New album ASPHYX - Necroceros (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 28. září 2017

Home » » Recenze/review - AKERCOCKE - Renaissance in Extremis (2017)

Recenze/review - AKERCOCKE - Renaissance in Extremis (2017)


AKERCOCKE - Renaissance in Extremis
CD 2017, Peaceville Records

for english scroll down please

Vznáším se v podivném tichu, našlapuji na stovky ostrých střepů. Třesu se  chladem, otevírám svoji duši zlu. Třináctá komnata, od které mi právě předali klíče. Řekli jdi a pochop nicotu! Vstoupil jsem, se strachem v zádech. Byli tam, ledoví, ostří a šílení jako dřív. AKERCOCKE.

Návrat po deseti letech! Pusťte fanfáry, tohle je album, které drásá nervy! Od prvního poslechu, až do dnešního dne, pořád objevuji nová a nová zákoutí. Kousky překapané tmy, smíchané s ledem. Novinka "Renaissance in Extremis", opět upletená z toho nejjemnějšího death metalu, blacku a progresivity, znovu poctivě řeže. Klaním se až k zemi, tahle deska mnou totiž doslova prostoupila. Jako nabroušený nůž.



AKERCOCKE připomínají hráče rulety, kteří prosévají mezi prsty prach nás všech. Deska má krásně melancholickou náladu, ale dokáže být i náležitě drsná a surová. Těch nálad a emocí je na ní obrovské množství. Slyším z ní vzdálené ozvěny MORBID ANGEL, ale i třeba VOIVOD, OPETH, PORCUPINE TREE, KING KRIMSON, DEVIN TOWNSEND. Není to zase tolik důležité, hlavní je výsledek a ten je neskutečným způsobem naléhavý, jiskřivý, temný, bolestivý a obestřený temným závojem věčnosti. Člověk má chuť být padlým básníkem, skočit ze skály do hlubin nebo tančit s nemrtvými šílený tanec smrti. Vše je zde dávkováno v perfektně vyváženém poměru, se skvělým zvukem a vokálem, který nepřehlédnete. Tohle je návrat ve velkém stylu a mě nezbývá nic jiného, než prohlásit AKERCOCKE za nesvaté! Padlí andělé zase hoří! Vynikající nahrávka, která má v sobě dokonalou esenci chladu, tmy a melancholie!


Asphyx says:

I am floating in strange silence, hitting hundreds of sharp shards. I tremble by cold, opening my soul to evil. The thirteenth room, from which they just handed keys to me. They said "Go and understand the nothingness!")! I entered - shivers down my spine. They were there, ice, blades and crazy as before. AKERCOCKE.

Return after ten years! Let go of fanfare, this is an album that crackles nerves! From the first listening, to this day, I still discover new and new corners. Shreds of darkness mixed with ice. The novel "Renaissance in Extremis", once again knitted from the finest death metal, bang and progressivity, agjust slays. I bow down to the ground, because this album really came right through me like a sharpened knife.

Akercocke resemble roulette players, who sieve between their fingers the dust of all of us. The album has a beautifully melancholic mood, but it can also be rough. The mood and the emotions are enormous. I can hear distant echoes from MORBID ANGEL, but also VOIVOD, OPETH, PORCUPINE TREE, KING KRIMSON, DEVIN TOWNSEND. But that's not so important, the main thing is the result and it is incredibly urgent, sparkling, dark, painful and encircled by the dark veil of eternity. Man has the desire to be a fallen poet, to jump from a rock to the depths or to dance a mad death dance with the undead. Everything is served in a perfectly balanced ratio, with great sound and vocals will not be unnoticed. This is a comeback in style, and I have to claim that AKERCOCKE are unholy! Fallen angels are burning again! Outstanding recording that has the perfect essence of cold, darkness and melancholy! 

Tracklist:
1. Disappear
2. Unbound by Sin
3. Insentience
4. First to Leave the Funeral
5. Familiar Ghosts
6. A Final Glance Back Before Departing
7. One Chapter Closing for Another to Begin
8. Inner Sanctum
9. A Particularly Cold September

band:
Share this games :

TWITTER