DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 19. září 2015

Report, foto, video - Pilsen Thrash Night – LAID TO WASTE, 1000 BOMBS, KAAR – club Parlament, Plzeň – 18.9.2015


Páteční večer začal vlastně už ve čtvrtek. Takhle napsané to vypadá jako totální hloupost, ale je tomu opravdu tak. Ve čtvrtek jsem šel totiž na pravidelné plavání do bazénu a při jednom podvodním manévru jsem se dostal mezi dvě ženy-plavkyně, které svým vzezřením hodně připomínaly kosatky. Jedna odfoukla vodu do vzduchu jako velryba a druhá mě kýtou kopla do lopatky. Něco křuplo a já zařval do hlubiny:“kurváááááá“… a nalokal jsem se tak, že jsem chvilku asi ztratil vědomí. Probudil jsem se až ve chvíli, kdy ty dvě obrovské monumentální obryně odplouvaly do dáli. Jako správný tvrďák jsem dal ještě několik bazénů a pak se vydal k domovu. Inu tomu říkám thrash metal.

1000 BOMBS
Jsem poslední dobou uzavřený ve své death metalové bublině a po pravdě se mi většinou ani nechce nikam vylézat. Jenže když už vám doma v Plzni křtí desku kapela LAID TO WASTE, která vás už jednou na pódiu rozsekala a k tomu se přidají mé oblíbené 1000 BOMBS, tak musím i já, stará páka zvednout kotvy a vyrazit. Přeřadit na thrash mi trvalo jen chvilku, přeci jen jsem v tomhle stylu vyrůstal a tak jsem si jen pro navození nálady v pátek pouštěl nějaké ty staré pecky, co jsem měl narvané v telefonu. Muzika krásně doplňovala atmosféru v práci, kde se mě snažili vymačkat jako dnes tolik populární odšťavňovače. Kolem druhé odpolední jsem po šílené managersko-technicko-masakrální pracovní bitce zamířil k domovu. Lopatka bolela jako čert a měl jsem co dělat, abych prokličkoval mezi exkrementy, blitky, odpadky a cyklisty do svého bydliště. Inu město kultury a thrash.

Chtělo to panáka, kterýžto také následně v podobě rodinné slivovice ihned padl do mého chřtánu. Chvilku jsem pokecal s dětmi, manželkou a najednou jsem stál mezi dveřmi a loučil se oblečený ve své „absolut VADER style uniformě.“ V tramvaji, cestou na rozplavby, mě nějaká paní s obrovskými vycpávkami na ramenou nabrala z boku jako americký fotbalista a já si dal obličejem přímo do ksichtu. Rána jako z děla, paní si kecla znavena svojí tloušťkou do sedadla a já se zmítal skoro ochrnutý na tyči. Inu, thrash metal.

Kaar
Rozplavby (U Švejka) probíhaly dle plánu, pokec vynikající, jako vždy, piva hodně a najednou zjišťuji, že mě všechno přestává bolet. Probíráme poslední vydaná alba, diskutujeme a připravujeme podzimní návštěvy koncertů. Je toho zase mraky a budeme rádi, když to vůbec všechno dáme. Jsme ve svém živlu a jako správné staré páky si notujeme, občas postěžujeme, ale nikdo z nás nedáváme najevo, že jsem po tom týdnu utahaní, jako tažní psi. Inu, není divu, jsme odkojeni thrashem.

Kolem půl osmé dorážíme do klubu Parlament, který se mi, jak bych to jenom řekl, moc nelíbí. Na pití, pokec dobrý, ale pro vystoupení kapel mi přijde jako takový větší obývák. Na jednu stranu dobře, že se vůbec ještě někde něco v Plzni děje, na druhou stranu, chtělo by to lepší pódium a asi i zázemí pro skupiny. No, ale pivo tu mají a tak pokračujeme tam, kde jsme před chvílí přestali. Před prvními vystupujícími už mám přesně tu rozverně natěšenou náladu si poslechnout něco dobrého a lehce si vymlátit zbytek zbytečných informací nasáklých za celý týden v pracovním procesu z hlavy. Pivo značky Plzeň 12 mi chutná, i když to není na první ligu, tak se pije vcelku dobře. Tak a je to, pozdravil jsem všechny, co jsem si pamatoval a oni mě a mohlo se začít. Konečně thrash metal!

Laid to Waste
1000 BOMBS jsem viděl nedávno na METALMADNESS v Sušici a užil si je parádně. Mně se hrozně líbí, jak kapela přistupuje ke své tvorbě. Baví je to, nás taky a ještě to má grády. Bylo to melodické, zároveň propracované a nepostrádalo to pravé nefalšované thrashové koule. „Bomby“ jsou pěkně sehraní, secvičení a se mnou to šilo, jako všichni čerti. Pohodička, pivko a thrash. Co si víc přát? Snad jen nějakou tu slečnu na podiu, aby bylo ještě na co koukat:)). Celkově opět příjemný a vydařený koncert. To už je ale u těchto pánů jaksi samozřejmostí, to už vlastně ani nemusím psát. Já to říkám pořád, takhle v pátek večer, ke sklence něčeho dobrého, tanci a poslechu jsou 1000 BOMBS jako stvoření. Jejich americko – německo – český thrash zkrátka a jednoduše zabírá. Amen a hallelujaáh! Pěkné to bylo.

1000 Bombs
KAAR jsou pro mě taková divná kapela. Když si někde na internetu poslechnu jejich skladby, vydržím to vždycky tak kolem dvou minut. Nějakým zvláštním způsobem na mě působí až odtažitě. On je to sice „ten pražský underground“, jenže je to šíleně monotónní, stále stejné a k tomu ty české texty, no já nevím. Jako retro vcelku dobré, na spoustu lidí to asi zabírá, ale já se pořád ne a ne chytit. Osobně mi asi nejvíc vadí občas takový ten český „zábavový“ odér. Nebudu se dál trápit, napíšu snad už jen, že některé skladby byly poměrně dobré, jiné horší a některé příšerné. Ale aspoň to bylo docela slušně zahrané. Tohle ne, to mi moc dobře nedělalo, raději jsem se šel proplachovat pivem.

Kaar
LAID TO WASTE oslavovali a křtili své zbrusu nové album „Counterattack“. A vlastně od začátku až do konce celého setu to byla absolutní smršť. Zpěvák občas připomínal mistra Blitze (Overkill) v jeho nejlepších letech. Kytary řvaly a řezaly, jakoby každou chvíli měly odlítnout z pódia. Ano, takhle se má dělat thrash. Kapela má samozřejmě, jako vlastně skoro všechny dnešní skupiny, perfektně nastudované své vzory z osmdesátých let. Přidává k tomu pak ještě takový ten tolik důležitý drive a feeling. Plzeňákům (a Amíkům) to šlape perfektně. Je to silné, je to šílené, je to zběsilé, je to maniakální, je to nabité elektřinou. A o to nám v thrashi jde, přátelé. Samozřejmě, nezaujatý posluchač, nepolíbený tímto stylem, by mohl namítnout něco o lehké stejnorodosti, ale ta je doslova vykoupena energií. Ten večer, ten den, ten pátek, jsem přesně něco takového potřeboval narvat do hlavy. Stalo se tak a některé songy mi zněly v hlavě ještě hodně dlouho. Novinka byla pokřtěna (křtil Mr. Asura) a všichni jsme to nakonec přežili ( i když u lidí létajících vzduchem to bylo někdy o nervy:))). Ale řeknu vám, měli jsme co dělat, protože to byl neskutečný masakr. Uff, to tedy byla ale síla. Skvělé to bylo! Klobouk dolů, velká poklona až k zemi a jedna thrashová modlitba za vás od starýho psa!

Ukázka jedné skladby, omluvte sníženou kvalitu zvuku



Video ze křtu nové desky


Návštěvnost byla na Plzeň velká, až mě to zarazilo. Parlament byl zaplněn, ale ne přeplněn. Víc lidí by už stejně tento malý klub učinilo neprůchodným. Pěkné bylo, kolik přišlo mladých thrasherů, až jsme se tam, jako starý fotři cítili trošku „nepatřičně“.

Laid to Waste
Jakmile LAID TO WASTE dohráli, vydali jsme se k domovu, byl jsem už totálně unavený, inu pátek pracujícího muže. Bylo to celé moc fajn a užil jsem si thrashový večírek na výbornou. Řeknu vám ještě jednu věc. Když jsem byl "mladý mlíko" a začínal jsem chodit na koncerty, bývala ta atmosféra hodně podobná. Jen nikdo neměl mobilní telefony a lidi dělali o trošku větší bordel, ale opravdu jen o trošku. Pěkné to bylo! Na závěr snad jen posílám poděkování pořadatelům, všem, co se mnou popili a pokecali a doufám, že v Plzni zase něco podobného zažiju. Howgh, domluvil jsem!

Dovětek:

Sedím doma, ťukám zmateně slova do počítače, přetahuji fotky a musím pořád odbíhat pro obklady. Neskutečně mě bere lopatka, pálí záda a palici mám jak střep. Asi si dám do hlavy nějakej thrash, ono to přejde....


PHOTOGALLERY
author of photos – Asphyx
-       for original size click on photos
-       pro zvětšení klikněte na fotky

1000 BOMBS

















































KAAR






















LAID TO WASTE























































FANS AND OTHERS


ready for thrash



new album LAID TO WASTE - Counterattack - DEADLY STORM recommend!


Recenze/review - ANTROPOFAGO – Æra Dementiæ (2015)


ANTROPOFAGO – Æra Dementiæ
CD 2015, Kaotoxin Records

Svět někdy připomíná hodně mokvající a hnusné místo k žití. Udělal jsem tu chybu, že jsem si o dovolené dopřál několikrát zprávy v televizi. Byl jsem až šokován, kolik tuposti, zla a špíny je mezi lidmi. Ono to v reálu samozřejmě tolik není, ale emoce zkrátka zaujmou pozornost. Každopádně mě utkvěla v hlavě jedna věc. Tresty pro odsouzené těžkých zločinů. Dvěma mladíkům, kteří jen tak ze srandy umlátili bezdomovce k smrti, hráli si s ním jako by to byl kus hadru, mučili ho. Bylo to hnusné, šokující a zůstával nad tou krutostí rozum stát. Mezi těmi ostatními cákanci krve, valícími se z obrazovky, bylo tohle zvěrstvo obzvlášť nechutné. Musel jsem si dát do hlavy něco příjemnějšího, trošku se od toho lidského odpadu, který se nám po pár letech bude (propuštěný z věznice) smát, odreagovat. Projel jsem si nejnovější desky různých skupin a nic na mě ten večer nezabíralo. Byl jsem příliš rozložený, znechucený a měl jsem zvrácenou chuť vzít spravedlnost do svých rukou. Není nic šílenějšího, než násilí na těch, co se nemůžou bránit. Přepadla mě beznaděj, ztrácel jsem opět víru (pokolikáté už), v tom, kam lidstvo směřuje. Nakonec jsem ale našel svůj klid. A to u francouzské smečky ANTROPOFAGO.

Je to až paradox, že se musí člověk uchýlit do hájemství brutálně death metalové kapely, ale takový mi dnešní svět už připadá. ANTROPOFAGO si vzali velké sousto. Snaha zhudebnit zlo se vždy cení, ale takovým rozmáchlým způsobem, to se jen tak nevidí. Na ploše dvou CD, z nichž jedno je jako takový bonus, nalezneme dohromady šestnáct songů. První část je klasická a rozkládá se v poměrně lehce vstřebatelných třiceti pěti minutách. Tu jsem také poslouchal nejčastěji a považuji ji za velmi zdařilou. Brutální death metal v pojetí Francouzů je pečlivě propracovaný, nepostrádá jiskru, dobré nápady i tolik potřebný tlak. Úplně první liga to ještě není, ale kapela je rozhodně velmi zajímavá. Fanoušci, kteří si nechávají rádi dráždit uši podobnými rychlo palnými sekanicemi a vyhrávkami, budou určitě spokojeni. S albem nemám problém ani já, který se raději prodírám mokvajícími zákoutími old school death metalu. Všechno sedí na svém místě a pro takové to večerní odreagování se jedná rozhodně o dobrou krmi.


Cítím všude kolem neklid, smrt i zmar a stejně si přijdu spokojenější a víc pohodě, než když se musím setkávat s každodenní realitou. Nejsou to žádné mé běsy, ani jiný problém, spíš bývám poslední dobou unavený z té temnoty a špatností, které potkávám všude kolem. Nechci se stavět do pozice toho, kdo na to má řešení, ale možná kdyby se všichni ti zakomplexovaní jedinci zavřeli na několik hodin denně do místnosti s ANTROPOFAGO, jejich nervy by je přešly a našli by svůj klid. Já kupříkladu, odcházel každý den do ložnice po několika dávkách zcela očištěn a usínal jsem s úsměvem na rtech. Používal jsem jejich letošní desku stejně, jako to dělají psychologové při různých sezeních. Byl jsem najednou obyčejný chlápek, co se rád nechává unášet muzikou, poklepává si rukou do taktu a má co dělat, aby nezačal poskakovat po pokoji. Všemi póry těla proudila dovnitř ta dobrá energie a vše zlé odcházelo pryč, někam do prostoru. Jsem čistý, až si musím prohlížet své ruce. Může za to předložený death metal, napěchovaný rychlými melodiemi, naléhavým hlasem, roztodivnými postupy a hlavně nadšením.



ANTROPOFAGO působí na novince „Æra Dementiæ“ jako pořádně rozjetý vlak. Mocné kytarové plochy se střídají s rychlými pasážemi a spokojený musí být snad každý, kdo jen trošku přičichl k brutálnímu death metalu. Způsob, jakým pánové tento styl uchopili, je trošku jiný, než u ostatních kapel. Jsou lehce progresivní, nebojí se experimentovat a deska zároveň působí velmi semknutým dojmem. Poslech chce čas, není to jednoduchá hudba na první setkání. I po delší době budete stále objevovat nové a nové kousky chutně zapáchajícího masa. Album ocení spíše ti, kdo se nebojí u hudby také trošku přemýšlet. Líbí se mi tlak, energie, síla, kterou z nahrávky cítím. „Æra Dementiæ“ svým pojetím připomíná death metalovou operu, jen s tím rozdílem, že je zahrána na klasické brutálně death metalové nástroje. Oceňuji i práci s hlasem. Vše do sebe krásně morbidně zapadá. Deska, která vás rozseká na malé kousíčky.


Asphyx says:

The new album “/-Era Dementiae” by ANTROPOFAGO feels like a train. Dynamic guitar stages are mixed up with fast parts and every person who has heard a brutal death metal is going to be satisfied.  These guys took it from the different point of view from other bands. They are progressive and are not scared of experiments. This album feels little bit serried and close. Take your time with the listen because this album is not an easy piece. Even with a long time of listening you would find another and another new pieces of tastefully smelling flesh. This album is great for people who are not afraid of thinking in case of music. I like the pressure, the energy and the power which I really feel from the album. “/-Era Dementiae” feels like a death metal opera except from the fact that it’s played on a classic brutal death metal instruments. I really appreciate the voice work and how everything fits together in kind of a morbid way. This album would chop you up on small pieces. 


Seznam skladeb:



1. Intro 
2. Encounter with the Doppelgänger 
3. Body Cell 
4. Helter Skelter 
5. Æra Dementiæ 
6. Paranoid Visions (pt.2) 
7. The Other Me 
8. God ov Fire 
9. Voices 
10. Insania Lupina 
  
1. Between Fear and Madness [redux] 
2. Cannibal Way of Life 
3. Paranoid Visions (pt.2) [2012 version] 
4. Bloodred Honeymoon 
5. Psychopathia Sexualis 
6. Safer in my Head 
7. The Butcher


Sestava/band:

Melmoth – vocals
Gordon Huillery – guitars
Hugo Mermet-Bouvier – guitars
Alaric Deleris – bass
Vincent Labelle – drums



pátek 18. září 2015

Minirecenze/minireview - PROFANITY - Hatred Hell Within (2014)


PROFANITY - Hatred Hell Within
EP 2014, Rising Nemesis Records

Pokud bychom chtěli vyjádřit hudbu německých PROFANITY pomocí rovnice, vypadala by asi takto: SUFFOCATION + NECROPHAGIST + NEURAXIS = PROFANITY. Tím je vlastně řešeno skoro vše. Tedy, mimo toho je z jejich posledního EP cítit pravé nefalšované zlo, nadšení pro záhrobí i pitevní záležitosti. Je to jedním slovem mašina. A to přímo zabijácká. Jejich brutální death metal lze sice již označovat za "starší", ale to neznamená, že nedovede udělat pořádnou paseku. Mezi sekanicemi jsou, i na ploše pouhých tří songů, poskládány i odlehčené melodie a tak lze Němce s klidem zařadit mezi "přístupnější" kapely. Letošní EP je spíše jen takovou ochutnávkou, nečekejte žádné zázraky, ale zase na druhou stranu, působí velmi uceleně a těch dvacet minut vždy uteče, jako krev v řece nevinných. Rozhodně se nejedná o žádné začátečníky (hraji od roku 1993). Mají sice na svém kontě pouze dvě dlouhohrající alba, ale i tak si troufám tvrdit, že již dnes patří mezi "klasiky žánru". Nikdy sice nepronikli mezi první ligu, ale mezi tou spoustou dnešních kapel se rozhodně neztratí. Osobně bych dal vyznamenání Christophovi Brandesovi z Iguana Studia, protože přesně takovýto zvuk (ta basa je skvělá!) se mi u brutálně laděného death metalu líbí asi nejvíc. Člověk si přijde jako na reálných jatkách, která jsou naplněna po okraj špínou smíchanou s krví. Žádné odlidštěné melodie, ani vypiplaný papundeklový sound, ale krutý a přísný diktát. 

 PROFANITY k nám loni zavítali s velmi krvavou ochutnávkou. Je plná morbidních melodií, síry, hnusu, ale nezapomíná se ani na melodie. Album mohlo být klidně nahráno na nejbližší pitevně. Líbí se mi jak způsob provedení, tak hlavně nápady, kterých je na EP nepřeberné množství. Brutální death metal je zde zastoupen spíše ve svém klasickém, špinavém provedení a je kladen důraz na to, aby se zabíjelo za každých okolností. Zkušení maniaci opět ukázali, že dokážou nahrát album, které vraždí ze své podstaty, jako masový vrah. Velmi dobře!




Asphyx says:

A year ago the band PROFANITY brought to us a bloody tasting of their music. It´s full of morbid melodies, brimstone, dirt and they don´t forget melodies. The album was recorded in dissecting room, I´m sure about that. I like the facture and ideas which this album is full of. The brutal death metal is more classic and dirty and the band wants to kill with every single possibility. Experienced maniacs showed us that they are able to record an album which can murder with its essence, like a serial killer. Well done!

čtvrtek 17. září 2015

Recenze/review - ISOLATED – The Enemy of Reason (2015)


ISOLATED – The Enemy of Reason
CD 2015, vlastní vydání

Má cesta konečně došla svého naplnění. Toulal jsem se podzemím snad odnepaměti. Někdy jsem si připadal, že snad nesu na hřbetě všechny hříchy světa. Kolem mě ožívalo všechno zlo, cítil jsem všemi póry těla, že se na některých místech staly šílené věci. Viděl jsem krev, nenávist, lidskou špínu. Mnohokrát se za širokým úsměvem ukrýval hlad po tom, někomu ublížit. Dnes jsem u cíle. Ležím teď na neotesaných prknech a kolem mě postávají členové řádu undergroundového death metalu. Jsem obětí, svědomím. Čekám na poslední ránu z milosti. Řekl jsem si o to sám, už jsem se nemohl na tenhle i onen svět dívat. Marně jsem poslední roky přemýšlel, kam se vytratila čest a pravda. Za chvíli mi bodnou do srdce naostřený kůl a konečně najdu svůj klid. Možná, snad, doufám. Být prokletý není žádný med, to vám tedy povím. Své o tom vědí polští klasičtí death metalisté ISOLATED. Věrni odkazu jediné pravé cesty smrti, válčí za práva podsvětí již od roku 1995. Hlavní velekněz pozvedá sepnuté ruce a vší silou mě doslova přišpendlí ke dnu rakve. Z dálky se ozve křik krkavce. Vydechnu úlevou.

Ten přechod mezi tímto a oním světem bývá někdy velmi zdlouhavý, někdy ten jed death metalu proniká do krve pomaleji. Tentokrát to ale byla morbidní láska na první pohled. Stačilo, když jsem uzřel obal a zaslechl pár ukázek na internetu. Ihned jsem napnul všechny síly k získání CD. Nepodařilo se. Album ještě nevyšlo fyzicky. Už ale dávno vím, že jakmile spatří světlo světa, budu jeden z prvních, kdo si ho zakoupí. Hudba ISOLATED je totiž doslova prodchnutá vším, co mám na smrtícím kovu tolik rád. Nalezneme v ní odkazy na staré americké kapely jako INCANTATION, IMMOLATION, AUTOPSY, MASTER, zavzpomínáme na konec osmdesátých a začátek devadesátých let. Pánové patří mezi starou školu a hrají ji s obrovským nadšením. Postupy, které na novince nalezneme, samozřejmě nepatří k nejoriginálnějším, ale skladby v sobě obsahují až jakousi magickou přitažlivost. Možná je to způsobeno určitou naléhavostí, neotesaností, hrubostí, opakováním motivů, nevím. S čím jsem si ale na sto procent jistý, je to, že nahrávka mi pronikla do krve i mozku snad během pár prvních poslechů. Já vlastně ani nevím, jak došlo k přenosu, jen jsem seděl, poslouchal a náhle jsem si byl jistý, že má cesta podzemím došla svého cíle.


Po oltáři stéká moje krev. Je černá, zkažená léty nekonečného ploužení undergroundem. V mém věku mě už jen tak něco nepřekvapí, ale z ISOLATED jsem si musel z té síly sednout. Ovanul mě zápach připomínající čerstvě otevřený hrob a do uší mi začala proudit až vesmírná energie. Tma byla překapána, vymačkána a napěchována do sedmi skladeb. Album připomíná spíše nečistou modlitbu, než klasické CD, jak si ho všichni představujeme. Ocení především jedinc žijící dlouhodobě ve stínu. Kapela má na kontě teprve druhou nahrávku a pohybuje se někde na pomezí našeho a onoho světa. U podobných smeček bývá nejdůležitější nálada, náboj, černá jiskra. „The Enemy of Reason“ splňuje všechna má nepsaná pravidla pro vynikající desku. Jsem pocitový posluchač a na novince jsem si pro sebe nalezl v podstatě dokonalé death metalové zlo. Přesně tenhle hnis mi koluje v žilách a tak jsem tomuto počinu dával mnohokrát přednost před mnohem slavnějšími jmény současné doby. Hudba si mě získávala čím dál tím víc, pomalu, polehounku, stejně jako si hýčká kobra svoji oběť.


ISOLATED letos přišli s hudbou, která splňuje všechny moje požadavky na poctivý, reálný old school death metal. Jejich nahrávka je plná neskutečné černé energie. Hroby se otvírají, zvony zvoní umíráček. „The Enemy of Reason“ může být klidně soundrackem pro vaší poslední cestu. Podzemí opět ožilo a vyslalo na náš svět posly apokalypsy. Mrtví mi jdou po krku a zlo je cítit všude kolem. Death metal je zde starý a plesnivý a nepostrádá obrovskou dávku naléhavosti. Připadám si, jako bych ležel při okultním obřadu na oltáři smrti a byl navěky obětován. Člověk se při poslechu stává morbidním básníkem, tulákem po záhrobí. Přiznávám se bez mučení. Album mě neskutečně rozsekalo a stalo se mým průvodcem na onom světě. Zapalte svíce, exhumujte starý poctivý death metal! Chci tuhle nahrávku na CD, hned teď! Vynikající temný old school death metal! Absolutní kult!



Asphyx says:

ISOLATED come this year with music fulfilling all my requirements for honest, real old school death metal. Their record is full of unreal black energy. The tombs were opened, bells ringing the death knell. "The Enemy of Reason" may be the soundtrack to your last trip. Underground came alive again and sent messengers of apocalypse to our world . Deads are hunting me and the evil is everywhere. Death metal here is old and moldy and doesn't miss a huge amount of urgency. I feel like I was lying at an occult ritual on the altar of death and I was forever offered. When listening it becomes a morbid poet, a wanderer on the other world. The album cut me up and it became my guide on the other world. Light a candle, exhume old fair death metal! I want this record on CD right now! Excellent dark old school death metal! Absolute cult!



Seznam skladeb:

1. Devilish Verses
2. Distorting Mirror
3. For Nothing
4. I’m Your Cancer
5. The God Must Be Dead
6. Confession Of Evil
7. Possessed Invocations


Čas: 33:34


Sestava/band:



Halle -Vocals, Guitars
Kriss- Drums
Thanay- Bass
Darek - Guitars

středa 16. září 2015

Minirecenze/minireview - HUMAN WASTE - Harvest Remnants (2015)


HUMAN WASTE - Harvest Remnants
compilation 2015, Xtreem Music

 Španělští brutálně techničtí death metalisté vydali za celou dobu své existence jen jedno album. Bylo to v roce 1999 a jmenovalo se "Brothel of Souls". Jinak mají na svém kontě jen samá dema, jedno splitko s OBSCURE a ještě dvě kompilace. Letošní zásek je jejich dalším souhrnem malebných krutých songů a pravděpodobně i posledním. Je rozlučkou se scénou, sběratelským kouskem pro fanoušky. Na albu se dočkáme syrových, surových melodií, lehké progrese a tuny krvavého masa. Abych pravdu řekl, tak téhle smečce jsem nikdy nějak vyloženě nepřišel na chuť a jejich tvorba mě poněkud míjela, ale pro mě je důležité mít je na svém skromném blogu už jen kvůli "přehledu o scéně". Pánové ničím nevynikají, nejsou výjimeční, odlišní a zapamatovatelní. Nevadí mi to. Rád si poslechnu i alba, která neboří hranice stylů. Oceňuji poctivost, nadšení, užívám si krutost v jejich hudbě. Pro někoho možná málo, pro mě vcelku příjemný poslech. Nic nového v pekle, ale poctivá a upřímná krvavá práce. Já myslím, že jako pocta sama sobě to není špatná kompilace. Sem tam sice "zahapruje" zvuk, občas se nevyhnu lehké nudě, ale myslím, že pro fanoušky to bude důstojný kousek do sbírky. Nic víc, nic méně. Asi nebudu mít chuť na společná setkání příliš často, ale z historických důvodů povedu tuhle kapelu v patrnosti. Jako vzpomínka dobré.



Asphyx says:
On this album, there is raw and cruel melodies with slight progression and tones of blood meat. I have to appreciate the fairness, ecstasy and I enjoy the cruelty in this music. This is nothing new in the hell, however this is honest and real bloody work. There is some bad sound moments (in quality of records) and at some places there are few boring moments. Although, I don´t really think this album is going to be stately piece of music for fans for their collection, it´s going to be a good memory. 

úterý 15. září 2015

Recenze/review - SHRAPNEL STORM – Mother War (2015)


SHRAPNEL STORM – Mother War
CD 2015, Witches Brew

Několikrát jsem měl možnost se ve svém životě potkat s lidmi, kteří se účastnili nějaké války. Většinou měli těkavý pohled, jakoby pořád čekali, že na ně někdo zaútočí, často propadali alkoholu a drogám a přišlo mi, že jim chybí doma adrenalin. Na to, abych jejich pocity hodnotil, nejsem fundovaný, ale odnesl jsem si z toho jediné. Válka vás změní. Navždy. Kapel, které se válečnou tématikou zaobírají, není zase tolik velké množství. Je to poměrně těžká látka, autoři textů se musí ponořit do historie a navodit atmosféru zmaru, to dokáže také málokdo. Z poslední doby si každý vzpomene, jakým způsobem uchopili vřavu bojiště HAIL OF BULLETS, pamětníci mají v hlavě navěky zafixovanou legendární smečku BOLT THROWER. SHRAPNEL STORM jsou posledně jmenovaným hodně podobní. Jen s tím rozdílem, že by těmhle generálům „war death metalu“ mohli leda tak nosit kafe z polní kuchyně.

Jejich tvorba je sice zatím v plenkách (jedná se o vůbec první dlouhohrající desku), ale to neznamená, že budu přimhuřovat oči. Na albu se totiž nedostavuje to nejdůležitější. Energie. Tu postrádám snad v každém songů. Pánové sice poctivě ctí old schoolové kořeny, ale přistupují k nim velmi laxně. Riffy jsou stokrát ohrané (to by zase tolik nevadilo), ale celková produkce je mdlá a vůbec neřeže (a to mi vadí hodně). Sem tam sice vyleze na povrch nějaký zajímavější motiv, ale ihned je smeten dalším, který je obyčejný, nezáživný a nudný. Prostředky sice tihle šílení Finové volí stejné, jako jejich slavné vzory, ale zacházejí s nimi, jako by to nebyla nebezpečná třaskavina. Umění válčit není v death metalu dáno jen tak někomu. V zákopech je nejdůležitější opravdovost, poctivost a zkušenosti. SHRAPNEL STORM jsou zatím takoví zralejší death metaloví zelenáči (hrají od roku 2006), buďme tedy trošku shovívaví a kapelu ihned neodepisujme. Práce mají před sebou ještě mnoho.


Album jsem poslouchal pořád dokola a problém nastával tak někde v půlce desky. Zcela automaticky jsem ztrácel pozornost, ošíval se a pořád hledal něco, čím bych dohnal album do konce. Monotónní hlas, nesouvislé frázování, otřepané death metalové postupy. Možná by nad tím vším stačilo mávnout rukou, ale já přeci jen nějakou naději na konci tunelu slyším. Sem tam totiž zaslechnu pasáže, které mě dokážou doslova smést. Kapele bych doporučil, aby více zapracovala na zvuku, sehnala si nějakého pořádného producenta a trošku dodala také nějaké to nasazení. Nebudeme si nic nalhávat, i když všechny mé „požadavky“ splní, pořád to asi nebude něco, co by mi urvalo hlavu, ale aspoň se zvýrazní vše dobré, co v sobě tahle skupina má. Talent neroste přeci jen na stromech.


SHRAPNEL STORM se pokusili zhudebnit válku. Nepodařilo se. Pánové si vybrali velmi těžkou cestu válečného death metalu, kterou jsou schopni projít jen ti nejlepší. Nakonec stejně přežijí jen nejsilnější a těmi Finové zatím nejsou. Přesto v jejich skladbách cítím do budoucna příslib dobrého death metalu. Uvidíme, jak vše vyřeší čas a jací budou SHRAPNEL STORM v budoucnu, ale zatím se jedná jen o takový lehký nadprůměr. Chtělo by to víc práce ve studiu a nebát se trošku přitlačit na pilu. Válka je hnusná věc a mělo by to být z nahrávky cítit. Zatím jsou tihle maniaci jen obyčejnými řadovými vojáky. Naděje na povýšení je, ale čeká je ještě hodně práce. Budu se těšit na další album. Snad mě překvapí. „Mother War“ zatím působí jen jako lokální válka. Příště bych poprosil více energie.


Asphyx says:

SHRAPNEL STORM attempted to musicalize war. Well, I didn´t happen. These guys chose the hard way of the war death metal. Only the best ones are able to accomplish this journey. In the end, only the strongest will survive and these Finns are not it, yet. However, I feel some kind of a promise of a better death metal in their songs. We´ll see what will happen it the future with this SHRAPNEL STORM band but right now this band is slightly above the average. I would suggest to care more about the studio work and to care less about the fear and try to play harder. A war is an awful thing and you should feel it from those songs. For me those maniacs are just rankers. However, there is a hope for a promotion but they have to work really hard. I´m looking forward to some new album. I hope they will surprise me. “Mother War” is just like a local war. I would suggest more energy next time.



Seznam skladeb:


1. Casus Belli
2. The Carpet Bombing
3. Detracked
4. Combat High
5. Calling Of The Void
6. Warfiend
7. Mother War
8. …To Each Battle
9. Radars Down
10. Rising Storm


Čas: 38:20

 

Sestava/band:


Aki – zpěv, kytara
Pete – basa
Tri Makitelo – kytara
Yka – zpěv
Kurre - bicí


http://shrapnel-storm.com/site/
https://www.facebook.com/shrapnelstormband
http://www.reverbnation.com/shrapnelstorm
http://www.witchesbrewthrashes.eu/

pondělí 14. září 2015

Recenze/review - AVULSED - Altar of Disembowelment (2015)


AVULSED - Altar of Disembowelment
EP 2015, Xtreem Music

Jednou, v dobách, kdy jsme se čerstvě nastěhovali do našeho současného death metalového bytu, jsem vynášel takovou tu obrovskou plechovou kuchyňskou linku po schodech dolů. Sběrný dvůr byl asi kilometr vzdálený a já si někde tak v polovině cesty lehce natrhl stehno. Doma jsem se opláchl a večer jsme můj úspěch řádně oslavili. Asi za týden mi začalo v noze cukat a dostal jsem neskutečnou teplotu. Došlo to tak daleko, že jsem v práci málem omdlel a i já, který by k doktorovi nepáchl, jsem byl nucený vyhledat pana chirurga. 

 Zajímavé bylo, že mě nikde nechtěli díky pro Plzeň exotickou kartičku pojištěnce přijmout. Začínal jsem mít vidiny a sotva se ploužil. Nakonec jsem skončil na pohotovosti a přijímací lékař mě nechal ihned po vypumpování žaludku odvést na operační sál. Diagnóza zněla jednoduše. Počínající otrava krve a vřed velikosti pomeranče. Umrtvili mě a když jsem se probudil ze říše snů, pocítil jsem obrovskou úlevu. S novinkou AVULSED je to dokonale srovnatelné. Také mi přijde, že mi někdo při vivisekci právě  provedl nějaký jednodušší chirurgický zákrok. Pěti skladbové demo je poskládáno s velkým citem pro pitevní práci. Některé melodie chladí jako operačního stůl, jiné vás zase nabudí stejným způsobem jako nějaká droga. Minulé dlouhohrající album "Ritual Zombie" (2013) lehce předznamenalo lehký posun k větší melodičnosti. Ten kapele velmi prospěl. Hraje se zde old school death metal v klasickém provedení, samozřejmě s jasně danou nálepkou made in AVULSED. 

Při poslechu jsme opět nemocný a někde v mé hrudi tepe znovu obrovský bobtnající vřed. Odstranit lze dvěma způsoby. Buď je nutné podstoupit tradiční operaci pomocí skalpelu a svorek a nebo si můžete nechat naordinovat nové EP "Altar of Disembowelment". Čtyři skladby z pitevních sálů a jeden skvěle provedený bonus od BLACK SABBATH. Ten pasuje na desku, jakoby tam patřil odjakživa. Přiznám se rovnou, že mi Španělé způsobí až takové rány, to jsem netušil. Nahrávku si dávám do hlavy velmi často a pořád se nemohu nabažit. Líbí se mi taková ta černá energie, vytažená snad odněkud z nejtemnějšího podzemí. AVULSED asi nikdy nebudou patřit mezi vyloženě "slavná" jména, ale u nás, v undergroundu budou i díky novému EP patřit mezi vyvolené. Dokážou totiž asi to nejdůležitější, co u hudby požaduji. Navodit pořádně morbidní atmosféru. A toho si cením o hodně víc, než dokonalé image. 

Vážení a milí přátelé, vítejte tedy znovu na další veřejné pitvě. Dnes budeme odstraňovat ty největší mokvající vředy. Hlavní operatér Dave Rotten právě zahájil první operaci. Setkáváme se zde, abychom uctili památku klasického death metalu. AVULSED jsou na novém EP v té nejlepší kondici. Krutí, naléhaví, maniakální. Čtyři ochutnávky krvavého masa v podobě vlastních songů a jedna coververze od BLACK SABBATH jsou perfektní undergroundovou prací. Pokud máte tyhle šílence rádi, tak neváhejte. Nálada celého EP je temná jako stíny v katakombách. Tajemná a šílená! Death metalové album od mistrů ve svém oboru! Operace se opět podařila, pacient zemřel!
Skladby:

 1. To Sacrificce and Devour
2. Red Viscera Serology
3. Ceremony of Impalement
4. Tremble in the Darkness
5. Neod Knights (Black Sabbath cover)
Čas: 22:46
Sestava/band:

 Dave Rotten: Vocals
Cabra: Guitar
Juancar: Guitar
Tana: Bass
Erik: Drums 


Asphyx says:

Dear friends, welcome to the next public autopsy. Today, we will remove the biggest festering ulcers. The main operator Dave Rotten has just started the first operation. We meet here to honour the classic death metal. AVULSED are on their new EP in the best condition. Cruel, urgent, maniac. Four tastings of bloody meat in the form of their own songs and one cover version of the BLACK SABBATH are perfect underground work. If you love these freaks, so don't hesitate. The mood of the whole EP is dark, like shadows in the catacombs. Mysterious and mad! Death metal album from the masters in their field! The operation was again successful, the patient died!

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine