DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 9. prosince 2023

Recenze/review - CONVOCATION - No Dawn for the Caliginous Night (2023)


CONVOCATION - No Dawn for the Caliginous Night
CD 2023, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Domů jsem se vracel až pozdě večer. Mraky byly nízko a slunce dávno zapadlo. Zdánlivé ticho lesa mě objímalo jako mrtvá milenka. Přízraky vylézaly ze stínů a pod nohama mi křupal čerstvý sníh. Samota těla i duše. Létal jsem v oblacích, toulal se v zamrzlých močálech na onom světě. Potkával jsem mrtvá těla, zmrzlá na kost. S vyděšenými tvářemi, s prázdným pohledem. Když jsem potom přišel domů a četl si ve starých knihách, tak jsem u toho poslouchal novou desku finských death doomařů CONVOCATION. 

Ti mě umí vždy pohřbít zaživa, dostat na druhou stranu, za mlhavou oponu všedních dní. Kývám se spokojeně do rytmu. I letos se totiž jedná o hudbu, která nejlépe vynikne v mrazivých dnech, mezi dlouhými stíny. V pochmurném čase, kdy se příroda kolem ukládá ke spánku a démoni tančí mezi zasněženými hroby. 


Již jsem to psal mnohokrát. Dobrý doom metal musí být zahraný od srdce. Musíte věřit každému tónu, muzika vám musí proniknout hluboko do podvědomí. I letos se mě mrazí v zádech a užívám si smutné a záhadné melodie. "No Dawn for the Caliginous Night" je albem, které v sobě má zvláštní melancholickou náladu, která lze velmi těžko vyjádřit slovy. Lepší je jen tak sedět a poslouchat a nebo se procházet zmrzlou zasněženou krajinou. Jakoby se do songů otisklo ticho temných lesů, starých pohřebišť. Finové mají velký talent na to, napsat skvělé motivy. Novinka je v rámci žánru velmi pestrým albem. Kapela čerpá ze široké palety vlivů od kapel jako MOURNFUL CONGREGATION, LYCUS, SLOW, HOODED MENACE, EYE OF SOLITUDE, KATATONIA, EVOKEN. Zároveň mají svůj jasný a originální rukopis. Dívali jste se někdy na řeku v zimě? Kusy ledu, vznášející se na vlnách, světlo, odrážející se od hladiny a někdy i utopené tělo, které konečně nalezlo klid. Je zajímavé, jaké představy se ve mě probouzí, když tuhle desku poslouchám. Pro mě je to jasný důkaz, že se nahrávka opravdu povedla. Podepisuji vám to vlastní krví. Neznám nic lepšího, než návrat z dlouhého výletu v lesích do vyhřátého domu. Dívám se na oheň v krbu a nasávám pach smutku i smrti. CONVOCATION mě i letos omotali pavučinami a přesvědčili o tom, že je velmi příjemné být jejich fanouškem. Padám po zádech do hlubiny, umírám a znovu se rodím. Všechno se vrací v kruhu a smrt je zase jednou velmi blízko. Temný, mrazivý doom death metalový opus! Pochmurná symfonie smrti!


Asphyx says:

I didn't get home until late in the evening. The clouds were low and the sun had long since set. The apparent silence of the forest embraced me like a dead lover. Ghosts crawled out of the shadows and fresh snow crunched under my feet. Solitude of body and soul. I flew in the clouds, wandering in the frozen swamps of the other world. I met dead bodies, frozen to the bone. With frightened faces, blank stares. Then when I came home and read in my old books, I listened to the new album by Finnish death doomsters CONVOCATION. 

They can always bury me alive, get me to the other side, behind the foggy curtain of everyday life. I sway contentedly to the rhythm. Again this year, this is music that stands out best on frosty days, between long shadows. In the gloomy time, when nature around is going to sleep and demons are dancing among the snowy graves.


I've written this many times before. Good doom metal must be played from the heart. You have to believe in every note, the music has to penetrate deep into your subconscious. I'm getting chills this year too, enjoying the sad and mysterious melodies. "No Dawn for the Caliginous Night" is an album that has a strange melancholic mood that is very hard to put into words. It's better to just sit and listen or walk through a frozen snowy landscape. It's as if the silence of dark forests, old burial grounds, is imprinted on the songs. The Finns have a great talent for writing great themes. The new album is a very varied album within the genre. The band draws from a wide range of influences from bands like MOURNFUL CONGREGATION, LYCUS, SLOW, HOODED MENACE, EYE OF SOLITUDE, KATATONIA, EVOKEN. At the same time, they have their own clear and original handwriting. Have you ever looked at the river in winter? Pieces of ice floating on the waves, light reflecting off the surface and sometimes a drowned body that has finally found peace. It's interesting the images that come to me when I listen to this record. For me, it's a clear proof that the record is really good. I'm signing it with my own blood. I don't know anything better than returning from a long hike in the woods to a warm house. I look at the fire in the fireplace and I take in the smell of sadness and death. CONVOCATION have wrapped me in cobwebs again this year and convinced me that it is very pleasant to be a fan. I fall on my back into the depths, I die and am born again. Everything comes full circle and death is once again very close. A dark, freezing doom death metal opus! A grim symphony of death!


about CONVOCATION on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Graveless Yet Dead 
02. Atychiphobia 
03. Between Aether And Land 
04. Lepers And Derelicts 
05. Procession

Recenze/review - ABYSSAL RIFT - Extirpation Dirge (2023)


ABYSSAL RIFT - Extirpation Dirge
CD 2023, Sentient Ruin Laboratories

for english please scroll down

Moje noční můry mě zavedly opět do shnilých močálů. Kolem se vznáší krvavá mlha a přízraky šeptají slova o nekonečné smrti a utrpení. Můžete zde potkat těla utopenců, vznášejících se ve smradlavé vodě. Jakmile jednou přejdete řeku Styx, jakmile jednou propadnete peklu, tak už není návratu. Abych přežil v dnešním zkaženém světě, tak potřebuji hudbu, které je neméně temná, záhadná a zlá. Jako mraky nad městem, jako ozvěny ze starých pohřebišť.

ABYSALL RIFT mě pozvali na starý záhrobní rituál. Sedl jsem si do chladného pokoje, zhasl všechna světla a zapnul jsem play. Ihned se mi na zeď začal promítat pradávný černobílý film. Moje fantazie pracovala na sto procent a já postupně zjišťoval, že tohle je přesně death metal ušpiněný doomem, který mám tolik rád. Musel jsem ven, do shnilých močálů.


"Extirpation Dirge" je albem, které působí jako děsivé zjevení. Pánové sice uctívají klasické a tradiční smrtící postupy ve stylu třeba takových IMMOLATION, DISEMBOWELMENT, ale velmi vkusně a inteligentně přidávají i ozvěny progresivních kapel ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století (GOBLIN, KING CRIMSON, ELOY). Posluchač tak dostane nebývale pestré a zajímavé album, které roste každým dalším poslechem. Je jako nějaká jedovatá rostlina, která vás postupně zcela pohltí. Už nikdy se nedostanete z jejího sevření. Stáhne vás do hlubin. Budete se zmítat, ale budete zcela paralyzováni. Alespoň tak jsem se cítil já, během všech společných setkání s těmito tmáři. Co se týká zvuku, obalu a celkového provedení, tak je vše v absolutní pořádku. Líbí se mi, že na to jde kapela přeci jen jinak, odlišně, má svůj vlastní výraz a obličej. V dnešní době to není vůbec lehké. Není divu, pod touto smečkou jsou podepsáni zkušení a velmi talentovaní muzikanti. Tajemno, černá magie, dlouhé stíny plné chladu a strachu. Připadám si jako v nějaké morbidní galerii. Líbí se mi, že i přesto, že pánové rádi a často ve skladbách experimentují, zachovali si čitelnost a jasné motivy. Když poslouchám tuhle desku, tak nějak podvědomě vím, že existuje ještě jedna dimenze, jiný, temnější svět, druhá strana, do které když vstoupíte, tak už není návratu. Letos jsem zažil několik skvělých hudebních překvapení a ABYSSAL RIFT patří mezi ně. Vynikající album po všech stránkách! Pradávné, děsivé rituály plné death metalu, doomu a smrtících ozvěn z mlhavých močálů věčnosti!


Asphyx says:

My nightmares took me back to the rotten swamps. A bloody fog hovers around and ghosts whisper words of endless death and suffering. You can see the bodies of drowned men floating in the stinking water. Once you cross the River Styx, once you've gone to hell, there's no going back. To survive in today's wicked world, I need music that is no less dark, mysterious and evil. Like the clouds over the city, like the echoes of old burial grounds.

ABYSALL RIFT invited me to an old grave ritual. I sat down in a cold room, turned off all the lights and turned on the play. Immediately an ancient black and white film began to project on my wall. My imagination was working at 100% and I was gradually discovering that this was exactly the doom-stained death metal I love so much. I had to get out, into the snowy swamps.


"Extirpation Dirge" is an album that feels like a terrifying revelation. Although the gentlemen worship classic and traditional death methods in the style of such bands as IMMOLATION, DISEMBOWELMENT, they also tastefully and intelligently add echoes of progressive bands from the sixties and seventies of the last century (GOBLIN, KING CRIMSON, ELOY). The listener thus gets an unprecedentedly varied and interesting album that grows with each successive listen. It's like some poisonous plant that gradually engulfs you completely. You will never get out of its grip. It pulls you down into the depths. You'll be tossed around, but you'll be completely paralyzed. At least that's how I felt during all my encounters with these darkies. As far as the sound, the packaging and the overall performance is concerned, everything is absolutely fine. I like the fact that the band is going about it in a different way, with its own expression and face. It's not easy these days. No wonder, under this pack are signed experienced and very talented musicians. Mystery, black magic, long shadows full of cold and fear. I feel like I'm in a morbid gallery. I like the fact that even though the gentlemen like to experiment and often experiment in their compositions, they have maintained legibility and clear themes. When I listen to this record, I somehow subconsciously know that there is another dimension, another, darker world, another side that once you enter, there is no going back. I've had some great musical surprises this year and ABYSSAL RIFT is one of them. An excellent album in all aspects! Ancient, eerie rituals full of death metal, doom and deadly echoes from the misty swamps of eternity!


Tracklist:
01. The Plague 
02. The Rune 
03. The Magister 
04. The Scourge 
05. The Eye 
06. The Mourning

Written and recorded by Matt Auxier
Guitars, bass, vocals and synths by Matt Auxier
Drums played and recorded by David Mahoney
Mixed and mastered by Will Killingsworth at Dead Air
Cover art by Jessi Nihil
Design & layout by MA

pátek 8. prosince 2023

Recenze/review - XOTH - Exogalactic (2023)


XOTH - Exogalactic
CD 2023, Dawnbreed Records

for english please scroll down

Když jsem jako mladý četl staré autory sci-fi, představoval jsem si současný svět jako inteligentní civilizaci, která se bude mít díky novým technologiím velmi dobře. Myslel jsem si, že budu jezdit na dovolenou na Měsíc a místo mě budou pracovat roboti. Nevím, kde se stala chyba, ale poslední roky mi připadá, že nás spíše obejmula temnota z vesmíru. Možná jsem se kdysi já i páni spisovatelé mýlili a čeká nás už jenom tma, války a nekonečné utrpení. Než se tak ale stane, můžeme si pustit nahrávky, jako je ta od amerických maniaků XOTH. 

Jedná se o moderněji pojatý metal, ve kterém lze vystopovat prvky thrashe, deathu, blacku, ale i spoustu technických a lehce progresivních pasáží. Výsledný koktejl je velmi neklidný, zvláštní a zajímavý. Kapela vás vezme na výlet do jiných dimenzí. A dělá to velmi elegantně a zkušeně. 


Abyste jejich novinku "Exogalactic" pochopili, je nutné si hned na začátku ujasnit, že se nejedná o dnes tolik častou kopii věcí minulých. Pánové sice čerpají v metalové historii, ale vše kombinují a spojují tak, že výsledkem jsou velmi zajímavé kompozice. Na své si tak přijdou fanoušci třeba takových DISSECTION, REVOCATION, DEATH, EMPEROR, BAL-SAGOTH, VOIVOD, VEKTOR. Zvuk i obal jsou v pořádku a vy se tak můžete soustředit na hudbu samotnou. Výsledný koktejl bude možná pro někoho zpočátku méně stravitelný, ale doporučuji dát nahrávce čas. Po nějaké době vyniknou jednotlivé nuance a vše se usadí. Budete se vznášet, létat vesmírem a když na vás zaútočí vetřelci, tak jim pustíte tuhle nahrávku a oni se přidají na vaši stranu. Je to svým způsobem zvláštní, neotřelá muzika, kterou když pochopíte, tak se vám doslova zadře pod kůži. Alespoň já jsem to tak měl. Novinka je pestrá a opravdu zajímavá. Je to jízda, od začátku až do konce. Kapela vám nedá vydechnout. Možná jsme opravdu nakonec jenom druh, určený k vyhubení. V závěru je to asi jedno. Myslím si, že podobné desky, jako je "Exogalactic", tu zůstanou i po apokalypse. Budou zakonzervovány a uloženy pro další, snad lepší druhy,  které jednou naší planetu osídlí. Jedná se přesně o hudbu, kterou je lepší poslouchat, než o ní psát. Má slova totiž nestačí. Thrash, black death metalové šílenství! Temné fantazie z vesmíru!


Asphyx says:

When I read the old science fiction authors when I was young, I imagined the current world as an intelligent civilization that would do very well thanks to new technologies. I thought I'd be going on holiday to the moon and robots would be working in my place. I don't know where the mistake was made, but in recent years it seems to me that we have been rather embraced by the darkness of space. Maybe I and the writers were wrong once upon a time, and all that awaits us is darkness, wars and endless suffering. But before that happens, we can listen to records like this one from American maniacs XOTH. 

This is a more modern metal, in which we can trace elements of thrash, death, black metal, but also a lot of technical and slightly progressive passages. The resulting cocktail is very restless, strange and interesting. The band takes you on a trip to other dimensions. And it does it in a very elegant and experienced way.


In order to understand their new release "Exogalactic", it is necessary to clarify from the very beginning that it is not a copy of things past that are so common nowadays. Although the gentlemen draw on metal history, they combine and combine everything in such a way that the result is very interesting compositions. Fans of such bands as DISSECTION, REVOCATION, DEATH, EMPEROR, BAL-SAGOTH, VOIVOD, VEKTOR will find it to their liking. The sound and the cover are fine and you can concentrate on the music itself. The resulting cocktail may be less digestible for some at first, but I recommend giving the recording time. After some time, the nuances will stand out and everything will settle down. You'll be floating, flying through space, and when the aliens attack you, you play this recording and they'll join your side. It's a strange, novel music in its own way, and when you understand it, it literally gets under your skin. At least I did. The novelty is varied and really interesting. It's a ride, from beginning to end. The band won't let you breathe a sigh of relief. Maybe we really are just a species destined for extinction after all. In the end, I guess it doesn't matter. I think records like "Exogalactic" are here to stay after the apocalypse. They'll be preserved and saved for the next, hopefully better species that will one day inhabit our planet. This is exactly the kind of music that is better to listen to than to write about. Because my words are not enough. Thrash, black death metal madness! Dark fantasies from outer space!


Recenze/review - XOTH - Interdimensional Invocations (2019):


Album Credits:

All music by Xoth
All lyrics by Xoth and Mike Dreyer:

tracklist:
1. Reptilian Bloodsport (Bennett, Salvo, Sturgill, & Dreyer)
2. Manuscripts of Madness (Dreyer, Sturgill, Bennett, & Salvo)
3. Sporecraft Zero - (Sturgill & Dreyer)
4. The Parasitic Orchestra - (Salvo & Sturgill)
5. Saga of the Blade (Sturgill & Dreyer)
6. Reflective Nemesis (Salvo)
7. Battlesphere (Bennett, Sturgill, & Dreyer)
8. Map to the Stars, Monument to the Ancients (Salvo & Sturgill)

Recorded June-August 2023
Camano Island & Seattle, Washington

Produced by Ben Bennett & Xoth
Engineered by Bennett, Adler, Sturgill, Salvo, & Joe Cincotta
Mixed by Joe Cincotta at Full Force Studio
Mastered by Julian Silva at On Air Mastering

Artwork by Shindy Reehal at Shindy Design
Layout Design by Jeremy Salvo
Logo by Christopher Horst at Horst Type Foundry
Logo Treatment by Jeremy Salvo
Photography by Nate Phelps

Xoth is:
Tyler Sturgill: Guitar & Vocals
Woody Adler: Guitar
Ben Bennett: Bass
Jeremy Salvo: Drums

KNIŽNÍ TIPY - Otázka viny - Jørn Lier Horst (2023)


Otázka viny - Jørn Lier Horst
2023, Kniha Zlín

Horstovy knihy jsou trošku jinými severskými detektivkami, než je běžné. Žádná přehnaná brutalita a dokonalí vrazi, kteří maji skoro až zázračné schopnosti. Naopak, vše je neskutečně syrové, svým způsobem velmi smutné. Možná to bude tím, že autor opravdu pracoval jako kriminalista. Většina vražd je totiž smutným vyústěním frustrací, pomstou a někdy také nešťastnou náhodou. Tentokrát otevřeme 17 let starý případ, pachatele tehdy chytili. Jenže pak začnou chodit anonymní dopisy. Vypadá to, že něco je špatně. Tady se autorovi povedlo opravdu navodit tak reálně temnou atmosféru, že jsem nad knihou neustále přemýšlel. Dokonce jsem se chvílemi přistihl, že jen tak sedím, koukám do zdi a hlavou se mi míhá spousta myšlenek na to, kam se bude děj ubírat. Míval jsem potom vždycky hroznou radost, když jsem se trefil a býval smutný, když ne. Nečekejte žádný geniální šestý smysl vyšetřovatele. Naopak, na vše se musí přijít postupně. Děj ubíhá víceméně pomalu a detektiv se vydá spoustou slepých uliček. Je to hodně o trpělivosti a určitě to odpovídá víc realitě, než většina dnešních, často za vlasy přitažených kriminálek. 

Měl jsem nedávno narozeniny. To vám člověk trošku vzpomíná. Nějak na mě padla nostalgie a s knihou jsem byl čím dál tím raději. Zavřít se před světem, jen do své ulity. Jenom já, hudba a Otázka viny. Byl to vlastně hrozně hezký dárek, je znát že mě mí blízcí znají. Venku bylo sychravo, koneckonců, v podobném počasí jsem se prý kdysi narodil. Chvílemi už kolem poletoval sníh a já přemýšlel, kdo je vlastně vrah? William Wisting je přesně tím druhem hlavního hrdiny, který je mi opravdu sympatický. Jenom mě mrzelo, že si ode mě nenechal poradit. Ne fakt, mě se dokonce zdály sny. Ráno jsem se budil zmatený a nevěděl, co je pravda a co ne. Musel jsem se potom vždy vrátit o několik stránek zpátky, abych se ujistil. No, co vám budu, nelze jinak než knihu doporučit. Pokud opravdu rádi čtete, tak rozhodně. Je to trošku jiný druh, odrůda severské krimi, ale rozhodně zajímavá. Poslední roky jsou pro mě ve znamení nových knih. Kupuju jich opravdu hodně a mám většinou šťastnou ruku. Občas mi někdo poradí, doporučí, ale jinak jednám hodně instintivně. S Otázkou viny jsem chybu rozhodně neudělal.

V promo materiálech uváději, že je případ zahalen v mlze iluzí. Popis je přesný a dokonale vystihuje to, co se v příběhu odehrává. Seděl jsem v křesle, poslouchal novou desku AETERNUS. Ti hrají black metal s deathem a oba styly jsou spojeny velmi zručně. Deska má dokonale podmanivou atmosféru. Stejně jako tahle kniha. Nějak se mi to všechno spojilo dohromady. Stává se mi to poslední roky často. Je to pro mě odpočinek. Radost. Vždycky mě to uklidní. Chodím všude pěšky, pokaždé se mi rozproudí krev v žilách. Musím se potom vždycky vydýchat a je to pro mě jako rituál, meditace. Otřu si brýle, vyvětrám a rodina chodí kolem mě a usmívá se. Táta bude zase vyšetřovat. Dělají si legraci, ale myslí to dobře. Moc dobře ví, o co jde. Čtou totiž také. U nás doma to bývalo vždy zvykem. Já vím, už jsme asi v téhle době neustále blikajících obrazovek jiní, ale nám to nevadí. Víme dávno své. Vyhrazuji si právo vůdce smečky číst nové knihy jako první. Má to jednu nevýhodu. Musím mlčet, než si všichni také novinku přečtou. S Otázkou viny jsme byli spokojeni všichni. 

Autor má vystudovanou kriminalistiku, filozofii a psychologii. A z jeho knih je jeho rozhled hodně znát. Postupné odhalování a rozkrývání mi připomíná v některých momentech archeologii. Jen se neodkrývají jednotlivé vrstvy prachu a hlíny, ale lidských myšlenek. A ty bývají někdy hodně temné. Skvělý a překvapivý je i závěr a rozuzlení. Zkrátka a dobře, hrozně mě zase jednou bavilo "vyšetřovat". Je asi pravdou, že pro někoho bude všechno až moc rozvláčné. Jenže takové odhalení vraha bývá. Nabyl jsem dojmu, že se tenhle případ klidně mohl stát. Není na něm nic neuvěřitelného. Ani jednou jsem si neříkal, že je to hloupost, že takhle nikdo neuvažuje. Dokonce i vyšetřovatel je jen obyčejný člověk. Mimochodem, tentokrát se v příběhu objeví jeho dcera jen tak mimochodem, nijak mu s případem nepomáhá. V ostatních dílech této série tak činí a to někdy dost zásadně. To jen abyste věděli. 

Asi by to chtělo nějaký závěr. Mě napadá snad jediné. Pokud máte rádi klasické detektivky, které by se mohli stát i ve vašem sousedství, tak si Otázku viny klidně kupte. Zklamáni rozhodně nebudete. Jen nečekejte hektolitry krve na každé stránce, děsivého maniaka ani detektiva - supermana. Mě tenhle přístup vyhovuje. Možná je o hodně syrovější, protože mu můžu věřit. Jsem dodnes velmi překvapen a mile nadšen, jaký mají u vás moje knižní tipy ohlas. Potkávat na koncertě lidi z různých koutů republiky, kteří mě po setu death metalové kapely odchytí a doporučí mi nějakou knížku nebo mi poděkují, je pro mě neopakovatelný zážitek. Je skvělé, že čtete! Díky moc za všechno. Opravdu si toho vážím. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odsouzený vrah. Anonymní dopisy. Nebezpečná hra, ve které jde o všechno. William Wisting si od zločinu neodpočine ani během dovolené. Když mu přijde anonym odkazující na dávno vyřešenou vraždu sedmnáctileté dívky, rozhodne se případ přezkoumat. Zdá se, že něco nesedí… a další dopisy to potvrdí. Vrchního komisaře se zmocňuje nepříjemný pocit, že s ním tajemný pisatel manipuluje jako s loutkou. Podaří se mu odhalit jeho identitu a motiv? A co když vše souvisí i se současným zmizením další mladé ženy? Pravda je zahalená v mlze iluzí – Wisting ji však hodlá najít za každou cenu.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 7. prosince 2023

Recenze/review - PHOBOCOSM - Foreordained (2023)


PHOBOCOSM - Foreordained
CD 2023, Dark Descent Records

for english please scroll down

Každý jdeme jinou cestou. Někdy se brodíme bahnem a obestírá nás temnota, jindy zahlédneme alespoň malý záblesk světla. Občas se zastavíme, abychom se nadechli. Touláme se světem, mnozí bez cíle, bez naděje. Jako bychom věděli, že nás nakonec stejně čeká krutá smrt. Narodíme se v bolestech a jediní démoni vědí, co s námi bude. Včera jsem znovu po letech otevřel Knihu mrtvých a poslouchal u ní nové album kanadských PHOBOCOSM. Ihned se mi vše spojilo v jeden mrazivý zážitek. Zhasnul jsem všechna světla a díval se do tmy.

V těchto chvílích, když byla venku zima a pršelo, vynikla nová deska "Foreordained" nejlépe. Je zakončením apokalyptické trilogie, morbidním závěrem krutých příběhů, které nám kapela svojí hudbou vypráví. Nezbývá nic jiného, než naplno otevřít svoji mysl a nechat na sebe jejich hudbu působit. Přiznám se bez mučení. Opět jsem podlehl během několika tónů. A ve své fantazii došel až na konec cesty. 


Předkládaná hudba je při počátečních setkáních neklidná a náročná. Od posluchače vyžaduje pozornost a možná i trpělivost. Všechna síla vynikne až po nějakém čase. Všechno se musí usadit, jako mrtvola v čerstvém hrobě. Zvuk je chladný, čitelný a zničující. Motiv obalu (autorem je Lauri Laaksonen) krásně doplňuje to, co se na albu odehrává. Smrtící inferno, které nejvíc ocení všichni fanoušci absolutní tmy. Stylově lze tvorbu těchto tmářů přirovnat k hudbě kapel jako IMMOLATION, INCANTATION, DISMA, ULCERATE, SONNE ADAM, VENGEFUL, IGNIVOMOUS, SULPHUR AEON, DEAD CONGREGATION. Samozřejmě, PHOBOCOSM mají svůj vlastní výraz, krvavý otisk, originální postupy. Osobně se mi potom nejvíc líbí atmosféra alba. Opravdu mám pocit, že se procházím chladnými chodbami Hádovy říše. Ze stěn stéká hnis a z dálky se ozývá bolestivý nářek hříšníků. Netuším, jestli věříte na poslední soud, na peklo nebo na záhrobí. Možná jenom shnijeme v zemi, jako kus zcela zbytečného masa. Jsou ale kapely, které nám umožňují nahlédnout na druhou stranu. Kanaďané patří mezi ně. "Foreordained" je velmi zajímavá nahrávka, se spoustou skvělých momentů, s touhou ničit. Nejvíce ji ocení všichni hudební gurmáni, kteří rádi ochutnávají shnilé kousky masa. Každý jdeme jinou cestou. Někdy se brodíme bahnem a obestírá nás temnota, jindy zahlédneme alespoň malý záblesk světla. Občas se zastavíme, abychom se nadechli. Touláme se světem, mnozí bez cíle, bez naděje. PHOBOCOSM na nové desce otevřeli bránu na onen svět! Zlověstný, děsivý death metalový rituál!


Asphyx says:

We each go a different way. Sometimes we wade through the mud and darkness envelops us, sometimes we catch a glimpse of light. Sometimes we stop to breathe. We wander the world, many without destination, without hope. It's as if we know that we'll eventually meet a cruel death anyway. We are born in pain and only the demons know what will happen to us. Yesterday, I opened the Book of the Dead again after years and listened to the new album by Canadian PHOBOCOSM. Immediately everything came together in one chilling experience. I turned off all the lights and stared into the darkness.

In these moments, when it was cold and raining outside, the new album "Foreordained" stood out the best. It is the end of an apocalyptic trilogy, a morbid conclusion to the cruel stories the band tells us through their music. There is nothing to do but to open your mind fully and let their music affect you. I admit it without torture. Once again I succumbed within a few notes. And in my imagination, I reached the end of the road.


The music presented is unsettling and challenging during the initial encounters. It demands attention and perhaps patience from the listener. All the power comes out after some time. Everything has to settle, like a corpse in a fresh grave. The sound is cold, clear and devastating. The cover motif (by Lauri Laaksonen) beautifully complements what is happening on the album. A deadly inferno that will be most appreciated by all fans of absolute darkness. Stylistically, the work of these dark artists can be compared to the music of bands like IMMOLATION, INCANTATION, DISMA, ULCERATE, SONNE ADAM, VENGEFUL, IGNIVOMOUS, SULPHUR AEON, DEAD CONGREGATION. Of course, PHOBOCOSM have their own expression, bloody imprint, original procedures. Personally, I like the atmosphere of the album the most. I really feel like I'm walking through the cold corridors of Hades. Pus dripping from the walls and the painful cries of the sinners echoing in the distance. I don't know if you believe in the Last Judgment, hell, or the afterlife. Maybe we're just rotting in the ground like a piece of completely useless meat. But there are bands that allow us to see the other side. The Canadians are one of them. "Foreordained" is a very interesting record, with a lot of great moments, with a desire to destroy. It will be most appreciated by all music gourmets who like to taste rotten pieces of meat. We each go a different way. Sometimes we wade through the mud and darkness envelops us, sometimes we catch a glimpse of light. Every now and then we stop to catch our breath. We wander the world, many without purpose, without hope. PHOBOCOSM have opened the gate to the other world on their new album! A sinister, terrifying death metal ritual!


Recenze/review - PHOBOCOSM - Bringer Of Drought (2016):


TRACKLIST
1. Premonition
2. Primal Dread
3. Everlasting Void
4. Infomorph
5. Revival
6. For an Aeon

LINE-UP
J.S.G. - Drums
S.D. - Guitars
E.B. - Vocals / Bass


https://www.ddmsuo.eu (European webstore)

Recenze/review - EVIL INCARNATE - Lucifers Crown (2023)


EVIL INCARNATE - Lucifers Crown
CD 2023, Fallen-Angels Productions

for english please scroll down

Většina lidí si představuje ďábla jako nějakou příšeru, divokou bestii. Spojuje jej s pentagramy, ohněm a utrpením. Jenže to je velký omyl. Ďábel má většinou hezkou tvář a usmívá se. Může být vaším přítelem, který má sklep plný mrtvých těl, může být milým sousedem, na kterého je spolehnutí. Ten zase po večerech týrá své blízké. Nezapomínejte na to, až půjdete zase jednou kolem kostela. Někteří církevní představitelé mají k ďáblovi blíže, než by se mohlo zdát. A je vcelku jedno, o jakou víru se jedná. Faleš, lži a přetvářka. Jedovaté našeptávání. Tichý přízrak ve stínu, který se usmívá, když se stalo něco zlého. To je Satan.

Je velmi těžké tohle všechno přenést na hudební nosič. EVIL INCARNATE to umí. Důkazem je jejich dlouhá historie sahající až do roku 1997. Pamatujete doby, kdy se exhumovaly staré hroby a death metal byl načichlý sírou a plesnivou smrtí? Pánové se stále drží toho, co umějí nejlépe. Reálných, ostrých riffů, morbidního vokálu, i bicích, které vás rozdrtí na prach. 


Letošní album "Lucifers Crown" je ohlodáno až na kost. Mám při poslechu pocit, jako bych otevřel nějakou starou rakev z devadesátých let a exhumoval z ní vzpomínky na hudbu, která kdysi formovala i můj pohled na svět. Určitě si pamatujete zásadní alba DEICIDE, VITAL REMAINS, POSSESSED, NECROPHOBIC, MORBID ANGEL. Tak si k tomu přidejte starodávný, prašivý zvuk (Patt Maxwell - mixing, mastering) a krásně vyvedený obal (Jenglot Hitam) a najednou před sebou máte nahrávku, která vás vrátí po časové ose o mnoho let zpět. Hluboko pod zem, do dávno opuštěných katakomb, které se nacházejí velmi blízko vchodu do pekla. Někomu neznalému může připadat hudba těchto tmářů primitivní, ale nenechte se mýlit. Pro to, aby vše vyniklo, je nutný chlad a absolutní tma. Osobně se mi potom nejvíc líbí temná a děsivá nálada celé desky. Jsem starý pes, který přesně chápe to, co se nám snaží kapela předat. Šílené svědectví o záhrobních rituálech, o tom, jak ve skutečnosti ďábel vypadá. Myslím si, že se jim to povedlo na výbornou. Venku už je jenom tma a na zdech se začaly objevovat tajemné symboly. Hodně často přemýšlím, kde se všechno to zlo, které je kolem nás, bere. Možná je v našich myslích. Soused se poslední dobou nějak podivně usmívá. Raději se zavírám do prašivých kobek a dávám si do uší stále dokola "Lucifers Crown". Myslím si totiž, že se album opravdu povedlo. Pokud jste jako já staří metaloví psi, tak neváhejte ani chvilku. Peklo znovu otevřelo svoje brány! Pradávný, morbidní death metal, který vás navěky prokleje! Amen!


Asphyx says:

Most people think of the devil as some kind of monster, a wild beast. It's associated with pentagrams, fire and suffering. But that's a big mistake. The devil usually has a pretty face and a smile. He can be your friend who has a cellar full of dead bodies, he can be a nice neighbor who can be counted on. He spends his evenings abusing his loved ones. Don't forget that when you walk by the church again. Some church leaders are closer to the devil than you might think. And it doesn't really matter what faith it is. Falsehood, lies and dissimulation. Poisonous whispering. The silent spectre in the shadows that smiles when something bad happens. That's Satan.

It's very difficult to put all this on a music medium. EVIL INCARNATE can do it. The proof is their long history dating back to 1997. Remember the days when old graves were exhumed and death metal reeked of sulfur and moldy death? The gentlemen still stick to what they do best. Real, sharp riffs, morbid vocals, and drums that will crush you to dust.


This year's album "Lucifers Crown" is gnawed to the bone. Listening to it, I feel like I've opened an old coffin from the 90s and exhumed memories of music that once shaped my worldview. I'm sure you remember the seminal albums by DEICIDE, VITAL REMAINS, POSSESSED, NECROPHOBIC, MORBID ANGEL. So add to that the ancient, dusty sound (Patt Maxwell - mixing, mastering) and the beautifully crafted cover art (Jenglot Hitam) and suddenly you have a record that takes you back many years along the timeline. Deep underground, to the long abandoned catacombs that are very close to the entrance to hell. To the uninitiated, the music of these obscurantists may seem primitive, but make no mistake. Coldness and absolute darkness are necessary to make everything stand out. Personally, I like the dark and scary mood of the whole album. I'm an old dog who understands exactly what the band is trying to convey. A crazy testimony to the rituals of the afterlife, to what the devil really looks like. I think they've done a great job. It's just dark outside and mysterious symbols have started to appear on the walls. I often wonder where all the evil that's around us comes from. Maybe it's in our minds. Our neighbor has been smiling strangely lately. I prefer to shut myself in a dingy dungeon and put "Lucifers Crown" in my ears over and over again. I think the album was really good. If you're an old metal dog like me, don't hesitate a moment. Hell has opened its gates again! Ancient, morbid death metal that will damn you forever! Amen!


tracklist:
01. Intro (Prophetic March Of The Devils Legion)
02. Not My Christ
03. Undisputed Outlaw
04. Great Dragon Of Thunder
05. Lucifers Crow
06. Crosses In Disgrace
07. Penetrating Infest
08. Black Box Of Fear
09. The Corpse Born
10. Seduced By The Devil

Evil Incarnate are:
Michael Eisenhauer - Guitar / Vocals
Patt Maxwell - Drums / keys
Rick Garza - Bass
Guest Guitar solo’s performed by Brad Lukas.

středa 6. prosince 2023

Recenze/review - INCULTER - Morbid Origin (2023)


INCULTER - Morbid Origin
CD 2023, Edged Circle Productions

for english please scroll down

Byla absolutní tma a bloudil jsem nekonečnými chodbami podzemí. Najednou jsem uslyšel děsivou a šílenou ozvěnu. Připomínala mi nářek, který jsem kdysi slýchával v devadesátých letech minulého století. Oheň a mráz, na hrubé kusy nasekané maso, desítky mrtvých těl, uložených v kruhu. Nejdříve je nutné zapálit oheň. Oltář je připraven. Chybí už jenom hudba, která by doplnila morbidně krásnou atmosféru. Opět jsem zvolil novou desku norských maniaků INCULTER. 

Je totiž po okraj narvaná pravým, nefalšovaným thrashem, je ušpiněná black metalovými náladami a svět je při poslechu opět velmi temným místem. Třetí dlouhohrající deska v řadě, třetí zásek přímo do rakve. Takhle se hrálo za dob mého mládí a podobnou muziku mám zakódovanou v genech. Jen musí být opravdová, uvěřitelná, ryzí. A tohle všechno Norové umí na výbornou. 


Podobných smeček je v dnešní době velká spousta a poslední roky je trošku problém se v nich vyznat. Nicméně, INCULTER nejsou jenom kopií věcí minulých. Pánové přinášejí i velké množství svých nápadů. Nepřesahují sice mantinely daného stylu, ale jejich řemeslo je velmi dobré. Pokud máte rádi smečky jako SODOM, AURA NOIR, DESASTER, DEATHHAMMER, CONDOR, ale třeba i starou SEPULTURU a METALLICU ("Ride the Lightning"), budete spokojeni i s novým albem "Morbid Origin". Doba i svět se za poslední roky hodně změnily, ale dobrá hudba zůstává. Jsem rád, že ještě existují skupiny, které drží dál prapor thrashe, blacku i heavy metalu. Je v tom sice asi velký kus nostalgie, ale já stejně poslouchám metal celý život hlavně srdcem a tak mi určitá nepůvodnost těchto norských maniaků nevadí. Ona se totiž novinka velmi dobře poslouchá  a mívám na tváři takový ten spokojený úsměv, který mám vždy, když je mi dobře na mé černé duši. Než odejdu z tohoto světa, tak se budu dál toulat temnotou, navštěvovat staré katakomby, pořádat rituály plné temných myšlenek a uctívat hudbu, jakou hrají INCULTER. Hrají ji totiž dobře, bez příkras a zbytečností. Neznám nic lepšího, než vychlazené pivo, páteční večer a odpočinek v mé oblíbené rakvi. A když mi k tomu hrají desky jako je "Morbid Origin", tak potom už víc nepotřebuji. Pokud jste šediví metalové psi a nebo vyznáváte novou vlnu pradávných riffů a melodií, neváhejte ani chvilku. Black thrash metalové ozvěny ze starých opuštěných kobek! 


Asphyx says:

It was absolutely dark and I wandered through the endless corridors of the underground. Suddenly I heard a terrifying and maddening echo. It reminded me of a wail I once heard in the 1990s. Fire and frost, flesh chopped into coarse pieces, dozens of dead bodies laid in a circle. The first thing to do is light a fire. The altar is ready. All that's missing is the music to complete the morbidly beautiful atmosphere. Once again, I've chosen the new album by Norwegian maniacs INCULTER. 

It is packed to the brim with true, unadulterated thrash, it is soiled with black metal moods and the world is again a very dark place when listening to it. Third long-playing album in a row, third hit right in the coffin. This is how it was played in the days of my youth and similar music is coded in my genes. It just has to be real, believable, pure. And the Norwegians are good at all that.


There are a lot of similar packs nowadays and in the last years it is a bit difficult to find your way around them. However, INCULTER are not just a copy of things past. The gentlemen also bring a lot of their own ideas. They don't go beyond the confines of the style, but their craft is very good. If you like packs like SODOM, AURA NOIR, DESASTER, DEATHHAMMER, CONDOR, but also old SEPULTURA and METALLICA ("Ride the Lightning"), you will be satisfied with the new album "Morbid Origin". The times and the world have changed a lot in the last years, but good music remains. I'm glad that there are still bands out there that still hold the banner of thrash, black metal and heavy metal. There's probably a big piece of nostalgia in it, but I've been listening to metal all my life mostly with my heart, so I don't mind a certain unoriginality of these Norwegian maniacs. The novelty is very easy to listen to and I have that satisfied smile on my face that I always have when I'm feeling good about my black soul. Before I leave this world, I will continue to wander through the darkness, visit old catacombs, hold riuttals full of dark thoughts and worship music like INCULTER play. Because they play it well, without exaggerations and unnecessary things. I don't know anything better than a cold beer, Friday night and resting in my favorite coffin. And when they play records like "Morbid Origin", that's all I need. If you're a grey metal hound, or you're into the new wave of ancient riffs and melodies, don't hesitate a moment. Black thrash metal echoes from old abandoned dungeons!


Recenze/review - INCULTER - Fatal Visions (2019):
https://www.deadlystormzine.com/2019/04/recenzereview-inculter-fatal-visions.html

TRACKLIST
1. Intro
2. Death Reigns
3. Age of Reprisal
4. Chained to the Void
5. Children of Demise
6. Extinction
7. Morbid Origin
8. Perennial Slaves
9. Lethal Salvation

LINE-UP
Remi André Nygård - Guitars / Vocals
Lasse Udjus - Guitar
Daniel Tveit - Drums

Session bass by Bård Inge Nygård and Cato Bakke.

Recenze/review - STENCHED - Gorging on Mephitic Rot (2023)


STENCHED - Gorging on Mephitic Rot
demo 2023, Blood Harvest

for english please scroll down

Některé mrtvoly v sobě mají zvláštní klid. Možná odešly z tohoto světa a neměly žádné hříchy. Někdy ale přivezou zohavená těla, s děsem ve tváři. Uložím je do rakve a kolem se vznáší strach. Připadá mi, že se zlo otisklo do jejich tkání a zůstalo tam ještě dlouho po smrti. Víko zatluču rezavými hřeby a uslyším škrábání a šílený nářek. Death metal, ten pravý, plesnivý a shnilý jako ruka zombie. Napadne mě jako první. A moje myšlenky se ihned stanou krutou realitou. Poslouchám totiž nové demo od mexické kapely STENCHED.

Ihned vím, že jsem zde správně, že si rvu do uší přesně ten druh hudby, který koluje i v mých žilách. Kdysi dávno, v devadesátých letech minulého století, se stal tenhle styl pro mě doslova závislostí. Stále se přehrabuji v prašivých kostech a dělám to s nadšením a odhodláním. Maniak Adrian je na tom stejně jako já. Prokletý jedinec, který je podepsán pod celou kapelou. Jeho práce je morbidní a divoká!


Máte rádi kapely jako DEMILICH, ROTTREVORE, UNDERGANG? Potom byste mohli být spokojeni i při poslechu dema "Gorging on Mephitic Rot". Bylo pro mě velmi příjemné otevřít rezavé dveře do téhle kobky. Vydala klasické, tradiční svědectví. Riffy jsou ostré jako břitva. Vokál připomíná starodávnou chorobu a zvuk je pro nás, staré psy, doslova podmanivý. Připadám si, že jsem právě exhumoval starý hrob. Vylezla z něj děsivá zombie, která mi samozřejmě ihned prokousne hrdlo. Na to, že se jedná teprve o debut, tak je velmi dobře ošetřen zvuk. Ono je vůbec všechno v nejlepším pořádku. Nikde nic nechybí, nikde nic nepřebývá. Zůstal jen na kost ohlodaný death metal, který vás doslova přikove ke zdi. Pokud stejně jako já trávíte svůj čas nejraději v opuštěných katakombách, v chladu a temnotě, budou se vám určitě STENCHED líbit. Hraje se tady totiž pro všechny dávno prokleté, i pro ty, co oceňují u hudby hlavně špínu a tlak. Nahrávka musela vznikat hluboko pod zemí, v místech, kde čekají démoni. Stačilo několik prvních momentů a přízraky vylezly z děr. Kývají se do rytmu a tančí na hrobech. V márnici se dějí neuvěřitelné věci. Jsem moc rád, že jsem na svých toulkách v Hádově říši tuhle demo nahrávku potkal. Jinak bych byl totiž ochuzen o krásně morbidní zážitek. Někdy mi přivezou zohavená těla, s děsem ve tváři. Uložím je do rakve a kolem se vznáší strach. Připadá mi, že se zlo otisklo do jejich tkání a zůstalo tam ještě dlouho po smrti. Jsem jedním z nich. Špinavý, syrový, divoký a barbarský smrtící kov! Hniloba, tma  a rouhání!


Asphyx says:

Some corpses have a strange peace about them. Maybe they left this world with no sins. But sometimes they bring back mutilated bodies, with a look of horror on their faces. I put them in the coffin and fear hovers around. It seems to me that evil has imprinted itself on their tissues and remains there long after death. I hammer the lid with rusty spikes and hear scratching and mad cries. Death metal, the real thing, moldy and rotten like a zombie's hand. It's the first thing that comes to mind. And my thoughts immediately become a harsh reality. I'm listening to the new demo from the Mexican band STENCHED.

I know immediately that I'm in the right place, that I'm ripping into my ears exactly the kind of music that runs through my veins. Once upon a time, back in the 1990s, this style literally became an addiction for me. I'm still digging into the scabrous bones and doing it with passion and determination. Maniac Adrian is in the same boat as me. A cursed individual who is signed to the whole band. His work is morbid and wild!


Do you like bands like DEMILICH, ROTTREVORE, UNDERGANG? Then you might also be satisfied listening to the demo "Gorging on Mephitic Rot". It was very nice for me to open the rusty door to this dungeon. It gave a classic, traditional testimony. The riffs are razor sharp. The vocals are reminiscent of an ancient disease and the sound is literally captivating to us old dogs. I feel like I've just exhumed an old grave. A terrifying zombie has come out, and of course it's going to bite my throat. For only being a debut, the sound is very well treated. Everything is in the best possible order. Nothing is missing, nothing is missing anywhere. All that's left is bone gnawing death metal that will literally nail you to the wall. If, like me, you like to spend your time in abandoned catacombs, in the cold and dark, you will definitely like STENCHED. The music is played here for all the damned, even for those who appreciate music mainly for its dirt and pressure. The recording must have been made deep underground, in places where demons wait. It only took the first few moments for the ghosts to crawl out of the holes. They sway to the rhythm and dance on the graves. Incredible things happen in the morgue. I'm so glad I came across this demo on my wanderings in Hades. Otherwise I would have been deprived of a beautifully morbid experience. Sometimes they bring me mutilated bodies with horror on their faces. I put them in a coffin and fear hovers around. It seems to me that the evil has imprinted itself on their tissues and remains there long after death. I am one of them. Dirty, raw, savage and barbaric death metal! Rot, darkness and blasphemy!


Vinyl version tracklist
SIDE MEPHITIC
A1. Black Adipocere
A2. Putridity Mass Excretion
A3. Maggot Grave Infestation

SIDE ROT
B1. Rentombment
B2. Chunks Of Pustulant Rot *
B3. A Skull Covered In Putrid Slime *
* Vinyl version exclusive bonus track

úterý 5. prosince 2023

Recenze/review - MALEDICTION - The Soil Throne (2023)


MALEDICTION - The Soil Throne
EP 2023, Cosmic Key Creations

for english please scroll down

Už dávno nevíš, co je pravda a co lež. Surfuješ na vlnách falešných informací a věříš už jenom tomu, čemu chceš. Potřebuješ další dávku, další násilí, další sex. Zabíjíš z nudy, adrenalinu je tolik málo. Pokřivený svět, zombie, toulající se ulicemi. Ovládáni na dálku, čím větší hloupost, tím větší úspěch. Už dávno vím, že nepatřím do téhle doby. Smířil jsem se s tím. Znovu a znovu za sebou zavírám ocelové dveře a poslouchám už jenom hudbu, která se mi líbí. MALEDICTION se vrátili. Po dlouhých letech v podzemí jsou zpět a vypadá to, že silnější než kdy dřív.

Pamětníkům nemusím nic vysvětlovat, ale pro vás mladší si dovolím pár poznámek. Historie kapely se začala psát v devadesátých letech minulého století. Již tenkrát se jednalo o syrový a drsný death metal s krvavou příměsí grindcore. Zkrátka a jednoduše, stará dobrá britská škola v té nejlepší podobě. Pokud tedy máte chuť na trošku té kruté reality, tak zahoďte všechny obrazovky a poslouchejte pořádně nahlas. 


MALEDICTION vždy uměli nalézt ty nejslabší a nejcitlivější místa a na ty zaútočit. Už v devadesátých letech se mi na nich vždy líbilo, že dokázali kombinovat chladnou a temnou atmosféru s touhou nakopat všem zadky. Daří se jim to i letos, na novém EP "The Soil Throne". Tohle není žádný umělý produkt, se současnou nudnou produkcí. Naopak! Všechno řeže tou správnou stranou nože. Mám pocit, že stojím po kolena v ledové kaluži plné zkažené krve a kapela mi hází syrové maso přímo do obličeje. Jasně, jsem taky starý prašivý pes a můj úsudek je ovlivněn určitě i tím, že jsem fanoušek kapely, ale přátelé - tady se hraje od srdce, pro všechny věrné. Není to ale jenom skvělé řemeslo, které pánové odvedli. Už jenom ten zvuk, obal, celkové provedení. Všechno sedí na svých místech. Jenže tihle maniaci přidávají ještě něco navíc, kus sebe samých. Určitě to znáte. Člověk se ráno probudí, bolí ho hlava a má velmi špatnou náladu. Všechny ty reklamy kolem, lidé s falešnými úsměvy, dav v ulicích, tupé kecy politiků. Doporučuji nasadit sluchátka, přidat volume doprava a uvidíte, že vaše duše bude najednou čistá jako hladina horského jezera. Znáte to, všude kolem chodí kdysi krásné dívky, plné plastu a umělých úsměvů. Já budu mít raději vždycky přirozenost, ryzost a opravdovost. S hudbou těchto maniaků to mám podobně. Věřím jim každý tón, každou notu. Hergot brácho, letos se nové EP fakt povedlo! Tohle je masakr přesně podle mého gusta. Totálně devastující, syrový death grind, který vám vystřelí mozek z hlavy! Smečka starých prašivých psů, která vás roztrhá na kusy! 


Asphyx says:

You don't know what's true and what's false anymore. You surf the waves of false information and believe only what you want. You need another dose, more violence, more sex. You kill out of boredom, adrenaline is so scarce. A twisted world, zombies roaming the streets. Controlled from a distance, the greater the stupidity, the greater the success. I've known for a long time that I don't belong in this era. I've made my peace with it. Time and time again I close the steel door behind me and listen only to music I like. MALEDICTION are back. After many years underground they are back and it seems stronger than ever.

I don't have to explain anything to the old-timers, but for you younger ones I'll allow myself a few remarks. The history of the band began in the 1990s. Even then it was raw and harsh death metal with a bloody grindcore admixture. In short, good old British school at its best. So if you're in the mood for a bit of that harsh reality, drop all the screens and listen properly loud.


MALEDICTION have always been able to find the weakest and most sensitive points and attack them. What I always liked about them back in the nineties was that they could combine a cool and dark atmosphere with a desire to kick everyone's ass. They manage to do it again this year, on their new EP "The Soil Throne". This is no artificial product, with contemporary boring production. On the contrary! It cuts everything with the right side of the knife. I feel like I'm knee deep in an icy pool of rotten blood, and the band is throwing raw meat right in my face. Sure, I'm a mangy old dog too, and my judgement is certainly influenced by being a fan of the band, but friends - this is where the heart is played, for all the faithful. But it's not just great craftsmanship that the gentlemen have done. Just the sound, the packaging, the overall execution. Everything fits in place. But these maniacs add something extra, a piece of themselves. I'm sure you know that. You wake up in the morning with a headache and a very bad mood. All those advertisements around, people with fake smiles, crowds in the streets, politicians talking dumb shit. I recommend you put on your headphones, turn the volume to the right and you will see that your soul will suddenly be as clear as the surface of a mountain lake. You know, once beautiful girls walking around, full of plastic and artificial smiles. I'll always prefer to be natural, pure and real. I feel the same way about the music of these maniacs. I trust them with every note, every note. Damn, bro, the new EP this year was a real success! This one is a massacre, just like my taste. Totally devastating, raw death grind that will blow your brains out! A pack of old mangy dogs that will tear you apart!



Tracklist:
01. Black Narcissus 
02. Sky Written Rapture 
03. The Omerta Masquerade 
04. Pernicious Zealotry 
05. Infestation MMXXIII 
06. In Maledictus Sol

Malediction is:
Shaun Stephenson - vocals
Rich Mumford - electric and acoustic lead and rhythm guitars, bass, keyboards.
Mark McGowan - electric rhythm guitars.
Jon Rushforth - drums and percussion
Rik Simpson – bass.

Recenze/review - GOTTHAMMER - Godslaying Sonic Barbarism (2023)


GOTTHAMMER - Godslaying Sonic Barbarism
demo 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Pokaždé, když jsem vstoupil dovnitř, propadl jsem stachu a beznaději. Místnost byla celá od krve. Smrad rozkládajícího se masa a tělo, stylizované do hrůzných poloh. Morbidní galerie smrti, hnusná expozice zvrácených myšlenek. Bestie se probudila. Vylezla z temného podzemí, aby kolem sebe šířila zlo a nenávist. V každém z nás je černé místo, které když dobře živíte, tak se objeví. Podříznuté hrdlo, ustřelená hlava. Ne, žádné slitování nečkejte. Tohle všechno mě napadá, když poslouchám debutové demo kanadských black death metalistů GOTTHAMMER.

Fanoušci už asi dávno vědí, že pod kapelou jsou podepsáni zkušení muzikanti, kteří působí ve smečkách jako COMPLOT!, ART OF GORE, DEMONARCHY, HEXETH a spoustě dalších. Výsledkem jejich spolupráce je absolutně nihilistické dílo, které opravdu připomíná návštěvu místa, kde se stal nějaký brutální násilný čin. Také cítíte ve vzduchu pach krve? Pokud ano, tak se vám bude líbit i "Godslaying Sonic Barbarism".


Pokud máte podobné hudební zvrácenosti rádi, budete velmi spokojeni. Jen si to vezměte - logo připomínající ANTICHRIST SIEGE MACHINE, prašivý a primitivní zvuk znějící jako kakofonie z popraskaných kostí, obal vyhlašující válku samotnému nebi a nakonec hudba, u které se pomalu rozpadnete v prach. Tohle je smrt v přímém přenosu, nečekejte žádné slitování. Je to extrém, který bude mnohým připadat monotónní a nezáživný, ale nenechte se mýlit. Poslouchat "Godslaying Sonic Barbarism" je totiž jako dívat se na špinavou stoku, které vytéká z kanálů pod vaším městem. Ve zkažené vodě, stejně jako na této nahrávce, naleznete veškerý hnus a zlo, kterých je schopen pouze člověk. Bubeník působí, jakoby nebyl ani z našeho světa, vokál připomíná rozzuřenou bestii a riffy jsou tak ostré, že vám odpadá všechno maso od kostí. Od téhle smečky nemůžete čekat žádnou současnou umělou produkci s plastovými umělci, kteří si ve volných chvílích hrají na smrt. Zde dostanete opravdovou porci reálného umírání. Představte si mrtvé tělo, ve značném stádiu rozkladu. Udělal to člověk a nebo to muselo být zvíře? Satana můžete občas narozdíl od Boha potkat. Na ulici nebo ve svých myšlenkách. A také v téhle muzice. Připomíná mi starodávný rituál, na kterém byly zvířecí obětí dávno nahrazeny těmi lidskými. Pokaždé, když jsem vstoupil dovnitř, propadl jsem stachu a beznaději. Místnost byla celá od krve. Smrad rozkládajícího se masa a tělo, stylizované do hrůzných poloh. Morbidní galerie smrti, hnusná expozice zvrácených myšlenek. Bestie se probudila. Absolutní negace všeho. Bestiální black death metalové inferno!


Asphyx says:

Every time I went in, I was filled with fear and despair. The room was covered in blood. The stench of decomposing flesh and flesh styled in horrible positions. A morbid gallery of death, a hideous display of twisted thoughts. The beast has awakened. It crawled out of the dark underground to spread evil and hatred. There's a black place in all of us that if you feed it well, it will emerge. Throat slit, head blown off. No, don't expect any mercy. This is what comes to mind when I listen to the debut demo of Canadian black death metallers GOTTHAMMER.

Fans probably already know that the band is signed by experienced musicians who have been in packs like COMPLOT!, ART OF GORE, DEMONARCHY, HEXETH and many others. The result of their collaboration is an absolutely nihilistic work that really feels like visiting a place where some brutal act of violence happened. Do you also smell blood in the air? If you do, you'll also like "Godslaying Sonic Barbarism".


If you like such musical perversions, you will be very satisfied. Just take it - a logo reminiscent of ANTICHRIST SIEGE MACHINE, a dusty and primitive sound sounding like a cacophony of cracked bones, a cover declaring war on heaven itself and finally music that will make you slowly crumble into dust. This is death live, expect no mercy. It's an extreme that many will find monotonous and uninteresting, but make no mistake. In fact, listening to "Godslaying Sonic Barbarism" is like watching a dirty sewer flowing out of the drains beneath your city. In the tainted water, as on this record, you'll find all the filth and evil that only man is capable of. The drummer seems like he's not even from our world, the vocals resemble an angry beast and the riffs are so sharp that all the flesh falls off your bones. You can't expect any contemporary production from this pack, with plastic artists playing death in their spare moments. Here you get a real dose of real dying. Imagine a dead body in a considerable state of decomposition. Did a man do it, or did it have to be an animal? Unlike God, Satan can sometimes be encountered. In the street or in your thoughts. And in this music. It reminds me of an ancient ritual where animal sacrifices were replaced by human ones long ago. Every time I stepped inside, I fell into fear and despair. The room was covered in blood. The stench of decomposing flesh and flesh styled in horrific positions. A morbid gallery of death, a hideous display of twisted thoughts. The beast has awakened. The absolute negation of everything. A bestial black death metal inferno!


Tracklist:
01. Venusian Sadomasochistic Rites (Intro) 
02. Black Blood Ejaculation 
03. Godslaying Sonic Barbarism 
04. Mocking The Nazarene 
05. Sulfuric Throne Of Sodom 
06. Cherubim Vanquished 
07. Perversion In Heaven 
08. Desecration Of Purity 
09. In The Ruins Of Christendom (Outro)

GOTTHAMMER is...
T.S. - Bass/Vocals
S.R. - Guitar
H.C. - Drums

Artwork & Logo by Konstantyn Kopacz
Recorded by GOTTHAMMER

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine