DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 22. března 2021

Recenze/review - VALDAUDR - Drapsdalen (2021)


VALDAUDR - Drapsdalen
CD 2021, Soulseller Records

for english please scroll down

Všichni prokletí již dávno vědí, že se dobrý black metal musí hledat hluboko pod povrchem, nejlépe ve starých plesnivých sklepeních. V dnešní době nadprodukce to platí ještě víc. Pokaždé, když si mé tělo i mysl žádají chlad a temnotu, pouštím si novou kapelu VALDAUDR. Stojí za ní zkušení muzikanti z BLOOD RED THRONE. Představte si les plný starých stromů. 

Tam, někde na samotě, pořádají VALDAUDR tajemné rituály z devadesátých let. Jejich black metal je tradiční, klasický a nepostrádá v sobě všechny potřebné ingredience jako mráz, nenávist, surovost, pekelnou síru a ostré melodie. Nic pro současné fanoušky napomádovaného black metalu, ale spíše záležitost pro true následovníky opravdové smrti.


Pokud patříte jako já k obdivovatelům staré norské a švédské black metalové školy (MARDUK - "Panzer Division Marduk", MARDUK - Nightwing, DARKTHRONE - "Panzerfaust", MAYHEM - "De Mysteriis Dom Sathanas"), potom neváhejte ani chvilku. VALDAUDR vás vezmou na dlouhý výlet do starých časů, několikrát vás proklejí a pohřbí zaživa. Z jejich nové desky "Drapsdalen" je cítit opravdovost, ryzost, nekonečná oddanost stínům. Oběť je připravena, ohně zase hoří! Kříže jsou obráceny směrem dolů, všechno nasvědčuje tomu, že Satan dnes zavítá mezi nás. Stačí přidat hlasitost, přiložit do kotle a užívat si. Přiznám se bez mučení, už dlouho mi nějaký black metal nepronikl tolik do žil. Myslím si totiž, že se jedná o styl, který musíte hrát srdcem, musí být vaší krví. A VALDAUDR tohle všechno umí na výbornou. Jejich hudba musela vznikat hluboko pod zemí, ve starých plesnivých sklepeních. Rakve jsou připraveny, zvuk je parádně prašivý a rezavý, obal stylový. Posílám do pekla všechny ty dnešní rádoby kapely, které si na zlo jenom hrají a vypadají spíše legračně  a znovu vkládám do přehrávače "Drapsdalen". Tohle jsou totiž uvěřitelné a jedovaté ozvěny z dalekého severu. Black metal se neposlouchá, black metal se žije! Vynikající zásek, pro všechny pravověrné! Peklo zase jednou hoří jasným plamenem!


Asphyx says:

All the curses have long known that good black metal must be sought deep beneath the surface, preferably in old mouldy cellars. In today's world of overproduction, this is even more true. Every time my body and mind demand coldness and darkness, I play a new band VALDAUDR. Experienced musicians from BLOOD RED THRONE stand behind her. Imagine a forest full of old trees.

There, somewhere alone, VALDAUDR performs mysterious rituals from the 1990s. Their black metal is traditional, classic and does not lack all the necessary ingredients such as frost, hatred, cruelty, hellish sulfur and sharp melodies. Nothing for current fans of bullshit black metal, but rather a matter for true followers of true death.


If, like me, you are an admirer of the old Norwegian and Swedish black metal schools (MARDUK - "Panzer Division Marduk", MARDUK - Nightwing, DARKTHRONE - "Panzerfaust", MAYHEM - "De Mysteriis Dom Sathanas"), then do not hesitate for a moment. VALDAUDR will take you on a long trip to the old days, curse you several times and bury you alive. From their new album "Drapsdalen" you can feel authenticity, purity, endless devotion to the shadows. The sacrifice is ready, the fires are burning again! The crosses are turned downwards, all indications that Satan will visit us today. Just add volume, put it in the boiler and enjoy. I confess without torture; some black metal has not penetrated so much into my veins for a long time. I think this is a style that you have to play with your heart, it has to be your blood. And VALDAUDR can do all this very well. Their music had to be created deep underground, in old moldy cellars. The coffins are ready, the sound is really dusty and rusty, the packaging is stylish. I'm sending to hell all those wannabe bands of today that are just playing evil and look rather funny, and I'm putting "Drapsdalen" back in the player. These are believable and poisonous echoes from the far north. Black metal is not listened to, black metal is alive! Excellent jam, for all orthodox! Hell is once again burning with a bright flame!


