DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 25. dubna 2020

Home » » Rozhovor - CIANIDE - Žijte svůj vlastní život, buďte upřímní sami k sobě a život bude jednodušší, věřte mi…

Rozhovor - CIANIDE - Žijte svůj vlastní život, buďte upřímní sami k sobě a život bude jednodušší, věřte mi…


Rozhovor s legendární death doomovou kapelou z USA - CIANIDE.

Odpovídal Mike Perun, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx. 

Recenze/review - CIANIDE - Unhumanized (2019):

Ave CIANIDE! Zdravím do chicagských katakomb! Když jsem se připravoval na tenhle rozhovor, tak jsem si o víkendu našel všechna alba, která od vás mám. Zjistil jsem (a kamarád mi to potvrdil), že první deskou, která se k nám dostala, tak byla nahrávka „A Descent Into Hell“ z roku 1994. Víš co je zajímavý? Já jsem v celé vaší diskografii nenašel jedinou slabou desku. Jak je to možný? Máte na to nějaký recept? Tolik let si držet tak vysoko laťku kvality. 

Je to trochu divné, protože naše debutové album “The Dying Truth” je to, s kterým jsou lidé až dodnes nejvíce spjati. Díky za poklonu - „bez slabých desek“. Odpověď je jednoduchá i komplikovaná. Jednoduchá v tom, že píšeme skladby, které chceme slyšet především a hlavně MY. Musí to být skladba/album, které bych si rád poslechl, stejně tak, jako zahrál naživo. Samozřejmě znám docela dost lidí v kapelách a díky rozhovorům s nimi zjišťuji, že se nejedná o skutečné „fanoušky“ své vlastní hudby. Což je podle mě praštěné. Jak nemůžeš být fanouškem vlastní tvorby? Složitá stránka toho je, že díky tomu, že jsme fanoušky svých vlastních věcí, jsme také našimi nejtvrdšími kritiky, a proto je pro nás vždy kurevsky nekonečné napsat a dokončit novou skladbu. Možná to někteří lidé považují jen za jednoduché „jeskynní“ skladby nebo tak něco, ale každá nota, každá pauza, každý úder bubeníka pro nás něco znamená - a nakonec i samotná skladba. Nevím, jestli dělat to jakýmkoliv jiným způsobem je v pořádku, ale ne pro CIANIDE... 


Na poslední EP „Unhumanized“ jsme museli čekat dlouhých osm let. Vydali jste sice mezitím splitko s NEKROFILHT, které mimochodem vyšlo na vinylu u českých DOOMENTIA RECORDS, ale musím přiznat, že už jsem byl hodně nedočkavý. Proč vám to trvalo tak dlouho? Byly důvodem peníze? Čas? 

Rozhodně ne peníze. Byly to jen skladby, které jsme do té doby měli napsané a dokončené. Jak jsem řekl výše, nejenže to trvá věčnost, abychom skladby dokončili, nejsme také „seriózní“ kapelou v tom smyslu, že nemáme důvod ke komodifikaci naší hudby. To není naše živobytí. Nemusíme hrát, abychom měli na jídlo. Stále si rádi jednou týdně zajammujeme, ale jinak žijeme „reálný život“, který nám v tom brání. O to víc, když pomyslíme na naše ročníky, a navíc,.. 8 měsíců uteklo jak voda a my jsme se nedotkli našich nástrojů. Pak přijde nabídka koncertu, který prostě musíš hrát a to tě připraví o další 2-3 měsíce, kdy zkoušíš. Poté se měsíční pauza změní v tři měsíce a pak se cyklus znovu opakuje ... 

Každopádně, EP „Unhumanized“ je venku a ihned se zařadilo mezi má nejpřehrávanější alba. Člověk má při poslechu pocit, že se vrátil na časové ose do devadesátých let. Je vynikající! Jakým způsobem vznikalo? A jak vlastně tvoří CIANIDE nový materiál? 

Ve skutečnosti neexistuje žádný nastavený vzor kromě toho, že to všechno začíná u “všemohoucího riffu”. Pak tu skladbu prostě dáme dohromady. Selektujeme to různým způsobem, pomaleji, rychleji, přehazujeme části, obvykle jen proto, abychom se cyklicky vrátili zpět, odkud jsme původně začínali. Nahráváme si různé verze a po detailním poslechu je pak dále rozebíráme. Protože přinejmenším pro nás je přehrávání „naposlouchaného“ úplně jiný zážitek než jen hraní a "hashování" živě. Pak si vezmu ty nahrávky a za vzor postupy „Johna Tardyho“ a makám na tom, dokud nedostanu výsledek, který zní nejlépe, pak k tomu dodám texty … 


Mě se na vašich albech vždycky hrozně líbil zvuk. „Unhumanized“ není výjimkou. Jestli se nepletu, tak jste nahrávali u Jacka Controla v jeho Enormous Door Studios. Jak jste docílili tak prašivého a hutného zvuku? Na mě to působí, jakoby se nahrávalo ještě analogově nebo se pletu? Zajímavé je, že mi zvuk nahrávky přijde hodně podobný jako u předchozí desky „Gods of Death“. Mluvíte hodně do toho, jak by měla deska znít nebo to necháváte na zvukových mistrech? 

Vlastně to nahrál Sanford Parker v Decade Studios v Chicagu v březnu 2019. Vždy jsme chtěli spolupracovat se Sanfordem a právě teď pracuje zrovna tam. Bylo to poprvé, co jsme šli do „skutečného“ studia od “Divide and Conquer”, což byla naše poslední „pro“ studiová nahrávka . V (Slaughter Sound studiu) jsme nahráli Hells Rebirth a Gods of Death, takže jsme cítili, že bychom možná potřebovali jiný pohled na naši muziku. Víme, čeho jsme schopni, když nahráváme sami, ale díky našimi současnými možnostem a vybavení jsme pravděpodobně dosáhli absolutně toho nejlepšího, co bylo možné. Byl čas pozvednout to na jinou úroveň a to se povedlo, protože si myslím, že zníme nejlíp, jak jsme kdy zněli. Dalším důvodem je to, že kdybychom se nahrávali sami, tak by to trvalo mnohem déle. Se Sanfordem jsme věděli, že to dokážeme nahrát za dobu kratší než týden. O mix se postaral sám, bez našich připomínek. Trochu vyladění sem a tam, ale to je vše. Bylo to stylem: „Tady máš vole, dobře se u toho mixu pobav a pošli nám pak nějaké soubory, až to budeš mít“. A je to kurva dobrý! Nemyslím si, že bychom se mohli ještě někdy vrátit k domácímu nahrávání. Tohle nás zkazilo... 


Jsem fanoušek ze staré školy a hodně si potrpím na obaly desek. Pod „Unhumanized“ je podepsán člověk pod přezdívkou Nev. Dohledal jsem si, že by mělo jít o umělce se jménem Michael Nevler. Ten motiv je pro mě tak skvělý, že jsem si jej dal na plochu na počítači. Moc dalších informací jsem ale o Michaelovi nenašel. Jak jste se dali dohromady a jak cover pro album vznikal? 


Nev Michael @ Gruesome Graphx  je náš metalový mutant a blázen (nemluvě o tom že je to Godzillový Nerd) opravdu neznám jeho skutečné jméno a ani na tom vlastně nezáleží. Když jsem viděl tento motiv, který vytvořil, okamžitě jsem věděl, že to bylo pro nás. Tak mu říkám něco jako – "Dobrá, tak máme další obal alba... Kámo, musíš nás to nechat použít." Nev byl nadšený a zbytek už je historie. Udělal také všechny návrhy bookletů a texty. Udržujeme to jednotné. Nev je top!!! 


Na to, že jako kapela hrajete již od roku 1988, máte poměrně stabilní sestavu. Respektive ty (Mike) a Scott jste v CIANIDE od začátku. To nebývá příliš časté. To jste neměli nikdy ponorkovou nemoc? Nikdy se třeba nezměnil váš názor, jak by měla vaše hudba znít? Znáš to, někdo má radši blondýny, jiný černovlásky. Pak stačí pár ostřejších slov. Někdo někde kdysi napsal, že kapela je jako rodina. Jak jsou na tom CIANIDE? 

Správně. Po celou tu dobu jsme v tomto bodě všichni spíše jako rodina, než pouzí přátelé. Všichni máme navzájem klíče od našich baráků a považujeme rodinu každého za vlastní rodinu, Ale občas se obejdeme klidně i pár měsíců bez jakékoli vzájemné komunikace. Jakmile začneme znovu zkoušet, okamžitě navážeme tam, kde jsme skončili. „Rodinu“ rozšiřují naši bývalí členi Jeff Kabell (bicí na TDT a DIH) a Jim Bresnahan (kytary na DD&D a D&C nyní hlavně KOMMANDANT). Nezahrávej si s nikým z nás, nebo našich ... 

Dnešní doba je dobrá v tom, že máme internet. Tedy jak v čem, ale aspoň se můžu vzdáleně podívat na vaše koncerty. Sice to není ono, zvuk na youtube je pokaždé takový divný, ale podle všech dostupných informací - vy vystupujte hlavně jen v Chicagu? Napíšu to na rovinu, chtěl bych vás hrozně moc vidět naživo, ale není kde. Nechystáte se na turné? Dovedl bych si představit vás, MASTER a třeba můžete vzít ještě AUTOPSY. Splnil by se mi sen. Ne, teď vážně – co CIANIDE a koncerty? Co bys řekl na výlet do Evropy se zastávkou u nás v Čechách? 

Ani náhodou. Turné je pro nás vyloučeno. Nejsme pouliční psi a nikdy nebudeme. Andy a Scott jsou moji bratři, ale být s nimi nasáčkovaný měsíc či déle v dodávce, abychom hráli nějakou posranou show pro 50 dolarů, to zní jako verze pekla, kterou nikdy, nikdy, nikdy nechci zažít. Hodně sil všem kapelám, které to dělají. Jen si jeďte! Já budu na gauči ... 


Zrovna včera jsem se bavil s kamarádem v hospodě, jak se za poslední roky šíleně všechno změnilo. Každý má internet v kapse, mladí jsou již víc ovlivněni obrázky a videem, než hudbou a texty. Nikdo moc nečte, shodli jsme se na tom, že je spousta věcí víc povrchní. Možná je to v Americe jinak, ale u nás v Čechách se s tím setkávám každý den. V hudbě to není jiné. Jak vnímáš změny ve společnosti ty, jako muzikant? Máme spoustu nových technologií, nahrávací studia jsou lépe vybavená, nápady se dají posílat po internetu. 

Kriste, v USA je to ještě horší, tyhle sračky jsme si ale koneckonců vytvořili sami. Ale když jsi „podivín“ ignoruješ všechny ty kecy. Vím, že je to klišé, ale upřímně je mi u prdele to, co někdo říká, myslí si nebo dělá. Žijte svůj vlastní život, buďte upřímní sami k sobě a život bude jednodušší, věřte mi… 

Jiný je svět, i co se týká labelů, vydavatelství. CIANIDE jsou kapelou, která je pro mě synonymem undergroundového death metalu. Máme bandcamp, youtube, labely mohou vaši hudbu šířit rychleji a dostane se k více lidem. Ale znáš to, vinyl je vinyl, kazeta kazeta a CD má také svoje kouzlo. Museli jste změnit nějak přístup k vydávání vaší hudby? Nebo jedete pořád postaru a novinky vás nechávají chladnými? 

Pro naše první dvě alba jsme museli podepsat smlouvy a jít přes vydavatelství, ale jak jsi zmínil, byla to jiná doba. Dokonce i hlupáci z Displeased Records se s námi pokusili vyjebat, chtěli abychom jim přepsali práva pro naše demo. Koneckonců je to stále underground. Z toho nikdo nezbohatne. Seženeš si snad nějakého předraženého právníka, který by tě zastupoval, abys nás žaloval za to, že tratíš peníze na svém vydavatelství, které máš jen jako volnočasovou zábavu? Tak to hodně štěstí chlape. Uvidíme se u soudu…

Kapelu jste založili v roce 1988. Stáli jste vlastně u začátku něčeho nového. Chicagskou smrtící školu mám moc rád. Líbí se mi, že je taková špinavá, syrová. Jaká byla vlastně devadesátá léta v Chicagu? Zavzpomínej pro nás prosím. Na které kapely jsi třeba rád chodil? Kdo byl tvým vzorem? Klidně můžeš přidat i nějakou veselou historku, určitě jich máš spoustu. 

Zdá se mi, že tato otázka se objevuje v každém rozhovoru a pokaždé je obtížnější na ni odpovědět. Byly to skvělé časy, ale jsou pryč. Myslím, že mladší metalisté si možná tuto dobu “romantizují”, ale abych byl upřímný, šlo nám jen o to hledět si svého. Neexistovalo žádné kouzlo kromě toho, že se žilo přítomností. Byli jsme jen mladí metalisté, kteří následovali tu nejúžasnější undergroundovou hudbu. Hodně jsme pili a poslouchali kazety a nahrávky u mě v pokoji. Jsem z Chicaga, Paul Speckman je mým hrdinou. Uctívám každou kapelu, kterou založil. DEVASTATION, TERMINAL DEATH, SINDROME, TROUBLE, ZOETROPE byly také velkými hvězdami v mém světě. 

Tuhle otázku dávám každé kapele a tvůj názor mě zajímavá opravdu hodně. Co pro tebe vlastně znamená death metal? Jak bys jej definoval? Na deskách CIANIDE je hodně slyšet, že do své hudby dáváte všechno, že je zahraná srdcem. Jako fanoušek to tak vnímám. Death metal tedy pro tebe znamená…? 

Nemyslím si, že je to něco, co by bylo možné vyjádřit slovy a vysvětlit v tomto smyslu. Stejně jako všechno, co přichází přirozeně. Buď to máte, nebo nemáte. Mívám obecný metalový postoj pro celej svět - FUCK OFF A DIE. To mluví za vše... 


Na závěr jeden klasický, ale důležitý dotaz. Co chystají CIANIDE v nejbližší době? Můžeme se těšit na nějakou novou desku z vaší kuchyně? Případně, a pevně v to věřím, uvidíme vás konečně někde na klubovém turné v Evropě? 

Doufejme, že jakmile tyto sračky kolem koronaviru skončí, můžeme začít znovu zkoušet a od toho se odrazit. Mám nutkavou touhu napsat něco nového! Dokud nám někdo nenabídne šílené prachy, tak žádné turné našich starejch prdelí nebude... 

Děkuji moc za rozhovor. Moc si ho vážím. Jsem starý fanoušek CIANIDE a vlastně si mi splnil jeden z mých snů. Přeji vám spoustu vyprodaných koncertů, ať vám fanoušci utrhají ruce s merchandise a budu se těšit další vaši hudbu. Snad vás uvidím i naživo. Ať se vám daří i v osobních životech. CIANIDE RULES! 

Díky Jakube! METAL NEVER BENDS!!!!

about CIANIDE on DEADLY STORM ZINE / o CIANIDE na DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - CIANIDE - Unhumanized (2019):

Recenze/review - CIANIDE – Death, Doom and Destruction (2015):

Share this games :

TWITTER