Recenze/review - ROTTEN CASKET - First Nail in the Casket (2022)



úterý 25. ledna 2022

Interview - SIK SALVATION - Death metal is a huge distraction and freedom in creation.

Interview with death metal band from Slovakia - SIK SALVATION.

Answered Martin Pazdera (vocals) and Lukáš Trón (vocals, bass, quitars, drums), thank you!

Translated Petra, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - SIK SALVATION - The Death Manifest (2021):

Ave SIK SALVATION! Greetings to Slovak cemeteries! I want to start by paying a tribute to you. When I received your album "The Death Manifest" for a review, I had a lot of work to do so I started to listen until on vacation. And what didn't happen? I haven't listened to anything else for fourteen days! I think you really went well. Can you please describe to us how this material was created?

L: Hi Jakub! UF!!! I don’t know what to say! Just WOW.... thank you very much for your compliment and we are very happy you like our album so much. Well, how the album was created? Everything started alongside with corona epidemic. I had much more free time because the classwork was online, so I started to play with many music ideas. After some time, I had finished a few songs

M: Jakub hi! I'm very happy that SIK SALVATION has improved your holiday, perhaps you have really rested and gained strength for the next year, which I believe will be much better than that fucking year 2021. Thank you for the nice words, we tried to do our best and basically everything we experienced last year. Lukáš overestimates me; I just came and growl. The tribute belongs mainly to him for putting everything into the final form. When Lukáš sent it to me and I heard it, I couldn't believe my ears. The massive raw Swedish sound just convinced me to go on our first meeting. Then I said yes to him…

I'm a little confused about the SIK SALVATION status. Somewhere I read that you are a project, somewhere else a regular band. But you indeed are only two in the band. Are you open to the possible joining of the new members as well? Are you looking for new musicians?

L: For now, we are only the studio project, but I can say we compose the music together as a band. We would like to get the band on the stage; hence, we already have some volunteers for live playing. However, we don’t look for additional members to join the band as official musicians.

I read somewhere that you got together in a pub. I am glad there is still a metal band that did not meet on the Internet, haha. I have been listening to PERVERSITY from Prešov for many years; I am a big fan. I know it lives pretty well in the underground there. But you two were active in other bands. Can you tell us the whole story behind it and how did you end up with style called Swedish death metal?

L: In my case, it started with my first band IRIA, where I still play the drums. Thanks to my bandmates, I got some basics of composing music, playing the guitar, etc. I don't know if I would have found a way to make music without them, and I'm very grateful to them for that. In addition to IRIA and SIK SALVATION, I have some other studio projects. And my father, who is the best teacher in this field so far, showed me the way to death metal (metal in general) because he always shows me some new band that I am entirely out of. One of the first death metal bands I heard were Swedish by pure chance - BLOODBATH, ENTOMBED, GRAVE, but of course, there was also America with SUFFOCATION, DEATH, and so on.

M: I got to Swedish death metal as a teenager quite interestingly, through the band OPETH. I was listening to a lot of progressive metal at that time, and I had OPETH in my ears 24/7. I liked Mike Åkerfeldt's growl, and I knew about him that he works in other projects besides OPETH. Somehow naturally, I got to the BLOODBATH project, where I liked the diversity of the staff. Each BLOODBATH member played in their successful main bands, and together they created one whole, one emotion. This emotion that I had during listening to death metal once caught my heart and still holds me. Basically, now we are in a similar situation like this Swedish colossus (OPETH). Everyone has their own other projects, bands in which they try to express their emotions. Our emotions met in SIK SALVATION, and I am pleased about that. Many may have been surprised at how it is possible that I switched from romantic vocal positions in GLOOM to dirty growl as if from the graveyard. It wasn't about finding a new expression but rather a reminder of when I was more into death metal. After all, I am inspired by contrasts not only in music but also in everyday life. When I have more death metal mood, I express it. If I want to be gentler, I'll do it. There is nothing in it. Only the desire to live your life to the fullest, in all its contrasts.

Let's go to the new album. "The Death Manifest" is pure Scandinavian music. Nevertheless, I feel some other influences here. I don't know what it is, maybe your handwriting, and that's probably what fascinated me the most about the record. Additionally, sound is also essential. It's dusty, traditional, yet a little different. Where did you record the album? Who took care of mixing and mastering?

L: We recorded in my home studio White Death Studio. I with my IRIA bandmate Nihil, we managed the final sound. Moreover, Nihil sounded the bass guitar and helped with the mix, because he is a big expert in these things.

The cover art is traditional, yet different. I like the way you refer to old classic records from the 1990s, and at the same time it's "more modern". Who is the author and what exactly does the motive mean? For example, I interpret it as a skull of a man after death who looks at the blood-stained ground. It seems very nihilistic to me!

L: I am the author, but I created it under my brand “Emptybia Design”. Otherwise, one interesting thing in my opinion is that the motif of the cover is originated from the time when I went to primary school, so it is about 8 years old and is basically my very first cover, which I had drawn by hand using the pencil and crayons, haha. But to answer your question... the cover of the album refers to human selfishness. It is an abstract of the fact that as people never learn from their mistakes (for example, from war, or even this epidemic), a lot of "blood" always flows, it gradually accumulates, and Death thus reminds us that there she is still and always will be. This is how I interpret it, but if people find something in it, it will only be great.

M: I also see the image of today's society. We want to have beautiful shiny lives, we want to appear to others that we are OK and our life is great and that is the way we present it on social networks. But under this “mask” hides our egoism and all the diseases we possess as a society. It doesn't matter if there is a covid here or not. That's what we are, and the current situation just set us up a mirror. There could be a sinking ship instead of a skull, and it would still mean the same to me.

Not to mention that there are several guests on the record. Who, how did you get together and why them?

M: We wanted to achieve something more extensive, which would be interesting or different in terms of band staff. And I don't think it will be different in the future. Concerning the selection of guests, this was directed by Lukáš. He contacted everyone, they agreed and a great collaboration could begin. I think he relied on the big names of the death metal in our little country. The offer was accepted by Martin Lukáč, who is known to the metal world not only as the musician and singer of NOMENMORTIS, but also as an excellent publicist. The lyrics to "In This Chapel of Blood" are from his pen. Ľubo Lokša from bands MORDUM and CONTEMPT (Košice) recorded a wonderful guitar solo in the song "Deathsoul". PERVERSITY's throat Ďuri Handzuš sing with me in the song "Gravewomb", for which he also wrote the text. And Marek Kaščák from STABBED (Košice) joined us in track "Cremator" with vocal. The staff is really varied and it is basically such a friendly cooperation between Prešov and Košice.

The topic of the texts is quite clear and stylish again. Who wrote them and where did you get the inspiration for them? Death, inferno, war. Did you draw from books, movies?

L: The lyrics are a death metal classic, so more or less like you described it. But at least for me, some lyrics are a more personal matter.

M: There was no need to go to books or movies either. It was enough to realize how people had been behaving for the last two years, and the inspiration came by itself. Most of the texts were written by Lukáš, but as I mentioned above, some were performed by our guests.

I don't know if you will agree with me, but thanks to the fact that the SLOVAK METAL ARMY label has ended, it is as if the water above Slovak metal has closed a little. Juraj and I were friends for many years and thanks to him I was perfectly informed about what is happening in Slovakia. His death was a huge shock to me and it still hurts a lot. In addition, it seems to me that even though he received lot of critics on his work, Juraj did incredibly much for metal. SIK SALVATION, like other new bands, don’t have many possibilities to release their albums. Or am I wrong? Are you planning to release the CD "The Death Manifest"? What about vinyl, cassette?

