Vezou
mě na vratkém vozíku dlouhou nemocniční chodbou. Kolečka vržou do rytmu mého
srdce. Sestřičky se smějí, rozebírají včerejší rande a mně všechno pod zelenou
přikrývkou neskutečně zebe. Najednou jsme na sále, nade mnou se sklání obrýlené
tváře pánů doktorů. Počítám pár čísel a pomalu se odebírám do země nikoho. Po
chvilce tmy najednou sedím vedle soustředěných operatérů na židli a sleduji,
jak mi vyměňují jednotlivé orgány. Jsou pečliví, zaujatí, jako děti, skládající
puzzle. Když se dostanou k mé hlavě a otevřou ji se skučením
kotoučové pily, náhle všechno ztichne. „Jak je možné, že se ten člověk dožil
tolika let?“: ozve se od dýchacích přístrojů. Jednotlivé buňky, záhyby mé kůry
mozkové jsou zasaženy takovým hnisem, že by to bylo pro většinou lidí dávno
smrtelné. Pánové a dámy na operačním sále chvíli pokyvují hlavou a pak mě radši
zašijí. Všichni vědí, že mi není dávno pomoci. Jsem sice zdánlivě zdravý, ale
také zasažený nevyléčitelnou infekcí zvanou death metal. Musím si dávat každý
den nové a nové dávky přímo do krve, abych vůbec přežil. Zatím se to daří. Víc
raději do budoucna neřeším.
Občas
i já, stará konzerva, dostanu chuť na něco „modernějšího“. Švédští death
metalisté DEATHBREED pro mě byli dobrou volbou. Pánové totiž nejen že ctí
klasiky žánru (kupříkladu BLOODBATH, AEON), ale ještě přidávají vlivy od
mladších kapel (WHITCHAPEL, SOREPTION, JOB FOR A COWBOY, SUICIDE SILENCE). Na
své si tak přijdou všichni ti, kdo nezůstali prokleti jen v old schoolu.
Mám sice s některými věcmi na desce poměrně problémy, ale tentokrát jsem
schopen je překousnout. Nevadí mi tak ani zpěvák, položený pouze do jedné
polohy, ani „skákající“ refrény, ani mnohdy „zbytečně“ komplikované technické
pasáže. Deska má totiž tlak a i když je zvuk opět neskutečně nahlas, jsem
chycený. Ne úplně a ve všem, ale jsem. Album se mi osvědčilo jako kulisa
k porcování masa pro nedělní oběd. Jen jsem musel dávat pozor při sólech,
abych si neuřízl všechny prsty.
Zpočátku,
když jsem ještě ležel na "dospávacím" pokoji, mi bylo „New World Order“
víceméně nepříjemné. Odrazovaly mě všechny ty škatulky, šuplíky a různá
zařazení, kterým kapelu všichni častovali. A to teď nemyslím recenze od mladíků
s rovnými kšilty na hlavách, ani vševědoucí odsudky v různých
časopisech. Tentokrát je to opravdu těžké. Dát na CD nějaký jasný, dobře
rozeznatelný nápis. Doba je zkrátka jiná a konzumenti také. Netřeba si
stěžovat. Zrno od plev se stejně nakonec samo oddělí. U DEATHBREED se rovnou
nabízí si album zběžně poslechnout někde na internetu, stáhnout, dvakrát projet
a případně smazat. Informace sice krátká, ale pro utvoření rychlo názoru
zajisté dostačující. Já to takhle neumím. Strávil jsem s kapelou nejednu
zajímavou, ale i poměrně nudnou chvíli. Pořád jsem ale nějak podvědomě tušil,
že je v jejich hudbě něco, co mě neustále přitahuje.
Nakonec
jsem na tu vzájemnou přitažlivost stejně nepřišel. Neumím si to vlastně ani
vysvětlit. Když si udělám pro sebe menší shrnutí, tak DEATHBREED patří přesně
mezi ty smečky, kdy by mi poslíček s jejich CD nesměl v životě
překročit práh domu. Jenže je tu to pověstné jenže. Semínko pochybnosti bylo
zaseto a časem vykvetlo v pořádně masožravou rostlinu. Pobíhám teď se
sekáčkem na maso po celém bytě, pařím do toho „monotónního rytmu“, štěkám spolu
se zpěvákem a nakonec připravuji dokonale nasekané kousíčky dobře prorostlé
flákoty. Švédům se povedla jedna zajímavá věc. Skloubili dohromady starší a
nové postupy. Odměnou pak budiž moje chvála a doporučení. Zajímavá deska!
Asphyx
says:
Sometimes even I being an "old school" fan can, get a craving for something "more modern". Swedish death metallers DEATHBREED were for me a good choice. Gentlemen!! not only do they honor the classic roots of the genre (such as , Bloodbath, AEON), they also add influences from younger bands such as (WHITCHAPEL, SOREPTION, JOB FOR A COWBOY, SUICIDE SILENCE). This record was appreciated by those who do not remain just cursed with the Old School genre of Swedish death metal. It succeeded one interesting thing... They have blended together older and newer techniques. The reward for this being my continued praise and recommendation. Interesting album indeed!
Seznam
skladeb:
01. New World Order
02. Surveillance
03. In the Name of Democracy
04. Navi
05. Deconstruction
06. Drowning the Behemoth
07. Stygian Dystopia
08. Solaris
09. Veil of Lies
10. Aeons of Corruption
Zastřelen
na útěku. Vyznamenán za statečnost. Popraven za velezradu. Pochválen před
nastoupenou jednotkou. Nezvěstný. Mrtvý, mrtvý a zase mrtvý. Takové jsou zprávy
z momentálně probíhající války. Smrtící mašinerie má perfektně zpracovaný
systém a statistiku počtu vojáků. Lidstvo se přeci jen posunulo o kousek dál.
Naše zbraně jsou technologicky skoro dokonalé a na nových se urputně pracuje. I
člověk s průměrnou inteligencí by řekl, že když už zemřelo tolik lidí, že
se zamyslíme a vyleze z nás něco kloudného. Jak vidno, jsme a asi budeme
navěky nepoučitelní. Jsme neustále bombardováni zprávami z různých koutů
zeměkoule. Šokují nás dlouhé cáry krvavého masa, emoce, smrt. Otupěli jsme,
zlenivěli a přetransformovali jsme si válku do počítačových her. Virtuální
umírání přeci jen tolik nebolí. Kdo bude další v řadě?
JUNGLE ROT patří do skupiny kapel, které
s klidem můžeme označit nálepkou legenda. Začínali v roce 1994 a
poprvé zvedli vlajku demonahrávkou „Skin the Living“. Od té doby u nich máte
víceméně jistotu, že dostanete klasický valivý death metal, texty o válečné
vřavě, o pocitech vojáků, o smrti. Od počátku si vybudovali poměrně početnou
základnu fanoušků právě díky své uvěřitelnosti, nasazení a vlastně i jakési
„jednoduchosti“. Jejich hudba je v dnešní době samozřejmě už „zastaralá“,
nehodí se mezi technicky a brutálně laděnou dnešní generaci mladých posluchačů.
Důkazem budiž jejich nedávný pražský koncert, kde dokonce plnili funkci
předkapely a pod pódiem nás pařilo jen pár. Přesto považuji tuhle wisconsinskou
smečku za zásadní v mé diskografii. V Čechách sice nemají takové
množství fans, ale když se rozhlédnete za hranicemi, je nás prokletých vojínů
pěkný zástup. Zajímavé je, že jejich témata jsou pořád aktuální, zvuk hezky
„zastaralý“ a přesto úderný. Neznám moc kapel, které by si drželi pomyslnou
laťku kvality takhle vysoko. A to přesto, že nikdy nijak zásadně neměnili styl,
ani provedení.
Letos kapela
pokračuje tam, kde minule přestala, jen místo tanku na „Terror Regime“ na nás
útočí do zelena vyvedený jezdec apokalypsy (autor Gyula Havancsák). Skladby
jsou opět kopající do našich nejslabších míst a velmi vhodné pro chvíle
mosh-pitu. Nic nového, ani převratného, ale ruku na srdce, chtěli a očekávali
byste něco jiného? Pro kolemjdoucí a neprokleté se pravděpodobně bude jednat o
další zásek v řadě, nic šokujícího. Pro nás, členy řádu JUNGLE ROT, oddané
vojáky s krutým pohledem, je ale novinka krásnou připomínkou doby, kdy
podobná hudba byla považována za „hodně tvrdou“. Celkově se mi skladby na „Order Shall Prevail“ líbí hodně,
oslovují mě, jsem chycený, drápy byly opět zaseknuty. Vlastně si to ani neumím
vysvětlit a ani nechci. Zkrátka a jednoduše, jakmile zazní první song, jsem
nastoupený v plné polní a odhodlaný bojovat až do posledního vydechnutí. Všechno
se valí, jak má, bicí jsou jednoduché, ale bolestivé a o charakteristickém hlasu
mistra Daveho Matrise netřeba mluvit (na desce si mimochodem zahostoval vokálně
i Max Cavalera). Pokud jste stejní válečníci, jako já, litovat rozhodně
nebudete a to i přesto, že JUNGLE ROT ničím nepřekvapili.
„Order Shall Prevail“ je klasickým albem
JUNGLE ROT. Pánové zase hrdě zaútočili v první linii. Jejich tajný recept
na dobrý valivý death metal opět funguje. Songy jsou ostré jako nože vojáků.
Slyším nářek raněných, bojové výkřiky a hrdě zvedám vlajku s nápisem JUNGLE ROT. Jednotlivé skladby
nepostrádají energii, sílu, nasazení. Válka opět propukla, krutá a nemilosrdná.
Pánové ctí tradice, staví na velmi pevných základech a jejich muziku si nejvíc
užijete v mosh-pitu dole pod pódiem. Líbí se mi jak krásně čitelný a krutý
zvuk, tak nádherný obal. Nezbývá, než znovu zavelet do útoku! Masakr může
začít! Skvělé death metalové válečné album!
Asphyx says:
"Shall PrevailOrder"is a classicalbum ofJUNGLEROT. Gentlemen haveattackedproudlyin the
front line. Theirsecret recipe
fora gooddeath metalrollingworks again. The
songsaresharp likesoldiers’ knives.I hear thelamentationof the wounded, battle criesand I’m putting up myflagwith the
inscriptionJUNGLEROT. The tracks have energy and strength.The warburst outagain,
crueland merciless. Gentlemenrespect tradition, theybuildon very solidfoundations
and you will enjoytheir music inmosh-pit under thestage.There is no other way but tocommandto attack!Massacre canbegin!Greatdeath metalalbumabout war!
Seznam skladeb:
1. Doomsday
2. Paralyzed Prey
3. Blood Revenge
4. Fight Where You Stand (with Max Cavalera)
5. Order Shall Prevail
6. The Dread Pestilence
7. I Cast The First Stone
8. E.F.K.
9. Trench Tactics
10. Nuclear Superiority