Z nedaleké továrny unikla před lety jedovatá látka. Lidé začali pomalu umírat. Slezly jim vlasy, odpadávalo maso od kostí a ve vnitřnostech měli sněť. Jejich hroby byly označeny rudou barvou, aby bylo všem jasné, že jednoho dne se znovu vrátí a sežerou nás všechny zaživa. Smrt není konec, ale teprve začátek. Ví to všechny zombie z našeho města, ví to i americká death metalová kapela TOMBSTONER.
Jakmile jsem se dozvěděl, že kapela vydává své druhé dlouhohrající album, musel jsem jej mít ve své sbírce. Předchozí nahrávka "Victims of Vile Torture" (2021) totiž hnila dlouhou dobu i v mém přehrávači (recenze je odkazována dole pod článkem). Opět se jedná o hrubý a surový smrtící kov, u kterého se pokaždé vydáte na hřbitov. Usednete pod staleté stromy a budete čekat na první ruku, která se objeví v nejbližším hrobě. Bude kostnatá a bude držet v rukou tuhle desku.
Jedná se o klasický, tradiční masakr, přesně ve stylu, v jakém to mám moc rád. Album je opatřeno velmi dobrým zvukem, zajímavým obalem (který mě samozřejmě inspiroval k úvodu recenze). To by ale bylo v dnešní době málo. Američané přinášejí ještě něco navíc. Poctivou porci temné energie. Je to old school, ale velmi dobře zahraný a s přidanou hodnotou navíc. Zkrátka a dobře, k nahrávce jsem se opět velmi rád vracel. Má v sobě nasekané kusy syrového masa, pradávné choroby i neskutečný tlak, který mě nutí neustále kroutit hlavou do rytmu. Pokud máte rádi kapely jako SKINLAB, CANNIBAL CORPSE, NAPALM DEATH, CREEPING DEATH, FROUZEN SOUL a další podobné maniaky, tak neváhejte ani chvilku. Navíc, v dnešní době nevíte, jaké chemické látky se vám dostávají do těla. Budete tak připraveni na smrt v její hrozivé podobě. Postupný rozklad tkání, riffy ostré jako břitva, mocný vokál, bicí, které vám vystřelí mozek z hlavy. Už teď se těším, až bude pátek a vylezu z továrny. Určitě se půjdu podívat na skládku toxického odpadu. Dám si nějaké to pivo a budu tuhle desku poslouchat stále dokola. Klidně by mohla být opatřena vysokou známkou kvality. Alespoň tak to slyším já, i všichni nemrtví, kteří se mnou ještě nedávno pracovali. Setkáváme se kousek za městem a díváme se na oblak síry, který stoupá z komínů. Jednou bude i naším koncem. Než se tak ale stane, budu si rvát album "Rot Stink Rip" pod tlakem do hlavy. Pánové opět odvedli skvělou morbidní práci. Dávám uříznutý palec nahoru. Smrt není konec, ale teprve začátek. Zničující death metalový útok těch nejkrvelačnějších zombie! Nahrubo nasekaná tma a energie!
Asphyx says:
A nearby factory leaked a poisonous substance years ago. People started dying slowly. Their hair was falling out, flesh was falling off their bones, and there was anthrax in their guts. Their graves were marked with red paint to make it clear that one day they would come back and eat us all alive. Death is not the end, but only the beginning. All the zombies in our town know it, and so does the American death metal band TOMBSTONER.
As soon as I heard that the band was releasing their second full-length album, I had to have it in my collection. The previous record "Victims of Vile Torture" (2021) was rotting in my player for a long time (the review is linked below the article). Again, this is rough and raw death metal that will have you heading for the graveyard every time. You sit under centuries old trees and wait for the first hand to appear in the nearest grave. She'll be bony and holding this slab.
It is a classic, traditional massacre, exactly in the style I like it very much. The album has a very good sound, interesting cover art (which of course inspired me to start the review). But that wouldn't be enough nowadays. The Americans bring something more. A fair portion of dark energy. It's old school, but very well played and with added value. In short, I was very happy to come back to the record again. It's got chopped up chunks of raw meat, ancient diseases and an incredible pressure that makes me constantly shake my head to the beat. If you like bands like SKINLAB, CANNIBAL CORPSE, NAPALM DEATH, CREEPING DEATH, FROUZEN SOUL and other such maniacs, then don't hesitate a moment. Plus, nowadays you don't know what chemicals are getting into your body. You will thus be prepared for death in its terrible form. Gradual tissue decomposition, razor sharp riffs, powerful vocals, drums that will blow your brains out. I can't wait till Friday when I come out of the factory. I'm definitely going to go check out the toxic waste dump. I'm gonna have a beer and listen to this record over and over again. It might as well have a high quality stamp on it. At least that's how I hear it, and all the undead who worked with me until recently. We meet just outside the city and look at the cloud of sulphur rising from the chimneys. One day it will be our end. But before that happens, I'll be ripping the "Rot Stink Rip" album into my head under pressure. Once again, the gentlemen have done a great morbid job. I give them a thumbs up. Death is not the end, but only the beginning. A devastating death metal assault of the most bloodthirsty zombies! Coarsely chopped darkness and energy!
Recenze/review - TOMBSTONER - Victims of Vile Torture (2021):
ANTICHRIST SIEGE MACHINE - Vengeance of Eternal Fire
CD 2024, Profound Lore Records
for english please scroll down
Vždycky to chvilku trvá, než mozek pochopí, že bolest nezmizí. Časová prodleva mezi bodnutím rezavým hřebem do uší a následným řevem oběti bývá někdy opravdu dlouhá. Vyděšená tvář, krev, která stéká pomalu po tváři. Sedíš opět ve tmavé kobce a přemýšlíš, proč zrovna ty. Slibovali ti rozhřešení, říkali ti, že se budeš mít dobře. Místo toho pomalu umíráš ve špíně a strachu. Zatím ještě trošku žiješ. Je to díky jediné věci. Pomáhá ti poslech surové a nechutné hudby.
Je tu nové album amerických tmářů ANTICHRIST SIEGE MACHINE. A já si opět při jejich poslechu připadám jako oběť inkvizice. Nikdy neodvolám! Nikdy se nebudu klanět padlým modlám. Místo toho přidám hlasitost a naplno si vychutnám zkažené melodie na nové nahrávce "Vengeance of Eternal Fire". Plamen hoří znovu jasně a spálí vás na popel. Stejně jako tahle nekřesťanská hudba.
Je to black death metalový teror té nejvyšší kvalty. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti. Pánové útočí přímo a neznají slitování. Fanoušci třeba takových REVENGE, BLACK WITCHERY, BLASPHEMY, ARCHGOAT, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, DIOCLETIAN, MITOCHONDRIAN, MORTICIAN budou určitě spokojeni jako já. Tohle je totální masakr pro všechny prokleté, pro jedince, kteří mají rádi nahrubo nasekané zlo, tmu a nenávist proti všemu, co smrdí křesťanstvím. Jedná se o válku s nebem, po které zůstává jenom spálená země. Představte si hořící kostel, ve kterém se modlili krvelační vojáci. Můžeš zabíjet jak chceš, stačí odříkat modlitbu a bude ti odpuštěno. Novinka má masivní a ostrý zvuk, povedený démonický obal. Vše sedí perfektně na svých místech, nenalezl jsem žádná slabá místa. Je ale také pravdou, že jednotlivé nápady vyniknou naplno až po nějakém čase. Vše je mokvající, hnusné a zpočátku nepřístupné. Je to jako stát na pokraji močálu, ze kterého pomalu na povrch vyplouvají zohavená těla obětí. Moje pocity z "Vengeance of Eternal Fire" jsou velmi podobné. Během společných setkání cítím blízkou přítomnost smrti. Vždycky to chvilku trvá, než mozek pochopí, že bolest nezmizí. Časová prodleva mezi bodnutím rezavým hřebem do uší a následným řevem oběti bývá někdy opravdu dlouhá. Vyděšená tvář, krev, která stéká pomalu po tváři. Myslím, že netřeba dodávat cokoliv dalšího. Otočte volume pořádně doprava a nechte se rozsekat na malé kousky. Budete rozemleti na prach! Surový, masakrující black death metal s příchutí zkažené krve!
Asphyx says:
It always takes a while for the brain to understand that the pain doesn't go away. The time lag between the rusty nail in the ear and the victim's subsequent scream is sometimes really long. A frightened face, blood trickling slowly down the cheek. Sitting in a dark dungeon again, wondering why you. You were promised absolution, told you'd be fine. Instead, you're slowly dying in filth and fear. You're still alive a little bit. It's because of one thing. Listening to raw and disgusting music helps you.
There's a new album from American darkies ANTICHRIST SIEGE MACHINE. And listening to them again makes me feel like a victim of the Inquisition. I'll never call it off! I will never bow down to fallen idols. Instead, I'll turn up the volume and fully enjoy the wicked melodies on the new record "Vengeance of Eternal Fire". The flame burns bright again and burns you to ashes. Just like this unchristian music.
It's black death metal terror of the highest quality. No compromises, no uselessness. Gentlemen attack directly and know no mercy. Fans of such bands as REVENGE, BLACK WITCHERY, BLASPHEMY, ARCHGOAT, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, DIOCLETIAN, MITOCHONDRIAN, MORTICIAN will surely be as satisfied as I am. This is a total massacre for all the damned, for individuals who like coarsely chopped evil, darkness and hatred against everything that stinks of Christianity. It is a war with heaven that leaves only scorched earth. Imagine a burning church where bloodthirsty soldiers prayed. You can kill all you want, just say a prayer and you will be forgiven. The novelty has a massive and crisp sound, hilarious demonic cover art. Everything fits perfectly in place, I found no weak spots. However, it is also true that individual ideas only become fully apparent after some time. Everything is soggy, ugly and initially inaccessible. It's like standing on the edge of a swamp from which the mutilated bodies of the victims slowly emerge. My feelings about "Vengeance of Eternal Fire" are very similar. I feel the near presence of death during our encounters together. It always takes a while for the brain to understand that the pain doesn't go away. The time lag between the rusty nail in the ears and the victim's subsequent scream is sometimes really long. A frightened face, blood trickling slowly down the cheek. I don't think I need to add anything else. Turn the volume all the way to the right and get chopped into little pieces. You'll be ground to dust! Raw, butchering black death metal with a taste of bad blood!
Zemřel jsem již tolikrát, že to nelze spočítat. Jsem stínem, jsem vaším svědomím. Pokaždé, když se stane něco zlého, stojím ve stínu a usmívám se. Odpočívám na hřbitovech, spím v márnicích. Sleduji tenkou hranici mezi naším a oním světem. Neváhej, podej mi svoji ruku, převedu tě na druhou stranu. Je to tak lákavé, znovu zemřít. Sledovat, jak z tvé tváře uniká život. Poslechni si novou desku legendárních PENTAGRAM CHILE a uslyšíš řev démonů.
Tohle je hudba, kterou uctívám dlouhé roky. Jedna ze zásadních kapel Jižní Ameriky je pro mě srdcovou záležitostí. Sleduji jejich cestu a užívám si každou novou hudbu, kterou vydají. Již po několika prvních setkáních vím, že jsou letos ve velmi dobré formě. Tohle je stará škola, zahraná s neutuchající vírou v temnotu. Kosti praskají tlakem!
Je vám doufám jasné, že přistupuji k této kapela s pokorou. Jejich hudba mě provází celý můj život a rád se k ní často vracím. Letos mě opět nezklamali. Vím, že bych měl napsat i nějakou kritiku, ale žádnou jsem nenalezl. Zvuk i obal jsou velmi povedené a tak se mohu plně soustředit na jednotlivé nápady. Těch je opravdu velké množství. Riffy i jednotlivé motivy jsou napsány přesně tím způsobem, který mám na téhle smečce tolik rád. Kapela vždycky měla svůj zřetelný a jasný rukopis. Stačí pár prvních tónů a hned víte, že to jsou oni. Pokaždé spolu sestoupíme do hlubokého sklepa, několik pater dolů. Zde, v tom nejhlubším podzemí, do kterého vždycky tihle Chilan patřili, se poslouchají nejlépe. Pamatuji si, že když jsem před devíti lety navštívil koncert u nás v České republice (report je odkazován dole pod článkem), zažil jsem něco neskutečného. Splnil se mi jeden z mých dlouholetých snů. S novou deskou to mám velmi podobné. Tento měsíc vyšlo velké množství nové muziky, ale "Eternal Life of Madness" jsem poslouchal a budu poslouchat nejvíce. Neznám nic lepšího, než mrazivou místnost, opuštěný hřbitov nebo starý prokletý chrám. Postupně přidávám hlasitost a užívám si ostré kytary, chorobný vokál i zdrcující bicí. To vše opředené pradávnými pavučinami. Je to jako otevřít práchnivějící rakev a nalézt v ní tělo prokletého kněze. Stačí několik skladeb a rozpadne se v prach. PENTAGRAM CHILE mi letos opět pustili žilou. Klaním se až k zemi. Tohle je i moje krev. Zemřel jsem již tolikrát, že to nelze spočítat. Jsem stínem, jsem vaším svědomím. Pokaždé, když se stane něco zlého, stojím ve stínu a usmívám se. Odpočívám na hřbitovech, spím v márnicích. Sleduji tenkou hranici mezi naším a oním světem. Pradávný, chorobami nasáklý a pavučinami opředený thrash death metal od starých mistrů hrobníků! Démoni se opět procházejí mezi náhrobky!
Asphyx says:
I've died so many times it's impossible to count. I am the shadow, I am your conscience. Every time something bad happens, I stand in the shadows and smile. I rest in cemeteries, sleep in morgues. I watch the thin line between our world and the other. Don't hesitate, give me your hand, I'll take you to the other side. It's so tempting to die again. To watch the life drain from your face. Listen to the new album from the legendary PENTAGRAM CHILE and hear the demons roar.
This is music I've worshipped for years. One of South America's seminal bands is a matter of the heart for me. I follow their journey and enjoy every new music they release. I know after the first few times I've seen them that they are in very good form this year. This is old school, played with an undying faith in the darkness. Bones are cracking under the pressure!
I hope it is clear to you that I approach this band with humility. Their music has been with me all my life and I like to come back to it often. This year they have not let me down again. I know I should write some criticism, but I haven't found any. The sound and the cover are very good and I can concentrate on the ideas. There are a lot of them. The riffs and individual themes are written in exactly the way I like so much about this pack. The band has always had a distinct and clear signature. Just the first few notes and you know it's them. Every time we go down to the deep basement together, several floors down. Here, in the deepest underground, where these Chileans have always belonged, they are best listened to. I remember that when I attended a concert in the Czech Republic nine years ago (the report is linked below the article), I experienced something unreal. One of my longtime dreams came true. I have a very similar situation with the new board. A lot of new music came out this month, but "Eternal Life of Madness" is the one I have listened to and will listen to the most. I don't know anything better than a freezing room, an abandoned graveyard or an old cursed temple. I gradually turn up the volume and enjoy the sharp guitars, the morbid vocals and the crushing drums. All wrapped in ancient cobwebs. It's like opening a stinking coffin and finding the body of a cursed priest. A few songs and it crumbles into dust. PENTAGRAM CHILE have let my vein run wild again this year. I bow to the ground. This is my blood too. I've died so many times it's impossible to count. I am the shadow, I am your conscience. Every time something bad happens, I stand in the shadows and smile. I rest in cemeteries, sleep in morgues. I watch the thin line between our world and the other. Ancient, disease-soaked, cobwebbed thrash death metal from the old master gravediggers! The demons are walking among the tombstones again!
Rozhovor s death thrash metalovou skupinou z Německa - SUFFERSYSTEM.
Odpovídali Daniel a Kirk, děkujeme!
Ave SUFFERSYSTEM! Zdravím do Německa. Doufám, že se máte v téhle šílené době dobře. Nedávno jsem si musel objednat jako fanoušek old school death metalu vaše nové „Disintegration of the Individual“ CD. Je skvělé a doslova zabíjí. Jak a kdy se dali SUFFERSYSTEM dohromady a proč zrovna starý plesnivý death metal? Proveď nás prosím trošku historií kapely.
Daniel: Děkuji za kompliment! Jsem rád, že se ti album líbí a že jsi z něj nadšený. Jsme také velcí fanoušci staré školy death metalu, což je myslím jasně slyšet.
Dirk: Takže jsme neměli jinou možnost. V roce 2002 jsme se rozhodli investovat trochu času do společné tvorby hudby. Vždy s myšlenkou zachytit starého ducha našich vlastních oblíbenců. To se dodnes nezměnilo. Struktura písní vždy vychází ze starých dobrých časů. Podle našeho názoru by písničky měly vždycky zůstat v uších nebo vás inspirovat k tomu, abyste řvali spolu s námi. To je vždy základem našich písní.
„Disintegration of the Individual“ je vaším šestým albem. Jak vznikalo? Pokud bych jej porovnal s předchozím CD „Torn in Rotten Flesh“ (2021), tak mi připadá rychlejší, ostřejší, temnější. Jak to vidíš ty? Kam a jak jste se chtěli posunout?
Daniel: Určitě na tom něco je! Poznal si to správně. V SUFFERSYSTEMU vždy existovaly výkyvy v rychlosti. V zásadě se však pohybujeme v poněkud rychlejších sférách. S "Disintegration" jsme nechtěli šlapat vodu, ale zároveň jsme nechtěli ztratit naše trademarky. Myslím, že se nám to docela povedlo.
Dirk: Myslíš? Myslím, že "Torn in rotten flesh" je o něco těžší, brutálnější, a to jak z hlediska písní, tak zvuku. Ale na posledních třech albech jsou vždycky výjimky v tom či onom směru.
Když desku poslouchám, tak si připadám jako v devadesátých letech minulého století. Objevoval jsem tenkrát muziku a poslouchám ji vlastně dodnes. Jak se vám povedlo docílit tak prašivého zvuku? Kde jste nahrávali a kdo vám album mixoval?
Daniel: Přesně tak by to mělo být! Zvuk 90. let měl na mě obrovský vliv. V té době byl "en vogue" death metal. Vlastně až v polovině devadesátých let mi to opravdu docvaklo. Od té doby jsem se od něj nedokázal odpoutat. SUFFERSYSTEM měl vždycky drsné hrany, a to je dobře. Prach je skvělý, haha!
Dirk: Osobně se veškerý můj hudební vkus odvíjí od počátků v letech 1989-1993. Tehdy stejně jako dnes rád poslouchám thrash metal i death metal. Myslím, že je to slyšet i v kytarových riffech. Jako poloprofesionální hudebníci nemáte k dispozici velký rozpočet. Proto jsme vždycky nahrávali naše písničky doma. Podle hesla učit se praxí. Aniž bychom se uchylovali k dnešním standardizovaným plug-inům nebo dynamice. Ucho určuje zvuk a pocit určuje sílu písní. Proto žádné album není dokonalé - ani my nejsme dokonalí. Autenticita je na prvním místě. Abychom album pro Vinylmaster zvládli s dokonalým zvukem, požádali jsme Jörga Ukena ze studia Soundlodge, aby znělo co nejsyrověji a nejpřirozeněji.
Starým časům je podřízen i obal. Ten letošní ve mně evokuje vzpomínku na staré covery. Možná za to může způsob malby nebo jen motiv, nevím. Co má vlastně přesně znázorňovat ve vztahu k vaší hudbě? A kdo je jeho autorem?
Daniel: Pro mě je obálka dalším vývojem "Roztrhaného zkaženého masa". Na obou albech je v centru pozornosti ruka. Sympatická zombie dáma znamená rozklad, skvěle se hodí k hudbě a také vystihuje atmosféru 90. let. Tentokrát jsme si nenajali žádného umělce. Někteří z vás určitě budou valit oči: Už nějakou dobu intenzivně pracuji s umělou inteligencí. Tak vznikl tento obrázek. Diskutovali jsme o tom, jestli se máme vydat touto cestou. Nakonec jsme se však rozhodli pro ni. Bylo to hluboko v našich myslích. Samozřejmě, že tento nápad mohl realizovat i umělec. Nakonec za nás rozhodl čas a náklady.
Dirk: Osobně nemám vůči umělé inteligenci absolutně žádné předsudky. Výsledný obraz musí být samozřejmě nezávislý a ostatní díla nesmí být rozpoznatelná. Tento obal odráží naši společnou kreativitu, a to jak v písních, tak v celkovém designu nosiče. Všechna rozhodnutí zůstávají v našich rukou.
Texty na nové desce jsou tradiční, klasické, death metalové. Připadají mi dobré. Jak vznikaly? Kde pro ně bereš inspiraci?
Daniel: Od té doby, co jsem převzal hlavně texty, se nechávám inspirovat hudbou. Dirk napíše píseň a dá mi ji v hrubé podobě. Textem se snažím náladu písně podložit slovy. Co zní dobře jako název písně? Jaké téma se hodí k hudbě? To jsou první věci, které se mi honí hlavou. Naše společnost nabízí dostatek materiálu. Stačí zapnout televizi, počítač nebo zírat do mobilu, abyste narazili na nějakou zvrácenost. Někdy jde psaní rychle, jindy trvá déle. Rozpoznatelnost je pro mě velmi důležitá. Chytlavé zpívané části jsou tu a tam nutností!
Album jste vydali u labelu Black Blood Records. Proč jste zvolili právě tento label? Rozesílali jste promo nahrávky třeba i do velkých vydavatelství? Jaké jste s tím měli zkušenosti?
Daniel: V SUFFERSYSTEMU jsme si po mnoho let dělali všechno sami. Po albu "The End Of Ends" jsme si řekli, že se aktivně pustíme do hledání labelu. BLACK BLOOD má ve svém repertoáru mnoho blackmetalových kapel. Björna proto velmi potěšilo, že na dveře zaklepala deathmetalová kapela. Práce na novém albu pak začaly velmi rychle. Hledání labelu začalo motivačním dopisem, podrobnou biografií a myslím tím odkaz na Bandcamp / YouTube. Už si to moc nepamatuji, ale určitě v tom byla nějaká velká vydavatelství. Trh je plný kapel. Je těžké se někde prosadit. Od větších firem se většinou nedočkáte odezvy. Ale taky si myslím, že je každý den někdo profackuje. Dávám přednost menším vydavatelstvím, která alespoň poskytují zpětnou vazbu. Spolupráce s BLACK BLOOD RECORDS se vyvíjí opravdu dobře! Björn nám dal naprosto volnou ruku už u "Torn In Rotten Flesh". "Disintegration Of The Individual" bylo ve finální fázi, když jsme mu nabídli album. Obzvlášť nás těší, že ho kromě digipaku vydá ve dvou verzích na vinylu. A aby toho nebylo málo, vyjde i na kazetě. O tu jsme se opět postarali sami.
Pocházíte z krásného města Essen, North Rhine-Westphalia. Jaká je vaše metalová scéna? Funguje u vás underground?
Daniel: Dirk pochází z Essenu. Před několika lety se přestěhoval do Hattingenu, odkud pochází jeho žena. Celé Porúří je mekkou metalu! Co se týče klubové scény, tak v Turocku (dříve Roxy) se toho děje hodně. Štafetu tu před mnoha lety předal Zeche Carl. V mládí jsem tam mohl zažít spoustu koncertů a metalových diskoték.
Dirk: Vyrůstal jsem na severu Essenu, mezi kapelami jako Charged, Anton B, Darkness a Kreator. Všechny tyto kapely měly své zkušebny v Zeche Carl. Konaly se tam i legendární deathmetalové koncerty. Hrály tam všechny velké kapely počátku 90. let. Nebýt té doby, mohla být moje hudební kariéra úplně jiná. Tyto vlivy se nedají popřít...
Ve vaší tvorbě je hodně slyšet vliv kapel MORGOTH, ASPHYX, PESTILENCE, DEATH, MORGOTH, AUTOPSY, jak vnímáš důležitost těchto kapel v rámci vývoje death metalu? Máš blízko k oldschoolové scéně, co se ti na ní líbí?
Daniel: Význam těchto kapel je pro mě osobně velmi velký! Miluji Death a Asphyx! Pestilence má své fáze. Je velká škoda, že MORGOTH už tu nejsou! Jagger odvedl dobrou práci i jako náhrada za Marca Greweho, i když to samozřejmě nebylo ono. Kluci tehdy v Hattingenu nahráli "Resurrection Absurd". Tím se kruh uzavírá. BOLT THROWER jsou také na vrcholu svých sil! S DEFECTED DECAY máme na cestě další projekt, kde jsou tyto vlivy jasně slyšet. Naštěstí dnes existuje mnoho kapel, které tyto staré trademarky do své hudby začleňují. Zvuk 90. let tak zůstává živý i mimo zmíněné kapely!
Dirk: To je pravda, přesně tyhle kapely charakterizují můj styl, a přesně tak by to mělo být.
V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.
Daniel: Stále jsme sběratelé! Z praktických důvodů si také vyrábím MP3 CD do auta. V zásadě ale dávám přednost tomu, abych měl něco v ruce! Takže doma rozhodně potřebuju víc místa, haha. Nemám předplacené žádné streamovací služby ani nic podobného, ale chápu mladší generaci, která je využívá. Ale umělec z toho většinou nemá žádný prospěch, to je třeba si uvědomit.
Dirk: (úsměv) ...ideální pro rychlý poslech. Ale malý umělec prostě potřebuje svůj prodej nosičů, jako jsou CD a LP. A upřímně řečeno, bez toho, abys držel v ruce pěkné CD/LP, tě metal skoro vůbec nebaví. Takže všichni streameři jsou jen následovníci... (úsměv).
Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?
Daniel: Vždy se snažím být aktuální, což se mi bohužel ne vždy daří z časových důvodů. Momentálně poslouchám pořád dokola nové SKELETAL REMAINS. Ale také si stále častěji znovu kupuji starší desky. Ne že bych většinu z nich už neměl, ale rád si jeden nebo dva z nich dopřeji na vinylu. A pak je tu zase ten problém s místem!
Dirk: Jak už zmínil Daniel, nová alba Skeletal Remains a Suffocation mi jsou po chuti. Ale právě jsem objevil pro mě starší album THE RAVEN AGE, parádní těžká, tlustá produkce s geniálními melodickými linkami.
Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?
Daniel: Počítá se MASTER? KRABATHOR se určitě počítá. ROOT mě také napadá. SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY mi v době doomové fáze přišli docela fajn. GUTALAX zná asi každý. Kluci jsou také hodně aktivní naživo.
Dirk: Krabathor s albem LIES !!! A Hypnos,...jinak bych byl vděčný za další tipy !!!
Daniel: HYPNOS, samozřejmě!
Co chystají SUFFERSYSTEM v nejbližších měsících?
Daniel: Nyní se těšíme na vydání, které bude muset pravděpodobně počkat až do května, protože lisovna bohužel nebyla schopna dodržet výrobní plán. O tom, co bude dál, jsme se zatím vlastně nebavili.
Dirk: Jsme stále aktivní v dalších projektech. Takže naše priority se občas mění podle toho, jak se věci vyvíjejí. Rozhodně jsem ale toho názoru, že SUFFERSYSTEM mají rozhodně co říct! Zatím jsme se vždycky dokázali trochu zlepšit. To nás udržuje zvědavé a živí naši touhu po akci.
Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.
Daniel: S radostí! Musíme vám poděkovat! Přejeme vám další úspěchy s DEADLY STORM ZINE! Udržujte metal naživu a podporujte underground!
Interview with death thrash metal from Germany - SUFFERSYSTEM.
Answered Daniel and Kirk, thank you!
Ave SUFFERSYSTEM! Greetings to Germany. I hope you're doing well in these crazy times. Recently, I had to order your new CD „Disintegration of the Individual“ as a fan of old school death metal. They are great and is literally killing. How and when did SUFFERSYSTEM get together and why did you choose to play old moldy death metal? Please take us through the band's history.
Daniel: Thank you very much for the compliment! I'm glad that you like the album and that you're enthusiastic about it. We are also very big old school death metal fans, which I think you can clearly hear.
Dirk: We are old school ourselves...so we had no other choice. In 2002 we decided to invest a little time in making music together. Always with the idea of capturing the old spirit of our own favourites. That hasn't changed to this day. The song structures are always based on the good old days. In our opinion, songs should always stay in your ear or inspire you to bawl along. That is always the basis of our songs.
„Disintegration of the Individual“ is your six album. How did it originate? If I compare it with the previous EP „Torn in Rotten Flesh“ (2021), it seems faster, sharper, darker. How do you see it? Where and how did you want to move?
Daniel: There is definitely something to it! You've already recognised that correctly. There have always been variations in speed at SUFFERSYSTEM. Basically, however, we are travelling in somewhat faster realms. We didn't want to tread water with "Disintegration", but we didn't want to lose our trademarks. I think we succeeded quite well.
Dirk: Do you think so? I think 'Torn in rotten flesh' is a bit heavier, more brutal, both in terms of the songs and the sound. But there are always exceptions in one direction or the other on the last three albums.
When I listen to the record, I feel like I did in the 1990s. I discovered music then and I still listen to it to this day. How did you manage to make such a dusty sound? Where did you record this album and who mixed your album?
Daniel: That's exactly how it should be! The 90s sound had a huge influence on me. Death metal was "en vogue" at the time. In fact, it wasn't until the mid-90s that it really clicked for me. Since then, I haven't been able to get away from it. SUFFERSYSTEM has always had rough edges and that's a good thing. Dust is great, haha!
Dirk: Personally, all my musical tastes are based on the early days of 1989-1993. Back then as well as today, I also love listening to thrash metal as well as death metal. I think you can hear that in the guitar riffs. As semi-professional musicians you don't have a huge budget. That's why we always record our songs at home. According to the motto, learning by doing. Without resorting to today's standardised plug-ins or dynamics. The ear determines the sound and the feeling determines the power of the songs. That's why no album is perfect - we're not perfect either. Authenticity comes first. In order to master the album for the Vinylmaster with the perfect sound, we asked Jörg Uken from Soundlodge Studio to make it sound as raw and natural as possible.
The cover is also subject to the old days. This year's one evokes in me the memory of old covers. Maybe it's the way of painting or motif, I don't know. What exactly is it supposed to represent in relation to your music? And who is author of this cover?
Daniel: For me, the cover is a further development of "Torn in rotten flesh". The hand takes centre stage on both albums. The nice zombie lady stands for decay, fits the music perfectly and also captures the 90s vibe. This time we didn't hire an artist. I'm sure some of you will be rolling your eyes: I have been working intensively with AI for a while. That's how this picture came about. We discussed whether we should go down this path. In the end, however, we decided in favour of it. It was deep in our minds. Of course, an artist could also have realised this idea. Time and costs ultimately made the decision for us.
Dirk: Personally, I have absolutely no prejudices against AI. Of course, the resulting image must be independent and other works must not be recognisable. This cover reflects our joint creativity, both in the songs and in the overall design of the medium. All decisions remain in our hands.
The lyrics on the new album are traditional, classic, death metal. They seem good to me. How did they originate? Where do you get inspiration for them?
Daniel: Since I've mainly taken over the lyrics, I let the music inspire me. Dirk writes a song and gives it to me in rough form. With the lyrics I try to underpin the mood of the songs in words. What sounds good as a song title? Which theme fits the music? These are the first things that go through my head. Our society offers enough material. You only have to switch on the TV, the PC or stare at your mobile phone to come across some sick shit. Sometimes writing is quick, sometimes it takes longer. Recognisability is very important to me. Catchy sing-along parts are a must here and there!
You released album by the Black Blood Records. Why did you choose this label? Have you sent promo recordings to major publishers, for example? What was your experience with that?
Daniel: With SUFFERSYSTEM we did everything ourselves for many years. After "The End Of Ends" we thought we'd proactively go looking for a label. BLACK BLOOD has many black metal bands in its label repertoire. Björn was therefore very pleased that a death metal act came knocking. The work on a new album then began very quickly. The label search started with a letter of motivation, a detailed biography and I mean a reference to Bandcamp / YouTube. I can't remember very well, but I'm sure there were some big publishers involved. The market is full of bands. It's difficult to get a foot in the door somewhere. You usually don't get a response from larger companies. But I also think that they're being slammed every day. I prefer smaller labels that at least give feedback. The collaboration with BLACK BLOOD RECORDS is going really well! Björn already gave us a completely free hand with "Torn In Rotten Flesh". "Disintegration Of The Individual" was in its final stages when we offered him the album. We are particularly pleased that he will release it in 2 versions on vinyl in addition to the digipak. To round things off, there will also be a tape. We took care of that ourselves again.
You come from the beautiful city - Essen, North Rhine-Westphalia. What's your metal scene like? Does underground work for you?
Daniel: Dirk is originally from Essen. He also moved to Hattingen a few years ago, where his wife is originally from. The whole Ruhr area is a metal mecca! In the club scene, the Turock (formerly Roxy) is where a lot of the action is. The baton was passed on from the Zeche Carl many years ago. I was able to experience a lot of concerts and metal discos there when I was young.
Dirk: I grew up in the north of Essen, between bands like Charged, Anton B, Darkness and Kreator. All these bands had their rehearsal rooms in the Zeche Carl. Legendary death metal concerts also took place there. All the big bands of the early 90s played there. If it hadn't been for that time, my musical career could have been completely different. These influences cannot be denied...
In your production is possible to hear the influence of MORGOTH, ASPHYX, PESTILENCE, DEATH, AUTOPSY, how do you percive the importance of those bands in the development of death metal? Why and what do you like on old school scene?
Daniel: The importance of these bands is very big for me personally! I love Death and Asphyx! Pestilence has its phases. It's a real shame that MORGOTH are no longer around! Jagger also did a good job as Marc Grewe's replacement, even if it wasn't the same, of course. The guys recorded "Resurrection Absurd" in Hattingen back then. That closes the circle. BOLT THROWER are also at the top of their game! With DEFECTED DECAY, we have another project on the go where you can clearly hear these influences. Fortunately, there are now many bands that incorporate these old trademarks into their music. So the 90s sound remains alive even beyond the bands mentioned!
Dirk: Very true, these are exactly the bands that characterise my style, and that's exactly how it should be.
Nowadays, most people download music online and they only use its digital form. How do you as a musician feel about this issue?
Daniel: We are still collectors! For practical reasons, I also make MP3 CDs for my car. Basically, though, I much prefer to have something in my hands! So I definitely need more space at home, haha. I don't have a subscription to any streaming services or anything like that, but I can understand the younger generation who use them. But the artist usually doesn't benefit from it, you have to be aware of that.
Dirk: I hate YouTube etc. (smiles) ...perfect for a quick listen. But the small artist just needs his sales of media like CDs and LPs. And honestly, without holding a nice CD/LP in your hands, metal is hardly any fun. So all streamers are just followers...(smiles)
Are there any albums which have caught your attention recently?
Daniel: I always try to be up to date, which unfortunately I don't always manage due to time constraints. At the moment I'm listening to the new SKELETAL REMAINS up and down. But I'm also increasingly buying older discs again. Not that I don't already have most of them, but I like to treat myself to one or two of them on vinyl. And then there's that space problem again!
Dirk: There's a wide range of music on offer every week, and as Daniel mentioned, the new Skeletal Remains and Suffocation albums are running smoothly for me. But I've just discovered an older album by THE RAVEN AGE for me, cool heavy, fat production with brilliant melody lines.
Do you know or listen any Czech bands?
Daniel: Does MASTER count? KRABATHOR is definitely included. ROOT also come to mind. I thought SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY was pretty cool during my doom phase. Everyone probably knows GUTALAX. The guys are also very active live.
Dirk: Krabathor with the LIES album !!! And Hypnos,...otherwise I would be grateful for more tips !!!
Daniel: HYPNOS, of course!
What are SUFFERSYSTEM´s plans for the next few months?
Daniel: We are now looking forward to the release, which will probably have to wait until May, as the pressing plant was unfortunately unable to keep to the production schedule. We haven't actually discussed what will happen next.
Dirk: We are still active in other projects. So our priorities sometimes shift, depending on how things are going. But I'm definitely of the opinion that SUFFERSYSTEM definitely have something to say! We've always been able to improve a bit so far. That keeps us curious and fuelling our thirst for action.
Thank you so much for the interview and I wish you many sold albums, hundreds of crazy fans and tons of good ideas.
Daniel: With pleasure! We have to thank you! We wish you continued success with the DEADLY STORM ZINE! Keep Metal alive and support the underground!
Na další tělo mě upozornilo hejno much, které se jako nějaké zlé, černé svědomí vznášelo kolem. Stromy ohnuté až k zemi, jakoby chránily děsivý čin, který zde byl spáchán. Mrtvolný puch přilákal i zvědavé krkavce. Tentokrát ale nebude mršina jejich. Dívám se do její tváře a přemýšlím, kdo mohl udělat něco tak zlého. Její výraz se šílený. Z úst jí vylézají červi. Kolik takových svědectví ještě tyhle močály vydají?
Demonahrávka "Putrefying Flesh" z roku 2022 byla již vydána na všech možných nosičích. Chyběl jenom vinyl. Fanoušci se mohou těšit, Hells Headbangers se toho ujali a vy si tak můžete vychutnat morbidní, plesnivý death metal, který musel být nahráván v nekonečných močálech smrti. Budete pohřbeni zaživa!
Jediným členem kapely, který je podepsán pod všemi nástroji i vokálem je Evan (Evangelos Vasilakos) z Velké Británie. Hudba na této desce je ovlivněna jak švédským vichrem, tak americkými katakombami. Občas je možné zaslechnout i finské pohřbívání. To jsou samozřejmě jenom dojmy a připodobnění. Jinak se jedná o nahrávku, která smrdí sírou, je opatřena tradičním "bzučivým" zvukem, krásným morbidním černobílým obalem. Zkrátka a dobře, pokud jste jako já již od devadesátých let minulého století prokleti tímto stylem, budete nadšeni. Skladby jsou totiž velmi dobře napsány. Pomalu se vám dostanou, jako nějaký cizopasník, do hlavy. Začnete pomalu hnít a vaše kroky povedou každou noc na nejbližší hřbitov. CAUSTIC PHLEGM exhumují tradiční, klasické postupy a dělají to velmi dobře. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Kosti jsou lámány s velkým tlakem a černou energií. Pokaždé, když otevřu podobnou rakev, jsem zvědavý, v jakém stádiu rozkladu je tělo uvnitř. Tentokrát muselo být opravdu obětí něčeho zlého, děsivého, co není rozhodně z našeho světa. Evan není jen zručný řemeslník, ale povedlo se mu dostat do jednotlivých motivů i velmi morbidní atmosféru. Zavřete spolu s ním bránu do podsvětí a budete se toulat nekonečnými chodbami Hádovy říše. Překročíte řeku Styx, abyste nakonec za zvuků téhle desky zemřeli ve smradlavých močálech. Na vaše tělo mě upozornilo hejno much, které se jako nějaké zlé, černé svědomí vznášelo kolem. Stromy ohnuté až k zemi, jakoby chránily děsivý čin, který zde byl spáchán. Mrtvolný puch přilákal i zvědavé krkavce. Mrtvolně zapáchající, plesnivý death metal, který vás převede na druhý břeh! Hniloba, špína, prokletí!
Asphyx says:
I was alerted to another body by a swarm of flies hovering around like some evil, black conscience. Trees bent to the ground, as if to protect the horrible deed that had been done here. The dead stench attracted even the curious ravens. But this time the carrion would not be theirs. I look into her face and wonder who could have done something so evil. Her expression has gone mad. Worms are coming out of her mouth. How many more such testimonies will these swamps bear?
The 2022 demo "Putrefying Flesh" has already been released on every possible medium. The only thing missing was the vinyl. Fans can rejoice, Hells Headbangers have taken over and you can enjoy the morbid, moldy death metal that must have been recorded in the endless swamps of death. You will be buried alive!
The only member of the band who is signed on all instruments and vocals is Evan (Evangelos Vasilakos) from the UK. The music on this record is influenced by both the Swedish whirlwind and the American catacombs. Occasionally, Finnish burial can be heard. Of course, these are just impressions and similes. Otherwise, this is a record that reeks of sulphur, with the traditional "buzzing" sound, and a beautiful morbid black and white cover. In short, if like me you've been cursed with this style since the 1990s, you'll be delighted. The songs are in fact very well written. They slowly get into your head, like an alien, like a stranger. You'll start to rot slowly, and your steps will lead you to the nearest cemetery every night. CAUSTIC PHLEGM exhume traditional, classical methods and do it very well. Nothing is missing, nothing is missing. Bones are broken with great pressure and black energy. Every time I open a coffin like this, I wonder what stage of decomposition the body inside is in. This time it must have really been the victim of something evil, horrific, that is definitely not of our world. Evan is not only a skilled craftsman, but he manages to get a very morbid atmosphere into each motif. Close the gate to the underworld with him and you will wander the endless corridors of Hades' realm. You'll cross the River Styx to eventually die in the stinking swamps to the sounds of this record. Your body was brought to my attention by a swarm of flies that hovered around like some evil, black conscience. Trees bent to the ground as if to protect the horrible deed that had been done here. The dead stench attracted even the curious ravens. Dead smelling, musty death metal that will take you to the other side! Rotten, filthy, cursed!
Pokaždé, když se zúčastním jejich mše, chce se mi zvracet. Tolik lží, tolik nenávisti, tolik jedovatých slov. Pod krásnými úsměvy se ukrývají děsivá svědectví. O bolesti, o utrpení, o mučení těla i mysli. Klečíte před dávno mrtvým bohem a modlíte se způsobem, kterému sami nevěříte. Děláte špatné věci a myslíte si, že stačí, když odříkáte pár veršů a bude vám odpuštěno. Až na věky, amen! Jenže to není pravda. Jsou tu ještě stále kapely jako DEICIDE, které vám nastaví zrcadlo.
Glen Benton a jeho věrní jsou po šesti (666) letech zpět a opět kolem sebe plivají síru. Tahle kapela pro mě byla, je a vždy bude legendou. Patří mezi smečky, které mě přivedly k death metalu jako takovému. Mám doma celou jejich diskografii a líbí se mi nejen jejich stará klasická alba, ale i to, co nám předkládají na posledních nahrávkách. "Banished by Sin" se mi ihned zařízlo hluboko do mozku, přímo do podvědomí. Obraťte všechny kříže směrem dolů! Dráp byl zaseknut.
Od podobných kapel nechci a neočekávám nějaké stylové změny. U nové desky oceňuji masivní a ostrý zvuk (takhle nějak zní ozvěny ze samotného pekla! Josh Wilbur - mixing, mastering). Líbí se mi i motiv na obalu, ten démon je opravdu děsivý. Vím, že byl hodně diskutovaný a je vygenerovaný umělou inteligencí, ale to dnes dělá spousta kapel. Snižují se tím náklady, stejně se tomu do budoucna nevyhneme. Názor, ale ať si každý udělá sám. Muzika samotná je potom přesně taková, jako jsme poslední roky zvyklí. Syrová a drsná, s jasným a zřetelným rukopisem DEICIDE i těžkými melodiemi, kvůli kterým všichni tuhle kapelu stále posloucháme a máme rádi. Pánové se drží tradice, klasických motivů, u jejichž zrodu kdysi sami stáli. Je to málo nebo moc? Já jsem spokojený. Osobně si myslím, že je dobře, že podobné nahrávky stále vznikají. Jsem rád, že jsem dostal další hudbu z vypálených kostelů. Není to sice samozřejmě nic překvapivého, ani nového, ale také to není jen obyčejné řemeslo a rutina. Songy mají stále spád, jsou jako lavina, jako kus rozžhaveného železa, které jsou vám hozeny přímo do rukou i do obličeje. Popáleniny třetího stupně jsou zaručeny. Jasně, svět se dnes točí už dávno jinak, death metal se posunul úplně někam jinam, než původně bylo zamýšleno právě kapelami jako jsou DEICIDE. Jenže já jsem klasik, starý metalový pes, takže nemůžu jinak, než hodnotit vysoko. Pro mě vždycky stejně bylo u hudby nejdůležitější, jestli mě ji baví poslouchat. A k "Banished by Sin" se budu rád a často vracet. To už vím teď, stejně jako jsem si jistý s tím, že někteří kněží jsou hnusní bastardi. Chtěli jste nové DEICIDE? Máte je mít! Mocný, démonický, temný, ďábelský řev death metalové bestie! Spalte všechny kříže černým plamenem!
Asphyx says:
Every time I attend their mass, I want to vomit. So many lies, so much hate, so many poisonous words. Underneath the beautiful smiles are horrible testimonies. Of pain, of suffering, of torture of body and mind. You kneel before a long-dead god and pray in a way you don't believe. You do bad things and think that if you just say a few verses, you'll be forgiven. Forever and ever, amen! But that's not true. There are still bands like DEICIDE that will hold a mirror up to you.
Glen Benton and his faithful are back after six (666) years and they're spitting brimstone around again. This band was, is and always will be a legend to me. They are one of the bands that brought me to death metal in the first place. I have their entire discography at home and I like not only their old classic albums but also what they present us on their latest releases. "Banished by Sin" immediately cut deep into my brain, right into my subconscious. Turn all the crosses downwards! The claw was stuck.
I don't want or expect any style changes from bands like this. I appreciate the massive and sharp sound of the new album (that's what echoes from hell itself sound like! Josh Wilbur - mixing, mastering). I also like the motif on the cover, the demon is really scary. I know it's been discussed a lot and it's AI generated, but a lot of bands do that nowadays. It cuts costs, we won't be able to avoid it in the future anyway. Opinion, but let everyone make up their own mind. The music itself is then exactly what we've been used to for the last few years. Raw and harsh, with a clear and distinct DEICIDE handwriting and heavy melodies that we all still listen to and love this band for. The gentlemen stick to the tradition, to the classical themes, which they themselves once stood at the birth of. Is it too little or too much? I'm satisfied. Personally, I think it's good that recordings like this are still being made. I'm glad to get more music from burnt churches. It's nothing surprising or new, of course, but it's also not just ordinary craft and routine. The songs have a constant momentum, like an avalanche, like a piece of hot iron being thrown right into your hands and face. Third-degree burns are guaranteed. Sure, the world spins differently nowadays, death metal has moved somewhere else than originally intended by bands like DEICIDE. But I'm a classic, old metal dog, so I can't help but rate them highly. For me anyway, the most important thing about music has always been whether I enjoy listening to it. And I'll be coming back to "Banished by Sin" happily and often. I know that now, just like I'm sure with the fact that some priests are nasty bastards. Did you want a new DEICIDE? You've got them! The mighty, demonic, dark, diabolical roar of the death metal beast! Burn all crosses with black flame!
