Frontcore Records and Lycanthropic Chants presents:
DAWN OF OBLITERATION – “Ruins” MLP
In death metal there is no law!
Hamburg based death metal commando DAWN OF OBLITERATION definitely set out to conquer the underground scene with their latest EP entitled “Ruins”. This release will beat loads of other records in terms of its sheer ferocity and the oppressively heavy the whole thing is. “Ruins” is a great successor to their previous masterpiece release “Dawn of Obliteration” in 2013.
It is essentially a purer form of death metal – free from any of the classic death metal traits that oftentimes only stick with one influential preference to bring forth its madness. You can hear many great influences from various death and doom metal classick of yesteryear in some places. One could even say this EP bears the resemblance of heaviness to the work of mighty BOLT THROWER. And that is saying something.
The quality of “Ruins” lies not within individual songs but the whole EP in its entirety under 14:40 minutes of rough savagery. Of corpse, the full impression this new DAWN OF OBLITERATION will smashes mercilessly onto its death metal fans with their unrelenting atmosphere of horror. And if there is a release that came out in the year of 2019 that is meant to blow your mind away and worth mentioning, this is definitely that proper choice and will finally be available physically:
* 250 copies on one sided 12“ black vinyl with etching on side B. The release is hand nubmered and comes in a 300g/m² cover with black inner sleve and includes a free digital download code.
* 100 copies on grey shell tape, hand numbered and includes a free digital download code. Please find the tape at this link : https://lycanthropic.de/shop/dawn-of-obliteration-ruins-mc
OMNIVORTEX - Diagrams of Consciousness CD 2020, Concorde Music Company
for english please scroll down
Pořád dokola přemýšlím, jestli jsou víc zvrácení vojáci smrti, kteří vykonávají kruté příkazy a zabíjejí nebo ti, kteří dávají rozkazy a přes kamery se dívají. Zaživa pohřbená, ubičován k smrti. Rozleptán kyselinou. Pověšen na háky. Mučen elektrickým proudem. Lidé si dávno našli náhradu za veřejné popravy. Ukryti za kamerami, na druhém konci světa, lační stále po smrti.
Z Finska příliš kapel, které by hráli technický death metal, neznám. OMNIVORTEX jsou jedním slovem skvělí. Zajímaví, lehce progresivní. Temní a zákeřní. Stejně jako myšlenky, které se bojíte vyslovit nahlas.
Při poslechu "Diagrams of Consciousness" si připadám, jako bych sledoval přímý přenos ze zabíjení. Pečlivě vybraná oběť zrovna prosí o smilování. Není ji samozřejmě vyhověno. Pokud se vám líbí tvorba třeba takových REVOCATION, GOJIRA, THE BLACK DAHLIA MURDER. To ale není zase tolik důležité. Pro mě je hlavní atmosféra, předané emoce, chuť se k desce stále vracet. Album má sice ještě nějaká slabší místa, hlavně v pasážích, kdy se snaží kapela preludovat, ale jinak rozhodně stojí za pozornost. Vyhovovat bude samozřejmě hlavně všem, kteří se nebojí nových věcí, rádi rozklíčují složitější riffy a motivy. Na to, že se jedná o prvotinu, jsem velmi mile překvapen. Svět kolem je dnes zvrácenější než dřív. Pamětníci to alespoň říkají. OMNIVORTEX vás sice pravděpodobně nerozsekají hned na začátku, ale to také nikdo nesliboval. Rád jsem trávil v jejich společnosti dlouhé hodiny, obzvláště ve chvílích, kdy se mi z některých lidí a jejich zvrácenosti chtělo zvracet. Finové jsou moderní, ale zároveň ctí staré dobré řemeslo. Líbí se mi i zvuk, který je hutný a ostrý. K obalu nemám moc co říci, protože jednoduše nechápu, co na něm je. Možná bouřka? Začátek apokalypsy? Přidejte hlasitost a uslyšíte sami. Parádní technický death metal a velký příslib do budoucna.
sumarizace:
"Diagrams of Consciousness" je přesně tím druhem hudby, která bude znít všude po světě, až nastane apokalypsa. Já vlastně ani nevím, jak podobná alba hodnotit. Jsem novinkou zcela pohlcen, jsem jejím otrokem a užívám si všechny ty pestré okamžiky. Death metal v podání OMNIVORTEX je takovým jedním velkým šílenstvím. Ostré riffy, složité melodie, všude přítomné zlo. Mé pocity sice byly zpočátku zmatené, ale časem album dozrálo v obrovské monstrum. Všude kolem se vznáší beznaděj, já tápu v nekonečné tmě. Pouštím si nahrávku znovu a znovu a zjišťuji, že se mi do žil dostává hodně temný jed. Technika, progrese a velká přitažlivost. To jsou slova, která mě napadají při poslechu asi nejčastěji. Agresivní, hodně emotivní a zároveň černé album. Absolutní inferno! Technický death metal, který vás smete z povrchu zemského!
Asphyx says:
"Diagrams of Consciousness" is exactly the kind of music that will sound all over the world, when the apocalypse comes. I don't even know how to evaluate similar albums. I'm completely enthrailled by this novelty, I'm its slave and I enjoy all varied moments. Death metal by OMNIVORTEX is such great madness. Sharp riffs, complicated melodies, ever-present evil. Although my feelings were confused at first, the album got into a huge monster. All around despair is rising, I grope in the endless darkness. I'm listening to the recording again and I find there is coming some dark poison in my veins. Technology, progression and large attraction. These are the words that are coming to my mind most when listening. Aggressive, very emotional as well black album. Absolute inferno! Technical death metal that will sweep you away from the earth!
tracklist: 01. Last Bearing 02. Cephalic Fluid Extraction 03. Barren 04. Lifeharvester 05. Chasm 06. Gargantua 07. Apotheosis 08. At the Mountains of Madness 09. Diagrams of Consciousness - Parallel Universe
band:
Niko Lindman - Vocals Severi Saarioja - Guitars / Vocals Mikko Pylkkö - Guitars Aaro Koskinen - Drums Mikael Reinikka - Bass
Carterova poslední kniha mě chytla do drápů a nepustila. Kratší kapitoly, které vždy končí tak, že se nemůžete odtrhnout a musíte zjistit, jak příběh pokračuje. Tenhle mistr americké krimi byl vždycky hodně "úchylný", šel za hranu. Není divu, se spoustou případů se setkal i pracovně, jako psycholog. Je to opravdu znát. Příběh Napsáno krví je hrozný a šílený hlavně v tom, že se podobná zvěrstva opravdu odehrávají. Je samozřejmě neskutečně napínavý, se spoustou zvratů a momentů, kdy jsem skoro nedýchal. Navíc Hunterovi a jeho parťákovi Garciovi (toho má raději manželka), zkrátka musíte fandit. Jsou to nejen sympaťáci, ale proklatě chytří chlápci. Člověk by s nimi zašel klidně na pivo a myslím, že oni by pozvání přijali. I když, Hunter by asi raději nějakou kvalitnější whiskey.
Během psaní této knihy zemřela autorovi jeho partnerka. A temnota jakoby se promítla i do celé knihy. Vrah je tentokrát vskutku šílený, surový a opravdu hodně zlý. Zároveň jsem měl během čtení neustále pocit, že se všechno stalo, že je to reálné. Občas se mi chce z lidí jako celku zvracet, stačí si pustit zprávy. Po přečtení "Napsáno krví" jsem chvilku seděl a přemýšlel jsem. Tohle není čtení pro slabé povahy. A to myslím smrtelně vážně. Pokud ale máte náturu na to nahlédnout do opravdu zlých myšlenek, brodit se po kolena krví a nasávat pach smrti, potom vítejte v pekle!
Los Angeles, 4. prosince. Přesně tři týdny do Vánoc. Angela Woodová, mistryně kapsářského řemesla, pro dnešek právě skončila – šest set osmdesát sedm dolarů – to není špatný výdělek za necelých patnáct minut práce. Oslavuje úspěšný den koktejlem a přitom její pozornost upoutá jeden z návštěvníků hotelového baru, který se chová hrubě k nějakému starci. Angela se rozhodne dát mu ponaučení a ukradne mu na první pohled drahou koženou tašku. Uvnitř nejsou peníze ani laptop, nic cenného – aspoň ne pro Angelu. Jen černá knížka vázaná v kůži, překvapivě těžká. Zvědavost zvítězí a v pohodlí svého bytu Angela rychle prolistuje kořist. A tehdy začne nejhorší noční můra jejího života. Není to totiž obyčejná knížka – její obsah předčí i tu nejzvrácenější představivost.
Napsáno krví je jedenáctým románem série o detektivu Robertovi Hunterovi a Carlosi Garciovi.
NMTCG is proud to announce the release of “Regime: The Unsettling March to the World Domination”, Die Kur fifth official album. Following up “Beneath the Waves” and “All the Way Down to a New Regime”, this new release belongs to the main concept of a dystopian “Regime”, and it is comprised of three parts:
Part 1: The Unsettling March to the World Domination
Part 2: The Nightmare Unleashed
Part 3: The Flight of The Manta
Spanning from their classic industrial metal style to a more avant-garde form of experimentation, Die Kur adds some progressive elements in the mix, making the album a true representation of their distinctive live shows.
The opening track “The Eye That Sees The World” is the first of four singles, alongside “The World We Live In”, “The Flight of the Manta”, and “The Outsider”.
Also featured “The Devil’s Prayer” and “A New Form of Regime” both of which share the same concept of chess game with the Devil, revealed as a parallel with the Regime war-machine.
The album also includes two ambient/avant-garde industrial tracks recorded live at the Theatro Technis in Camden during the theatre play Puggo’s Dream, which they scored the entire soundtrack for, and included in part in the video.
The full album is now available as a continuous series of conceptual videos, and it premiered on January 30th, 2021, for Retribution Alive. Digital streaming, CDs, and downloads are scheduled soon to follow from February 27th, 2021.
Tracklist:
Regime: The Unsettling March to the World Domination
Part 1: The Unsettling March to the World Domination
01 - The Eye That Sees The World
02 - The World We Live In
03 - The Greatest Illusion
04 - The Devil’s Prayer
05 - A New Form of Regime
Part 2: The Nightmare Unleashed
06 - Nightmare Unleashed part I
07 - Nightmare Unleashed part II
Part 3: The Flight of The Manta
08 - Sounds + Noises (The Flight of Sound)
09 - The Flight of The Manta
10 - The Outsider
11 - The End...?
12 - October, 3rd 2020 - An Atmosphere
Total Playing Time 57’ 23”
Personnel and Instruments
Ays Kura (Voice, Synths, Various Instruments)
Amadeus R (Guitar)
Tony Nash (Guitar)
Nicholas McBrain (Drums)
Takatsuna Mukai (Violin)
Vanir Jr. Rodriguez (Bass)
Produced and engineered by Ays Kura
For enquiries, interviews, and bookings contact ayskura@gmail.com - Whatsapp (+44) 07906593202
Pozvánku jsem dostal na dřevěném víku od rakve. Byla napsána krví a očekávalo se, že budu o půlnoci na starém hřbitově za městem. Těšil jsem se, zakázané chutná vždy nejlépe. Mrtví začali vylézat z děr přesně na čas. Od hlíny a se smrtí v očích. Překrásné zombie, nešlo odolat. První chladný tón, první ostrý riff. Švédští THE GENERALS jsou zpět s novým albem a hrají nám k tanci a poslechu. Kosti chřestí, občas někomu odpadne maso, nálada je pochmurná. Přesně takhle to mám rád. Hroby jsou otevřeny!
Jak je všeobecně známo, tak kapela hraje čistokrevný death´n´roll severského střihu. Hudbu, která kdysi vznikla ve starých márnicích, mezi prokletými těly. Stačilo několik nocí na hřbitově a nová deska "To Hell" mi pronikla přímo do krve. Novinka se totiž velmi dobře poslouchá.
Pokud jako já k smrti zbožňujete starou švédskou death metalovou školu, budou se vám líbit i THE GENERALS. Spousta dobrých nápadů, chladný a mrazivý zvuk, melodie, které vás opravdu donutí k poslednímu tanci, tohle všechno dělá z nové desky parádní dílo k tanci a poslechu. Veškeré ingredience jsou namíchány v přesně tom třeskavém poměru, který mám tolik rád. Vždycky tančím s těmi nejvíc sexy zombie a nebudu na tom měnit nic ani tentokrát. Cítím zde odér starých ENTOMBED, DISMEMBER. Jedná se o tradiční, klasický švédský death metal načichlý alkoholem, cigaretovým kouřem, plísní a spoustou temné energie. Líbí se mi neurvalost, rebelie, touha se porvat s celým světem. Zároveň jsou THE GENERALS ale velmi dobří muzikanti, kteří dokáží navodit opravdu shnilou atmosféru. "To Hell" je deskou pro všechny, kteří ještě nezapomněli tančit na svých vlastních hrobech. Je odkazem doby, kdy byl smrtící kov ještě upřímný a ryzí. Hergot, nalejte mi někdo pivo, musím si desku pustit ještě jednou. Z tohohle hřbitova nepůjdu jen tak pryč. Zůstanu tady, přidám volume a budu se těšit na další dlouhou noc. Severský death metalový masakr, u kterého praskají víka od rakví!
Asphyx says:
I received the invitation on the wooden lid of the casket. It was written in blood, and I was expected to be in the old cemetery outside the city at midnight. I was looking forward, forbidden always tastes best. The dead began to climb out of the holes just in time. From clay and death in his eyes. Beautiful zombies, could not resist. The first cool tone, the first sharp riff. The Swedish THE GENERALS are back with a new album and they play for us to dance and listen to. Asparagus bones, sometimes someone loses meat, the mood is gloomy. That's exactly how I like it. The graves are open!
As is well known, the band plays a pure-bred Nordic death´n´roll. Music that once originated in old mortuaries, among cursed bodies. It was enough for a few nights in the cemetery and the new album "To Hell" penetrated directly into my blood. The novelty is very well-listenable.
If, like me, you adore the old Swedish death metal school to death, you will also like THE GENERALS. Lots of good ideas, a cool and chilling sound, melodies that really make you dance to the last dance, all this makes the new album a great work to dance and listen to. All the ingredients are mixed in exactly the crackling ratio I like so much. I always dance with the sexiest zombies and I won't change anything this time either. I can smell old ENTOMBED, DISMEMBER here. It is a traditional, classic Swedish death metal smelling of alcohol, cigarette smoke, mould and lots of dark energy. I like rudeness, rebellion, the desire to fight the whole world. At the same time, THE GENERALS are very good musicians who can create a really rotten atmosphere. "To Hell" is a record for everyone who has not forgotten to dance on their own graves. It is a legacy of a time when death metal was still sincere and pure. Damn, someone give me another beer, I have to play the record one more time. I'm not just leaving this cemetery. I'll stay here, add volume and look forward to another long night. Nordic death metal massacre, with coffin lids bursting!
TRACKLIST 1. Faith In Fire (5:06) 2. To Hell (4:02) 3. Evolution Of The Flesh (3:54) 4. Thrill Kill (4:51) 5. Locate Decapitate Incinerate (3:35) 6. No Atonement (3:32) 7. Deadlock (3:24) 8. Demonical Trait (2:56) 9. Bombardment (2:55) 10. Undying Death (4:48)
LINE-UP Rickard Hednar - Vocals & Bass Rickard Fäldt - Guitar Marius Tömte - Guitar Martin Svensson - Drums
Když mi máma v roce 1995 našla doma na stole kazetu "Sinn Fein", zhrozila se. "Co to prosím tě posloucháš?": ptala se a její údiv byl ještě větší, když objevila, že pátý song se jmenuje Fuck me. Tohle slovo znala ze špatně nadabovaných akčních filmů na videokazetách. Byl jsem tenkrát velký rebel a tak jsem prohodil jenom něco o tom, že tohle je hudba budoucnosti.
Uteklo spousta vody v řekách, několikrát se změnila politická situace, mobily nahradily rozhovory tváří v tvář. Něco se ale nezměnilo. Ano, hádáte dobře, moravští SHAARK se s tím pořád nepářou. Pokud máte rádi starý thrash metal, který je dobře zahraný, má drive a pořádný rockový koule, tak neváhejte ani chvilku.
Můžeme mít tisíc důvodů k tomu, abychom desku shodili ze stolu a stejně jako kdysi moje máma jen pokývali hlavou nad špatnostmi dnešního světa, ale tohle je hudba pro staré fanoušky. SHAARK zkrátka hrají poctivý thrash metal slayerovského střihu a hotovo. Návrat po dlouhých čtrnácti letech se nadmíru vydařil. Staří pardálové moc dobře ví, jak na nás, na veterány, kteří pamatují zlatou dobu metalu v devadesátých letech. Ve skladbách je pořád kus rebelie, jako vždy se mi moc líbí bicí (jak zvuk, tak i technika). Je sice pravda, že některé songy by zasloužily trošku zkrátit, opakováním ztrácejí lehce na intenzitě, ale to je jen drobnost, která mi nedokáže pokazit celkový dojem. Líbí se mi produkce alba i zdravá naštvanost, která patří k dobrému thrash metalu, jako k mrtvému zimník. Jasně, že jsme tohle všechno už někde slyšeli. O to ani nejde. Pořád mám chuť pařit, vynadat všem blbcúm, kopnout do vrtule, stále je ve mě vášeň a nadšení pro hudbu jako takovou. Z nahrávky "Deathonation" cítím podobné emoce a náladu. Vysokooktanový thrash metal, u kterého hrozí samovznícení! Ryzí, poctivý výplach mozku ze staré školy. Žraloci znovu útočí!
