb, u kterého vyplavou na povrch zlé vzpomínky. Démoni i prokletí vědí své. Pro ně se zde hraje především. Chtěl bych LURK vidět na živém koncertě. Musí se jednat o obřad, o seanci, ze které neodejdete nikdy živí. Padá na mě splín a začínám nesnášet světlo. Psát o podobných nahrávkách je zbytečné, lepší je poslouchat, užívat si je, vznášet se na krvavých vlnách mezi utopenci. Propadám se stále hlouběji, do močálů, do temnoty. Já jsem tou mrtvolou z úvodu dnešního článku, já se pomalu rozkládám a ztrácím. Jsem dávno mimo svoje tělo, mimo tenhle zkažený svět. V jiné dimenzi, jen já a hudba. Smrt má mnoho podob. A v tomto případě je pochmurná, záhadná, mrazivá. Jako zkažená krev, jako nové album "Aegis". Je to sen a nebo děsivá realita? Kdo to ví? Desku vám mohu jenom doporučit, jen dávejte pozor, abyste se neztratili v nicotě. Temná, zahnívající sludge doom metalová noční můra!


Asphyx says:

A corpse in the swamp. A face without eyes, dried blood. The processes of decomposition have long since begun. Death can be very ugly sometimes. Evil has reawakened and waits in the shadows. Finnish LURK know this very well and know how to burn it into music. I like records that can awaken my imagination. Black thoughts run through my head. Of death, of what will follow afterwards. Of darkness, absolute darkness. I'm quietly pedaling and enjoying the new album "Aegis".

It's rotten music that smells like meat in a considerable stage of decomposition. Doom metal, sludge, bits of death metal. It's all stirred up in a boiling cauldron with bones and brains. A fog hovers over the swamp like some eerie cloud. It's time to go, to cross over to the other side, to the other world.


Do you like bands like Altar of Betelgeuse, Eibon, Usnea, Subterraen, Adramelech, Fleshpress? Then you might also like the new release "Aegis". It has a beautifully eerie cover (Paolo Girardi), a captivating sound and a magical atmosphere. We move mostly at a slower pace. The world has stopped and in some moments even come back. The new album is like a sad funeral where bad memories come to the surface. Demons and curses know their own. They are the main reason for playing here. I would like to see LURK live. It has to be a ceremony, a séance that you never leave alive. I'm starting to hate the light. It is useless to write about such recordings, better to listen to them, enjoy them, float on bloody waves among the drowned. I'm sinking deeper and deeper into the swamp, into the darkness. I am the corpse from the beginning of today's article, I am slowly decomposing and losing myself. I am long out of my body, out of this corrupt world. In another dimension, just me and the music. Death takes many forms. And in this case, it's bleak, mysterious, chilling. Like tainted blood, like the new album "Aegis". Is it a dream or a terrifying reality? Who knows? I can only recommend the album, just be careful not to get lost in the nothingness. A dark, rotting sludge doom metal nightmare!




Recenze/review - LURK - Fringe (2018):


Line up -
Arttu Pulkkinen - Guitars
Eetu Nurmi - Bass
Kalle Nurmi - Drums, Guitars, Synths
Kimmo Koskinen - Vocals, Guitars, Effects

Baritone saxophone in “Blood Surge” by Aino Heikkonen

Artwork by Paolo Girardi

sobota 1. dubna 2023

Recenze/review - SHROUDED IN DARKNESS - Be None of You (2023)


SHROUDED IN DARKNESS - Be None of You
CD 2023, Kvlt und Kaos Productions

for english please scroll down

Najednou jsem měl pocit, že na mě někdo zezadu šáhnul. Mráz mi pronikl až do morku kostí. Otočil jsem se a tichá ulice byla jako každý den brzy ráno úplně prázdná. Uslyšel jsem jedovatý šepot a znovu se podíval stejným směrem. Mezi stromy stála postava bez tváře. Usmívala se. Ztuhla mi krev v žilách, nemohl jsem se hýbat. Podala mi ruku a její hlas bolel. Přišla si pro mě, má vlastní smrt. Těšil jsem se, protože teď už budu poslouchat jenom temnou, mrazivou a děsivou hudbu.

