Rozhovor s death metalovou skupinou ze Švédska - GLUTTONY.
Odpovídal Anders Härén (kytara), děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Recenze/review - GLUTTONY - Drogulus (2022):
Ave GLUTTONY! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií GLUTTONY.
Nazdar, Jakube! GLUTTONY jsme založili v roce 2009 já, John a Max poté, co jsme rozpustili MY OWN GRAVE. Jedním z lidí, kteří opravdu rozumí počátkům švédského death metalu a byli zapojeni do rané scény, je Johan Jansson (INTERMENT, ex-DELLAMORTE, ex-CENTINEX, ex- REGURGITATE), takže jsem ho požádal, aby nazpíval první demo, což udělal. Demo “Coffinborn” jsme nahráli hlavně pro sebe, ale pár kopií se dostalo do oběhu a jedna skončila u Rogga Johanssona (PAGANIZER, RIBSPREADER, ex-DEMIURG), kterému se líbila a řekl o ní Roelovi z VIC RECORDS, kterému se také líbila, takže jsme s nimi podepsali smlouvu na dvě alba. Debutové album “Beyond the Veil of Flesh” dopadlo přesně podle našich představ díky skvělému mixu a masteringu od Dana Swanö (ex-BLOODBATH, ex-EDGE OF SANITY). Bylo opravdu těžké zůstat aktivní jako kapela, když Johan žil sedm hodin cesty od nás, a tak jsme se dohodli, že se naše cesty rozejdou. Přibrali jsme našeho kamaráda Magnuse Ödlinga (ex-DIABOLICAL, ex-SETHERIAL, ESCUMERGAMENT) na vokály. Debutové album mělo skvělé recenze a odehráli jsme několik koncertů. Pak jsme začali skládat druhé album, ze kterého se stalo “Cult of the Unborn”. Tohle album se psalo déle, protože jsme s Magnusem vytvořili hororový příběh a chtěli jsme z něj udělat tematické album, které by vyprávělo legendu o Vládci rakví, který oživuje mrtvé. Tentokrát jsme si jako producenta vybrali Daniela Mikaelssona (SYN:DROM), protože odvedl skvělou práci na našem splitku se SORDID FLESH. Pořád si myslím, že album je skladatelsky silné, ale nejsem tak spokojený se zvukem jako na prvním albu. Taky mělo smíšené ohlasy - celkově pozitivní recenze, ale zvuk byl zlomový, kdy někteří si mysleli, že je to hrozné, zatímco jiní si mysleli, že to zní lépe než debut. Když přišla pandemie, odehráli jsme pár koncertů a začali se připravovat na turné s MOB-47 a CRAWL. Protože jsme nemohli jet na turné, řekli jsme si, že bychom mohli začít skládat nové album a tak jsme to udělali a vzniklo z toho poslední album “Drogulus”.
Letos jste vydali stále čerstvou novinku „Drogulus“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?
Toto album jsme vlastně nahráli úplně stejně jako “Cult of the Unborn”. Sešli jsme se na 2-3 hodiny, napsali kompletní skladbu a nahráli ji. V tom pokračujeme na každé zkoušce, dokud nemáme pocit, že nám došla inspirace. Pak si skladby poslechneme a rozhodneme se, které z nich jsou dost dobré a které potřebují úpravy (většinou je potřebují všechny). Pak začíná druhá iterace, kdy skladby přearanžujeme a znovu nahrajeme. Poté si je naposled poslechneme a rozhodneme, které z nich jsou dost dobré na to, aby se dostaly na album. Potom s Magnusem napíšeme texty a nahráváme je ve vlastním studiu, začínáme s bicími, pak s kytarami, pak s basou a nakonec zpěvy.
Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?
Na novém albu je několik black metalových pasáží, ale myslím, že hudebně je vlastně velmi podobné našim předchozím albům, ale nové vokály to překrývají a vytvářejí dojem, že hudba je drsnější a zlejší, i když je docela stejná. Důvodem pro změnu vokálů bylo lyrické téma. Chtěli jsme nahrát album věnované vesmíru H. P. Lovecrafta a pozdějších, jím inspirovaných autorů. Když přišel čas nahrát vokály, texty prostě zněly lépe s vyšším growlem, takže jsme na to přistoupili. O tom vlastně mluvíme ve Studiovém deníku na našem YouTube kanálu, když nahráváme vokály.
Mám „Drogulus“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?
To mě opravdu těší! Mně samotnému je 41 let, ale zjišťuji, že mám stále chuť psát a hrát stejně rychlou a agresivní hudbu jako před dvaceti lety. Spousta lidí v mém věku se posouvá k měkčí a pomalejší hudbě a to je v pořádku, ale já prostě nemůžu. Pokud se na ni nedá moshovat, nechci ji hrát. Album jsme nahráli ve vlastním studiu, kde jsme nahrávali i předchozí dvě desky, ale na mixu a masteringu jsme spolupracovali s Jonasem Jönssonem (BLACK BAY), což je velmi talentovaný, ale neznámý místní umělec tady v Sundsvallu.
Kdo je autorem textů na „Drogulus“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?
Na posledních dvou albech jsme s Magnusem napsali zhruba polovinu textů. Já jsem napsal text k titulní skladbě. Začalo to tím, že jsem se snažil najít pro album název, který by vystihl rozsáhlé lyrické téma. Narazil jsem na slovo “Drogulus”, což znamená "Něco, co existuje, ale co nelze ověřit, protože je to zcela neuchopitelné", což je pro mě dokonalá metafora toho, co vyjadřuje H. P. Lovecraft. V mnoha svých knihách popisuje nestvůry a příšery, jako těžko popsatelné, nevysvětlitelné nebo neuchopitelné, takže mi to přišlo, jako dokonalý název. Když jsem pak psal text k titulní skladbě, chtěl jsem udělat totéž - napsat něco, co by shrnovalo svět strašlivých bestií H. P. Lovecrafta. Pro refrén jsem použil verš z knihy “Případ Charlese Dextera Warda”, který mi přišel poetický a temný: "And of ye Seede of Olde shall One be borne". Kromě H. P. Lovecrafta jsme pro toto album našli inspiraci také v dílech Roberta W. Chamberse a Clarka Ashtona Smithe.
Kdo je podepsán pod obalem novinky „Drogulus“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?
Obálku nakreslil umělec známý jako Karmazid. Na Instagramu sleduji spoustu umělců a vždycky hodně přemýšlím o tom, jaký vizuál by se k hudbě hodil. Moc se mi líbí jeho syrový a okultní styl, takže jsem ho kontaktoval a vysvětlil mu, co si pro obal představujeme - nějakou lovecraftovskou příšeru vynořující se z moře.
Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.
Vyrůstal jsem na švédském death metalu na přelomu 80. a 90. let. Ale z nějakého důvodu, když jsme založili naši první death metalovou kapelu MY OWN GRAVE, jsme se rozhodli pro thrashovější / Göteborgský styl death metalu. Vždycky jsem tedy toužil založit kapelu hrající death metal ve starém stylu a když se MY OWN GRAVE v roce 2009 rozpadli, ukázalo se, že Max (basa) a John (bicí) to cítí stejně, tak vznikli GLUTTONY. A máš pravdu, GLUTTONY jsme nezakládali a nerozhodli se hrát tenhle žánr kvůli slávě a bohatství. Myslím, že s MY OWN GRAVE jsme měli takový ten sen rockové hvězdy, že to dotáhneme daleko, ale celkem brzy jsme si uvědomili, že existuje jen pár vybraných death metalových kapel, kterým se to daří, a myslím, že si to všechny zaslouží. Skládali jsme skvělý death metal, hlavně na posledním albu Necrology, ale nebyli jsme nijak originální a nezasloužili jsme si, abychom se prosadili. Takže, když jsme zakládali GLUTTONY, rozhodli jsme se, že prostě chceme založit kapelu a hrát hudbu, kterou máme rádi a na které jsme vyrostli. To byla naše ambice od začátku a myslím, že jsme zatím byli konzistentní a zůstali jsme věrní našemu vzorci, jak by GLUTTONY měli znít.
Pocházíte ze Švédska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje ve Švédsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé nové smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?
Jsem velmi hrdý na švédské death metalové dědictví a to se snažíme ctít i s GLUTTONY. Řekl bych, že scéna měla své vzestupy a pády, ale vždy byla silná, staré kapely pokračovaly a každý rok se objevovaly nové skvělé kapely. Myslím, že pandemie zasáhla scénu tvrdě, stejně jako u veškeré živé hudby, ale vidím, že se mnoho koncertů, turné a festivalů znovu objevuje, takže mám velkou víru v budoucnost švédského death metalu. Vždycky jsem měl rád zdejší komunitu a potkal jsem jen velmi málo neurvalých fanoušků nebo kapel. Když chodíte na koncerty, potkáváte lidi, které na koncertech znáte od svých patnácti let a se kterými vás z toho důvodu pojí nějaké pouto. To je jeden z důvodů, proč v tom pokračuju, a to se mi líbí i na komunitě death metalistů po celém světě - pořád je cítit, že je to silná subkultura, i když už není tak aktivní a propařená jako na začátku 90. let.
Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete ve Švédsku, které je považována za silně luteránskou zemi (61%). Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?
Musíte si uvědomit, že Švédsko je velmi nenáboženská země. Je pravda, že statisticky je hodně lidí registrováno u švédské církve, což je automatické, když se narodíte. Ale počet lidí, kteří jsou skutečně aktivními křesťany, je mnohem, mnohem menší. Samozřejmě, během let, často když jsem byl mladý, docházelo k situacím, kdy lidé komentovali naše trička a texty, ale nic víc. Ve Švédsku máme silnou svobodu projevu a hudebně ani textově jsem se nikdy nepozastavil nad tím, co by lidé mohli říkat o tvorbě, kterou vydáváme. Death a black metal jsou uznávané hudební žánry, takže by nebylo divné, kdyby se takové kapely objevovaly v médiích, ale často se do centra pozornosti dostávají uznávané kapely jako IN FLAMES nebo ENTOMBED, které si to podle mě zaslouží. Nám vyhovuje, že se o nás píše v undergroundových médiích a nemáme žádnou snahu prorazit. Chceme jen dál psát naši hudbu a hrát ji naživo. I když mi chybí turné po Evropě, ale to už je moc dávno.
Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni silnou starou švédskou death metalovou školou. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na GLUTTONY největší vliv.
Co se týče death metalu, jsem trochu tradiční. Někdy říkám věci jako "ale mám rád novější věci, třeba The Crown's Deathrace King", abych si záhy uvědomil, že to vyšlo v roce 2000... Uvědomil jsem si, že death metal, který poslouchám, se rozprostírá někde od poloviny 80. let až někam do konce tisíciletí. Snažím se někdy poslouchat nové kapely, ale uvědomuju si, že ty, které mám rád, zřejmě hrají old schoolový death metal, který zní hodně podobně, jako by mohl být nahraný na začátku 90. let. Co se týče vlivů, není to žádná konkrétní kapela, spíš nálada nebo pocit, který z těch kapel vyzařuje. Jedna deska, která mi z nějakého důvodu vždycky utkvěla jako inspirace, je "Ancient God of Evil" od UNANIMATED. Myslím, že na tom albu zkombinovali death a black metal způsobem, který mě inspiroval k mnoha skladbám, které jsem napsal. A zvukově jsou tu samozřejmě alba jako "Left Hand Path" a "Slaughter of the Soul", která nechtěně definují základy. Ale mojí nejoblíbenější kapelou na švédské scéně byli vždy DISMEMBER. Vzhledem k tomu, že žádná skladba na žádném albu GLUTTONY není záměrně inspirovaná nějakou konkrétní kapelou nebo skladbou, myslím, že je lepší, když si to fanoušci poslechnou sami a dají mi vědět, co slyší.
Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?
Opravdu rádi hrajeme naživo, ale život na severu Švédska nás v mnoha ohledech omezuje, například pokud jde o booking v Evropě. Musíme si účtovat víc než kapela z Malmö nebo Göteborgu. Ale s našimi předchozími kapelami MY OWN GRAVE, DIABOLICAL a SETHERIAL jsme absolvovali několik evropských turné a rozhodně to chceme zopakovat. Takže pokud by se našel nějaký pořadatel, který by měl zájem, ozvěte se. Nejsme vybíraví. Co se týče turné s nějakou konkrétní kapelou, myslím, že BLOODBATH + GLUTTONY by byl skvělý line up, ale je tu i spousta dalších skvělých kapel. Co se týče míst, která máme na seznamu, bylo by fajn zahrát si v USA, protože tam máme spoustu fanoušků a také v Japonsku nebo Jižní Koreji.
Jdu si vaši novou desku „Drogulus“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!
Díky, Jakube, jsem moc rád, že se ti album líbí. Co se týče nějakých slov na závěr, příští rok očekávejte vydání LP “Drogulus” a pokud si od nás budete chtít cokoliv objednat, stačí se ozvat na info@gluttony.se.
“Keep on rotting!”
Recenze/review - GLUTTONY - Drogulus (2022):
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
.JPG)