Recenze/review - HIDEOUS DIVINITY - Simulacrum (2019) ~ DEADLY STORM zine

HIDEOUS DIVINITY - Simulacrum

CD 2019, Century Media Records

for english please scroll down

Už zase mi odpadává maso od kostí, už zase se měním v ošklivou zrůdu. Obrazy plné násilí mě pronásledují na každém kroku. Slepý, hluchý, vyděšený. Ne, to není žádný hororový film, ale zlá syrová realita. Koncepce smrti, sochy z mrtvých těl. Noční můry mě pronásledují na každém kroku. Není úniku, není cesty zpět. Uprostřed chrámu bolesti vzývám dávno padlé bohy. Co bude dál? Odpovědí je mi jen nicota.

HIDEOUS DIVINITY jsou přesně tím druhem technické death metalové kapely, jejíž díla si mě pokaždé doslova podmaní. Skupina nejen že umí perfektně hrát a zvládá své řemeslo, ale ještě navíc dokáže složit skladby, které mě dokáží rozdrtit. Novinka "Simulacrum" není výjimkou. Opět máme co do činění s mocnými nástupy, divokými přechody a hlubokým mrtvolným vokálem. Tady se melou kosti hudbou, o tom není žádných pochyb.

Kapela opět vychází ze stejných kořenů jako smečky typu NILE, ABORTED, HOUR OF PENANCE, SINISTER, ORIGIN, LOST SOUL. Navíc přidává obrovskou porci zvláštní temnoty. Hraje se zde sice technický death metal, ale zároveň je obestřený nepropustnou pavučinou tajemna. HIDEOUS DIVINITY nám letos opět umíchali vynikající koktejl z různých morbidních nálad, krve, smrti a nenávisti. Jednotlivé songy vlastně ani nejsou obyčejnými skladbami, jako spíše symfoniemi, zahranými na klasické metalové nástroje. Připadám si, jako bych byl zavřený ve studené opuštěné kobce a postupně se ke mě ze stěn přibližovaly ostré hroty nožů. Jak to dopadne si asi dovedete představit sami. Album se do mě zakouslo jako rozzuřená šelma. Znovu mi odpadává maso od kostí, opět se měním v zrůdu. "Simulacrum" je nahrávkou, která mě zasáhla někde hluboko uvnitř. Nevím, jak se to kapele povedlo, ale je to tak. Technická death metalová symfonie smrti! Brutální opus s temnou paletou nálad! Vynikající zásek!

Asphyx says:

My flesh falls off my bones again, I turn into an ugly monster. Images full of violence haunt me on every step of my way. Blind, deaf, terrified. No, it's not a horror movie, but a bad raw reality. Concept of death, statues of dead bodies. Nightmares haunt me on every step of my way. There is no escape, no way back. In the midst of the Temple of Pain, I invoke the long-fallen gods. What will be next? The only answer is nothingness.

HIDEOUS DIVINITY is exactly the kind of technical death metal band whose works literally conquer me every time. The band not only knows how to play , because they perfectly know their craft, but also can compose songs that can crush me. New "Simulacrum" is no exception. Again, we are dealing with powerful adventures, wild transitions and a deep corpse vocal. Here the bones are grinding with music, there is no doubt about that.

The band is based on the same roots as NILE, ABORTED, HOUR OF PENANCE, SINISTER, ORIGIN, LOST SOUL. They adds a huge part of the extra darkness. Although there is a technical death metal, it is also surrounded by an impermeable network of mysteries. This year, HIDEOUS DIVINITY mixed again an excellent cocktail of different morbid moods, blood, death and hate. Individual songs are not ordinary songs, but rather symphonies playing on classical metal instruments. I feel like I'm locked in a cold, deserted dungeon, and the sharp blades of the knives gradually approached me from the walls. As it turns out, you can imagine yourself. The album bit me like an angry beast. Again, my flesh will fall apart from my bones and I will turn into a monster. "Simulacrum" is a record that hit me somewhere deep inside. I don't know how the band did it, but they did. Technical death metal symphony! Brutal opus with a dark palette of moods! Excellent work!

TRACKLIST

01. Deleuzean Centuries

02. The Embalmer

03. Condense

04. Anamorphia Atto III

05. The Deaden Room

06. Actaeon

07. Bent Until Fracture

08. Seed of Future Horror

09. Prey to a Vision

10. Implemini Exitio

11. Blood of the Zodiac [Bonus track] (cover version)