Rozhovor PERFECITIZEN - Jsme underground v undergroundu!

Rozhovor s českou "blast core" undergroundovou kapelou PERFECITIZEN, která letos vydala velmi zdařilé album "Corten" (recenze zde). Povídali jsme si o jeho nahrávání, o samotné tvorbě a o spoustě dalších zajímavostí.

Ave PERFECITIZEN! Venku máte už nějakou dobu novinku „Corten“. Jak na ní reagují fanoušci? Jaké máte ohlasy, recenze, zpětnou vazbu? Osobně jsem nadšen, ale ne každý je takovéto muzice nakloněn. Setkali jste se už i s nějakým kritickým názorem?

Jarda: Ahoj, díky moc za otázky a prostor, který nám věnuješ! Náš druhý materiál je už nějaký pátek venku, ale reakce se objevují o trochu pomaleji, než tomu bylo u našeho debutu "Through". Ten byl velmi vřele přijat recenzenty, ale hlavně fanoušky, jak tady v Čechách, tak i v zahraničí. Otevřelo nám to dveře na ty nejzajímavější a opravdu velké festivaly. Během jednoho roku jsme hráli na Fekál Party, Obscene Extreme, Brutal Assault,... Pochopitelně takto přijaté první CD vybudovalo vysoká očekávání "Tak co podaří se jim udržet si tu laťku, nebo byl debut jen náhoda?" Je super, že jsi naší novinkou nadšen! Podobnou reakci získáváme ze všech stran ;-)

V sobotu 10. října jste album pokřtili. Chvíli před uskutečněním koncertu oznámili GIGAN, kteří měli vystupovat jako headliner večera, že z důvodu nemoci nepřijedou. To musel být pro vás šok. Nesháněli jste nějakou jinou „slavnou“ kapelu? Jak nakonec křest dopadl? A proč jste vlastně křtili novinku tak dlouho po vydání?

Olda: Proč zrovna 10.10? Od vydání desky jsme měli před sebou jen dva koncerty - Fekal Party a tento koncert. Na Fekálce by to bylo děsně pozérský a o ničem, takže padlo rozhodnutí, že na dalším koncíku to spácháme. Samozřejmě nás mrzelo, že Gigan zrušili tour, ale víc mě osobně mrzelo, že jsem neuviděl po letech své přátelé z kapely SYK a neměl možnost s nimi pokecat. Žádnou slavnou kapelu jsme nehledali a celý křest jsme pojali netradičně. Před pódiem se nestálo, ale sedělo na lavičkách, byla tombola a každý návštěvník dostal panáka Jamesonu a spoustu CD a triček od L´Inphantile Collective, my jsme odehráli koncert v civilu a taktéž vsedě, kdy jsme prokládali jednotlivé songy pikantními příběhy ze zákulisí kapely. CD nám též nepokřtil nikdo slavný, ale bubeník z kapely Fall Into Misery a můj dlouholetý přítel Marek Chytil (kterého jsem tím vyloženě zaskočil) a aby toho nebylo málo - ne, nekřtili jsme chlastem ale obyčejnou, čistou neperlivou vodou protože muzika Perfecitizen je pro čisté otevřené palice. A tak to mělo být a tak se také stalo. Byl to parádní večírek!

Už druhé album jste vydali u L´Inphatile Collective. Proč právě tento label a jak jste s ním spokojeni? Prodávají se alba? V dnešní době už není po takto extrémní hudbě takový hlad a tak je hodně důležité, aby label propagoval kapelu i mimo naší zemi? Jak jste na tom vy? Máte nějaké odezvy i ze zahraničí?

Jarda: S Ossiem se známe strašně dlouho. Jak v kapele, tak i vše okolo by mělo fungovat na přátelské a důvěryhodné úrovni. Muzika je hlavně o radosti a zábavě. Od toho se všechno odvíjí. Nevím jestli je menší hlad po tvrdých odnožích metalu, ale přijde mi, že se scéna zbytečně segmentuje a specializuje. Chybí mi tu trocha otevřenosti a tolerance mezi jednotlivými subžánry. Prodeje nosičů prošly turbulentním obdobím. Kdysi dominující CDčka teď musí bojovat s on-line prodejem, streamingem, s renesancí vinylu i audiokazet (což je momentálně víc úlet, než návrat formátu, ale kdo ví?). Velké kapely žijí z koncertů a merchandise, shlédnutí na YouTube,... Prodej hudby už dávno není ten hlavní zdroj financí. Což defacto opětovně startuje underground jako prostředí mimo hlavní proudy ;-) My jako underground v undergroundu, nejsme a ani nemůžeme být odkázáni na prodej našich CDček. Nelze asi říci, že je cestou, při klesající poptávce, více tlačit na propagaci, marketing a tím pádem i na výdaje. To je cesta do pekla, ve kterém se teď začínají motat korporace ;-) Je to o hledání nových cest, jak o sobě dát vědět. A můžu říci, že společně s L'Infantile Collective došlo k souznění ;-) Proběhlo i několik koncertů v Německu, na Slovensku a asi největším zahraničním zážitkem byl Neurotic DeathFest v holandském Tilburgu!

Když o vás někde čtu, tak mají všichni trošku problém vás někam zařadit. Lidé mají rádi různé škatulky a s vámi je poměrně problém. Někdo o vás píše jako o deathové kapele, jiný jako death/grindové, slyšel jsem i označení blast core. Ono je to v závěru asi jedno, ale jak bys vaši hudbu nazval ty, jako tvůrce?

Olda:  Hrajem metal. Takto jednoduše. Když už někomu nestačí takové označení naší muziky, tak jsme si sami sobě si vymysleli škatulku - blast core. Feel free použít kterýkoli z těchto dvou označení. Grind to není, bo je to moc arytmický a barevný a já vokálově používám grindové prvky jen jako doplněk a ne jako hlavní linku. Death to také není, protože s námi se v potoku hnijících mrtvol brodit nebudeš...Samozřejmě se fantazii meze nekladou a když někdo nás zařadí do post-apokalypticko-cossover-jungle-tekkna s příměsí ambientního bdsm fitness black metalu...why not :)

Jakým způsobem vlastně vznikal nový materiál? Album jste vydali po „klasických“ dvou letech. Zajímá mě, zde skládáte průběžně nebo přijdete jednou do studia a namlátíte to tam. Kdo je hlavním autorem hudby? Jak probíhá samotný proces skládání?

Tomáš: Po tom, co vylezla na světlo minulá deska Through, jsme si dali od skládání trochu oddych s tím, že se budeme věnovat koncertování - toho roku se povedla spousta zajímavých festivalů a koncertů, takže byl čas si užít a odpočinout od klikání myší a dřiny ve zkušebně. Corten tedy začal vznikat asi až po roce.

Systém skládání se od předchozí desky příliš nezměnil, jenom mi došly riffy nad 320 BPM a museli jsme zpomalit :-) Většinou nosím z domova patterny a kytarové motivy, což je obvykle nestrukturovaná hmota, ze které na zkouškách s Jardou spřádáme instrumentální tracky kolem 3 minut. Představuji si to jako hrubou stavbu: už je jasný tvar, rozměry a technická skladba, ale ještě ne jakou to bude posluchači přinášet náladu a dojem. O čem ta píseň vlastně bude.

Nakonec tomu Olda dodá vokální linku a texty, čímž z toho udělá song - výsledek je vlastně překvapení i pro nás, protože až do studia nevíme, co tam Olda má vymyšlené. Vlastně se někdy divím, že naše skladby víceméně drží pohromadě, když fungujeme tak decentralizovaně a na úplném počátku skládacího procesu chybí jasná vize - ta se utváří později, samovolně.

Osobně se mi hrozně moc líbí zvuk desky. Jakoby se nás snažily zničit nějaké hodně naštvané stroje. Kdo album míchal, „masteroval“ a kdo všechno do soundu mluvil? Kde jste vlastně nahrávali?

Olda: Bicí se nahrávali v allmighty studiu Davos ve Vyškově pod taktovkou mocného Otyna, kytary a basu sázel Tomáš u sebe doma. Electra byla složena v Brně (Izwa) a v Mexiku (Hjalli). Následně jsme veškeré stopy donesli do Olomouce za Davidem Spilkou (DS studio), kde jsem nazpíval své linky. Po mixu a masteringu v témže studiu vznikl finální produkt dnes známý jako “Corten”. David je neskutečný profík, pracovat s ním je radost. Zajímavé na Davidovi Spilkovi je to, že my jsme jeho jediný blastcorový projekt. On neví jak to má znít. Ale  rozumí tónům, má fantastický cit pro melodii a zvukovou celistvost a právě tento faktor je cítit z jeho práce s materiálem Perfecitizen. David se vždy snaží vyjít nám vstříc a maximum svého talentu využívá k tomu, aby do materiálu dostal přesně to, co tam chceme my - muzikanti. Top spokojenost a pokud bude další materiál, tak nebudu váhat a opět navrhnu stejný postup. V Perfecitizen je super to, že nemáme leadera. Všichni kecáme do všeho a jinak to nebylo ani tady. Samozřejmě každý se zaměřil na svůj nástroj, protože mu nejvíc rozumí, ale komentovalo se naprosto vše a všemi.

Už na prvním albu „Through“ jste měli zajímavý obal. Na novince je podle mě ještě lepší. Kdo je jeho autorem a musím se i zeptat, co že má vlastně znázorňovat? Mně se totiž podvědomě hrozně líbí, ale pořád nevím, co si s ním „počít“. Kamarád dokonce mluvil o tom, že pokud by ho měl mít doma v pokoji jako plakát, že by se v noci proměnil ve Fredyho Kruegera.

Jarda: Grafiku okolo kapely mám na starost já. Pokud se budeme bavit o obalech našich nahrávek, jak u Proma tak u Through, tak i u novinky Corten, vždy je na počátku vize. Jde nám o to, aby hudba, texty i grafika, vše aby to sedělo dohromady. Konkrétně obal Corten je glitch našich obličejů. Nejprve vznikla myšlenka o čem ten materiál bude. Následně vznikly texty a tím pádem i témata, pro jednotlivé stránky bookletu. No a pak už "jen" focení v ateliéru a následně desítky hodin strávených u Photoshopu ;-)

Na vašem webu www.perfecitizen.com jsou k dispozici i texty z nového alba. Osobně je považuji za velmi zdařilé, líbí se mi, že mají nějaký motiv, cíl, námět a postrádají takový ten český maloměšťácký pohled. Kdo je jejich autorem a o čem pojednávají? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak pro mě by bylo hrozně těžké napsat „verše“, které by měly hlavu a patu a ještě sedly do muziky. Jakým způsobem vlastně texty vznikají a kde berete inspiraci?

Olda: Moc děkuju za slova chvály a máš bludišťáka za to, že sis udělal čas na jejich prostudování! Texty skládám sám stejně tak jako vokálové linky. Texty vznikají dlouho, složitě, křičím u toho, trhám si zbytky vlasů, nadávám a jsem fakt hodně sprostý, často naprosto rezignuju a v duchu si říkám “panebože zabij mě, hned mě zabij prosím než dojdu k další pasáži” a občas jen tupě civím na papír a připadám si děsně netalentovaný, primitivní a úplně dementní zatímco můj vnitřní svět anihiluje Jardův šroťák a Tomášova osmistrunka...protože se na ten chaos, co Tomáš a Jarda skládají, dost těžce vymýšlí nejen vokálové linky, ale i texty a vůbec pasuje nějaká myšlenka která udrží jednotný náboj,emoci, tvar a obsah. Nakonec, slovo za slovem, věta za větou, se mi daří otisknout můj vlastní vnitřní svět a mou duši do celého toho pekla, propojím nepropojitelné, dám stroji dech, dotknu se šestým prstem druhé strany, ovládnu chaos a vytvořím příběh. Vytvořím svět plný pocitů, myšlenek, jinotajů, agrese, magie, hněvu, soucitu, lítosti, pochopení, tolerance, osvícení.Nakonec vytvořím texty, které když si někdo pouze přečte, aniž by slyšel hudbu, tak by v něm měli zanechat stopu. Stopu neklidu. Vytvořím svět Perfecitizena.  A celé to vykřičím do světa za využitím veškerých vokálových poloh, které jsem se za těch 15 let, co se deathgrindovému zpěvu věnuji, naučil.

V jednom rozhovoru jste zmínili, že byste ocenili nějakého dobrého DJ, který by vám pomohl se samply, případně vás doplnil při živých vystoupeních. Jak to dopadlo? Sehnali jste někoho takového? Nebo sháníte dál? A kdo vlastně tvořil samply na novinku?

Tomáš: Ono asi není jednoduché najít člověka, který umí elektro a zároveň je fanda do extrémního metalu. (Nebo se pletu?) Nikoho vhodného jsme nenašli, nakonec tedy živě hrajeme podle předem poskládané linky, poskládané ze samplů ze studia. Shánění živého DJe jsme taky zastavili, protože jsme si uvědomili, že nám vyhovuje méně početná kapela o lichém počtu hráčů - umožňuje to využívat demokratický systém rozhodování, který u nás funguje. :-)

Samply na Corten pro nás udělali Izwa a Hjalli (ex kytarista z finální sestavy Alienation Mental).

Minulá deska byla protkaná různými intry a mezihrami. Těch na novince ubylo nebo se spíš skoro „vytratily“. Proč vlastně? Přiznám se, že mě to vyhovuje, ale zase na druhou stranu, bylo to svým způsobem zajímavé. Takhle má ale „Corten“ o hodně větší tlak. Není čas na odpočinek.

Olda: Elektra jsou součástí naší tvorby a vždy budou. Oddělují jednotlivé úseky (Corten), dávají posluchači prostor vstřebat skladby (Through), připravují posluchače na další přísun hudby a vytvářejí unikátní atmosféru. Při tvorbě materiálu není nic fixně stanoveno. Vše se podřizuje jen finálnímu celku. Na Through toho bylo víc, nyní, při kratší stopáži celé desky Corten, se toho použilo méně ale ne, protože toho mělo být méně, ale protože to tak prostě dopadlo. Jak DJ Izwa tak DJ Hjalli patří obrovské díky za parádní práci a doufám, že na další desce vznikne opět něco po elektrostránce výjimečného.

Pokud bych měl něco na vašem novém albu kritizovat, tak snad jen to, že není příliš dlouhé. Něco málo přes 23 minut opravdu není příliš. Nabízí se tedy zákeřná otázka. Proč je nahrávka tak krátká?

Jarda: Když jsme dávali ten materiál dohromady, tak jsme samozřejmě řešili i počet songů a celkovou délku nahrávky. Takhle to z nás ale přirozeně vylezlo. Kdybych se na to měl podívat svou optikou, tak já osobně poslouchám právě podobně dlouhé nahrávky. Pokud je deska delší, většinou jí nedoposlouchám. Čím dál tím více lidí konzumuje hudbu pomocí online stream služeb jako je Spotify, AppleMusic, LastFM, SoundCloud, BandCamp,... Lidé si tvoří vlastní playlisty. Chtěli jsme předat posluchačům komplexní ucelený materiál a nechtěli jsme tam nic na sílu přidávat. A upřímně řečeno, na té stopáži 23:23 je not víc než najdeš na lecjaké dlouhohrající desce :-)

Když se podívám na váš profil bandzone, nejste zrovna smečkou, která by to přeháněla s koncertováním. Co je toho příčinou? Já si pořád myslím, že i v dnešní době „lenosti“ fanoušků a stahování muziky je živé vystoupení právě tím, co posluchačům kapelu představí nejvíc. Mají navíc „osobní“ zážitek, případně si koupí CD. Je to sice obrovská řehole a vyžaduje to hodně síly, ale přiznám se, že vás nikde není moc vidět.

Olda: Co se týče koncertování tak u nás nedošlo k žádné změně. Stačí napsat na profil, do zpráv, na email... a pokud budeme mít čas vždy se domluvíme. Před rokem jsem se rozhodl nastoupit dálkově na výšku takže každých 14 dní mám zabitý víkend a pak taky zkouškové období mě vždy časově ničí...takže tím rušivým elementem mohu být já, ale vše záleží na vzdálenosti od Uherského Hradiště (kde mám školu) a místem konání akce. Už několikrát jsem jel z Hradiště přímo na akci a vše dopadlo tak jak mělo. Rádi koncertujeme a potkáváme se s lidmi jak na pódiu, tak pod ním, takže no stress, když budete chtít, aby vám Perfe zahráli k poslechu a tanci  - dejte vědět .)

Už jsem se zmiňoval o propagaci v zahraničí. Neláká vás to vyrazit představit vaši muziku na nějaký koncert, případně festival? U nás zase tolik moc kapel, které by hrály i venku není a já myslím, že byste to tam pořádně rozsekali. Otázka tedy zní. Máte ambice prorazit i v zahraničí? Neláká vás třeba i vydat desku ještě jednou ve spolupráci s nějakým zahraničním labelem?

Olda: Koncerty v zahraničí - jednoznačně ano! Vysněný koncert? “Maryland death fest”, “70.000 tons of metal” a kterýkoli mimorepublikový OEF. Prorážet nic nechceme, chceme si jen zahrát v zahraničí a pochytat trochu atmosféry mimo naši republiku a v neposlední řadě reprezentovat českou republiku na zahraničních pódiích. Zahraniční label? My už přece pod jedním jsme - L´Inphantile Collective to je přece francouzsky ne?

Pamatuji si vás ještě z ALIENATION MENTAL, kde jste do toho mlátili v rytmu grindu. Jak to vůbec s touhle kapelou vypadá? Je definitivně u ledu? Nebo chystáte dnes tolik obvyklý comeback? Jsem asi nějak mimo, ale proč vlastně tahle kapela skončila?

Jarda: Alienation Mental je mrtev, ať žije Perfecitizen! v AM jsme tak dlouho přešlapovali na jednom místě až to vlastně odumřelo. Nemělo už moc cenu snažit se to oživovat. Ta kapela se na celosvětové scéně nějak zapsala, hlavně okolo roku 2002 až 2005, následné období pak mělo pomalu klesající tendenci a personální změny a nedostatečná energie přetavit nápady do dalších desek.

Mně se na vaší muzice hrozně líbí, že ji děláte po svém. Mojí doménou je starý death metal, ale když si dám vaší desku do hlavy, jsem rozsekanej jako karbanátek. Ve vaší tvorbě se dá nalézt spousta různých vlivů, od již zmíněného death metalu, přes core věci, různé grindové chvilky apod. Jak se s tímhle „chaosem“ vyrovnávají fanoušci? Trošku mi přijde ta naše česká zemička zaprděná a ne příliš otevřená novým věcem. Jak na vás vlastně reagují návštěvníci na koncertech? Když před vámi hrají dvě grindovky, pak old school death metal a nakonec vy, tak z toho musí být lidi docela na větvi. Zpětná reakce je pro kapelu hrozně důležitá. Jaká je ta na vás?

Olda: “Ty vole to je nářez”. To je asi nejčastější reakce kterou po koncíku slyšíme. Myslím že česká republika se v metalu vyzná, takže dokáže ocenit kvalitu a zároveň nevítá s otevřenou náručí kdejakou cypovinu. Často se setkáme s názorem “ já grind neposlouchám, ale to co děláte je super” - taková reakce je otevřená, férová a my jsme moc rádi, když někoho ten náš psychosvět zaujme. Hlavně protože muziku tvoříme pro sebe. Bavíme se tím co hrajeme. Je to náš koníček a věnujeme mu svůj volný čas. Takže když naše zábava přijde někomu zábavná - je to super. Před kým a po kom hrajeme na koncertě nás moc netankuje. My hrajeme. Jak nejlíp to umíme v ten konkrétní okamžik. Tím to začíná a tím to i končí.

Když se kouknu na všechny věci okolo PERFECITIZEN, jako je web, grafika, přístup apod., tak přede mnou stojí kapela, která se tomu všemu věnuje snad víc než kde jaká profi smečka. Musí to zabírat neskutečného času. Nedá mi to a musím se zeptat. Jak to všechno zvládáte? A co na to rodina, manželky, družky, partnerky? Nejste už žádný mladí rybízci a je cítit, že to myslíte vážně, ale někdy to musí být asi nářez, co?

Jarda: To jsme moc rádi, že to na tebe tak působí! Vše řešíme svépomocí. Hudbu a to jak skládáme už jsme probrali, dotkli jsme se trochu i obalů. Zjednodušeně řečeno: veškerá grafika a komunikace na sociálních sítích jde za mnou, web a hudební technikálie (příprava tempotracků/metronomu, domácí nahrávky) to jde za Tomášem. Olda řeší to jak má kapela vystupovat na venek, ať už zmiňované texty, tak ale i image atd. Já i Olda máme rodiny a děti, Tomáš má dlouhodobý vztah. Snažíme se držet pravidla work life ballance 888 (8hodin spánek, 8 hodin páce, 8 hodin soukromý čas) ale realita je daleko hektičtější :-) defacto je ta 888 nereálná :D Děláme to jak nejlépe umíme, ale je to především o naplnění osobních hudebních vizí, než o snaze stát se “velkou” profi kapelou.

Na závěr bych si dovolil jednu obligátní a přesto důležitou otázku. Co chystají PERFECITIZEN na podzim a zimu? Co koncerty? Kde vás budeme moci vidět v nejbližší době?

Tomáš: Zatím to vypadá na pohodový podzim, rýsuje se pár komornějších klubových akcí po ČR. Mimo koncerty bychom rádi přes zimu zase začali pracovat na novém materiálu, za další dva roky se Corten všem dávno ohraje a chceme zase mít s čím přispět do české UG scény.

Děkuji za rozhovor a přeji vaší kapele, ať jí fanoušci utrhají ruce při koupi CD a ať máte samé vyprodané kluby.

My moc děkujeme za zájem a prostor! Sledujte http://www.perfecitizen.com/ a naše profily na sociálních sítích, jo a uvidíme se na koncertě ;-)

Jarda & Tomáš & Olda

www.facebook.com/perfecitizen

www.twitter.com/perfecitizen

www.youtube.com/perfecitizen

www.instagram.com/perfecitizen

www.perfecitizen.bandcamp.com

www.soundcloud.com/perfecitizen

www.bandzone.cz/perfecitizen

Interview PERFECITIZEN - We're underground in underground!

Interview with Czech "blast core" underground band PERFECITIZEN, which released very good album "Corten" this year (review is here). 

Translate by Markéta.

Ave PERFECITIZEN! Your album “Corten” has been published for a while now. How do fans react? How are reviews, public acceptance and feed-back? I´m personally ecstatic, however I know that not everyone likes this type of music. Have you received a critical review already?

Jarda: Hi, thank you for the questions and space you give us! Our second album has been published for a while, however reactions and reviews are showing slowly than with the first album “Through”. That album was very well accepted by reviewers and most of all by fans – from the Czech Republic or abroad. Thanks to this we were able to go on some amazing and very big festivals. During one year we played on Fekál Párty, Obscene Extreme, Brutal Assault … Naturally the acceptance of the first album has build-up big expectations. “Will the next album be great also, or the first one was just an accident?” We are glad that you are that happy about our new album! We actually received this kind of review from a lot of people.

On October 10^th on Saturday you baptized the album. The band GIGAN which supposed to be the main headliner of the evening inform a few “minutes” before the concert that they were not able to went because of an illness. That must have been a shock for you. Did you try to search for another “famous” band? How the concert and the album baptism did went? And why did you baptize the album so long after publishing it?

Olda: Why did we do it on 10.10.2015? Since we have published our album we had just two concerts – Fekal Party and this concert. If we did it on Fekál Party, it would be posing and it would make no sense and that was why we had decided to do it on our next concert. Of course we were disappointed that the Gigan were not able to come, however the biggest disappointment for me was that I didn´t see my friends from band SYK and I was not able to speak to them. We didn´t search for another band and the whole party was very unusual. You were not able to stand below the stage but people sat on benches. It was amazing and every single visitor got a shot of Jameson and a lot of Albums and T-shirts by L´lnphantile Collective. We played our concert in plain clothes and on chairs. We did also tell a lot of backstage stories during breaks. Our album was not baptized by someone famous. My friend Marek Chytil a drummer from the band Fall Into Misery (he was in pure shock when I told him)  did the honor. Moreover we didn´t baptized with champagne but with a clear pure water because music of the Perfecitizen is only for people with clear and open mind. This is how it was supposed to be and it was an amazing party!

This is the second album you have published with L´lnphatile Collective. Why this label and how do you feel about it? Do your albums sell? Nowadays this kind of music is not the most wanted. Is it important for labels to advertise the band abroad also? How about you? Do you have any reviews from people abroad?

Jarda: We have known Ossie for a very long time now. We think that everything should be like a friendship and you should trust the others in the band. Music is about fun and happiness and everything should relate to this. I´m not sure if people like this type of music less, however I fell that this scene is getting more and more segmented which is unnecessary. I do miss some openness and tolerance among subgenres. I think that selling of albums has been through some turbulence period. Cds were a very big hit one time and now they have to fight up with online sells, streaming with renaissance of vinyl and audiocassettes (which is so crazy, more than return of format but who knows). Big band live from concerts, merchandises, YouTube watching,… The selling of music is not at all the main source of money nowadays. This actually makes underground go again as a side stream. :)) We are like an underground in the underground and that´s why we are not capable of selling our CDs and think that we are going to keep up just with this. Well, there is some possibilities like propagation, marketing, however that means you have to pay more for this and it´s not the one possibility at all. That´s actually the road to the Hell and corporations are swimming in this nowadays. You should search for another way how to get people to know your music better. I´m glad to say that with L´Infantile Collective we have reached the harmony. J We did a few concerts in Germany, in Slovakia and probably the biggest experience was in Dutch Neurotic DeathFest in Tilburg.

Whenever I read about you guys the writers always have problems about the definition of your music. They try to define you but it´s very problematic. For someone you are a death band, for others you are death/grind band and I have heard a definition of your band as a blast core band. I think it really doesn´t matter, however how would you name your music as a founder?

Our band play metal. That´s it. If someone think that it´s not enough, we have a definition: blast core. Feel free to use any of those two definition. We don’t play the grind because it´s too arrhythmic and colorful and for me I vocally use grind pieces just to fill it in, however it´s not our main stream. We don´t play the death because you are not going to walk inside of a brook full of old and septic death bodies with us and our music.  Of course there is a space for fantasy and when someone thinks we are post-apocalyptic-cossover-jungle-tekkna with a mixture of bdsm fitness black metal…why not :))

How do you actually compose your songs? Your album was published after “classic” two years. I´m interested if you compose parallel or you just go to the studio and smash it there. Who is the main leader and the main composer of your music? How is the process of composing go?

Tomáš: After our first album Through we had some rest from composing because we wanted to take some more credit to concerts and do them well. There was a few great festivals and concerts during that year so there was a lot of time to enjoy and relax from mouse clicking and studio work. Corten has started to become a thing after a year.

 

The composing was not very different since the first album and we just lost riffs above 320 BPM and we had to slow down a little bit. I usually bring patterns and guitar motives which are not structured and during trials we do instrumental tracks around 3 minutes with Jarda. I imagine it as a raw building: you have the shape of it and the technical song, however you don´t know how is a listener going to feel about that. You just don´t know about what the song is going to be.

In the end there is Olda who add vocal line and lyrics which makes this raw thing a song – the final product is actually a surprise for us also because we don´t really know what Olda made up before we go to the studio. Sometimes I´m surprised that our songs are able to stick together, because we work so differently and decentralized. In the beginning we don´t have a vision – it happens later, by itself.

I personally really like the sound of your album. I feel like some very angry machines were trying to kill us.  Who was the bartender of this album, who “mastered” and who else did something about the sound? Where did you guys recorded?

Olda: We recorded the drums in almighty studio Davos in Vyškov and the main leader was Otyn, guitars and base did Tomáš in his house. Electra was composed in Brno (Izwa) and in Mexiko (Hjalli). After that we took those samples to Olomouc to David Spilka (DS studio) and I did my lines. After the mix and mastering in the same studio the final product was born known as “Corten”. David is an unbelievable professional, we were more that happy to work with him. What´s interesting about him is that we are the only blastcore project of his. He is not sure how is it supposed to sound. However he understands tones, he has a fantastic sense of melody and sound integrity and you can feel those factors when he works with Perfecitizen material. He always tries to meet halfway with us and he uses the maximum of his talent to make our music exactly how the musicians – we- want it. Top satisfaction for me and if there is going to be another material I would suggest the same action. What I like about Perfectitizen is that there is no main leader. We all say what we need and we worked together, otherwise the album wouldn´t be here. Naturally, everyone focused on their own instrument, however we commented absolutely everything with everyone.

Your first album “Through” has an interesting cover. The second album has even better cover I would say. I have to ask who is the author of this cover and what is it supposed to symbolize? I really like it, however I´m not sure how to deal with it. My friend told me that if he had it in his room as a poster he would think that it would change into Fredy Krueger.

Jarda: The graphics of our band is my job. If we talk about covers of our albums (with Prom, Through and Corten) there is an vision in the beginning. We want to make everything fit – music, lyrics and graphics. The Corten album cover is a glitch from our faces. Firstly there was an idea of what this material is going to be about. Then we did lyrics and with them there was themes for each page of the booklet. And finally there was “just” a photoshoot in atelier and a lot of hours spent in front of a PC with Photoshop. :))

You have your new album lyrics on your website www.perfecitizen.com. I personally think they are pretty good I especially like that they have some motive, aim, theme and they lack a Czech petit bourgeois point of view. Who is the author of the lyrics and what is the theme of them? As more as I want to I´m not able to write “rhymes” which would make sense and moreover fit to the music. How do you write those lyrics and where do you take an inspiration?

Olda: Thank you so much for this praise and you should receive some kind of an award for taking some time to study them. I make lyrics the same as the vocal lines. Writing of lyrics is very long process and my back hurts during it, I pull the rest of my hair out, I swear and I´m vulgar. Sometimes I just give up and say for myself “God, just kill me now, please before I had to go to another passage” and sometimes I just stare on the paper and I feel so untalented, primitive and absolutely dement while my inside world is annihilated by Jarda´s šroťák and Tomáš´s osmistrunka….because it´s very difficult to compose vocal lines or lyrics about some idea and hold it together with energy and emotions on Tomáš´s and Jarda´s music. Finally word after word I´m able to put it together and make my own inside world and my soul appear in the hell and I mix the unmixable, I give a breath to a machine, I touch the other side with my sixth finger, I control the chaos and I made a story.  I made up the world full of emotion, thoughts, allegories, aggression, magic, anger, mercy, pity, understanding, tolerance and enlightenment. In the end I have lyrics which should leave you with some kind of a message when you read them without hearing the music. The message of restlessness. I made the world of Perfecitizen. I scream this message to the world by using all of the vocal places which I have learnt during those 15 years of deathgrind singings.  

There was an interview and you guys said that you would use some good DJ who would help you with samples or who will help you during your live concerts. How did that go? Did you get someone like that? Or you just look for someone? Who actually did the samples on your new album?

Tomáš: It´s very difficult to find someone who know how to do electro and at the same time is a fan of extreme metal. (Am I right?) We haven´t found anyone yet so we play at live concerts by previously composed line when we made it before in the studio with samples. We have actually stopped the search for some DJ because we realized that we more like less people in the band with an odd number of members – that´s how is possible to hold the band together when we do things like voting which works with us.

And who did the samples for Corten album? Izwa and Hjalli (ex-guitarist from final members of Alienation Mental.

The last album was full of intros and intermezzos, however not so much in the new album. Why exactly? To be honest I like it more, on the other hand it was interesting in some way. I think that “Corten” has more pressure. There is no time for a rest.

Olda: Electros are part of our work and they always will be. They separate parts (Corten), they add some more space for listeners to get the song (Through), they prepare listeners for the next sounds of our music and they made the unique atmosphere. When we do the material there is no straight line to do it. We submit everything due to the final product. There was more of it on Through album and now on the Corten album which has shorter footage there is less of it, however it´s not like that because there was not enough material but because it just happened to be like that. We have to say a big thank you to DJ Izwa and DJ Hjalii for their amazing work and I believe that a next album will be again something special in case of the electro side.

If someone had to criticize our album I think they would criticized the length. There is just something about 23minutes which is not so much. So my question is simple – Why is your album so short?

Jarda: When we were doing this album we talked about the number of songs and the whole length of the album. However, this is how we did it and it just happened to be like that. Me personally I listen more to album which has the same length as ours. If the album is longer I probably wouldn´t listen it. More and more people consume music through online streams such as Spotify, AppleMusic, LastFM, SoundCloud, BandCamp etc. People do their own playlists. We wanted to give listeners the whole complete material and we didn´t want to add anything unnecessary. Honestly the footage of 23:23 minutes is more than you can find on long play discs. :))

When I look on your bandzone profile I feel that you are not a band which would do a lot of concerts. Why is that? I think that nowadays people are lazy and they download music online so I think that concerts are the way how to introduce your music to the fans. There is also the “personal” experience and they can buy your CD on the concerts. I know that it´s a big deal and it´s not easy to organize, however I fell that there is not enough places to see you.

Olda: In case of concerts there is no change. People can just write on our profile, to messages, on email,… and if we have a time there is no problem. A year ago I decided to go on an Univerzity so I have to be at school on every second weekend and the examinations are important and they kill my time. So it´s possible that the main problem could be me sometimes, however it depends on the distance from Uherské Hradiště (where I study) and the place where the concert is. There were few times when I drove from Hradiště to a concert and everything was great. We like concerts and meeting people on the stage or bellow it so there is no stress. If you want Perfe to play you for listen and for dance, just let us know :)

I´ve already talked about propagation abroad. Do you want to show your music abroad on some concerts or festivals? There is not enough bands who would play abroad and I think that you would do it great. My question is: Do you have some ambition to play abroad? Do you want to publish an album again and with some abroad label?

Olda: Concerts abroad – absolutely yes! Concert we dream about? “Maryland death fest”, “70.000 tons of metal” and others abroad OEF. We don´t want to be famous and big abroad, we just want to play abroad and catch the atmosphere beyond the Czech Republic boards. And last but not least we want to represeto represent the Czech Republic on abroad stages. Abroad label? Right now we are under the foreign label – L´Inphantile Collective is French, right?

I remember you from ALIENATION MENTAL where you played in rhythm of grind. How is this band? Is it over? Do you plan any comeback? I´m not sure why this band ended?

Jarda: Alienation Mental is dead, vive Perfecitizen! We were on the same place for such a long time with AM band that we just ended it. There was no reason to keep it alive. This band signed on the abroad scene especially since 2002 to 2005. After that the fame had been falling slowly and there were personal changes and not enough energy to do more ideas for next albums.

I really like your music because you do it differently and in your own style. My domain is the old death metal but when I listen to your album I´m chop up like a burger. You can find a lot of influences in your music – from death metal to core stuff, some grind moments etc. How do fans like this “chaos” ? I think that our small country is a little bit scared and not really open to new things. How do fans or visitors reply to your music on concerts? When there are two grind bands playing before you and old school death metal after that and then you I think people could be little confused. I think that reversed reaction is really important for bands. How is the reversed reaction on your band?

Olda: “Dude, that´s gruelling” This is the typical reaction we heard after concerts. I think that the Czech Republic knows metal very good so it´s able to appreciate quality and at the same time doesn´t welcome every single shitty thing. Sometimes we hear “I don´t listen to the grind, but what you do is great” – this is an open reaction, fair and we are glad when people are caught by our psycho-world. Mainly because we do this music for us. We enjoy and like what we play. This is our hobby and we spend our free time doing it. So when someone thinks that our fun is enjoyable – that’s awesome. We don´t really care before and after who we play on concerts. We play how we can. That´s how it starts and ends.

When I look at PERFECITIZEN as a unit – website, graphic, attitude, etc. I have to say that I see a band which takes more time to do these thing than other more famous bands. It has to be very time challenging. I have to ask how do you do it? How about your families, wives, girlfriends, partners? You are not some young boys and I feel that you care about it, however sometimes it must be difficult, right?

Jarda: We are glad that you feel like this about our band. We do everything by ourselves. We have already talked about our music and how we compose and we have talked about the covers. Basically, everything around graphic and communication on social media is my job website and music technical things (preparation of tempo tracks/metronomes, home records) is Tomáš´s job. Olda is the one who knows how the band should look from the outside which means lyrics, image etc. Olda and I have family and kids, Tomáš has a long-term relationship. We try to keep some work life balance rules by 888 – 8 hours of sleep, 8 hours of work, 8 hours of personal time) however the reality is more hectic J the 888 is actually unrealistic :-D We do what we can but this is more about fulfilling our own music visions than become a big professional band.  

Finally I have one obligate but important question. What does PERFECITIZEN plan for fall and winter? How about concerts? Where can we see you in the future?

Tomáš: The fall is going to be relaxed and we have a few small club events around the Czech Republic. Besides that we would love to start to work on new materials because in two years not everyone will be interested in Corten album and we want to add something in UG scene.

Thank you for the interview and I wish your and fans who are crazy about buying your CD and I wish you have only sold out concerts.

Thank you so much for the interest and the space! You can follow http://www.perfecitizen.com/ and our profiles on social media and see you on concerts :).

Jarda, Tomáš, Olda

www.facebook.com/perfecitizen

www.twitter.com/perfecitizen

www.youtube.com/perfecitizen

www.instagram.com/perfecitizen

www.perfecitizen.bandcamp.com

www.soundcloud.com/perfecitizen

Recenze/review - HOODED MENACE - Darkness Drips Forth (2015)

HOODED MENACE - Darkness Drips Forth

CD 2015, Relapse Records

Zaklaplo za mnou víko. Chvíli jsem si myslel, že je to jen legrace. Pak se ozval tichý smích. Sklepení to je hluboké, temné a šíleně studené. Venku právě ze stromů padají poslední listy, válí se chuchvalce mlhy a pod nehty se zadírá první mráz. Trávím zde již několik hodin, mé oči už pochopily tmu a postupně rozeznaly mé nové přátele. Ze zdi na mě donekonečna civí mnoho očí pavouka křižáka, který je opravdu hodně překvapený, že mu někdo ruší jeho klid. O červech toho moc říci nemohu, protože ti se jen svíjejí, tentokrát přesně do rytmu nové desky HOODED MENACE, kterou jsem si prozřetelně vzal s sebou s telefonem. Signál byl přerušen okolním zdivem a zeminou, ale smrt mi zůstala v uších. Pokryt opadávajícím stropem, zasypán kousky plesnivé historie, jsem mrzl a pomalu usínal. Vyčerpán nekonečným řevem a prosbami jsem propadl beznaději. Stejně jako při poslechu finských nihilistů.

Promítám si na zeď poslední šťastné okamžiky na světle a zoufám si. Zajímavé je, že v celém tom smutnění a hladovém odříkání se nachází jakási čistá krása. Slyším zvony, prosévám mezi prsty vzpomínky, nostalgicky vytahuji z mysli na povrch zážitky z undergroundu v devadesátých letech. Do této doby HOODED MENACE patří, stejně jako já. Spolu se vracíme v čase, teleportujeme se na staré hřbitovy, tančíme nekonečné ploužáky se samotnou smrtí. Je mi tu moc dobře, i když smutně. V porovnání s minulými deskami ale stejně bolestivě. Chce to mít tu správnou beznadějnou náladu, dobře zvolené prostředí a klid. Potom vše nádherně zapadne do sebe, stejně jako dobře udělaná rakev na nebožtíka. Tentokrát jsem nejvíc ocenil podzimní prodloužený víkend na horách, u zatopených kamen, s vůní dřeva a kouře v místnosti. Vše doplněno dobrým pivem, lehkým chladem v zádech a sluchátky na uších. Rozjímání pod opadávajícími kaštany nad chalupou pak nastalo okamžitě. Netřeba dalších slov.

Nejvíc se mi u HOODED MENACE líbí určitá schopnost pomalého navozování smutku a absolutně vyvážený poměr death metalu a doomu. Pokud bychom dnes hledali kapelu, která je totální definicí syrovosti, museli bychom se poohlédnout ve Finsku. Pánové mají ještě jednu dovednost. Dokáží mě ukolébat do zvláštního stavu mysli, kdy jsem oproštěn od okolního světa. Najednou si přijdu jako Bludný Holanďan, navěky odsouzený k tuláctví. Nohy se mi samy ladí do kroku, pořádám dlouhé procházky mezi krvácejícím listím a pomalu hnijící zemí. Mezi songy občas zakráká krkavec, připravený přivolat zimu. Loknu si čistého alkoholu a cítím, jak se mi tvoří vodní pára u úst. Z lesů a poválených luk se ke mně neustále vrací vítr, ten nezbytný kamarád každého poutníka. Nechce se mi vůbec hodnotit, kritizovat hudbu, ta je dokonalá ve své podstatě, i když ničím objevná, napadají mě jen věty plné ledových slov, podzimu a čistoty.

Finští HOODED MENACE jsou zde opět se svojí definicí smutku. Je plná deathu, doomu a umírání. Severským nihilistům se povedlo opět posunout svoji tvorbu do temnějších a studenějších zákoutí. Celé album je tvořeno dlouhými, pomalými a studenými melodiemi. Spínám ruce a modlím se k nebi, aby už tu byla zima. Kráčím nekonečnými pláněmi, vzpomínám na smrt a potkávám nemrtvé. HOODED MENACE mě opět provedli záhrobím. Nahrávka je svým způsobem hodně chytlavá, nakažlivá, způsobuje zimnici. Poslech připomíná nářek pozůstalých, truchlících nad nebožtíkem. Death doomová deska, která vám probodne srdce kusem ledu. Nemám víc slov, raději ji poslouchám. Amen!

Asphyx says:

The Finns HOODED MENACE are back with their definition of sadness. It’s full of death, doom and dying. They moved their creation sucessfull into the darker and colder nooks. This album is made with long, slow and cool melodies. I pick up my hands and I pray to the sky to be the winter. I’m going through endless heath, I think about the Death and I’m meeting undeads. HOODED MENACE showed me around the beyond. The recording is very catching, infective, it causes fever. The listening is like crying of survivors mourning over the dead. Death doom album, that sticks your heard with a piece of ice. I don’t have more words, I prefer listening. Amen!    

Skladby:

01. Blood For The Burning Oath/Dungeons of the Disembodied
02. Elysium Of Dripping Death
03. Ashen With Solemn Decay
04. Beyond Deserted Flesh 

Čas: 42:47

Sestava/band:

Lasse - vocals (studio), guitar / Pekka - drums / Teemu - guitar / Markus - vocals (live), bass 

https://www.facebook.com/HoodedMenace?fref=ts

https://hoodedmenace.bandcamp.com/

https://www.reverbnation.com/hoodedmenace

http://www.relapse.com/label/

Recenze/review - LOST SOUL – Atlantis: The New Beginning (2015)

LOST SOUL – Atlantis: The New Beginning

CD 2015, Apostasy Records

Bájná Atlantida byla legendární kontinent, na kterém měla sídlit velmi vyvinutá civilizace, kterou zničila přírodní katastrofa. Její existence sice nebyla nikdy prokázána, ani přesvědčivě potvrzena, ale dodnes se o ní vedou vášnivé debaty. Jediným zdrojem informací jsou Platónovy spisy. Někdy si říkám, že současná civilizace s jejími technickými možnostmi a znalostmi by si zasloužila také pořádný restart. Toho zla a špíny je totiž všude kolem už nějak moc. Nedokáži to pořádně popsat, ani vyslovit, ale mám neodbytný pocit, že se řítíme do záhuby. Jednou to všechno bouchne a poslední po nás zhasne. Potom začneme znovu. Polští LOST SOUL to mají nastavené hodně podobně jako já. Jen s tím rozdílem, že oni své pocity dokáží vyjádřit o hodně lépe. Jejich velmi propracovaný death metal je plně vypovídající, pestrý a zažívám při něm přesně ty okamžiky, které by mohly nastat právě při apokalypse.

Stojíme spolu s kapelou před posledním soudem a snažíme se obhájit lidstvo. Moc příznivého toho na programu nemáme. Pánové hrají od všech extrémních stylů něco. Ukazují, že umí death metalově zadunět, thrashově zařádit i blackově zasmrádnout. Definovat jejich hudbu není zrovna jednoduché a myslím, že i zcela zbytečné. O hodně lepší je si sednout, dát si nohy nahoru a pak jen poslouchat. Ostatní přijde samo. Polští experimentátoři se nebojí ani čistého hlasu, případně chorálů. Muzika je opravdu hodně pestrá, zdánlivě nesourodá a její síla vynikne až po nějaké době. Chce to trpělivost. Osobně se mi nejvíc líbí takový ten těžko popsatelný tlak, který mě nutí se pokaždé zastavit a jen zírat s otevřenou pusou. Zahrát takto technicky a zároveň přitažlivě, to umí opravdu málokdo. LOST SOUL jsou těmi vyvolenými. Jejich Atlantis funguje na výbornou. Úplně cítím, jak se nad městem stahují mračna a ve vzduchu jiskří nebezpečná elektřina. Živí tvorové hledají svá místa k úkrytu a do toho všeho zní z tlampačů „Atlantis: The New Beginning“.

Modlíme se už dlouhá tisíciletí, sestavujeme si nekonečná pravidla chování, abychom pak vše mohli porušovat. LOST SOUL se ke své tvorbě staví úplně stejně jako lidstvo ke svému svědomí. Nebojí se žádného zla, žádného tmavého zákoutí. Prostředky jsou různé, zvuk moderní, o technických finesách se dá diskutovat do konce věků. Já spíš oceńuji neskutečně temnou a svým způsobem šíleně smutnou atmosféru. Svět podle polských šílenců není zrovna lehké místo k žití. Jakoby před námi ožívala všechna zvěrstva a špína, kterých je člověk jako druh schopný. Satanismus, nihilismus, tma a šílenství. Určitě jste už někde slyšeli, že zlo je svým způsobem hrozně přitažlivé. Je to pravda. Letošní novinka LOST SOUL je toho jasným důkazem. Marně pátrám v paměti, zbytečně hledám kapelu, která by hrála podobně. Není to ani nutné. Poláci jsou pro mě natolik originální a svoji, že na nějakou dobu odhazuji veškerá další CD a jsem tu jen pro ně. Tahle deska je opravdu hodně nakažlivá.

„Atlantis: The New Beginning“ je přesně tím druhem hudby, která bude znít všude po světě, až nastane apokalypsa. Já vlastně ani nevím, jak podobná alba hodnotit. Jsem novinkou zcela pohlcen, jsem jejím otrokem a užívám si všechny ty pestré okamžiky. Death metal v podání LOST SOUL je takovým jedním velkým šílenstvím. Ostré riffy, složité melodie, všude přítomné zlo. Mé pocity sice byly zpočátku zmatené, ale časem album dozrálo v obrovské monstrum. Všude kolem se vznáší beznaděj, já tápu v nekonečné tmě. Pouštím si nahrávku znovu a znovu a zjišťuji, že se mi do žil dostává hodně temný jed. Technika, progrese a velká přitažliovost. To jsou slova, která mě napadají při poslechu asi nejčastěji. Agresivní, hodně emotivní a zároveň černé album. Absolutní inferno! Apokalyptický technický death metal, který vás smete z povrchu zemského!

Asphyx says:

"Atlantis: The New Beginning" is exactly the kind of music that will sound all over the world, when the apocalypse comes. I don't even know how to evaluate similar albums. I'm completely enthrailled by this novelty, I'm its slave and I enjoy all varied moments. Death metal by LOST SOUL is such great madness. Sharp riffs, complicated melodies, ever-present evil. Although my feelings were confused at first, the album got into a huge monster. All around despair is rising, I grope in the endless darkness. I'm listening to the recording again and I find there is coming some dark poison in my veins. Technology, progression and large attraction. These are the words that are coming to my mind most when listening. Aggressive, very emotional as well black album. Absolute inferno! Apocalyptic technical death metal that will sweep you away from the earth!

Seznam skladeb:

1. Hypothelemus
2. Aqueous Ammonia
3. Ravines Of Rapture
4. Unicornis
5. The Next Generation
6. Vastitas Borealis
7. Perihelion
8. False Testimony
9. Frozen Volcano
10. Atlantis

Čas: 51:14

Sestava/band:

Jacek Grecki - vocals, guitars

Marek Gołaś - b. voc, guitars

Damian Czajkowski - b. Voc, bass

Asmodeus Draco Dux - drums

https://www.facebook.com/lost.soul.poland

http://www.lostsoul.pl/

http://www.reverbnation.com/lostsoulofficial

https://soundcloud.com/lostsoulofficial

https://www.youtube.com/user/LostSoulOfficial

https://twitter.com/lost_soul_band

http://www.apostasyrecords.com/

První výročí založení DEADLY STORM - slavíme, voláme hurá, neusínáme na vavřínech, ale hlavně hrozně moc děkujeme za přízeň! / we celebrate first anniversary!

Vážení přátelé, kamarádi, milí čtenáři a všichni vy, kdo zavítáte alespoň občas na mé skromné stránky o muzice. Dnes je tomu přesně rok, kdy byl tento blog odstartován. Původně jsem si chtěl jen tak pro sebe a několik známých sepsat pár postřehů o hudbě, sem tam udělat nějaký ten rozhovor a vůbec dát průchod svým grafomanským sklonům. Jenže ten pán nahoře ve spolupráci s tím dole vše změnili. Jste to právě vy, naši fanoušci, kteří jste z původně nesmělého projektu udělali nejen death metalové monstrum. Ta návštěvnost je opravdu úžasná. Dnes (po roce aktivity) se pohybujeme někde kolem 1800 unikátních přístupů za den a to doslova z celého světa. Je to prostě masakr, přátelé!:)) 

Abyste si nemysleli, že jsem usnul na vavřínech, tak to zase ne. Pořád jsem a budu jen obyčejný fanoušek, s určitým pohledem (s nadhledem a hlavně pokorou!) na svět a hudbu. Na tom nehodlám nic měnit a vlastně by mě to ani jinak nebavilo. Nechci tuhle svoji zálibu posouvat do roviny "profi" webů a časopisů, které mají určité povinnosti jak ke kapelám, tak labelům. Stále chci držet kormidlo směrem k radosti z muziky. 

Hrozně rád bych vám všem poděkoval za přízeň. Opravdu jsem takový zájem a příjemné ohlasy nečekal. Budu se snažit hrdě pokračovat v nastaveném směru. Děkuji i za kritické názory, pokud jsou konstruktivní, beru si je k srdci. Myslím, že to nemá cenu dál zdržovat. Mám pro vás připravené články skoro do konce roku, tak budu jenom rád, když k nám opět zavítáte. 

Na závěr nesmím zapomenout na mé milé a krásné překladatelky (ženo má, Duzl a Markéto). Díky holky za trpělivost, obrovský kus práce a nadšení! Vážím si toho a odměnou budiž pro vás velmi kladné děkovačky ze zahraničí od kapel i fanoušků. Bokem, ale neméně hlasitě musím zmínit i Michala, který dodává vynikající fotky a vydrží ty moje řeči cestou z koncertů, kdy jsem popil a mám jazyk už trošku rozvázaný.

Díky moc. DEADLY STORM vstupuje do dalšího roku! Silně a hlasitě! Dnes si dám na vás všechny o nějaké to pivo navíc! Na zdraví! Ať se nám všem, fanouškům dobré extrémní hudby, daří co nejlépe! 

Thank you very much to all who visits our DEADLY STORM blog! We celebrate first birthday today! Cheers! Support underground and good extreme music! 

http://deadly-storm.blogspot.cz/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvanáctý – chalupářský guláš a jablonecká anabáze aneb metal žije i na horách

Příběh dvanáctý – chalupářský guláš a jablonecká anabáze aneb metal žije i na horách

Proti mně usedá obrovská pokérovaná příšera. Má snad sto padesát kilo a když se usměje, moje skoro průhledné žebroví se zachvěje strachem. „Odkud si?“: zaduní směrem ke mně. „Z Boleslavi“: přidám na hlase, abych vypadal přes svoji tehdejší dívkou jako hrdina. Bohužel mi přeskočí hlas a moje tričko Metallica je propocené až někam ke konci zad. Vzal jsem svoji novou holku na chalupu a myslel jsem si, že si to pořádně užijeme. „Tam jsem taky seděl“: dodala příšera bodře a přisedla si k našemu stolu. „Teda, pěkná holka, já už nešukal ani nepamatuju“: dodal a mě zatrnulo. Chvilku mnou lomcoval pud sebezáchovy a pak jsem toho obra poslal do prdele. Zvedl se a i přes moji perfektní karate sebeobranu mi ji napálil takovou, že jsem na chvilku omdlel. 

Když jsem se probral, stála tahle hora masa, svalů a tetování nade mnou, smála se a podávala mi pivo. „Sorry, už jsem si dlouho nebouchl“: dodal omluvně a já si mnul hubu, co to jen šlo. „Jde se pít“: zavelelo čerstvě propuštěné vězeňské monstrum, zvedlo se a my šli za ním jak ovce na porážku. Ten večer nás čekala neskutečná cesta plná různých hádek, našich pokusů o útěky, několik rvaček, jedna vymlácená hospoda a nakonec nekonečná pitka. Aleš, který kdysi v nějaké bitce zabil chlapa, byl ale (když nepil) vcelku holubičí povaha. Nějakou záhadou se znal snad se všemi výčepáky pod Jizerskými horami. Dotáhl nás i kousek od autobusáku. „Teď uvidíte tu nejlepší společnost“: smál se na celé kolo a už se objímal s několika děvčaty. Kolem stolů sedělo v nekonečně smradlavém pajzlu několik mániček. Jedna se zvedla, podala mi ruku a ptá se opile: „Znáš V.A.R.?“ Nadechl jsem se nepropustného kouře a odpověděl, že ano. Proti mně stál guru celého Jablonce nad Nisou a přilehlého okolí, který si říkal Maňas. Dlouhé vlasy, mastný kabát, neskutečné množství znalostí z undergroundu.

Chvilku na nás sice machroval, že byl i disident, ale všichni ho začali posílat do prdele, tak toho raději nechal. Výhoda byla, že od nás odlákal toho násilného šílence. Mojí holce sice taky vadil, ale zase aspoň neměla strach. Pilo se dál a když už se začali ozývat první ranní kohouti, nabídl nám Maňas, ať přespíme u něj. Odvedl nás na krásnou chalupu, za kterou by se nemusel stydět žádný tehdejší pohlavár a otevřel dvanáctiletou whiskey. Rozložil po zemi staré, ohmatané desky. Zapálil si cigáro a začal vyprávět. Byly to příběhy o tom, kde jak kterou nahrávku získal, kolik stála a říkal nám, že je moc rád, že našel konečně spřízněné duše. Pak vařil guláš, který provoněl ihned celé stavení. Andrea, moje přítelkyně mi usnula opřena o ramena a já se snažil pochytat co nejvíc slov, co nejvíc atmosféry. Jedli jsme guláš, každý přidal kus svého nadšení pro muziku a tenhle starej chlápek byl najednou pro mě obrovskou studnicí, učitelem, někým, ke komu bych byl schopen vzhlížet.

Hrozně mě tenkrát braly různé filozofické směry, studoval jsem i náboženství a najednou jsem našel svého humanitního guru. Kecali jsme skoro týden v kuse, pouštěli desky a já se dozvěděl, že Maňas dělal někde v Praze ve výzkumáku, jenže mu umřel syn a svět se mu rozpadl. Tak chodil chlastat a stal se z něj vlastní stín. Tenkrát se ke mně podobné existence jen hrnuly. Jsem tomu nakonec vlastně moc rád. Život není pokaždé jen krásný a vybarvený do samých příjemných odstínů. Vážím si od té doby hrozně moc obyčejných lidí a každý okamžik, nadechnutí je pro mě velkou vzácností. Zajímavé je, že tohle opilecko – jizersko - filozofické setkání na dlouhou dobu ovlivnilo celé moje směřování. Dostal jsem jakýsi impuls, kterým mě Maňas doslova nabudil, že jsem od toho památného dne začal ještě víc číst knihy, diskutovat o filozofii a vůbec žít.

Maňas byl už tenkrát starý a dnes je dávno po smrti. Jednou jsem procházel jablonecký hřbitov a zaléval květiny na hrobech svých příbuzných a pak jsem uviděl jeho jméno. Svítilo na náhrobku úplně stejně, jako svítívaly jeho oči, když vyprávěl o své oblíbené muzice. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (levý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html