TRACKLIST
1. Liket Skulle Vaert Brent (6:24)
2. Trass og Vrede (5:04)
3. Evig Langt Inn I Tiden (4:39)
4. Den Evige Ild (5:15)
5. Du Vantro Og Vrange Slekt (3:57)
6. Drapsdalen (5:19)
7. Kom, Bestig Vaare Fjell (7:28)

LINE-UP
Vald - Vocals and Lyrics
Død - Guitar and Bass
Rune Nesse - Drums



sobota 6. března 2021

News! - „Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity“) je definující novou nahrávkou unikátní avant-blackové kapely INFERNO z České republiky.

„Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity“) je definující novou nahrávkou unikátní avant-blackové kapely INFERNO z České republiky.

INFERNO se hlouběji ponořili do hypnotických zvukových sfér alba „Gnosis Kardias“ z roku 2017 a zformulovali uhrančivý nový jazyk vycházející z izolacionistické syntaxe blackmetalového žánru. Hrůza a kontemplace posluchače uvedou na pouť tajemnými zákoutími mysli, jež vede vstříc nekonečnu.

Kapela částečně vycházela z nejobskurnějších, převratných nahrávek BLUT AUS NORD, THE CURE, či obecněji z post-punku 70. - 80. let a ohnivého fanatismu nejvynalézavějších blackmetalových děl. Užitím mnoha kytarových vrstev, neurčitých vokálních, zvukových textur a zuřivé, propracované rytmiky však dali INFERNO za vznik surrealisticky (s)novému světu.

„Paradeigma“ konceptuálně čerpá z hlubin psychologie, kosmologie a hororové prózy, zejména z děl jako „Červená kniha“ Carla Gustava Junga, „Kosmos jako sebeutváření“ od Michala Ajvaze a „Znovuzrozený čas“ Leeho Smolina. Cílem bylo zhudebnit „abstraktní vize polotekutých proudů pohybujících se v rámci rozsáhlé ontologické struktury, kde jednotlivé vrstvy navzájem interagují za rytmu neustálé kosmické dynamiky.“

Skličující, zasmušilé, delirické a zároveň podivně povznášející; „Paradeigma“ je opresivně pohlcující dílo Luciferiánského umění plné rozporů a bran vedoucích vně prostor.



Order from :

- the European shop at https://bit.ly/infernoEU​

- the North American shop at https://bit.ly/infernoUS​


Follow INFERNO :



Debemur Morti Productions

EU webshop​​ : http://www.debemur-morti.com




čtvrtek 4. března 2021

Recenze/review - SERPENTS OATH - Nihil (2020)


SERPENTS OATH - Nihil
CD 2020, Soulseller Records

for english please scroll down

Říkám to pořád, black metal má být nasáklý nihilismem, chladem a temnotou. Nijak jsem nepropadl "novým" trendům, jsem stále ve starých katakombách v devadesátých letech a požaduji, aby desky řezaly a pálily. Aby měly podmanivou atmosféru, abych potkal démony. Nikdy nebudu hodnotit podrobně hráčské výkony, myslím si totiž, že lidé nejsou stroje a nálady a emoce uvítám raději, než dokonalou prázdnotu.

SERPENTS OATH mé požadavky splňuje. Jedná se o belgickou smečku, která hraje ryzí black metal starého střihu. Je plná rouhání, obrácených křížů, tmy, šílenství, zběsilosti, smrti a chladu. Je pro mě také návratem, cestou i vzpomínkou na doby, kdy se na nějakou tu špinavost nehledělo a metal byl ještě metalem. 


SERPENTS OATH nejsou samozřejmě ničím překvapiví. Nastavili směr na norský a švédský sever a jsou plně oddáni své věci. Jedná se o vybroušený stylový zážitek. Nic víc nechtějte a neočekávejte. Osobně jsem nadmíru spokojen. Mezi těmi všemi post black metalovými kapelami, kterých je jak vředů na tváři malomocného, je "Nihil" velmi příjemným osvěžením. Co na tom, že vám pánové vymáchají hubu v kaluži krve ve styly DARK FUNERAL, MAYHEM, MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DISSECTION, samozřejmě s vlastním rukopisem a vkladem. Líbí se mi zvuk, který je opravdu jak vystřižený ze starých dob, zároveň ale současný, syrový a studený. Na obalu i celkové produkci si dala kapela také velmi záležet. Dostanete tak do ruky parádní kousek hudby. Jedná se o debut, prvotinu, ale není to znát v žádných aspektech. Mám pořád pocit, že poslouchám v podstatě k dokonalosti vybroušený kousek black metalu. Jsem zavřený ve staré kobce, rouhám se k dávno padlým bohům. Pentagram je nakreslen, všechny kříže směřují k zemi a peklo znovu otevírá svoji náruč. SERPENTS OATH jsou opravdoví, ryzí, uvěřitelní. A smrdí opravdovou sírou! Black metal par excellence!


sumarizace:

Pokud se vám líbí kombinace black metalu, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. SERPENTS OATH mají v sobě obrovskou temnou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal v podání těchto Belgičanů je chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše! Velmi dobře!

pro fanoušky: DARK FUNERAL, MAYHEM, MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DISSECTION


Asphyx says:

If you like the combination of black metal, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. SERPENTS OATH has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by those Belgians is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls! Very good!

for fans: DARK FUNERAL, MAYHEM, MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DISSECTION

TRACKLIST
1. Vox Mortis (1:44)
2. Speaking in Tongues (5:26)
3. Leviathan Speaks (3:56)
4. Thrice Cursed (0:34)
5. Malediction (4:47)
6. Serpents of Eight (4:56)
7. Bestia Resurrectus (0:18)
8. Into the Abyss (4:44)
9. Mephisto (0:37)
10. The Beast Reborn (3:25)
11. The Swords of Night and Day (4:43)
12. Beyond the Gates (1:11)

LINE-UP
Daenum - Guitar
Tes Re Oth - Vocals
Draghul - Drums

neděle 28. února 2021

Recenze/review - SERPENTS - The Brimstone Clergy (2020)


SERPENTS - The Brimstone Clergy
EP 2020, War Anthem Records

for english please scroll down

Cítím v kostech, že nadešel čas. Musíme jít a obětovat temným silám. Zvířata ale již našemu pánovi nestačí. Touží po jiné krvi, čerstvé. Vždycky jsem si myslel, že se tak stává jenom ve starých spisech a v hlavách pomatených, ale krev není voda, tu nelze vyměnit. Kříže jsou obráceny, ohně zase jednou hoří jasným plamenem. Kněz je už dávno náš. Jedovatě se usmívá. Pane náš, jenž si...v pekle. Modlíme se k temným silám, rouháme se. Dávno neuctíváme padlé modly. Svět je zlý a je to čím dál tím horší. Stačí se rozhlédnout kolem sebe.

Poctivý black metal u mě byl vždy o chladu, čistém zlu a nenávisti. Švédští SERPENTS jsou věrni tradicím jejich země. Hrají melodicky, studeně, prašivě. Kdo nevěří, tak ať si jde vykopat vlastní hrob. Ne, není to nic nového v podzemí, ale loňská deska se od začátku velmi dobře poslouchá. Není pro hledače a objevitele různých nových směrů, ale spíše pro tradicionalisty. 


SERPENTS vám pustí žilou ve stylu MARDUK, SETHERIAL, DAWN, VALKYRJA, DISSECTION. Kaskádovité riffy, valící se lavina, podchlazení, zničení, vyvržení, takoví budete při poslechu "The Brimstone Clergy". Přiznám se bez mučení, že podobný black metal můžu vždy a všude. Má totiž atmosféru, tlak a temnou energii. Pochází ze starých pohřebišť, z opuštěných prokletých kostelů. Má v sobě klasickou švédskou jiskru. Jakoby se přede mnou probudili staří nemrtví z devadesátých let, vylezli z rakví, zachřestili kostmi a zúčastnili se s námi pradávného obřadu. Svíce hoří v pentagramu, oběť je dávno připravena. Bělostná kůže, rouhání, kostelem zazní první riff. Dnes zemřeš. Usmívá se. Přechod na druhou stranu nebývá zase tak těžký, jak se někdy říká. Zůstane jen prozření, vášeň v očích a smrt. Mám rád, když cítím z hudby odhodlání, pravost a ryzost a toho se mi u SERPENTS dostává nad míru. V black metalu si hodně vybírám, nerad se pouštím do míst, kde se necítím dobře, ale tentokrát jsem opravdu spokojen. A vůbec mi nevadí, že jsem tohle už slyšel snad tisíckrát. Krev totiž opravdu voda, tu jen tak nevyměníte. Black metal ukovaný z kvalitní švédské oceli!


sumarizace:

SERPENTS dokázali v přesném poměru smíchat temnotu se studenými zážitky z onoho světa. Mám rád klasický black metal ve stylu MARDUK, SETHERIAL, DAWN, VALKYRJA, DISSECTION a možná proto mě oslovilo album "The Brimstone Clergy" i tentokrát. Nenašel jsem vlastně na desce žádné slabé místo - nic nebylo ponecháno náhodě. Zvuk je náležitě studený a špinavý, vokál drtivý a obal vynikající. Říká se, že Satan na sebe dovede vzít mnoho podob a tahle se mi moc líbí. Určitě znáte ten pocit, když vás nějaké album zasáhne, že se od něj nemůžete odtrhnout. Tak přesně to se mi stalo s novinkou. Cítím ve vzduchu krev, nasávám shnilou atmosféru celého díla a užívám si pravý nefalšovaný black metal. Víc nechci a ani nepotřebuji. Velmi dobrá deska!


Asphyx says:

SERPENTS managed to mix darkness with cold experiences from the beyond world in the right amount. I like classic black metal in the style of MARDUK, SETHERIAL, DAWN, VALKYRJA, DISSECTION and maybe this is why this album "The Brimstone Clergy" spoke to me once again. I have not find any weak place on this album – nothing was left to chance. The sound is nicely cold, dirty, the vocal is crushing and the cover is excellent. People say that Satan can have many forms and I like this one. I am sure you know the feeling when an album hits you and you cannot stop listening to it. This is what happened to me with this album. I can feel the blood in the air, I enjoy the rotting atmosphere of the whole album and I also enjoy the real black metal. I do not need anything else and I do not want anything else. Very good album!


TRACKLIST
1. Worship the Reprobate (4:24)
2. End the Slavery of Being (4:10)
3. Bring the Apocalypse (4:01)
4. Shattered Paradise (4:03)
5. Interlude in B minor (1:24)
6. Requiem (3:42)

https://serpents1.bandcamp.com/releases

středa 17. února 2021

News! - INFERNO - Paradeigma (Album Trailer)


Pusťte si trailer k osmému albu tuzemských vizionářů Inferno PARADEIGMA (Phosphenes of Aphotic Eternity), které vychází 7. května u Debemur Morti. Předobjednávky startují 5. března.


Debemur Morti Productions zveřejnili trailer k nové, v pořadí již osmé desce tuzemských Inferno, která byla pojmenována Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity). Detailní informace o albu a jeho předprodeji budou zveřejněny společně s prvním singlem na začátku března. Datum vydání bylo stanoveno na 7. května.



V neposlední řadě se chystají i re-edice raných nahrávek. Nigredo Records a Bestial Invasion Records společnými silami na jaře vydají digipak CD kompilaci obou demonahrávek Peklo na Zemi a Temná poselství dávných předků. Debut Duch slovanské síly se v zámoří pro změnu dočká exkluzivního CD vydání s novým grafickým zpracováním a přeloženými texty. Vydavatelem bude Black Metal Store z Brazílie.

středa 10. února 2021

Recenze/review - SARVEKAS - Of Atavistic Fury & Visions (2020)


SARVEKAS - Of Atavistic Fury & Visions
CD 2020, Soulseller Records

for english please scroll down

Skandinávskou mytologii mám rád, i když je jasné, že nejsem žádný velký odborník. Nevěnuji se jí, stejně jako black metalu, nijak podrobně. V dnešní době je krásné, že vám přijde na recenzi spousta nahrávek a vy si pak jenom jako nějaký labužník a gurmán vybíráte, koho podpoříte. Nikdy jsem se netajil tím, že nepíšu o každém, ne vše mě pochopitelně osloví.

Finští SARVEKAS mě ale svojí prvotinou přesvědčili. Jednak se mi líbí, jakým způsobem je hudba složená, jednak, jakou má atmosféru a také proto, protože mám z kapely celkově dobrý pocit. Je mi zkrátka sympatická. Jinak je jasné, že v dnešní době nikdo nenahraje nic nového, ani převratného. Pokud s tím máte problém, poslouchejte si stále dokola jen stará prověřená alba. Já si jdu pustit raději znovu "Of Atavistic Fury & Visions".


Pokud hledáte různé post blacky, užíváte si s chutí dnes tolik moderní nepřehledný chaos, tak tady spokojeni nebudete, SARVEKAS totiž hrají hezky po staru, po Norsku, Švédsku, jestli mi rozumíte. Na tomhle stylu jsem měl vždycky rád chlad a temnotu, ostrá bodnutí riffy a Finové tohle všechno umí. Napadají mě přirovnání třeba k DARK FUNERAL, MARDUK, DARKTHRONE, WATAIN, SATYRICON, DISSECTION, MAYHEM ale třeba i JUDAS ISCARIOT. Nejedná se o nic novátorského, ale ruku na srdce, mě ty "nové" kapely, které teď hrají všude kolem, lezou pěkně krkem. Finové aspoň umí napsat skladbu, která se dobře poslouchá, má v sobě vnitřní chvění, je pro mě něčím zajímavá. Pořád totiž raději vyrazím s chutí do zmrzlého lesa s "Of Atavistic Fury & Visions", než abych se rozčiloval nad tím, že nám SARVEKAS nepřinášejí nepřehlednou a spletitou smršť riffů. Možná bych mohl svoje pojednání shrnout tak, že je pro mě deska velmi příjemným překvapením, že se mi dobře poslouchá a že se k ní rád vracím. Mé stránky byly vždy spíše doporučením, než pouhou suchou kritikou, či opisováním promo materiálů. Black metal v tomto epicky vznešeném a studeném provedení mám moc rád. A album se mi opravdu líbí. Nechte si chutnat. Je čas se vydat znovu na sever.


sumarizace:

SARVEKAS dokázali v přesném poměru smíchat temnotu se studenými zážitky z onoho světa. Mám rád klasický black metal ve stylu DARK FUNERAL, MARDUK, DARKTHRONE, WATAIN, SATYRICON, DISSECTION, MAYHEM, JUDAS ISCARIOT a možná proto mě oslovilo i album "Of Atavistic Fury & Visions". Nenašel jsem vlastně na desce žádné slabé místo - nic nebylo ponecháno náhodě. Zvuk je náležitě studený a špinavý, vokál drtivý a obal vynikající. Říká se, že Satan na sebe dovede vzít mnoho podob a tahle se mi moc líbí. Určitě znáte ten pocit, když vás nějaké album zasáhne, že se od něj nemůžete odtrhnout. Tak přesně to se mi stalo s novinkou. Cítím ve vzduchu krev, nasávám shnilou atmosféru celého díla a užívám si pravý nefalšovaný black metal. Víc nechci a ani nepotřebuji. Velmi dobrá deska!


Asphyx says:

SARVEKAS managed to mix darkness with cold experiences from the beyond world in the right amount. I like classic black metal in the style of DARK FUNERAL, MARDUK, DARKTHRONE, WATAIN, SATYRICON, DISSECTION, MAYHEM, JUDAS ISCARIOT and maybe this is why this album "Of Atavistic Fury & Visions" spoke to me. I have not find any weak place on this album - nothing was left to chance. The sound is nicely cold, dirty, the vocal is crushing and the cover is excellent. People say that Satan can have many forms and I like this one. I am sure you know the feeling when an album hits you and you cannot stop listening to it. This is what happened to me with this album. I can feel the blood in the air, I enjoy the rotting atmosphere of the whole album and I also enjoy the real black metal. I do not need anything else and I do not want anything else. Very good album!


TRACKLIST
1. Dark Spiritual Devotion (4:04)
2. Hexenpyre (5:11)
3. The Sacred Hour Of The Hunt (4:24)
4. Where No Man Has Trodden (4:29)
5. Surtr's Breath (5:16)

LINE-UP
J.L. - Guitars, Vocals & Bass
A.A. - Drums & Lyrics

sobota 24. října 2020

Recenze/review - SARCOPTES - Plague Hymns (2020)


SARCOPTES - Plague Hymns
CD 2020, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Navštívil jsem nedávno kostel v sousedním městě. Pod zemí se nacházela stará kobka, studená, temná a plná mrtvých vysušených těl. Stál jsem a nasával atmosféru. V podobných místech musely být nahrávány black metalové desky, u kterých vám při poslechu přeběhne mráz po zádech. Smrduté a zlé, ošklivé jako samotná smrt. Najednou jsem měl pocit, že se těla posadila a šeptala. Zlé modlitby, čím dál tím hlasitěji. Ne, neutekl jsem pryč, sem přece patřím, do nekonečných chodeb podsvětí.

Patří sem i američtí black metalisti SARCOPTES. Ti letos přicházejí se zbrusu novým materiálem, s EP "Plague Hymns", které je až po okraj narvané upřímným ryzím černým kovem a thrash metalem. Deska má doslova mrazivou atmosféru. Přidejte hlasitost a zhasněte všechna světla. 


"Plague Hymns" je opusem ve stylu třeba takových EMPEROR, NIFELHEIM, DISASTER, DESTROYER 666, IMMORTAL, ABSU, ABBATH, starších SATYRICON. Na své si opravdu přijdou všichni milovníci záhrobních rituálů, melancholicky laděných riffů a chorobného vokálu. SARCOPTES navíc mají velký cit pro melodie a troufám si tvrdit, že vás k přehrávači doslova přikovají. Jasně, je to dílo určené pro přesně definované obecenstvo, bez jakýchkoliv přesahů, ale nevidím v tom žádný problém. Dvojice dlouhých skladeb postupně graduje, má spoustu temných zákoutí, ničí a pálí a zároveň chladí jako kus ledu. Kvalitní je jak zvuk, tak i obal, tady je hodně znát, že si dali ve studiu Zack Ohren a před plátnem Zé Burnay hodně záležet. Album má v sobě taky takovou tu ošklivost, hnilobu, praskající kosti. Je to vlastně jako vždycky, hrát technicky umí dobře dnes každý druhý muzikant, ale jen některý dokáže složit songy, které se člověku zadřou pod kůži. "Plague Hymns" je vznešeným dílem, se vším, co k tomu patří. Musím ten kostel z úvodního odstavce znovu navštívit. A už teď vím, co budu mít ve svém přehrávači. Black/thrash metal, který vás strhne do hlubin! Velmi dobře!


sumarizace:

Pokud se vám líbí kombinace black metalu, thrashe, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. Tahle smečka má v sobě opravdu obrovskou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal je v podání SARCOPTES chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše! Velmi dobře!


Asphyx says:

If you like the combination of black metal, thrash, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. This band has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by SARCOPTES is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls! Very good!



Band lineup -
Garrett Garvey – Vocals
Drums Sean Zimmerman – Guitars, Bass and Keyboards

Artwork by Ze Burnay
Logo by Christophe Szpajdel
Layout by Francesco Gemelli

Track listing -
1. The Vertigo Soul
2. La Moria Grandissima

Sarcoptes Music Bandcamp Link
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Official YouTube Channel
Transcending Obscurity Records Facebook
Sarcoptes Facebook

sobota 26. září 2020

Recenze/review - VOLUPTAS - Towards the Great White Nothing (2020)


VOLUPTAS - Towards the Great White Nothing
CD 2020, MetalGate Records

for english please scroll down

Poslední dobou si připadám divnej, už když se ráno probudím. Cestou do práce spřádám temné pavučiny, v mrazivém tichu poslouchám hudbu, která většině lidí způsobuje zástavu srdce. Jsem poutník tmy, někdy smutný, naštvaný. Žiju ve stínu a poslouchám jen to, co se mi líbí. Snažím se psát o deskách, které jsou něčím zajímavé, jiné, odlišné, mají svůj vlastní ksicht. Třeba pražští VOLUPTAS jsou taky "divní". To je přesné první slovo, které mě napadlo. A proto jsem si jejich novinku "Towards the Great White Nothing" musel narvat pod tlakem do hlavy.

Hraje se tady syrový black metal norského střihu, vypalují se mozky, obracejí kříže, ale také se experimentuje, drtí se myšlenky, až máte chvílemi pocit, že se vám rozskočí hlava. Líbí se mi zvuk i obal, mám rád, když kapela odvede dobré řemeslo. Při několika prvních setkáních s nahrávkou jsem si připadal, že stojím po kolena ve studené stoce. Kolem běhají krysy a do mozku mi pánové zabodávají ostré hřeby. Hodně neklidné album, řekl bych. Tak je to správně. 


Experimentovat se dá mnoha způsoby, často to bývá jen takové předvádění bez jakéhokoliv smyslu a směru. Na VOLUPTAS se mi od začátku líbí, že dokáží napsat dobré motivy, songy, které mají hlavu a patu a velmi dobře se poslouchají. Stylově lze desku přiřadit jak k norským smečkám (ULVER, VED BUENS ENDE, DODHEIMSGARD), tak i ke skupinám, které se zhlédli v psychedelii, jazzu i doomu (v několika momentech jsem zaslechl i odkaz na české ROOT). Kapela působí na "Towards the Great White Nothing"  jistě, předané emoce na mě fungují, jsem rád v jejich společnosti. A to považte, v black metalu nejsem zrovna častým hostem. Jedinou lehce kritickou výtku bych měl k délce skladeb. Některé pasáže by možná zasloužily trošku zkrátit. Ale možná je to jen můj dojem. Jinak tu máme co dočinění s dospělým, temným, zuřivým i chladným, syrovým, přemýšlivým a inteligentně zahraným albem. Objevují se zde temná zákoutí lidské mysli. Hlavně si prosím, při poslechu neberte do ruky žiletku. Mohlo by se vám totiž stát, že brzy vykrvácíte. Depresivnější typy moc dobře ví, o čem píšu. Pokud si ráno, když se probudíte, připadáte divní a rádi se touláte v šerosvitu, je pro vás deska jako stvořená. Experimentální black doom metal s uhrančivou atmosférou! Budiž tma.


Asphyx says:

I've been feeling weird since I wake up in the morning. On the way to work, I spin dark cobwebs, listening to music in freezing silence, which causes most people to have a heart attack. I am a pilgrim of darkness, sometimes sad, angry. I live in the shadows and listen only to what I like. I try to write about records that are interesting in some way, different, have their own face. For example, Prague's VOLUPTAS are also "weird". That's the exact first word that came to my mind. And that's why I had to put their new album "Towards the Great White Nothing" in my head.

Raw black metal of Norwegian style is played here, brains are burned, crosses are turned over, but there is also experimentation, thoughts are crushed, until at times you feel that your head explode. I like the sound and the cover, I like it when the band does a good craft. During the first few encounters with the recording, I felt like I was kneeling in a cold drain. Rats run around and the gentlemen pierce my brain with sharp nails. Very restless album, I would say. That is how it should be.



You can experiment in many ways, often just a demonstration without any meaning and direction. At VOLUPTAS, I like from the beginning that they can write good motifs, songs that have a „head and a heel „ and are listenable. Stylistically, the record can be assigned to both Norwegian bands (ULVER, VED BUENS ENDE, DODHEIMSGARD) and bands that were seen in psychedelia, jazz and doom (in a few moments I also heard a link to the Czech ROOT). The band acts on "Towards the Great White Nothing" self-confidence, the emotions passed on me work well, I like their company. And consider it, I'm not exactly a frequent guest in black metal rivers. The only slightly critical complaint I would have about the length of the songs. Some passages might deserve to be shortened a bit. But maybe it's just my feeling. Otherwise, we're dealing with an adult, dark, furious and cold, raw, thoughtful and intelligently played album. Dark corners of the human mind appear here. Most importantly, please do not pick up the razor while listening. You could bleed soon. More depressed types of people know very well what I'm writing about. If you feel weird in the morning, when you wake up and like to wander in the gloom, the album is perfect for you. Experimental black doom metal with an enchanting atmosphere! Let‘s Darken!


Tracklist:
1. Crystalline Key
2. Thargelia
3. Of Gnosis and Agony
4. Between Terror and Erebus
5. Desert Twilight

band:
Jan: guitars
Martin: guitars
Michal: vocals
Petr: drums
Štěpán: bass

https://voluptas.bandcamp.com/album/towards-the-great-white-nothing
https://www.facebook.com/VoIuptas/
https://www.metalgate.cz/cz/

sobota 12. září 2020

Recenze/review - UADA - Djinn (2020)


UADA - Djinn
CD 2020, Eisenwald


for english please scroll down

Bývaly to krásné temné časy, když člověk ještě věřil na strašidla. Hledal je pod postelí, když šel na záchod v rozvrzané dřevěné chalupě. Existovaly jen v jeho mysli. Teď je to jiné, šerá ulice je o hodně nebezpečnější, než obyčejný les. Šelmy mají úplně odlišné tváře. Ráno už je tma a na mě jde melancholie. Vzpomínám na své noční můry, na vlastní běsy a poslouchám u toho melodický black metal. Ano, americká UADA mě opět uhranula. 

