PARRICIDE - Incidents in the Extinct Spot / The Threnody For The Tortured
CD 2018 (reissue 1997, 1999), Pařát Magazine
for english please scroll down
for english please scroll down
V dobách, které nám dnes připadají již notně vzdálené, v časech, kdy jsme byli vděční za každou novou desku, za každou kapelu, která se toho nebála, v letech, kdy jsme byli mladí, krásní a bez starostí, tak tenkrát v městě zvaném Jihlava působila skupina se jménem PARRICIDE.
Když mi někdo řekne tento název, tak první co se mi vybaví, je stejnojmenný song od slavných PESTILENCE (druhá skladba na albu "Malleus Maleficarum" z roku 1988). Podobnost čistě náhodná? Netuším, co ale vím na sto procent je, že jihlavští maniaci přistupovali k hudbě hodně podobným způsobem. Doplňme pak neméně důležité a v jejich tvorbě otisknuté DEATH. Technický, přemýšlivý, inteligentní death metal, to je to, oč tu běží (nebo respektive v letech 1997 - 1999 běželo). Víte co je nejzajímavější? Hudba PARRICIDE ani po takové době neztratila svoji sílu.
Možná bych si dovedl představit lepší zpracování CD, honosnější obal, ale o to zde nejde. Je skvělé, že i v dnešní době mp3, různých streamovacích služeb a povrchního poslechu, se najdou lidé, kteří nezapomínají na naši vlastní hudební historii. Přiznávám bez mučení, strávil jsem několik hodin hledáním původní nahrané kazety od kamaráda (nenašel, bohužel) a poslech si doopravdy užíval. Nechápu jediné, proč se této smečce nedostalo větší popularity? Tady nejde jen o záležitost pro nás, staré archiváře, ale o muziku jako takovou. Hrozně se mi líbí zvuk, bude pravděpodobně lehce oproti původnímu upraven, ale povedlo se zachovat ducha doby. Obal s okem, co k němu říci, tenkrát to kapela asi moc neřešila. Opusťme ale vzpomínky, nakonec zůstane jen hudba a ta stále pálí, řeže, je nebývale pestrá, zajímavá. Těch emocí je zde spousta, také materiál skládali skvělí muzikanti, kteří přesně věděli, co a jak chtějí hrát. Co napsat závěrem? Snad jen, že tahle deska by neměla chybět ve sbírce žádného fanouška death metalu. Výlet po stopách ztraceného času se mi moc líbil. Nezbývá než vyseknout poklonu všem, kteří se o to zasloužili. Vynikající záležitost!
Asphyx says:
In times that seem to be far away today, when we were grateful for every new album, for every band that wasn't afraid, in the years when we were young, beautiful and carefree, then back in a city called Jihlava was a group called PARRICIDE.
When someone tells me the band’s name, the first thing that comes to my mind is the song title by the famous band PESTILENCE (second song on the album "Malleus Maleficarum" from 1988). Similarity purely random? I have no idea, but I am sure for a hundred percent that the maniacs from Jihlava approached the music in a very similar way. Then add no less important and in their creation imprinted DEATH. Technical, thoughtful, intelligent death metal is what's going on here (or was going on from 1997 to 1999). Do you know what's most impressive? Even after such a period, PARRICIDE’s music did not lose its strength.
Maybe I could imagine better CD's adaptation, more beautiful cover art, but that's not the point. It's great that even today in the times of mp3, streaming services, and superficial listening, there are people who don't forget at our musical history. I confess without torture, I spent several hours searching for an original recorded tape from a friend (not found, unfortunately) and I really enjoyed the listening. I don't understand why this group didn't receive more popularity? This is not just a matter for us, the old archivists, but for the music itself. I really like the sound, it will probably be slightly modified compared to the original one, but the spirit of the time stayed preserved. The cover with the eye, what I would say about it, the band probably didn't care much about it before. But leave the memories, only the music will remain, and it will still burn, cut, be unusually varied, and interesting. There are plenty of emotions, and the material was composed by great musicians who knew precisely what they wanted to play. How to conclude this? I would say just that this album should not be missing in the collection of any death metal fan. I enjoyed the trip in the traces of the lost time. All we must do is to pay tribute to all who deserve it. Excellent work!
band:
Petr Kružík 1993-2001
Petr Pokorný 1994-2000
Petr Šťáva 1998-2000
Michal Bublák 1996-2001
Jiří Veselý 1993-2001
Vojtěch Duba 1995 - 1997
Michal Eigl 1993-1995
Petr Bartošík 1998
Tomáš Hlávka 2000-2001
Tomáš Orlíček 2000-2001
Jan Pácha 1993-1994
