Rozhovor s death metalovou skupinou z Itálie - SEPOLCRAL.
Odpovídali Cristian, Kev and Daniele, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Recenze/review - SEPOLCRAL - Scourge (2023):
Ave SEPOLCRAL! Zdravím do Itálie. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Na vaši novinku „Scourge“ jsem se neskutečně těšil, předchozí nahrávky mě vždycky hrozně bavily a rád jsem se k nim vracel. Jak novinka vznikala a proč to vlastně trvalo tak dlouho?
Ahoj! Tady je Cristian, kytarista z kapely SEPOLCRAL. Především děkujeme za prostor, který nám věnuješ a za úctu. Album „Scourge“ se rodilo dlouho. Myšlenka natočit nové album visela ve vzduchu už nějakou dobu, ale chybělo zacílení. Vycházeli jsme z toho, kde jsme skončili, z toho živého grindového deathu a s myšlenkou být rychlí, přímočaří, dynamičtí, a to zabere čas při psaní skladeb, stylově jsme chtěli být divocí, od textů po náladu. Samozřejmě je to náš nejlepší dosavadní počin, zní to pravdivě, čistě a nemůžeme se dočkat, až „Scourge“ způsobí někomu krvácení z uší.
Novinka je teprve vaším druhým dlouhohrajícím albem v historii. Na to, že hrajete od roku 1992, to není moc. Co je toho příčinou? Nebyl čas nebo peníze?
C: První zárodek SEPOLCRAL pochází z počátku devadesátých let. Bylo nám oběma, mně i baskytaristovi Kevinovi, něco málo přes patnáct, nahráli jsme dema, ale brzy nato, i díky zlověstným nezdarům, projekt v roce 97 skončil. Vznikla tak časová propast zhruba dvaceti let. Obnovili jsme vzpomínku na památku zpěváka Denise, který předčasně zemřel a byl jedním ze zakládajících členů. Na počátku několika živými koncerty a prvními náčrty nových skladeb. Věci se daří a během prvního lockdownu se rozhodujeme vydat nový materiál, přičemž trávíme spoustu času hledáním zvuku a identity. Zbytek je historie.
V death metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, satanismu. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?
Ahoj, tady Kev, autor textů a samozřejmě baskytarista kapely SEPOLCRAL. Texty na „Scourge“ jsou to, co říká název. Jsou o násilí ve všech podobách, sexu a náboženských dogmatech a osobních zkušenostech. Obecně jsou texty psány se záměrem nechat posluchače, aby si je vyložil po svém. Nechtěl jsem něco učit nebo sdílet přesné poselství. Je to jen další výlet do těch nejtemnějších sraček v lidském mozku.
Jakým způsobem u SEPOLCRAL vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?
C: Skladatelský postup SEPOLCRAL je jistě promyšlený a pečlivý, aby dodal poslechu dynamiku a adrenalin. Víte, při tvorbě žánru, jako je ten náš, je snadné se opakovat, ale právě proto se spolupráce všech stává naší nejlepší skladatelskou zbraní. Nejsme kapela, která improvizuje, pracujeme velmi individuálně. Obvykle začínám s návrhem skladby doplněným o aranže, Kevin dává první zpětnou vazbu, bubeník Aleks skládá své party a věnuje obsesivní pozornost výplním a Danielovy vokály dotvářejí atmosféru a působivost hotové skladby. Každý kousek všichni tesají a upravují, dokud se nedočkají schválení.
Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?
Tady Daniele (zpěvák). Pro celou produkci „Scourge“ jsme se rozhodli spojit s poměrně mladým a talentovaným producentem z našeho okolí, Jei Doubleric. Ten nám navrhl skvělé studio na nahrávání bicích a stejnou péči věnoval i kytarám, base a zpěvu. Po dokončení nahrávacího procesu jsme se bavili o tom, jakým směrem se vydat také ohledně mixu už během prvních pár ukázek to trefil! Při masteringu vytvořil jedinečný a silný zvuk, který jsme si prostě zamilovali. Jak říkáš, je to temné a ostré zároveň, hluboké a intenzivní. Z tohoto výsledku nemůžeme mít větší radost.
Nové album vyšlo u italských Time to Kill Rercords. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?
D: Dá se říct, že vztah s „Time To Kill Records“ vznikl téměř náhodou. Když bylo album hotové, rozesílali jsme odkaz na poslech několika přátelům a právě jeden z nich nás skontaktoval s Enricem z TTK, který o nás okamžitě projevil zájem. Po úvodním telefonátu a několika podrobnějších e-mailech jsme pochopili, že Time To Kill pro nás budou to pravé, a s Enricem a jeho zaměstnanci jsme začali precizně plánovat jednotlivé kroky nutné k vydání a propagaci „Scourge“. Tento proces byl náročný, ale s pomocí zkušených lidí, jako jsou oni, jsme se do něj pustili a stále v něm pokračujeme s velkými očekáváními, protože nás ještě čeká několik věcí.
Historie kapely se datuje až do roku 1992. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to bylo hrát v devadesátých letech death metal v Itálii?
C: V 90. letech bylo všechno kouzelné a experimentální. Scény byly dobře definované a nemohli jste najít dvě alba, která by zněla stejně. Vzpomeň si třeba, co v té době vydali Entombed, Carcass a Morbid Angel... Hlasy, riffy, všechny různé zvuky a textury a to byla devadesátá léta rozdělená scéna, ale nesmírně inspirativní. Podle mého názoru díky absenci sociálních sítí a následné homologaci zvuků. V Itálii to bylo velmi obtížné, ale krásné. Komunikovali jsme pomocí dopisů a telefonátů, vyměňovali jsme si playlisty na kazetách a koncerty jsme organizovali ústně, domluvou. Všechno byla událost, ale víte, že italská extrémní scéna vyvěsila mnoho praporů inovací. Kapela, která mě hodně inspirovala, byl projekt Mondocane, tvořený členy Necrodeath a Schizo. Jestli jste to ještě neudělali, doporučuji si je poslechnout. Budeš překvapen a budeš schopen pochopit, kolik kapel z toho zvuku čerpalo.
A co undergroundová scéna u vás všeobecně? Žije to v Itálii? Jste z San Vito al Tagliamento, to je malé město, scházíte se třeba někde na death metal? Kdybych město navštívil, kam bych měl zajít na koncert? A co fanoušci? Podporují kapely?
C: Jsme z Latisany v provincii Udine na severovýchodě našeho poloostrova. Scéna nyní docela vzkvétá. V našem regionu působí spousta kapel. Žijeme v malých městech, takže bych řekl, že je to spíš regionální než městská scéna. Bohužel je tu stále méně míst k potkávání a prostorů k návštěvě koncertů, ale ty, které odolávají, se stávají povinnou destinací. Dobrá přátelství, dobré kontakty a spousta piva, hahaha. Žijeme ve zvláštní oblasti na téhle straně, ale lidi jsou k tomu velmi vycvičení tradicí. Ano, metal je vnímán s nadšením a koncerty v krajských městech fungují za podpory všech borců, kteří jsou pro tuhle muziku zapálení.
Máte s kapelou nějaké sny? V undergroundu máte dobré jméno, ale chcete se posunout někam výš? Myslím tím, láká vás třeba turné s nějakým velkým jménem, zahrát si na velkém festivalu, vydat další desku u známého labelu? Jaké sny a vizi mají SEPOLCRAL?
C: Prioritou je nyní představit Scourge co největšímu počtu lidí a musím říct, že kluci z Time To Kill Records odvádějí skvělou práci. Seriózní a zapálení lidé. Ano, v tuto chvíli jsou naše cíle vysoké...to víš, koneckonců hraju na nástroj, abych byl svou vlastní rockovou hvězdou haha...chtěli bychom získat ještě více zkušeností a ucházet se o přízeň různých posluchačů, co se týče kultury a vkusu. Festivalový rozměr je ten, který já osobně preferuji. Živá vystoupení se stávají párty a člověk se nikdy nenudí, díky neustálé výměně nápadů a nových poznatků. Nyní propagujeme toto nové album, ale jsme od přírody kreativní, takže už teď tvoříme důstojného nástupce. S tímto labelem dosahujeme nejvyššího bodu naší kariéry, takže jsme zatím více, než spokojeni a nepřemýšlím nad tím, co nám nabídne budoucnost.
Co pro tebe znamená death metal? Proč sis zvolil zrovna tento styl? Jak ses k němu dostal a jací muzikanti byli tvým vzorem, když si začínal? Vnímáš death metal „jen“ jako hudbu nebo je pro tebe i životním stylem? Klidně se můžeš na tuto stránku podívat i filozoficky.
C: Death metal a metal obecně je pro nás životní filozofií. Něco, co k nám patří. Nemůžeme najít lepší způsob, jak navenek vyjádřit to, co máme uvnitř. Já osobně jsem začal hrát metal v deseti jedenácti letech. METALLICA byla mými bohy a chtěl jsem být jako James, až vyrostu. Jeho rytmika byla pro můj umělecký růst zásadní. Ale extrémní album, které mě k těmto zvukům určitě přiblížilo, je první vylisovaný vinyl, který si bedlivě střežím. „Necroticism“ od CARCASS mělo všechno, co jsem v hudbě hledal, násilí, techničnost, hnilobu, blast inovaci a negativismus. Pro mě je death metal kultura, pro ty, kteří ho poslouchají a produkují. Je to tělocvična pro mysl, zvuky, techniky, poselství, vize, death metal je fyzická síla a šok pro mozek, který vytváří závislost.
Děkuji moc za rozhovor. Jdu si novinku „Scourge“ znovu pustit. Je totiž skvělá! Ať se vám daří a doufám, že se brzy potkáme někde na koncertě a dáme si spolu pivo!
C: Díky tobě, bylo nám potěšením. Ano, to doufáme také, ale nezapomeň, že after párty jsou naším oblíbeným sportem, na zdraví!
Recenze/review - SEPOLCRAL - Scourge (2023):
------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
