Minirecenze/minireview - URIAH HEEP - Live at Koko (2015)

URIAH HEEP - Live at Koko
CD,DVD 2015, Frontiers Records

Poslední dobou na mě přicházejí stavy, ve kterých se často a opakovaně pouštím do historické činnosti. Brávám do rukou stará alba, sleduji televizní pořady o rockových mohykánech a bývám tak některým mladším kamarádům pro smích. Nevadí mi to. Oproštěn chvíli od death metalu si promítám dávné záznamy z koncertů a slídím po novinkách od kapel, které kolikrát začínaly hrát v době, kdy se ještě moji rodiče neznali. Impulsem pro "znovuobnovení" zájmu o URIAH HEEP bylo jejich vynikající vystoupení na plzeňském Metalfestu. Seděl jsem tam na lavičce, sledoval přicházející staříky a pomyslel si něco o tom, že "tedy tu vyšeptalou legendu přetrpím". Během několika prvních tónů jsem musel seběhnout dolů pod pódium a zažil jedno z nejlepších živých vystoupení v životě. Notoricky známé skladby střídaly ty novější, mě ne tolik známé a oheň mezi mnou a "Uriášema" byl zase zažehnut. Stejně jako rok předtím SAXON působili slovutní pánové jako zjevení, rockoví šlechtici, kteří k nám sestoupili odněkud z nebes.

Hledal jsem, pátral, sledoval dění okolo kapely od té doby častěji, občas znovu propadl nějaké jejich nahrávce a vrchovatě jsem si užil i zatím poslední řadovou desku "Outsider" (2014). Podobným archeologickým způsobem jsem se dostal i k záznamu "Live at Koko" z Londýna. Ten se mi stal na dlouhou dobu velmi příjemnou kulisou, doprovázející mě při práci, v autě a v DVD podobě i doma, při chvilkách odpočinku. Set list je sestaven velmi citlivě, koncert krásně graduje a na URIAH HEEP je krásně vidět, jak si celé vystoupení užívají spolu s námi. Člověk si uvědomí, kdy že to vlastně byly položeny základy veškerého hard rocku a z čeho všechna ta "naše" krásná tvrdá muzika vychází. Záznam je obdařen dobrým zvukem (potažmo i obrazem) a tak by neměl chybět ve sbírce každého fanouška. "Live at Koko" mě přesvědčilo natolik, že se vynasnažím, abych stál opět brzy pod pódiem. Excelentní album!

Asphyx says:

I have no words. An excellent album for all loyal fans! The obligation for all the devotees, who likes URIAH HEEP! Wow!

“Live at Koko, London 2014” track listing includes:

CD1: Against The Odds; Overload; Traveller In Time; Sunrise; Stealin’; I’m Ready; Between Two Worlds; Can’t Take That Away; One Minute; Nail On The Head.
CD2 : Into The Wild; Gypsy; Look At Yourself; Box Wah Box; July Morning; Lady In Black; Free’n’Easy; Easy Livin’.

DVD (Blu Ray): Against The Odds; Overload; Traveller In Time; Sunrise; Stealin’; I’m Ready; Between Two Worlds; Can’t Take That Away; One Minute; Nail On The Head; Into The Wild; Gypsy; Look At Yourself; Box Wah Box; July Morning; Lady In Black; Free’n’Easy; Easy Livin’.

http://www.uriah-heep.com/newa/index.php

http://www.frontiers.it/

Minirecenze/minireview - AT THE GRAVE - At the Grave (2014)

AT THE GRAVE - At the Grave 
CD 2014, Mentality Records

Prvotina dánských death metalistů AT THE GRAVE se mi dostala do ruky víceméně náhodou. Je to zvláštní deska. Na jednu stranu plná energie, šílenosti a tlaku, na druhou i obyčejnosti, nudy a monotónního kývání hlavou. Jsou sice splněny všechny náležitosti stylu, ale jakoby zde něco chybělo. Cítím zde vlivy SIX FEET UNDER, ale i thrashových smeček. To ale není zase tolik důležité. Hlavní je to, že se na podobnou hudbu nedokážu skoro soustředit. Jedním uchem tam, druhým ven, jak se říká. Všechno je tady hrozně tradiční, klasické. To by zase tolik nevadilo, ale chybí mi alespoň nějaká melodie, kterou bych si zapamatoval. Na "At the Grave" nalezneme jen jakési bezduché mlácení prázdné slámy. Nebývám většinou tolik krutý a upřímný, ale tentokrát to jinak nejde. Vždycky je mi záhadou, když je kapela schopna vynaložit nemalé peníze na dobrý zvuk a produkci, proč si neošetří takové základní věci, jako alespoň nějaký "výraz" a dobré riffy. Zpěvák tomu také moc nedává, je stereotypní, "uštěkaný" a monotónní. Kytary hrají pořád stejně a bicí také příliš nevybočují z jednotného rytmu. Nějak moc nevím, co si s touhle partou počít. Není to ani old school, ani moderní death metal, ani death core. Nebo jinak, je tam vlastně tak nějak vše, jen je to zahrané na úrovni rozpačitých začátečníků. Kapele sice popřeji do budoucna vše dobré, ale pokud se rozhodnou pokračovat ve stejném směru, raději se s nimi už nechci potkat. Obyčejné, nevýrazné a nudné album. 

Asphyx says:

AT THE GRAVE recorded a strange CD. Full of energy, craziness and pressure, on the other side ordinariness, boredom and monotonous rocking of head. Although they met all the essentials in style, I miss there something. It is nor old school or modern death metal, death or core. Everything is played at the beginner's level. Ordinary, featureless and boring album.

https://da-dk.facebook.com/atthegrave

Fotoreport - NOMINON, CARDIAC ARREST, BELLIGERENCE – club Modrá Vopice, Prague – 14.4.2015

Cardiac Arrest

author of photos - Michal Radoš

- for original size click on photos

- pro zvětšení klikněte na fotky

BELLIGERENCE

CARDIAC ARREST

NOMINON

FANS

REPORT, VIDEO

Report, foto, video - NOMINON, CARDIAC ARREST, BELLIGERENCE – club Modrá Vopice, Prague – 14.4.2015

Nominon

Někdy si říkám, jestli už nejsme s kolegou Michalem na tohle blbnutí starý.  Máme oba děti, chodíme do náročné práce a normálních starostí obyčejného života máme taky nad hlavu. Možná by stálo za to, nechat návštěvy podobných akcí mladším, kteří se lépe regenerují, vydrží toho víc a nejsou po koncertech tolik rozlámaní. Jenže my si pořád nemůžeme pomoc. Znovu a zase pro sebe objevujeme nové a dosud neznámé kapely, případně navštěvujeme akce smeček, které jsme už dlouho neviděli.  Je to nějaká záhada, kouzlo nebo černá magie, která nás nutí opustit pohodlí domova, překonat vzdálenost z Plzně do Prahy a zase stát pod pódiem. Kdo zažil, ví své a tomuhle kouzlu také podlehl. Kdo je líný, nemá peníze nebo čas, tak si přečte report:). Pro vás to taky pokaždé píšu, přátelé.

Cardiac Arrest

V dnešní době je pochopitelné, že se nedají navštívit všechny akce a je i vcelku jasné, že hudba, na kterou vyrážíme my, nebude prezentována ve velkých halách. Jsme svým způsobem underground v mezích zákona. Na jednu stranu spořádaní fotříci od rodin, na druhou šílenci do hudby. Koneckonců, jinak bychom se nepřemluvili. Mě osobně „donutili“ zvednout pozadí američtí CARDIAC ARREST. Těm jsem psal kdysi recenzi na jejich album „Vortex in Violence“ a již tenkrát jsem byl zcela učarován. Loni jsme se dočkali dalšího kousku („AndDeath Shall Set You Free“), který jsem přehrával hodně dlouhou dobu neustále dokola a když si připočtete jako bonus švédské legendy NOMINON, není moc co řešit.

Belligerence

Kolega Michal (díky a znovu díky za odvoz!) nakopl svoji šedivou dodávku v úterý v podvečer, naložil mě a už jsme zase pelášili do matky stověžaté. Já se na ty naše společné cesty vždycky hrozně těším a užívám si je vrchovatě. Je to něco jako rituál, který je nutný k dobré náladě, oproštění se od běžných starostí. Tak a teď už víte, proč na koncerty jezdíme a nyní vám zkusím prozradit, jaké to bylo v úterý večer v naší oblíbené Modré Vopici. Byl jsem sice znaven nějakou zákeřnou chorobou z minulého týdne, ale jako správného příznivce tvrdého kovu v muzice, mě jen tak něco nerozhází. Jen jsem moc nepil. Ono tedy stejně jsem druhý den v práci na poradách platný tak na dvě věci a pěnivý mok ve spojení s doznívající chorobou by k tomuto stavu rozhodně nepřispěl.

Rozhlížím se setmělým klubem, čichám zvláštní do tabáku zabarvené vůně (koncert byl nekuřácký), kývu na pozdrav známým, plácám si dlaněmi s kamarády. Je mi najednou o hodně lépe, dokonce i záhadný vir moribundus zdá se opouští na chvíli moje tělo. Čeká nás trojice death metalových kapel a tak se těším. Už skoro měsíc jsem žádný nářez naživo neviděl a je to jako absťák. Je potřeba si narvat do žil další smrtící kov. A už je to tady, je „nazvučeno“, vše připraveno a jde se na to.

Nominon

Jako předtanečníci vystoupili pražští BELLIGERENCE. Tedy jinak. Kapela z nějakého mě neznámého důvodu všude uvádí jako původ vzniku Kašmír. Nějak nevím, co si o tom mám myslet, ale asi se bude jednat o nějakou legraci. Skupina má ve svém středu zpěvačku Appiu, která samozřejmě na sebe poutá nejvíc pozornosti. Žena v death metalu je poměrně zjevením. Pánové a dáma se do toho obuli s nadšením, předložili nám smršť seskládanou ze smrtícího kovu, lehce melodického blacku a jakési všudypřítomné progrese. Z nahrávek a ukázek na internetu se mi tahle smečka vůbec nelíbí. Naživo jsem vydržel také jen jeden song a šel jsem raději ven na pivo. Víc z mé strany raději psát nebudu. Marně jsem totiž hledal i na dvoře místo, kde bych se před BELLIGERENCE „ukryl“.

Belligerence

CARDIAC ARREST jsou trošku z jiného těsta. Jsou americky temní, old schooloví a hnis z jejich desek mi koluje v žilách již dlouhou dobu. Těšil jsem se moc a byl jsem po zásluze odměněn. Už u prvního tónu mi přišlo, že se mi narovnala záda, přestaly bolet klouby a můj zrak byl náhle jasný jako oko dravce. Tady se hrál pravý nefalšovaný old school fucking death metal toho nejhrubšího zrna. Tma, promíchaná s léty strávenými se zombie, kruté výjezdy kytar, až thrashové mezihry, brutalita, nářez, krutost, smrt. Víc nepotřebuji a ani vlastně nechci. Líbilo se mi nadšení, se kterým kapela ke své hrobnické práci přistupovala. Na pódiu se odehrával chicagský masakr motorovou pilou a já musel mít na tváři takový ten přiblblý úsměv, který mívám, když konečně vidím svoji oblíbenou smečku. Dobrý zvuk, správná smrtící atmosféra a nemrtví všude kolem. Co si víc přát? Mám tuhle špínu, přivezenou odněkud z amerických hřbitovů moc rád a naživo to bylo snad ještě lepší než z desek. Zombie vylezly z pražských děr a daly se do tance se svými zaoceánskými kolegy. Byl jsem zase jednou prach a v prach jsem se několikrát obrátil. Nebudu hodnotit, zda někdo neklikl vedle na hmatníku kytary nebo zda bubeník nebouchl občas vedle (jakože se obojí stalo), ale o to mi vůbec nejde. Jako celek bylo pro mě vystoupení dokonalé, morbidní a měl jsem co dělat, abych se po skončení dostal ze své death metalové ulity. Skvěle! Kult!

Cardiac Arrest

Následovalo nezbytné focení s kapelou, koupě CD, lehký pokec. CARDIAC ARREST působili jako dobří kamarádi ze sousedství. Předběžně jsme domluvili i rozhovor a tak se můžete v budoucnu těšit.  Byl jsem z téhle smečky zkrátka nadšen a bylo to pro mě velmi příjemné setkání s lidmi, kteří vidí death metal hodně podobně jako já! Klobouk dolů za přístup k fanouškům!

NOMINON jsou kultovní, v undergroundu velmi oblíbení a jsou to neskuteční dříči. Když se podíváte na jejich diskografii, tak zjistíte, že jediný, kdo s nimi neměl splitko, tak je snad jen Láďa Křížek. Švédi jsou bezesporu undergroundový pojem, ikona. Datum vzniku v roce 1993 napovídá mnohé a tak bylo zase po nějaké době velmi příjemné set těchto maniaků zhlédnout. Kapela samozřejmě hrála s neskutečným odpichem, s energií, která dokázala strhnout. Na mě je jejich tvorba někdy až moc monotónní a stále stejná, ale takhle naživo je to spíš ku prospěchu věci. Jejich death/black/thrash metal má spolu s tunami špíny zkrátka neskutečné koule, hodí se skvěle k pivu a tanci. Nevidím na tom nic špatného a celý jejich koncert jsem si náležitě užil, ale pro mě byli vítězi večera předchozí CARDIAC ARREST (také mně v úvodu rozhodil basák, který jen tak z plezíru kopl jednoho fanouška poměrně hnusně do zad, měl chlapec štěstí, že to neprovedl mě, to bych si ho asi pěkně povodil).

Nominon

Byl to nářez, bylo to tlačící, mělo to drive, jen jsem se chvílemi přistihl, že se nedovedu příliš soustředit. Bylo to velmi dobré, ale ne vynikající. Legenda je legenda a požívá u mě samozřejmě velké vážnosti, ale čekal jsem trošku víc. Když jsem je viděl kdysi, ve svém „minulém death metalovém životě“, bylo to lepší (jestli se nepletu, tak to bylo turné s BENEDICTION někdy v roce 2008). Každopádně tentokrát to v Praze bylo taky velmi slušné (jen ten vokalista pořád působí jako takové přerostlé dítě). A stejně všechno nakonec lehlo popelem. Takže bylo vlastně vše v absolutním pořádku.  Old school death metal!

Následovalo loučení, tak trošku smutek, že nemůžeme kalit spolu s ostatními a nezbytná cesta do města piva. V Plzni jsem uléhal znavený, s bolavým tělem, ale s pocitem, že to zase stálo za to.

Návštěvnost byla ten večer tak akorát. Na pivo jsem se netlačil a všude se v pohodě dostal. Odhadem kolem 70 lidí (snad se nepletu). Opět a znovu chválím dodržování termínů (i když tentokrát lehký skluz byl). Nadšený jsem byl z čitelného a ne - přeřvaného zvuku.

Mr. Asphyx and Cardiac Arrest

Musím na závěr poděkovat všem, kdo mohou za to, že se tahle příjemná old schoolová taškařice v Praze odehrála. Samozřejmě hlavní dík patří organizátorovi Neonarcis. Užil jsem si to vrchovatě a budu se těšit znovu na další akci. Sledujeme vaše stránky bedlivě a jakmile se objeví něco, co nás nakopne a donutí se zvednout z domova, určitě vyrazíme znovu. Parádní old school fucking death metal večer!

FOTOGALLERY

author of photos - Asphyx

- for original size click on photos

- pro zvětšení klikněte na fotky

BELLIGERENCE

CARDIAC ARREST

NOMINON

FANS

Duzl and Cardiac Arrest

Mr. Asphyx, Duzl and Cardiac Arrest

Mr. Asphyx, Duzl and Cardiac Arrest

Mr. Asphyx and Cardiac Arrest

Mr. Asphyx and Dědek

Mr. Asphyx is ready for old school fucking death metal!

New CD Cardiac Arrest