Švédská doom death metalová smečka SHROUDED IN DARKNESS dokáže vytvořit podobně smutnou, záhadnou a absolutně temnou atmosféru. Opět jsem se na svých toulkách podzemím setkal s nahrávkou, kterou o hodně raději poslouchám, než o ní píšu. Došlo k vzájemnému přenosu emocí. Umřel jsem a znovu se narodil. A to vše za zvuků "Be None of You".


SHROUDED IN DARKNESS ve mě dokázali vyvolat smutné vzpomínky. Byl jsem při poslechu znovu na pohřbu, ukládali jsme rakev do země a moje srdce krvácelo. Dlouhé, emotivní skladby jsou napsány velmi dobře. Stačí jen přistoupit na chladnou a mrazivou hru, kterou s námi Švédové hrají. Zvuk mě řeže a zanechává po sobě krvavé stopy (Dan Swanö). Nad obalem (Gustave Doré) přemýšlím a nemohu na něj zapomenout. Jsou na něm pravděpodobně démoni, které potkávám ve svých představách. Dívali jste se někdy na špinavou řeku? Na její převalující se vlny, plné mrtvých těl? Pánové mě vzali díky své hudbě na výlet až do míst, kde se vstupuje na onen svět. Potkali jsme spolu duše zemřelých, nasáli tajemnou atmosféru plnou nahrubo nasekané tmy. Nebudu vám tentokrát album přirovnávat k jiným, není to nutné. Lepší bude, když si poslechnete ukázky. Nejlépe v noci, až se v ulicích objeví první přízraky. Ulehněte do svých rakví a poslouchejte pozorně. Nikdy se neotáčejte za sebe! Přiznávám, "Be None of You" je deskou, která na mě má až magický účinek. Působí jako krvavá mlha, jako děsivý stín. Je záhadná a zcela podmanivá. A teď už mě prosím nechte, musím jít. Čeká na mě. Moje vlastní smrt. Má obličej bez tváře, zahalený v kápi. A v rukou drží novinku od SHROUDED IN DARKNESS. Temnota duše, temnota mysli, podmanivý doom death metalový zážitek z onoho světa!


Asphyx says:

Suddenly, I felt like someone had touched me from behind. The chill penetrated me to the core. I turned around and the quiet street was completely empty, like every day early in the morning. I heard a venomous whisper and looked in the same direction again. A faceless figure stood among the trees. She was smiling. My blood stiffened in my veins, I couldn't move. She held out her hand and her voice hurt. She had come for me, my own death. I looked forward to it, because now I would only listen to dark, chilling and terrifying music.

Swedish doom death metal pack SHROUDED IN DARKNESS can create a similarly sad, mysterious and absolutely dark atmosphere. Once again, on my wanderings through the underground, I came across a record that I much prefer listening to than writing about. There was a mutual transfer of emotions. I died and was born again. All to the sound of "Be None of You".


SHROUDED IN DARKNESS managed to bring back sad memories. I was at the funeral listening to it again, we were putting the coffin in the ground and my heart was bleeding. The long, emotional songs are very well written. We just have to acquiesce to the cold and chilling game the Swedes play with us. The sound cuts me and leaves a trail of blood (Dan Swanö). The cover art (Gustave Doré) makes me think and I can't forget it. It probably has demons on it that I meet in my imagination. Have you ever looked at a dirty river? Its rolling waves, full of dead bodies? The gentlemen took me on a journey through their music to the places where one enters the other world. We met the souls of the dead together, soaked up the mysterious atmosphere of the coarsely chopped darkness. I won't compare the album to others this time, it's not necessary. It's better if you listen to the samples. Preferably at night, when the first ghosts appear in the streets. Lie back in your coffins and listen carefully. Never look behind you! I admit, "Be None of You" is a record that has an almost magical effect on me. It's like a bloody fog, like an eerie shadow. It's mysterious and completely captivating. Now, please, let me go. I have to go. She's waiting for me. My own death. My face is faceless, hooded. And in her hands, she's holding the new SHROUDED IN DARKNESS. Darkness of the soul, darkness of the mind, an immersive doom death metal experience from the other world!


Tracklist
1. Ex Cineribus
2. An Approaching Storm
3. Dwell in Solitude
4. Strain of Emptiness
5. Frozen Death
6. Between Two Worlds
7. Be None of You

Lineup
Mike – Bass, drums
Daniel T – Vocals and keyboards
Reese – Guitars

Links on the web

úterý 14. března 2023

Recenze/review - 71TONMAN - Of End Times (2023)


71TONMAN - Of End Times
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Procházím se prázdnými ulicemi a jediné, co mi zůstalo, jsou vzpomínky. Měl jsem štěstí nebo možná ne, že jsem spal v hlubokém sklepě. Poslouchal jsem v něm novou desku polských sludge doomařů 71TONMAN. Když jsem se probudil ze své hibernace, svět už nikdy nebyl takový jako dřív. Rozzuřený dav, rozdělený na dvě poloviny, vyhladil sám sebe. Zbylo nás jenom pár. Žijeme jako zvířata. Zůstal nám pouze strach, beznaděj a temnota. 

Z té museli Poláci vyjít, zrodit se v ní. Novinka je totiž velmi zdařilým dílem. Pokud máte tenhle pomalý a mokvající styl rádi, neváhejte ani chvilku. Dostanete prvotřídní, chladný a zcela podmanivý zážitek. Budete se po kolena bořit do močálů svých černých myšlenek. Pokládám kytky na svůj vlastní hrob. Tahle nahrávka má v sobě velkou sílu. 


Máte rádi smečky jako CONAN, PRIMITIVE MAN, GRIEF, COFFINS, SOOTHSAYER? Tak přidejte hlasitost a nechte se unášet na vlnách shnilých melodií. Přiznám se bez mučení, jsem v tomto stylu velmi vybíravý, jen tak něco mě nezaujme, ale Poláci dokázali vymáchat obličej v kaluži plné zkažené krve. Mají dar složit dobrou skladbu, talent pro záhrobní věci člověka. Cítím z jejich hudby obrovskou tíhu, jakoby mi někdo stál celou dobu ocelovou botou na prsou. Pozor! Tohle album může způsobovat deprese. Doporučuji poslouchat brzy ráno, až půjdete do práce temnými ulicemi a nad městem se bude vznášet smogový mrak. Základním atributem hudby je zde tma, nahrubo nasekaná černo černá tma. Jakoby mě někdo pohřbil zaživa. Povstanu z hrobu a na světě už nebude nic. Jenom myšlenky na sebevraždu. Ano, mám rád nahrávky, které ve mě probouzejí emoce, které mě chytí a nepustí. A to se povedlo 71TONMAN na výbornou. "Of End Times" je velmi syrovým, surovým albem, po kterém vám zůstane v hlavě hluboká krvavá rýha. Procházím se prázdnými ulicemi a jediné, co mi zůstalo, jsou vzpomínky. Měl jsem štěstí nebo možná ne, že jsem spal v hlubokém sklepě. Konec už dávno začal! Apokalyptický sludge doom metalový opus!


Asphyx says:

I walk through the empty streets and all I have left are memories. I was lucky, or maybe not, to be sleeping in a deep basement. I was listening to the new album by Polish sludge doomsters 71TONMAN. When I woke up from my hibernation, the world was never the same again. An angry mob, split in two, had annihilated itself. There were only a few of us left. We live like animals. All we have left is fear, hopelessness and darkness.

The Poles had to come out of it, to be born in it. The novelty is a very successful work. If you like this slow and dripping style, don't hesitate a moment. You will get a first class, cool and completely captivating experience. You'll be knee-deep in the swamps of your black thoughts. I'm laying flowers on my own grave. This record has a lot of power in it.


Do you like packs like CONAN, PRIMITIVE MAN, GRIEF, COFFINS, SOOTHSAYER? Then turn up the volume and let the waves of rotten tunes carry you away. I admit without torture, I'm very picky in this style, just anything doesn't appeal to me, but the Poles managed to wash their face in a puddle full of rotten blood. They have a gift for composing a good song, a knack for the underbelly of man. I feel a great weight from their music, as if someone was standing with a steel boot on my chest the whole time. Watch out! This album may cause depression. I recommend listening to it early in the morning as you walk to work through the dark streets and a smog cloud hovers over the city. The basic attribute of the music here is darkness, a coarsely chopped blackness. It's like someone buried me alive. I will rise from the grave and there will be nothing left in the world. Only thoughts of suicide. Yes, I like records that stir emotions, that grab me and don't let go. And 71TONMAN has done that to perfection. "Of End Times" is a very raw, raw album that will leave a deep bloody gash in your head. I walk through the empty streets and all I have left are memories. I was lucky, or maybe not, to be sleeping in a deep basement. The end has long since begun! An apocalyptic sludge doom metal opus!

