Info - HEAVING EARTH se po dlouhých šesti letech vrací na pódia! / HEAVING EARTH returns to the stage after six long years!

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 30. května 2023

Recenze/review - LIQUID FLESH - Dolores (2023)


LIQUID FLESH - Dolores
CD 2023, Time to Kill Records

for english please scroll down

Chodila takhle domů každý den. Temnou ulicí, pak kolem hřbitova. Nikdy se neohlížela za sebe a vždy poslouchala nějakou muziku. Dnes má ve sluchátkách novou desku francouzských death metalistů LIQUID FLESH a všechno je úplně jiné. Stíny jsou delší a mezi skladbami slyší divné zvuky. Od stěny se odlepí postava a pronásleduje ji. Utíká mezi hroby, myslí si, že mrtví ji ublížit nemůžou. Jenže opak je pravdou. Padá do čerstvě vykopaného hrobu a ráno naleznou její tělo roztrhané na kusy. Vrah se nikdy nenajde.

Jsou věci mezi nebem a zemí, které nelze vysvětlit. Třeba moje touha po morbidní muzice, po nahrávkách, které mi shnijí v rukou. Mám rád dobré hororové filmy a také smrtící kov, který mě rozdrtí na prach. Obojí umí Francouzi na výbornou. Tahle smečka má smrt zakódovanou v genech. 


Líbí se mi masivní, hutný a dobře čitelný zvuk. Obal také ihned zaujme. Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Mě osobně se ale nejvíc líbí temné a černé nálady, které létají všude kolem, když si album neustále přehrávám dokola. Pánové mají svůj jasný a zřetelný rukopis, originální výraz, který je odlišuje od ostatních. Během poslechu si připadám jako v nějaké děsivé noční můře. Ostré riffy mi odsekávají maso od kostí, divoké bicí mi zase pokaždé vystřelí mozek z hlavy. Nahrávka je opravdu jako hororový příběh, na kterém jste byli se svoji dívkou v kině. Ošklivý a krvavý film se během několika okamžiků změní na krutou realitu. Na desce naleznete vlivy od CELTIC FROST, přes AUTOPSY, až třeba po CARCASS, UNDERGANG, ENTOMBED. To ale není tolik důležité, v dnešní době se nelze nějakému přirovnání vyvarovat. Pro mě osobně je nejdůležitější to, že se mi album líbí, rád se k němu vracím a dávám si jej do hlavy s velkou chutí. Až zase jednou půjdu v noci domů, budu dávat velký pozor, kdo stojí za rohem. Špinavé ulice, opuštěné hřbitovy, hluboké kanály. Do těchto míst LIQUID FLESH patří a zde musely skladby vznikat. "Dolores" na mě působí jako šílená vzpomínka, které se nelze zbavit, jako stará nezhojená rána, která začala znovu hnisat. Není divu, tahle nahrávka má v sobě vše potřebné, pro poctivý pohřeb do země. Deset halucinogeních scén v mrazivé podobě. Příběh ženy, který byste nechtěli zažít na vlastní kůži. Temný, hororový death metal s děsivě mrazivou atmosférou! 


Asphyx says:

She used to come home like this every day. Down a dark street, then past the cemetery. She never looked behind her and always listened to music. Today she has the new album by French death metallers LIQUID FLESH in her headphones and everything is completely different. The shadows are longer and she hears strange noises between songs. A figure peels away from the wall and chases her. She runs between the graves, thinking the dead can't hurt her. But the opposite is true. She falls into a freshly dug grave and in the morning they find her body torn to pieces. The killer is never found.

There are things between heaven and earth that cannot be explained. Like my desire for morbid music, for records that rot in my hands. I like a good horror movie, and I also like deadly metal that crushes me to dust. The French do both very well. This pack has death coded into their genes.


I like the massive, dense and clear sound. The packaging also immediately catches the eye. Formally, everything is in the best order. But what I personally like most are the dark and black moods that fly all around as I play the album over and over. The gentlemen have their clear and distinct signature, an original expression that sets them apart from the rest. I feel like I'm in some kind of terrifying nightmare while listening to them. The sharp riffs cut the flesh from my bones, the ferocious drums blow my brains out every time. The record is really like a horror story you've been to the movies with your girl. An ugly and bloody movie turns into a harsh reality in a matter of moments. On the record you can find influences from CELTIC FROST, to AUTOPSY, to CARCASS, UNDERGANG, ENTOMBED. But that's not so important, nowadays you can't avoid some comparisons. For me personally, the most important thing is that I like the album, I like to come back to it and put it in my head with great gusto. When I go home at night again, I'll pay close attention to who's around the corner. Dirty streets, abandoned cemeteries, deep canals. These are the places LIQUID FLESH belongs to, and this is where the songs must have originated. "Dolores" strikes me as a crazy memory that can't be got rid of, like an old unhealed wound that has started to fester again. No wonder, this record has everything needed for an honest burial in the ground. Ten hallucinogenic scenes in chilling form. The story of a woman you wouldn't want to experience firsthand. Dark, horror death metal with an eerily cold atmosphere!



about LIQUID FLESH on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1) Urbex Macabre
2) La Danse des Ombres
3) Tapage Nocturne
4) Dose Létale Médiane
5) Tribunal Fantomatique
6) Océan de Failles
7) Cauchemar Blanc
8) Bicéphale
9) Sans Relâche
10) Brouillard Hypnotique

Line Up:
Putrid Bruce - Bass, Vocals
Gastric Luke - Guitar, Backing vocals
Cephalic Niels - Drums


LIQUID FLESH




Time To Kill Records




Info - Slovenské Inferno chce prinášať to najlepšie zo slovenskej metalovej scény - Modrá Vopice, Praha - 3. 6. 2023



Slovenské Inferno chce prinášať to najlepšie zo slovenskej metalovej scény

Pôvodný Inferno fest, ktorý mal niekoľko svojich pokračovaní vo Vrútkach, sa po troch rokoch presúva do Prahy. Tu pod novým menom Slovenské Inferno chce prinášať to najlepšie zo slovenskej metalovej scény. Okrem slovenských kapiel sa vždy predstaví aj jeden český hosť, v ktorom hrajú alebo hosťujú Slováci.

Už za niekoľko dní (3.6.) sa otvoria brány známeho pražského klubu Modrá Vopice, kde sa v rámci prvého ročníka Slovenského inferna predstavia kapely DEPRESY, CRANIAL VOID a PSEUDOSAPIENS. Českým hosťom bude HORRIBLE CREATURES s dvoma Slovákmi v zostave. Večer uzavrie v rámci after párty gitarista PSEUDOSAPIENS so svojím porno-disco projektom FALUSOID.

Brány klubu sa otvoria už o 16:00 a od 17:00 zahrajú zúčastnené kapely v poradí PSEUDOSAPIENS, CRANIAL VOID, DEPRESY, HORRIBLE CREATURES. Akciu v podobe after párty uzavrie FALUSOID. Akcia sa koná za každého počasia, v prípade priaznivého sa bude konať na vonkajšom pódiu, v prípade nepriaznivého počasia v interiéri klubu.

LINE UP - SLOVENSKÉ INFERNO #1 - OPEN AIR v Modré Vopici Praha

17:00 - 17:45 - Pseudosapiens

18:15 - 19:00 - Cranial Void

19:30 - 20:20 - Depresy

20:50 - 21:45 - Horrible Creatures

22:00 - Falusoidy

Festival otvorí pätica PSEUDOSAPIENS, ktorá nie je na metalovej scéne žiadnym nováčikom. Na konte ma dva albumy melodického metalu, ktorý poteší nejedno metalové srdce vychované na göteborskej scéne.


Zo Šale príde zahrať progresívna death metalová úderka CRANIAL VOID. Ich debutový album „Celestial“ zožal výborne recenzie nie len na Slovensku alebo v Čechách. Kapela sa dokonca minulý rok sa stala víťazom v kategórii Hard & Heavy v prestížnej Radio_Head Awards.


Slovenské DEPRESY pravdepodobne netreba extra predstavovať. Jedna z najstarších death metalových kapiel na Slovensku brázdi pódia už pekne dlho a ich posledný album naznačil, že pätica z Trenčína a z Bánoviec nad Bebravou to nemá stále v záujme zabaliť.


Voľba českého hosťa bola rýchla a jasná. HORRIBLE CREATURES momentálne jedna z top kapiel vo svojom štýle (Groove thrash/death metal) v Čechách má vo svojich radoch aj dvoch Slovákov, známych z HC zoskupenia KONFRONT urobí na pódiu asi poriadny uragán a uzavrie Slovenské Inferno.

Horrible Creatures: https://youtu.be/CikPqbyLKHU

Ale to samozrejme nie je všetko. Po akcii organizátori pripravili after párty, na ktorej sa určite všetci návštevníci zabavia na pohotových a plne pornografických textoch od Falusoida. Určite je na čo tešiť.


Organizátormi festivalu je dvojica PabloX a Rado1 stojaca za internetovým portálom Slovensko v Prahe.

SLOVENSKÉ INFERNO #1

3. júna 2023 od 16:00 Modrá Vopice Praha, vstupné 300 na mieste.



---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 29. května 2023

Recenze/review - STAR OF MADNESS - Into the Realm of Cthulhu (2023)


STAR OF MADNESS - Into the Realm of Cthulhu
CD 2023, Neckbreaker Records

for english please scroll down

Každou noc, v každém zlém snu, se díváš do její tváře. Má velké zuby a kolem se vznáší pach rozkládajících se těl, které za dlouhé roky snědla. Noční můra, příšera z dávných pověstí, obestřená záhadami. Vyvolal si ji při jednom starém rituálu, když si poslouchal novou desku německých STAR OF MADNESS. Ti letos přicházejí se svým druhým dlouhohrajícím albem. Opět na něm chrastí pytlem plným zmrzlých kostí a skládají poctu švédskému death metalu i mistru H.P. Lovercraftovi.

Stačí několik prvních tónů, první ostrý riff a hned vím, s kým mám tu čest. Jedná se o hudbu, zahranou s nadšením a odhodláním. Cítím z ní chlad, temnotu, oceňuji zajímavé melodie. Užívám si záhrobní atmosféru a kývám se do rytmu jako starý zkušený hrobník. Příšera se znovu probudila. A má velký hlad!


Jakobych se při poslechu ztratil v nekonečných močálech. Propadám se do hlubin, topím se a zalykám vlastní zkaženou krví. Já i kapela uctíváme smečky jako UNLEASHED, FLESHCRAWL, DISMEMBER, ENTRAILS. Moc doře totiž víme, že až přejdeme na druhou stranu, na onen svět, tak se zde nic jiného než podobná muzika hrát nebude. Ze skladeb cítím pach rozkládajících se mrtvol, užívám si ledově zastřené melodie, jsem rád ve společnosti celého alba "Into the Realm of Cthulhu". Je totiž poctivě zahrané, se srdcem na dlani. Je vám asi jasné, že se zde nejedná o nic nového, ani převratného, ale já kapele všechno věřím a to je pro mě, jako starého smrťáka asi nejdůležitější. Mají parádní zničující zvuk, spoustu dobrých nápadů a skvělý obal. Řekněte mi, co si víc může fanoušek, který podobné smečky poslouchá více než třicet let, přát? Vždyť, co může být krásnějšího, než ranní návštěva hřbitova. V márnici ještě nikdo nespí. Mezi hroby se prohání lehký vítr a vy moc dobře víte, že jste zde správně. Čtete si příběhy o Cthulhu, neustále přidávávte hlaistost. Užíváte si jednotlivé pasáže, podupáváte si do rytmu a modlíte se, aby večer zase přišla vaše oblíbená noční můra. STAR OF MADNESS se povedlo nahrát album, které by nemělo chybět ve sbírce žádného uctívače severského metalu, dlouhých stínů a čerstvě otevřených hrobů. Podávám ruku nemrtvým, máme rádi stejné hodnoty. Kýváme se do rytmu a souhlasně říkáme, ano, tady se hraje přesně pro nás, pro všechny prokleté! Opravdový, ryzí, zabijácký death metalový kult! Morbidní setkání s krvelačnou bestií!


Asphyx says:

Every night, in every bad dream, you look into her face. She has big teeth and the smell of decaying bodies she's eaten over the years hovers around her. A nightmare, a monster from ancient legends, shrouded in mystery. He summoned it during an old ritual, listening to the new album by Germany's STAR OF MADNESS. This year they come with their second full-length album. Once again they rattle a bag full of frozen bones on it, paying homage to Swedish death metal and the master H.P. Lovercraft.

Just the first few notes, the first sharp riff and I know immediately who I'm dealing with. This is music played with passion and determination. I feel the coldness, the darkness, I appreciate the interesting melodies. I enjoy the otherworldly atmosphere and sway to the rhythm like a seasoned old undertaker. The monster has reawakened. And he's very hungry!


It's like I'm lost in an endless swamp listening to it. I'm sinking into the depths, drowning and drowning in my own corrupted blood. Me and the band worship packs like UNLEASHED, FLESHCRAWL, DISMEMBER, ENTRAILS. We know very well that when we cross over to the other side, to the other world, nothing but similar music will be played here. I can smell the smell of decomposing corpses from the songs, I enjoy the icy melodies, I am happy in the company of the whole album "Into the Realm of Cthulhu". Because it is honestly played, with the heart in the palm of the hand. It's probably obvious to you that there is nothing new or groundbreaking here, but I trust the band all the way, and that's probably the most important thing for me as an old reaper. They've got an awesome crushing sound, a lot of good ideas and a great cover. Tell me, what more could a fan who has been listening to similar bands for over thirty years want? After all, what could be more beautiful than a morning visit to the cemetery. Nobody sleeps in a morgue. There's a light breeze blowing between the graves and you know you're in the right place. You read stories about Cthulhu, keep adding to the headiness. You enjoy each passage, tapping your feet to the rhythm and praying that your favorite nightmare will come again tonight. STAR OF MADNESS have managed to record an album that should not be missing from the collection of any worshipper of Nordic metal, long shadows and freshly opened graves. I shake hands with the undead, we like the same values. We sway to the rhythm and say in agreement, yes, this is where it's played just for us, for all the damned! A true, pure, killer death metal cult! A morbid encounter with a bloodthirsty beast!


Tracklist:
01. Underneath The Sea (Intro) 
02. Entombed With The Pharaos 
03. Cold Air 
04. The Outpost 
05. The Lurking Fear 
06. Far Beyond 
07. Unda, The Bride Of The Sea 
08. The Contract 
09. The Witch (Robert Blake) 
10. Zoth Ommog 
11. The Great Old Ones (Outro)



neděle 28. května 2023

Recenze/review - CORPSESSED - Skeletal Grotesquery (2023)


CORPSESSED - Skeletal Grotesquery
CD 2023, Krucyator Productions

for english please scroll down

Bývá hrozně těžké vysvětlit někomu mimo underground, jak mám rád živé koncerty. Slovy nelze vyjádřit napětí, drive, temnou energii, chlad, spoustu zvláštních emocí. Někdo vše vysvětluje adrenalinem, ale myslím, že je v tom něco víc. Poslouchám death metal více než třicet let. A stále mám sny. Třeba finské CORPSESSED jsem ještě na koncertě neviděl. A proto jsem byl velmi rád, když mi přišla na recenzi nová deska.

Nahrávalo se v Braincrusher na Hell Festivalu v Hirschaidu, v Německu, 22. listopadu 2022. Pustil jsem si doma hi-fi věž a ocitl se uprostřed davu. Mám tuhle smečku opravdu rád. Hraje zajímavě, je hodně slyšet, že pánové mají velký talent pro záhrobní věci. Jsem velmi spokojený, kývám se do rytmu, jako starý hrobník, tleskám po jednotlivých skladbách. 


Většinou se mi moc záznamy živých vystoupení nelíbí. Bývá to hlavně kvůli zvuku. Tentokrát jsem ale nadšený. Mistru Loic Fontainemu z Krucyator Studia se povedlo vytvořit masivní, hutný, surový a drsný zvuk, který tuhle kapelu charakterizuje. Vše je čitelné, nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Pochválit musím i obal, jehož autorem je Roni Ärling. Ten se přesně trefil do mého vkusu, černobílé kresby jsou podle mě stejně nejlepší. CORPSESSED mají velký dar napsat velmi dobré songy, které postupně gradují, mají v sobě sílu a nahrubo nasekanou tmu. Také zvláštní melancholii, tolik charakteristickou pro kapely z Finska. Pokud tyhle šílence neznáte a jste fanoušci třeba takových DISMA, CRUCIAMENTUM, KRYPTS, GRAVE MIASMA, INCANTATION, VORUM, FUNEBRARUM, tak si prosím doplňte hudební vzdělání. Líbí se mi, jakým způsobem pánové přistupují k hudbě. Je slyšet, že hrají od srdce, věřím jim každý tón, každou notu. Riffy mě pálí ve vnitřnostech, mozek se vaří ve vlastní šťávě. Zajdu si pro další pivo a i když jsem ve svém pokoji, tak je zde jen moje tělo. Mysl se toulá spolu s kapelou na Braincrusher in Hell Festivalu. Vedle mě stojí z jedné strany Smrt a z druhé Satan. Svět je najednou hodně temné místo a celý koncert připomíná více starodávnou seanci, než jen obyčejné vystoupení. O to víc lituji, že jsem nemohl vše zažít a o to víc si "Skeletal Grotesquery" užívám. Nahrávku vám mohu doporučit. Pokud jste jako já, neměli možnost vidět tyhle maniaky naživo, tak rozhodně neváhejte. Divoký, temný, rituální death metalový tanec mezi pavučinami!


Asphyx says:

It can be very hard to explain to someone outside the underground how much I love live shows. Words can't express the tension, the drive, the dark energy, the coldness, the many strange emotions. Some people explain it by adrenaline, but I think there's more to it than that. I've been listening to death metal for over thirty years. And I still have dreams. I've never seen Finnish CORPSESSED in concert before. And that's why I was very happy when I got a new record to review.

It was recorded at the Braincrusher at the Hell Festival in Hirschaid, Germany, on November 22, 2022. I turned on my hi-fi tower at home and found myself in the middle of the crowd. I really like this pack. The playing is interesting, you can hear a lot that the gentlemen have a great talent for the afterlife stuff. I'm very pleased, swaying to the beat like an old undertaker, clapping along after each song.


I don't usually like live performance recordings very much. It's mostly because of the sound. But this time I'm excited. Master Loic Fontana from Krucyator Studio managed to create a massive, dense, raw and harsh sound that characterizes this band. Everything is clear, nothing is missing, nothing is missing anywhere. I must also praise the cover artwork by Roni Ärling. He hit my taste exactly, the black and white artwork is the best in my opinion anyway. CORPSESSED have a great gift for writing very good songs that gradually graduate, have power and coarsely chopped darkness in them. Also a special melancholy, so characteristic of bands from Finland. If you don't know these madmen and you are a fan of the likes of DISMA, CRUCIAMENTUM, KRYPTS, GRAVE MIASMA, INCANTATION, VORUM, FUNEBRARUM, then please supplement your musical education. I like the way the gentlemen approach music. You can hear that they play from the heart, I trust them with every note, every note. The riffs make my guts burn, my brain boils in its own juices. I go for another beer and even though I'm in my room, it's just my body. My mind wanders with the band at the Braincrusher in Hell Festival. Next to me stands Death on one side and Satan on the other. The world is suddenly a very dark place, and the whole concert feels more like an ancient seance than a simple performance. I regret not being able to experience everything and enjoy "Skeletal Grotesquery" all the more. I can recommend the recording to you. If, like me, you haven't had a chance to see these maniacs live, definitely don't hesitate. Wild, dark, ritualistic death metal dance among the cobwebs!


about CORPSESSED on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - CORPSESSED - Succumb To Rot (2022)

Recenze/review - CORPSESSED - Impetus of Death (2018)


Rozhovor - CORPSESSED - Osobně se nejvíce inspiruji skutečným životem než fikcí.


Cover Artwork by Roni Ärling.

Track Listing of Skeletal Grotesquery:
1. Succumb to Rot
2. Relentless Entropy
3. Death-Stench Effluvium
4. Spiritual Malevolence
5. Sortilege
6. Ravening Tides
7. Demoniacal Subjugation
8. Forlorn Burial
9. Pneuma Akathartos

Band Lineup:
N.Matilainen – Lead Vocals
M. Mäkelä – Guitar & Vocals
J. Lustig – Guitar
T. Kulmala – Bass & Vocals
J-P. Manner – Drums

Pre-Order:

Corpsessed:

Krucyator Productions:

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý šestý - Dobré duše


Příběh čtyř stý šestý - Dobré duše

Je super, že cestujeme spolu. Jen je ve vlaku velká zima. Starý vagóny, kterým někdo říká dobytčák a jeden chlápek o nich dokonce mluví jako o těch, kterými vozívali Němci Židy do Osvětimi. Co je to zase za debila? Ptá se mě moje žena, ale já ji neslyším. Mám na uších sluchátka. Pouštím si Obituary a kývám hlavou do rytmu. Sundá mi je a zopakuje otázku. Nevím, cože? Vysvětlí mi náckovské řeči spolucestujícího. Je opilý a blábolí něco o tom, že nechápe, jak může mít taková hezká blondýna někoho tak nečistého, jako jsem já. Nejdřív nevím, která bije a pak mi dojde, že prostě jenom zapomněl. Lidé to dělávají. Pošlu ho do prdele a pak dokonce vykopu z kupé. Nevím, koho to zase napadlo vyrazit z Prahy vlakem. Autobusem je to do Jablonce o hodně rychlejší. To jsem vymyslela já, myslela jsem, že to bude pohodlnější. Ale co, usměju se a přijmu housku se salámem. Klepu se zimou, protože jsem předal svůj svetr gentlemansky svojí milé. Za ty zdvihnuté koutky u pusy a lesk v očích bych šel světa kraj. A tam umrzl.

Nácíček je posledním špatným člověkem, kterého celý víkend potkáme. Vystoupíme nahoře nad Jabloncem, jsou tu sklady uhlí a zrovna nakládají. Kolem se vznáší prach a z něj vylezou děsně vysmátí Venca a Petra. Jestli věříte takovým těm psychologickým poučkám, že si uděláte názor na člověka během několika prvních okamžiků, tak tady jsme si sedli všichni ihned. Dostaneme lahváče a moje milá všechny překvapí, že vypije půlku na ex. Dnes už by to nedala, protože je za dámu, ale tenkrát, to víte. Byli jsme mladí a nadšení do každé legrace a špatnosti. Venca mě obejme a pošeptá mi, ty vole to je nádherná ženská. Dmu se pýchou, protože na jeho názoru mi hodně záleželo. Sejdeme dolů do města, pak zase nahoru k radnici a tam v jedné hospůdce v podzemí ladíme formu na večer. Hele, na chalupu pojedete až zítra. Zatím si hodíte bágly k nám a zakalíme. Řekneme, že ano, co taky jiného. Zapálíme si a báníme a vedeme děsně světácký řeči. Ale děláme si samozřejmě prdel, jsme pořád oba z malých měst, nemáme zatím pražský manýry. Víte, aby měli čtyři lidi stejný smysl pro humor, to se jen tak nevidí.

Dnes by se řeklo, že se smějeme černým a nekorektním vtipům. Někdo, kdo nás nezná, by nás považoval i za sprosté. Předháníme se v hláškách a řehtáme se tak, že se jedna dvojice dokonce zvedne, kroutí nevěřícně hlavou a odejde. Výčepák nám řekne, že to jsou stejně debilové, že nechlastaj, že žerou nějaký kořínky nebo co a není z nich žádná útrata. To chudák ještě neví, že jednou po něm podobné věci budou vyžadovat všichni. Zatím je ale vše v pořádku. Dáme si gáblík, nacpeme se k prasknutí a pak jdeme do podkrovního bytu hned u náměstí. U dolního. Kolem tedy bydlí spousta cikánů, ale bydlení je to jako klícka. Petra zařizovala a my si děláme prdelky, když nám ukazuje nábytek. Mluví tak hrozně sexy slovensky, že s ní laškuju. Vše samozřejmě v rámci kamarádství. Jak vlastně vzniká přátelství? U kluků to chápu, ale také vím z vlastní zkušenosti, že se často rozkmotříme, když přijdou ženy. Řeklo se bez bab vole, tak proč ji pořád taháš sebou? Očividně ji to s náma nebaví? Znáte to? Tak to se nám nestalo. Tedy s Vencou a Petrou.

Vypráví nám, jak makají, jak ráno vstávají, jak dávají korunku ke korunce, jak chtějí budovat svůj život a vztah. Přijde i řeč na děti a v tom máme všichni jasno. Chceme je, jen co budeme mít kde hlavu složit. Ale dost filozofie, vás asi stejně nejvíc zajímá, jak jsme se opili. Tedy, bylo to mocné. Prolezli jsme nejdřív asi deset hospod, pak barů, tančili jsme v klubech, kam bych normálně nikdy nevlezl. Dělali jsme ostudu a nakonec vzali k ránu bágly a šli na chalupu. Ani nevím, co nás to popadlo. V pokojích je morna a přijde na nás soused, myslel si, že jsme zloději. Dám mu napít z lahve a řeknu mu, ty vole, už si viděl někdy zloděje, který krade brzy ráno? U sousedky zase zakokrhá kohout, probudí Vencu, který jen v trenýrkách vyběhne před chalupu, poblije mojí mámě záhonky (ten rok byla velká úroda) a snaží se zabít kohouta bačkorou. To zase probudí paní odvedle, která vyběhne se sekyrou a pokusí se zabít Vencu. 

Vše dopadne dobře, jen prý slepice, chuděry, několik dní nesnesou ani vejce. Náš hrdina usne a my se tlemíme, až se za břicho popadáme. Chvíli ležím v posteli u studených kamen, holky vedle mě a povídáme si. Nakonec chvilku zaberu, ale ne moc na dlouho, protože mi slečny zacpávají nos, já se dusím a nemůžu chrápat. Raději vstanu, seberu ze špajzu rum, co má máma do čaje (protože jí prý nechutná voda z kohoutku) a udělám si takovou tu vtipnou a milou hladinku. Jenže pak se nudím a začnu prudit. Nejdřív vzbudím Vencu, kterej se oklepe a nejdřív neví vůbec nic o slepicích, kohoutech, sousedech, ani pokusech o vraždu. Dáme pivo? Dáme. Musím ale do sklepa, kde uklouznu, narazím si záda a odřu lokty. Jsem já to ale nemehlo. Dnes bych mohl vydělat majlant, kdybych to sdílel s celým světem a všichni by se mi smáli. Jenže to tenkrát nejde, tak to jen všem říkám a ukazuju jim krev. Mám z toho děsnou srandu, až tedy do doby, než se probudí blondýnka, seřve mě, že bych mohl dostat sněť a vyčistí mi to kysličníkem. Naschvál u toho děsně řvu, aby bylo vidět, že jsem tejranej. 

Vezmeme do batohu lahváče a jde se na klasickou tůru na Černou studnici. Jdeme lesem, nikde ani živáčka, je brzy. Nám to ale nevadí. Děláme si jakože křížovou cestu, na každém zastavení si dáváme pivko a vedeme náboženský řeči. Petru to trošku nejdřív mrzí, protože je původně z katolický rodiny, ale když ji řeknu, že když je teď punkáč, tak by měla dělat rotyku, tak je pak jak padlá abatyše. Chybí snad už jenom kříž mezi nohama, fuj, co mě to napadá, to jen abyste věděli, jaký vznešený vtípky jsme měli. Poslední metry jdeme motokrosářskou dráhou, která je hodně příkrá. Po kamenech skáčeme jak kamzíci, lahváče nám cinkají v batozích a děvčata si chodí přičápnout do mlází. My jsme děsný démoni, protože čůráme do mraveniště, jakože prší vy volové, dělejte něco. Pak Vencu jeden červenej, nasranej mravenec kousne do lýtka a on zařve. V lese se nekřičí, buď rád, že tě nekousl jinak. Petra dodá: "Do kokota? To by ma mrzelo". Mě to přijde tak vtipný, že to říkám celou cestu a pořád to v různých situacích opakuji. 

Boucháme na dřevěné dveře boudy na vrcholku. Kurva, my chceme pivo. Kluci neblbněte, nikdo tu není. Ale je, ozve se okna nad námi. Tebe já znám, ty si dole ze vsi, že jo? Řeknu, že ano a on nám otevře. Tebe já pamatuju jako malýho, vy jste s klukama pěkně řádili. Nojo, bylo nás osm bratranců a byli jsme jak gang. Vzpomínáme. Cítím svoje kořeny. A je mi tu moc dobře. Narazí kvůli nám sud Plzně, protože jsme ta návštěva. Hele a až dostuduješ, budeš bydlet tady, u bábi? Podívám se na svoji budoucí ženu a ona přikývne. Škoda, že to nikdy nedopadlo. Ale to je jiný vyprávění. Zatím pijeme a jsme jak žoky. Dáme oběd, chodíme na záchod do vedlejší budovy, je nám zima. Večer se tu tancuje, doufám, že zůstanete. Kývneme hlavou na souhlas, co taky jiného. Přijdou místní, vzduchem létají hlášky. Dřevorubci, skláři, pár chalupářů. Je nám fajn. Muzikanti umí dokonce hrát a i když dávají samé profláklé kusy, k atmosféře to tak nějak krásně sedne. Venku fouká a když vylezete na chodbu, slyšíte meluzínu. Spustí se déšť a několikrát vypadne elektřina. Nám ale nevadí nic. Jen popíjíme, kecáme, tančíme ploužáky. Při jednom mi řekne Petra, jak nás má ráda. 

My tebe taky křepelko, máme chvilkovou alkoholickou filozofickou indispozici, kdy si potvrdíme, co si myslíme. Že se budeme vídat, že je super, že jsme se našli. Kdybyste nás viděli, aby by kolem nás byla aura, jak jsme zářili. Bolela mě huba od smíchu, blondýnka byla přítulná a pivo u mé ruky. Chyběl snad jen ten metal nebo aspoň rock. Ale to se dá přeci také zařídit, pánové a dámy, řekne mi výčepák, když si postesknu nad diskohity. Přijde za mnou zpěvák a cože bych si představoval. Dobře, jen přikývne a za hodinu mu musím poslat lahev rumu, protože hrály vypalovačky, Suchýho a Šitra, Voskovce, samý dobroty. Svíjíme se jako nějaký žížaly, Venca poguje a učí to i nějaký holky z Prahy. Já dělám headbanging na Když měsíc rozlije, světlo své po kraji. Končíme v rauši a musejí hrát pomalu, aby jsme neroztřískali celý sál. Strhneme totiž všechny. Starý i mladý. Jo, chlastávalo se to tenkrát na horách. Na závěr dáme ploužáčky a odmítneme nabídku přespání.

Možná jsme měli, protože venku je děsnej nečas. Nejdřív z prdele vyprávím, jak tu loni zařval nějaký chalupář na Silvestra, protože ožralej zabloudil a umrzl. Přidám i paní, původem Němku, co uklouzla na cestě před domem a našla ji až pošťačka na jaře. Je temno, hromy a sem tam blesk. Leje. Ale znám to tady jako vlastní boty, prolezl jsem jako malý, každý kout. Dělá mi i trošku dobře, že mi všichni věří. Jdeme, řeknu a vydáme se lepší cestou, než jsme sem šli. Držte se u mě, hlavně se nerozdělujte. Zabloudit můžete na pár metrech. Budete se motat v kruhu. Nasadím tempo. Vláčím za sebou blondýnku, za ní Petru a poslední jde Venca. Občas někdo blinká, ale jinak jdeme slušně. V chalupě je morna. Snesu spacáky, zachumláme holky, protože toho nemají moc na převlečení a pak usneme jako zabití. Netopíme, protože jak jsme chlastali, tak jsem nenasekal dříví, sorry. 

Dušinky moje, vstávejte, použiju slovní spojení mojí babičky. Udělám čaj a vyndám suchary. Sedíme u stolu, holky omačkaný a nenalíčený a stejně vám řeknu, že jsou krásný. Ona totiž ta nádhera jde zevnitř, z dobrých duší. Řeknu to Vencovi, když balíme. Podívá se na mě a řekne mi, že si myslí to samé. A taky, že je škoda, že jsme tak daleko. Chtěl bych tu zůstat. Opravit chalupu, koupit ji jen pro nás a zůstat tu navěky. Nikdy k tomu nedojde tak tam jezdím jen pracovat a číst si a procházet se a vzpomínat. Dolů jdeme přes kopce a když se loučíme na nádraží, máme slzy v očích. Všichni. Tak se tu opatrujte a pište dopisy. Což nikdy neuděláme. Raději zavolám z koleje a dáme zase nějaký sraz. Tohle byly nejlepší chvíle v počátcích našeho vztahu. Já vím, metal šel trošku stranou. I když, cestou zpět jsem zase poslouchal Obituary. Prý jsem se pořád usmíval. Co tě tak rozesmálo? Ptá se mě v hospodě u hlaváku v Praze moje milá. Ale, jen si říkám, jaké to je skvělé, když máš kolem sebe dobré duše. Dostanu velkou pusu. Heč.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 27. května 2023

Interview - DIABOLICAL MESSIAH - Cruel, blasphemous, demonic death metal inferno!


Interview with death metal band from Chile - DIABOLICAL MESSIAH.

Answered Caesar, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - DIABOLICAL MESSIAH - Satanic Alpha​-​Omega (2023):

Ave DIABOLICAL MESSIAH! Greetings to the Chilean underground! I admit that I was really looking forward to the new album "Satanic Alpha​-​Omega". I discovered your band in 2017, when you released the album "Demonic Weapons Against the Sacred". I have been following you since then and I must say that this year's album is really great. It seems faster, more bestial. Was that the purpose? Where did you want to move from the last recording?

A: Greetings Jackub Asphyx and Deadly Storm zine. It's been a long time since the release of “Demonic Weapons Against The Sacred” and of course there are many changes. In my opinion, they start with the sound. I don't know if Satanic Alpha-Omega is faster than the previous albums, but I’m 100% satisfied with the sound we achieved. We could achieved the weight in the music I was looking for beyond the speed in the music performance. Of course, speed is very important and essential in our songs, something that we have already defined. We needed to define the weight in the music.


We started with a question about the new album, but I'd like to ask you to introduce your band. I know the members are Erodes and Caesar, but you've been joined by Mario Vera on drums. Is he a permanent member of the band? Or what's it like? Could you please take us through the history of DIABOLICAL MESSIAH?

A: We are Diabolical Messiah, a band formed in 1999. At the beginning we were only Erodes and I. It was a time of creation of ideas while we were looking for a drummer. We recorded two different songs with two different drummers (one each). Those were promotional songs that helped us to introduce the band and our style, Death Metal. After that, we met Pilatvs and he played drums with us for about 15 years. We also had a session guitar player named Carcelero, who after a few years became our official guitar player. So, the line-up for the recording of our first demo "Diabolical Attack" was: Caesar: Vocals, Bass and Guitar; Erodes: Guitar; Carcelero: Guitar; Pilatvs: Drums. After this we recorded the albums "Satan Tottendemon Victory!!!"; "Demonic Weapons Against The Sacred"; and the last album "Satanic Alpha-Omega" (2023). Our last drummer, Mario Vera, played in other bands too, so for that reason we parted ways.

The artwork for the new album "Satanic Alpha-Omega" was created by Jorge Soto from Chile. If I'm not mistaken, someone else did the cover for the last album? Or am I wrong? Why Jorge? How did you two get together? Personally, I really like his dark covers.

A: JxBarker (Jorge Soto) is an artist who uses different techniques to make cover arts. Some time ago he came to live in the same area where I live, so I decided to talk to him because of the recommendations I had heard. As we lived quite close, we were able to work closely looking at all the details of the cover art. For this album (Satanic Alpha-Omega) I wanted to make a cover different from the other albums, a cover not so direct but more conceptual, without falling into the extreme of the metaphor. Something conceptual that can be read easily and I'm sure we achieve that. Only JxBarker worked in the cover art, even the photo was modified by him. I’m very happy because I interpret it as the beginning and the end of the images shown there, order and chaos, life and death.


Your music is demonic, dark, ritual. You play death metal, but you will also find pieces of black metal in it. Where do you get inspiration from? And how do you create new songs for DIABOLICAL MESSIAH? How is the process of creating a new song?

A: I don't intend to be influenced by the Black Metal style, but I listen to it a lot. Bands such as Immortal, Dark Throne, Mayhem, Inquisition, etc... are bands of my taste and maybe that taste is reflected in some riffs, but as I said before, I don't try to make a Death-Black mix. Our thing is Death Metal.

Who took care of the sound? Where did you record the album and who is responsible for mixing and mastering? Did you change the approach, the process in any way compared to the last record? I feel like the new one is more dark, more crazy, more massive.

A: This album have been much more elaborated than the two previous ones and any other recording we have ever done. Satanic Alpha-Omega was recorded at "Estudios del Sur", a professional studio where you have everything you need to make a record. The person in charge of the recording was Ignacio Portales. I thank him very much for his knowledge, experience and the great patience he had to work with. The recordings were made in two 8-hour days, enough time to even add some more ideas. Sincerely, working at “Estudios del Sur” has been so far the best experience I've had when it comes to recording. The mixing was done by Erik Brisso at Equinox Media, a studio in our city that have very good reviews for its very good equipment. Despite the problems with time, I was very satisfied with the final mix. Mastering was done by Dan at Resonance Sound Studio. Dan asked me for references to have a clear idea of the sound I was looking for and the result was a very heavy and massive sound. Unlike the second album "Demonic Weapons Against the Sacred", "Satanic Alpha-Omega" was a recording, mixing and mastering process that involved different sound engineers with different points of view, experiences, and equipment, resulting in a collaborative rather than a one-person mix.. For the same reason I hope to repeat this formula in some future work.


The chapter itself is the lyrics. I must admit that I am very pleasantly surprised. Satanism, war, death! Well done! What sources did you draw inspiration from? And who is the author?

A: The topics you mention have always been a big influence in our band, I would need to add one more, anti-Christianity. I think these topics are the main ideology of the Death Metal style, and I'm convinced that I don't need more inspiration than our reality to offend and defy the imposed christian society and religious system in general.

What about you and concerts? Do you prefer small clubs or big stages at festivals? Can you think of a particularly successful concert, event or tour? What do live performances mean to you?

A: We don't have a favorite kind of gig. We have played in small venues with a small audience and larger venues with tons of metalheads. Since our music has a good promotion and there are also people who know our band in foreign countries we like to play outside our country. Successful? I don't really know, I like touring with the band. We haven't done it for a long time and the simple fact of playing abroad is an excellent motivation and goal to achieve. Europe would be again an excellent goal.


The Chilean extreme metal scene has always been interesting to me. I know a lot of great bands from you. I would love to visit your beautiful country. I watch documentaries at least. Here in the Czech Republic we are mostly atheists, maybe because of the socialism we experienced. How do you feel about faith? And how are your views imprinted in the music of DIABOLICAL MESSIAH? How does Christianity influence life in your country?

A: In my country fucking church and fucking religion has been a shitty piece of shit. They used to get into everything, in any political issue needed to be discussed, they were giving their opinion and advice. Our political leaders looked like (until recently) a parade of pussies taking the opinion of religious people at state planning tables. Nowadays, religious influence in the social, economic and political issues of our country is not relevant. People are realizing how rotten this garbage called religion is. Nowadays, many rotten politicians go to these sects to collect votes for future elections. A big surprise for me is many extreme metalheads have ideals that use politics and Christianity as a base.

What about the Chilean underground? With DIABOLICAL MESSIAH, do you get space in the media, magazines, concerts? And what about the fans? Do they support you, buy merchandise, go to concerts? You are a big country, do you have in France some area where it "lives the most" ?

A: The Chilean underground scene is very active. After the COVID-19 restrictions, it has returned heavily. Our band is supported by the scene in general, either in the media or live shows. Regarding the sale of musical material this is relative as the market is not as wide as one would like to be. Santiago, the capital of Chile, is the place where most of the shows and festivals take place because it’s the most populated city of mu country.


I'm always interested in how musicians perceive the style of music they play. What does death metal mean to you? How do you "feel" it? Like a lifestyle, expressing bad and ugly things through music? What do you really want to express with your music?

A: I don't know if it's a lifestyle, but for sure it’s something important in my life because I don't find an explanation to continue working and cultivating a musical style that generates economic losses and non-economic personal achievements (to at least self-manage the band). We are not a bunch of bootlickers asking to be part of some important show or festival. Yes, I can say it is already part of my life, because as I explained before because it produces a personal satisfaction to see reflected and captured on CD, 12", or tape everything I learned in terms of performance.

Thank you so much for the interview. I appreciate your words and look forward to going home when I will play "Satanic Alpha​-​Omega" again. You really succeeded with the new album. I wish you the biggest sales, sold-out concerts and good luck in private lives.

A: Thanks so much Jackub Asphyx and Deadly Storm zine for the interest and support. I hope our third album "Satanic Alpha-Omega" will be played a lot in your country and in Europe in general and deathbangers like it. I’m looking forward to having the chance to travel with Diabolical Messiah again in those lands soon. Cheers!!!

Recenze/review - DIABOLICAL MESSIAH - Satanic Alpha​-​Omega (2023):


https://open.spotify.com/artist/1kXibFwxq0omtcF0ASDyhT 


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - DIABOLICAL MESSIAH - Kruté, blasfemické, démonické death metalové inferno!


Rozhovor s death metalovou kapelou z Chile - DIABOLICAL MESSIAH.

Odpovídal Caesar, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - DIABOLICAL MESSIAH - Satanic Alpha​-​Omega (2023):

Ave DIABOLICAL MESSIAH! Zdravím do chilského podzemí! Přiznám se, že jsem se na novou desku „Satanic Alpha​-​Omega“ hrozně těšil. Pro sebe jsem si vaši kapelu objevil až v roce 2017, kdy jste vydali album „Demonic Weapons Against the Sacred“. Od té doby vás sleduji a musím říct, že letošní novinka se opravdu povedla. Připadá mi rychlejší, bestiálnější. Bylo to účelem? Kam jste se chtěli posunout od minulé nahrávky?

Zdravím tě Jakube Asphyxi a také Deadly Storm zine. Od vydání "Demonic Weapons Against The Sacred" uběhla dlouhá doba a samozřejmě došlo k mnoha změnám. Podle mého názoru se začalo u zvuku. Nevím, jestli je “Satanic Alpha-Omega” rychlejší než předchozí alba, ale se zvukem, kterého jsme dosáhli, jsem stoprocentně spokojený. Mohli jsme docílit toho, aby hudba měla váhu, kterou jsem hledal nad rámec rychlosti v hudebním ztvárnění. Samozřejmě, že rychlost je v našich skladbách velmi důležitá a zásadní, což jsme si už definovali. Potřebovali jsme definovat váhu v hudbě.


Začali jsme sice otázkou o novém albu, ale ještě bych tě poprosil, jestli bys nepředstavil vaši kapelu. Vím, že členy jsou Erodes a Caesar, ale na bicí k vám přidal Mario Vera. Je stálým členem kapely? Nebo jak to vlastně je? Mohl bys nás prosím provést historií DIABOLICAL MESSIAH?

Jsme DIABOLICAL MESSIAH, kapela založená v roce 1999. Na začátku jsme byli jen Erodes a já. Bylo to období vzniku nápadů, zatímco jsme hledali bubeníka. Nahráli jsme dvě různé skladby se dvěma různými bubeníky (každou s jedním). Byly to propagační skladby, které nám pomohly představit kapelu a náš styl - death metal. Poté jsme se seznámili s Pilatvsem a ten s námi hrál na bicí asi 15 let. Měli jsme také studiového kytaristu jménem Carcelero, který se po několika letech stal naším oficiálním kytaristou. Takže sestava pro nahrávání našeho prvního dema "Diabolical Attack" byla následující: Caesar - zpěv, basa, kytara - Erodes, kytara - Carcelero – kytara, Pilatvs – bicí. Poté jsme nahráli alba "Satan Tottendemon Victory!!!", "Demonic Weapons Against The Sacred" a nakonec album "Satanic Alpha-Omega" (2023). Náš poslední bubeník Mario Vera hrál i v jiných kapelách, takže z tohoto důvodu se naše cesty rozešly.

Obal pro nové album „Satanic Alpha​-​Omega“ vytvořil Jorge Soto z Chile. Jestli se nepletu, tak na minulou desku maloval cover někdo jiný? Nebo se pletu? Proč právě Jorge? Jak jste se dali dohromady? Mě osobně se jeho temné obaly moc líbí.

A: JxBarker (Jorge Soto) je umělec, který používá různé techniky pro tvorbu obalů. Před nějakou dobou se přistěhoval do stejné oblasti, kde žiji, a tak jsem se ho rozhodl oslovit na základě doporučení, která jsem slyšel. Protože jsme bydleli docela blízko, mohli jsme pracovat společně a zblízka si prohlédnout všechny detaily obalu. Pro toto album (Satanic Alpha-Omega) jsem chtěl vytvořit obal odlišný od ostatních alb, obal ne tak přímočarý, ale koncepčnější, aniž bych upadl do extrému metafory. Něco koncepčního, co se dá snadno číst a jsem si jistý, že se nám to podařilo. Na obalu pracoval pouze JxBarker, dokonce i fotku upravil on. Mám z toho velkou radost, protože si to vykládám jako začátek a konec obrazů, které jsou tam zobrazeny, řád a chaos, život a smrt.


Vaše muzika je démonická, temná, rituální. Nehrajete jenom death metal, ale nalezneme v ní i kousky blacku. Kde berete inspiraci? A jakým způsobem tvoří nové skladby DIABOLICAL MESSIAH? Jak probíhá samotný proces vzniku nového songu?

Nemám v úmyslu nechat se ovlivnit black metalem, ale hodně ho poslouchám. Kapely jako Immortal, DarkThrone, Mayhem, Inquisition atd... jsou kapely podle mého gusta a možná se ten vkus odráží v některých riffech, ale jak už jsem řekl, nesnažím se dělat death-blackový mix. Naší doménou je death metal.

Kdo se postaral o zvuk? Kde jste album nahrávali a kdo je podepsán pod mixem a masteringem? Změnili jste nějak přístup, postup oproti minulé desce? Připadá mi, že novinka je víc temná, šílená, masivnější.

Toto album je mnohem propracovanější než předchozí dvě a všechny ostatní nahrávky, které jsme kdy natočili. Satanic Alpha-Omega se nahrávalo v profesionálním studiu "Estudios del Sur", kde máte k dispozici vše, co k nahrávání potřebujete. Nahrávání měl na starosti Ignacio Portales. Moc mu děkuji za jeho znalosti, zkušenosti a velkou trpělivost, se kterou musel pracovat. Nahrávky vznikly za dva osmihodinové dny, což je dost času i na to, abychom přidali nějaké další nápady. Upřímně řečeno, práce v "Estudios del Sur" byla zatím nejlepší zkušeností, kterou jsem při nahrávání měl. O mix se postaral Erik Brisso ve studiu Equinox Media v našem městě, které má velmi dobré recenze pro své velmi dobré vybavení. I přes problémy s časem jsem byl s výsledným mixem velmi spokojen. Mastering provedl Dan v Resonance Sound Studiu. Dan mě požádal o reference, aby měl jasnou představu o zvuku, který jsem hledal a výsledkem byl velmi těžký a masivní zvuk. Na rozdíl od druhého alba "Demonic Weapons Against the Sacred" se na nahrávání, mixu a masteringu "Satanic Alpha-Omega" podíleli různí zvukaři s různými úhly pohledu, zkušenostmi a vybavením, takže výsledkem byla spíše spolupráce, než mix v jedné osobě... Ze stejného důvodu doufám, že tento vzorec zopakuji i na některé z budoucích nahravek.


Samotnou kapitolou jsou u vás texty. Přiznám se, že jsem velmi mile překvapen. Satanismu, válka, smrt! Skvělá práce! Z jakých zdrojů jste čerpali inspiraci? A kdo je jejich autorem?

Témata, která zmiňuješ, měla v naší kapele vždy velký vliv, já bych přidal ještě jedno a to protikřesťanství. Myslím, že tato témata jsou hlavní ideologií death metalového stylu a jsem přesvědčen, že k tomu, abych urážel a vzdoroval vynucené křesťanské společnosti a náboženskému systému obecně, nepotřebuji více inspirace než naši realitu.

Co vy a koncerty? Máte raději malé kluby nebo velká pódia na festivalech? Vzpomínáte na nějaký obzvlášť povedený koncert, akci nebo turné? Co pro tebe živá vystoupení znamenají?

Nemáme oblíbený druh koncertu. Hráli jsme v malých sálech s malým publikem i ve větších sálech s tunami metalistů. Jelikož má naše hudba dobrou propagaci a i v zahraničí jsou lidé, kteří naši kapelu znají, rádi hrajeme i mimo naši zemi. Povedený? To opravdu nevím, turné s kapelou mě vždycky baví. Dlouho jsme na žádném nebyli, ale už jen to, že hrajeme v zahraničí, je výborná motivace a cíl, kterého chceme dosáhnout. Evropa by byla opět skvělým cílem.


Chilská extrémní metalová scéna pro mě byla vždy zajímavá. Znám od vás spoustu skvělých kapel. Hrozně rád bych vaši krásnou zemi navštívil. Dívám se alespoň na dokumenty. U nás v Čechách jsme většinou ateisté, možná i díky socialismu, který jsme zažili. Jak vnímáš víru ty? A jak se tvé názory otiskují do muziky DIABOLICAL MESSIAH? Jak ovlivňuje křesťanství život ve vaší zemi?

V mé zemi je zasraná církev a zasrané náboženství podělaná sračka. Dřív se pletli do všeho, v každé politické otázce, o které bylo třeba diskutovat, říkali svůj názor a radili. Naši političtí představitelé vypadali (donedávna) jako přehlídka pičusů, kteří si u státních projekčních stolů nechávají říkat názory věřících. Dnes už vliv náboženství v sociálních, ekonomických a politických otázkách naší země není relevantní. Lidé si uvědomují, jak prohnilý je ten odpad zvaný náboženství. Dnes se k těmto sektám hlásí mnoho prohnilých politiků, aby sbírali hlasy pro budoucí volby. Velkým překvapením pro mě je, že mnoho extrémních metalistů má ideály, které využívají politiku a křesťanství jako základ.

Jaký je vlastně chilský underground? Dostáváte s DIABOLICAL MESSIAH třeba prostor v médiích, časopisech, koncertech? A co fanoušci? Podporují vás, kupují merchandise, chodí na koncerty? Jste velká země, je třeba oblast, kde to u vás „žije nejvíce“?

Chilská undergroundová scéna je velmi aktivní. Po omezeních v rámci COVID-19 se opět vrátila. Naše kapela je podporována scénou obecně, ať už v médiích nebo na koncertech. Co se týče prodeje hudebního materiálu, je to relativní, protože trh není tak široký, jak by si člověk přál. Santiago, hlavní město Chile, je místem, kde se koná většina koncertů a festivalů, protože je to nejlidnatější město v zemi.


Vždycky mě zajímá, jak muzikanti vnímají styl hudby, který hrají. Co pro tebe znamená death metal? Jak jej „cítíš“? Jako životní styl, vyjádření špatných a ošklivých věcí hudbou? Co chceš vlastně svojí hudbou vyjádřit?

Nevím, jestli je to životní styl, ale určitě je to něco důležitého v mém životě, protože nenacházím vysvětlení, proč dál dělat a rozvíjet hudební styl, který přináší ekonomické ztráty a neekonomické osobní úspěchy (minimálně pro vlastní management kapely). Nejsme banda patolízalů, která si říká o účast na nějakém významném koncertě nebo festivalu. Ano, mohu říci, že už je to součást mého života, protože jak jsem již zmínil, vyvolává to totiž osobní uspokojení vidět zachycení všeho, co jsem se z hlediska vystupování naučil na CD, 12" nebo kazetě.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si tvých slov a těším se domů, až si zase „Satanic Alpha​-​Omega“ pustím. Novinka se vám opravdu povedla. Přeji vám co největší prodeje, vyprodané koncerty a ať se vám daří i v soukromí.

Moc děkujeme Jakube a celému Deadly Storm zinu za zájem a podporu. Doufám, že se naše třetí album "Satanic Alpha-Omega" bude ve vaší zemi a v Evropě obecně hodně hrát a fanouškům se bude líbit. Těším se, že budu mít brzy možnost s Diabolical Messiah opět cestovat po těchto zemích. Měj se!!!

Recenze/review - DIABOLICAL MESSIAH - Satanic Alpha​-​Omega (2023):


https://open.spotify.com/artist/1kXibFwxq0omtcF0ASDyhT 


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 26. května 2023

Info - OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2023

TWITTER