Minirecenze/minireview - PARADISE LOST - Maximum Plague (2015)

PARADISE LOST - Maximum Plague

CD kompilace 2015, Metal Hammer

PARADISE LOST letos vydají (v červnu) velmi očekávanou, novou desku. Jako předkrm nám spolu s časopisem Metal Hammer připravili kompilační ochutnávku. Je sice pravda, že podobné počiny se dají odsoudit několika slovy o tahání peněz z fanoušků, ale tentokrát bych to viděl trošku jinak. Vždycky, když má vyjít další album některé z mých oblíbených kapel, začínám se pídit po starších nahrávkách, vyzobávám si do auta nějaké ty mp3 a vůbec se snažím dostat do "nálady". Bývá pro mě pak snazší se ponořit do novinky a napadají mě lépe slova, kterými se snažím vyjádřit své pocity z nahrávky. PARADISE LOST sice vybrali na kompilaci i skladby, které mi zase tolik nevoní, ale nevadí to. Alespoň si uvědomím, že i mí oblíbenci procházeli obdobím, které jsem zase tolik nemusel a chystal jsem se nad nimi dokonce zlomit hůl. Novinka má být víc old schoolová, což s povděkem jako fanoušek kvituji. Jsem napnutý k prasknutí, ukázky zatím znějí slušně. Těším se moc. A tu dobu dlouhého čekání mi "Maximum Plague" "zkracují" velmi dobře. Pro fanouška povinnost, pro ostatní asi zbytečné. Padá na mě smutek a nechávám se unést někam na Britské ostrovy, na ponurá blata. Už aby tady novinka byla. 

Asphyx says:

Compilation album for all loyal fans! The obligation for all the devotees, who likes PARADISE LOST! CD for all, who are waiting for the new album!

Skladby/songs:

1. No Hope In Sight
2. Punishment Through Time
3. Mortals Watch The Day
4. So Much Is Lost
5. Remembrance
6. Gothic
7. Enchantment
8. Tragic Idol
9. Never For The Damned
10. Rotting Misery

Čas: 52:39

http://www.metal-hammer.de/

http://paradiselost.co.uk/

https://www.facebook.com/paradiselostofficial?ref=ts

https://plus.google.com/106569424432104577014/posts

Recenze/review - REVOLTING – Visages of the Unspeakable (2015)

REVOLTING – Visages of the Unspeakable

CD 2015, F.D.A. Rekotz

„Železná panna je považována za jeden z drsnějších mučicích nástrojů. Základem je železná (popř. dřevěná) vnější konstrukce, která se podle potřeby dala otevírat a zavírat. Základním prvkem působení bolesti jsou železné ostny umístěné ve výšce trupu.“

Podle některých historiků sice nebyla železná panna nikdy jako mučicí nástroj použita, prý se dokonce jedná o výmysl někde z období romantismu. Nevím, ale pokud si představím, že bych seděl uvnitř a čekal, že mě protnou ostré nabroušené hřeby, asi bych raději sám stresem a strachem zemřel. I když zase na druhou stranu, třeba poslední album švédských REVOLTING se tomuto způsobu techniky získávání informací z obviněných hodně podobá. Tam, kde v železném monstru útočí ostré hroty ostnů, sekají pánové svými riffy neméně krutě. Hlava je mi utahována pomocí obrovské kanonády železných úderů bicích a Roggův nekompromisní vokál mi proniká až někam do morku kostí. Klasika, tradice, poctivost. Síla, energie a elegance. To jsou slova, která charakterizují novinku asi nejlépe.

Venku je dusno a maso, pohozené kousek od našeho domu zase pěkně zahnívá. Jsou v něm ostatky klasického švédského death metalu, tentokrát v „Rogga Johansson stylu“. Tenhle nezmar má sice svoje riffy poslední dobou navzájem velmi podobné, ale také má pořád dostatek soudnosti, aby nevypustil ven nedodělek. Některé desky poslední doby (jako třeba THE GROTESQUERY, PAGANIZER, RIBSRPEADER, DOWN AMONG THE DEAD MAN), asi od sebe rozezná opravdu jen znalec jeho tvorby, ale pokud máte tohohle kytarového dělníka rádi, budete spokojeni jako já. Líbí se mi, že každé album z jeho dílny je díky spojení s různými muzikanty lehce jiné. Já vím, že to mnozí z vás nepoznají, jenže já mám rád to propojení klasického „nářezového“ death metalu s ladnými a chladnými melodiemi. Vím sice dopředu, co očekávat, nejsem překvapený, ale přesto si užívám do sytosti.

Recept, který REVOLTING používají při své tvorbě, není ničím novým. Spíše se jedná o dlouhými léty prověřené návody na to, jak rozpoutat někde v klubu pěknou melu. Pánové se s tím moc nemažou, o nějaké progresi nebo nedej Satan změně stylu, se nám může nechat jenom zdát. Je to tak dobře. REVOLTING jsou takovou jistotou. Neochvějní ve své kdysi vytyčené cestě. Mám to nastavené tak, že pokud dostanu chuť na něco z dílny mistra Roggy, tak si vyskládám jeho desky hezky do řady a pak podle momentální nálady některou zvolím. Mám ve své sbírce i mírně nepovedené kousky, ale jinak si nemůžu stěžovat. Pod pomyslnou laťku mého žebříčku kvality nikdy vyloženě neklesl. Moje chutě jsou zkrátka takto nastavené. Nic s tím neudělám a i když vím, že už nám asi tahle severská parta nepřinese nic nového, vždycky si ji rád poslechnu. Velkým plusem je, že si při společných setkáních krásně odpočinu a vyčistím si hlavu.

„Visages of the Unspeakable“ je klasickou ukázkou dobrého severského řemesla. Na této desce najdeme vedle sebe studené, mrazivé melodie a tradiční švédské nářezy. „Rogga styl“ hry na kytaru, morbidní témata skladeb a velmi dobrý zvuk dělá z tohoto alba další kousek do sbírky každého, kdo téhle kapele propadl. Pro všechny fanoušky old school swedish death metalu povinnost! REVOLTING jede jako death metalový buldozer, který nelze zastavit! Album, které vám rozdrtí vaše kosti!

Asphyx says:

"Visages of the Unspeakable" is a classic example of good Nordic craft. On this record we find a cold, frosty melodies and traditional Swedish beating next to each other. "Rogga style" of playing the guitar, morbid motives of songs and very good sound make from this album the next piece in the collection of everyone, who became addicted to this band. For all fans of old school swedish death metal the obligation! REVOLTING goes like death metal bulldozer that can not be stopped! An album that will crush your bones!

Seznam skladeb:

01. Shunned To The Shadows
02. The Whispers Of The Hanged
03. Fathoms Unto Forever
04. Dagger-Clawed Chaos
05. Bloodkurdle
06. Severed And Blessed
07. Riddled With Worms
08. Caverns Of Ancient Horror

Čas: 33:39

Sestava/band:

Grotesque Tobias – basa

Mutated Martin – bicí

Revolting Rogga – zpěv, kytara

http://www.facebook.com/pages/Revolting/144322252254789

http://myspace.com/revoltingdeath

http://www.reverbnation.com/revolting
http://www.fda-rekotz.com/

Recenze/review - BETRAYER – Infernum in Terra (2015)

BETRAYER – Infernum in Terra

CD 2015, Mystic Production

„Nabodnutí na kůl je jedna z nejbrutálnějších a nejkrutějších forem usmrcení. Oběť je naražena na kůl a pověšena ve svislém směru. Vlastní vahou tak zaráží kůl dále do těla. Tato smrt může v případě, že je kůl šikovně nabodnut tak, aby se vyhnul životně důležitým orgánům, trvat celé dny. Smrt nastává v důsledku poranění životně důležitých orgánů (rychlá smrt, lepší varianta), nebo vnitřním krvácením, dehydratací a udušením (pomalá strašlivá smrt, horší varianta).“

Při pročítání technik různých poprav se mi občas stává, že odvracím hnusem zrak. Jenže pak si chvílemi krvelačně říkám, že některým obzvlášť krutým vrahům bych to asi i přál. Já vím, nejsme ve středověku, jsme postiženi humanismem, jsme o hodně „prý kulturnější“, vyspělejší, odpouštíme, „nejsme jako oni“. Tohle já všechno moc dobře vím. Když se ale jen na moment pokusím vcítit do mysli obětí a jejich pozůstalých, osobně bych se pak někdy s chutí chopil ostření kůlu. Možná jsem krvelačný a asi bych nebyl dobrým soudcem, ale zkrátka to tak cítím. Polští BETRAYER jsou na tom hodně podobně jako já. Také ctí opravdovou krutost smrtícího kovu, jsou poctiví ve své „práci“, servírují nám oko za oko, zub za zub. Jedná se o hudební výlet do osmdesátých a devadesátých let, kdy opravdu cítíte syrovost tehdejší muziky, její energii, upřímnost. Možná právě proto mě jejich nová deska navedla v mysli až někam do středověku, kdy jsem se několikrát stal svědkem jedné z nejkrutějších poprav.

Původně thrashová smečka se časem zhlédla v death metalu a uchopila ho stejným způsobem jako třeba takoví SINISTER, DEICIDE, MORTIFY (Polsko), MORBID ANGEL. To samozřejmě za obrovského přispění vlivů čerpaných u válečníků SODOM. Zkrátka, pokud máte rádi death a thrash v jeho starší podobě, rozhodně neprohloupíte. Budete několikrát naraženi na kůl, vašimi vnitřnostmi budou pronikat ostré hroty riffů, umřete v šílených bolestech. Na dnešní dobu jsou BETRAYER málo brutální, postrádají potřebnou „chtěnou“ techniku a vůbec působí spíš jako takový zatuchlý, chudý, plesnivý příbuzný. Novým kouskům staré psy ale netřeba učit, lepší je nechat je kousat v jejich stylu. Kapela si datuje vznik někam až do roku 1989 a letošní deska je jejich teprve druhou v pořadí. Jinak mají ve své diskografii jen samá splitka, dema a kompilace.

Letos se pánové ze širého Polska vrátili v plné síle. Některé momenty jsou sice už na dnešní dobu až příliš provařené, mladší posluchače už asi neudrží u přehrávačů, ale je nutné si uvědomit, že tady tvořili staří pánové, ne mladí, nevyskákaní nováčci. BETRAYER přistupovali k novým songům rozvážně, nebáli se je pořádně propracovat, sázejí spíš na zapamatovatelnou, jednoduchou melodii, na tlak, na energii. Ne vždy se jim to daří na sto procent, ale jako celek je „Infernum in Terra“ poctivě hozenou rukavicí do ksichtu všem milovníkům old school death metalu. Nahrávku jsem si dával často a s chutí, užíval jsem si jednotlivé skladby, proplétal se jimi, masakroval jsem svoji mysl náloží krutosti. Nebylo vždy lehké všechno vstřebat, mnohdy jsem se musel několikrát vracet, občas jsme spolu s albem dokonce bojovali, ale nakonec zvítězila vzájemná přitažlivost. Pokud mě kapela přesvědčí, jsem pak hodně věrným posluchačem. Poláci si mě podmanili, stejně jako to dělají dominy se svými submisivními jedinci (hergot, to je zase přirovnání).

„Infernum in Terra“ je hodně syrovým, drsným albem pro všechny příznivce starých pořádků v death metalu. Během poslechu jsem byl mnohokrát naražen na kůl ukovaný z těch nejdrsnějších riffů, moje srdce bylo prokleto peklem a smrt chodila zase blízko kolem mě. Staří psi zase jednou ukázali své plesnivé zuby. Parádní deska!

Asphyx says:

This is a honest musical trip into the 80^th and 90^th , you can really feel the cruelty of music from that time, its rawness, honesty. "Infernum in Terra" is very raw, rough album for all fans of the old order in death metal. When I was listening, I was often hit against a stake forged from the roughest riffs, my heart was damned to hell and death walked past me again. Old dogs showed their rotting teeth once again. A great album!

Seznam skladeb:

1. Intro
2. Evil Divine
3. Strike the Earth
4. Demonrise
5. Blasphemous Me
6. Eternal Oblivion
7. Repent
8. Burn with Me (Fire)
9. Beware
10. Touch of Azazel

Čas: 36:25

Sestava/band:

Piotr „Berial“ Kuziola – basa, zpěv

Piotr „Vjader“ Majka – bicí

Krzysiek Tubaja – kytara

Slawek „Mokry“ Tomkiewicz - kytara

http://www.betrayer.pl/

https://www.facebook.com/BetrayerOfficial

http://www.mystic.pl/

Recenze/review - GOUGE – Beyond Death (2015)

GOUGE – Beyond Death

CD 2015, Hells Headbangers Records

Čím jsem starší, tím víc jsem schopen rozpoznat zlo. Jsem jako ohař, který cítí vzdálenou kořist. Vnímá, když se začne dít něco špatného, je napnutý a připravený k lovu. Žiji v předtuchách. Zvykl jsem si, za ty roky je člověk už otrlý. Co mě ale neustále dokáže překvapit, tak jsou nenávistné škleby za hezkou tváří. Lidé, vystupující rázně, mile. Oblíbení mezi ostatními ukrývají pod krásnými slupkami pokřivené charaktery. Jak stárnu, tak se učím, často dávám raději na první pohled, na pocit. Zajímavé je, že mnohdy jako jediný už dopředu vnímám černou auru, vznášející se kolem hrané přívětivosti. Není lehké s tím žít. Naučil jsem se nehodnotit, naučil jsem se být jen pozorovatelem, který kráčí okolo a „zasahuje“ jen ve chvílích, kdy už jde opravdu do tuhého. Říkají, že jsem se měl stát knězem, lidé se mi rádi svěřují, až připomínám houbu, nasáklou špatností. Ta musí také někdy ven. Občas už nepomáhá fyzické cvičení, ani odpočinek v přírodě. Pak nastupuje hudba, zlá, špatná a ošklivá, které jakoby ze mě všechno vytáhla, vylouhovala a spláchla veškerou černotu do podzemí. Nevím, jak se mnou jednou zúčtují u posledního soudu, ale zatím mi nezbývá nic jiného, než chodit po tomto světě a nasávat hříchy.

Norští death metalisté GOUGE jsou na tom hodně podobně jako já. Také mi přijdou doslova nasáklí zlobou, také popisují ohavnosti, kterých je dnešní „technologicky vyspělý a inteligentní člověk“ schopen. Otevírají staré křivdy, procházejí se mezi odkrytými hroby, nementorují, nevyzývají k boji, ale jen popisují a zaznamenávají. Jako prostředek pro tuto „bohulibou“ činnost si vzali starý dobrý plesnivý death metal. Ten se zdá pro jejich tvorbu nejvhodnější. Dokážou díky němu vyjádřit svoje nejniternější pohnutky, zážitky z pekla, i smutek, vznášející se nad hřbitovní zdí. Letos pánové přicházejí s pořádně prohnilou prvotinou. Je okázalým výletem do starých časů, do dob, kdy jsme ještě nebyli navzájem mezi sebou propojeni všemocnou sítí. Tenkrát se muselo zlo ještě doručit osobně, nestačilo jen několik kliknutí myší. O to víc bylo vše poctivé, upřímné. Nechci sice dopadnout jako starci, sedící před obchodem a nadávající na dnešní svět, ale poslední dobou zkrátka nějak podvědomě cítím, že se vše hrozně rychle mění. GOUGE se tomuto trendu zcela vyhýbají.

GOUGE letošní desku nabouchali v tom nejvěrnějším death/thrashovém stylu. Jejich přístup připomíná slavné DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS, staré DEATH, POSSESSED, MASTER. Album je tak vhodné spíše pro starší ročníky posluchačů nebo pro ty, co se zhlédli ve znovu se vzpínající retro vlně. Norové přistupují ke všemu značně „punkově“, s ničím se moc nemazlí a i když na mě vše působilo občas lehce monotónně, nakonec jsem do „Beyond Death“ s chutí pronikl. Nejedná se sice o nic světoborného, spíš bych si troufal tvrdit něco o „obyčejné“ desce, jenže to nějak nevadí. Když totiž slyším to nadšení a energii, jsem po několika minutách stržen, mám sto chutí vyrazit dveře z pantů, utéct z práce a začít žít životem nespoutaného rebela (smích). Podobná hudba mi dává svým způsobem alespoň kousek svobody. Mohu spolu s jejich muzikou na chvíli uniknout z toho kolotoče, který člověk zažívá každý den v práci.

Naučil jsem se pohybovat mezi stíny. Cítím a vnímám sice všechnu tu negativní energii, prýštící z některých lidí, ale procházím skrze ni, jako duchové zdmi. Nahlížím spolu s GOUGE za oponu, odhaluji pravé tváře pokrytců. V rytmu death metalu a thrashe vyzývám ty největší „zlouny“ k tanci a předpovídám jim zářnou budoucnost. Zdá se a je to potvrzeno historií, že boží mlýny sice melou neustále a s jistotou, jen se občas na nějakou dobu zaseknou. Je potřeba je popostrčit, promazat špínou a pak teprve začnou znovu fungovat s krutou přesností. Norští death metalisté se klidně mohou hned teď, se svoji prvotinou, stát dozorci v téhle boží mlýnici. Zní totiž, jako by ji nahrála parta zkušených matadorů a ne dvojice „začínajících mladíků“. Death metal je sice na „Beyond Death“ zpuchřelý jako stará víka dlouho hnijících rakví, ale to myslím nikomu vadit nebude. Pokud máte tedy chuť na malý, poctivý výlet do historie, buďte vítáni. Uvidíte na něm to nejniternější zlo, kterého jsou lidé schopni. Tohle vám žádná cestovní kancelář nenabídne. Parádní, špinavý death metal!

Asphyx says:

Gouge recorded this album in the most faithful death / thrash style. Their attitude reminds me of famous acts like DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS old DEATH, POSSESSED, MASTER. The album is therefore more suitable for the older generation of listeners or for those who have watched the reemerging of the retro wave. Death metal music on "Beyond Death" is like an old moldy lid of coffins kept for a long time but I think that will not bother anyone. Thus, if you have a taste for small, honest journey into the history then your  welcome to try out this release. Terrific, dirty death metal indeed!

Seznam skladeb:

Wretched Passion

Breath of the Reaper

I Smell of Rotten Death

Blood Feast

Putrefaction

Butcher Attack

Morbid Curse

Malady Macabre

Uncontrollable Madness

Chaos and Horror

Devil´s Debt

Beyond Death

Čas: 29:59

 

Sestava/band:

Herman Holen – Drums

Christoffer Bråthen – Vocal, Guitar and Bass

Jonas Bye - Bass (live)

https://www.facebook.com/GOUGE.NEKRO

http://www.hellsheadbangers.com/

https://hellsheadbangers.bandcamp.com/album/beyond-death

Recenze/review - ENTRAILS - Obliteration (2015)

ENTRAILS – Obliteration

CD 2015, Metal Blade Records

Tato recenze je volně inspirována filmem Spalovač mrtvol.

„Dáš si rakvičku nebo věneček?“

Natahuji do nosu vůni své podzemní kobky. Moje chřípí se chvěje. Těla, ležící kolem mě v úhledném kruhu se usmívají. Nebo mi to tak alespoň přijde. Spousta mých myšlenek je asi pro obyčejné smrtelníky nepřijatelná, ale kdo mi řekne a podepíše se krví pod to, co je ještě normální a co úchylné? Kdysi jsem si pouštěl ke své práci vážnou muziku. Jenže říkali, že je to klišé. Svým způsobem bylo. Hledal jsem tedy mezi hudbou nějakou, která mě dovede navnadit a zpříjemnit mi můj krutý úděl. Našel jsem. Švédský death metal se zdál být více než vhodný. Je také studený, nepostrádá energii a naději. Tu potřebuji nejvíce. Jsem pohlcen, ztracen, jsem převaděčem do země stínů. Novinku ENTRAILS jsem si ihned oblíbil, byli mi jako vážení členové cechu severského smrtícího kovu vřele doporučeni samotným rohatým.

„Co abych tě drahá, oběsil.“

Tančím po dokonale uklizených dlaždicích, kroutím se do rytmu klasického death metalu, občas se přečísnu svým věrným hřebenem, sem tam někoho ze svých svěřenců pohladím. Riffy jsou chladné, jako tváře pozůstalých, kteří sem občas zavítají. Dívají se na mě podezřele, jsou vtíraví, narušují tu překrásnou atmosféru výparů formaldehydu. ENTRAILS patří mezi staré skupiny, nedávno znovuzrozené. Vždycky vydávali dobrá alba, nikdy nesešli z pravé cesty. Jsou stejní jako já, věrní a poctiví ve smrti. Jejich tvorba je sice stále „stejná“, ničím nešokují, ale alespoň jsou mi jistotou, pevným bodem ve vesmíru. Záchytnou stanicí plnou rozdrcených umrlčích obličejů, světem bez svědomí. Letos jsou opět tradiční, nekompromisní ve své práci i hudbě. Nepřekvapivost dohánějí nadšením, poctivým řemeslem, parádním mrazivým zvukem. Netřeba si zoufat nad nedostatkem progrese. Zde se hraje pro nás, pro mě, pro všechny nemrtvé.

Karel Kopfkingl: „Nikdo nebude trpět. Spasím je všecky.“

Můj svět je jiný než ten váš, protknutý sluncem. U mě jen tak paprsky poskládané ze svazků světla neuvidíte. Znám jenom tmu, zimu a smrt. Umírám pokaždé se svými svěřenci, doprovázím je na jejich poslední cestě. Jsem průvodcem, vyslancem ze země stínů. ENTRAILS jsou mi velmi dobrými pomocníky. Nebojí se vzít do ruky své elektrikou prodchnuté nástroje a rozdrtit stehenní kost takovým způsobem, že vás z toho zvuku bude mrazit až v zádech. Chřestí se o závod, odjišťují se imaginární granáty plné energie, utíká se v rytmu severské čtverylky. Těch nálad, pocitů a obrazů, které při poslechu mívám, je nespočetné množství. Pokud máte, stejně jako já, rádi „classic old school swedish death metal“, budete na vrcholu blaha. Jestli ne, tak raději táhněte do pekla.

„Nic není v životě jisté jenom smrt.“

Ano, je tomu zajisté tak. Smrt je jako axiom, jasně daná věc, nevyhnutelnost. Máme z ní strach, odpočítáváme si každou minutu, jsme prokletí nekonečnou věčností. Jsou kapely, které se dokážou k téhle dámě s kosou přiblížit, definovat ji, předat její poselství. ENTRAILS jsou jedněmi z vyvolených. Pomocí dávno známých a ověřených postupů umí v mé hlavě a uších vyvolat pocity srovnatelné snad jen s pradávnými pohřby nevěřících. Kolem se procházejí stíny z obrazů nás samých, dávno zemřelých, rytmus je zběsilý a chladný zároveň. Ano, takto to mám rád, tady jsem na vrcholu svého death metalového Olympu. Klasika, ale zahraná s přehledem a grácií. Zase je na nějakou dobu co poslouchat. Jsem nadšen z prolínání nářezu a pomalých, naléhavých melodií. Užívám si hlasy z onoho světa. Na téhle desce může klidně být nálepka švédské kvality a nápis: “Vyrobeno v záhrobí!“ Kult!

Asphyx says:

ENTRAILS are one of the chosen. By using well known methods they can cause feelings in my head and ears comparing perhaps with the ancient funerals of pagans. There are lots of moods, feelings and images that I get when I'm listening. If you love, like me, "classic old school swedish death metal", you'll be beatific. If not, go into the hell. The classic, played with insight and experience. I am excited from beating and slow, urgent tones. I enjoy the voices from the other world. This album can have a label of Swedish quality and the sign: "Made in the grave!" Kult!

Seznam skladeb:

01. No Cross Left Unturned
02. Epitome of Death
03. Beyond the Flesh
04. The Grotesque
05. Obliterate
06. Skulls
07. Midnight Coffin
08. Bonestorm
09. Abyss of Corpses
10. Re-Animation of the Dead

Čas: 41:56

Sestava/band:

Jimmy Lundqvist - Guitars
Joakim Svensson - Vocals/Bass
Pontus Samuelsson - Guitars
Adde Mitroulis - Drums

http://www.metalblade.com/entrails/

http://www.metalblade.com/us/

https://www.facebook.com/Entrails666

http://www.youtube.com/user/entrailsswe

http://myspace.com/entrailsreborn

Minirecenze/minireview - FAITH NO MORE - Sol Invictus (2015)

FAITH NO MORE - Sol Invictus

CD 2015, Ipecac Recordings

Na FAITH NO MORE mi bylo vždycky sympatické to, že si hráli jak chtěli. Neohlíželi se na právě probíhající trendy a šli si svojí cestou. Uběhlo dlouhých osmnáct let od posledního dlouhohrajícího alba "Album of the Year" a i když mi nepřišlo vyloženě zlé, nijak jsme si do oka nepadli. Letos je to jiné. Novinka ve mě evokuje vzpomínky na dobu mých mladých let, kdy jsme byli překvapeni dokonalým vybroušeným klenotem "Angel Dust" (u songů z tohoto skvostu se tenkrát balily ženský asi nejlépe!). Pánové, jakoby pokračovali tam, kde kdysi přestali. Jsou opět svěží, polití živou vodou, sví, s neskutečnými nápady. Chemie opět zafungovala a najednou tu máme před sebou skoro ve 40 minutách rozložených deset songů, které obstojí klidně i samostatně. Jsem hodně pocitový posluchač a tentokrát mám chuť tančit. Já vím, je to asi hodně veselá představa, ale tyhle rytmy mě jednoduše nenechávají v klidu. Nebudu nahrávku podrobně rozebírat na malé kousky (to za mě udělají páni kritici), ale vězte, že jsem nenašel jediné slabé místo. Poslouchám a píšu dnes sice trošku o jiné muzice, ale do zakouřených pajzlů (kde jsou podle mě FAITH NO MORE stejně nejlepší a  nejjistější), se vždycky rád vracím. Nejvíc se mi líbí právě ty klidnější polohy, kdy krásně vynikne až pochmurná nálada. Z desky stříká určitý jiskrný neklid na všechny strany. Kapela nemusí nikomu nic dokazovat, album je nahrané s obrovským nadhledem, čiší z něj pohoda a zároveň drásá jako ostře nabroušený dráp. 

Nad hlavou se trhavě točí porouchaný větrák. Přes dým není skoro vidět na bar. Whiskey, cigarety a dámy s pochroumanou minulostí jsou mi velmi milou společností. V téhle atmosféře se pohybují FAITH NO MORE s jistotou gentlemanů a přehledem těch nejprotřelejších "floutků". Mozek, vypálený jako nová americká komedie o třech pokračováních, zmatené výkřiky starců v domově důchodců, čas, odpočítávající nám poslední minuty do konce pracovní doby. Stovky obrazů, spojených v nějaký ztřeštěný film. "Sol Invictus" ve mě probouzejí spoustu představ, vzpomínek a nálad. Znamená to pro mě, že se jedná o velmi dobré, emotivní album. Tolik můj verdikt, který se bude ale díky pestrosti nahrávky postupně měnit a vyvíjet (samozřejmě k čím dál lepšímu pocitu!). Vynikající deska!

Asphyx says:

The disquiet splashes around all sides. The band has to prove nothing, the album is recorded with a great insight, the comfort can be felt and at the same time it is scratching like a sharp claw. "Sol Invictus" give me a lot of ideas, memories and moods. It means, it is a very good emotional album. This is my verdict, that will be changed and progressed. Excellent album!

http://www.fnm.com/

https://www.facebook.com/officialfnm?ref=ts

http://ipecac.com/

Rozhovor/interview - FATALITY - Hrajeme a skládáme hudbu, která nás baví, na které jsme vyrostli a která nás samotné oslovuje!

FOR ENGLISH PLEASE SCROLL DOWN!

czech version

Ave FATALITY! Máte už nějakou dobu venku novou desku s názvem „Bloody Hate“. Jak se na ní díváš teď, s lehkým odstupem? Vím, že to není příliš oblíbená otázka, ale kdybyste měli možnost, doladili, změnili byste něco? Jaké jsou vůbec ohlasy od fanoušků, jak jste dopadli v recenzích a jak se album prodává?

Satan: Změnil bych pouze barvy hlasu, CD jsem nazpíval hodně growlingově, ale na koncertech používám víc výšky.  Z mého pohledu jsou ohlasy fanoušků skvělé, což je pro nás nejdůležitější.  Co se týče recenzí …… no jak to říct, většina velice kladných, pouze dvě se objevily s negativním výsledkem. U těch negativních se k nám doneslo, že minimálně jeden z recenzujících naše CD vůbec neslyšel.

První, čím deska zaujme, je skvělý obal od Jaromíra „Deathera“ Bezruče. Jakým způsobem probíhala spolupráce? Celý booklet je protkán příběhem vraha a jeho obětí. Kdo s tím nápadem přišel? Posílali jste třeba Deatherovi dopředu nějaké songy pro inspiraci nebo jste vybírali z již připravených prací?

Satan: Původní Jardův návrh byl odvozen pouze od vizuální stránky mé masky, která se objevila na přebalu CD. S tím jsme se moc neztotožnili. Proběhla komunikace ohledně obsahu textů a pak už se otevřela krásně morbidní Jardova mysl, která nás zasypala nápady, a společně jsme vše doladili k oboustranné spokojenosti. Jedinou věc, kterou jsme po Jardovi vyžadovali, bylo zabarvení obalu do ruda.

Osobně se mi hodně líbí syrový zvuk Studio Kwlsound Design. Kdo stál za výsledným mixem a masteringem? Při poslechu jsem si zavzpomínal na stará alba INTERNAL BLEEDING. Na české poměry hodně surové, kruté a chladné. Na druhou stranu, četl jsem něco i o tom, že je to moc velký „old school“.  Jak to vidíte vy?

Maris:Tak za vším stál Igor Mores, na začátku jsme si řekli naši představu o zvuku a Igor se snažil toho docílit. Mám rád old school, je mi k srdci nejblíže, takže to vidím pozitivně. Prostě každému se nezavděčíš, děláme muziku, jak  cítíme my.

Snem každé kapely je vyrazit i za hranice. Death metal je zrovna styl, kterému v Čechách zase tolik pšenka nekvete. Máte po těch letech (od roku 1992) vytyčený nějaký směr, metu, kam byste se chtěli dostat? Pro někoho je to nějaký větší festival řekněme v Německu. Jiný se chce dostat k Nuclear Blast. Jak je tomu u vás?

Maris:Tak nemáme nic vytyčené, určitě zahrát si venku a dostat se do podvědomí i v zahraničí a dostat se pod dobrou nahrávací společnost, co pro kapelu něco udělá, je snem každého muzikanta. Chtěli jsme se vždy dostat na Brutal Assault, to se nám ale bohužel nedaří. Tak uvidíme, co se nám podaří v budoucnu. Hlavně chceme koncertovat a dostat se na české scéně do povědomí.

Už jsem zmínil, že v dnešní době můžete být označováni nálepkou „old school death metal“. Podobnou muziku dnes poslouchají lidé, kterým je buď okolo třiceti nebo víc. Někdy si říkám, že na koncertech to vypadá jak na srazu starších a pokročilých. Co ale mladá generace? Myslíš, že jim může vaše hudba něco říct? Doba se hodně změnila. Stahují se MP3, nosiče se nekupují. Museli jste třeba nějak změnit přístup?

Satan: :D :D si teď připadám jak stařec nad hrobem. Ne teď vážně. Hrajeme a skládáme hudbu, která nás baví, na které jsme vyrostli a která nás samotné oslovuje. Na koncerty chodí asi všechny možné generace, pařil na nás dokonce 60-letý pán a vedle něj 15-letý kluk. A tím pařením opravdu myslím kroucení hlavou :D V první chvíli jsem myslel, že je to jen recese. Ale ten pán za mnou po koncertě přišel a řekl mi: „Byli jste super!“ Pro mne neskutečně hřejivý pocit.

Je pravda, že mladou generaci spíš berou novější styly jako Metal Core, Grind Core,atd. Ale jsou i výjimky, které na naše koncerty chodí pravidelně a o to víc nás to těší. Přístup jsme příliš nezměnili, pořád je pravidlem, že kapela je živa z prodeje CD a merchandise. Prostě je to nejen pro nás jediná možnost, jak si vydělat na další CD, pořádání akcí atd.

Jste na české poměry poměrně hodně koncertující kapelou. Pocházíte z Brna. Zajímalo by mě, jak vidíte akce z vašeho pohledu. Přijde mi, že jsou oblasti, kde lidé chodí hodně a někde nepřijde skoro nikdo. Kde se FATALITY daří a kam se rádi vracíte a jsou místa, kde už koncertovat nikdy nechcete?

Maris: Musím upřesnit to, že z Brna jsou jen dva členové zbytek je z okolí Brna. Co se týče koncertů, tak nějaké jsou, ale nemyslím, že jich je hodně. Jinak máš pravdu, že jsou oblasti, kde lidi chodí na akce což je Brno a Bruntál, to jsou místa, kam se rádi vracíme a kde máme naše fans. Tam kde je menší návštěvnost, tato muzika nefrčí, ale místa kde bychom asi nechtěli už hrát, nemáme.

Jako kapela jste složeni z muzikantů různého věku. Nedochází u vás k názorovým třenicím, co a jak hrát? Některé smečky fungují stylem, že mají ve svém středu jednoho „šéfa“ a ten má hlavní slovo. Jiné jsou zase „demokratické“. Jak jsou na tom FATALITY?

Satan: Středobodem FATALITY je rozhodně Maris, ale v žádném případě jako diktátor :D Do kapely dává rozhodně z nás všech nejvíc. Jak nápady, tak duševně i fyzicky. Prakticky se všemi nápady přijde on a pak už je to čistě o diskuzi, co použít a co ne. Hudbu dělá přes 20 let a vždy s přehledem zvládá přijít s něčím novým a zároveň se nebrání nápadům ostatních. Myslím, že je to naprosto vzorný příklad leadera kapely.

Líbí se mi, že nezapomínáte na vizuální stránku a nebojíte se jít i do klipů. Jeden povedený, poskládaný z fotek a ukázek z koncertů je ke skladbě „White Lace“. Někde jsem četl, že chystáte ještě zbrusu nový kousek k songu „Ted Bundy“. Nikde jsem klip ale nenašel. Jak jste na tom s jeho přípravou, případně, kde lze tenhle kousek vidět?

Satan: Tak chválu na „White Lace“ rád slyším, dělal jsem ho já a vzhledem k tomu, že to byla moje prvotina, strávil jsem u toho strašně moc času. A těch nadávek co lítalo :D :D

Ted Bundy už bude profesionálně natočen a sestříhán. Kápli jsme na skvělé duo Romana Chalupová a David Najbrt, kteří vše ukázkově zorganizovali, natočili a momentálně stříhají. Do světa jsme zatím vypustili trailer ke klipu a myslím, že v průběhu 14 dní už se na všech našich stránkách objeví samotný klip. Na který se teda mimochodem všichni neskutečně těšíme.

Brutální death metal a smrtící kov obecně čerpá náměty pro texty mnohdy ve velmi ošklivých, „špatných“ oblastech. Jak píšete texty vy a kde berete inspiraci? Vždycky si říkám, jak musí být těžké nalézt nějaké téma, vytvořit jednotlivé sloky, případně refrén, aby to sedlo do frázování apod.

Satan: No, někdy je to boj, někdy to jde samo. Vždycky si prvně pořádně naposlouchám hotovou verzi songu, pak buď okamžitě vím, o čem text bude, nebo čekám na impulz, který může přijít v podobě filmu, zpráv, prožité situace. Je pro mě důležité, aby už jen samotná hudba ve mně vyvolala stejný pocit jako text bez hudby. Jediný text, který jsem měl připraven dopředu, byl právě Ted Bundy. U toho jsem dlouho čekal, než přišla správná hudba.

A co vy a čeština? Nezkoušeli jste někdy složit nějaký text i v rodném jazyce? Myslím, že by to bylo docela zajímavé. Moc takových kapel v češtině nezpívá a určitě by to bylo malé oživení.

Satan: Vzhledem ke svým jazykovým schopnostem všechny texty dělám v češtině, až po té si je nechám překládat. S myšlenkou čistě českého textu jsem už trošku  koketoval, ale popravdě v angličtině pro mne ten growling prostě zní mnohem líp :D :D. Třeba to na příštím CD u některého songu zkusíme ;)

Ještě k textům…v těch vašich se to hemží násilím, pornografií, sexem a podobnými záležitostmi. To samozřejmě může někoho šokovat, odradit. Setkali jste se někdy s tím, že někdo odmítl třeba uveřejnit plakát k vašemu koncertu, nechtěl prodávat vaše CD apod.?

Satan: Nevím jak Maris, ale já jsem zatím problém neměl. Jen když vyzvedávám dceru ze školky v tričku Fatality, pohledy maminek nejsou příliš chápající. Těžko říct zda je to nápisy na zádech, nebo mou potetovanou vizáží: D: D: D.

Od nás z Plzně je to do Brna kousek. Byl jsem u vás jen párkrát. A tak mi to nedá a musím se zeptat. Jak jste na tom ve vašem městě s death metalem? Chodí lidé na koncerty? Když uděláte nějakou akci vy, řekněme o víkendu, kolik dorazí fanoušků?

Maris: No to je teda kousek. Death metal si myslím, že zrovna v Brně moc nefrčí, je jen pár fandů. Převládá spíše black a grind. Ale když děláme akce, tak kolem té stovky se lidé slezou. Záleží na okolnostech, zda není nějaká jiná akce v okolí nebo zrovna i v Brně, někdy se to nedá prostě vychytat, aby se akce nekryly. A také hodně záleží na obsazení kapel.

Jako kapela pořádáte v Brně FATAL FLESH FEST. Ten letos dosáhl už úctyhodného čísla 17 v pořadí. Jak se vám s festivalem daří? U nás v Plzni to není s death metalem zrovna růžové. Zajímalo by mě, zda se dostanete finančně alespoň na nulu. Který ročník považuješ za nejvíc vydařený?

Maris: Fatal Feast Fest děláme už nějaký ten rok, začali jsme ho dělat kousek od Brna a to v Unkovicích v sokolovně. Na začátcích se akce dařili, byli sem tam i sponzorové. Návštěvnost byla kolem 150 lidí. Pak se to, ale nějak pokazilo, a tak jsme začali dělat Fatal Feast fest raději v klubech. Jako Brno – RC Brooklyn, to je náš mateřský klub. Tu se pohybuje návštěvnost, jak jsem už psal kolem stovky, ale máme i návštěvnost dokonce přes 200 lidí. Další je Břeclav klub Piksla, tam je ta návštěvnost trošku horší. Břeclav moc metalem nežije, ale okolí ano a tady musím vyzvednout naše fans z Poštorné, kteří jezdí na naše akce pravidelně a navíc Mirek kapele hodně pomáhá tím, že sponzoruje právě Fatal feast fest a za to mu moc děkujeme. Je to kamarád a náš velký fanda. Minulý rok jsme udělali v Brně poprvé akci v klubu Melodka, kde se akce vydařila a křtilo se naše nové CD. Letos se tam chystáme udělat na podzim další akci.

Za nejvíce vydařené považujeme ty, kde se lidé dobře baví, jsou spokojeni s výběrem kapel a vše se finančně pokryje.

Určitě Fatal feast fest kde hrál Hypnos nebo Fleshless, Gutalax, Ingrowing, Torc, Infer atd.

Co vůbec v kapele posloucháte za muziku? Jsou nějaká alba, která tě nejen v Čechách v poslední době zaujala?

Maris: Každý v kapele poslouchá něco jiného, jsou i takový co death metal neposlouchají.

Satan: Pro mne srdcovka Deicide, jakékoliv album. Z novinek mne určitě dostali Obituary a Morgoth. A v Čechách popravdě jsem zvědav na nové DMC. Co si ještě pustím, jsou Dysangelium, ale ty mám stoprocentně raději naživo.

Co chystají FATALITY v nejbližších měsících?

Maris: Připravuje se nový klip Ted Bundy, nová trika už ne fatality, ale Fatal feast fest, takže se fanoušci mají na co těšit.

Děkuji za rozhovor. Přeji co nejvíc prodaných CD, davy nadšených fanoušků na koncertech a spoustu dobrých nápadů a inspirace.

RECENZE/REVIEW

https://www.facebook.com/pages/Fatality/158517627535178?fref=ts

http://www.reverbnation.com/fatality%C4%8Dr

http://www.fatality-death.cz/

http://bandzone.cz/fatality

http://www.cecek.com/

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

english version

Ave FATALITY!  You have now out already for some time  a new album entitled "Bloody Hate". How do you look at it now, after a little while? I know that it not very popular question, but if you had the opportunity, is there anything that you would like to fine tune?  What kind of response did you get from your fans?  How did you fare in reviews, and how good is the sale of the album?

Satan: I’d change only the color of the voice, I sang on the CD a lot in a growling tone, but at concerts I use more height. From my point of view,  the response of our fans is  great, which is most important thing for us.  As for the reviews ...... well what to say, most of them are very positive, only two of them  have emerged with negative results.  We heard that one of the two reviewers had not ever heard our CD.

The first thing that impresses you about the album is the great design of the cover by Jaromir  "Deathera" Bezruč.   How  is the collaboration getting on?  The entire booklet is interwoven with the story of the killer and his victim. Who came up with that idea?  Have you, maybe, sent to  Deatherovi ahead of time some of the songs for inspiration or  were you picking for already completed work?

Satan: Jarda's original proposal derived only from  the visual aspects of my mask, which appeared on the CD cover.  We did not really identify with that idea.  After that, a communication took place regarding the content of the lyrics, which then opened up beautifully Jarda’s morbid imagination, and he flooded us with ideas. Eventually we settled everything to a mutual satisfaction.  The only thing we required from Jarda  was for the cover to be in a red colour.

Personally, I really like the raw sound of Kwlsound Design Studio. Who stood  behind the final mix and mastering?  While listening, I remembered the old albums  of INTERNAL BLEEDING.  By the  Czech  standards,  much crude, cruel and cold. On the other hand, I read something about that, it's too much "old school". How do you see it?

Maris: Well, it was Igor Mores who stood behind everything.  At the beginning, we shared our ideas about the sound and Igor tried to achieve that. I like the old school; it is closest to my heart, so I see it positively.  Simply, you can’t please everyone; so we make music as we feel ourselves.

The dream of every band is to travel abroad.  Death metal is a style which right now is not too popular in the Czech Republic.  After all those year (since 1992) have you set some direction, goal,  where you would like to get? For some, it is some bigger festival, let’s say  in Germany.  Others want to get to Nuclear Blast.  How are things with you?

Maris: Well, we have set anything specific. We would like to play abroad and get on the radar also  abroad.  To get under a good label of a recording company who can do something positive for a band, is every musician's dream.  We always wanted to get to Brutal assault, but that unfortunately didn’t work out.  So let's see what we can achieve in the future. Most importantly, we want to tour and get into the subconscious of the Czech scene.

I’ve already mentioned that nowadays you coul be labeled "old school death metal." People who are listening to similar music these days could be in their thirties or more.   Sometimes I feel  that at the concerts it looks like a gathering of mature and older generation.  But what about the younger generation?  Do you think that you music can say something to them?  Times have changed a lot.   MP3 are being downloaded,  carriers do not sell.  Did you, maybe,  have to change your approach?

Satan:: D: D now I feel like an old man at his graveside.  No, seriously. We play and compose music that we enjoy, on which grew up on and that speaks to us personally.  All the possible generations go to the concert.  For example, there was a 60-year-old gentleman and next to him and a 15-year-old boy who were at dancing at the concert.  And by dancing, I really mean twisting his head. At first I thought that if was just a joke, but then the gentleman came over and told me:  "You were super."   For me, it was an incredibly warm feeling. 

It is true that the younger generation are taken more by recent styles, like Metal Core, Grind Core, ... .. etc. But there are some exceptions that come to our concerts regularly and the more we enjoy it.   We have not changed much our approach.  The rule still is that the band is alive from the sale of CDs and merchandise.  Simply, the only way for us to make money  for the next CD, is to organize events.

By the Czech standards, you are a band who does quite a lot of live performances.  You come from Brno.  I would be interested to know how you see the events  from your point of view.  It seems to me that there are areas where people go to the concert a lot, and other places where there is almost nobody. Where is  FATALITY doing well, and where they are happy to return?  Are there places where you would never want to tour again?

Maris:  I have to clarify that only two members of the band come directly from Brno, others are from the surrounding areas.  When it comes to concert, there are some, but  I don’t think that there are  too many.  Otherwise, you are right there are some regions where people like to attend concerts; these are Brno and Bruntal.  These are places where we like to return and where we have our fans.  Places where the attendance is lower are places where this music is not popular.  We do not have any places where we wouldn’t want to play.

As a band, you consist of musicians of different ages.   Don’t you ever get into some kind of conflicts over what and how to play? Some packs work in a style where that they have in their midst a "boss" who has the final word.  Others are "democratic". How is it with  FATALITY?

Satan: Maris is definitely in the centre of FATALITY, but in no case as a dictator: D He brings into the band definitely most from all of us. If it come to ideas, or mental and physical effort.  Practically, it is him who comes with all the ideas, and then it's purely a discussion of what to use and what not.  He makes music for over 20 years and always manages to come up with something new, and at the same time he does not prevent others from contribute their ideas.  I think that he is an absolutely a role model of a band leader.

I like that you are not forgetting about a visual appeal and you are not afraid to go into clips.  One good one is the one assembled form from photos and excerpts from concerts, that was made for the song "White Lace".   I read somewhere that are  preparing  one brand new piece for  the song "Ted Bundy".  But  I have never found the clip. How are you with its preparation, or, where this piece can be seen?

Satan:  I like to hear the compliment about White Lace, and because it was my first piece, I spent an awful amount of time on it.  And cursed along the ways. :D :D

Ted Bundy will be professionally filmed and edited.  We encountered a great duo of Romana Chalupova and David Najbrt , who exemplary organized everything, recorded and are editing it at the moment.   For now, we have released a trailer for the clip and I think that within the next 14 days the clip itself will appear on all of our websites.  To which, incidentally, we all are incredibly looking forward.

Brutal death metal and death metal generally draws ideas for lyrics often from very ugly, "bad" areas. How do you write lyrics and where do you get inspiration? I always think how hard it must be  to find a topic, create individual verses,  or chorus, so it would fit into phrasing etc. 

Satan: Well, sometimes it's a struggle, but sometimes it goes by itself.  I always first listen hard to the finished version of the song, then I either immediately know what the text will be, or I waiting for an  impulse that may come in the form of film, news,  or my own experience.   It is important for me to that the music itself would made me feel the same as the text without music.  The only text that I had prepared in advance, was just Ted Bundy.  For that, I waited a long time before the right music came along.

And what about you and Czech language? Have you ever tried to compose some text  in a native tong? I think that it would be quite interesting. Not too many bands sing in Czech and for sure it would be exciting. 

Satan: Due to my linguistic skills, I write all lyrics in Czech and then I have them translated into English.  I’ve played with the idea of purely Czech lyrics. But honestly, the growling in English sounds much better to me.  D: D. Maybe on the next CD we will try it with one song, ;)

About the lyrics ... in your lyrics, there is lots of violence, pornography, sex, and similar topics. That certainly can shock someone, or discourage.  Have you ever encountered that maybe someone refused to publish the poster to your concert, or did not want to sell your CD, etc.?

Satan: I do not know how Maris, but I have not had that problem. Only when I am picking up my  daughter from the nursery wearing Fatality T-shirt, the looks mothers are somewhat apprehensive.  Hard to say whether it is because of the lettering on the back of my T-shirt, or because of my tattooed visage: D: D: D

From here in Plzen to Brno, it is a distance.  I was in your city several times. So I can’t help it, but I have to ask.  How are you doing in your town with death metal? Do people come to concerts?  When you organize some event, let’s say on a weekend, how many fans arrive?

Maris:  That is really a distance.  I don’t think that death metal is too popular in Brno right now, maybe just few fans.   Rather black and grind prevails.

But when we put on events, about a hundred people shows up.  It depends on the circumstances, if there are any other events in the area or even right in Brno. Sometimes it is simply impossible to anticipate everything that way so events wouldn’t coincide.  A lot also depends on the cast of bands.

As a band, you organize in Brno FATAL FLESH FEST.  That one reached this year a respectable number 17 in sequence.  How successful are you with that festival? Here in Plzen, it is not for death metal quite rosy. I wonder if you’ll get financially at least to a zero.  Which edition you consider the most successful?

Maris: Fatal Feast Fest we've done for quite a few years.   We started to hold it in Sokol, Unkovice,  a short distance from Brno. At the beginning the events were succeeded.  We even had few sponsors .  The attendance was around 150 people.   But then somehow things went wrong, so we started with Fatal Feast fest, preferably in clubs, such as Brno - RC Brooklyn - that is our home club.  The attendance varies,  as I wrote about a hundred, but we also had events with attendance of over 200 people.  Another club is Breclav, club Piksla.  There the attendance is a little worse.  Breclav doesn’t quiet appreciate power metal, but the surrounding areas do.  And here we have to acknowledge our fans from Postorna who come regularly to our events.  Moreover Mirek helps the band  a lot by sponsoring our Fatal feast fest, and for that we thank him. He is our great friend and fan.  Last year we held an event for the first time in Brno, in the club Melodka, where the event was a success, and we baptized our new CD there.  This year in the autumn, we are going to organize another event there.

The most successful events we consider that ones where people enjoy themselves , are satisfied with the selection of bands and everything is financially balanced.  This would be for sure Fatal feast fest, where played bands such as Hypnos or Fleshless, Gutalax, Ingrowing, Torc, Infer etc.

What kind of music does your band listens to?  Are there any albums that recently impressed  you,  not only in the Czech Repbulic?

Maris: Everyone in the band listens to something else. There are even such who do not listen to death

Satan: For me it is any album from heartfelt Deicide.  From the new things, I for sure was taken by Obituary and Morgoth. An in Bohemia…  I am probably curious about the new DMC.   Another music that I will play is Dysangelium, but this band I definitely prefer live.

What FATALITY are planning in the coming months?

Maris: We are working on a new clip Ted Bundy, new T-shirts not of Fatality, but of the Fatal feast fest, so fans have something to look forward to.

Thank you for the interview. I wish the greatest number of sold CDs, and crowds of enthusiastic fans at your concerts, abundance of good ideas and inspiration.

RECENZE/REVIEW

https://www.facebook.com/pages/Fatality/158517627535178?fref=ts

http://www.reverbnation.com/fatality%C4%8Dr

http://www.fatality-death.cz/

http://bandzone.cz/fatality

http://www.cecek.com/