Line up -
KK - Vocals & noise
TG&MZ - Guitars
JW - Bass
JJ - Drums

Artwork by CVSPE

Track listing -
1. Conquest
2. Plague
3. War
4. Famine

středa 22. února 2023

Recenze/review - DOOMAS - R'lyeh (2023)


DOOMAS - R'lyeh
CD 2023, Gothoom Productions

for english please scroll down

Vzbudil jsem se hodně brzy ráno. Musel jsem ven. Kousek za městem je starý hřbitov. Náhrobky ležely pod sněhem a krkavec sedící na jednom hrobě mi dával na vědomí, abych vstoupil. Mráz mi pronikal do kostí a mozek se vařil ve vlastní šťávě. Nevěděl jsem, jestli mám strach a nebo ne. Démoni a pradávné příšery mi pokynou a ukáží, kudy mám jít. Otevírám dveře do staré kobky a vcházím dovnitř. Zde, v mlhavém oparu, je vstup do ztraceného města. Přesně takhle jsem si jej představoval ve svých nočních můrách. Vypadá jako na nové desce slovenských DOOMAS.

Není žádným tajemstvím, že mám tuhle smečku moc rád. Vždy jsem na nich obdivoval schopnost napsat skvělé, temném magické melodie a vytvořit tím zcela podmanivou atmosféru. Na nové desce jde kapela ještě dále do podzemí, mezi dlouhé stíny. Kult Cthulhu znovu ožívá a já se ztrácím v absolutní tmě. 



"R'lyeh" je volným pokračováním předchozích nahrávek. DOOMAS jsou ve vynikající formě, skladby mají tentokrát ještě více vrstev, jsou pestřejší, košatější. Víc odstínů šedé a černé barvy, více mrazivých pasáží. Přidávám hlasitost a našlapuji opatrně. Pod nohama mi křupou staré prašivé kosti. Bestie, příšera, musí být něčím nakrmena. Zlem, nenávistí, hudbou. Vše je postavené na zajímavých neotřelých melodiích, mocném vokálu a drtivých rytmech. Pánové si hrají s melodiemi jako šelma s kořistí. Mají opět skvělý zvuk (Adam Mičinec), velmi mě zaujal i děsivě krásný obal. Přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Letos jsou slovenští maniaci krutější, syrovější, drsnější, záhadnější. Osobně je pro mě hrozně příjemné sledovat jejich vývoj. Procházíme se spolu ztraceným městem a došlo k vzájemné interakci. Hudba u mě musí probudit emoce, chytit mě a "R'lyeh" mi proniklo do žil jako prudký jed. Všechno ostatní jde stranou. Existuje už jenom temnota a muzika. Toulám se v lesích, navštěvuji staré hřbitovy a kráčím do rytmu. DOOMAS se povedlo nahrát skvělou desku po všech stránkách. Nejedná se ale jenom o dobře odvedené řemeslo. Songy v sobě mají něco navíc. Feeling, drive, velkou sílu, načerpanou v podzemí. Nezbývá mi nic jiného, než nahrávku doporučit všem tmářům a prokletým. Poklekněte a skloňte hlavu! Příšera se probudila! Dark death doomový epos plný krvavých stínů!


Asphyx says:

I woke up very early in the morning. I had to go out. There's an old cemetery just outside of town. Tombstones lay under the snow and a raven sitting on one grave signaled me to enter. The chill seeped into my bones and my brain boiled in its own juices. I didn't know whether to be afraid or not. Demons and ancient monsters beckoned and showed me which way to go. I open the door to the old dungeon and step inside. Here, in the misty haze, is the entrance to the lost city. This is exactly how I imagined it in my nightmares. It looks just like the new Slovak DOOMAS record.

It's no secret that I love this pack. I've always admired their ability to write great, darkly magical melodies and create a completely captivating atmosphere. On the new record, the band goes even further underground, amongst the long shadows. The cult of Cthulhu comes alive again and I lose myself in absolute darkness.



"R'lyeh" is a loose continuation of the previous recordings. DOOMAS are in excellent form, the songs have even more layers this time, and they are more colorful and more vivid. More shades of grey and black, more chilling passages. I turn up the volume and tread carefully. Old, dusty bones crunch under my feet. The beast, the monster, must be fed something. Evil, hatred, music. It's all built on interesting, novel melodies, powerful vocals, and crushing rhythms. The gentlemen play with the melodies like a beast with its prey. They have a great sound again (Adam Mičinec), I was also very impressed by the eerily beautiful cover. It describes exactly what is happening on the album. This year the Slovak maniacs are crueler, rawer, harsher, and more mysterious. Personally, I find it enjoyable to follow their development. We're walking through a lost city together and there's been a mutual interaction. Music has to awaken emotions in me, grab me, and "R'lyeh" went through my veins like a violent poison. Everything else goes by the wayside. There is only darkness and music. I wander in the woods, visit old cemeteries and walk to the beat. DOOMAS has managed to make a great record in every aspect. But it's not just about craft done well. The songs have something extra in them. Feeling, drive, great power, drawn from the underground. I have no choice but to recommend the record to all the dark and the damned. Kneel and bow your head! The monster has awakened! Dark death doom epic full of bloody shadows!

pondělí 2. ledna 2023

Recenze/review - TRAHIR - Whose Hearts Petrified (2022)


TRAHIR - Whose Hearts Petrified
CD 2022, The Barn

for english please scroll down

Pojďte se se mnou vydat po stopách ztraceného času. Do dob, kdy neexistoval internet, lidé k sobě měli blíž a světu vládly kapely jako CANDLEMASS, BLACK SABBATH a beat generation pomalu odcházela v zapomnění. Mí rodiče měli spoustu gramodesek s rockem, doomem a hippies pomalu zastárli. Nebo ještě dále do historie, když se ulicemi Prahy toulal rozervaný Václav Hrabě a Mrtví nemohli milovat.

Občas se setkám s hudbou, o které nemá cenu psát. Lepší je jí poslouchat. Zavřít se do temného pokoje, brouzdat ve vzpomínkách a nechat pod nohama křupat čerstvý sníh. Právě v těchto momentech, s novým albem "Whose Hearts Petrified" od pražských démonů TRAHIR v přehrávači a dobrou knihou, je mi momentálně nejlépe. Normálně se věnuji a poslouchám extrémnější muziku. Ale základy, ze kterých vznikla, uctívám bezezbytku. 


Jeden můj kamarád říká, že dnes je vlastně všechna muzika retro, což podepisuji vlastní krví. Jenže jsou kapely, které se jenom tak tváří. A pak jsou ty, jako TRAHIR, kterým prostě věříte. To je pro mě asi nejdůležitější. Zaslechnout lze odkazy na slavné kapely, které formovaly (stoner) rock, doom, heavy metal. Myslím, že každý si najde ty své a nemá cenu je vypisovat. Lepší je přidat hlasitost, užít si čistý a zároveň "starý" zvuk z The Barn studia, pokochat se nad stylovým obalem (Moonroot - Vojtěch Doubek). Songy čpí okultismem, pelyňkem, špínou i krví. Kapela jde na dřeň, základní riffy jsou ohlodány na kost. Samostatnou kapitolou jsou pak texty, které rozhodně stojí za pozornost (opravdu klobouk dolů - fantasy, sci-fi, historie, literatura - ano, Václav Hrabě, za toho asi největší dík). Kolem jsou potom vystavěny košaté a zajímavé kompozice. Jako bych se toulal zimní krajinou a došel až na staré pohřebiště. Někde tam, uprostřed lesa, s přízraky v zádech, se musela hudba nahrávat. Je jako vzpomínky na ztracené časy, o kterých mi vyprávěli rodiče. Je v ní bolest i radost, jemná a zároveň syrová energie. Nahrubo nasekaná tma i tajemno. Doporučuji poslouchat v klidu a s myslí naladěnou na smutek. Budete se usmívat, někteří možná i plakat. Obejmete své milé, zapálíte svíčku za všechny, kteří měli tuhle desku poslouchat s vámi a již nemohou. Vynikající vokály, spousta zajímavých momentů, prvotřídní provedení, ale i chvění, jiskra, která se změní v plamen. Pokorně se skláním před touto nahrávkou! Heavy doom rockové album, které vás spálí zevnitř! 


