UNLEASHED
– Dawn of the Nine
CD
2015, Nuclear Blast
Kráčím
pomalu, s napětím, našlapuji ale s jistotou. Přede mnou se
tyčí k zataženému nebi náhrobek. Do větru září v runách
vyvedený nápis SMRT. Celou noc jsem lovil s vlky, štvali jsme zvěř
až do úmoru, seděli v kruhu a čekali, kdo jí první
prokousne hrdlo. Jsme jedno tělo i duše. Mí ochránci, společníci
i věrní přátelé odcházejí do nedalekého houští. Tohle musím
zvládnout sám. Přišel jsem sem, na daleký sever, abych se
poklonil svému prastarému otci, pravému švédskému death metalu.
Tentokrát ho pro nás uchopili svým nezaměnitelným způsobem
legendární UNLEASHED. Pro mě jedna ze zásadních kapel, vždy
zajímavá, pokaždé jiná smečka, která se na předchozím albu
„Odalhaim“ vzepnula k neskutečnému výkonu. Tenkrát,
v roce 2012 našeho věku, koketovali s lehkým blackovým
odérem. Ten tentokrát zmizel a byl nahrazen spíše tradičnějším,
klasickým pojetím. „Dawn of the Nine“ pro mě bylo jedním
z nejočekávanějších alb roku. Mám na téhle skupině rád
schopnost složit mocné, studené skladby, které mi jsou schopny
vytvořit krystalky ledu v žilách.
Příběh
severu, plný vikinských bájí, pověstí, tajemna i samotné
přírody. Podobné propriety mi většinou připadají u metalu
jaksi legrační. Zde tomu tak není, Mr. Hedlund dokáže probíranou
látku uchopit velmi neotřele, po svém a umí mě svými texty
zcela pohltit. Pokud se rádi prokousáváte booklety, tak tady to
pro vás bude opravdová lahůdka. Ten příběh má neskutečné
grády, je zajímavý, čtivý. Muzika pak připomíná omleté
kameny na nějakém polozapomenutém oprýskaném severském útesu.
Na vaši tvář dopadají kousky ledu, smíchaného se slanou vodou.
Pálí, studí, hoří, chladí. Jako melodie, vytažené odněkud z
nekonečných lesů a plání Švédska. Hlavní devízou jsou pro mě
sóla (Mr.
Folkare is God!),
která dodávají všemu ještě větší punc tajemna. Připadají
mi jako nějaké razítko, vyrobené z toho nejčernějšího
ledu. Dopadne vám na holou kůži a pak už je vše stvrzeno. Jste
chyceni, vláčeni za spřežením sobů po sněhu. Drásají vás
větve starých stromů a když už se konečně ocitnete v zemi
čistoty a síly, jste jako u vytržení. Nejsou tady sice všemožné
technické vymoženosti, ale ženy jsou tu ještě stále ženami a
sveřepí muži nejsou zatíženi společenskými konvencemi. Stačí
nám oheň, krev a nová deska UNLEASHED. Víc k životu
netřeba.
Jsou
alba, u kterých se při poslechu třesu, abych se z nich už
konečně vypsal. „Dawn of the Nine“ jím je bezesporu. Nevím o
našem světě, jsem odtržen od reality, nevím, jestli jsem ještě
živý nebo už dávno v zemi nikoho. Potácím se po městě
s nepřítomným výrazem ve tváři. Jak by taky ne, když je
moje mysl někde daleko na severu. Mám rád desky, které mi dávají
všechno. Příběh, zapamatovatelné riffy (Fredrik s Tomasem se
zase překonávají), refrény, které si broukám spolu s kapelou.
Užívám si ty nálady, které cítím z každičkého tónu.
Jsem spolu s UNLEASHED klidný, přemýšlivý, pak náhle
rozzuřený až do nepříčetnosti, s plnou pusou zalykající
se krve. Marně se snažím zakrýt smutek, který se k nám
mužům nehodí, směju se, trápím, přemítám o světě. Ohně
zase plápolají a podobně postižení jedinci mi dávají
souhlasným kýváním najevo, že jsou na tom hodně podobně jako
já. Tady už to není o kritice, posuzování počtu pohybů na
hmatníku, ale o prokletí, kdysi u „Where No Life Dwells“ (1991)
vyřčeném. UNLEASHED se vrátili v kruhu zpět, na samý
začátek své tvorby, jen doplnili dnešní zvuk a jsou o zkušenosti
mocnější, krutější a chladnější.
Fascinuje
mě, co dokáže ze sebe kapela, která by měla být dávno mrtvá,
vykřesat za desky. UNLEASHED už dávno patří mezi vznešené
šlechtice řádu severského death metalu. Působí zdánlivě
nenápadně, nikam se netlačí, ale pak přijdou a rozmetají vše
na padrť jako Thorovo kladivo. Cítím sílu, pokoru, vznešenost,
samotné peklo. Tentokrát je studené, jako vodopády zamrzlé řeky.
Bolí a chladí zároveň, naléhá a láká. Podléhám. Bez
připomínek, bez rouhání. Pokorně poklekám před náhrobek,
spínám ruce v bezbožné křeči, modlím se čelem ke zmrzlé
půdě. Budu si pamatovat prokřehlá kolena, vítr ve vlasech, šepot
z onoho světa a nekonečnou smyčku pravého nefalšovaného
vikinského kovu. Když vkládám „Dawn of the Nine“ znovu do
přehrávače, stávám se poutníkem, hledačem dávných předků.
Cítím propojení hudby, mrazu a smrti. Stále a znovu se ptám. Kde
je nyní váš Bůh? Odpověď se sama nabízí. Je na této desce.
Zakletý, spoutaný v kusu ledu. Pojďme se znovu vydat na
dlouhý výlet nekonečného lidského soužení. Smutněme, radujme
se, trpme, stejně nám nebude nikdy odpuštěno. Smrtící metalové
album, o kterém si troufám tvrdit, že není z tohoto světa!
Králové švédského death metalu opět promluvili! Mocně, studeně
a hlasitě!
Asphyx
says:
UNLEASHED
are
for a
long
time
among
the
noble
aristocrats
of the Kings of Nordic
death
metal order. They
look
inconspicuous,
they don't
push
anywhere,
but
if they are coming, they will blow all into pieces
like
Thor's
hammer. I
feel the power,
humility,
nobility, hell.
When
I
put
"Dawn
of
the
Nine"
back
into
the
player,
I
become
a
wanderer,
hunter
of ancestors.
I
feel
the
combination of music,
ice and death.
I ask again and again.
Where
is
your
God
now?
The
answer
offers
itself. It´s
on
this CD.
Enchanted,
tied
in
a
block of ice.
About this deadly
metal
album,
I can
say,
it isn't from
this world!
Swedish
death metal
kings
have
spoken
again!
Mighty,
cold and loud!
Seznam
skladeb:
1. A New Day Will Rise
2. They Came to Die
3. Defenders of Midgard
4. Where Is Your God Now?
5. The Bolt Thrower
6. Let the Hammer Fly
7. Where Churches Once Burned
8. Land of the Thousand Lakes
9. Dawn of the Nine
10. Welcome the Son of Thor!
Čas:
44:52
Sestava/band:
Johnny
Hedlund – Bass / Vocals
Tomas Olsson – Guitars
Fredrik Folkare – Guitars
Anders Schultz – Drums
Tomas Olsson – Guitars
Fredrik Folkare – Guitars
Anders Schultz – Drums