M: Juraj has undoubtedly left a huge mark not only as a passionate supporter of the metal scene, but above all as a human. I would say that he literally sold the soul to metal, and I will respect him for this for the rest of my life. Over the years, he has created something that probably no one in our country has created in Slovakia. It is very sad for me to realize that he basically has no follower in such activities. I want to believe in better times for metal, as well as for young metalheads who want to move their music somewhere. I also perceive SIK SALVATION as something new, young, even though we both already have something behind us. I know that Juraj would like our music and would do his best to get us among the people. Unfortunately, Juraj is no longer with us and we must help each other as best we can.

I will follow up on the previous question. It seems that most people are only on Facebook; without this social medium, no one makes a move. They only draw information from FB. Everything is terribly fast; the band releases a record, everyone just shares and shares, but over time everything goes quiet, and not even a dog barks after the music. In my opinion, suitable labels and then concerts are the only solution. At concerts, only real fans with big hearts meet. Do you want to get SIK SALVATION into the world? Have you already approached publishers abroad?

L: Yes, we tried it, and there were a lot of them. But only a few of them answered. However, something is going on, but we won't reveal anything yet.

M: We want to keep the old-school feeling of SIK SALVATION music in the approach we want to promote the project further. Of course, without Facebook, Instagram, or streaming platforms, no one can move anywhere today, but as you said, that's not all. We'll see what the future holds, but what we can tell you for sure is that the album will also be released on physical media. We will inform you how and under what circumstances.

So now a few words about the concerts. I'm an old dog; I still believe the band will gain the most fans at festivals or on tour. Will you play live? I know, in two, it's a bit of a problem, but still. This is how you would get your music directly to people who don't spend their time on different networks but really support, perceive, and are faithful to the music. How is SIK SALVATION doing with the concerts?

L: As we mentioned above, we should have a concert line-up more or less completed, but it will take a very long time to synchronize together. We both have our main bands, but we believe that it will happen one day, but this year it will definitely not be.

M: When the right time comes, we will definitely deal with it. For now, however, it remains a vision for the future. In addition, we have to wait for the situation in our country to calm down, because people are confused and afraid. I was lucky to go around a few events with GLOOM last summer. But they could be counted on the fingers of one hand.

Every musician has their dreams. You also play with other bands, but what do you plan with SIK SALVATION? Where do you want to move the band? What are your idea and vision? Is it a festival, a tour with a famous band, or a record release with a good label?

M: First of all, we would like to release our debut on physical media and ideally in some good label. If we do a good promo, it will get into people's veins, and we will go even further. We would like to move it as far as possible.

Death metal is a demanding hobby and an even harder lifestyle. What does it mean for you? What do you enjoy most about it and how do you perceive it? How did you actually get to him?

L: For me, death metal is a huge distraction and freedom in creation. I enjoy it doesn’t have to be extremely complicated to be good. I prefer more straightforward death metal, whose songs are not the result of examples on a calculator. And as I got to it, I stated above 😊.

M: For me, death metal means creativity or the opportunity to express oneself fully, without hesitation, and maybe even so that it may not be pleasant for anyone. There is a considerable dose of sincerity, unbridled energy. For me, death metal is represented by the people who stand behind it and support it, even if they don’t have money for the bread. Juraj (Haríň) was undoubtedly one of them. All the honor to the death metal community not only in Slovakia but also in the Czech Republic.

I deliberately ask this question to all bands to do some promotion for the future. Please tell us what SIK SALVATION is planning soon? What can we look forward to?

L: At this moment, the new information is that "The Death Manifest" is nominated for the debut of the year in the Hard & Heavy category at the Radio Head Awards. We try to promote it as much as possible because we didn't expect it and it means a lot to us. So if your readers want to, they can vote for us; we will be highly grateful for that. And besides, we are already working on a new album, which should see the light of day next year. We have already finished some songs, and I think it will be a worthy follower of "The Death Manifest".

M: Lukáš said everything that awaits us in the near future, and I will just add that I am very much looking forward to it. Of course, there are more plans… everything we will gradually dose.

And this is it. Thank you very much for the interview and for sending "The Death Manifest." I hope to support you soon by buying a CD and not just an mp3. Thank you for your music, and I hope to see you somewhere at the concert soon. I wish you all the best with the band as well as in your personal lives! SIK SALVATION rules!

L: We thank you, Jakub, for this great interview! Greetings to the Czech Republic and your readers, and thanks to everyone who heard "The Death Manifest", downloaded, etc. We appreciate your support! Cheers! Ave metal ...

M: Thank you, Jakub, for doing this interview. May you continue to create such quality content as before. Maybe we meet at some great metal party!

Rozhovor - SIK SALVATION - Death metal je obrovské odreagovanie a sloboda v tvorbe.

Rozhovor s death metalovou skupinou ze Slovenska - SIK SALVATION.

Odpovídali Martin Pazdera (vokály) a Lukáš Trón (sprievodné vokály, gitary, basa, bicie), děkujeme!

Přeložila Petra, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - SIK SALVATION - The Death Manifest (2021):

Ave SIK SALVATION! Zdravím na slovenská pohřebiště! Dovolil bych si vám na začátek vyseknout poklonu. Když mi přišla na recenzi deska „The Death Manifest“, měl jsem zrovna hodně práce a k poslechu jsem se dostal až o dovolené. A co se nestalo? Čtrnáct dní jsem neposlouchal nic jiného! Myslím, že se vám album opravdu povedlo. Můžeš nám na úvod prosím popsat, jak vlastně vznikalo?

L: Zdravíme ťa Jakub! UF!!! Tak k tomu fakt neviem, čo by sme povedali. Proste WOW... veľmi ti ďakujeme za takúto polkonu a sme nesmierne radi, že sa ti album až tak moc páči. No a ako vznikal album? Tak celé to začalo keď začala korona. Mal som popri škole oveľa viac času ako obvykle, lebo sme prešli na online výučbu a tak som sa hral s rôznymi nápadmi. Po čase som mal hotové nejaké skladby a povedal som si, že keď to bude mať nejakú lepšiu formu, tak by to niekedy trebalo vypustiť. O nejakú dobu na to došlo k tomu, že som Maťovi predložil niektoré z hotových skladieb ako ukážku, a tak to potom už išlo samé… a vôbec to neľutujem, lebo si myslím, že mám po boku najlepšieho a najoriginálnejšieho speváka, akého som len mohol mať a za to som nesmierne vďačný.

M: Jakub nazdar! Tak to som veľmi rád, že ti SIK SALVATION vylepšil dovolenku, snáď si si poriadne oddýchol a nabral silu na ďalší rok, ktorý verím, že bude oveľa lepší ako ten blbec rok 2021. Ďakujeme za uznanie, snažili sme sa do toho dať maximum a v podstate všetko, čo sme minulý rok zažili. Luky to preháňa, až sa červenám :D Ja som len prišiel a nabručal som mu to. Poklona patrí hlavne jemu, že to dal do formy, v akej to je. Keď mi to Luky poslal a vypočul som si to, neveril som vlastným ušiam. Masívny surový švédsky sound ma proste dostal na prvé stretnutie. Tak som mu povedal áno…

Mám trošku zmatek v tom, co jsou SIK SLAVATION zač? Někde se o vás píše, že jste projekt, někde zase regulérní kapela. Je ale pravdou, že jste pouze dva, což mě přivádí na myšlenku – jste otevření i novým členům? Hledáte někoho?

L: Tak aktuálne sme iba štúdiový projekt, ale dá sa povedať, že tvoríme ako kapela – to je spolu a vždy keď sa dá. A čo sa týka nových členov, tak iba môžem povedať, že by sme radi SIK SALVATION dostali na pódiá a pri tejto príležitosti už máme aj nejakých dobrovoľníkov, ktorí sa ku koncertnej zostave chcú pridať. Ale ako oficiálnych členov do projektu zatiaľ nikoho nehľadáme.

Někde jsem četl, že jste se dali dohromady v hospodě. Konečně taky nějaká současná skupina, co se neseznámila ne internetu :)). Dlouhá léta poslouchám z Prešova PERVERSITY, jsem jejich velkým fanouškem. Vím, sleduji, že to u vás docela žije. Vy jste ale prošli jinými kapelami. Můžeš nám prozradit jakými, a jak jste se nakonec dostali ke stylu zvanému švédský death metal?

L: Tak u mňa to začalo v mojej prvej kapele IRIA, kde stále pôsobím ako bubeník. Vďaka mojim spoluhráčom som dostal nejaké základy tvorby hudby, hrania na gitaru a podobne, a tak to už išlo ďalej. Neviem, či by som si bez nich našiel cestu k tvorbe hudby a za to som im veľmi vďačný. Popri IRIA a SIK SALVATION mám ešte nejaké iné štúdiové projekty. No a k death metalu (celkovo k metalu) mi cestu ukázal otec, ktorý je pre mňa v tomto obore doteraz ten najlepší učiteľ, lebo vždy mi pustí niečo z čoho som potom úplne mimo. Jedny z prvých death metalových kapiel, ktoré som počul boli čírou náhodou švédske. Išlo o bandy ako BLOODBATH, ENTOMBED, GRAVE, ale bola v tom samozrejme aj Amerika, a to v zastupení SUFFOCATION, DEATH, a podobne.

M: Ja som sa dostal k švédskému deathmetalu asi ešte ako násťročný a to celkom zaujímavo, cez švédov Opeth. V tejto dobe som počúval veľa progressive metalu a Opeth som mal v ušiach doslova 24/7. Páčil sa mi growl Mika Åkerfelta a vedel som o ňom, že okrem Opeth pôsobí aj v ďalších projektoch. Nejak prirodzene som sa dostal ku projektu BLOODBATH, na ktorom sa mi páčila personálna pestrosť. Každý člen BLOODBATH pôsobí vo svojom úspešnom projekte a spolu vytvárajú jeden celok, jednu emóciu. Táto emócia, ktorú mám pri posluchu death metalu ma svojho času chytila za srdce a drží ma doteraz. V podstate podobne ako tento švédsky kolos, sme na tom aj my dvaja s Lukášom. Každý má vlastné ďalšie projekty, kapely, v ktorých sa snaží vyjadriť svoje emócie. Naše emócie sa stretli práve v SIK SALVATION a ja sa tomu veľmi teším. Možno zostali mnohí prekvapení, ako je možné, že som od romantických polôh v GLOOMe, prešiel k špinavým záhrobným growlom. Nešlo o nejaké nachádzanie nového vyjadrenia, ale skôr o pripomenutie si časov, keď som sa death metalu venoval. Koniec koncov ma nielen v hudbe, ale aj v živote inšpirujú kontrasty. Keď mám chuť na death metal, vyjadrím to. Ak sa chcem vyjadriť nežnejšie, urobím to. Nič v tom nie je. Iba chuť prežiť svoj život naplno, vo všetkých jeho kontrastoch.

Pojďme k novému albu. „The Death Manifest“ je ryzí hudba severského střihu. Přesto z ní cítím i nějaké jiné vlivy. Nevím čím to je, možná vaším rukopisem, a asi je to právě ono, co mě na desce nejvíc zaujalo. Hodně za to může zvuk. Je prašivý, tradiční, přesto trošku jiný. Kde jste nahrávali, kdo je podepsán pod mixem a masteringem?

L: Nahrávali sme v takom mojom domácom štúdiu White Death Studio a pod celkovým zvukom som podpísaný ja a môj spoluhráč z IRIA Nihil, ktorý nazvučil basu a pomohol s mixom, lebo je v týchto veciach veľký macher.

Tradiční, přesto jiný je i obal. Říkal jsem si, že se mi líbí, jak v něm odkazujete na staré desky klasiků z devadesátých let a zároveň je „modernější“. Kdo je autorem a co přesně motiv znamená? Já si jej kupříkladu vykládám jako lebku, člověka po smrti, který se dívá na krví potřísněnou zemi. Působí na mě hodně nihilisticky!

L: Autorom som opäť ja, ale vytvoril som ho pod svojou značkou Emptybia Design. Inak taká menšia zaujímavosť podľa mňa je, že ten námet obalu je ešte z čias, keď som chodil na základnú školu, čiže je starý cca už 8 rokov a je v podstate môj úplne prvý obal, ktorý som mal nakreslený ešte ručne s ceruzou a farbičkami, haha. No ale aby mala otázka aj odpoveď... obal albumu je takou narážkou na ľudskú sebeckosť. Ide o abstrakt toho, že tým ako sa ľudia nikdy nepoučia zo svojich chýb (napríklad z vojny, alebo kľudne aj korony), tak vždy pretečie veľa „krvi“, tá sa postupne hromadí, a smrť sa nám takto pripomína, že tu stále je a vždy bude. Takto si to interpretujem ja, ale ak v tom ľudia nájdu niečo svoje, tak to bude iba super.

M: Obraz dnešnej spoločnosti v tom vidím aj ja. Chceme mať krásne nablískané životy, chceme pôsobiť, že sme v pohode a nad vecou a na sociálnych sieťach to takto aj prezentujeme. No pod pozlátkom sa ukrýva náš egoizmus a všetky choroby, ktoré ako spoločnosť máme. To je nezávislé od toho, či tu nejaký covid je, alebo nie je. Takí sme a aktuálna situácia nám len nastavila zrkadlo. Mohla by tam byť aj potápajúca sa loď namiesto lebky a stále by to pre mňa vyjadrovalo to isté.

Nelze nezmínit, že je na desce několik hostů. Kteří, jak jste se dali dohromady a proč právě oni?

M: Album sme chceli uchopiť ako niečo rozsiahlejšie, čo by z hľadiska obsadenia bolo zaujímavé či iné. A myslím si, že to nebude iné ani v budúcnosti. Čo sa týka výberu hostí, celý bol v Lukášovej réžii. On všetkých nakontaktoval, oni súhlasili a parádna spolupráca sa mohla začať. Myslím si, že stavil na osvedčené mená, ktoré si v našej malej krajine s death metalom už čo to preskákali. Ponuku prijal Martin Lukáč, ktorý je metalovému svetu známy nielen ako muzikant a spevák NOMENMORTIS, ale taktiež ako výborný publicista. Text ku skladbe „In This Chapel of Blood“ je práve z jeho pera. Ľubo Lokša z Košických MORDUM a CONTEMPT nám nahral nádherné sólo do skladby „Deathsoul“. Hrdlo PERVERSITY Ďuri Handzuš si to so mnou strihol v skladbe „Gravewomb“, pre ktorú napísal aj text, a Marek Kaščák z Košických STABBED mi kontroval vo vypaľovačke „Cremator“. Obsadenie je naozaj pestré a v podstate ide o takú prešovsko-košickú kamarátsku spoluprácu.

Témata textů jsou vcelku jasná a opět stylová. Kdo je psal a kde jste pro ně brali inspiraci? Smrt, inferno, válka. Čerpali jste z knih, filmů?

L: Texty sú death metalová klasika, čiže viac menej tak ako si už sám povedal. Ale aspoň pre mňa sú niektoré texty osobnejšou záležitosťou.

M: Nebolo treba ísť ani do kníh či filmov. Stačilo si uvedomiť, ako sa správajú ľudia posledné dva roky a inšpirácia prišla ako na zavolanie. Väčšinu textov napísal Lukáš, no ako som už vyššie spomenul, niektorých sa zhostili naši hostia.

Nevím, jestli se mnou budeš souhlasit, ale díky tomu, že skončilo vydavatelství SLOVAK METAL ARMY, tak jakoby se nad slovenským metalem trošku zavřela voda. Byli jsme s Jurajem dlouholetí kamarádi a díky němu jsem byl dokonale informován o tom, co se na Slovensku děje. Jeho smrt byla pro mě obrovským šokem a dodnes mě to hodně bolí. Navíc mi připadá, že i když měl i kritiky své práce, tak toho dělal Juraj pro metal neskutečně moc. SIK SALVATION, stejně jako další nové kapely, nemají kde svá alba vydávat. Nebo se pletu? Dočkáme se CD „The Death Manifest“? A co vinyl, kazeta?

M: Juraj po sebe zanechal nepochybne obrovskú stopu nielen ako horlivý podporovateľ metalovej scény, ale predovšetkým ako človek. Povedal by som, že doslova zapredal dušu metalu a ja si ho za to budem vážiť do konca svojho života. Za tie roky vytvoril niečo, čo u nás na Slovensku nevytvoril snáď nikto. Je pre mňa veľmi smutné, keď si uvedomím, že v podstate nemá následovníka. Chcem veriť v lepšie časy pre metal, aj pre mladých metalistov, ktorí svoju hudbu chcú niekde posunúť. Rovnako aj SIK SALVATION vnímam ako niečo nové, mladé, aj keď obaja už máme niečo za sebou. Viem, že Jurajovi by sa naša práca páčila a urobil by maximum preto, by nás dostal medzi ľudí. Juraj už žiaľ nie je medzi nami a my si musíme pomôcť najlepšie ako vieme.

Navážu ještě na předchozí otázku. Mě poslední dobou připadá, že je už většina lidí jen na facebooku, bez něj nedají ani ránu. Čerpají informace pouze z něj. Všechno je děsně rychlé, kapela vydá desku, každý jen sdílí a sdílí, ale časem vše utichne a po muzice neštěkne ani pes. Podle mého jsou trošku řešením dobré labely a pak koncerty, kam přijdou opravdu jen praví srdcaři a fanoušci. Chcete SIK SALVATION dostat i do světa? Oslovili jste vydavatele i v zahraničí?

L: Áno skúšali sme to a bolo ich fakt veľa. Ale odpovedalo nám iba toľko, že by sme ich zrátali na jednej ruke. Niečo sa avšak rysuje, ale nebudeme ešte nič prezrádzať...

M: Oldschool feeling hudby SIK SALVATION by sme chceli zachovať aj v prístupe, akým chceme projekt ďalej promovať. Samozrejme bez facebooku, instagramu či streamovacích platforiem sa človek dnes nepohne nikde no ako hovoříš, nie je to ani zďaleka všetko. Uvidíme, čo prinesie budúcnosť, no čo ti vieme s istotou povedať je, že album vyjde aj na fyzických nosičoch. O tom, ako a za akých okolností budeme informovať, keď to bude aktuálne.

Tak a teď ke koncertům. Jsem starej pes, pořád věřím na to, že si kapela nejvíc fanoušků získá na festivalech, na turné. Budete hrát i naživo? Já vím, ve dvou je to trošku problém, ale přesto. Takhle byste dostali svoji hudbu přímo i k lidem, kteří netráví svůj čas na různých sítích, ale opravdu muziku podporují, vnímají a jsou jí věrni. Jak jsou na tom SIK SALVATION s koncerty?

L: Ako sme už uviedli vyššie, tak nejakú tú koncertnú zostavu by sme viac menej mali, ale zobehnúť to celé potrvá ešte veľmi dlho. Obaja máme svoje hlavné kapely, ale veríme, že to isto jedného dňa príde, ale tento rok to určite nebude.

M: Keď príde ten správny čas, tak to určite budeme riešiť. Nateraz to však ostáva ako vízia do budúcnosti. Navyše musíme počkať, kedy sa situácia u nás ukľudní, pretože ľudia sú zmätení a boja sa. Ja som mal to šťastie, že som minulý rok s GLOOMom obehol pár akcií v lete. Tie by sa ale dali zrátať na prstoch jednej ruky.

Každý muzikant má své sny. Vy hrajete i s jinými kapelami, ale co zamýšlíte se SIK SALVATION? Kam až chcete kapelu posunout, dostat? Jakou máte představu a vizi? Je to třeba nějaký festival, turné se slavnou kapelou, vydání nosiče u dobrého labelu?

M: V prvom rade by sme chceli vydať náš debut na fyzickom nosiči a ideálne aj u nejakého dobrého labelu. Ak urobíme dobré promo, ľuďom sa to dostane do žíl a pôjdeme ešte ďalej. Radi by sme to posunuli najďalej, ako sa len dá.

Death metal je náročný koníček a ještě těžší životní styl. Co znamená pro tebe? Co tě na něm nejvíc baví a jak jej vnímáš? Jak si se k němu vlastně dostal?

L: Pre mňa je death metal obrovské odreagovanie a sloboda v tvorbe. Baví ma, že nemusí byť extrémne zložitý, aby mohol byť dobrý. Ja osobne mám radšej jednoduchší death metal, ktorého skladby nie sú výsledkami príkladov na kalkulačke. No a ako som sa k nemu dostal som uviedol už vyššie 😊.

M: Death metal pre mňa znamená živočíšnosť či možnosť vyjadriť sa naplno, bez okolkov a možno aj tak, že to nemusí byť hocikomu príjemné. Je v tom obrovská dávka úprimnosti, nespútanej energie. Death metal sú pre mňa aj ľudia, ktorí za nim stoja a podporujú ho, aj keby na chleba nebolo. Takým bol určite aj Juraj. Všetka česť death metalovej komunite nielen na Slovensku aj u vás v Českej republike.

Tuhle otázku dávám záměrně všem kapelám, aby si udělali trošku propagaci do budoucna. Prozraď nám prosím, co chystají SIK SALVATION v nejbližší době? Na co se můžeme těšit?

L: Tak momentálne máme okrem albumu nové to, že je „The Death Manifest“ u Radio Head Awards nominovaný na Debut roka v kategórii Hard & Heavy. Snažíme sa to propagovať najviac ako len vieme, lebo sme to nečakali a veľa to pre nás znamená. Takže ak tvoji čítatelia budú chcieť, tak za nás môžu zahlasovať (, budeme za to nesmierne vďační. No a ešte okrem toho už pracujeme na novom albume, ktorý by mal uzrieť svetlo sveta už budúci rok. Máme hotové už nejaké skladby a bude to myslím dôstojný následovník „The Death Manifest“.

M: Lukáš povedal asi všetko, čo nás najbližšiu dobu očakáva a ja len dodám, že sa na to veľmi teším. Samozrejme plánov je viac… všetko ale budeme postupne dávkovať.

A je to. Děkuji moc za rozhovor i za zaslání „The Death Manifest“. Doufám, že vás budu moc brzy podpořit i koupí CD a nejen mp3. Děkuji za vaši hudbu a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě. Přeji vám, ať se vám s kapelou daří a ať vám to klape i v soukromých životech! SIK SALVATION rules!

L: My ďakujeme tebe Jakub za tento fakt skvelý rozhovor! Pozdravujeme do Česka, a taktiež aj tvojich čítateľov a ďakujeme všetkým, čo si „The Death Manifest“ vypočuli, stiahli, atď. vážime si vašu podporu a majte sa! Ave metal...

M: Jakub drž sa a ďakujeme, že sme s tebou mohli pokecať. Nech aj naďalej tvoříš taký kvalitný obsah ako doteraz. Snáď sa už vidíme na nejakej parádnej metalovej žúrke!

pondělí 24. ledna 2022

Recenze/review - GOATBLOOD - Blooddawn​ / ​Annihilation of This World (2021)

GOATBLOOD - Blooddawn​ / ​Annihilation of This World
CD 2021, Dunkelheit Produktionen

for english please scroll down

Je to něco úplně jiného, než když jste si představovali, jak vyvoláte duše zemřelých. Opravdu to bolí. Ostrý nůž, který vám zajíždí pomalu do kůže. První kapky krve, vše vypadá úplně jinak, než na fotkách. Můžeš se zbláznit. Mozek se ti vaří ve vlastní šťávě. Rouhal si se příliš dlouho a zdálo se to jako velmi vtipná hra. A teď je konce, chytili tě, mučili a budeš další obětí. Kamenný oltář, postavy v kápích, stojících se sepnutými dlaněmi na prsou. Bojíš se, pryč je ego, pryč je úplně všechno.

Existuje jenom ryzí, nefalšovaný a špinavý black death metal. Přesně takový, jako jej hrají němečtí tmáři GOATBLOOD. Už jenom intro vás uvede do velmi nečisté hry. Několik metrů pod zemí, ve smradlavých katakombách se zrodilo další album s názvem "Blooddawn​ / ​Annihilation of This World". Peklo zase jednou promluvilo jasným hlasem. Hlasem bestie.

Němci opět vystoupili ze stínu, aby nám předvedli další ze záhrobních rituálů ve stylu ARCHGOAT, PROFANATICA, REVENGE, PROCLAMATION, BEHERIT. Studený, mokvající zvuk, obal s kozlí hlavou. Ano, nic pro většinové metalisty, ale hluboký underground. Tuna nahrubo nasekané tmy, bolest a utrpení. Pro podobnou hudbu musíte mít talent, musíte každé ráno uléhat do rakví a přečítat si ve starých okultních knihách. Představte si čerstvý hrob, stojíte v dešti a přemýšlíte, jaký nebožák v něm ležel. Exhumace bývají někdy hodně nechutné, stejně jako hudba na "Blooddawn​ / ​Annihilation of This World". Zmučené tělo, podivné symboly vypálené do kůže. Díváte se do své vlastní tváře, prokletí a zubožení současným světem. Užívám si jednotlivé motivy, jsem rád součástí celé seance. Muzika zde opravdu není pro každého, mnohé odradí síra, kterou deska smrdí na sto kilometrů, ale pro nás, kteří se rádi touláme v nekonečných chodbách podsvětí, se jedná o skvělý zážitek. Pokud vnímáte hudbu jako já, tak neváhejte ani chvilku. Smrt je hodně blízko a hmatatelně cítím ostří nože, pomalu mi pronikajícího do vnitřností. GOATBLOOD jsou hodně přesvědčiví, zákeřní, zlí a oškliví. Stejně jako jejich nové album. Black death metalový rituál pro vyvolání temných sil!

Asphyx says:

It's very different from when you imagined how you would summon the souls of the dead. It really hurts. A sharp knife that goes slowly into your skin. The first drops of blood, everything looks completely different from the photos. You could go crazy. Your brain is boiling in its own juice. You've been blaspheming too long and it seemed like a very funny game. And now it's over, you've been caught, tortured, and you'll be the next victim. A stone altar, hooded figures standing with their hands clasped on their chests. You're scared, the ego is gone, everything is gone.

There is only pure, unadulterated and dirty black death metal. Exactly as it is played by the German dark metal band GOATBLOOD. The intro alone will introduce you to a very dirty game. A few meters underground, in the stinking catacombs, another album was born called "Blooddawn / Annihilation of This World". Hell has once again spoken with a clear voice. The voice of the beast.

The Germans once again stepped out of the shadows to show us more of the afterlife rituals in the style of ARCHGOAT, PROFANATICA, REVENGE, PROCLAMATION, BEHERIT. A cold, wetting sound, a cover with a goat's head. Yes, nothing for mainstream metalheads, but deep underground. Tons of roughly chopped darkness, pain and suffering. You have to have a talent for music like this, you have to lie down in coffins every morning and read in old occult books. Imagine a fresh grave, standing in the rain, wondering what kind of unfortunate person lay there. Exhumations can be very disgusting, just like the music on "Blooddawn / Annihilation of This World". Tortured flesh, strange symbols burned into the skin. You're looking into your own face, cursed and ravaged by the modern world. I enjoy the individual motifs, I enjoy being part of the whole séance. The music here really isn't for everyone, many will be put off by the sulphur that the record reeks of for a hundred miles, but for those of us who like to wander the endless corridors of the underworld, this is a great experience. If you feel about music as I do, don't hesitate a moment. Death is very close and I can palpably feel the blade of the knife slowly penetrating my insides. GOATBLOOD are very convincing, insidious, evil and ugly. Just like their new album. A black death metal ritual to summon dark forces!


01. Intro
02. Brutal Colonized
03. Planet Gut
04. Heinous Runs Out Anus
05. Swept Away By Flood
06. Scum Abortion
07. Entrails Harvester
08. Bombing Blood
09. Outro
10. Intro
11. Filthy Fetus
12. Hog House
13. Höhlenspalter
14. Defloration Ax
15. Perverted Brute
16. Traitors Inside
17. The Knights Have Risen
18. Outro

neděle 23. ledna 2022

Recenze/review - SARCASM - Stellar Stream Obscured (2022)

SARCASM - Stellar Stream Obscured
CD 2022, Hammerheart Records

for english please scroll down

Krev na sněhu, nohy spálené ledem. Musíš jít dál. Už dávno se nedíváš k nebi, nevěříš nikomu, jenom sobě. Nikdy si nikomu neublížil, přesto ses stal lovenou zvěří. Našlapuješ tiše, jak ti bolest dovolí. Švédská legenda SARCASM mě znovu přenesla k zamrzlé řece plné nafouklých mrtvol. Oči dávno vyklovaly krkavci a zbyla jenom temná a chladná atmosféra. Velmi podobná té, která se odehrává i na nové desce "Stellar Stream Obscured".

Riffy jsou opět ostré, zařezávají se mi postupně do vnitřností, hlodají tam, působí na mě jako jed, který pomalu rozežírá vše živé. Švédi moc dobře vědí, jak na moji maličkost. Dokáží si mě podmanit, zamotat do pevných pavučin utkaných z kvalitní severské oceli. Dívám se do tmy a čekám na další melodii.

SARCASM byli vždy originálním tělesem. S vlastními postupy, nápady, které se navždy zapsaly do metalových učebnic. Letošní novinka není výjimkou. Pocitově mi připadá, že kapela tentokrát trošku zvolnila a nechala ještě víc vyniknout mrazivé a černé nálady. Jsem opravdu lovcem i obětí někde daleko na severu. Zmrzlé kosti, zkažená krev. Naleznete zde vše důležité pro nás, staré fanoušky death metalu, ale i spoustu black metalových i doomových pasáží. Vzduchem se vznáší rudá mlha, smíchaná z melancholie, smutku, tajemství. Ano, SARCASM jsou záhadní, magičtí. Songy jsou velmi pečlivě vystavěny, mají v sobě pradávnou jiskru, drive, věci, které se dle mého nedají naučit. Muzikanti musejí mít talent, který jak známo vychází ze srdce. Album "Stellar Stream Obscured" se pro mě stalo ledovou řekou, do které jsem byl bez varování hozen. Topím se, převaluji ve špinavé vodě, zalykám se a když jsem pod hladinou, vidím před sebou rozšklebené tváře předků. Mám rád hudbu, která ve mě dokáže vyvolat emoce, přenést mě do jiného světa za oponu. Na druhé straně probíhá život i smrt, stejně jako na nové desce, jinak. Líbí se mi vlastně vše - křišťálový zvuk, nádherné morbidní obal, ale hlavně rozmanité a košaté nápady, které se do mě otiskly jako nějaká černá mantra. Mrazivý black death metalový obřad! Dokonalá temná esence!

Asphyx says:

Blood on the snow, legs burnt by ice. You have to move on. You don't look to the sky anymore; you don't trust anyone but yourself. You've never hurt anyone, yet you've become the hunted game. You stomp as quietly as the pain will let you. The Swedish legend SARCASM brought me back to the frozen river full of bloated corpses. Eyes long since pecked out by ravens, only a dark and cold atmosphere remained. Very similar to the one on the new album "Stellar Stream Obscured".

The riffs are sharp again, cutting into my guts, gnawing at me like poison, slowly eating away at everything alive. The Swedes know very well how to deal with my smallness. They can subdue me, entangle me in tight webs woven from fine Nordic steel. I stare into the darkness, waiting for the next tune.

SARCASM has always been an original body. With their methods, ideas that have forever been written in the metal textbooks. This year's novelty is no exception. Feelingly, I think that the band slowed down a bit this time and let the chilling and black moods stand out even more. I am really a hunter and a victim somewhere far north. Frozen bones, rotten blood. You will find here everything important for us old death metal fans, but also a lot of black metal and doom passages. There is a red mist in the air, mixed with melancholy, sadness, mystery. Yes, SARCASM is mysterious, magical. The songs are very carefully constructed, they have an ancient sparkle, drive, things that in my opinion can't be taught. Musicians must have talent, which as we know comes from the heart. The album "Stellar Stream Obscured" became for me an icy river into which I was thrown without warning. Drowning, rolling in the dirty water, gasping and when I'm under the surface, I see the grinning faces of my ancestors in front of me. I like music that can evoke emotions in me, transport me to another world behind the curtain. On the other hand, life and death, as on the new album, take place differently. I actually like everything - the crystalline sound, the beautiful morbid cover, but most of all the diverse and colourful ideas that imprinted themselves on me like some black mantra. A chilling black death metal ritual! The perfect dark essence!


Chapter I: Terra Ingloria
1. Through the Crystal Portal
2. We Only Saw the Shadows of Life
3. Ancient Visitors
4. The Spinning Tomb
Chapter II: Terra Vis
5. Obsidian Eyes
6. The Powers of Suffering that Be
7. Apocalyptic Serenity
8. Let us Descend

Heval Bozarslan – Vocals
Peter Laitinen – Guitars
Anders Eriksson – Guitars
Jonas Söder – Bass
Alvaro Svanerö – Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý třicátý pátý - Hrachy plus lusky, rovná se Hracholusky.

Příběh tří stý třicátý pátý - Hrachy plus lusky, rovná se Hracholusky.

Čekáme před nádražím a báníme. Michal je oblečenej jak hippiesák, já mám křiváka, džíny a triko Vader. Směju se mu, ale v dobrém. Vidíš vole, kdybys poslouchal normální muziku, mohl bys mít v kapse lahev rumu. Nebo v žebradle. Čekáme na holky z peďáku. Michal s Blankou docela tokal a vypadalo to dobře. Hodili se k sobě. Tak hlavně klídek, neposer si štěstí. Vlak jede za chvilku, jsme nervózní. Ani nevím, koho to napadlo. Možná mě. Fakt netuším. Ale měl jsem volný víkend a do Boleslavi se mi chtělo čím dál tím méně. Mohly za to ony, první normální ženský, co jsem v Plzni potkal. Hele, támhle jdou. Super. Už se nemůžu dočkat. Byla ještě tma, ale naše dámy se usmívaly. Čtyři slečny a dva kluci, vypadá to na super výlet. Sedíme v kupé a já jako za starých časů vytáhnu rum. Není brzy? Není!

Jedeme sotva půl hodiny, přes Kozolupy, Plešnici, abychom v Pňovanech vystoupili. No, nejsem si jistej, ale myslím, že přehrada je dole. Na kopci moc přehrazených řek není. Jemně mží a tak nabídnu jedné dívce křiváka. Ztratí se v něm a další smutně kouká. No, nemůžu tady být do půl těla, déšť je protkán vločkami. Brzy bude zima. A já pořád nevím, co jsem zač. Hledám se. Možná už bych měl mít jasno, je mi přes dvacet. Jenže doma leží u televize právě můj otec, nažraný určitě jako pumpa a tak je šerosvit podzimního rána o hodně lepší. Jdeme svěžím krokem, až dojdeme jednou pěšinou dolů k vodě. Nádhera. Nemáme sice foťáky, ale rum je dopit. Pár rybářů pohupuje svoje loďky na vlnách. Lehce fouká a je nám ještě větší zima než normálně. Je mi s touhle partou neskutečně dobře. Jsou možná v něčem obyčejní, ale přátelští, milí a nikdo mě konečně nehodnotí. Jakoby snad ani nebyli Češi. 

Jdu se dvěma prdelkama za ruku a vidím na nich, že jsou se mnou hrozně rády. Lesem, kolem pole, asi jsme zase zabloudili. Turistické značky se ztratily a já si připadám jako bych byl znovu s Kačenkou nebo jinou svojí bývalou dívkou a toulali jsme se. Jen tak, aby se hlava vyčistila, aby mysl našla klid. V přírodě se utužují vztahy, věřte tomu. Musíte řešit různý situace, zažijete věci, které jinde ne. Pozná se povaha, o tom ví každý tramp. U dívek to platí stonásobně. V mém životě nikdy neměly místo nafiňtený pipiny, co jim vadí bahno, trošku toho nepohodlí a vyžadují jen plnou kešeni. Budoucí učitelky jsou přesně tím typem slečen, které k smrti miluju. Do nepohody, vidím na nich, troufám si věštit budoucnost, že jednou budou dobré mámy, partnerky. Možná jedna z nich bude moje? Nezlobil bych se a dovedl si to představit.

Rozvášním se a mluvím o hudbě, o metalu, o koncertech, o zážitcích, co mám za sebou. Možná jsem moc ukecanej, zastavím se uprostřed věty i lesa, zase jsme sešli z cesty. Nevadí, vyprávěj dál. Zasním se a ztratíme se druhé trojici. Hergot, kde je můj pověstný orientační smysl? Houští a temná zákoutí, prolákliny, nahoru a dolů, kostry roztrhaných zajíců. Smějeme se všemu jak puberťáci. Asi ten rum, na lačno se nemá pít, ale když ona je pak větší sranda. Občas někdo odběhne do mlází a čůrá. My děláme, že utíkáme a jedinej kanec široko daleko jsem já. Hele, nějaký chatky. Vylezeme jak děti lesa na štěrkovou cestu. Dobrý den, že jsem tak smělý, co nějaká hospoda paní, najdeme tu. Jsme žízniví a hladoví. Pane, to jdete úplně špatně. Obešli jste celý Hracholusky. Hospoda je kousek od hráze. To musíte támhle, tudy a cestou necestou. Pak po modrý dál.

Hele a pamatujete si někdo, co paní říkala? Bloudíme dál. Straky jsou nám svědky. Pššt, ať ji nevyplašíš. Cooo? Dám jí ruku na pusu. Je teploučká a hebká. Ukážu jí na paseku. Srnka s mladými. V holkách se probudí mateřský pud. To je nádhera. Ty oči. To bych nebyl já, abych nezaštěkal. Jako liška. Pak už vidíme jen bílé zadky stáda, protože kolem bylo ukryto ještě několik kusů. Nech toho. Řeknou mi obě, ale smějí se. Musíme najít hospodu. Nebo založíme kmen. Já budu tedy náčelník. A vy budete rodit děti a žvejkat kůže. Zajímavé je, že přistoupí na moji hru, vymyslí si indiánský jména a rozvíjíme fantazii až do oblak. Hele a to bys nás jako obě? Najednou nebo postupně? To by záleželo, jestli by bylo vedro nebo zima. V zimě obě v létě možná taky, ale jen ve stínu. Dostanu pusu a ani nevíme, jak jsme se vymotali na silnici. Chodíme tady jak punkáči, ne jako turisti. 

No a co, vždyť je to jedno. Hmm, ale mohl bys pro nás něco ulovit. Žádnej problém, zamachruju a konečně najdu hospodu. Vaše přání je mým rozkazem dámy. U stolu už sedí Michal a kouká na Blanku úplně stejným pohledem jako před chvílí srnka. Přisedneme si a kamarádka řekne, konečně. Oni tu tokají a co já sama. Jako křen, kořen nebo já nevím, jak se to říká. Mám co dělat, abych všechny bavil. Oni si špitají v koutě, usmívají se na sebe jako dva blázni a my jim tak trošku závidíme. Pijeme pivo, rumy, jíme smažáky a utopence. Mám vás všechny hrozně moc rád, řeknu, když už mám naváto. Před chvíli jsme založili kmen. A jak se bude jmenovat? Co třeba Smrťákovy prciny? No fuj, to je sprostý, řeknu a dělám, že se durdím a rudnu. Slečny ale mají taky upito a tak jsem svědkem rozjitřené touhy. Hele a víte o tom, že vám ujel vlak domů, utrousí číšnice. Jsme veselá společnost a tak nad tím mávneme rukou.

Michal s Blankou nejsou tak opilí a začnou přemýšlet, co s večerem. Z dálky jsou slyšet kachny z Hracholusek. Co teda budeme dělat? Nakonec při nás stojí štěstí. Paní za barem nás ubytuje ve starý ubytovně. Jen jí musíme nasekat dříví na zimu. Jdu na to. Michal taky, ale když ho vidím se sekyrou, tak ho zaženu zpět do hospody. Sekám, sekám a střízlivím. Ale jen chvilku, protože mi postupně nosí rumy. Už je tma a kolem starý žárovky se tetelí nejen vzduch, ale i můry. Číšnice přijde přesně ve chvíli, když dodělám poslední poleno. Díky moc, starej ode mě utekl, no a já musím za chvilku taky, protože má v očích starý dobrý smutek opuštěných žen. A taky už jsem se zařekl, že nebudu klátit, co potkám. Čekám na tu pravou. Možná jsem naivní, ale prostě to tak chci, s tím nehne nikdo. Já když se zakousnu, tak držím jak buldok. 

Dostanu slanečky, který nemusím. Jsou ale devadesátý roky, to ještě dívky pijou pivo a tak přesolená ryba zmizí z talíře cobydup. Jedna slečna učitelka mě líbne v záchvatu smíchu na tvář a i když je to milé a hezké, tak přeci jen, ryba je ryba. Ale neřeknu jí to. Jsem taktnost sama, gentleman každým coulem. Vím, co se sluší a patří. Povídáme, každým dalším rumem zrajou naše plány. Ono učit děti není žádnej med a to si vemte, že fakt končil rok 1996. Žádný sociální sítě, žádný zástupy nejdokonalejších nejgeniálnějších dětí s talentem na všechno. Moje máma byla učitelka, babička taky. Mám rád holky, co to umí s ratolestmi. Jsem také syn, jsem také vnuk. Ocitneme se najednou na poli filozofie a přidá se i Michal. Naši oblíbení spisovatelé, vyřešíme vesmír, hladomor i všechny nemoci. Za jeden večer. Když čůráme do Hracholusek, máme jednu z neodvážnějších myšlenek - Hrachy plus lusky, rovná se Hracholusky.

A cítíme se děsně dospělí a máme všechno před sebou. Ten nový, svobodný svět, kterýho si samozřejmě nevážíme, protože jsme ještě naivní a možná trošku hloupí. Je to moc dobře. nesýčkujeme jako naši otcové, nejsme ustaraní jako mámy celého světa. Michal má zásadní problém s tím, že by chtěl být s Blankou sám. No ale hele, máme jen dva pokoje. A prosit za paní se smutnejma očima kvůli tobě fakt nepůjdu. Přemlouvá mě a chápu ho. Vezmu si svejch pár švestek a jdu do pokoje holek. Pobíhají tam v kalhotkách s mokrejma hlavama. Ještě teče teplá, ale brzy dojde. Vysvětlím situaci a pošlu Blanku za Michalem. Vidím na ní, jak je mi vděčná. Hlavně se chraňte, děti moje, ať nemusím jít za kmotra. Plácne mě ručníkem a už ji nohy pleskají o studené dlaždičky. Jako na sabatu děvče, sodoma gomora.

Mám placatku. Ony karty. Ehm. Svlíkacích her je spoustu. Blbý je, že já jak nejsem hravej, tak pořád prohrávám. Zůstanou mi ponožky a trenýrky. Pak jsem tak opilej, že padám na hubu a nepamatuji si vůbec nic. Nedovedu si představit, že by něco bylo. Vy víte co, ehm a tak dále. Bolí mě hlava, vstanu z tý hromady nahých těl (proč nejsou oblečený?) a jdu sehnat něco k snědku. Vyzvracím se na dvoře do rohu a nikde nikdo. Je mi zima, přesto jdu dolů k vodě. Opláchnu se a sedím tam jen tak. Čekám. Ani nevím na co, ale mám děsnej hlad. Dáš si cigáro? Blanko, ty kouříš? Ne, ale viděla jsme tě z okna. Svěří se mi, že nic nebylo. Cože? Michal povídal a povídal. Dej mu čas děvče, holt není hned hr. Uvidíš, všechno bude fajn. Postupně vylezou všichni. Jak je? Kdo nablil do rohu? Přiznám se a skáču do vody. Je ledová, šíleně studená, ale probere mě. 

Dostaneme snídani, pomalu se loučíme a jdeme do Plešnice. Nahodím nějakou píseň do kroku a je nám zase fajn. Chci na peďák, mě strojárna nebaví. Vůbec. Jsem zase mimo toho, co bych chtěl dělat. Na učitele si moc hodnej, smějou se mi a tak se na oko urazím. Na nádraží je tenkrát ještě nádražka a tak přijedeme do Plzně zase vysmátí. A já si ten výlet navěky zafixuju v hlavě, protože byl skvělej po všech stránkách. Upevnili jsme nově vznikající partu. Navíc jsem děsně sebevědomej, protože se mě na závěr holky zeptají, jestli bych čistě náhodou s některou z nich nechtěl chodit. Řeknu, že bych měl problém si vybrat a že teda budu chodit se všema. Teda mimo Blanky, která si už žase špitá s Michalem. A vůbec jin nevadí, že zase padá déšť se sněhem. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 22. ledna 2022

Interview - ABYSSUS - Only death is certain, nothing more.

Interview with death metal from Greece - ABYSSUS.

Answered Kostas Analytis (bass, vocal), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - ABYSSUS - Death Revival (2022):

Ave ABYSSUS! Greetings to the Serpent Realm! I have had your new album "Death Revival" at home for some time and I must say that it is a great trip for me when I was young and I started with death metal. Excellent jam! How did the record come about and where did you want to move compared to previous recordings?

Thank you for your kind words. ”Death Revival” is just a new step that takes us to the next level. It’s the continuous logical progress of a band that enjoys playing old school metal and being very strict with itself, without sacrificing quality and looking forward, every time, for the better result. “Death revival” is at this moment our best release and we are proud for this album.

The cover by Andreas Marschall has already introduced me to the morbid game. Great job! How did you choose the motif and how does it relate to the music and lyrics? How did you get together with Andreas and why him?

As I have already mentioned, every time we have a new release we are looking to make something greater. Not only on the part of music. Artwork for us is something very important. The classic metal albums have artworks amazing and memorable. In many of those colossal albums, responsible was Andreas Marschall. We wanted very much to cooperate with him and everything was about timing. I found a way to contact with Andreas and here we are. It’s not a specific connection between artwork and music but both are totally death metal!

The sound of death metal in particular. Did you manage to achieve a sound that is as cut from the turn of the eighties and nineties of the last century? He acts like an analog to me. Am I right? Where did you record the album, who is signed under mixing and mastering?

We were looking to get a final result relative to the classic albums. We have worked hard on this direction. Few things recorded in an analogue way, this is true. The album recorded in the same studio (Unreal Studios, Athens) where its predecessor has been recorded too. We are responsible for mixing and mastering and we think we have done a cool job.

Death metal lyrics are often about ugly and bad things. What are they talking about on "Death Revival"? Who is their author and where did you get the inspiration for them? Did Greek mythology, for example, influence you?

I write down all the lyrics (Konstantinos Analytis – vocalist). Most lyrics are referred on historical events, battles and people. Also morbid daily things such as war, social oppression, corruption ect. are parts of my inspiration. I read a lot of books, especially historical. For example the track “Genocide” is talking about the genocide made on Armenian and Greek populations from Ottoman Empire or ”The Beast Within” is talking about a serial killer; his name was Jenkins, who was killing in the name of the Egyptian serpent lord Apophis.

How is death metal perceived in Greece? I come to you quite often on vacation. They are resorts, but it doesn't occur to me that I would meet too many fans in metal T-shirts. Are you more underground? How does it work for you, what about the fans, the bands?

Actually, there are too many metal-heads living in Greece but of course we are talking for a music that is no more mainstream. In Athens there are too many rock bars and a bunch of metal clubs also. Most metal heads here listen to black metal or stoner but of course there are people listening to death metal. Bands like Dead Congregation, Death Courier, Mass Infection are few names of a large list of great bands.

You'll probably agree that concerts are the best anyway. Today, one can listen to a band from the other side of the world, but when he goes to a club and sees it live, he gets under the stage, buys a CD, a T-shirt, and gets a completely different relationship. Do you play often and like? What about tours, festivals? How do you perceive live performance as a musician?

Heavy metal is a music that should be performed live. We love playing live but this entire situation with covid-19 has ruined every single plan. We have cancelled two tours around Eastern Europe and also it gives us no opportunity to organize something new at all. Of course we are going to play a live show here in Athens but nothing more at the present time is fixed. We are a very active live band, having played with great names in the past (Possessed, Rotting Christ, Aura Noir, Sinister, Suicidal Angels and more) and we miss all that feeling and experience.

We in the Czech Republic are all more atheists, the church in our country does not have much influence. At least it's not visible. How is it with you? I have noticed that there are quite a few active believers in Greece. I know that in Poland, for example, the Catholic Church is causing a lot of problems for bands, concerts, covers, etc. are forbidden. Have you encountered something like this in your country?

Greece is relative to Orthodoxy. Church has power but won’t see extreme things happening, such as cancelling live shows or any controversial actions. You can realise that the most famous Greek band is Rotting Christ, extreme name, isn’t it?

Death is a frequently cited topic in death metal. Personally, I often remember Greek myths and legends, the Realm of Hades. How do you feel about death? Do you think there is anything else? Another dimension, hell? At one time I was very interested in Greek philosophers and these are amazing ideas. Did they affect you in any way?

Only death is certain, nothing more. I believe that when we die we are nothing more than food for vermin. I hope that there could be a place as heaven, Valhalla or something like that but all these are stories made from man to have something to wait for when the end is near. Greek mythology is amazing and I read a lot of such things, stories of Hades, Persephone, Ixion, Hecate, Sisyphus and more and of course the legacy of Philosophers such as Heraclitus.

Personally, I perceive ABYSSUS as a great old school death metal band. I wonder what your goal is, the direction, the goal you want to get to. Is it a big label? Festival? Or maybe a tour with POSSESSED?

A tour with Possessed! Hehe! That would be beautiful for sure. They are amazing guys and we had a great time when they were here in Athens. We just play the music we like to hear. We are metal heads who want to have a good time, escaping from our daily routine. We are always suffering for the greatest result, mainly for ours pleasure. If people enjoy our music that is really awesome but the main aim is our satisfaction. We want to play to festivals around the world and spread our music, that’s for sure. A big label is not always a blessing but often becomes damnation as many bad things may be born, such as contracts with bad terms, strict deadlines and more. When the artist is imprisoned in such things he can’t be dedicated to music and then the magic is lost.

How did you get into death metal? When did you first take the instrument and start playing? Who was your role model? And what was it like growing up in metal Greece? The first concert?

Well, now you turn me almost 25 years back. I was listening to classic heavy metal bands and I was into thrash, you know, Slayer, Kreator, Sodom. I had sold my BMX at the age of 14 to buy a very bad second hand guitar. Back then, there was no internet and such bullshits, it wasn’t easy to get to the music, there was a primitive situation but full of romantism and magic that I recall it with nostalgia. A friend has given me a tape with a new album; it was Six Feet Under’s “Warpath”. That was the death metal beginning. I love this album ‘til now. After that, albums like “Mercenary”, “4rth Crusade”, “The Ten Commandments”, “Cause of Death”, “Leprosy”, “From Beyond” and many more has shown me the right way. There were too many metal heads in school but few of them keep the flame ‘til nowadays. My first live show was a local band called Inertia before they changed their name to Secret Show and be more famous with a cool discography. After few months I saw Iron Maiden when Dickinson returned, it was 1999.

What are ABYSSUS planning in the coming months? What can fans look forward to?

We are going to have a release show for “Death Revival” here in Athens with our brothers Cursed Blood. We will wait how the things will go with covid-19 to fix any other live shows as a new lockdown seems not too far away. We will work on new material, we won’t live time waning.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. I'm going to play "Death Revival" again. It is excellent! Thank you so much for your new record. I wish you the best sales and may you prosper in private!

I thank you for the interview, for your time and your kind words. Hope to see you soon by visiting your country.