Asphyx says:

Come with me on the trail of lost time. Back in the days when there was no internet, people were closer to each other and bands like CANDLEMASS, BLACK SABBATH ruled the world and the beat generation was slowly fading into oblivion. My parents had a lot of gramophone records with rock, doom and hippies slowly got old. Or even further back in history, when a ragged Václav Hrabě roamed the streets of Prague and the Dead couldn't love.

Occasionally I come across music that is not worth writing about. Better to listen to it. To shut myself in a dark room, to wade through memories and let the fresh snow crunch under my feet. It's in these moments, with the new album "Whose Hearts Petrified" by Prague demons TRAHIR in the player and a good book, that I'm at my best at the moment. Normally I'm hanging out and listening to more extreme music. But I worship the foundations from which it was created completely.


A friend of mine says that all music today is actually retro, which I sign with my own blood. But there are some bands that are just pretending to be. And then there are those, like TRAHIR, that you just believe them. That's probably the most important thing for me. You can hear references to famous bands that shaped (stoner) rock, doom, heavy metal. I think everyone will find their own and there is no point in listing them. It is better to turn up the volume, enjoy the clean and at the same time "old" sound from The Barn studio, admire the stylish cover (Moonroot - Vojtěch Doubek). The songs reek of occultism, wormwood, dirt and blood. The band goes to the core, the basic riffs are gnawed to the bone. A separate chapter are the lyrics, which are definitely worth paying attention to (hats off to them - fantasy, sci-fi, history, literature - yes, Václav Hrabě, probably the biggest thanks to him). Around it are then built colourful and interesting compositions. It's like wandering through a winter landscape and arriving at an old burial ground. Somewhere there, in the middle of the forest, with ghosts at its back, the music must have been recorded. It's like memories of lost times my parents told me about. There's pain and joy in it, a subtle and raw energy at the same time. Coarsely chopped darkness and mystery. I recommend listening quietly and with your mind tuned to sadness. You will smile, some may even cry. You will hug your loved ones, light a candle for all those who should have listened to this record with you and no longer can. Excellent vocals, lots of interesting moments, top notch performances, but also a tingle, a spark that turns into a flame. I humbly bow before this record! Heavy doom rock album that will burn you from the inside!



Tracklist:
01. Lichking X Witchqueen (04:06)
02. Blåkulla (05:52)
03. Falconer (01:43)
04. Knight's Prayer (06:07)
05. Mother Nibiru I (05:58)
06. Rapture (05:46)
07. Two Sisters (01:25)
08. The Ruin (06:13)
09. Mother Nibiru II (07:04)
10. Amra (06:23)
11. Breaking The Spell (02:30)

čtvrtek 29. prosince 2022

Recenze/review - CANDLEMASS - Sweet Evil Sun (2022)


CANDLEMASS - Sweet Evil Sun
CD 2022, Napalm Records

for english please scroll down

Už nastal čas. Už můžu začít psát. Nové album ve mě uzrálo. Tentokrát to chtělo trošku čas, aby vynikly lépe jednotlivé nápady a jemné nuance. Mám to tak nastavené. Nemůžu dodat svůj názor během několika poslechů. Hudba u mě musí uzrát. Teprve až potom mohu sepsat pár slov. CANDLEMASS jsou navíc jednou z prvních metalových kapel, které jsem jako mladý slyšel. Jako fanoušek jsem si musel získat nadhled.

Pod nohama mi křupal čerstvý sníh. Démoni se ještě toulali ulicemi a já přemýšlel, proč mám vlastně hudbu těchto Švédů tolik rád. Připadá mi vznešená, mocná a zároveň syrová a zemitá. Navíc, v létě jsem měl možnost je potkat alespoň na několik okamžiků na skvělém festivalu SYMBOLIC osobně. Na novinku jsem se moc těšil a i když mi zpočátku nelezla příliš do uší, postupně se stala mojí součástí. Čas nastal.


Nejvíc mě asi fascinují vokály, návrat mistra Johan Längquist se rozhodně vyplatil. Není to ale jenom zpěv. Z motivů cítím takovou tu poctivost sedmdesátých let. Zpěvnost a schopnost napsat dobrou skladbu. CANDLEMASS samozřejmě nepřicházejí s ničím novým. Jsem tomu moc rád. Jsou natolik originální, že by byla velká škoda měnit zavedené postupy. Letos pobublává síla jakoby v pozadí, nahrávka je svým způsobem až "zákeřná". Tváří se nepřístupně, možná i trošku obyčejně, ale klame tělem. Když totiž vydržíte a necháte na sebe album působit, budete odměněni skvělým zážitkem. Mrazí mě v zádech, když chodím spící přírodou. Pomíjivost, nicota. Připadám si jako tibetský mnich, který se usmívá. "Sweet Evil Sun" je hodně silnou nahrávkou. A to po všech stránkách (zvuk, obal produkce jako vždy na výbornou). Odkazuje na samotné základy, které kapela kdysi sama položila. Je opusem pro všechny smutné duše. Pro krásné okamžiky s knihou, nejlépe po dlouhém výletě v lesích. Pokaždé, když desku doposlouchám, přijdu si jako znovuzrozený. Je v ní totiž naděje i energie, chvění, jiskra. Kdo jste stál vedle mě v létě na koncertě, určitě víte, o čem píšu. Jsme děsný tvďáci, kteří většinou poslouchají úplně jinou muziku. Ale jakmile vydají novinku CANDLEMASS jde všechno ostatní stranou. Hodiny tikají, už nastal čas. Omluvte mě, "Sweet Evil Sun" je pro mě osobním zážitkem. Už musím jít. Čeká mě krása a věčnost. Majestátní, smutná doom metalová symfonie!


Asphyx says:

The time has come. I can start writing now. The new album is ripe in me. This time it took a bit of time for the individual ideas and subtle nuances to come out better. It's the way I'm set up. I can't give my opinion in a few listens. Music has to mature in me. Only then can I write a few words. Moreover, CANDLEMASS is one of the first metal bands I heard when I was young. As a fan, I had to gain perspective.

Fresh snow crunched under my feet. The demons were still roaming the streets and I wondered why I actually liked the music of these Swedes so much. I find it sublime, powerful and at the same time raw and earthy. Plus, I had the chance to meet them in person at least for a few moments at the great SYMBOLIC festival this summer. I was really looking forward to this new release and although it didn't really catch my ear at first, it gradually became a part of me. The time has come.


The vocals probably fascinate me the most, the return of the master Johan Längquist has definitely paid off. But it's not just the singing. I can feel that seventies honesty in the themes. The singing and the ability to write a good song. Of course, CANDLEMASS don't come with anything new. I'm very happy with that. They are so original that it would be a great shame to change the established methods. This year, the power seems to be fading in the background, the recording is almost "sneaky" in a way. It looks unapproachable, maybe even a bit ordinary, but it deceives with the body. Because if you hang in there and let the album work on you, you will be rewarded with a great experience. I get chills when I walk through sleeping nature. Transience, nothingness. I feel like a Tibetan monk smiling. "Sweet Evil Sun" is a very powerful record. And it's strong in all aspects (sound, cover, production as always). It refers to the very foundations that the band once laid themselves. It is an opus for all sad souls. For beautiful moments with a book, preferably after a long trip in the woods. Every time I finish listening to the album, I feel reborn. There is hope and energy, a tingle, a sparkle. If you stood next to me at a concert this summer, you know what I'm writing about. We're tough guys who usually listen to completely different music. But once they release a new CANDLEMASS album, everything else goes away. The clock is ticking, it's time. Excuse me, "Sweet Evil Sun" is a personal experience for me. I gotta go. There's beauty and eternity ahead of me. A majestic, sad doom metal symphony!



about CANDLEMASS on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Wizard of the Vortex (06:02)
02. Sweet Evil Sun (03:40)
03. Angel Battle (06:29)
04. Black Butterfly (05:46)
05. When Death Sighs (05:59)
06. Scandinavian Gods (04:36)
07. Devil Voodoo (07:36)
08. Crucified (06:24)
09. Goddess (06:07)
10. A Cup of Coffin (Outro) (01:12)

sobota 3. prosince 2022

News - TRAHIR vydává své debutové album Whose Hearts Petrified


TRAHIR vydává své debutové album Whose Hearts Petrified

V okultních mlhách a z ozvěn aeonů věků se zrodila hudba skupiny TRAHIR. Příběhy z rozeklaných hor, prokletých hradů a pustin pouštních provází ty, kteří se s nimi vydají na cestu. Heavy Metal v jejich tvorbě značí melodiku a esprit jejich muziky. Doom se Stonerovými pozůstatky ji dává těžkotonážní a tajemný punc, který se v středoevropských oblastech vyskytuje naprosto ojediněle.

TRAHIR je pražská čtyřčlenná kapela, kterou tvoří kytarista Jéňa Mašek – patrně ztracený syn vrchního riffmistra Tonnyho Iommiho, pódiově freneticky šamanský zpěvák Adam Balcar, hřmotný bubeník Martin Horčic (Symbtomy, ex-Vladivojsko, ex-Mortal Cabinet (Live)) a baskytarista Dan Friml (Mean Messiah, Surma a majitel nahrávacího studia The Barn Production).


Kapela byla založena v roce 2018, kdy kytarista Jéňa Mašek přišel s konceptem hrát muziku, která by zrcadlila jeho nehynoucí lásku k raným Black Sabbath, a po nalezení správného zpěváka Adama Balcara dokázala vytvořit prvotinu v podobě EP „Succubus“ (2019), která se nesla v patřičně stonerovém duchu archaických těžkotonážních riffů a páchla pálícími se bylinami a psychedelickým odérem. Již v té době se na scéně etablovala předskakováním kapelám jako Demon Head /DK/, The Hazytones /CAN/, The Castle /USA/, 1000mods /GR/.

Od roku 2019 do stylu TRAHIR začal stále více vstupovat metalovější zvuk a kapela přiznala i své další vlivy pramenící z NWOBHM, které ještě posílily i příchodem bubeníka Martina Horčice a posléze basisty Dana Frimla. Poté se kapela objevila jako support pro kapely jako Hällas /SWE/, Spirit Adrift /USA/, Ufomammut /ITA/ nebo svým vystoupením zavírala metalový festival Symbolic 2022 po boku Candlemass /SWE/.


Debutová dlouhohrající deska „Whose Hearts Petrified“, která vychází 1.prosince 2022, odkazuje svým názvem na Václava Hraběte a jeho báseň „Variace na renesanční téma“ („Těm, kterým srdce zkameněla”) a snaží se tím posluchače strhnut do říší fantazie a otevřít jejich srdce heavymetalovému zvuku a poetice z dob, jako když byl metal před 40 lety ještě velmi mlád. Přitom to vše zabaleno do zvuku z produkce studia The Barn dává nahrávce punc mimořádně solidní nahrávky.

 

Co se týče témat alba, Hrabětova stopa není jediným českým odkazem na albu. Deska skýtá například i píseň „Amra“, jež je inspirována českým orientalistou a tzv. českým „Lawrencem z Arábie“ Aloisem Musilem. Dále se na ní nachází píseň s okultní tématikou - „Blåkulla“, čarodějných transformací - „The Ruin“ a „Rapture“ či bojem s drogovou závislostí a příslovečným bojem zla se zlem – Lichking X Witchqueen.

Kapela TRAHIR rovněž pečlivě zvolila astrologickou symboliku pro datum vydání alba 1.12.2022, kdy planeta Mars bude zemi za dlouhou dobu nejblíž.

Křest alba je naplánován na 8. prosince 2022 v pražském klubu Hells Bells a důležité je také zmínit, že kmotrem bude František Štorm (jeden ze zakládajících členů legendárních Master’s Hammer). Na křtu vystoupí jako předkapela brněnská Sludge/Stoner Metalová kapela SLAŤ.

Album Whose Hearts Petrified můžete objednávat na eshopu: www.thebarn.cz, anebo je deska k dispozici i v digitální distribuci.

Vice informací:



Kontakt pro CD k recenzi: Alice Frimlová, 777 217 339

------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine