DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 21. května 2016

Recenze/review - SURGIKILL - Sanguinary Revelations (2016)


SURGIKILL - Sanguinary Revelations
CD 2016, F.D.A. Rekotz

 Vy si pořád myslíte, že máte ve všem pravdu, že jste neomylní. Jenže ono tomu tak není. Ty vaše svaté obrázky, padlé modly a dlouhé knihy o imaginárních svědcích nejsou k ničemu. Nakonec, když přijdete ke mě, existujete jen jako kus vláčného těla, připomínajícího rosol. Věřících jsem za svůj život viděl tisíce a jejich odchod z tohoto světa se vůbec neliší od ostatních. Prostě vás přivezou ke mě do krematoria, já naložím vaše ostatky a pak už jen do tmy zmateně plápolá oheň. Zvěsti o tom, že tady straší jsou tak někde na polovině pravdy. Občas se dějí podivné věci, ale pak už je jenom konec. Nekonečný a věčný. Nejkrásnější jsou chvíle, kdy mám noční směnu. To si pouštím do ticha kachlových zdí muziku. Pořádně nahlas. Jo a taky hodně piju. Bez toho to nejde. Tuhle jsem si pustil novinku amerických death metalistů SURGKILL a teprve až tehdy jsem začal věřit na onen svět. Mrtvoly na vozících se mnou začaly promlouvat a já měl sto chutí si roztřískat hlavu o zeď.

 Prvotina SURGKILL je kombinací vlivů IMPETIGO, REPULSION, INCANTATION, AUTOPSY, sem tam BLOODBATH. Občas vyleze na povrch grind, někdy dokonce black metal. Těch kousků nasekané tmy je spousta. Nic pro slabé povahy a nic pro mladé strávníky nepoznamenané devadesátými léty minulého století. Sám jsem si musel dlouhou dobu zvykat na hlas, na provedení, které je přeci jen poněkud netypické. Jsem ale hlava otevřená, přístupná a většinou se snažím předkládaný materiál uchopit po dobrém. "Sanguinary Revelations" mě nakonec začalo bavit. Užíval jsem si ty "nepříjemně skřehotavé" chvilky nihilismu. Přikládal jsem do pece stále nová a nová těla, až jsem se zpotil. Není to lehká práce a ani lehký poslech, s tím jsem každý den odcházel do ranního kuropění. Připadal jsem si otupělý, ale spokojený. Album mě nakonec začalo bavit.



Někdy mi hlavou projede neskutečná bolest. Obzvláště v momentech, kdy desku vypínám. Jakoby na ní byla nahrána nějaká formule, útočící na moje podvědomí, která mě nutí se k tomuto morbidnímu materiálu pořád vracet. SURGIKILL nelze považovat za progresivní kapelu a nelze ji ani hodnotit z hlediska dnešního pohledu. Jasně že je jejich hudba zastaralá, plesnivá, nemoderní a pro někoho monotónní. Jenže pořád si myslím, že spoustu z nás, šedých vlků dokáže zaujmout. Nedělám si iluze o prodejnosti ani o bourání světových žebříčků popularity, ale u nás v undergroundu se jedná o zajímavou a pořádně krutou nahrávku. Ocitáme se tak u verdiktu - berte a nebo nechte být. Ostatně jako vždy. Přeji příjemný zahnívající poslech. Jdu naložit další tělo do pece.

Sumarizace:

SURGIKILL na své prvotině velmi dobře kombinují syrový death metal a vznešené nálady opuštěných hrobů. Jsem moc rád, že se mi zrovna tahle nahrávka dostala do ruky, protože jinak bych byl ochuzen o velmi silný zážitek. Z tvorby těchto Američanů je sice cítit inspirace starými legendárními kapelami, ale skupina posouvá jejich tvorbu svým směrem. Líbí se mi atmosféra celé nahrávky, která je temná, tajemná a bolestivá zároveň. Deska je to hodně poctivá, je znát, že pánové ovládají své řemeslo perfektně. Jednotlivé skladby jsem nemohl ani po dlouhé době doslova vyhnat z hlavy. Poslech si vyloženě užívám. "Sanguinary Revelations" je albem, které připomíná modlitbu určenou snad samotnému zlu. Na to, že se jedná teprve o první počin kapely, můžeme mluvit o skvělém CD. Doporučuji všem death metalistům, kteří mají rádi klasiku a tmu. Smrtící nahrávka, která vás přenese do staré, dávno poničené hrobky! Inferno!

Asphyx says:

SURGIKILL knows how to combine a raw death metal and royal mood of abandoned graves on their first album. I´m so glad this appears in my hands because if it wouldn´t I would miss this strong experience. You can feel their inspiration of old legendary bands, however they push their music even further. I really like the atmosphere which is dark, deep and painful at the same time. The album is very honest and you can tell that these gentlemen knows how to do their job perfectly. I couldn´t even wash the songs from my head for a long time. I just really enjoy the listening. "Sanguinary Revelations" is the album which reminds me of a prayer to the Hell. This is the first album and yet it is an amazing record. I suggest this to you – the real death metal fans who like classic music and darkness. Deadly record which brings you to an old and damaged tomb! Inferno! 


Tracklist:
01. Sanguiniac
02. Murderous Thirst
03. Relentless Revenge
04. Psychopathic Awakenings
05. Black Angel Assassin
06. Devil Haunted Dreams
07. Realm of the Resurrected
08. Alchemy Death Queen
09. The Bleeder
10. Planet of the Vampires

Band:
Stevo do Caixao - sanguinary summonings & splatter scriptures, Ash Thomas - six string slashings & skin stabbings, Zdenka Prado - four string satanic sacrifices, Vanessa Nocera - unholy gore howlings & morbid poems from beyond, Billy Nocera - lacerated larynx & twisted riff conjurations, William Sievers - deep bellows from beneath the crypts 


pátek 20. května 2016

Minirecenze/minireview - GORGOSAUR - Lurking Among Corpses (2016)

GORGOSAUR - Lurking Among Corpses
CD 2016, Memento Mori

 Prehistorický death metal je mojí srdeční záležitostí. To je jasná věc a pro čtenáře mého blogu samozřejmost. Pořád mě baví vyhledávat další a další smečky, které se zhlédly v dávných postupech a pokouší se oživit ducha starých časů. Je mi jasné, že kolo dějin se nikdy neotočí zpět, ale za pokus to stojí, co říkáte - alespoň tedy v hudbě? Jedněmi z těch, kteří věří ve stejné death metalové hodnoty jako já, jsou švédští GORGOSAUR. Kapela, která moc dobře ví, jak hrát klasický old school death metal ve stylu NIHILIST, DISMEMBER, CARNAGE, ENTOMBED. Takže přátelé, pokud máte zase chuť si pořádně zachřestit pytlem plným kostí, mohu vám tyhle rodáky z Malmo jen a jen doporučit. Je to klasika, je to tradice a ty je jak známo nutné ctít.

 Studené riffy, ledově chladné melodie, vytažené odněkud ze severského podzemí, k tomu dva vokály ve střídavé péči a totální nasazení. To jsou GORGOSAUR. Vyvolávány jsou ty nejtemnější síly a červi se zase kroutí do záhrobních rytmů. Nejedná se opět o nic převratného, podobných retro smeček je dnes velké množství, ale zase musím sklonit svoji hlavu před energií a d-beatovým nadšením, které ze skladeb doslova tryská. Používám podobné nahrávky pro odreagování, pro chvíle pohody, pro večerní siestu. Mě nevadí, že pánové (a dáma) nejsou nijak originální (na to mám jiné kapely), mě naopak hrozně baví taková ta špinavá jiskra, ta sněť, která musela dlouhou dobu ležet v polorozpadlé dubové rakvi. Pochválena budiž klasická švédská práce!

 Sumarizace:

 První album GORGOSAUR je velmi dobrou poctou švédskému death metalu. Songy byly složeny s nadšením a hnilobou v srdci. Staré hroby jsou opět otevřeny, kříže obráceny směrem dolů a exhumovány staré death metalové postupy. Novinka byla zahrána ve stínu rozpadlých náhrobků s maniakálním nadšením. Kosti zase praskají, lebky se smějí do tmy a já si užívám old school death metal toho nejryzejšího provedení. Líbí se vám na hudbě poctivost, opravdovost a reálný základ? Milujete zvuk a pořádky devadesátých let? Potom jste zde správně. Album má velký drive i feeling. Víka od rakví opět praskají! Tohle CD je nutností pro každého poctivého fanouška. Švédský death metal, který připomíná seknutí sekerou přímo do vaší hlavy! Skvělá severská záležitost!




Asphyx says:

The first album GORGOSAUR is a very good  tribute to the Swedish death metal. The songs were composed with ardour and rot in the heart. Old graves are opened again, the Cross is turned downwards and the old death metal methods are exhumed. The news was played in the shadow of broken tombstones with manic enthusiasm. Bones are cracking again, skulls are laughing in the darkness, and I'm enjoying the old school death metal of purest version. Do you like the music of honesty, sincerity and a real basis? Do you like the sound and the orders of the nineties? Then you are right. The album has great drive and feeling. Lids from the coffins are bursting again! This CD is a must for every honest fan. Swedish death metal, that resembles a chop with an axe directly into your head! Great Nordic thing!

Minirecenze/minireview - DEATH DENIED - Transfuse the Booze (2014)


DEATH DENIED - Transfuse the Booze 
CD 2014,  vlastní vydání

Polští southern metalisté DEATH DENIED jsou pohodáři každým coulem. Hrají hezky od podlahy, s ničím se moc nemažou a vyznávají svůj styl beze zbytku. Líbí se mi to nadšení a abych pravdu řekl, takhle v neděli, po dobrém obědě, kdy tělo zažívalo samé dobré pocity, jsem si je dával s velkou chutí. Pokud máte rádi party jako DOWN, CORROSION OF CONFORMITY, CROWBAR a podobné skupiny, myslím, že by vás tvorba těchto maniaků mohla s klidem oslovit. Nic nového pod sluncem, ani měsícem, žádný velký zázrak, ale jako celek mě nahrávka velmi baví. Kytary jsou ostré, hlas zajímavý a hutně plný, nemám tak s ničím vlastně problém. Možná bych občas snesl trošku víc naléhavosti a bolesti, ale jinak nejsem plný žádných námitek. 

 Témata textů jsou doufám jasná. Všichni máme rádi sex, sem tam nějaký ten litr alkoholu, ale hlavně poctivý rock´n´roll. Všechno zde z hudby cítím a vnímám. Některé skladby jsou opravdu velmi návykové a nedokážu je ani po dlouhé době vyhnat z hlavy. Podobná muzika se dá klidně pustit i v rádiu, televizi a když půjdete večer na rande se slečnou, která ještě nepropadla komerci, myslím, že jí nahrávku klidně můžete také přehrát. Nebude s tím mít rozhodně problém a ještě vám padne roztouženě kolem krku. Dejte si panáka něčeho dobrého, povolte uzdu fantazii a potom to přijde samo, věřte mi!

 DEATH DENIED hrají southern metal a hrají ho velmi dobře. Nahrávku jsem si užíval doslova jako dobrý, archivní alkohol. Songy jsou dobře zapamatovatelné, mají jasné a dobré nápady. Líbí se mi i hlas, který přesně do skladeb zapadne. Poláci jdou až někam k základům metalu a rocku. A dělají to s přehledem, samozřejmostí a vkusem. Máte v pátek večírek? Poteče tam alkohol proudem? A přijdou i hezké holky? Potom si můžete album "Transfuse the Booze" pustit pořádně nahlas! Southern metalová deska, u které budete tančit na vlastních hrobech! Velmi dobře!




Asphyx says:

DEATH DENIED play southern metal and they do it very well. I enjoyed the recording like good vintage alcohol. The songs are easy to remember, they have  clear and good ideas. I also like the voice that fits precisely into the tracks. Poles go somewhere to the basics of metal and rock. And they do this with an overview and of course with taste. Do you have a party on Friday?  Will alcohol stream there? And will any pretty girls come? Then you can listen to the album "Transfused to the Booze" pretty loud! Southern metal album that let you dance on your grave! Very well!

čtvrtek 19. května 2016

Recenze/review - ROTTEN CASKET - Emerged From Beyond (2016)


ROTTEN CASKET - Emerged From Beyond
CD 2016, Underground Movement
Napadly nás hordy dalších nájezdníků. Mají neskutečnou touhu ničit, drtit. Tentokrát zaplať Satan jenom svojí hudbou. Holandští ROTTEN CASKET patří do řádu následovníků švédské death metalové školy. Letos přicházejí z plnotučnou kompilací, která je bezezbytku poplatná daným postupům. Morbidní chemie opět funguje! Chlad, prašivina, krutost a d-betové postupy jsou dávkovány v přesně tom poměru, kdy musíte mít tyhle bezvěrce rádi. Chřestí to, pálí to, řeže to! A ještě u toho praskají staré kosti. Klasický undergoundový přístup zaručuje morbidní zábavu, ostrost kytar zase krásný severský zážitek. Pokud máte rádi NIHILIST, GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, ale i třeba takové ASPHYX, tak budete určitě spokojeni jako já. 



V podzemí to už zase pobublává, všichni jsou v očekávání, jakým způsobem nás nájezdníci poničí. Zůstává po nich vždy jen spálená země, strach a beznaděj. Očistí nás svým pekelným ohněm, obrátí na jedinou pravou death metalovou víru a nadchnou pro záhrobí. Podobných smeček se toulá po světě mnoho, ale jen některé dokáží svojí hudbou zabíjet. ROTTEN CASKET to umí, bez vytáček, bez zbytečností a pozlátka. Jsou syroví, oškliví, nechutní ve svém konání, ale také neskutečně návykoví a chladní jako pravá švédská ocel. Zachraň se kdo můžeš! Pod tímto náporem nevydrží ani naše valy, ani pečlivě zbudované brány. Zbude jen popel a smrt. Už zase chodí ta dáma s kosou po okolí. Usmívá se, dnes bude mít žně. Holanďané ji připraví tu nejchutnější krmi. Bude složena z našich bezbožných osudů, z ledových kousků našich bezcitných srdcí. 


Sumarizace:

Death metalová kompilace od holandských ROTTEN CASKET je ozvěnou, znějící ze samotného záhrobí. Album je to poctivé, reálné, zahnívající a plné pravého a poctivého smrtícího kovu. Jednotlivé skladby jsou smutné, studeně návykové a skvěle se hodí k návštěvám hřbitovů. Doporučuji nahrávku poslouchat po zhlédnutí nějakého dobrého hororu, atmosféra opuštěných hrobů pak vynikne o mnoho lépe. Kapele se povedlo přesně vystihnout náladu starých kobek, čerstvě otevřených rakví i všude přítomné smrti. Nápady sice nejsou nijak nové, ani převratné, ale jako celek zní album velmi maniakálně. Zlo zase jednou zvítězilo nad dobrem a nakopalo nám všem zadky. Reálný death metal, který exhumuje staré rozpadající se kosti! Krutě, ostře a studeně! 


Asphyx says:

Death metal compilation from Dutch ROTTEN CASKET is an echo, soundingfrom beyond itself. The album is honest, realistic, rotten and full of realand honest deadly metal. Individual songs are sad, cold addictive and they're great for visits of cemeteries. I recommend to listen to the recording after watching some good horror movie, theatmosphere of abandoned graves will be much better. The band managed to express the mood of the old tombs, freshly opened coffins and ever-present death. Although the ideas aren't new or revolutionary, the wholealbum sounds very maniacally. Evil has triumphed once again over the good and it kicked our ass. The real death metal, that exhumes old decaying bones! Cruel, sharp and cold!


Tracklist:

01 Morbid Transgressions

02 Glorious Gruesome Murder Manifest

03 Unknown Graves

04 In Search Of The Perfect Skin

05 Culpable Homicide

06 Emerged From Beyond

07 Vortex Of Insanity

08 Falling Skies

09 Breed Of Osteophagia

10 Leeches Of The Cross

11 Drowned In Darkness

12 Tangled In Gore


Rotten Casket are:

Willem - vocals
Frank - guitar
Iwan - guitar
Arjan - bass
Niels - drums

www.underground-movement.net
www.facebook.com/unmov
https://www.facebook.com/ToedlichDeathMetal/?fref=ts
http://www.rottencasket.com/

Minirecenze/minireview - THIS ENDING - Garden of Death (2016)


THIS ENDING - Garden of Death
CD 2016, Apostasy Records

Dobrému melodickému death metalu jsem se nikdy nevyhýbal, i když abych pravdu řekl, tak příliš chutného toho za poslední roky vydáno nebylo. Tenhle styl se dlouhodobě motá v kruhu, je posunutý až někam do komerční roviny a oslovuje převážně takové ty rádoby tvrďáky, kteří se vyhýbají peklu, ale zase na druhou stranu chtějí být za drsné. Švédští THIS EDING na to šli trošku jinak. Po svém, bez příkras a komerčních berliček. O to ale víc uvěřitelně a naléhavě. Kapela složena ze slavných jmen tamní scény (bubeník AMON AMARTH) dokázala z melodického death metalu vyždímat do nejlepší. Neboří sice hranice stylu, ani neobjevuje nic nového, ale novinka se velmi dobře poslouchá. Pokud tedy máte rádi třeba takové HYPOCRISY, THE CROWN, AT THE GATES, THE DUSKFALL, mohla by se vám novinka "Garden of Death".

 V tradičním severském materiálu je možno objevit kousky na jemno nasekaného ledu a tak má pro mě nová deska v sobě jednu z nejdůležitějších věcí, které u kapel oceňuji. Zimu, chlad a jiskřivou energii. Já vím moc dobře, že všechno tohle už tady stokrát bylo (co  taky ne?!), ale mě "Garden of Death" baví jednoduše poslouchat. Vzpomínám někdy na rok 2000, kdy podobné smečky vládly death metalovým pódiím. Je to zkrátka pohoda, nohy nahoře, dobrá kniha, nic neřešit. Sem tam je sice té "vaty" trošku víc, ale myslím, že tohle k tomuto stylu patří, jako k hrobníkovi lopata. Proti zvuku, provedení, produkci, ani obalu nemám žádných námitek. 

Poslech "Garden of Death" je u mě hodně o náladě. Někdy mi ty melodické death metalové pasáže vadí, jindy si je plně užívám. Novinka THIS ENDING se pro mě tak stává oblíbenou deskou tak na sedmdesát procent. Občas by to chtělo přeci jen trošku víc kopnout do vrtule a rozsekat nás. Celkově ale hodnotím letošní album jako velmi dobré, i když s výhradami. Nebudeme spolu asi trávit každý večer, ale pokud budu mít chuť na něco death metalově odlehčeného, dám si je vždy znovu a s chutí. Na to, aby se ale stali tito švédští rouhači mou srdcovou kapelou, jim ale ještě něco chybí. Pokud bychom se drželi sportovní terminologie, tak jsou Švédi někde na špici druhé smrtící ligy. Chybí už jen pár kroků a budou kopat první. Doporučil bych příště trošku přitlačit na pilu, nebát se přidat na rychlosti a víc se do toho opřít. Death metalové album, které se až moc dobře poslouchá. Chtělo by to víc špíny a energie. Dobře, ale ne výborně.



Asphyx says:

 The listening of "Garden of Death" is about the mood for me. Sometimes I feel that those melodic death metal passages are not good and sometimes I just enjoy them. The new album by THIS ENDING is getting to be my favorite album on like 70%. From time to time they should kicked it little bit more to have the cut and chop us. As a whole I have to say that this album is very good even though I have some complains. We are not going to spend every evening together but if I want to listen to something death metal which is light I will listen to them with passion. They are not good enough for me to be my favorite band tough. If we were stuck in the sport terminology, I would say that these Swedes are somewhere on the top of the second death league. There is just a few steps and they will be kicking in the first league. I would suggest for the next time to push a little bit harder and don´t be afraid to give us more speed and more pressure. Death metal album which is easy to listen. It needs more dirt and energy. Good, but not excellent. 


středa 18. května 2016

Recenze/review - CADAVERIC POISON - Cadaveric Poison (2016)


CADAVERIC POISON - Cadaveric Poison
CD 2016,  Metal on Metal Records
Smečka starých šedivých vlků zase útočí. Za ta léta, co spolu loví, už přesně ví, co jeden od druhého čekat a získání kořisti se tak stává víceméně radostnou událostí. Podobné zkušenosti, sílu a nadšení cítím i z novinky CADAVERIC POISON. Je to old school metal někde na pomezí thrashe a deathu a je zahraný s přehledem a samozřejmostí. Z pánů Seegela (WITCHBURNER - kytara, basa), Felixe (WITCHBURNER - bicí) a vokalisty Paula (jinak basa a zpěv v MASTER, DEATH STRIKE) padají dobré skladby jako mrtvoly do krematoria. Jejich hudba je prohnilá, plesnivá, zvukově starosvětsky ošetřená. Vyloženě záležitost pro pamětníky a milovníky starých časů. Vydejme se tedy po stopách dávných postupů, thrashového sekání i death metalového dunění. Jestliže bylo předchozí EP "Fight for Evil" (2014) takovou mokvající ochutnávkou, tak novinka je prašivinou, hozenou vám přímo do obličeje.


Ano, je to jednoduchá muzika, která se do dnešní doby hodí asi tak, jako poctivost a upřímnost, ale taky je to kus znovu oživené historie, zahrané s elegancí a grácií starých hrobníků. Tady žádné pohřbívání žehem ještě neuvidíte. Musíte vzít  do ruky lopatu, odházet vrchní vrstvu, prokopat se krumpáčem zmrzlou zemí a rozloučit se s nebožtíkem tváří v tvář. Texty jsou plné věcí, které se dotýkají nás všech - násilí a nenávisti. Možná před zvěrstvy mnohdy zavíráme oči s tvářemi plnými dobrého jídla, ale televizní program s přímým přenosem z války nepřepneme. Stejnojmenné letošní album je tak pro mě svědectvím ztraceného času, nostalgií, která je zhmotněna na fyzickém CD. Vinyloví nadšenci budou také odměnění a brzy se dočkají omezeného počtu gramodesek. Stačí sledovat stránky labelu.  



Otřepaná fráze o zrajícím vínu zde dostává nový rozměr. Pokud totiž máte rádi nesmrtelné MASTER, budete určitě potěšeni hlasem Paula Speckmanna, který se na tomhle počinu vyloženě překonává. Opět musím zmínit takovou tu černou a temně morbidní jiskru, kterou je možno potkat ve všech skladbách. Je to underground, je to hudba pro starší a pokročilé, krmené ještě poctivým jídlem, mladíci vyhnaní prášky budou asi zklamáni, ale my víme dávno své. Raději ocením feeling, drive a dobrou skladbu, než nekonečné preludování. Tady sedí všechno na svých místech, je porovnáno s odhodláním a věrností. Nečekejte zázraky, zde se hraje přeci jen pro úzký okruh starých šedivých vlků, kteří loví už jen ze své podstaty. Ale nemyslete, kousnout umí ještě pořádně. Novinka je toho jasným důkazem.



Vylezl jsem ven, stojím na lesní pěšině a sledují trojici starých šedivých vlků. Je radost pohledět a slyšet, s jakou lehkostí dokáží prokousnout tepnu svých obětí. Svírám v ruce obal od Marka Riddicka a těším se domů, až zase proženu tuhle desku svým přehrávačem. Líbí se mi ta reálnost, syrovost, krutá krása okamžiku. Pokud to máte nastavené podobně jako já, zklamáni rozhodně nebudete. Hledání ztraceného času se opět vyplatilo. CADAVERIC POISON až navěky, amen!


sumarizace:

CADAVERIC POISON jsou jako zlo z dávných dob. Archivní death thrashové postupy, rezavý zvuk, touha zničit tenhle svět. Tohle všechno v jejich novince "Cadaveric Poison" slyším. Album je určeno pro všechny hudební patrioty, pro milovníky starých časů. Hudba je to jednoduchá, zákeřná, ale má v sobě velkou sílu a energii. Berte a nebo nechte být. Dejte si pivo a nic neřešte! Na hromadě plesnivých kostí stojí šílené komando CADAVERIC POISON a snaží se nám vysvětlit, že peklo opravdu existuje. Věřím jim to! Death/thrash metal, který je plesnivý jako stará rakev! Ďábelský rituál!


Asphyx says:

CADAVERIC POISON are like some evil from ancient times. Archival death thrash methods, rusty sound, desire to destroy this world. These all I hear on their news "Cadaveric Poison". The album is for all music patriots, for lovers of old times. The music is simple, insidious, but it has a big strength and energy. Take or let it be. Have a beer and don't sweat anything! There is standing maniacal squad CADAVERIC POISON  on a pile of moldy bones and try to explain to us that the Hell really exists. I believe them! Death/thrash metal, that is musty like an old coffin! Diabolical ritual!

Tracklist:
01. Cadaveric
02. The Few
03. Rollover
04. Fight for Evil
05. Forfeit the Race
06. Never Put All Your Stones in One Basket
07. Face the Whore
08. Bombs Away
09. Violence Breeds Violence
10. Poison

Total playing time: 34:56 

LINE-UP: 
Paul Speckmann (vocals)
Simon Seegel (guitars and bass)
Felix Darnieder (drums)
solos - guest guitarist Michael Frank (WITCHBURNER) 

Minirecenze/minireview - DOMINHATE - Emissaries of Morning (2016)


DOMINHATE - Emissaries of Morning
EP 2016, Lavadome Productions

Květy zla opět rozkvetly do plné krásy. Tentokrát byly ozářeny záhrobním světlem ve slunné Itálii. Tamní pekelníci DOMINHATE jsou právoplatnými členy podsvětí již nějakou dobu a abych pravdu řekl, tak jejich prvotina z roku 2014 ("Towards the Light") mě zase tolik neoslovila. Letos je to jiné, jiskřivější. Novinkové EP splňuje všechny nejvyšší požadavky na dobrý undergroundový zážitek. Skladby plné smrti, utrpení, určité temné aury a krutosti. Ne, rozhodně se nejedná o nic nového, kapela se pohybuje spíš v old schoolovém žánru (slyším zde odkazy na INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, FUNEBRARUM, FUNERUS, ROTTREVORE, IMPRECATION, MORBID ANGEL a spoustu dalších tmářů).

 "Emissaries of Morning" není ničím výjimečné album, podobných smeček je v současnosti na každém rohu stovky, ale přesto musím ocenit feeling, drive a temnou energii, kterou zde slyším v každé z devatenácti minut. Padni komu padni, ale já se v podobné společnosti budu cítit vždy dobře. Líbí se mi to nadšení pro tmu, ty kousky překapaného zla, nalévaného nám trychtýřem z EP přímo do chřtánu. Kdysi ve středověku se mučilo rozžhaveným olovem a já mám při poslechu hodně podobné pocity. Sype to pěkně, to vám povím. Ožívají staré kulty smrti, otevírají se brány pekelné. Dejte si pozor, abyste nebyli spáleni a prokleti navěky. Stejně jako já novým EP italských maniaků DOMINHATE. Masakr!

 Italští poslové z pekla DOMINHATE letos vydali EP, které by mohlo zaujmout každého fanouška temného death metalu. Skladby jsou zde ošklivé, zlé, morbidní a je z nich na sto metrů cítit síra. Pokud máte rádi americkou death metalovou školu a jste příznivci podzemí, tak neváhejte ani chvilku. Zklamáni rozhodně nebudete. Italům se povedlo nahrát album, které je doslova narváno nihilismem, černou energií a záhrobím. Svět je při poslechu hodně těžké místo k žití. Nahrávku vám mohu jen a jen doporučit. Temné smrtící album, které vás uštkne jako jedovatý had! Skvělá morbidní práce! 


Asphyx says:

Italian Apostles from the hell DOMINHATE  released this year an EP, which could interest all fans of dark death metal. Tracks are ugly, evil, morbid and there is smelling sulfur miles apart. If you like American death metal school and you are fans of the underground, so don't hesitate. You won't be disappointed. Italians managed to record an album, which is literally stuffed with nihilism, black power and the beyond. When listening the world is very hard place for living. I can the recording only recommend. Dark deadly album that will bite you as venomous snake! Great morbid job!

úterý 17. května 2016

Recenze/review - SORCERY - Garden Of Bones (2016)


SORCERY - Garden Of Bones
CD 2016, Xtreem Music

Bylo to jako zjevení z odvrácené strany světa. Procházel jsem lesní pěšinou, vysoko v horách a kolem mě se válely jak pohozené loutky těla. Končila nedávno zima a tak se zračil v jejich tvářích zmrzlý škleb plný posmrtné křeče. Nejsem zrovna z těch, co by se hned hroutil, ale tentokrát jsem zažíval doslova děs. Nejvíc mě dostal obličej staršího muže, zahleděná jakoby v naději, skrz níž prorůstal čerstvý stromek. Bylo to jako nějaké nové skupenství, jako bezvládné sochy od hodně morbidního sochaře. Našlapoval jsem opatrně, nechtěl jsem tu šílenou atmosféru chladu a smrti narušit. Usedl jsem na pařez, musel se napít vody, která byla najednou černá jako krev malomocných a pak jsem po milionté opět zemřel. Měl jsem ze sebe trošku strach, pochyboval jsem o tom, zda jsem ještě normální. Vidět podobné imaginární obrazy při poslechu nových SORCERY je pro mě  samozřejmé, jako tající sníh ve tvářích zimních andělů.

 SORCERY jsou legenda, kterou doufám není nutno dále představovat. Pochází ze starých časů, v roce 2013 znovu oprášena skvělým počinem "Arrival at Six", letos znovu zpět a v plné kruté síle. Je to samozřejmě old school death metal, který mi tepe naplno už dlouhá léta v žilách. Je plnotučně švédský, šmrncnutý DISMEMBER, GRAVE, NIHILIST, ale třeba i AUTOPSY. Tihle nezmaři moc dobře vědí, jak se dělá smrtící řemeslo. Ponechali si svůj zahnívající zvuk, připomínající praskající krystalky v očích nemrtvých, ohavně posazený vokál i určitou patinu. Když si zkrátka tuhle legendu pustíte, ihned poznáte, s kým máte tu čest. Hrají ještě po svém, s vlastním ksichtem a jejich sound není "zmršen" počítači. Pro někoho to bude možná málo a přijde mu hudba příliš jednoduchá, ale pro mě osobně se jedná o takovou krásně plesnivou jednohubku, kus zahnívajícího masa, utrhnutého rovnou od kosti. 




Na "Garden Of Bones" pokračují přesně tam, kde minule skončili. V poctivé, severské death metalové práci. Album je tak určeno spíše ortodoxním fanouškům, kteří ocení právě zde tolik citelnou starobu, než mladým, nadšeným pro technické záležitosti. Nečekejte nic převratného, spíš mi poslech připomíná návštěvu zaprášeného archívu, kde si pro sebe objevíte kousek dávno polozapomenutého světa. Maniaci do old school death metalu budou jako já na vrcholu blaha a ostatním to bude stejně jedno. Jsme možná opuštění ve svém lpění na starých postupech a pořádcích, ale zase nám nelze upřít upřímnost a poctivost. Pokud tedy máte chuť na pořádný reálný death metal z devadesátých let, buďte vítáni. Dostanete pořádnou porci hniloby, hnisu a špíny. A teď už mě prosím nechte, musím všechny nalezené z horské pěšiny pohřbít. Vynikající prašivý smrtící kov, to vám tedy povím.


sumarizace:

SORCERY letos přišli s hudbou, která splňuje všechny moje požadavky na poctivý, reálný old school death metal. Jejich nahrávka je plná neskutečné černé energie. Hroby se otvírají, zvony zvoní umíráček. "Garden Of Bones" může být klidně soundrackem pro vaší poslední cestu. Podzemí opět ožilo a vyslalo na náš svět posly apokalypsy. Mrtví mi jdou po krku a zlo je cítit všude kolem. Death metal je zde starý a plesnivý a nepostrádá obrovskou dávku naléhavosti. Připadám si, jako bych ležel při okultním obřadu na oltáři smrti a byl navěky obětován. Člověk se při poslechu stává morbidním básníkem, tulákem po záhrobí. Přiznávám se bez mučení. Album mě neskutečně rozsekalo a stalo se mým průvodcem na onom světě. Zapalte svíce, exhumujte starý poctivý death metal! Vynikající temný old school death metal! Absolutní kult!

Asphyx says:

SORCERY come this year with music fulfilling all my requirements for honest, real old school death metal. Their record is full of unreal black energy. The tombs were opened, bells ringing the death knell. "Garden Of Bones" may be the soundtrack to your last trip. Underground came alive again and sent messengers of apocalypse to our world . Deads are hunting me and the evil is everywhere. Death metal here is old and moldy and doesn't miss a huge amount of urgency. I feel like I was lying at an occult ritual on the altar of death and I was forever offered. When listening it becomes a morbid poet, a wanderer on the other world. The album cut me up and it became my guide on the other world. Light a candle, exhume old fair death metal! Excellent dark old school death metal! Absolute cult!


Tracklist:
1. Holy Ground
2. The New Armageddon
3. Insanity Arise
4. Dark Waves
5. Hellstorm
6. Cleansed By Fire
7. Mass Murder
8. The Creator
9. Black Wings
10. Garden Of Bones

Line up:
Paul Johansson - Guitars (ex-In Aeternum, ex-Outremer, ex-Acid Queen, ex-Curse)
Ola Malmström - Vocals (ex-Fear My Solitude, ex-Outremer, ex-A.S.S., ex-Acid Queen)
Jacob Wiberg - Bass (Sordid Flesh)
Emil Berglin - Drums (F.K.Ü., Serpent Omega, Sordid Flesh, ex-Malicioum)
Johan Wickholm - Guitars (lead) (Patronymicon, Sordid Flesh, ex-Terminal Function)


Minirecenze/minireview - VEKTOR - Terminal Redux (2016)


VEKTOR - Terminal Redux
CD 2016, Earache Records
Vektor představuje ve fyzice a vektorovém počtu veličinu, která má kromě velikosti i směr. Tím se liší od obyčejného čísla, neboli skaláru, které má pouze velikost.

Příkladem vektoru je síla — má velikost a směr, a více sil se skládá dohromady podle zákona o skládání sil - rovnoběžníkového pravidla. Vektory se ve fyzice obvykle popisují pomocí souřadnic, které ovšem závisí na volbě souřadnicových os.

VEKTOR je také progresivní thrashová kapela, která má k matematickým definicím blíž, než byste čekali. Jejich hlavními "vzory" jsou, jak je všeobecně známo, slavní VOIVOD, ale přidat můžeme neučesanost CORONER, SADUS, HEXEN, ANACRUSIS. Jsou také jednou ze skupin, které umí vyskočit z právě probíhající retro vlny a zahrát něco nového. V textech se to hemží sci-fi tématy a abych pravdu řekl, jsou skvělé! Jestli máte poslední dobou jako já neodbytný pocit, že lidstvo tady musí být jen na takový legrační pokusný chov, tak budete spokojeni. Mě na VEKTOR fascinuje schopnost složit bez jakýchkoliv příkras skvělý riff. Všechno je ohlodáno na kost, ošetřeno (doslova!) vynikajícím zvukem. Máte tak neodbytný pocit, že už nás zelený mužíčci obsadili a zrovna vám navrtávají dutinu lebeční. Váš vytrysknutý mozek je pak jasným důkazem toho, že tahle hudba zkrátka funguje.

"Terminal Redux" je v podstatě dokonalým albem. Je moderní, zastaralé zároveň, bere si od každého trošku. Slova v tomto případě asi nestačí, jsou jen nedokonalým nástrojem pro to, co se na novince odehrává. Převést by se to dalo na spoustu teorií, jak matematických, tak hudebních, ale jak známo muzika je hlavně o emocích a ty tady tryskají na všechny strany. Jsem pro každý další poslech doslova nadšený. Nechávám se jen tak unášet, užívám si bolestivě ostré riffy, naléhavý hlas i vesmírnou energii. Chce to samozřejmě víc poslechů a trochu té vstřícnosti ke komplikovanějším věcem, ale pokud jednou pochopíte, nebudete chtít už nikdy jinak! To vám garantují a podepisuji vlastní krví. Tuhle desku z přehrávače jen tak nevyndám!

Povolávám do zbraně všechny pravé thrashery! VEKTOR totiž letos vyhlásili válku celému vesmíru a nahráli vynikající album. Je v něm obsaženo absolutně úplně vše potřebné k tomu, aby bylo lidstvo vyhlazeno hudbou. Ostré riffy, skvělé melodie a strojově chladná atmosféra. Takhle nějak si představuji zemi po apokalypse. Ve skladbách je narváno obrovské množství energie a vynikajících nápadů. A ten zvuk! Klaním se až k podlaze a novinku si neskutečně užívám! "Terminal Redux" mě totálně rozsekalo a přeneslo mě do jiné dimenze. Vesmírný thrash metal, který ničí vše živé a je pro mě adeptem na album roku! Wov!






Asphyx says:

I call to arms all true thrashers! VEKTOR declared war against the whole space this year and they recorded an excellent album. It contains absolutely everything you need to wipe out the humanity with music. Sharp riffs, great melodies and machine-cool mood. This is how I imagine the Earth after the apocalypse. There is crammed a huge amount of energy and excellent ideas in the tracks. And the sound! I'm bowing down to the floor and I enjoy the news incredibly! "Terminal Redux" hacked me totally and it moved me into another dimension. Space thrash metal, which destroys all living things and for me aspirant to the album of this year! WOV!

pondělí 16. května 2016

Minirecenze/minireview - APOKALYPTIC RAIDS - The Third Storm (2016)


APOKALYPTIC RAIDS - The Third Storm
LP 2016, Hells Headbangers

Přepadl mě Satan, rovnou ze zálohy. Šel jsem večer cestou z hospody, těšil se na postel a on mě stáhl do podzemí, roztrhl mi záda vejpůl, vykuchal břicho a pak ten zbytek vystavil na náměstí. Vlastně ani nevím proč, možná proto, že jsem poslouchal APOKALYPTIC RAID. Kultovní black/thrash/deathoví špinavci, sázející na jednoduchost, základní riffy a ortodoxní přístup. Pro společná setkání je nutné mít už nějaké znalosti v old school oboru. Kapela, založená v roce 1998 je typickým zástupcem undergroundu. Prašivé skladby jsou poctou osmdesátým letům minulého století a mementem doby. Inspirace je brána u HELLHAMMER, CELTIC FROST, VENOM, WARHAMMER, SLAUGHTER, POSSESSED a dalších vyznavačů temnoty.

 Ono se toho vlastně o jejich (znovu vydané) novince příliš napsat nedá. Podobnou hudbu musíte poslouchat srdcem, mít ji usazenou hluboko v žaludku a nesmíte hledět na drobné (chtěné) nedokonalosti. Nevím, jak APOCALYPTIC RAID zaujmou dnešní zhýčkané posluchače, hledající dokonalost, techniku a dobře napsaný program v počítači, ale své fanoušky si snad najde. Patřím mezi ně, líbí se mi jak přístup, tak určitá rebelie, smíchaná s temnotou. Takhle se hrálo v dobách mého dětství a mám podobný "pravý reálný metal" zafixovaný v hlavě. Toho se jen tak nezbavíte. Už zase práskají blesky, už zase hřmí. Nebe je černé, země krvavá, zborcená těly věřících. Satan zažívá díky naší slabosti své žně. Berte a nebo nechte být! A nebo si dejte nohy nahoru u přehrávače a vydejte se na dlouhý výlet do minulosti. Hej brácho, nalej mi taky! 

 „The Third Storm“ je nahrávkou, u které budete mít obrovskou chuť si otevřít pivo a čerstvý hrob. APOCALYPTIC RAID se povedlo oživit metalové duchy z osmdesátých a devadesátých let. Pánové hrají velmi rychle, špinavě a s obrovskou chutí na čerstvou krev. Kombinace plesnivého thrashe, blacku a death metalu mi připomíná návštěvu nějaké obrovské kostnice. U zdí jsou vyrovnány hromady lebek a kapela je drtí svými riffy na jemný prach. Takhle nějak si představuji skvělé album, které vzdává poctu starým legendárním kapelám. Brazilské záhrobní komando je jako rozjetý vlak. Ničí vše živé i neživé a zůstává po něm jenom spoušť. Vyhlaste poplach! Zombie vylézají z hrobů a začínají tančit s námi! Nemá cenu dál nic řešit, dneska bude dlouhá noc! Skvělá black/thrash/speed metalová deska, která vám otevře staré rány! Old school metal forever! Kult!




Asphyx says:

„The Third Storm“ is a record that you'll have a huge appetite to open some beer and a fresh grave by. APOCALYPTIC RAID managed to revive the spirits of metal from the eighties and nineties. Gentlemen play very fast, dirty and with a big appetite for fresh blood. The combination of moldy thrash, black and death metal reminds me of visiting some huge ossuary. There are  piles of skulls round the walls and the band's crushing  them with their riffs to the fine dust. This is how I imagine a great album that pays tribute to old legendary bands. Brazilian commando from the other worlsd is like a train setting in motion. They destroy everything animate and inanimate, and it stays havoc only. Raise alarm! Zombies are creeping from their graves and begin to dance with us! There is nothing to solve today, it will be long night! Great black/thrash/speed metal album, which opens up old wounds! Old school metal forever! Cult!

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine