Report, foto, video – GRAVEYARD, DECAPITATED CHRIST, BRUTALLY DECEASED – club Modrá Vopice – Prague – 29.6.2015

Graveyard

Jednou za čas mě chytne obrovská chuť se toulat. Rád nasadím sportovní sandály a zmizím na několik hodin do lesů. Rozjitřen se pak vracím domů, usmívám se a pokračuji ve výletech po informační dálnici. Zkoumám a objevuji další a další undergroundové skupiny, přehrabuji se ve starých kostech, studuji pradávné knihy. Tentokrát jsem zavítal do Španělska. Jen místo toreadorů a býčích zápasů jsem se poohlédl v Barceloně. Kdysi, ještě za doby, kdy jsme se ženou cestovali jako diví, jsme procházeli tohle překrásné město a já neměl vůbec tušení, že z jeho útrob pocházejí takové old school death metalové skvosty. Čas šel pak rychle a neúprosně dopředu a najednou jsem měl před sebou doma na recenzi dvě skvělá alba od GRAVEYARD a DECAPITATED CHRIST. Již před lety jsem je blahořečil, vzýval jako temné síly a tak byla pro mě informace o tom, že zahrají v našem hlavním městě poměrně rozhodující. Na tohle peklo jsem se těšil opravdu hodně moc.

Decapitated Christ

S odhodláním v srdci a s novinkami z death metalové scény stojím v Plzni u Divadla pod Lampou. Je mi fajn. Před sebou mám večer s kapelami, které mám všechny rád a nehrozí tak žádné prostoje. Najednou se objeví šedovlasý elegán Michal i jeho death metalová dodávka a po vyzvednutí ještě pár dalších kolegů (Mr. Barťas a Mr. Štembus) už svištíme zase do Mekky undergroundu, pražské Modré Vopice. Na jazyku mě pálí žízeň, klábosíme o všem možném a po pár hodinách parkujeme na dvoře v pavilonu Opic. Svlažuji hrdlo Kozlem jedenáctkou, který je mým věrným průvodcem života pivního skauta. Chutná mi a mé rozlámané kosti dostávají spoustu nových impulsů, aby se konečně narovnaly. Mám pocit, jako bych v tom prostředí o kousek vyrostl, zesílil. Bude to tou muzikou a velmi příjemnou atmosférou.

Brutally Deceased

Ty obličeje, které chodí na podobné old schoolové taškařice, jsou stále stejné. A je to dobře. Přijdu si jako na setkání s trošku vzdálenějšími příbuznými. Všechny nás spojuje muzika a je nám spolu dobře. A o to nám jde nejvíc. Žádná agresivní „agro hovada“, žádné protáhlé a zachmuřené tváře black metalistů. Naopak, všichni jsou vysmátí jako leča. Na podobných akcích se mi líbí, že přijdou jen lidé, kteří chtějí OPRAVDU slyšet muziku, takový ten „plebs“ raději popíjí někde jinde. A jaká že byla vlastně pondělní smrtící taškařice? Slyšte, slyšte, slyšte slova Asphyxova! To bylo tenkrát tak…

Graveyard

Jako první to odpálili pražští BRUTALLY DECEASED. „Švédsko“-české maniaky, chřestící na naší scéně již nějaký ten rok není asi nutné představovat a vlastně ani hodnotit. Jsou pro mě jistotou, záchytným death metalovým bodem. Jejich hudba je masivní, hutná. Ve Švédsku mají DISMEMBER, my máme BRUTALLY DECEASED, stačilo by říct. A že dělají svoji práci dobře, to vám tedy povím. Jeden masakr střídá druhý, pánové na pódiu předvádějí pravé nefalšované old schoolové kreace a paří se o sto šest. Mám to takhle rád a jsem na vrcholu blaha. Líbí se mi to nasazení, nadšení a přístup. Tahle hudba mě dokáže vždy strhnout a jinak tomu nebylo ani v pondělí. Věrozvěsti ryzího švédského šílenství zase jednou všem ukázali, jak se to má správně dělat. Dalších slov myslím netřeba. Masakr! Ostatně jako vždy!

Po malém občerstvení následovali DECAPITATED CHRIST. První z barcelonských šílenců se ve své tvorbě inspirovali u INCANTATION, IMMOLATION, OBITUARY, ale i GRAVE, NIHILIST, BENEDICTION (vzpomněl jsem si i na brazilské rouhače HEADHUNTER D.C.). Všechny zmíněné vzory pak pokrývají pořádně tlustou vrstva temnoty. Španělé do toho buší od roku 2005 a rovnou dopředu předesílám, že jsem si jejich set užil ten den asi nejvíc. Songy vyznívaly až maniakálně, velmi živelně a krutě. Marně jsem se pořád prohlížel, kdeže mi to vlastně na těle krvácí rána způsobená jejich hudbou. Tohle bolelo až do morku kostí. Bylo to mocné, morbidní a těžké, jako správný old school death metal. Horkokrevní muzikanti na pódiu jasně ukázali, kdo vládne podsvětí v Barceloně. Tohle už nebyli žádní vyjukaní dveřníci u pekelné brány, ale drsná monstra s lokty od krve. Brodil jsem se spolu s kapelou po kolena v hnisu, špíně a hnilobě. Slovo, které mě napadalo asi nejčastěji, bylo UVĚŘITELNOST. Zkrátka, zobal jsem jim to z ruky, jako otrávené krmení. Pro mě vrchol večera a vynikající zážitek.

Hlavní hvězdy GRAVEYARD nám šlápli do obličeje na old schoolovém večírku jako poslední. Mám jejich alba moc rád, uznávám je, některé songy zbožňuji, ale předchozí šílenci jsou přeci jen o trošku bližší mému naturelu. Španělé předvedli ostrou směsku CELTIC FROST, SODOM, BOLT THROWER, CARCASS, DARKTHRONE apod. Užil jsem si ji do sytosti. Kapela se svými alby dobyla nejednu prokletou duši se starým vkusem. Naživo to bylo pro mě snad ještě lepší než z desek. Na pódiu se zdálo být všechno víc špinavější, maniakální a třeba zpěvákovi jsem visel na rtech skoro pořád. Jednalo se přesně o ten neučesaný „bordel“, vhodný k pořádné pařbě. Nejsem nejmladší, do mosh-pitu už se jen tak nepouštím, ale tentokrát jsem měl sto chutí si skočit. Neučinil jsem tak, v sále nebylo tolik silných rukou, aby moji maličkost uneslo a záchranku hned volat netřebaJ)). Každopádně, jestliže mě minulá kapela hodila do obličeje syrový flák masa, tak GRAVEYARD mě provedli mezi starými náhrobky někde na opuštěném barcelonském hřbitově. Jedna vypalovačka střídala druhou, energie z pódia doslova prýštila, akorát po čase se u mě dostavila lehká únava a říkal jsem si něco o velké podobnosti jednotlivých songů. Samozřejmě, jako s celkem jsem byl s vystoupením nadmíru spokojen, jen chybělo takové to ostřejší koření navíc. Pěkné to bylo!

Mám podobné akce v současnosti asi nejraději. Dobrá organizace, dodržování časů, pitelné pivo a maximálně do pěti kapel. Tentokrát jsem dokonce přijel na všechny vystupující a domů se mi vůbec nechtělo. Rád bych spolu s ostatními ještě pokecal o muzice a postupně se dostával do říše pana Deliria, jenže to nešlo. Museli jsme ihned naskočit do auta a zase vyrazit k domovům. Michalovi díky za odvoz, bez něj bych viděl asi tak třetinu všech koncertů a ostatním za milou společnost. Hlavní slova chvály samozřejmě patří pořadatelům, kteří pro nás, postarší a pokročilé milovníky old school death metalu zase jednou uspořádali večírek, který se vyplatilo navštívit. Díky!

Decapitated Christ

Zvuk byl ve Vopici jako vždy dobrý, mimo pár drobných nesrovnalostí (třeba takové BRUTALLY DECEASED i přes výpadky odposlechů u bubeníka jsem snad neslyšel s lepším zvukem) bych neměl větších námitek. O pivu jsem již hovořil a co se týká návštěvnosti, tak přišlo odhadem (berte mě s rezervou) 60 padlých duší.

Sedím teď doma (je kolem čtvrté hodiny ráno, za chvíli vyrážím do rachoty, uff) u počítače, nevyspalý a čeká mě náročný pracovní den. Pokouším se poskládat ze včerejších střepů vzpomínek puzzle z mých pocitů a vjemů a říkám si, o co všechno byli ochuzeni lidé, kteří se nepřemluvili a nevyrazili. Ale co, jejich věc. My tam byli, máme v sobě dalších několik kilo zážitků a až jednou budeme v zimě sedět v hospodě na rozplavbách před nějakým koncertem, bude na co vzpomínat. V pondělí to zase stálo za to! Old school death metal forever! 

Mr. Asphyx and Graveyard

FOTOGALLERY

author of photos – Asphyx

-       for original size click on photos

-       pro zvětšení klikněte na fotky

BRUTALLY DECEASED

DECAPITATED CHRIST

GRAVEYARD

FANS

Mr. Barťas

Michal

Ready for old school!

New CD Graveayard

new t-shirt Heaving Earth

plakat

Recenze/review - APOPHYS – Prime Incursion (2015)

APOPHYS – Prime Incursion

CD 2015, Metal Blade Records

Historie ukazuje, že lidstvo se ve způsobu mučení svých bližních čím dál tím zlepšuje. Kdysi, ve středověku, bylo vše takové neotesané, hrubé a surové. Dnes už jsme v technologiích o hodně dále. Do utrpení jsme zahrnuli nejnovější poznatky a tak si nemusí dnešní zkušený sadista skoro vůbec ušpinit ruce. Doba už je zkrátka taková, navenek s růžovými králíčky v reklamách na zbytečnosti a uvnitř kolikrát krutá a hnusná. APOPHYS pojali smrtící kov moderně, zákeřně. Stejně jako nové metody a postupy v ničení těla, tak i jejich death metal je technický, náročný na pochopení, zlý, ošklivý, naléhavý. Stejně jako výslechové metody nejzkušenějších dnešních drábů. Mám s podobnou muzikou jeden lehký problém. Na jednu stranu sice oceňuji hráčské umění, ale nějak nedovedu všechno vstřebat. Ta komplikovanost, odlidštěnost mě poměrně odrazuje. Jsem ale bojovníkem, většinou chci, snažím se předkládanou hudbu pochopit (jinak bych nenapsal ani řádku).

Do „Prime Incursion“ jsem se dostával opravdu hodně dlouho. Mnohokrát jsem od desky odcházel s tím, že už ji nechci nikdy slyšet, že toho mám plné zuby a že ať nikdo nepočítá s tím, že bych kdy něco napsal. Jenže cesty Satanovy jsou nevyzpytatelné a já vzal nakonec tyhle holandské dříče na milost. Museli si to u mě ale odpracovat, neskutečně oddřít. Hudebně pánové čerpají z mých neoblíbených ABORTED, pomalejší chvilky zase ze starších ASPHYX. Tohle všechno ale za obrovského přispění amerických death metalových vlivů. Kapela je složena z členů kapel jako GOD DETHRONED, PROSTITUTE DISFIGUREMENT, EREBUS, DETONATION. Bohužel se ukazuje, že ani zkušení a protřelí borci nejsou zárukou toho, aby mě album smetlo z povrchu zemského. Spíš se jedná o takové jakoby vzdálené (i když kvalitní) preludování, které ve výsledku působí jen jako kulisa. Ta mě nijak nebolí, netrápí, nejsem ani nadšen, ani roztrpčen. Zkrátka, všechno je jaksi obyčejné, normální, klasické, nevýrazné.

Ty riffové formule, recepty, se mi zdají už tolikrát provařené, že si mohu kolikrát ukroutit hlavu nevěřícností. Kde byl pan producent, kde mistr zvuku? Ono to tak asi má být, ale já se jednoduše nemohu smířit s tím, že podobnou muziku hrají lidé z masa a kostí. Očekával bych spíš partu komputerů, navzájem propojených kapely a nějaké ty sofistikované stroje na zabíjení. Nezbývá mi tak nic jiného, než se občas zahoupat do rytmu, sem tam si užít nějakou tu rychlejší pasáž a jinak jen tupě zírat a marně pro sebe hledat alespoň kousky něčeho dobrého. Já chápu snahu o to být jiný, odlišný, něčím zajímavý, ale tady je to na úkor schopnosti složit dobrou skladu jako takovou. Možná bych se k podobným deskám neměl raději vyjadřovat, ale myslím, že APOPHYS i přes všechnu moji „kritiku“, stojí určitě za pozornost. Když mám na jejich utrpení náladu, tak přeci jen občas cítím určitý neklid, jemné chvění. Proto jsem je ještě úplně neodepsal.

Ne, ne a ještě jednou ne! Takhle vypadají přesně desky, u kterých sedím dlouhé hodiny před prázdnou obrazovkou počítače a zhola nic mě nenapadá. Mám rád, když ve mně hudba vyvolává nějaké představy, nakope mě nebo naopak uklidní. Tady se nic takového neděje. Všechno je přitom technicky v pořádku. Počet riffů za minutu je mnohdy obdivuhodný, přesnost, chlad a krutost září z alba jako uran v jaderném odpadu, ale není to nic pro mě. Já se nechám raději natáhnout na skřipec hezky postaru, s vrzáním prohnilých dřevěných nástrojů, dnešní způsoby smrti se mi zdají poněkud podivné. Moderní, odlidštěný a technicky dobře zvládnutý death metal, kterému chybí duše!

Asphyx says:

Conceived death metal in a more modern and insidious way. It implements new methods and procedures of torture of the body. Their death metal is technical, challenging to understand, bad, ugly and urgent. Into "Prime incursion" was getting really long for me. The amount of riffs per minute is often admirable. And despite the fact regarding the accuracy, coldness and cruelty which radiates from the album as uranium from a nuclear waste plant, this album still does not do much for me. Although their death metal is modern, dehumanized and technically well managed, it still lacks soul in my opinion!

Seznam skladeb:

01. Dimensional Odyssey
02. Miscreants
03. Requiem for the Absurd
04. The Antidote
05. Ego
06. The Sentient
07. The Final Step
08. Humanity's Epilogue
09. The Red Planet

Čas: 38:31

Sestava:

Kevin Quilligan – Vocals

Sanne van Dijk - Guitar

Koen Romeijn - Guitar

Michiel van der Plicht - Drums

Mickeal Schuurman - Bass

https://www.facebook.com/apophysdeath

http://apophys.nl/

http://www.metalblade.com/us/

Minirecenze/minireview - VORUM - Current Mouth (2015)

VORUM - Current Mouth
EP 2015, Sepulchar Voice Records

Slyšíte to také? Bývalo tady takové krásné ticho. Jenom sem tam nějaký zmatený pták pronesl pár nespokojených slov. Od roku 2008 je všechno jinak. Na kdysi jinak poklidném hřbitově, kam chodili pozůstalí rozjímat a vzpomínat, je náhle cítit divný pach, ozývají se strašidelné skřeky a klapání vík od rakví. V téhle autonomní, švédsky mluvící oblasti, která si říká Åland Islands a připadá Finsku, je to na pováženou. Místo odpočinkového letoviska s dlouhými procházkami teď tráví turisté svoji dovolenou zavření v bungalovech, s puškami na prsou a s petlicí na dveřích. Proč mají takový strach? Odpovědí budiž letošní EP "Current Mouth" old school death metalových VORUM. Těm se povedlo zaznamenat příběhy, které se dějí po setmění, nahrát ozvěny ze záhrobí, řev nemrtvých. Člověk se při poslechu bojí psát i těch pár řádků, protože má jednoduše strach, aby nebyl proklet a aby mu neuhnily všechny prsty na rukou. Vidím před sebou tváře bez masa, zpuchřelé hrudníky s prosvítajícími žebry i páteří, nekonečné morbidně znějící melodie. Já, starý, šedivý death metalový vlk jsem na vrcholu blaha, spokojeně si podupávám do rytmu a chválím zastřený zvuk. Plesnivina, nasazení, otevřené řady hrobů. Jsem zase doma! Dvacet minut vypjatého, místy až "hysterického " projevu mi dělá dobře jak v uších, tak především na mé černé duši. Viděli jste někdy rentgen s čerstvou zlomeninou? Tak vás určitě zaujali takové ty zvláštní stíny, které jsou vždy patrné při okrajích fraktury. Tak přesně takhle hrají VORUM. Také připomínají praskání kostí, vyžívají se v undergroundovém přístupu, nehledí na současné trendy, jsou svoji, originální ve svém nadšení. 

Plesnivá ochutnávka v podobě EP "Current Mouth" se opět povedla. Pozornost by měli zbystřit všichni příznivci starých časů. Death metal zde zahraný, je totiž neskutečně nakažlivý. Připomíná nějakou starou, znovu oživenou epidemii. Pokud bych měl album k něčemu přirovnat, tak mě napadá dýmějový mor.  Svět už nebude nikdy takový jako dřív. Po poslechu této desky se budete cítit jako na výletě do záhrobí. Zkažený, morbidní, prašivý! Takový je smrtící kov, který nám přinášejí VORUM. Skvělý kus hnijícího masa!

Asphyx says:

Moldy tasting in the form of EP "Current Mouth 'was a success. Attention should sharpen all fans of the old days. Death metal, playing here, is incredibly catching. It reminds an old again alive epidemic. This album is like a bubonic plague. The world will never be the same as before. After listening you'll feel like on a trip to the other world.  Sick and rotten! This is the deadly metal  VORUM bring us. A great piece of rotting meat!

http://vorum.bandcamp.com/
http://www.vorumdeath.com/
https://www.facebook.com/Vorumdeath
http://www.sepulchralvoice.de/

Recenze/review - DISLOYAL – Godless (2015)

DISLOYAL – Godless

CD 2015, Ghastly Music

„Minulé úterý večer jsem uprchl, byl jsem na cestě dva dny, postavil jsem si na ukrytém místě jiný přístřešek a zahladil své stopy, jak nejlépe jsem dokázal, ale dostihla mě pomocí zvířete, které ochočila a říká mu vlk.“ (Mark Twain)

Mívám to podobně každý úplněk. Jakmile začne měsíc dosahovat své plnosti, ošívám se, drásám si nehty celé tělo a pokouším se uniknout ze světa plného nařízení, směrnic, zákazů a pozlátka. Začínám cítit ve vzduchu krev. Z lesa na mě volají, lákají mě. Odhazuji svoje svršky a vydávám se na lov. Běžíme bok po boku, závislí jeden na druhém. Slídíme v houštinách, naše oči září do temnoty žlutě a nedočkavě. Po pěšině, ke zdroji vody, přichází první kořist. Cítíte to napětí? Skočím…kolují o nás legendy, zpívají se temné písně, vyprávějí příběhy. Dokonce říkají, že je „člověk člověku vlkem“. Není to pravda, ani já, převtělený, prokletý a krvelačný jsem nenalezl mezi svými soukmenovci tolik zla jako mezi lidmi. Mám rád tu chladnou zem, po které běháme, syrovost okamžiku, emoce ohlodané až na kost i jakousi upřímnost, kterou jinde nenajdete. Máme už nějakou dobu nové členy naší smečky. Říkají si DISLOYAL, neloajální, nevěrní. Oni také nevěří tomu zlému dvounohému plemenu. Odmítají ho uznat na pomyslném trůnu druhů. Moc dobře vědí, jak je slabé, nenávistné, zkažené.

Tahle smečka pochází z Polska, vlkům a death metalu země zaslíbené. Jak je již z příslušnosti patrné, pánové hrají poctivě, mají velmi vytříbený a krutý zvuk (Monroe Sound Studio) a neponechávají nic náhodě. Dokonce i obal (Piotr Halasik), se zhanobeným představitelem církve svaté jasně dokazuje, co se bude na desce odehrávat. Kdo z vás předpokládá, že temný, propracovaný smrtící kov, tak hádá správně. Muzikanti z MASACHIST, YATTERING a AZARATH se zde sešli, aby nás smetli ve stylu MORBID ANGEL, HATE ETERNAL, IMMOLATION, DEATH, ale i třeba francouzské GOJIRY. Jestliže jsem pak byl letos na jaře rozsekaný (a pořád jsem) na malé kousky z nového alba EMBRIONAL, zde jsou mé pocity opět velmi podobné. Také hledím lačně směrem k lesní mýtině a vyhlížím své kolegy. Soužím se v uzavřených místnostech a hltavě nasávám vůni nadcházejícího lovu. Některé riffy a melodie jsou na „Godless“ natolik neotřelé a zvláštní, že často ostatním šelmám vykládám něco o genialitě, masakru, utrpení, bolesti i rozhřešení. Jedná se přesně o ten druh alba, které mě absolutně pohltilo. Lehké technické pasáže, blackové výjezdy i neskutečný kus energie. Všechno tady vnímám celým povrchem svého těla. Je to jako osvěžující blesk odněkud z vesmíru. Poselství z onoho světa, nekonečný proud nápadů, které mě strhnou jako neklidná řeka.

Stmívá se pomalu, já opět nakláním hlavu na stranu a zlepšují se mi veškeré smysly. Zavírám se do svého pokoje, trápím se nedostatkem vzduchu a nakonec stejně za zvuku „Godless“ vyrážím dveře z pantů a po čtyřech překonávám těch pár metrů mezi stromy. Ztracený, opuštěný, neklidný jsem v našem solidním nalinkovaném světě. Za úplňku je to jiné, svěží, nespoutané, svobodné!, syrové a krutost je o hodně přijatelnější. S DISLOYAL je to podobné. V dnešní době zaujmou asi jen pár pravověrných, očarují jen několik jedinců se zakletou šelmou v těle. Preludium smrti, krátká textová zpráva z Hádovy říše. Ozvěna, hanobící svaté ostatky. Vytvořili jsme si tady modly, kterým už dávno nikdo nevěří, zabíjíme se kvůli nim a spalujeme svoji už tak vyčerpanou zem. Poláci asi nikdy nevylezou z undergroundu, ale mějte se před nimi na pozoru. Ten obrovský kus talentu, preciznosti a síly vás nenechá na pochybách. Tahle kapela ještě neztratila základní death metalové instinkty, loví hezky postaru, musí si všechno „ručně“ oddřít. Nestačí vzít samopal a všechno vystřílet, musí se také rozvažovat, plánovat a nezabíjet jen tak pro zábavu. Jsem tímto počinem natolik zasažen a rozebrán, že se při společných setkáních ocitám v jiné dimenzi, nevnímám okolí a soustředím se jen na hudbu. Líbí se mi vlastně úplně vše. Je to jako kdyby někdo vymyslel speciální drogu jen pro mě, pro moji hudebně zmlsanou osobu.

„Godless“ je albem, které nahráli velmi zkušení lovci. Riffy jsou perfektně zacílené, přesně splňují mé nejvyšší požadavky na kvalitní death metal. DISLOYAL jsou temní, naléhaví, neklidní, nekompromisní a jejich hudba v sobě obsahuje až magické prvky. Otevírám znovu dveře do noci, měsíc se naplňuje ve svojí nejzářivější fázi a já se nechávám pohlcovat vlastní přirozeností. Death metalové monstrum se znovu probudilo a dalo o sobě vědět hodně hlasitě. Skvěle!

Asphyx says:

"Godless" is an album recorded by the most experienced hunters. The riffs are perfect aimed, they exactly come up my demands on quality death metal. DISLOYAL are dark, urgent, restless, uncompromising and their music contents elements of magical. This band didn't lose the basic instincts of death metal yet, they hunt pretty old fashioned. The album reminds me echo, defaming holy relics, the prelude of death, the message from Hades empire. Some of the riffs and melodies are on "Godless" so unusual and strange that I often think about genius, carnage, suffering, pain and absolution. This is exactly the kind of album that totally absorb me. It is like a special drug just for me. Death metal monster lets know about itself loudly. Great!

Seznam skladeb:

1. Abruption
2. Give Place unto Wrath (Vengeance Is Mine; I Will Repay)
3. New Enemy Rising
4. Dybbuk
5. Self-carving Titan
6. Mechanism of Deceit
7. Mors Imperator Mundi
8. Corporate Beasts
9. On the Ashes of the World
10. The Chastener

Čas: 43:57

Sestava/band:

Artyom - guitars

Kolya - bass

Kriss – vocals

Jaro – drums

http://disloyal-godless.bandcamp.com/album/godless

https://www.facebook.com/disloyalband

http://myspace.com/disloyalband

http://www.ghastlymusic.com/

Minirecenze/minireview - DOBYTČÍ MOR - Penury Eats Handly (2015)

DOBYTČÍ MOR - Penury Eats Handly

CD 2015, Pařát magazine

Tak je to tady zase. Na místních jatkách ve Frýdku Místku se opět objevil dobytčí mor. Zpočátku nenápadná choroba, která mě při prvním přehrání v hi-fi věži spíše odrazovala, se časem rozmohla do velmi "příjemných" rozměrů. Čekal jsem, a vlastně i dostal, tradiční pojetí death-grindu ve stylu CARCASS, NAPALM DEATH, DISFIGURED CORPSE, NASUM, UPRISE. Na grind jsou "dobytci" poměrně pestří, mají vynikající špinavě zastřený zvuk. Z death metalu si berou těžkotonážní riffy a z grindu zase tunu energie do každého songu. Letos potřetí v plné palbě a opět velmi dobře stravitelní a příjemní pro každého fanouška masakru v muzice. Oproti předchozímu albu zase o kousek propracovanější, maniakálnější a šílenější. Minule jsem občas našel chvilky, u kterých si moje mysl dávala pauzu. Tentokrát jsem ale zcela pohlcen. A to považte, bývám ke grindovým záležitostem spíše odtažitý. Líbí se mi určitá temnota, snad vytažená odněkud z přípravny masa a potom obrovský tlak. Tančím po pokoji tanec svatého Víta, užívám si elektrické výboje sršící z každého tónu a velmi často spínám ruce ve stejném gardu, jako to dělá ten maník na zdařilém obalu. Marně hledám nějaké skulinky, nesrovnalosti, které by mi na nahrávce vadily. Samozřejmě, je nutné se oprostit od myšlenek na "nepůvodnost" muziky. I tak si ale myslím, že DOBYTČÍ MOR toho nabízí mnohdy víc, než některé "jejich vzory". 

Jako celek totiž "Penury Eats Handly" neskutečně zabíjí. Je krutou odpovědí na všechny hnusárny dnešního světa. Kytary jsou ostré, jako čepele bouracích sekyr. Z jatek se ozývá nekonečné utrpení obětí. Kusy ještě teplého masa létají vzduchem a těžké boty řezníků rozšlapávají zbytky vyteklého mozku. Skáčete znovu a znovu z pódia, kde řádí trojice posledních, kteří tuhle infekci přežili. "Hergot": tak tohle jsem opravdu nečekal! Mumlám si pod vousy a začíná mi být na obtíž cokoliv dál psát. Stokrát raději znovu a znovu protáčím CD v přehrávači. Nesedí mi snad jen poslední, na mě až moc melodický song "Formalin". 

DOBYTČÍ MOR nám letos dodali pořádně prohnilý kus nakaženého masa. Propracované death/grindové skladby se vám zakousnou do hrdla, jako pořádně naštvaný pitbul. Tahle deska je jako apokalypsa lidské mysli, jako tsunami, jako krvavý masakr v nějaké opuštěné vesnici. Po poslechu nezůstane kámen na kameni a váš mozek bude vybělený jako čerstvě ohlodané kosti. Během setkání s deskou mě napadají slova jako šílené, extrémně morbidní, totálně energické. Jestli někdo dobře ví, jak to tady bude vypadat po jaderném výbuchu, tak to jsou právě DOBYTČÍ MOR! Pro mě osobně obrovské překvapení a absolutní death grindový zážitek! Vynikající album!

Asphyx says:

DOBYTČÍ MOR  delivered a good piece of rotten infected meat. Sophisticated death / grind songs bite you into your throat, like really angry pit bull. This album is like the apocalypse of the human mind, like a tsunami, like a bloodbath in an abandoned village. When I'm listening the words like crazy, extremely morbid, totally energetic are coming into my mind. If someone knows how this place will look like after a nuclear explosion, so this is just DOBYTČÍ MOR! For me personally a huge surprise and absolute death grind experience! Excellent album!

https://cs-cz.facebook.com/dobytcimor
http://bandzone.cz/dobytcimor

http://paratmagazine.com/

Minirecenze/minireview - SINISTER - Dark Memorials (2015)

SINISTER - Dark Memorials

CD 2015, Massacre Records

Vážení a milí čtenáři, posluchači zběsilých rytmů, krásné a vznešené ženy, zkrátka vy všichni, kdo jste přišli na dnešní večírek. Jak je vám již známo z propagačních materiálů, tak hrát se bude jen ten nejkrutější a nejtemnější death metal. Vítá vás DJ Asphyx a jeho smrťácká rocktéka. Roztočím pro vás ty nejzajímavější kotouče, o kterých si myslím, že by neměly uniknout vašim uším. Tak se pohodlně usaďte, počkejte až ukončím úvodní projev a pak už je to jen na vás. Klidně skákejte, pařte, tancujte. Dejte si do těla, uvolněte své mozkové závity a nechte proniknout do svých duší jen ty nejvybranější kousky syrového hudebního masa. Pro návštěvu nebudete potřebovat ani stylistu, ani nejmodernější outfit. Stačí, když přijdete. Dnešní večírek pojmu od klasického, plesnivého death metalu, až po ten nejmodernější, nadopovaný stereoidy. A až budete všichni pořádně rozjetí, unavení křepčením a nekonečným mosh-pitem, mám pro vás takovou menší lahůdku. Letos totiž jedna z mých nej - srdcovějších kapel SINISTER vydala kompilaci coververzí. Pamětníci asi rádi vzpomenou, že Holanďané se převzatým věcem nikdy nebránili a vždy nějaký ten song přidali na digipacky jako bonus. Bylo už na čase, všechny je shromáždit na jednom místě a dát světu vědět, koho že to má tahle death metalová mašina vlastně ráda.

Přitom, původně jsem si tuhle desku stáhl jen tak pro zajímavost. Mám k podobným počinům poměrně skeptický postoj, většinou je raději nevyhledávám a vyhýbám se jim. Jenže tady jsem byl tou silou a energií úplně smeten. Ztrácím jakýkoliv nadhled a jen si užívám notoricky známé melodie v podání holanským mistrů. Aad chroptí jako o život a zbytek kapely kope jako splašený kůň. Songy mají svůj vlastní náboj, obohacený o několik litrů krve made in SINISTER. Součástí je i DVD z australského turné kapely.


SINISTER uchopili veškeré slavné songy hezky po svém, originálně. Skladby neztratily svůj původní feeling a ještě navíc je k nim přidán vlastní kus poctivé řeznické práce. Pánové vtiskli coververzím svůj vlastní ksicht a nenechávají nikoho na pochybách. Holanďané složili poctu kapelám, které mají rádi. Obstáli se ctí a dodali skladbám neskutečné množství energie. Pro páteční večírek jako stvořené! SINISTER v plné síle opět ukázali, že připomínají rozjetý náklaďák plný krvavého masa!

Asphyx says:

SINISTER took all famous songs on their own, original. Tracks didn't lose the original feeling and there is added their own honest piece of butcher's work. Gentlemen gave to the cover version their own face and there is no doubt about this. Dutch paid honour to the bands they like. They susseed with honor and gave the songs an incredible amount of energy. The songs have their own power, full of several liters of blood made in SINISTER. It also includes a DVD of the band's Australian tour. For Friday's party it is an ideal! SINISTER full of energy showed again that they are like a truck full of bloody meat!

Songs:

Disc I.:

01. The Malicious (Intro)
02. Beneath The Remains (Sepultura Cover)
03. Exhume To Consume (Carcass Cover)
04. Unleashed Upon Mankind (Bolt Thrower Cover)
05. Masterkiller (Merauder Cover)
06. Beyond The Unholy Grave (Death Cover)
07. Under The Guillotine (Kreator Cover)
08. Ridden With Disease (Autopsy Cover)
09. Necrophiliac (Slayer Cover) - Slayer
10. Radiation Sickness (Repulsion Cover)
11. Blasphemies Of The Flesh (Carnage Cover)

Disc II.:

1. DVD - Australian Darkness

https://www.facebook.com/SinisterOfficial

http://www.sinister-hailthebeast.com/

https://myspace.com/sinisterwingsofdeath

http://www.massacre-records.com/