Asphyx says:
When my mother found the "Sinn Fein" tape on my desk at home in 1995, she was horrified. “What are you listening to?” She asked, and her astonishment was even greater when she discovered that the fifth song was called Fuck me. She knew this word just from action movies on videotapes with terrific dubbing. I was a big rebel then, so I just said something about this being the music of the future.
Some time passed, the political situation changed several times, and mobile phones replaced face-to-face conversations. But something hasn't changed. Yes, you guessed it, the Moravian SHAARK still fighting well. If you like old thrash metal, which is well played, has a drive and a proper rock ball, so don't hesitate for a moment.
We may have a thousand reasons to throw the record off the table and, like my mom once, just nod over the bad things of today's world, but this is music for old fans. SHAARK simply plays honest thrash metal in a slayer style and that's it. The return after fourteen long years was extremely successful. The old veterans know very well how to impress us, the veterans who remember the golden age of metal in the nineties. There is still a bit of rebellion in the songs, as I always like drums (both sound and technique). It's true that some songs deserve to be shortened a bit, they lose a bit of intensity with repetition, but that's just a trifle that can't spoil my overall impression. I like the production of the album and the anger, which belongs to good thrash metal. Of course we've heard all of this before. But I still feel I want to mosh, scolding all jerks, kicking a propeller, I still have a passion and enthusiasm for music as such. I feel similar emotions and mood from the recording of "Deathonation". High-octane thrash metal that is at risk of spontaneous combustion! A genuine, honest old-school brainwash. Sharks attack again!
Kdysi dávno jsem hltal sci-fi povídky o apokalypse. Před třiceti lety a zajímavé je, že spousta předpovědí se splnila. Jsme propojeni v jedné všemocné síti, která nás měla původně spojovat a nyní nás spíše izoluje. O smrtících virech vám asi nemusím nic říkat, přímo to prožíváme teď a tady. Někteří dokonce tvrdí, že apokalypsa dávno začala, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Nenávist, vztek, jedovaté sliny, kterými se, ať chcete nebo ne, stejně nakonec nakazíte. Rozhoduje za nás umělá inteligence, která je chytřejší, než většina populace.
Nová, v pořadí třetí dlouhohrající, deska moravských death thrash groove metalistů AWRIZIS by mohla všude znít z rozhlasu, až bude po apokalypse. Až se náš svět zase očistí od zbytečností. Bude to pochmurný, temný a náročný život. Restart je už ale opravdu potřeba.
"Gears of Fear" krásně vyjadřuje do krvava laděný obal i promo materiály, při poslechu na mě padá stejná beznaděj, jako při sledování večerních zpráv. AWRIZIS dokáží být vznešení, epičtí, rozevlátí, jejich skladby nepostrádají jasné, zřetelné motivy, spoustu rozličných nálad, ze kterých nejvíce převládá melancholie. Občas vyvstane na povrch jemná inspirace třeba takovými HYPOCRISY, SOILWORK, BORKNAGAR, novými CONVULSE. Kapela ale není svázána nijak s žádným stylem. Je spíše vzácnou kompozicí, riffy jsou účelné a songy krásně gradují. Jako bych se procházel po spálené zemi, vzpomínal na to krásné a děsil se ve snech všemi zvěrstvy, kterých je lidstvo schopno. Cloumá se mnou dlouho zadržovaný vztek, smutek, připomínku bych měl snad jenom ke zvuku, který je v některých momentech takový "nevyvážený", působí roztříštěně. Někdy moc nahlas, občas vyniknou zcela jiné nástroje, než bych očekával. Jsou to ale jen drobnosti, jinak jsem spokojený. V téhle kapele se sešla parta velmi talentovaných muzikantů, kteří jsou hraví, skládají inteligentně, s cílem vás rozdrásat do krve. Musím rovnou napsat, že u mě se jim to podařilo. Až jednou zase budete sdílet bolest na sociálních sítích, rozhodně si předtím pusťte tuhle desku. Třeba vás donutí k zamyšlení jako mě. Apokalypsa přichází!
Asphyx says:
Once upon a time, I loved sci-fi stories about the apocalypse. Thirty years ago and interestingly, a lot of predictions came true. We are connected in one omnipotent network that was originally supposed to connect us and now rather isolates us. I probably don't have to tell you anything about deadly viruses, we experience it right now and here. Some even claim that the apocalypse began a long time ago, just look around. Hate, anger, poisonous saliva, which, whether you like it or not, will eventually infect you anyway. Things are decided by artificial intelligence, which is smarter than the majority of the population.
The new, third long-length album of Moravian death thrash groove metallers AWRIZIS could sound from the radio everywhere, after the apocalypse. When our world is cleansed of uselessness again. It will be a gloomy, dark and demanding life. But a restart is really needed.
"Gears of Fear" beautifully expresses the bloody cover and promo materials, while listening to me the same hopelessness as when watching the evening news. AWRIZIS can be noble, epic, distracting, their compositions do not miss clear, distinct motifs, a lot of different moods, but the most prevalent is melancholy. Sometimes a subtle inspiration by bands such as HYPOCRISY, SOILWORK, BORKNAGAR, new CONVULSE come up. But the band is not tied to any style. It is rather a rare composition, the riffs are purposeful and the songs graduate beautifully. It was as if I was walking on scorched earth, remembering the beautiful, and terrifying in my dreams with all the atrocities that humanity is capable of. I have a long-held anger, sadness, I would only like to mention the sound, which in such moments is so "unbalanced", it seems fragmented. Sometimes too loud, sometimes completely different instruments stand out than I would expect. But these are just trifles, otherwise I'm satisfied. This band brought together a group of very talented musicians who are playful, compose intelligently, in order to scratch your blood. I have to write straight away that they succeeded with me. Once you share the pain on social media again, be sure to play this record first. Maybe they'll make you think like me. The apocalypse is coming!
tracklist:
1. Where the True Nature of Human Dwells in Shadows
Ze starého, dávno zapomenutého hrobu trčí kostnatá ruka. S dlouhými drápy, leze pomalu ven. Nemrtví se znovu probudili, aby pomstili svoje hříchy. Kříže jsou obrácený směrem dolů a na zdi kostela hoří pentagram. Potrhané oblečení, neskutečný smrad a tvář od zkažené krve. Bestie je znovu zde, lační po čerstvém mase. Nepomáhá zaříkávání, ani zcela zbytečné modlitby. Peklo zase jednou vydalo svoje svědectví.
Kapelu APOCRYPHETIC mi doporučili samotní démoni. Hluboko pod zemí, v katakombách, kde se hraje pravý syrový death a black metal. Blasfemie, nahrubo nasekaná tma, šílenství. Riffy ostré jako břitva, starodávný plesnivý zvuk, vokál raněné šelmy. Dohromady se jedná o desku, která ničí vše v okruhu několika kilometrů.
APOCRYPHETIC se volně inspirují ve své tvorbě kapelami jako PERDITION TEMPLE, KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, NECROWRETCH. Během poslechu zažijete jen utrpení, strach a budete mít pocit, že vám někdo právě zabodl rezavý nůž do břicha. Kapela dokáže být tajemná, některé motivy jsou jako procházka po hřbitově sebevrahů. Hlavními artefakty, které si z nahrávky odnesete, je ale touha ničit. Zlo je podáváno rovnou, bez příkras a zbytečností. "Heir to the Cosmos" je totálním vyhlazením, nakumulovanou nenávistí. Zažijete u ní muka pekelná, shoříte jako kus masa. Líbí se mi tlak a energie, které dokáže kapela vyvinout. Jednotlivé motivy na mě padají jako lavina, stěna z kostí a lebek. Bestie se probudila a chce krev, čerstvou krev. Zůstávají po ní roztrhaná těla, nářek a beznaděj. Jako po novém albu APOCRYPHETIC. Po každém setkání mám pocit, že potřebuji do žil další dávku, pořádnou porci black death metalu. Po smrti není nic, jenom temnota. Tahle kapela to ví moc dobře a dokázala to znázornit i svojí hudbou. Obraťte všechny kříže směrem dolů, otevřete bránu do pekla! Vynikající smrtící kov s příznaky blasfemie! Masakr!
Asphyx says:
A bony hand protrudes from an old, long-forgotten grave. With long claws, it climbs slowly out. The undead awoke again to avenge their sins. The crosses are turned downwards and a pentagram burns on the wall of the church. Torn clothes, an unreal stench and a face from rotten blood. The beast is here again, hungry for fresh meat. It does not help incantations, nor completely unnecessary prayers. Hell once again release its testimony.
The band APOCRYPHETIC was recommended to me by the demons themselves. Deep underground, in the catacombs, where real raw death and black metal are played. Blasphemy, roughly chopped darkness, madness. Razor-sharp riffs, ancient mouldy sound, wounded beast vocals. Together, this is a record that destroys everything within a few kilometres.
APOCRYPHETIC are freely inspired in their work by bands like PERDITION TEMPLE, KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, NECROWRETCH. While listening, you will only experience suffering, fear and you will feel that someone has just stabbed a rusty knife in your stomach. The band can be mysterious, some motives are like a walk through the graveyard of suicides. But the main artefacts you take away from the recording are the desire to destroy. Evil is served straight away, without embellishments and futility. "Heir to the Cosmos" is a total annihilation, accumulated hatred. You will experience hell torment with it, you will burn like a piece of meat. I like the pressure and energy that the band can develop. The individual motifs fall on me like an avalanche, a wall of bones and skulls. The beast has woken up and wants blood, fresh blood. She is left with torn bodies, lamentation and despair. Like after the new APOCRYPHETIC album. After each meeting, I feel like I need another dose in my veins, a good portion of black death metal. There is nothing after death, only darkness. This band knows this very well and was able to illustrate it with their music. Turn all the crosses down, open the gate to hell! Excellent death metal with symptoms of blasphemy! Massacre!
Tracklist: 01. Liturgy Of The Blade 02. Oppression Through Genocide 03. The Millenial Key 04. Possessed Battalions Conquer 05. Imperial Defenestration 06. Apocalyptic Prophecies 07. Blood Flow 08. Dawn Of Lamentation
band:
Lord of the Carrion Pit: Rhythm Guitar & Vocals Ghoul: Lead Guitar Narzarath: Bass Guitar Infernal Dominator: Drums & Synth
Chodil jsem kolem již několik dní, ale teprve až teď jsem si všiml krkavců, skřehotajících kousek od cesty. Zmrzlá mrtvola mladé ženy zde už musela ležet několik dní. Bez očí, s rukou ukazující někam do dáli. Možná na svého vraha. Nůž zabodnutý v zádech. Vypadá to na dlouhý lov. Musela být neskutečně vystrašená, vyděšená. Dostihl ji v mrazu a ledu, v hlubokém sněhu. Osamocenou. Zakřičím na krkavce, ale jenom se na mě drze podívají. Jsou jako poslové smrti.
Stejný pocit mám i z prvotiny ruských death metalistů CORPSE WORSHIP. Ti hrají temný, mrazivý smrtící kov staré školy, se spoustou ledových melodií. Skladby mají již od prvního setkání velký drive, jsou propracované a připadám si, jako bych se díval do tváře staré mrtvoly.