Je to samozřejmě album, na kterém se ctí staré pořádky. Vlastně se nevymýšlí ani nic jiného, ale mě to nějak nevadí. Ono totiž, deska "Djinn" se opravdu velmi dobře poslouchá. Sedne mi přesně do kroku. Když jdu kolem tovární zdi a vyhýbám se krvi, která mokvavě čvachtá ulicí. Strašidla možná existují. Záleží na tom, čemu věříte.



Intenzivní, okultní, mystické, divoké, chladné, temné a záhadné, takové je nové album "Djinn". Kapela má, a to je její největší předností, velký cit pro atmosféru. Umí složit skladby přesně tím způsobem, že si po chvilce budete podupávat nohou do rytmu a těšit se na ranní cestu šedivým městem. Nemám moc rád patos, ale zde je podáván s citem a takovým způsobem, že člověk chce ihned další skladbu, stále znovu a znovu. UADA ale nezapomněli ani na parádní zvuk (Jake Superchi, Greg Chandler) a opravdu úžasný obal (Kris Verwimp), který je doslova magický. Mám rád, když už je ráno zima, když se potácím v mlze a vyhýbám se démonům noci, kteří ještě nešli spát. Fanouškům MGLY, DISSECTION, CULT OF FIRE, PILLORIAN a podobných tmářů by se mohla líbit i nová deska "Djinn". Je totiž až po okraj narvaná podobnými náladami, skvělým řemeslem i posvátnou metalovou jiskrou navíc. Najednou věřím na démony, čarodějnice i strašidla. Umírám a znovu se rodím, v samotě duše, v chladu ulice. Úžasná záležitost!



sumarizace:

Black metal v podání UADA je lehký, vznešený. Útočí spíše pomalu, nahlodává vás jako krysa uzavřená v kleci na vašem těle. Jed proniká postupně, kroutí vás v křeči a vy jen bezbožně spínáte ruce k nebi. Vynikající jsou bicí a zajímavý je také vokál. Kytaristé dodávají opravdu ostré riffy, které vás zmrazí a doslova zašlápnou do země. Osvědčil se mi poslech při ranních cestách do práce, kdy se den teprve probouzel a vítr byl studený a šílený. Takhle nějak si představuji, že přichází Armageddon. Svět je na "Djinn" velmi těžký, černý a mraky se dotýkají skoro země. V dálce zvoní zvony na poslední cestu. Průvod nese rakev s prokletým nebožtíkem. UADA dokážou vytvořit atmosféru absolutního zmaru a beznaděje. Songy mají mnohdy až doom metalovou náladu. Dejte si pozor, aby vám neztuhla krev v žilách! Black metal, plný studených emocí a ozvěn ze záhrobí. Velmi dobré smrtící album!


Asphyx says:

The black metal played by the band UADA is light and majestic. It attacks up and it will bite you like a rat closed in a cage in your body. The poison will go step by step into your blood and it will make you twitch and you will be only able to take your hand up to the sky. The drums are amazing and the vocal is very interesting. Guitar players play very sharp riffs which will freeze you and trample you in the ground. I would suggest listen to this in the morning when you go to work when you are in the process of waking up and wind is cold and crazy. This is how Armageddon would be like. The world is very heavy on this album and it´s black with clouds touching the ground. In the distance you can actually hear the bells for the last journey. The retinue is holding a coffin with a cursed death man. UADA can make the atmosphere of absolute ruin and desperation. Sometimes, their songs have doom metal mood. Be careful, your blood could become ice! This black metal is full of cold emotions and echo from the other world. Amazing deadly album!


TRACKLIST
1. Djinn (7:50)
2. The Great Mirage (6:50)
3. No Place Here (13:40)
4. In the Absence of Matter (9:49)
5. Forestless (7:55)
6. Between Two Worlds (13:57)

LINE-UP
Jake Superchi - Vocals, Guitar
James Sloan - Lead Guitar
Nate Verschoor - Bass
Session drums recorded by Josiah Babcock

TWITTER