New album of Czech death metal band HYPNOS - "The Blackcrow" (2020)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 14. prosince 2018

Home » » Rozhovor - ESKHATON - Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic.

Rozhovor - ESKHATON - Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic.


Rozhovor s australskou death metalovou skupinou ESKHATON.

Odpovídal Mr. Invokocide.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.


Ave ESKHATON! Zdravím na druhou stranu zeměkoule do Austrálie. Přiznám se, že o vaší kapele jsem slyšel poprvé až díky českému labelu Lavadome. Jak se to vůbec přihodilo, že jste se dali dohromady? Jestli tě mohu poprosit, představ ještě českým čtenářům vaši kapelu. 

Zdravíme z podzemí, ESKHATON je psychotický bestiální death metal absolutního chaosu a totální smrti. Lavadome s námi byl v kontaktu již od debutu “Nihilgoety”, je velkým podporovatelem kapely a sdílí s námi hodnoty šílenství temnoty a zběsilosti. 


Hrajete totálně nihilistický death metal. Jedná se přesně o ten druh inferna, který posluchačům pořádně pocuchá nervy i sluchovody. Jak jste se k tomuto stylu dostali? Prošli jste si jako muzikanti i jinými styly hudby? Hráli jste v jiných kapelách? Kdo vás vlastně ovlivnil v začátcích? 

Vždy budeme intenzivnější a šílenější, jsme posedlí duchem totální smrti a chaosem bez hranic, vždy jsme hráli divoce, zatímco démoni ohně byli osvobozeni. Máme mnoho raných vlivů - MORBID ANGEL, BESTIAL WARLUST / CORPSE MOLESTATION, SADISTIK EXEKUTION, IMPALED NAZARENE - Tol Crompt Norz Norz Norz, POSSESSED – „Seven Churches“, původní SEPULTURU a mnoho dalších.. 

Pojďme k vaší novince „Omegalitheos“. Jedná se o 52 minut totálního vyhlazení. Přiznám se, že jsem album na poprvé vůbec nedoposlouchal. Přišlo mi až příliš divoké a nevstřebatelné. Abych mohl sepsat recenzi, musel jsem se několikrát opakovaně vracet a opravdu soustředěně poslouchat. Je to hodně složitá a nepřístupná muzika. Jaké máte ohlasy od posluchačů, fanoušků? Ta délka alba je opravdu zabijácká! 

Na 'Omegalitheos' jsme dostali spoustu pozitivních reakcí. 


První, co mě doslova uhodilo do očí, je skvělý obal od Daemorpha (Andriy Tkalenko). Moc toho o něm nejde na internetu dohledat, kromě toho, že hraje na basu v ruských GROND. Představ nám ho prosím. Jak jste se vůbec dali dohromady, proč vás oslovila právě jeho práce? Vybírali jste z jeho již vytvořených prací nebo vám namaloval Daemorph obal přímo pro vás? Slyšel třeba pro inspiraci dopředu vaše album? 

Rozhodli jsme se, že pro obal desky využijeme dílo od Daemorpha, protože jeho práce je úžasná a ďábelská, procházeli jsme jeho dřívější práce a věděli jsme, že by mohl něco nakreslit, ano nakreslil toto dílo jako posedlý maník a použil digitální zpracování pro dodání barvy. Daemorphův obal odpovídá brutalitě "Omegalitheos" a jeho detaily jsou impozantní. Daemorph pro nás vytvořil přesně to, co jsme chtěli, dal jsem mu jen koncept s klíčovými detaily a hrubou verzi textů k albu. Již poslouchal naše předchozí nahrávky a přivítal změnu, kterou po něm vždy žádají brutal death metalové kapely, a tím vzniklo ještě temnější dílo. 


„Omegalitheos“ má velmi dobrý, hodně temný zvuk. Je pod ním podepsán Adam Calaitzis. Proč právě on? Jak se vám s Adamem nahrávalo? 

Doposud jsme všechno nahrávali s Adamem v Toylandu. S tímto albem jsme to udělali trochu jinak a nahráli jsme to v Analogu, což dalo Adamovi víc práce a pak vše bylo přeneseno do jeho počítače. Nahrávací proces je vždy experimentální, jinak by všechny nahrávky zněly stejně. Cílem bylo překonat naši předchozí práci. 

Jak dlouho jste připravovali skladby pro „Omegalitheos“? Mezi „Workship Death“ a posledním albem uběhly čtyři roky. To není zase tolik dlouho, ale říká se, že skupina by měla desky vydávat po dvou letech, protože pak „nesejde z očí“ (alespoň tak to tvrdí velké labely). Jakým způsobem vlastně jako kapela skládáte nový materiál? 

Skládat pro "Omegalitheos" jsme začali v roce 2013 a v hrubé podobě jsme to dokončili v roce 2015. Hammerkill opustil kapelu a Militiarkh se připojil na bicí. S úmyslem zvýšit intenzitu předchozího alba, okamžitě zapadl do role a album jsme dokončili, nahrávat jsme začali v procinci 2016. V době, kdy bylo všechno kompletní (spousta práce od tří různých umělců - Daemorph, Alex Tartsus a Nether Temple Design) byl skoro rok 2018 a některé záležitosti pak pozdrželi vydání do poloviny roku 2018. Buď se napíše riff, který se pak ukáže kapele nebo se riffy vymýšlejí na zkoušce. Většina rifů se napíše a pak předloží kapele a někdy jsou pak pozměněny kapelou a jejími návrhy. Všichni víme, co tvoříme, takže když jsou nápady, tak se obvykle použijí, když ne, tak se použijí pro jiný riff. 


Jak jsem již zmiňoval, nové album je totálním infernem, vypáleným na hudební nosič. Jedná se o opravdový extrém i na death metal. Co tak sleduji vaši scénu, nejste výjimkou. Namátkou třeba IGNIVOMOUS, PORTAL, IMPETOUS RITUAL. Všechny kapely z vaší země hrají na samé hraně „snesitelnosti“. Snažíte se styl posouvat do ještě větší temnoty a zla. V žádné jiné zemi snad není kumulace tolika šílených kapel. Čím si to vysvětluješ? Zajímalo by mě, jak funguje australský underground? Z jakých kořenů jste vyrostli? 

Australský underground má mnoho extrémních kapel, které jsou surové a nekompromisní a to je součástí Australského postoje k metalu, nezkrotný, intenzivní, extrémní a surový. Kundy chodí na koncerty, kundy tvoří kapely. Tak jak zmiňuješ, je tu velké množství šílených kapel, ale je tu také spousta sraček, mohlo by to tady být zaměřeno víc na šílené death metalové kapely, ale stále zde máme spoustu neumětelského metalu, jako kdekoli jinde na světě. Pouze ti s ohněm uvnitř tvoří psychotické šílenství, není to tak, že nějaká melodická metalová kapela z Austrálie udělá nebo dokonce chce udělat surové a temné album. Všechno pochází z vůle umělců. 


A co koncerty, festivaly? Máte v Austrálii vůbec nějaké? Teď nemyslím komerční akce, ale pořádný underground. 

Je tady několik malých undergroundových festivalů a mnoho lokálních akcí, kam se dá vyrazit. Také sem jezdí mezinárodní umělci, což je pro Australany velká věc, protože jsou to kapely, které nevidíte příliš často nebo už nikdy znova. 

Kolik tak přijde na vaše vystoupení lidí? Jak vnímají vaši hudbu? Nic proti vám, ale nějak si nedovedu představit dav fanynek, co vás nepustí z pódia. Na podobnou muziku chodí spíš gurmáni, kteří dokáží ocenit veškerou složitost, brutalitu a chaos. 

Děvky si to živě užívají tak dlouho, dokud třepou hlavama! Ženské to milujou, křičí tak hlasitě, že neslyšíte hudbu, jen řev a sténání, jak masturbují a pak nekontrolovaně pláčou, když odcházíme. 


Letos jste hráli u nás na BRUTAL ASSAULT festivalu. Jak jste si vystoupení užili? Byli jste poprvé v Evropě? Neláká vás třeba nějaké větší turné? 

BRUTAL ASSAULT byl nejlepší festival, na kterém jsme kdy hráli. Měli jsme pár drobných problémů, k nimž došlo v našem zvuku, ale kromě toho to všechno sedlo! Také jsme hráli na BRUTAL ASSAULT AFTER PARTY, kde to proběhlo bez problémů. Byla to naše první cesta do Evropy a vrátíme se znova v roce 2019. Máme v plánu větší turné. 

Co chystají ESKHATON v nejbližších měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás? 

V roce 2019 se vrátíme na několik dalších evropských koncertů, přičemž bude minimálně jeden v Čechách. V příštím měsíci budeme skládat materiál pro split album, které vyjde u Lavadome v roce 2019. No a jakmile dokončíme materiál pro splitko, budeme pokračovat v hraní a začneme psát pro nové album. 


Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů. 

Share this games :