Recenze/review - ARCHGOAT - Worship the Eternal Darkness (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 3. prosince 2021

Recenze/review - DISHELL - Teutonic Beat (2021)


DISHELL - Teutonic Beat
CD 2021, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Pokud jste propadli metalu jako já, tak moc dobře víte, že krvavé kořeny nelze jen tak vytrhnout. Rád a často se čím dál tím více vracím do minulosti. K samotným základům extrémních stylů. Vždy se mi líbila v hudbě surovost, síla, energie, hromady popraskaných kostí, které zůstávaly poházeny všude kolem po poslechu zásadních desek žánru. Polské DISHELL jsem neznal vůbec. Nové album "Teutonic Beat" mi přišlo na recenzi a nečekal jsem vůbec nic. Nakonec mám obličej rozsekaný do krve.

Je totiž pátek a já píšu a poslouchám. Jsem unavený z práce, z lidí kolem, ze spousty zbytečných informací, které se na nás v dnešní době valí jako lavina. Chci pivo, svůj pokoj a hudbu jako hrají DISHELL. Death metal, crust, punk. Texty v mé oblíbené polštině. Deska na mě opravdu působí jako návrat po časové ose zpět. 


Pocházím ještě z doby, kdy byl metal špinavý a hnusný, když kolikrát nadšení a touha ničit převládaly nad hráčským uměním. Štvou mě umělohmotné nahrávky dnešních dní. Dřív šlo hlavně o tlak, o energii, o to, udělat pořádný bordel. Možná právě proto se mi "Teutonic Beat" líbí. Kapela si na nic nehraje, skladbám věřím, cítím, že je hrají od srdce. A vůbec mi nevadí, že se nejedná o nic převratného. Jde o to nás hlavně vykostit. A myslím, že se to povedlo. Ve stylu starých švédských kapel, ve stylu punku a crustu, v rytmu tančících zombie nám Poláci předkládají náklad syrového masa, které už značně zapáchá. Slyším zde ozvěny CELTIC FROST, ANTI CIMEX, DISFEAR. A jsem spokojený. Mám totiž pivo, volný čas, který hodlám využít právě podobnou hudbou. Nemusím nad ní přemýšlet, jen si tak kývat spokojeně hlavou do rytmu a nic neřešit. Doporučuji. Připadá mi totiž, že je dnes spousta lidí v podivné křeči, že se nedokáže uvolnit, zařvat si a vyplivnout ze sebe nakumulovanou energii a zdravou naštvanost. Stylový obal, slušný tradiční zvuk. Myslím, že netřeba řešit nic dalšího. DISHELL to do vás naperou pod tlakem, až vám pukne lebka. Potom se ale dostaví klid a stav blaženosti. Death punk crust! Kosti praskají!


Asphyx says:

If you've fallen into metal like me, you know very well that bloody roots can't just be uprooted. I like and often go back and forth. To the very basics of extreme styles. I've always liked the brutality, strength, energy, piles of cracked bones that have been thrown all around after listening to the essential records of the genre. I didn't know Polish DISHELL at all. The new album "Teutonic Beat" came to my review and I didn't expect anything at all. Eventually, my face is cut into blood.

It's Friday and I write and listen. I'm tired of work, of people around me, of a lot of useless information that rolls over us like an avalanche these days. I want beer, my room and music like they play DISHELL. Death metal, crust, punk. Lyrics in my favourite Polish. The record really seems like a timeline return to me.


I come from a time when metal was dirty and disgusting, when many times enthusiasm and the desire to destroy prevailed over the art of playing. I am annoyed by the plastic recordings of today. It used to be mainly about pressure, about energy, about making a real mess. Maybe that's why I like "Teutonic Beat". The band doesn't play anything, I believe in the songs, I feel that they play them from the heart. And I don't mind at all that this is nothing revolutionary. It's mainly about boning us. And I think it worked. In the style of old Swedish bands, in the style of punk and crust, in the rhythm of dancing zombies, the Poles present us a load of raw meat that already smells bad. I hear echoes of CELTIC FROST, ANTI CIMEX, DISFEAR. And I'm satisfied. I have beer, free time, which I intend to use with similar music. I don't have to think about it, just nod my head to the rhythm and don't solve anything. I recommend. It seems to me that a lot of people today are in a strange spasm, that they can't relax, roar and spit out their accumulated energy and healthy anger. Stylish packaging, decent traditional sound. I don't think anything else needs to be addressed. DISHELL will push it under you until your skull breaks. But then there is peace and a state of bliss. Death punk crust! The bones are cracking!


--TRACKLISTING--
1. Prosto w noc
2. Kres
3. Niewiedza
4. Szczujnia
5. Rynsztok galaktyk
6. Zmory
7. Zagłady rytm
8. Lament
9. ACAB

--LINE-UP--
Janek - drums
Kamil - guitar/voc
Łukasz - bass
Maciek - guitar

--BAND CONTACT--
https://www.facebook.com/dishell666/
https://dishell.bandcamp.com
https://www.instagram.com/dishell666/

--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS
https://www.selfmadegod.com
https://www.facebook.com/selfmadegod
https://www.selfmadegod.bandcamp.com
https://www.instagram.com/selfmadegod_records
https://www.soundcloud.com/selfmadegodrecords
https://www.youtube.com/user/SelfmadegodRecord

KNIŽNÍ TIPY - V temnotě - Mike Omer (2019)


V temnotě - Mike Omer
2019, Cosmopolis

Většinou se mi nezdají žádné sny, ale po přečtení druhé knihy od Mika Omera, jsem je měl vskutku děsivé. Jeho popis toho, co se děje s člověkem, když je pohřbíván zaživa, je opravdu šílený a hmatatelný. Četl jsem jedním dechem, byl napnutý, překvapený. Sešly se tu všechny pocity, podle kterých považuji knihu za dobrou. Autor je opravdu skvělý vypravěč, dokáže být i ve všem tom marastu vtipný (scénky s Marvinem by klidně mohly aspirovat do nějaké komedie). Zoe je úžasná, Tatum také. 

Mám rád vyšetřovací dvojice, muže a ženu, kde to mezi nimi jiskří. Případ je opět velmi propracovaný, po každé kapitole jsem přemýšlel, kam by se mohl děj dále ubírat. Navíc píšu o death metalu, který se podobnými tématy často zaobírá a tak se staly některé pasáže velmi dobrou inspirací. Neviděl jsem, neslyšel, nevnímal. Jen jsem si četl. Děsilo mě vrahovo vysílání vražd v přímém přenosu. Uvědomil jsem si, jak je vlastně šílené, jakým způsobem lze dnes technologie zneužít. Mám neodbytný pocit, že něco podobného se doopravdy stalo. Určitě jsem o tom četl někde ve zprávách. 

Chodí mezi námi bohužel spousta šílenců. Mohl bych si číst jen komedie, obklopit se hezkými věcmi a vymazat zlo z celého života. Ale sami moc dobře víte, že to nejde. V dnešní době na nás šokující obrazy, příběhy, nenávist a jed útočí ze všech stran. Možná jsme už trošku otupělí. V temnotě je příběh, který se klidně mohl opravdu stát. Je svým způsobem hrozně lidský, obyčejný, syrový. A to se mi právě hodně líbí. Žádné nevysvětlitelné záhady, ani dokonalí vyšetřovatelé - supermani. Jen lidé z masa a kostí, se svými slabostmi.

Chytil jsem se, navnaděn předchozím V mysli vraha a kniha se mi líbí tak nějak stejně. Mám rád podobný styl vyprávění, ten chlad, temnou mysl dalšího magora, který měl samozřejmě zlé dětství. Vždycky pak přemýšlím, jestli by nebylo lepší podobné jedince izolovat, případně popravit. Ale to je na jinou diskuzi. Oceňuji i to, že Omer popisuje velmi citlivě reakce pozůstalých. Je vnímavý, empatický, i tyto vedlejší postavy jsou vykresleny opravdu reálně.

Představa, že mě někdo pohřbí zaživa, patří k těm nejošklivějším, co jsem četl. Ne že bych trpěl klaustrofobií, ale Omer popisuje vše tak neskutečně uvěřitelně, že jsem i já zavřený a bojuji o život. Ano, opravdu jsem měl několik ošklivých snů. Proč bych to nepřiznal, je to přeci také důkaz toho, že je kniha velmi dobře napsána. Ušel jsem za den něco kolem 20 km v lesích. Povídali jsme si s manželkou, jen tak, protože byl klid. Vzduchem poletoval sníh. Šli jsem kolem jednoho starého hřbitova. A já ji nemohl nic prozradit, protože knížku ještě nečetla. 

Pak přijdete domů a říkáte si, jak jsou ti obyčejní policisté (ne Zoe a Tatum) trošku tupí, vy už přeci tušíte! Protože už je vám teplo, vytvořili jste si v hlavě pokračování. Otáčíte další stránku a jste v Texasu. Noční můry ožívají, fantazie pracuje na plné obrátky. Psychologie vraha je  vykreslena ve velmi reálných barvách. Zoe má ale strach i o sestru, v minulém díle se totiž vrátil ještě jeden sériový vrah, kterého potkala jako mladá holka ze sousedství. Pošle jí fotku s její sestrou. A vy se pak bojíte, drásá vám to nervy a nemůžete se odlepit od stránek. Vše graduje a ani k tomu nejsou potřeba hektolitry krve a zaručeně geniální mozek. 

V temnotě a V mysli vraha považuji za jedny z nejlepších psycho thrillerů, co jsem v poslední době četl.


KNIŽNÍ TIPY - V mysli vraha - Mike Omer (2019):

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Video s dívkou drápající nehty víko své rakve patřilo k tomu nejhoršímu, co Zoe kdy viděla. Ještě víc ji však znepokojil popisek: Experiment číslo jedna.

Ona i její partner, zvláštní agent Tatum Gray, dělají, co mohou, aby našli monstrum stojící za šokujícím videem, ale brzy se na webu objeví další a je nalezena druhá mrtvá dívka. Zoe má navíc plnou hlavu jiného vraha, který ji pronásleduje od dětství a teď se zaměřil na její mladší sestru.

Vždy věděla, že ji práce může přivést předčasně do hrobu, ještě nikdy se ale neocitla v takovém nebezpečí.



---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 2. prosince 2021

Recenze/review - UNDER THE CHURCH - Total Burial (2021)


UNDER THE CHURCH - Total Burial
EP 2021, Pulverised Records

for english please scroll down

Nebezpečná zatáčka v mlze se stala i mým osudem. Jezdil jsem tudy každý den. Cestou do práce i domů. Spoustu let. Dnes to bylo ale od rána jiné. Viděl jsem kolem sebe divné stíny, slyšel tichý šepot. Jako bych se ocitl v nějakém starém hororu. Poslouchal jsem nové EP maniaků UNDER THE CHURCH a přidával postupně hlasitost i rychlost. Dlouhý smyk, srážka s náklaďákem plným kostí. Prolítl jsem skrz sklo a nabodl se na protější strom. Poslední, co si pamatuji z našeho světa, tak byly dlouhé protáhlé postavy bez tváří. Vítej v záhrobí!

Prosévám mezi prsty svůj vlastní prach a poslouchám pečlivě. Tahle hudba je přesně mojí krevní skupinou. Divoká, neurvalá, zběsilá, chladná a ostrá, jako čepele čerstvě nabroušených nožů. Starý dobrý švédský death metal, ušpiněný punkem a černou tmou. Myslím, že se mi bude na onom světě moc líbit. 


Nevím, jak to máte nastavené vy, ale já mám poslední roky neodbytný pocit, že je spousta lidí zralá na psychiatra. Vše je vyhrocené, osekané na kost. Každý se snaží šokovat, všude jenom jed a skrytá nenávist. Pokaždé, když je mi z toho špatně, jdu si pustit podobné desky, jako je "Total Burial". Vypnout všechny sítě světa a jít jako za starých dobrých časů tančit na hrobech. Deska je velmi dobře zahraným výletem do doby, kdy světu vládly kapely jako ENTOMBED, DISMEMER, NIHILIST, NIRVANA 2002, MASTER, CIANIDE a samozřejmě AUTOPSY. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Nahrávka má skvělý zvuk i obal a působí na mě jako setkání s tsunami. Nebo již zmiňovaná srážka s náklaďákem plným kostí. UNDER THE CHURCH vám vyrvou mozek z hlavy, očistí ho od zbytečností a vrátí zpět. Jestli máte každý pátek po práci sto chutí vypadnout na hřbitov, nezapomeňte si s sebou "Total Burial" vzít. Obsahuje v sobě totiž všechny potřebné ingredience pro pořádnou pařbu v márnici. Letošní nahrávka je totiž velmi temná, studená a zároveň v sobě obsahuje velké množství nakumulované energie. Poctivý surový death metal, který vám přelomí čelist! 


Asphyx says:

A dangerous bend in the fog also became my destiny. I drove this way every day. On the way to work and home. Lots of years. But today it was different from the morning. I saw strange shadows around me, heard a low whisper. It's like being in some old horror movie. I listened to the new EP of UNDER THE CHURCH maniacs and gradually added volume and speed. Long skid, collision with a truck full of bones. I flew through the glass and stabbed the opposite tree. The last thing I remember from our world was the long, elongated figures without faces. Welcome to the grave!

I sift my own dust between my fingers and listen carefully. This music is exactly my blood type. Wild, unruly, furious, cold and sharp, like the blades of freshly sharpened knives. Good old Swedish death metal, soiled with punk and black darkness. I think I will really like it in the afterlife.

I don't know how you set it up, but I've felt the last few years that a lot of people are ready for a psychiatrist. Everything is sharp, cut to the bone. Everyone is trying to shock, just poison and hidden hatred everywhere. Every time I'm sick of it, I go to play similar records like "Total Burial". Turn off all the nets of the world and go dancing like the good old days dancing on graves. The album is a very well-played trip to a time when bands like ENTOMBED, DISMEMER, NIHILIST, NIRVANA 2002, MASTER, CIANIDE and of course AUTOPSY ruled the world. There is nothing left anywhere, nothing is missing anywhere. The recording has a great sound and cover and looks like a tsunami to me. Or the already mentioned collision with a truck full of bones. UNDER THE CHURCH will snatch your brain from your head, cleanse it of unnecessary things and bring it back. If you have a hundred appetites to drop out of the cemetery every Friday after work, don't forget to take "Total Burial" with you. It contains all the necessary ingredients for a proper party in the morgue. This year's recording is very dark, cold and at the same time contains a large amount of accumulated energy. Honest raw death metal that will break your jaw!


about UNDER THE CHURCH on DEADLY STORM ZINE:




TRACKLIST
1. Day Of Reckoning
2. Spit On Your Grave
3. Total Burial
4. Depraved Vocation
5. Just Another Death

středa 1. prosince 2021

Recenze/review - BONDED - Into Blackness (2021)


BONDED - Into Blackness
CD 2021, Century Media Records

for english please scroll down

Již podruhé se sešli odpadlíci z německých thrash metalových kapel, aby hráli - ano hádáte opět správně. Thrash metal. Nabroušený, divoký, zběsilý, s refrény, za které by se nemusela stydět kdejaká heavy metalová smečka. Minule jsem uzavřel recenzi větou o tom, že se jedná o velice slušnou desku, která řeže jen někdy. Platí to svým způsobem i letos, akorát mě jejich hudba baví zase o něco méně. Novinka je ještě víc nemastná, neslaná, řekl bych. Možná jsem měl volit asi jiný styl zápisu. Napadlo mě příště narvat do jednoho článku třeba pět nahrávek, které mě příliš neberou. 

Fanoušci by si vrněli blahem a ostatní by alespoň měli informaci, že nějaké album vůbec vyšlo. Nebudeme si nic nalhávat, "Into Blackness" je druhá liga jak vystřižená. A nic na tom nezmění velmi dobrá propagace a nadšení kritiků z lesklých časopisů. Jedná se o takový ten thrash metal se spoustou póz a klišé, kterými se dnes mainstreamové kapely tak často pyšní. 


Nejvíc mi vadí dvě věci. Za prvé zvuk, který je nevýrazný a obyčejný. A samozřejmě přeřvaný. Za druhé - nápady. Pořád si tak nějak myslím, že skladby musí řezat, pálit, musíte mít chuť se k nim vracet a musíte si je pamatovat. Při poslechu "Into Blackness" mám ale neodbytný pocit, že jsem všechno už slyšel snad tisíckrát. To sice platí dnes asi u všech metalových kapel, ale ono taky záleží na způsobu, jakým to podáte. A BONDED jsou děsně předvídatelní, dokonce si říkám, že kdybych desku neslyšel, vůbec nic by se nestalo. Chybí mi ksicht, touha ničit nebo jen obyčejnej prašivej thrash metal, který kdysi všichni hrávali ve svých domovských kapelách. Ještě jedna věc, abych nedej bože nezapomněl. Ingo se mi za mikrofonem u ASSASSIN hrozně líbí, ale tady? To je jak deklamování z thrash metalových učebnic pro základní školy. Čekal jsem od něj také rozhodně víc. Album působí hrozně neuceleně, nezajímavě, nemá v sobě vášeň. Ale tak, fanoušci si myslím přijdou na své, zase mají důvod utratit své peníze a všichni nakonec budou spokojeni. Tedy kromě mě, já se raději po dobrém thrash metalu poohlédnu jinde. Buďte dobří! 


sumarizace:

"Into Blackness" je dalším obyčejným albem v řadě. Chybí mi větší drive, síla, postrádám energii. BONDED se nedá upřít snaha, ale mají divný zvuk, produkci i obal. A dobrých nápadů je příliš málo. Snažil jsem se do nahrávky dostat dlouhou dobu, ale bohužel se mi to nepovedlo. Můj verdikt je tak jasný. Obyčejný průměrný thrash, který vůbec nepálí. Hodnotil bych tak maximálně padesáti procenty


Asphyx says:

"Into Blackness" is the next ordinary album in a row. I miss bigger drive, power, energy. I can't deny BONDED the effort, they have ordinary sound, production and cover. But there're only a few ideas. I've tried to get to the recording for a long time, but unfortunately It failed. My verdict is clear. Classic average thrash that doesn't burn at all. I would evaluate maximum of fifty percent.



about BONDED on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - BONDED - Rest in Violence (2020)

LP:

Side A

The Arsonist
Watch (While The World Burns)
Lilith (Queen Of Blood)
The Holy Whore
Division Of The Damned
Into The Blackness Of A Wartime Night

Side B

Destroy The Things I Love
Final Stand
Ill-Minded Freak
Way Of The Knife
The Eyes Of Madness



Recenze/review - BEASTLURKER - Celestial Henchwhores Aflame (2021)


BEASTLURKER - Celestial Henchwhores Aflame
CD 2021, Godz ov War Productions

for english please scroll down

Oheň očišťuje. Od špíny, od hnusu. Plameny olizují tvoje nohy a stále si myslíš, že svůj názor neodvoláš. Bůh neexistuje, není přece možné, aby dopustil všechno zlo, které je kolem. Lhali ti, celý život ti lhali. Kněží s jedovatými jazyky. Slibovali mír a rozhřešení. Místo toho si zažíval jenom nenávist. Proč, ptáš se stále dokola. Tiché úsměvy a slova o lásce a odpuštění. Ne, už jim nevěříš ani slovo, radši shoříš na hranici.

Mám rád starý black metal, uctívám i smrtící kov. O muzice píšu již dlouhé roky a stále vyhledávám převážně kapely, které svoji tvorbu směřují do devadesátých let minulého století. Dovolte mi, abych vám představil skupinu z Chicaga. Divoké maniaky BEASTLURKER, kteří když hrají, tak si připadám, jako bych byl spalován plamenem.

 

Kapela má velký dar složit dobrou skladbu. Bolestivou, temnou a chladnou. Ostré melodie, prašivý zvuk, jedovatý vokál. Jsem ve staré kobce a čekám na poslední soud. Nikomu jsem nikdy neublížil, jen si stojím za svým názorem. Tohle je jediný pravý black death metal. Nikdy to neodvolám. Nepomáhá na mě zaříkávání, ani zbytečné modlitby. Žijeme zase v divné době, když nás zavírají za odlišné myšlenky. Raději zapalte ohně a poslouchejte desky jako "Celestial Henchwhores Aflame". Satan musí mít radost, stejně jako já. Usmívá se a sedí na svém trůnu. Užívá si mrazivou a temnou atmosféru, s chutí se podívá na pekelný obal. Osobně se mi album opravdu líbí a rád se k němu vracím. Pokaždé, když vidím někde někoho, koho ponižují za jeho názory, pokaždé, když někde hoří oheň. BEASTLURKER v sobě mají takovou tu zdravou naštvanost, kterou mám u této hudby tolik rád. Jsem při poslechu opravdu zavřený mezi chladnými zdmi a čekám, až mě zítra vyvedou ven. Půjdou pomalu, s hlavou vztyčeno. Vynechám poslední jídlo, ale nechám si znovu zahrát "Celestial Henchwhores Aflame". A to pořádně nahlas. Nikdy se nebudu klanět falešným modlám! Tahle nahrávka je totiž opravdu skvělá. Black death metal, u kterého shoříte na popel!


Asphyx says:

The fire cleanses. From dirt, from disgust. The flames lick your feet and you still don't think you can revoke your opinion. God does not exist, it is not possible for him to commit all the evil that is around. They lied to you, they lied to you all their lives. Priests with poisonous tongues. They promised peace and absolution. Instead, he experienced only hatred. Why, you keep asking. Silent smiles and words of love and forgiveness. No, you don't believe a word of them anymore, you better burn at the border.

I like old black metal, I also worship deadly metal. I have been writing about music for many years and I am still looking for mostly bands that go to the nineties of the last century. Let me introduce a group from Chicago. BEASTLURKER wild maniacs who, when they play, feel like I'm being burned.


The band has a great gift for composing a good song. Painful, dark and cold. Sharp melodies, dusty sound, poisonous vocals. I'm in an old dungeon waiting for the Last Judgment. I have never hurt anyone, I just stand by my opinion. This is the only real black death metal. I will never call it off. Neither incantations nor unnecessary prayers help me. We live in a strange time again, when we are locked up for different thoughts. You better light fires and listen to records like "Celestial Henchwhores Aflame". Satan must be as happy as I am. He smiles and sits on his throne. He enjoys a frosty and dark atmosphere, looks at the hellish packaging with gusto. Personally, I really like the album and I'm happy to return to it. It's bad when I see someone they humiliate for their views, every time there's a fire somewhere. BEASTLURKER have such a healthy anger in them, which I like so much about this music. I'm really locked between the cold walls when I listen and I'm waiting for me to be led out tomorrow. They walk slowly, their heads held high. I'll skip the last meal, but I'll have "Celestial Henchwhores Aflame" played again. And really loud. I will never bow to false idols! This record is really great. Black death metal that will burn you to ashes!


Tracklist:
01. Celestial Henchwhores Aflame
02. The Apex Sadis
03. Muted Vociferations Hemorrhaging From A Cesspit Of Condemnation
04. Trocar
05. Bellows Of Infernal Bliss
06. Ligature
07. Pygmalion Archetypal Decasia
08. Pseudorosicrucian
09. Pawns Of The Fetid King
10. Noctivagant Wisdom

Line-up:
J. Geist - guitars
S. Boersma - bass
M. Maggio - drums, voice, elegies



A few questions - interview with black death metal band from USA - BEASTLURKER.

A few questions - interview with black death metal band from USA - BEASTLURKER.

Ave, can you introduce your band to our readers? 

– When was it founded and what style of music do you play etc.? No problem. Beastlurker was founded in mid-2017. We dwell in Chicago, Illinois, U.S.A. and essentially write and perform explorative, cathartic black metal music while paying respects to certain stylistic approaches deemed “traditional.” 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering? 

The new album was tracked, mixed and mastered at Iron Hand Audio down the hall in the prison-like labyrinth we rehearse in. How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? So far, the record has been released digitally, on compact disc, and cassette. 350 cd’s and 66 cassette tapes were manufactured with another 100 cassettes currently in the printing process. A vinyl release is intended for sometime 2022. 


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

M.A. Maggio (I) wrote all lyrics for the EP and full-length. The subject matter largely deals with first-hand human experience. Experiences which have affected who and what I am. Topics range from hallucinogenic teachers, psychodramas, truth-seeking, death, violence, outrage, anguish, addictions, psychological torment...to the human will, the death of meaning, occult research, self-improvement, and so on...all of which are projected through a positive lens of art. These mostly negatively perceived themes become constructive and positive once crossed into the realm of artistic creation. 

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Benno from Viral Designs created the logo, Sang from Vhan Artworks created the sigil. I put the social media pages and Bandcamp page together. I do consider these platforms important as they are our main method of sharing any updates and divulging any information thought to be worth it. 


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you? 

We are very pleased with the Polish label Godz of War Productions. Greg and his people do outstanding work in the fields of support, integrity, and representation. This label released both the EP and full-length. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration? 

A few bands we enjoy and respect are Angelcorpse, Bolzer, Dissection, Peste Noire, Dead Congregation, Baptism, Destroyer 666, Morbid Angel, Havukruunu, Urn, etc… I believe inspiration is omnipresent. It just needs to be discovered, acknowledged and forged into a useful tool. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

 The full-length was sent to no one aside from Godz ov War. Greg received the first opportunity to release it as we were satisfied and appreciative of all that transpired with the EP. In other words, we remained loyal. 


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

The Covidian era we continue to reside in has limited us to 2 gigs thus far. Both performances took place in Chicago. However we are scheduled to perform alongside the maniacs in American outfits Lurid, Exaugurate, and Pig’s Blood this Dec, 17th in Chicago. I’d say our 2nd performance was slightly superior to the first. (Haha) 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band? 

We’ve got a split offering completed with a black metal band from the midwest U.S. that is patiently waiting for a release. The objectives for the future are to simply stay productive, improve in all facets, and to deliver our draconian artform in a live setting to as many corners of the world possible. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information? 

We can be directly messaged through our social media accounts or emailed at sirmaggio667@gmail.com 

Many hails, Jakub. Cheers, M.A. 

Thanx for the interview.

úterý 30. listopadu 2021

Recenze/review - HYPOCRISY - Worship (2021)


HYPOCRISY - Worship
CD 2021, Nuclear Blast

for english please scroll down

Padesát minut melodického death metalu s výjezdy až někam k heavíku je na mě opravdu hodně moc. Říkám to rovnou, aby skalní fanoušci kapely přestali číst a jali se raději dělat něco jiného. Kdysi dávno, v devadesátých letech jsem měl tuhle smečku opravdu rád. Jenže jak šel čas, tak jsem postupně ztrácel zájem. Někdy kolem roku 2005 jsem si pak udělat za tvorbou švédských melodiků pomyslnou tečku. Naživo se mi  vůbec nelíbila. Odešel jsem zklamaný a naštvaný, že jsem vyhodil tolik peněz za lístek.

Pojďme ale k novince. Já vám nevím, opravdu dnešní většinoví metalisti chtějí podobný zvuk? Schválně jsem si půjčil i CD a přijde mi neskutečně uřvané. Jasně, že se zvučí primárně pro sluchátka a mp3, ale i na současnou dobu mi připadá sound děsně plastový. Nechápu, jak něco takového může Peter Tägtgren pustit ven. Nicméně, všiml jsem si, že podobným nešvarem trpí hlavně kapely od tohoto labelu. To není pocit, to je fakt. 


Úsměvné jsou i některé texty. Kdyby mi bylo patnáct, možná, ale dnes? To si fakt kapela takové velikosti nedovede najmout někoho, kdo by je uměl? Hudba se snaží tvářit temně, chladně a mrazivě, ale můj hlavní dojem z ní je hlavně - je to hrozně utahaný! A když už se zrychlí, tak jsou riffy tak neskutečně obyčejné, že je mi až stydno. Možná jsem uzavřený jen ve své bublině, ale třeba refrény jsou vyloženě úsměvné. Mě zase tolik nevadí u metalu klišé (některé desky i celé kapely jsou na nich postaveny), ale musím hudbu muzikantům věřit. Mě připadá "Worship" zkrátka hrozně umělé, nedospělé, bez nadhledu a takové té radosti, která by měla být ze skladeb cítit. Možná je to kalkul, který se zdá vychází, protože napříč světem je deska neskutečně (až nerealisticky) chválena. Ale asi je to fakt tím, že jsem jiný já, mám odlišné vnímání hudby. Schválně, třeba takoví THE CROWN mě neskutečně rozsekali. Jenže ti dokáží vyvolat tlak, naštvanost, chlad a mráz. Od HYPOCRISY jsem čekal vichřici, která by mě smetla a dostal jsem jen studený větřík, který může vyděsit snad už jen metalový dědky v kožených kalhotách. Jsem taky starej pes, ale pořád chci od muziky šťávu, uvěřitelnost, musí být zajímavá, sexy, musím ji vnímat všemi póry celého těla, musí mi kroutit vnitřnostmi. A to tady nedostávám. Bohužel. Unavené a plytké. 



sumarizace:

HYPOCRISY mě letos svojí novinkou "Worship" nepřesvědčili. Najde se zde sice pár dobrých motivů, ale jako celek je album poměrně slabé. Mám pocit, že se HYPOCRISY stále opakují a časem se dostavuje pocit prázdnoty. Nedokážu si skladby zapamatovat a dostat je do hlavy. Bohužel. Něco málo na mě funguje, ale zbytek je jen nuda. Kam se poděla agresivita? Kam dravost? Legendární švédští melodičtí death metalisté HYPOCRISY nahráli průměrné album, které bych hodnotil maximálně šedesáti procenty.


Asphyx says:

HYPOCRISY didn't persuade me with their news "Worship" this year. Even though there are a few good themes, but the album as a whole is rather weak. I feel that HYPOCRISY repeat themself and after some time there is coming the feeling of emptiness. I can't remember the songs and get them in my head. Unfortunately. Something is well done, but the rest is just boredom. Where is the aggression? Where is ferocity? Legendary Swedish melodic death metalist HYPOCRISY recorded an average album that I evaluated maximum of sixty percent.



tracklist:
1. Worship
2. Chemical Whore
3. Greedy Bastards
4. Dead World
5. We're The Walking Dead
6. Brotherhood Of The Serpent
7. Children Of The Gray
8. Another Day
9. They Will Arrive
10. Bug In The Net
11. Gods Of The Underground


Recenze/review - CUTTERRED FLESH - Sharing is Caring (2021)


CUTTERRED FLESH - Sharing is Caring
CD 2021, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Existuje nepřeberné množství způsobů, jak mučit lidské tělo. Když poslouchám nové album českých brutálních death metalistů CUTTERRED FLESH, tak mám neodbytný pocit, že mi někdo trhá rozžhavenými kleštěmi maso od kostí. Mozek se vaří ve vlastní šťávě, z reproduktorů vytéká adrenalin. Kapela je zpět a je ve skvělé formě, jako starý kat, který už nemusí nikomu nic dokazovat.

Již během několika prvních poslechů jsem si říkal, že na mě deska působí velmi lehkým, svěžím dojmem. Myšlena teď určitá samozřejmost, s jakou se do mého těla zařezávají jednotlivé riffy. Kolem pobublává jako vroucí krev basa a podupávám si do rytmu. Ano, zvuk je skvělý! Čitelný, temný, chladný a masivní. Základem je tradiční brutální death metal ve stylu SUFFOCATION, DEPRAVITY, GODLESS THRUTH, ABORTED, BENIGHTED. Když ale budete poslouchat pečlivěji, zjistíte, že máte tu čest s přesně dávkovanými progresivními pasážemi. Pánové tak působí velmi originálně a zapamatovatelně. 


Jsem neklidný, jsem donucen přemýšlet. Tohle zase tolik moc kapel neumí. Skloubit dohromady talent, schopnost složit dobrou skladbu a ještě navíc přidat kus něčeho neotřelého, zajímavého, propracovaného. Jako bych seděl ve starém sklepě a přemýšlel o tom, co si pro mě připraví příště? Bude to oheň? Ostré nože? Hřeby do uší? Nechám se překvapit, zatím si budu "Sharing is Caring" rvát pod tlakem do hlavy. Přiznám se bez mučení, že jsem už dlouho neslyšel album, které by mě takhle smetlo. Je vynikající po všech stránkách. Zmínit musím i parádní stylový obal od Pära Olofssona. Určitě znáte ten pocit, když jdete prázdnou ulicí za tmy. Nepozoruje mě někdo? Chlad hluboko uvnitř žaludku, odlesk nože ve stínu. Přesně podobné zážitky mám i s tímto albem. Možná bych chtěl najít i nějaké chyby, ale dle mého nejsou a hlavně není čas nad něčím tak obyčejným přemýšlet. CUTTERRED FLESH vás totiž nenechají ani na chvilku vydechnout. Udržují neustále moji pozornost, nahrávka má skvělou dramaturgii, jestli mi rozumíte. Songy postupně gradují, pálí a bolí, i po dlouhé době se k desce hrozně rád vracím a užívám si ji. Stále objevuji nové a nové momenty.  S lokty ponořenými do dutiny břišní se  usmívám. Ano, přesně takhle to mám rád! Velmi přemýšlivé, masivní, těžké, inteligentní, temné, surové album. Morbidní brutální death metalová symfonie s temně krvavým otiskem! 


Asphyx says:

There are countless ways to torture the human body. When I listen to the new album of Czech brutal death metalists CUTTERRED FLESH, I have an unquenchable feeling that someone is tearing meat from my bones with hot tongs. The brain boils in its own juice, it draws adrenaline from the speakers. The band is back, and is in great shape, like an old executioner who can't prove anything to anyone anymore.

Already during the first few listens, I thought that the record made a very light, fresh impression on me. Now a certain idea is taken, with which the individual riffs are cut into my body. The bass is bubbling around like boiling blood and I stammer to the beat. Yes, the sound is great! Legible, dark, cool and massive. The basis is traditional brutal death metal in the style of SUFFOCATION, DEPRAVITY, GODLESS THRUTH, ABORTED, BENIGHTED. But if you listen more carefully, you will find that you have the honor of precisely dosed progressive passages. Gentlemen thus look very original and memorable.


I'm restless, I'm forced to think. Again, not many bands can do that. Combine talent, the ability to compose a good song and even add a piece of something new, interesting, sophisticated. Like I was sitting in an old basement thinking about what he would prepare for me next? Will it be a fire? Sharp knives? Ear studs? I will be surprised, in the meantime I will fight "Sharing is Caring" under pressure in my head. I confess without torture that I haven't heard an album in a long time that would sweep me like this. It is excellent in all respects. I must also mention the great stylish cover by Pär Olofsson. Surely you know the feeling when you walk an empty street in the dark. Is anyone watching me? The cold deep inside the stomach, the reflection of the knife in the shade. I have exactly similar experiences with this album. Maybe I would like to find some mistakes, but in my opinion, they are not and mainly there is no time to think about something so ordinary. CUTTERRED FLESH will not let you breathe for a moment. They keep my attention all the time, the recording has great dramaturgy, if you understand me. The songs gradually graduate, burn and hurt, even after a long time I really like to return to the record and enjoy it. I am constantly discovering new and new moments. I smile with my elbows immersed in my abdomen. Yes, that's exactly how I like it! Very thoughtful, massive, difficult, intelligent, dark, raw album. Morbid brutal death metal symphony with a darkly bloody imprint!


about  CUTTERRED FLESH on DEADLY STORM ZINE:




Track listing -
1. Vibrio Vulnificus
2. Black Aurora
3. Where Only Old Flesh Stinks
4. Good Boy - Romantic Relationship With Necrotic Tissue (ft. Von Young of Lividity)
5. The Mystery Of The Black Hen
6. Amused By The Tenacity Of A Dying Whore
7. Knife Is Not The Enemy
8. My Favourite Bodybag
9. Progressive Body Adjustment (Bonus)

Line up -
Jiri Krs - Vocals
Vitali Novak - Guitar
David Krombholz - Guitar
Zdenek Hnizdil - Bass
Frantisek Drazdansky - Drums

Artwork by Par Olofsson (Aborted, Immolation)

Recenze/review - PATHOLOGY - The Everlasting Plague (2021)


PATHOLOGY - The Everlasting Plague
CD 2021, Nuclear Blast

for english please scroll down

Přiznám se. Nečekal jsem to. Chodil jsem si po světě veselý a spokojený. Nic jsem neřešil a problémy házel za hlavu. Pořád jsem se usmíval. Jednou mi ale úsměv na tváři ztuhl. Bylo to na ulici, cestou z práce. Krásný den, dívky vlnící se kolem. Padl jsem na zem v křeči, držel se za břicho a ze všech otvorů mi tekla krev. Nikdo mi nepomohl, všichni se jen snažili získat co nejlepší záběr na své mobilní telefony. Posmrtná křeč, zčernal jsem a když jsem odcházel na druhou stranu, zatleskali mi. Budou mít co sdílet.

Přiznám se. Nečekal jsem to. V americké brutální death metalové legendě PATHOLOGY se za poslední roky vyměnila spousta muzikantů. Dalo by se říci, že nezůstal kámen na kameni. Výsledkem je letošní deska, která mě velmi pozitivně překvapila. Je surová, chladná, krvavá, ale také propracovaná a obsahuje v sobě poctivý tlak. 


Obie Flett má mocný mrtvolný vokál. Riffy jsou nabroušené jako skalpely z té nejkvalitnější oceli. Vše náležitě řeže a pálí. Navíc to není jen tupé přehrávaní již dříve slyšeného, ale pánové se opravdu snažili nad skladbami přemýšlet. Nevybočují sice nijak z mantinelů stylu, ale nahrávka se velmi dobře poslouchá. Je techničtější, syrovější, s masivním zvukem. Dostanete pořádný flák syrového masa, vytaženého rovnou z mrazáku. PATHOLOGY se drží tradičních hodnot, zachovávají si svůj rukopis a je to dle mého jen a jen dobře. Smrt si také nevybírá, je nespravedlivá, zákeřná, nenávistná a zlá. Podobné nálady cítím i z "The Everlasting Plague". Je pro mě svěžím, i když značně zatuchlým, větrem v márnici. Líbí se mi, jakým směrem se kapela ubírá. Vložené melodické prvky jejich tvorbu obohatily a mám doslova morbidní radost z každého setkání. Koneckonců, patologové a řezníci nejsou jenom dobří řemeslníci, ale musí také dávat do své práce srdce. A to od Dave Astora a jeho spolubojovníků cítím z každého songu. Novinka je hodně zasmrádlá, studená, jako ruce dobře uleželé mrtvoly. Atmosféra je podmanivá a připomíná nejvíc asi okamžiky, kdy vás vytáhnou na pitevní stůl. PATHOLOGY jsou jako smečka pitbulů. která vás roztrhá na kusy. Chorobný brutální death metal nejvyšší kvality!


Asphyx says:

I'll admit it. I wasn't expecting it. I've been walking around happy and content. I didn't worry about anything and put my problems behind me. I was always smiling. But one day, the smile on my face froze. It was on the street, on my way home from work. Beautiful day, girls waving around. I fell to the ground convulsing, holding my stomach, blood pouring from every orifice. No one helped me, everyone was just trying to get the best shot on their cell phones. I convulsed, I went black, and when I walked away to the other side, they applauded me. They'll have something to share.

I'll admit it. I wasn't expecting it. In the American brutal death metal legend PATHOLOGY, a lot of musicians have changed in the last years. You could say that no stone has been left unturned. The result is this year's album, which surprised me very positively. It is raw, cold, bloody, but also sophisticated and contains honest pressure.


Obie Flett has a powerful deadpan vocal. The riffs are sharpened like scalpels of the finest steel. Everything cuts and burns properly. Moreover, it's not just a dull rehash of what you've heard before, but the gentlemen have really tried to think about the songs. They don't really break out of the boundaries of style, but the recording is very listenable. It's more technical, rawer, with a massive sound. You get a good slab of raw meat, pulled straight from the freezer. PATHOLOGY sticks to traditional values, they keep their signature and it's only good in my opinion. Death doesn't choose either, it is unfair, insidious, hateful and evil. I feel a similar sentiment from "The Everlasting Plague". For me, it is a fresh, if rather stale, wind in the morgue. I like the direction the band is taking. The infused melodic elements have enriched their work, and I literally get a morbid joy out of every encounter. After all, pathologists and butchers are not only good craftsmen, but they must also put their heart into their work. And I can feel that from Dave Astor and his bandmates in every song. The new stuff is very musty, cold, like the hands of a well-laid corpse. The atmosphere is captivating and is most reminiscent of the moments when you're pulled onto an autopsy table, I guess. PATHOLOGY is like a pack of pit bulls that will tear you apart. Sick brutal death metal of the highest quality!



about PATHOLOGY on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. A Pound Of Flesh
02. Perpetual Torment
03. Engaging In Homicide
04. Procession Of Mangled Humans
05. Viciously Defiled
06. Diseased Morality
07. Submerged In Eviscerated Carnage
08. Corrosive Cranial Affliction
09. As The Entrails Wither
10. Dirge For The Infected
11. Death Ritual Deciphered
12. Decomposition Of Millions

band:
Dave Astor - Drums
Obie Flett - Vocals
Ricky Jackson - Bass
Dan Richardson - Guitars




pondělí 29. listopadu 2021

Recenze/review - EXODUS - Persona Non Grata (2021)


EXODUS - Persona Non Grata
CD 2021, Nuclear Blast

for english please scroll down

Dobře, tak já to zase zkusím. Minule jsem se totiž zařekl, že už se do psaní podobných recenzí nebudu pouštět. Thrash metal jde poslední roky nějak mimo mě. Sice to je styl, díky kterému jsem se dostal k radosti zvané metal, ale dnes už příliš kapel, které by mě zaujali, není. Jsou samozřejmě výjimky, jako letošní E-FORCE (recenze zde: https://www.deadlystormzine.com/2021/11/recenzereview-e-force-mindbender-2021.html), které mě dokáží zvednout ze židle, ale to je přeci jen jiná odrůda.

EXODUS nahrávají dlouhá alba. Já mám raději kratší. Jinak si ale není vesměs na co stěžovat. Zvuk je opravdu vynikající, je slyšet každý nástroj, riffy řežou a Tom Hunting za bicíma připomíná zuřivou bestii. Melodie jsou typicky "exodusovské", Mr. Souza řve skoro jako za mlada. Přesto se moje myšlenky někdy toulají úplně někde jinde. Jako řemeslo je "Persona Non Grata" vypilované k dokonalosti, ale čekal jsem přeci jen ještě něco navíc. 


A tak si říkám, že bych si měl jako stará páka mlaskat blahem, vynášet desku do nebes a blahořečit ji. Potom sedím v pokoji, poslouchám novinku v různém stádiu rozpoložení, v odlišných náladách, unavený i odpočatý a přemýšlím, proč nedošlo k vzájemnému přenosu jako kdysi. "Persona Non Grata" je vlastně nahrávkou, která je skvělá po všech stránkách. Řemeslně určitě, akorát mi chybí zásah přímo do srdce. Jakoby mě kapela jen tak zlehka fackovala, přitom jsem očekával a chtěl, aby jsem dostal pořádně pěstí. Můj názor asi většina posluchačů a fanoušků (tam se to tak nějak očekává) sdílet nebude, ale myslím si, že by bylo dobré, aby zazněl taky trošku kritičtější názor. Ona je deska opravdu dobrá, legenda ze sebe vymáčkla maximum, akorát jsem si říkal, že by neškodilo hudbu trošku něčím okořenit. Já vím, fans by jim to asi dali sežrat, ale zase na druhou stranu, to je opravdu baví hrát pořád dokola to samé? To se dá tolerovat u kapel z druhé ligy, ale u EXODUS? Dobře, tak to nějak shrňme. Pokud uctíváte tuhle smečku bezezbytku, tak budete nadšeni. Pokud jste thrasheři, tak to samé. Pokud ale jako já hledáte u hudby trošku něco jiného, desku si užijete, sem tam se k ní vrátíte a pak dáte v hodnocení ze staré známosti 7 z 10. 


sumarizace:

Legendární thrashové komando EXODUS letos vydalo své další dlouhohrající album. Je plné energického thrashe, který je klasický a tradiční. Jedná se určitě o solidní záležitost, ale mě přeci jen chybí něco navíc. Novinka "Persona Non Grata" je odpovědí na staré postupy, na zlatou éru thrashe a je zahrána opravdu velmi dobře. Škoda, že pánové nedodali více zajímavějších pasáží, pestřejších momentů. Každopádně, nahrávka určitě potěší každého thrash maniaka. Thrash metalové album, které je nabroušené jen někdy!


Asphyx says:

Legendary thrash commando EXODUS released their next long playing album this year. It is full of energic thrash that is classic and traditional. This is definitely a solid stuff, but after all I 'm missing something extra. New "Persona Non Grata" is the answer to the old methods, the golden era of thrash and it is played really well. It's a pity that the gentlemans didn't give more interesting passages, more colourful moments. Anyway, every thrasher maniacs will be pleased with this recording. Thrash metal album that is sharpened only sometimes!

about EXODUS on DEADLY STORM ZINE:
Minirecenze/minireview - EXODUS - Blood In, Blood Out (2014)

tracklist:
1. Persona Non Grata
2. R.E.M.F.
3. Slipping into Madness
4. Elitist
5. Prescribing Horror
6. The Beatings Will Continue (Until Morale Improves)
7. The Years of Death and Dying
8. Clickbait
9. Cosa del Pantano
10. Lunatic-Liar-Lord
11. The Fires of Division
12. Antiseed

band:
Steve "Zetro" Souza - zpěv
Gary Holt - kytara
Lee Altus - kytara
Jack Gibson - baskytara
Tom Hunting - bicí


Interview - SULPHUROUS - I live death metal.

Interview with death metal band from Denmark - SULPHUROUS.

Answered M., thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - SULPHUROUS - The Black Mouth Of Sepulchre (2021):

Ave SULPHUROUS! I have been listening to your new album „The Black Mouth of Sepulchre“ for some time now and I still discover something new in it, some new pieces of darkness. I have to say that I thought that your album will be great but this completely killed me. The album is great. How are your reactions from your fans and what about reviews?

Hi there, M. speaking

I’m completely blown away about the amazing reactions from fans and the great reviews that has been dropping in. I didn’t think this album would be received this well. So, I’m very happy about everything.

Have you played your new songs live already? How do they work with fans? Do you have any potential hit? For me it would be probably „Shadows Writhing like Black Wings“.

No, we haven’t. Sulphurous hasn’t played live for the last 8 years or so. So, i can’t answer that question sorry.

How did you compose new material for „The Black Mouth of Sepulchre“? How SULPHUROUS compose?

The material which is not that new anymore since I made the songs between 2017-2018 or so, and 1 song is all the way back from 2012. I write everything for Sulphurous and made this album at home shortly after the first album.


Who is the author of your lyrics? What are your lyrics about and where do you find inspiration?

I also wrote all the lyrics for The Black Mouth of Sepulchre. The lyrical concept for the album is centered about death and the creeping slow march towards the end, combined with a bit of ancient malevolence in them.

I found the inspiration from different writers of Philosophical, fantasy and poets. Old and new books.

I also like the cover for the new record. The author is my favourite painter Paolo Girardi. This time, the motive really worked. How did you get together with Paolo? And why him? Is the painting painted to order or have you already chosen from the finished works?

Thanks, yeah it really is an amazing painting he did here. Paolo painted the cover for my other band Hyperdontia – Nexus of Teeth album. So, I knew him from this. And I have been admiring his work for a long time. I actually started out talking with Timo Ketola just before he passed away REST IN POWER. Then I talked with the guy who did the early Cruciamentum stuff. But I’m glad I ended up working with Paolo Girardi, because he captured the essence of my music and the mood on the record perfectly. I asked him for specific stuff, and he did an excellent job. So, I will definitely work with him again.


The sound of the album is really great. It is dark, cold and sharp at the same time. In what studio did you recorded? Were you able to have any comments during the recording and at the final sound and mastering?

The Black Mouth of Sepulchre was actually recorded by us - the band on our own. T. on drums recorded his drums at his studio on his own. M.C. who helped on bass for this recording did it in his home studio. And I recorded the guitars, vocals, and piano at the studio where I also rehearse. It is the same place where Las Ballade has his studio and he mixed and mastered the album. Las did an amazing job with this beast. He made the sound just as we wanted it to be so very happy to work with my old friend from Ballade Studios.


How did you actually get into playing death metal? You can feel from your music that you are also a fan of true death! When did you start playing and what bands did you go through? What about the first concert? Who was your role model and whom did you admire in your beginnings?

I started going to shows when I was around 9-10 years old, when my brother would drag me to punk/hardcore shows in Copenhagen. Then later that evolved into eviler, darker, and more obscure music. The same thing happened for me playing music. I started playing guitar in a punk band and then it went in a more extreme, fast, and demonic direction. So, it has been a kind of journey through different kinds of genres before I ended up the right place.

Yes I am.

I guess I started playing guitar when I was around 10, but it was around I was 15 that I bought my first electric guitar and really started rehearsing every day for many hours. Uhh I miss those times. Hehe

I guess the cross over from hardcore/punk for me was early crust/stenchcore bands from the UK then later bands as Bolt Thrower, Morbid Angel, Death and Deicide.

Don’t remember the first show. It was probably my brother and sister playing with their first band when I was around 9.


On concerts in the Czech Republic I often hear that there is not enough people going on concerts nowadays. I would like to know how is it in Denmark. For us you are a big country with a lot of bands and promoters. A lot of bands go to your country to play when they are on a tour. Do people go on death metal concerts in Denmark? And do you prefer playing in a small club or on big festivals?

Denmark a big country, hehe, I feel like Denmark is a very tiny place. But yes, there is a lot of bands popping up all the time, and most of them actually are quite good.

For many years the scene was actually pretty dead, and no one went to shows, (only diehard fans) and people didn’t really care about touring bands. But luckily for us, the bands, things started to change, and there is a big show up at most concerts and people go because they want to support bands, see their show and buy their merch. That is amazing.

It depends on what show or festival it is. If it’s a show or festival where the promoters and bookers give a damn and take good care of the band then I love playing. But it sucks big time if you’re on tour and have driven maybe 10 hours to get to the show, and there is no one there to help you get in and get ready on stage, no food, no drinks and no place to sleep. But it’s so nice when it’s the opposite, and you feel welcome and taken good care of.


The theme of the concerts is also connected with the previous question. How are SULPHUROUS with them? Do you play often and often? Do you prefer festivals or smaller clubs? And are you even willing to travel far? Aren't you attracted to a longer tour?

I can´t answer for Sulphurous here since we don’t play live anymore. But I can answer for my other bands. Ascendency, Hyperdontia, Night Fever and Taphos which play live and tour as much as possible. I love to tour and travel to places far away to play in front of people who haven’t seen us before. When not home with my family, I live for the shows man. Nothing better than to be on tour and see the world and play great shows. I see myself very lucky to have been to so many countries and experienced so many great things while touring. Wouldn’t be without it.

Nowadays, there is a lot of young bands who start to play “old school death metal”. Most of them are not very good, but there are some good bands who realize what is this music about. Do you have any favourite band which would be able to make those “good old days” alive again?

If you mean “never” bands, then in the underground scene I would maybe go for – Dead Congregation and Kaamos. Older bands would be Deicide, Morbid Angel and Nile.


What does death metal mean to you? Is it a lifestyle, a hobby, relaxation? How would you define it? You can easily embark on philosophical considerations.

I live death metal. For me it is life. It’s definitely a hobby, but so much more than that. It could also be a way to relax, since death metal is being played very often at home and it’s a great way to enjoy myself, relax or get in the mood for some ripping death. I don’t know where I would be without this in my life. I would probably have a very boring life if I didn’t have this.

A necessary question at the end. What is SULPHUROUS planning in the coming months? What can we fans look forward to?

Hopefully the vinyl edition of the album hehe. Since it has been delayed almost 6 months. Besides that, I’m not sure. I have 2 other records coming out soon, and one more where were only missing the vocals to record. So, this is probably what will take my time over the next couple of months. After that I will probably prepare more sinister and abhorrent songs for you.

Thank you so much for the interview. I'm leaving for work in a minute. I'll go around the cemetery. It is clear what will play in the player - „The Black Mouth of Sepulchre“. And really loud. I wish the album the best possible sales and I hope that it will reach as many listeners as possible. Good luck to you in private! Death metal forever!

Thanks… Evig Er Kun Døden

Recenze/review - SULPHUROUS - The Black Mouth Of Sepulchre (2021):

Recenze/review - SULPHUROUS - Dolorous Death Knell (2018):

TWITTER