DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 10. března 2016

Photos - EUROPE DESECRATION TOUR 2016 – NECROWRETCH, INFERNAL EXECRATOR, NAURRAKAR – club Exit-US, Prague – 9. 3. 2016

Necrowretch
PHOTOGALLERY
author of photos – Michal Radoš
-       for original size click on photos
-       pro zvětšení klikněte na fotky

 NAURRAKAR 





















 INFERNAL EXECRATOR





















NECROWRETCH





















Recenze/review - ANGER AS ART - Ad Mortem Festinamus (2016)


ANGER AS ART - Ad Mortem Festinamus
CD 2016, Old School Metal Records

Staří pardálové ANGER AS ART nejsou v našich končinách příliš známou kapelou. Přitom to je smečka, která má už na svém kontě pět dlouhohrajících alb, plných toho nejostřejšího starého thrashe. Skupina pochází z Kalifornie a hraje tu svoji maniakální hudbu již od roku 2004. Stylově bych je zařadil do americké školy a přihlédnutím k základům v Německu. Je to přesně ten druh rezavého thrashe, který si musíte ihned oblíbit. Dunivé spodky, variabilní a "nepříjemný" vokál a k tomu tradičně pojaté riffy. Album hezky odsýpá, nijak se nepřetvařuje, ani se nesnaží zaujmout nějakými progresivními excesy. Spíše si jen tak plyne, postupně vás mění, až nakonec zjistíte, že se vám nahrávka líbí. U mě to prokletí přišlo tak nějak automaticky. Prostě jsem seděl, poslouchal a najednou jsem zjistil, že skáču po pokoji a pařím jako za mlada. Starý psy novým kouskům nenaučíš. A platí to jak o mě, tak o ANGER AS ART.

Beru do ruky sekeru a mám velké cukání rozsekat půlku bytu na malé kousky. Nakonec to neudělám a jdu si raději zařádit ven. Štípu další a další špalky dřeva, unavuji se krásnou fyzickou prací. Z okna mě povzbuzují ANGER AS ART a já přemýšlím, kde se v některých kapelách bere tolik energie. Jde to smršť, šílenství, ale také zároveň melodie a propracované motivy. Trávím pak večer hledáním jejich druhého CD v řadě. Já si říkal, že už jsem je někde slyšel, když konečně nacházím starý originál. Všechno mi zapadlo do sebe a já si najednou uvědomil, jak je to skvělé, vrátit se na časové ose zpátky, znovu oprášit staré džínové bundy a opravit si potrhané nášivky. Co na tom, že tuhle bundu si už asi nikdy neobléknu? Zůstaly vzpomínky a kapely, jako jsou ANGER AS ART, které ctí staré pořádky. Novinka se mi líbí, je sice určená nejvíc asi pro thrashové fotry, ale nijak mi to nevadí. Naopak. Oproštěn od komerce se s úsměvem na tváři přehrabuji ve obstarožních plesnivých riffech. Funguje to na mě!



Kopněte do vrtule, roztočte zbytek svých vlasů do nekonečného headbangingu. Svět se točí jako po desíti pivech a ruce se vám třepotají jako při tanci svatého Víta. Kdo nezažil, nepochopí. Záměrně nebudu jmenovat, komu je tvorba těchto šílenců podobná. Poslechněte si ukázky na internetu. Objevte si tuhle smečku sami pro sebe, stojí to rozhodně za to. Jsem dnes už thrashově spíše skeptický, mnohdy se můj názor liší od ostatních, ale ANGER AS ART si užívám jako nějaký starodávný obřad. Z nahrávky doslova srší energie a chuť rozsekat vám obličej. Určitě jste někdy stáli pod sloupem elektrického vedení. Cítili jste na sobě takové to zvláštní chvění? Pronikala vám elektřina do těla? Tak s novinkou "Ad Mortem Festinamus" to mám nastavené hodně podobně. A teď už mě prosím nechte, musím znovu nahodit agregát, přidat volume a pak se děj vůle Boží.



"Ad Mortem Festinamus" je krásně plesnivým old school thrash metalovým vzorkem. Album jsem si pustil poprvé a hned mě rozsekalo na malé kousky. Tady se hraje sice postaru, ale s neskutečnou energií a silou. CD je hodně návykovou záležitostí. Zažili jste někdy úraz elektrickým proudem? Že ne? Tak si pusťte novinku ANGER AS ART a budete překvapeni, kolik dobrých nápadů na albu je. Jednotlivé skladby jsou propracované, mají velký feeling a kopou jako splašený kůň. Tohle je kult pro všechny thrashové maniaky! ANGER AS ART nahráli album, které vás smete jako tsunami. Maniaci z Kalifornie přednášejí ze starých thrashových knih a dělají to skvěle a s grácií! A ten hlas, to je motorová pila, přátelé! Absolutní old school thrashové inferno! Nahrávka, která řeže jako rezavý nůž! Skvěle!

Asphyx says:

"Ad Mortem Festinamus" is nice moldy old school thrash metal sample. When I was listening to the album for the first time, I was cut into small pieces right. Here is played in the old way, but with incredible energy and strength. The CD is very addictive stuff. Have you ever experienced an electric shock? Haven’t you? So listen to the news of ANGER AS ART, and you'll be surprised how many good ideas are there.  Individual tracks are sophisticated, have a great feeling and kick like a runaway horse. This is a cult for all thrash maniacs! ANGER AS ART recorded an album, which will  sweep you away like a tsunami. Maniacs from California  recite from old thrash books and do it well and with grace! And the voice,  this is  a chainsaw, men! Absolute old school thrash inferno! The recording that cuts like a rusty knife! Great! 


Line-up:
Rob Alaniz – Drums, Vocal
Eric Bryan – Vocals, Bass
Steve Gaines – Vocals, Guitar, Keys
Dan Oliverio – Guitar, Vocal

Additional Musicians – Greg Johnson – Organ

track:

1)      Ad Mortem Festinamus (Gaines, Alaniz)
2)      Pissing On Your Grave (Gaines)
3)      Aim For The Heart (Gaines)
4)      Tombward (Bryan)
5)      L.A. State Of Mind (Oliverio, Gaines)
6)      Unknowing, Undead (Gaines, Bryan)
7)      Hammer, Blade, and Twisting Fire (Gaines, Bryan)
8)      We Hurry Into Death (Anger As Art)
9)      Two Minutes Hate (Oliverio, Gaines)
10)   Praise Of The Firehead (Gaines, Bryan)
11)   Dim Carcosa (Gaines, Bryan)

středa 9. března 2016

Minirecenze/minireview - MORDBRAND - Hymns of the Rotten (2016)


MORDBRAND - Hymns of the Rotten
compilation 2016, Defense Records

Když jsem někdy v roce 2014 poprvé slyšel švédskou death metalovou úderku MORDBRAND, šel jsem doslova do kolen. Pánové nejen že perfektně zvládají svoje řemeslo, ale ještě navíc dodávají takový ten kousek těžko definovatelné tmy a chladu. Ihned jsem se zásobil jejich dosud vydaným albem a těšil se na další. K mému překvapení ale nepřišel klasický řadový počin, ale kompilace spousty zlého, co do té doby tahle smečka stvořila. Skladby jsou vybrány s pečlivostí zkušených hrobníků, jen mi přijde, že kupříkladu zvuk má různou kvalitu. Nijak to nevadí, jen to občas trošku ruší. Celkově se ale jedná o poctivý chřestící smrtící kov té nejvyšší kvality. 

Kompilace plná špíny, otevřených hrobů, exhumací starých pořádků se myslím vydařila. Nahrávka se poslouchá tak nějak sama, člověk ani nepřemýšlí, že by zrovna tahle smečka mohla vyvrhnout něco špatného. Jednoduše jen sedím, přehrabuji se ve starých kostech a užívám si ten krásný kousek kruté a chladné hudby. Pro všechny ctitele severských pořádků v death metalu je to víceméně povinnost. Už zase vzpínám ruce směrem dolů. Modlím se k pradávným postupům, vzývám spolu s MORDBRAND temnotu a tisíckrát u téhle hudby umírám v nekonečných křečích. Rozložený, rozmělněný, rozdrcený na jemný prášek, takový si při poslechu přijdu. Stejně je to krása, když někdo perfektně ovládá svoje hudební nástroje a ještě k tomu dokáže napsat a složit dobrý motiv. Na téhle kompilaci naleznete choroby z celého světa, smíchané s překapanou tmou.


Death metalová kompilace od severských MORDBRAND je ozvěnou, znějící ze samotného záhrobí. Album je to poctivé, reálné, zahnívající a plné reálného a poctivého smrtícího kovu. Jednotlivé skladby jsou smutné, studeně návykové a skvěle se hodí k návštěvám hřbitovů. Doporučuji nahrávku poslouchat po zhlédnutí nějakého dobrého hororu, atmosféra opuštěných hrobů pak vynikne o mnoho lépe. Kapele se povedlo přesně vystihnout náladu starých kobek, čerstvě otevřených rakví i všude přítomné smrti. Nápady sice nejsou nijak nové, ani převratné, ale jako celek zní album velmi maniakálně. Zlo zase jednou zvítězilo nad dobrem a nakopalo nám všem zadky. Reálný death metal, který exhumuje staré rozpadající se kosti! Krutě, ostře a studeně! 



Asphyx says:

Death metal compilation from Nordic MORDBRAND is an echo, soundingfrom beyond itself. The album is honest, realistic, rotten and full of realand honest deadly metal. Individual songs are sad, cold addictive and they're great for visits of cemeteries. I recommend to listen to the recording after watching some good horror movie, theatmosphere of abandoned graves will be much better. The band managed to express the mood of the old tombs, freshly opened coffins and ever-present death. Although the ideas aren't new or revolutionary, the wholealbum sounds very maniacally. Evil has triumphed once again over the good and it kicked our ass. The real death metal, that exhumes old decaying bones! Cruel, sharp and cold!

úterý 8. března 2016

Recenze/review - ENTOMBED A.D. – Dead Dawn (2016)


ENTOMBED A.D. – Dead Dawn
CD 2016, Century Media Records

Určitě znáte ten pocit, když sedíte se skupinkou kamarádů někde v hospodě, objednáte si nějakou místní specialitu a pořád dokola posloucháte, jak všem hrozně chutná. Máte co dělat, abyste chválený pokrm vůbec sežvýkali a marně hledáte slova, jak svým kolegům říct, že vy z toho zrovna na větvi nejste. S návratovými alby ENTOMBED A. D. to mám hodně podobné. Pro mě tahle kapela skončila svým posledním počinem ještě pod starým jménem a k novým pořádkům jsem se stavil od začátku poměrně skepticky. Pánové se pokusili ze slavného jména vytěžit co nejvíc již předchozím albem „Back to the Front“ (2014), které se podle mě vyloženě nepovedlo. Byl jsem tedy moc zvědavý, jak se s tím poprali letos. Na rovinu říkám, že je to o nějaký řád lepší, výraznější a chutnější, ale pořád to není ono. Chybí totiž to nejdůležitější, dobrý kytarista, který by posunul kapelu od obyčejných, tuctových riffů zase do pořádného pekla. Zatím to vypadá, že budeme pořád dostávat jen porci nevýrazného, špatně ochuceného pokrmu.

Chytří již dávno pochopili, že jsme si s touhle staronovou kapelou do oka příliš nepadli. Je to pravda. Podle mě by měla jednak vystupovat pod zcela jiným jménem a hlavně by se slušelo trošku víc takové té rockové pokory. Mě někdy všechna ta velkohubá prohlášené, rádoby alkoholové excesy přijdou v dnešní době spíše úsměvné. Staré ENTOMBED miluju a dodnes patří ke zlatým a pečlivě ochraňovaným kouskům „mé“ hudby, ale do nových postupů se mi zatím proniknout nepodařilo. Neříkám, že je to špatné nebo dokonce vyloženě nechutné, ale při poslechu se pořád ošívám a mám sto chutí jít dělat něco jiného. Z kdysi tolik průrazné, ostré a riffově zapamatovatelné kapely je najednou vcelku průměrná metalová smečka, která těží převážně ze svého „zmršeného“ jména. Já vám nevím, tenhle chod vždycky sice dojím až do konce, ale musím ho pokaždé zapít pořádnou vychlazenou dvanáctkou, protože mi v ústech zůstává divná pachuť. Nechci tady házet špínu na legendárního vokalistu a opilce L-G Petrova, ale jeho hlas je opět slabý jako po padesáté vylouhovaný čaj.


Abych ale jenom nehanil. Na novince lze najít i dobré kousky masa. Sice to dá práci, ale jsou tam. Album je to ve své podstatě dobré, vhodné ale spíš na nezaujatý poslech v autě, případně jako kulisa do hospody, na nějaký gurmánský zážitek to ale bohužel není. Během celé desky vlastně pořád jen čekám, kdy už TO konečně přijde a ONO nic. Je to jako jíst tofu a říkat o něm, jak krásně šťavnatě chutná. Ne, syrovému death metalovému masu se nic nevyrovná, říkejte si, co chcete. Vím, že se to dnes moc nenosí, ale je to jednoduše tak. Trošku nechápu zvuk celé téhle taškařice, vůbec mě nebolí, neštve, ani nedrásá. Je jen nemastný, neslaný, možná spíše úplně bez chuti. Možná jsem jen starý plesnivý metalista, který marně hledá ztracený čas, ale se mnou to vůbec nic nedělá. Novinka jakoby jen tak vesele pobublávala v pozadí a mohla být s klidem nahrazena stovkou dalších podobných skupin. ENTOMBED A. D. jsou dnes spíš smečkou, vhodnou do moderních metalových časopisů, peklo aby u nich člověk pohledal. Bohužel.



„Dead Dawn“ je druhým albem ENTOMBED A. D. v řadě a opět je krásným úkazem toho, jak se to nemá dělat. Nevýrazné riffy, slabý vokál, příliš dlouhé skladby. Chybí mi údernost, energie, síla, Mám raději pořádný, poctivý a plesnivý death metal, než tuctové, tisíckrát slyšené motivy. Přijdu si jako na hostině, kde jsem nucený jíst samé pokrmy bez koření, bez přísad. Ne, já nechci průměrné jídlo bez chuti, mám raději krvavý steak. Pár dobrých nápadů tohle album mezi mé oblíbence neposune. Já vlastně ani nevím, co bych měl napsat dalšího. Kdybych měl říct číslo, dal bych tak šedesát procent. Musel bych ale zavřít obě oči a zakrýt si uši. ENTOMBED A. D. nahráli další obyčejné album, nic víc, nic méně.

Asphyx says:

"Dead Dawn" is the second album of ENTOMBED A. D. in a row and it’s again  a wonderful sign  how it shouldn’t be done. Bland riffs, weak vocal, too long songs. I miss the punch, energy, power. I prefer  good, honest and moldy death metal more than  dozen, for thousand times heard  themes. I'm coming like on  a feastnqk where I had to eat the same food without spices, without additives. No, I don’t want to eat  tasteless food, I prefer rare steak. A few good ideas can’t move this album amoung my favourite bands. I don‘t even know what I could  write more. If I had to say a number, I'd give about  sixty percent. But I would have to close both eyes and cover my ears. ENTOMBED A. D. recorded the next ordinary album, nothing more, nothing less. 


Seznam skladeb:

1. Midas in Reverse
2. Dead Dawn
3. Down To Mars To Ride
4. As The World Fell
5. Total Death
6. The Winner Has Lost
7. Silent Assassin
8. Hubris Fall
9. Black Survival
10. Not What It Seems


Čas: 40:44

Sestava:


L-G Petrov - Vocals
Olle Dahlstedt - Drums
Victor Brandt - Bass
Nico Elgstrand - Guitars


http://www.centurymedia.com/

pondělí 7. března 2016

Recenze/review - SPHERON – A Clockwork Universe (2016)


SPHERON – A Clockwork Universe
CD 2016, Apostasy Records

Tanec bosých krysích nohou po střepech. Našlapování na rozpálené uhlíky světélkující do nekonečné tmy. Svět dokáže být ve svých odstínech hodně tmavý. Jsou kapely, které dokážou pomocí své hudby vyjádřit spousty pocitů. Němečtí SPHERON jsou technicky natolik zdatní, že umí zhudebnit let časoprostorem. Jejich komplikované postupy jsou pro běžného strávníka možná lehce nestravitelné, ale pokud alespoň na chvilku budete namáhat své mozkové závity, pochopíte. Je to jako mávnutí křídel kolibříka, který způsobí řetězovou reakcí tsunami na druhé straně zeměkoule. Viděli jste někdy zrychlený film o růstu nějaké rostliny? Procházeli jste se zrcadlovým labyrintem? Pak určitě budete vědět, o čem mluvím. 

Lehké náznaky DEADBORN, to dobré od kolegů OBSCURA, sem tak kousky starých DEATH, případně NILE. Těch vlivů je spousta, ale tentokrát nejsou nijak důležité. Na tomto albu je právě nejvýraznější to, že zní úplně jinak než všechny ostatní. Připomíná mi našeptávače, který vás postupně přesvědčuje o tom, že jen jeho pravda je ta jediná, které máte věřit. Nakonec podlehnete a ocitnete se ve světě za zrcadlem. Pečlivě gradující skladby, v pozadí trylkující basa. Vokalista nešokuje, ani nepálí, spíš jen tak doplňuje, přesto je nedílnou součástí s mnoha vrstvami a polohami. Hoďte kámen  do podzemí a hned uvidíte, jak se krysy rozprchnou. Po prvotním vzájemném oťukávání jsem zcela podlehl. Připadal jsem si, jako když skočíte z pódia rovnou po zádech do davu, všem věříte, jste spokojení, přesto vámi cloumá adrenalin. Vznešenost okamžiků, síla melodie, krása dokonalosti. 




Zachraň se, kdo můžeš! Ne, před touhle krásou neutečete. Novinka je příjemná nejvíc v tom, že na ní talentovaní muzikanti popustili uzdu své fantazii. Přes všechnu tu vyvřelou lávu ale nezapomněli na dobré řemeslo. Songy jsou tak doslova přeplněny skvělými nápady, ale nepostrádají vstřícnost, lahodnost. Mám sto chutí odlétnout, vzít nohy na ramena, vylézt na nejvyšší horu v okolí a nechat si smáčet tvář ledovým deštěm. SPHERON znějí jako poselství z vesmíru, jako kousek beztíže, vypálený na hudební nosič. Slyšíte to jiskření, ty elektrické výboje? Hravá jako tygří koťata, takoví jsou tihle maniaci. Působí mile, ale zdání klame, už teď dokáží rozseknout drápem váš obličej. Sedněte si, uvolněte se a poslouchejte. Dejte vesmíru šanci. Otevřete okno a pusťte do pokoje jiskřivou energii. Člověk si u této desky uvědomí, jak je malý, nicotný ve vztahu ke světu. Přesto silný a přesvědčivý.



"A Clockwork Universe" je pro mě definicí absolutní dokonalosti. SPHERON jsou kapelou, která dokázala přenést svůj velký talent na hudební nosič, otesat ho do perfektní zvukové podoby a předat mezi nás obyčejné smrtelníky. Pokud bych měl nahrávku definovat jedním slovem, napadá mě VZNEŠENOST. Ano, album je pestré, s ostrými i klidnějšími motivy. Připomíná mi nekonečnost vesmíru. Do krve mi pronikalo pomalu, s lehkostí a pořád objevuji nové a nové kousky. Tato deska musela být nahrána v zrcadlovém labyrintu. Fascinuje mě lehkost a samozřejmost, s jakou kolem mě skladby plynou. Jsem tulákem po hvězdách, pilotem letadla, odlétajícím do věčnosti. SPHERON na svém druhém dlouhohrajícím albu tančí po střepech holými chodidly. Úžasné death metalové album, které jde na samou podstatu bytí! Skvěle!


Asphyx says:

"A Clockwork Universe" is my definition of absolute perfection. SPHERON is a band that can give their great talent on the music media, hew it in the perfect sound form and present amoung us ordinary mortals. If I should define this recording in one word, I can think of nobility. Yes, the album is  colourful, with sharp and calmer themes. It reminds me of the infinity of the universe. He came into my blood slowly, with ease and I'm still discovering new and new pieces. This album had to be recorded in the mirror labyrinth. I am fascinated by the lightness and obviousness which the songs are flowing around me. I'm the star rover, the pilot of a plane, flying away to eternity. SPHERON are dancing on broken glass with bare feet on their second album. Awesome death metal album, which goes to the very essence of being! Great!



Seznam skladeb:

01. Keeper of Time and Space
02. The Blind Watchmaker
03. Plains of Hungary
04. Pendulum
05. Gargantua
06. Building a Storm
07. My Master’s Work
08. Bound in Empty Jars


Čas: 48:06

Sestava/ band:



Daniel Spoor - Vocals Tobias Alter - Lead Guitar Mark Walther - Rhythm Guitar Matthias Minor - Bass Tobias Blach - Drums

http://www.apostasyrecords.com/

neděle 6. března 2016

Recenze/review - DESTRÖYER 666 - Wildfire (2016)


DESTRÖYER 666 - Wildfire 
CD 2016, Season of Mist


Otevřete brány pekelné a vypusťte tyhle šílené psy na zem! Rouhačství, nekompromisní názory, rebelie, kus krvavého masa. Tohle všechno jako by z mého oblíbeného metalu postupně mizelo. Stávají se z nás až moc často přizdisráči, přijde mi poslední dobou. Sice si vždycky zanadáváme někde na internetu, ale čelem se k věcem stavíme opatrně a se shrbenými zády. O tomhle ale thrash a black metal nikdy nebyli. DESTRÖYER 666 jsou možná pro někoho kontroverzní kapelou, ale také je to legenda, která si vysloužila své ostruhy poctivě a zarazila nám do uší nejeden pořádně ostrý hřeb. Novinka "Wildfire" je příjemným osvěžením v dnešní "plastové" době. Už jen ten řezající zvuk, perfektní obal. Člověk si přijde, jako když se vrátí z dnes tolik oblíbené vegetariánské kavárny a najednou mu někdo hodí do obličeje krvavý flák masa. Tohle je poctivé, šílené, špinavé, černé řemeslo. 

Vymačkejte černotu ze starých SODOM, DESASTER, AURA NOIR, VENOM, přidejte několik obrácených křížů a vyhlaste válku nebi! DESTRÖYER 666 umí pro mě jednu zásadní věc. Umí napsat dobrý motiv, složit perfektní gradující skladbu. A ještě to má navíc takovou tu zákeřnou auru, černou svatozář, která musí probudit v každém věřícím ty nejhorší noční můry. Hergot, to kope jako čert! Na téhle nahrávce najdete vše potřebné k tomu, abyste otevřeli dveře do pekla. Líbí se mi ten ortodoxní přístup, fascinuje mě síra, doslova tryskající ze všech songů. Možná budu prokletý, navěky zavržený, možná budu prohlášený za kacíře, ale to jsou právě pocity, které jsou na téhle desce tolik přitažlivé. Refrény jsou hymnami, které si prozpěvuji ještě dlouho po tom, co CD skončí.




Dnešní doba přeje všem našeptávačům, všem sráčům, co se schovávají za různá prohlášení, církve, politické strany, světonázory a já nevím co ještě. Normálního, selsky uvažujícího člověka, abyste pohledali. U DESTRÖYER 666 je svět ještě v pořádku. Je sice syrově reálný, ošklivý, mnohdy špatný a nechutný, ale podle mě lépe vystihuje to, co se kolem děje, než tuny papundeklových dnešních skupin, házejících na nás jen prázdné a často směšné pózy. Augiášův chlév nemůže být asi už nikdy vypláchnut, ale peklo pořád ještě občas promluví. Je to moc dobře, protože všechny ty neupřímné úsměvy musí mít také nějakou protiváhu. Nejvíc se mi asi líbí, když pánové zvolní a nechají kolem mě proudit černou energii s až doomovým nádechem. Pak do toho skupina opět udeří a je to stejný pocit, jako když vám do hlavy udeří blesk. Ne, já nejsem pravověrný černokněžník, ale musím se DESTRÖYER 666 obdivně uklonit, má to totiž neskutečné grády.



Vítejte v pekle! DESTRÖYER 666 letos vydali album, které obrátí kříže vzhůru nohama u vás v kostele. Nahrávka je plná nihilismu, války s nebem, ale hlavně perfektních černých thrashových melodií. Nenašel jsem jediné slabé místo, jediný kousek hudby, která by mě nebavila. Naopak, jsem totálně smeten z povrchu zemského neskutečnou energií, sírou a temnou náladou. Na novince nalezneme atmosféru, známou snad jen z vařícího kotle. Syrové, ostré, maniakální, magické! Takové je nové album těchto pekelníků. Svět je dávno odsouzen k zániku, ale než k tomu dojde, tak si to tady ještě pořádně užijeme, co říkáte?! DESTRÖYER 666 zhudebnili tmu a zapálili onen svět! Vynikající black thrashová nahrávka, která vás spálí na popel!



Asphyx says:


Welcome to the Hell! DESTRÖYER 666  released this year an album that will turn the crosses upside down in your church. The recording is full of nihilismwar with heavenbut mostly of perfect black thrash tunes. I couldn't find any weak pointthe only piece of music that I'm not interested in. The other way aroundI was totally wiped off the face of the earth with the incredible energysulfur and dark moodOn the new album we can find the atmosphereknown perhaps only from  the boiling boiler. Raw, sharpmanic, magicThis is the new album of these devilsThe world has been doomed for a long time, but before it will happen, we can enjoy it, what do you think?! DESTRÖYER 666 set to music the darkness and lit the other sideExcellent black thrash record that will burn to ashes!


Track:
01 Traitor
02 Live And Burn
03 Artiglio Del Diavolo
04 Hounds At Ya Back
05 Deathblow
06 Hymn To Dionysus
07 Wildfire
08 White Line Fever
09 Die You Fucking Pig
10 Tamam Shud


Sestava/band

KK - Guitar,Vox Perra - Drums Felipe - Bass,Vox Ro - Guitar,Vox

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh třicátý první - Za všechno můžou Saxon!


Příběh třicátý první - Za všechno můžou Saxon!

Nosit mezi tuhle thrashovou zvěř nějakou muziku, která nebyla zahraná ve stejném (našem) stylu, bylo jako házet vepřové po veganech. Nikdo mě většinou nevnímal. Mám odnepaměti neskutečnou touhu objevovat i nové, do té doby mně neznámé kapely. SAXON jsem přinesl do panelového království já, říkejte si, co chcete, ale je to pravda pravdoucí. Pamatuji si to poměrně přesně. Jedna mánička mi totiž na brigádě, na které jsme vynášeli z kanálů zaschlou barvu pod lakovnou v boleslavské škodovce, neustále o těchto Britech básnila. Klepával jsem si na čelo a rozvážně k tomu o svačině přikusoval chleba s omeletou a hořčicí, co mi dávala s sebou máma. 

Jdu hezky pomalinku, vychutnávám si krásný slunečný den. Mířím, kam jinam, než na panely. V kapse mě hřeje kazeta „Solid Ball of Rock“ od firmy Asta Records, o které mylně ještě několik dalších let tvrdím, že je to originálka. Nebyla, ale omluvou budiž velký obnos peněz, kterou jsem za ní dal. „Tohle ti nepustím, to je heavík a my jsme thrasheři“: odmítne Prcalík vložit nosič do přehrávače. Jsem uražený a čekám, až většina lidí vypadne pryč. Pomalu se stmívá a u Michalovické putny padá sluníčko postupně do řeky Jizery. Rudé, příjemně teplé. Jana se ke mně přitulí a pak mě poprosí, abych jí tu novou kazetu pustil.

„Solid ball of rock, solid ball of rock, solid ball of rock crashing out of the sky…“: rozléhá se krajinou a já nejednou zjišťuju, že se ocitám přesně v tom rauši, jako u thrashových kapel. Jana pak dlouho hovoří o tom, že jsem vypadal, jako bych právě spatřil Panenku Marii. Bylo to hodně podobné. Zrodila se tenkrát další hudební láska na celý život. Ten starej plesnivej vlasáč, co slintal, měl vypitej mozek a byl línej jak veš, měl v tom šíleném kanále na brigádě pravdu! Druhý den do továrny skoro běžím, abych to tomu bláznovi sdělil, ale odjel prý na Slovensko. Už jsem ho nikdy neviděl, ale Saxon mi zůstali. Doplnil jsem si diskografii dalšími polskými kazetami a strávili jsme spolu spoustu krásných chvilek.

„Hele, vole, nemáš nějakou kazetu, která by se líbila holkám?“: ptá se mě o několik dní později Kytka. Automaticky předávám dopředu nahrané Saxon. Byl jsem jak nějaký propagační referent, když se mi nějaká kapela líbila, udělal jsem pár kopií a předával je automaticky ostatním. Někdo se chytl, jiný ji odložil, ale člověk měl v ruce něco hmatatelného. Ostatní dělali to samé, ale abych soudně přiznal, největší kopista jsem byl já, to si musíme říct na rovinu. „Funguje to!!!!!“: řve na mě ještě ten večer z okna svého balkónu Kytka, který právě strávil s jednou dívkou pár moc hezkých chvil. Kývu uznale hlavou a seznamuji se s jeho novou přítelkyní. Mirka má takový ten neustále vyplašený výraz. Je to ale hrozně hodná slečna, která by se pro nás rozkrájela. Vrtá mi to hlavou a několik dalších měsíců se pokouším balit děvčata stejným způsobem. A ono to opravdu funguje! Pokud z nich většina byla při puštění třeba takových Sodom vyděšená k smrti a mnohdy mě označila za zvíře a jedna dokonce za vraha, tak Saxon jsou pravým opakem. Je v nich něco vznešeného, uklidňujícího. A dívky jsou pak povolnější.

Stejně jako každého mladého kluka mě holky samozřejmě hrozně bavily. Rád jsem se jimi obklopoval, balil je, předváděl se. Dokonce jsem si od pár lidí vysloužil přezdívku Samec. Byl jsem v tom samozřejmě nevinně. Sváděl jsem to na Saxon, ti mohli za všechno. 



Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

TWITTER