Songy na mě působí jako návštěva hřbitova sebevrahů. Během celé desky se kolem vznáší poctivý smrad a já si ji opravdu užívám. Inspiraci Rusové čerpali u starých švédských (DISMEMBER, ENTOMBED, DESULTORY, CENTINEX), ale i amerických kapel. Hodně tomu pomáhá surový a syrový zvuk. Radost je pohledět i na krásně morbidní obal, který vás ihned zavede do nečisté hry. Jakoby někdo každým dalším riffem odřezával maso od zmrzlých kostí. Nejedná se sice o nahrávku, která by otočila hudebními dějinami, ale jako vždy oceňuji hlavně upřímnost a opravdovost. Nadšení, které z alba cítím. "Horror Chronicles" je jako četba ze starodávné Knihy mrtvých. Smrt v podání CORPSE WORSHIP přichází jako černý mráz. Převážně ve středním tempu. Divoce, šíleně, zběsile, ale zároveň má jasný řád. Vydávám se znovu na dlouhou cestu. Do sněhu a vánice. Jsem zvědavý, kolik mrtvých těl potkám dnes. Je vám doufám jasné, co mi bude hrát v přehrávači. Ano, ruská pocta starých katakombách se vydařila po všech stránkách a neměla by uniknout uchu žádného pravého old school death metalisty. Syrová, surová hororová výpověď, u které ožívají nemrtví a krev teče proudem. Rakve se otvírají!
sumarizace:
Když si přehrávám "Horror Chronicles" ve svém přehrávači, tak mám pocit, že znovu tančím na hrobech všech death metalových předků. Ostré riffy, chorobný hlas, vše je zahrané s neutuchajícím nadšením pro exhumaci těl. Stylově lze tvorbu CORPSE WORSHIP přirovnat k těm nejlepším albům DISMEMBER, ENTOMBED, DESULTORY, CENTINEX. Jakoby CORPSE WORSHIP zamíchali do obrovské nádoby všechny staré poctivé rezavé ingredience, přidali temnotu, špínu a hnis a podávali podchlazené. Přiznávám na rovinu, že pro mě osobně se jedná o jeden z nejlepších ruských old school death metalových počinů současnosti. Dar zlámat všechny kosti hudbou má málokdo a CORPSE WORSHIP útočí napřímo a bez vytáček. Smrt může mít mnoho podob, často bývá nevyzpytatelná, ale z "Horror Chronicles" doslova odkapává jako zkažená krev. Dávno prokleté pohřebiště vydalo další svědectví! Vynikající album, připomínající starou rakev až po okraj narvanou prašivinou, hnilobou a chladem! Morbidní pozdrav ze záhrobí!
Asphyx says:
When I listen to the record "Horror Chronicles" on my player, I feel like I'm dancing on the graves of all death metal ancestors again. Sharp riffs, a sick voice, everything is played with a constant enthusiasm for the exhumation of bodies. Concerning the style, the work of CORPSE WORSHIP can be compared to the best albums of DISMEMBER, ENTOMBED, DESULTORY, CENTINEX. As if CORPSE WORSHIP mixed all the old, rusty ingredients into the enormous container, added darkness, dirt, and pus, and served supercooled. I must confess that for me, this is one of the best old school Russian death metal records of the present. To have a gift to break all the bones by the music has only the chosen and CORPSE WORSHIP attacks straight and without warning. Death can possess many forms, often unpredictable, but from the album "Horror Chronicles" literally drips like "bad blood". The long time ago cursed burial ground has given further testimony! An excellent album, reminiscent of an old coffin full of dirt, putridity, and cold! Morbid greeting from the grave!
Prague based Necromantic Narcotic Death Doom Metal.
Kytarista Sekeromlat, zpěvák Voluptas a bývalý bubeník The Tower spojili síly a založili novou kapelu pojmenovanou MŮRA. V průběhu loňského roku nahráli dvacetiminutové EP Doom Invocations and Narcotic Rituals, které vyjde ke konci března na kazetě u amerického labelu Caligari Records.
Jedná se o pomalý jeskynní blackened death/doom pro fanoušky kapel jako Temple Nightside, Antediluvian, Grave Upheaval, Encoffination a dánské deathmetalové scény. Nahrávka vznikla v pražském Dödsmord Studiu a první skladbu Chambers of Decay lze poslechnout na Bandcampu kapely a labelu.
Netuším, jestli jsem v nějakém zlém snu nebo jen zažívám ohavné ošklivé zlo. Death metal a black metal se dají hrát různými způsoby. Komplikovaně, nepřístupně. Mě osobně vždy šlo o celkový dojem, jakým na mě hudba působí. Americké SUFFERING HOUR sleduji již od jejich počátků. Pokaždé mě dokázali strhnout do hlubin. Do močálů, ze kterých není úniku. Ostré, chladní riffy, propracované bicí, ale hlavně absolutně podmanivá atmosféra. To zase tolik kapel v tomto ranku neumí.
Novinka "The Cyclic Reckoning" je oproti předešlým zásekům zpočátku ještě víc nepřístupná, než dříve, ale pokud se prokoušete přes první mlhavý závoj, budete odměněni skvělým zážitkem. Pokud rádi a často ochutnáváte krvavé chuchvalce, dusíte se tmou a nadevše milujete záhrobí, tak neváhejte ani chvilku. Tady se hraje přesně pro vás.
"The Cyclic Reckoning" je vystavěno na pevných death a black metalových základech (MORBID ANGEL, INCANTATION, MAYHEM, IMMOLATION) a umně jsou doplněny a rozvíjeny "modernější" prvky (MGLA, AUROCH, DEASPELL OMEGA, THE CHASM, ULCERATE). Vše je potom zabaleno v potrhaném rouchu věčnosti, nihilismu a nicoty. SUFFERING HOUR nejsou jen další rádoby "novátorskou" kapelou v řadě, ale opravdovými členy podzemí. Chladné, rozevláté plochy, smutek, beznaděj, zároveň v pozadí pobublávající oheň, který vás pokaždé až překvapivě spálí. Bořím se po kolena v bahně, jsem neustále stahován do hlubiny. Kdo z nás doopravdy ví, co bude po smrti? Troufám si tvrdit, že tahle smečka nám umožní nahlédnout na druhou stranu. Se skvělým zvukem, originálním a zřetelným rukopisem, se sírou, která vám vypálí cejch do mozku, jsou SUFFERING HOUR jednou z chuťovek pro všechny death black metalové gurmány. Nevím, jestli je to jenom zlý sen nebo jsem vzhůru a svět je už dávno ztracený, ale při poslechu "The Cyclic Reckoning" cítím pradávnou sílu. Zapletený do pavučiny melodií umírám a znovu se rodím. Je to kruh, ze kterého není úniku. Vynikající záležitost pro všechny tmáře, nihilisty a padlé duše!
sumarizace:
Viděl jsem včera člověka, který se svlékl do půl těla uprostřed davu. Poklekl a začal si drásat obličej do krve. Lidé se rozestoupili a poslouchali jeho nářek. Trhal si vlasy, plakal a naříkal. Slepý, osamocený, ponížený. Chvíli jsem stál opodál a potom pochopil. Potkal jsem prokletého, zavrženého, zničeného. Viděl jsem jedince, kterého zcela ovládli démoni strachu a nenávisti.
Na tento a spoustu jiných, velmi podobných zážitků, jsem si vzpomněl i při poslechu black death metalových šílenců SUFFERING HOUR. Jejich hudba je stejným způsobem temná, prokletá, maniakální. Stačilo několik poslechů a také jsem byl během dne donucen často pokleknout a začít si drásat obličej do krve. Smrt si totiž, jak je všeobecně známo, nevybírá.
Poslouchám album "The Cyclic Reckoning" a připadám si jako v jiné dimenzi. Potkávám jen samé vyděšené tváře, těším se na každý další motiv, na každý riff. Mám pocit, že mi postupně houstne krev v žilách, hniji za živa. Na albu se mi vlastně líbí úplně všechno. Zajímavé nápady, surový hutný a masivní zvuk, obal, u kterého se zastavíte a budete nad ním přemýšlet. Novou desku SUFFERING HOUR lze v určitých momentech připodobnit ke kapelám typu MORBID ANGEL, INCANTATION, MAYHEM, IMMOLATION, MGLA, AUROCH, DEASPELL OMEGA, THE CHASM, ULCERATE. Nejedná se o žádnou prvoplánovou odpočinkovou muziku, ale spíše složitější záležitost, kterou ocení spíše přemýšlivější fanoušci. Osobně jsme se do nahrávky dostával také delší dobu, zpočátku mi přišla příliš komplikovaná a nepřístupná. Přesto mě pořád něco lákalo k dalšímu setkávání. Death black metal, který nám letos SUFFERING HOUR předkládají možná i vám rozdrásá obličej do krve. Budete si připadat jako posedlí démony. Temnota je koneckonců na albu všude přítomná, tak proč se jí nepodat. Propracovaný smrtící kov s démonickým účinkem! Peklo!
Asphyx says:
I saw a man undressing half-body in the middle of the crowd yesterday. He knelt down and began to wrinkle his face into the blood. People parted and listened to his cry. He tore his hair, crying and moaning. Blind, alone, humiliated. I stood nearby for a moment, then understood. I met a cursed, condemned, destroyed. I saw an individual completely controlled by demons of fear and hatred.
I remembered this and many other very similar experiences while listening to black death metal madmen SUFFERING HOUR. Their music is in the same way dark, cursed, manic. It was enough to listen it a few times, and I was often forced to kneel often during the day and start wrinkling my face into the blood. Death, as is well known, does not choose.
I listen to "The Cyclic Reckoning" and I feel like in another dimension. I just meet all the frightened faces, looking forward to every other motive, every riff. I feel like my blood is gradually thickening in my veins, rotting alive. I really like everything on the album. Interesting ideas, raw, dense and massive sound, a cover where you can stop for a while and think about it. The new SUFFERING HOUR album can be compared to bands like MORBID ANGEL, INCANTATION, MAYHEM, IMMOLATION, MGLA, AUROCH, DEASPELL OMEGA, THE CHASM, ULCERATE.. It is not a relaxation music, but rather a more complicated issue that will be appreciated by more thoughtful fans. Personally, I also got into the record for a long time, initially I found it too complicated and inaccessible. But something still lured me to listen it again and again. Death black metal, which SUFFERING HOUR presented to us this year may even rip your face into blood. You will feel like possessed by demons. After all, darkness is present everywhere on the album, so why not to enjoy it? Sophisticated black death metal with a demonic effect! Hell!
Tracklist: 01. Strongholds Of Awakening 02. Transcending Antecedent Visions 03. The Abrasive Black Dusk Part II 04. Obscuration 05. The Foundations Of Servitude
Představte si velký kovový trychtýř. Také mě, svázaného na židli, někde hluboko, několik metrů pod zemí. Můj mučitel ke mě pomalu jde a v ruce kývá kladivem. Usmívá se. Pohladí mě po hlavě a potom mi do lebky zatluče trychtýř. Nalije do něj ředěnou kyselinu, abych umíral pomalu. Stane se tak a já se dostanu na druhou stranu. Do země stínů a fantazie. Stejně jako při poslechu nové desky francouzských THE SCALAR PROCESS.
Technický, progresivní death metal není zrovna stylem, který bych rád a dobrovolně vyhledával. Většinou mě podobná alba spíše rozhodí, než abych si je užíval a ctil. U "Coagulative Matter" udělám výjimku. Je totiž vznešené, odlehčené, devastující.
"Coagulative Matter" je deskou ze stejné líhně jako nahrávky CYNIC, THE FACELESS, ARCHSPIRE, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST, COEXISTENCE, HATEFUL, GORGUTS, OBSCURA a spousty dalších progresivců. Je to samozřejmě muzika složitá na poslech, náročná, určená spíše pro muzikanty, než pro běžného strávníka. Musíte mít hlavu otevřenou, nejlépe i trychtýř, zatlučený hluboko do mozku. Technika, spousta různých zákoutí, melodií, které jdou těžko uchopit. THE SCALAR PROCESS jsou dle mého někdy možná až moc rozevlátí, obyčejný fanoušek smrti potom, stejně jako já, tápe a marně hledá nějaký záchytný bod. Ale ono tak má asi být, je to chtěné a současné trendy to vyžadují. Já vlastně s deskou nemám žádný zásadní problém, vše je zahrané jak z partesu, kluci jsou skvělí muzikanti, kteří umí nejen dobře své řemeslo, ale i skládat. Jen občas ztrácím pozornost, ale to bude hlavně tím, že se podobnému death metalu opravdu spíše vyhýbám. Zároveň ale cítím z alba určité chvění, touhu a vášeň, vesmírnou energii, chcete-li. Ona jsou slova možná zbytečná, tentokrát je opravdu lepší poslouchat, nechat na sebe všechen ten zdánlivý chaos působit, nechat si zatlouct do hlavy trychtýř a prolít si mozek kyselinou. Technický, progresivní death metal, který řeže přímo do živého!
sumarizace:
THE SCALAR PROCESS nám letos přinášejí ochutnávku toho nejkvalitnějšího progresivního death metalu. Pokud se zaposloucháte pozorněji, najednou zjistíte, že jste spolu s kapelou jedno tělo i mysl. Muzika je sice složitá, náročná a spletitá, ale obsahuje v sobě určitý, velmi přitažlivý neklid. Nálada celého alba je chladná, ale zároveň přitažlivá. Jakoby v sobě hudba obsahovala nějakou magickou formuli. Poslouchat doporučuji s čistou a otevřenou myslí. Pak vynikne tahle ledová technická krása nejlépe. Nezapomíná se ani na melodie. A teď už mě prosím nechte, než abych psal slova, budu raději poslouchat. Inteligentní technický death metal, zahraný s noblesou! Wov!
pro fanoušky: CYNIC, THE FACELESS, ARCHSPIRE, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST, COEXISTENCE, HATEFUL, GORGUTS, OBSCURA
Asphyx says:
THE SCALAR PROCESS published a taste test of the progressive highest quality death metal. If you listen to it carefully I will realize that you are the one with this band – one body, one mind. This music is complicated, ambitious and complex, however it has some kind of a restlessness which is very magnetic. The mood of this album is very cold but very magnetic. It feels like it has some kind of magical formulation inside. I would suggest listening to it with an open and clear mind. Than you can feel the cold technical beauty. They don´t forget melodies. And now, let me go please, more than write a words I would prefer listening to this album. Intelligent technical death metal which is played with a nobleness. Wow!
for fans: CYNIC, THE FACELESS, ARCHSPIRE, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST, COEXISTENCE, HATEFUL, GORGUTS, OBSCURA
tracklist:
1. Elevation 2. Cosmic Flow 3. Ink Shadow 4. Celestial Existence 5. Mirror Cognition 6. Poisoned Fruit 7. Azimuth 04:15 video 8. Beyond The Veil Of Consciousness 9. Ouroboros 10. Coagulative Matter 11. Somnambulation
Line up -
Eloi Nicod - Guitars, Composition
Mathieu Lefevre - Vocals
Clement Denys - Drums
Guest appearances -
Clement Denys (Fractal Universe) - Session drums for the album
Scott Carstairs (Fallujah) - Guest Solo on Ink Shadow
Mark Garrett (Kardashev, Viraemia) - Guest vocals on Mirror Cognition
Enlia - Female choirs on Azimuth
Tommy Bonnevialle (Virulent Depravity, DeathAwaits) - Guest piano solo on Coagulative Matter
Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?
Cheers for the interview. We are a 3 piece from Tokyo Japan. Tak is on guitar but it is easy to mistake his axe for a grinding buzzsawwwwwww. Ryo bashes the coffins into dust. And I am Adam - mucous dripper and toe clipper thief. We play death/grind with the help of HM-2, bags filled with rancid and soggy dog food and buzzsaws turned to maximum speed. Some have compared our sound to old school Swedish death metal meets Swedish grindcore ala Regurgitate.
Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?
Ryo handled and has handled everything of ours since the inception of the band. We do everything in house as far as recording and mixing and mastering, so we are all very grabby hands on with the sound and final product. Most of the recordings are done at our dungeons of doom (living room).
How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?
I believe Obliteration Records pressed 1000 CDs for the Japanese release. Headsplit in the US pressed 100 or 200 tapes as well. There are a few other versions being discussed at the moment too.
Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?
I handle all of the family friendly lyrical content for the band. Lyrics are usually influenced by things such as boogers that grow on butts, smegma filled apple pies, dogs that can bring back the dead, mucous burgers and pools filled with ooze. You know..the standard.
Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?
Our ghoul friend Suzy based in Sweden made our logo and she really did a great job I think. Of course social media is important for any band to use at this point. It has indeed caused an overload of the senses, and it’s harder to weed out the awful from the disgusting. But many people rely on these mediums for information about shows and projects and releases so we must get in line with the other fecal booger zombies and do the same.
Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?
We chose Obliteration Records naturally because Naru from Butcher ABC is a true ooze sucking, lava eating, zit popping maniac!!! He understands our vision and always takes care of his fellow fiends. Cheers to Butcher ABC! We have also been lucky to work with many many other killer labels who have believed in Mortify and the message of drinking sewage sausage juice at night.
Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?
We all have many inspirations but I think we can all agree on bands like Impetigo, Agathocles, Pungent Stench, Carnage, Dismember, Warsore, Regurgitate.
Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?
We have not sent any press packets or zit pies to any labels. Thankfully all of the labels have sent us correspondence via letter attached to maggot filled backpack attached to pigeon dog.
How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?
We have played a lot of shows over the past 4 years being a band ranging from small club shows, studio shows and bigger festivals in Tokyo. We will play anywhere for any size crowd, as long as the maniacs are ready to DIE FOR THE SAWWWW!
What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?
Right now we have our new ep out entitled “Grotesque Buzzsaw Defilement” We will promote that for a while. And we are currently wrapping up everything for the upcoming split 7 inch with H.A.R.M. on 625. Hail Max Ward! As for the band, we really want to play in Europe once this virus has gone back to its cold dark tomb.
How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?
You can find us on FaceBook and Twitter and bandcamp. Just search “mortify 666 Tokyo grindcore Buzzsaw zombie brain sauce phlegm in rectum Sweden worship metal”.
Thanx for the interview.
Hey my friend, thanks for the interview and kind words. Thanks for all the sicko grind and death metal maniacs around the globe repping Mortify. We appreciate it and hope to see you in person. Hail hail hail and spill (the toxic gastric juices).
