Minirecenze/minireview - TEMPLE OF BAAL - Mysterium (2015)

TEMPLE OF BAAL - Mysterium 

CD 2015, Agonia Records

Na větev před naším domem zase usedají krkavci. Čekají, až mi dohraje nová deska francouzských tmářů TEMPLE OF BAAL. Pečlivě vystavěné skladby, pach všudypřítomné smrti. Šíří se všude kolem. Pomalu, polehounku, stejně jako nová nahrávka "Mysterium". Hudba zde byla tvořena s jediným účelem. Přivolat nekonečnou tmu. Umně skloubená kombinace deathu, blacku a záhrobí by mohla dělat dobře nejednomu fanouškovi onoho světa. Rozmlouvám při poslechu s nemrtvými, vzývám dávné mystické symboly. Někdy mi sice některé motivy unikají, nedaří se mi je uchopit. Musím tak album pouštět mnohokrát, vnímat jej postupně, ale přesto vždy v celku. Teprve potom vyniknou všechny zákeřné kousky, ukryté v tom nejtemnějším stínu. 

Zdánlivě nepropustné hradby, upletené z těch nejpevnějších pavučin, kytarových riffů a tlakem postiženého hlasu, tohle všechno dodává desce neskutečnou naléhavost. Musím mít sice pro společná setkání tu správnou náladu, ale pokud zrovna venku prší, je sychravo a noc se pomalu blíží, jsou mi TEMPLE OF BAAL více než blízcí. Skladby jsou opravdu dlouhé, vyžadují trpělivost a odhodlání, ale pokud se jimi prokoušete, vězte, že budete odměněni nekonečným chladem v duši. 

Francouzi mi nedávají nic zadarmo. Má to tu nespornou výhodu, že i po dlouhé době je neustále co objevovat. Připaluji své uši pekelným ohněm, hraji si se starými ohořelými pergameny. Bezděky kreslím všude po zdech pentagramy. Nečekejte žádnou naději, ta už nikdy nepřijde. Nastane nikdy nekončící období temna, vaše mysl bude už navěky zahalena pevně zastřenou blanou z krvavých chuchvalců. Hudba u mě vyvolává spousty do šedé a černé zabarvených obrazů. Znovu a znovu, stále dlouho umírám.

Pátá dlouhohrající deska se opravdu vydařila. Poslech pro mě není rozhodně jednoduchý, ale vytrval jsem a teď si tu překapanou tmu neskutečně užívám. CD působí hodně návykově. Je pro mě drogou, nekonečnou závislostí. Chodím s ním po ulicích a vnímám všechny stíny. Ze záhrobí k nám zní nekonečná ozvěna. Nahrávka je plná velmi dlouhých, zákeřných skladeb, které vám zalezou pod nehty jako krutý mráz. "Mysterium" je velmi magickým, krutým albem! Temnota zase jednou zvítězila!

Asphyx says:

The fifth-length album is really successful. Listening isn't easy for me, but I persevered and now I'm enjoying the filtered darkness very much. CD looks very addictive. It's for me a drug, an endless addiction. I walk on the streets and I see all shadows. The endless echo sounds from the other world. The recording is full of very long, insidious songs that will creep under your fingernails as harsh frost. "Mysterium" is very magical, cruel album! Darkness won once again!

http://www.facebook.com/pages/Temple-Of-Baal/20135072962

https://www.youtube.com/user/Templeofbaal

http://www.agoniarecords.com/

https://agoniarecords.bandcamp.com/album/mysterium

Recenze/review - BROKEN FLESH – Broken Flesh (2015)

BROKEN FLESH – Broken Flesh

CD 2015, Luxor Records

Byl to hodnej kluk. Všichni to říkali. Bylo na něm vidět a znát, že chce zachránit celej svět. Vídával jsem ho, jak pomáhá charitě, staral se snad o všechny a jeho srdce bylo široké jako řeka naděje. Byl rovný, čestný a hrdý takovým tím způsobem, že jste ho zkrátka museli obdivovat. Nikdo nechápal, jak může všechnu tu rodinu, práci, sport a ostatní aktivity stíhat. Já ho znal jen jako takového vzdáleného kamaráda. Věděli jsme o sobě, ale na pivo jsme spolu nechodili. Neměl čas. Pak se něco stalo. Jakoby se v něm něco zlomilo. Byl vzteklý, odmítavý a v jeho očích byla cítit zlost. Nevydržel ten nápor „dobra“ a zhroutil se. Teď sedí ve své cele a kolem chodí jeho noví známí ve svěracích kazajkách. Padl pod tíhou tohohle světa. Nedokázal všechno to zlo, které je kolem, unést. Byl na to sám a to se nedá. Možná, kdyby mu někdo pomohl, zvládl by to, ale zůstal jediný proti všem. Úplně jediný. Když ho propustili, nechal se zaměstnat na jatkách. Prý aby mohl působit bolest. Stal se z něj bastard. Už nežil, ale jen přežíval.

Kolik takových příběhů ze současnosti znáte? Nevím jak vy, ale mě poslední dobou přijde, že té agresivity a sobectví je mezi lidmi čím dál tím víc. Stačí se podívat na malé děti. Chodí s obličeji zabořenými do obrazovek a když se pak setkají poprvé s realitou, reagují jako raněné šelmy. Nechci moralizovat, bráním se tomu, nechci to přijmout, ale bohužel tu „přeměnu světa“ vidím všude kolem. Občas už z toho musím taky vypnout. Pouštím si brutální death metal a říkám si, že v něm je alespoň všechno jasně pojmenované, definované, čitelné. Svině jsou svině a dobří mají čistou tvář. Je to svým způsobem pohádka, kde jsou charaktery jasně dané, ale vyhovuje mi to. Tady je mi dobře a jsem zde poslední dobou čím dál tím víc spokojený. Dnes bych vám po tom šíleně dlouhém úvodu rád doporučil americkou smečku BROKEN FLESH. Ta hraje smrtící kov v jedné z jeho nejextrémnějších podob. Jsou krutí, oškliví, nechutní a svým způsobem i hnusní. Stejně jako současný „moderní“ a „civilizovaný“ svět. Světlo, naději a radost u nich rozhodně nehledejte.

Pánové na svém třetím albu ctí stejné pořádky jako kupříkladu takoví HATE ETERNAL, ORIGIN, CRYPTOPSY, CYTOTOXIN a podobné kapely. Zkrátka a jednoduše, klasický brutální death metal v té nejmorbidnější podobě. Nutno ocenit zvuk, ten se opravu povedl na výbornou. Alespoň já, obyčejný strávník a fanoušek si užívám ty kusy syrového masa, které na mě tahle skupina doslova hází z reproduktorů. Američané vám nedají vydechnout ani na chvíli. Těch pár zvolňujících chvilek je jen občasným nadechnutím před ještě větší smrští. Jinak recenzované album splňuje všechny náležitosti a aspekty pro dobré brutální album. Není to úplně první liga, ale tlačí se do ní všemi dostupnými prostředky. Když se to vezme kolem a kolem, tak dalších slov vlastně netřeba. Na své si přijdou všichni, kteří rádi hltají imaginární krev a milují chvilky, kdy se jejich mysl ponoří do hraného „hnusu“. Já to sice raději víc temněji a old schoolověji, ale musím uznat, že album má neskutečný feeling a tlak. Při poslechu jsem si přišel, jakoby mě někdo bez upozornění ožehl plamenometem.

Novinka amerických BROKEN FLESH je krutá, zlá a ošklivá. Morbidní melodie se střídají s ještě nechutnějšími motivy. Tohle je brutální death metal v jeho klasické podobě. Syrový, masakrující. Z desky cítím obrovský tlak a energii. Možná se občas kapela nevyhne určité monotónnosti, ale to tak nějak k tomuto stylu patří, jako k hrobníkovi lopata. Užívám si houpavé melodie, chrlím spolu se zpěvákem chorobné texty. Jsem u poslechu po lokty ponořen v krvi a spolu s BROKEN FLESH provádím pořádně nechutnou pitvu. Pokud se potřebujete odreagovat od dnešního ošklivého světa, neznám nic lepšího, než si narvat do hlavy „Broken Flesh“. Co na tom, že zde ožívají mrtvoly a pánům chirurgům všichni na operačním sále zemřou? Tak to má být a tak je tomu v brutálním death metalu správně. Letošní album vás smete jako tsunami. Berte a nebo nechte být! Skvělá řeznická práce!

Asphyx says:

The new album by American BROKEN FLESH is cruel, bad and ugly. Morbid melodies are changed by more disgusting motives. This is a brutal death metal in its classic form. Raw, cruel. I feel the huge pressure and energy from this album. There is some monotonous passages, however this is something typical for this style like a shovel for a grave digger. I enjoy their melodies and I have to sing the lyrics with the singer. During the listening of this album I´m lying in the blood and with the BROKEN FLESH I´m doing a disgusting necroscopy. If you have to clean yourself from today´s ugly world I don´t know better way how to do it than listen to the “Broken Flesh”. Who cares that death bodies are coming back to live and every person who is being operated by surgeon will die? This is how it´s supposed to be in the real brutal death metal. This album is going to take you like a tsunami. Take it or leave it! Amazing butcher work! 

Seznam skladeb:

1. Valley Of Mass Crucifixion
2. Blood Harvest
3. Consumed By Death
4. Buried Alive
5. Hell
6. Cries Of The Dead
7. Forever In Flames
8. Unworthy
9. Exalt
10. Ignominy
11. By His Blood
12. Hate

Čas: 34:54

 

Sestava:

Jacob Mathes - Vocals

Kevin Tubby - Guitar/ Vocals

Dakota Whiteside - Guitar

Joshua Mathes - Bass/ Vocals

Brandon Lopez - Drums

https://www.facebook.com/brokenflesh

http://www.luxor-records.com/

https://www.reverbnation.com/brokenflesh

Minirecenze/minireview - W.A.S.P. - Golgotha (2015)

W.A.S.P. - Golgotha

CD 2015, Napalm Records

Muziku mám stejně jako každý rozdělenou do pomyslných škatulek. Něco se mi hodí víc do práce, něco do auta, jinou hudbu poslouchám doma v klidu svého pokoje. Novinka W.A.S.P. se mi osvědčila v zaměstnání. Jako technik se musím hodně koncentrovat, abych neudělal při různých výpočtech a kreslení chybu a tak volím vždycky desky, na které se nemusím tolik "soustředit". "Golgothu" jsem si dával do uší vždy už brzy ráno. Zapnul jsem počítač, odřízl se od tohoto světa a přenesl se náhle do osmdesátých let. Starý havran Blackie opět krákorá jako zamlada (klobouk dolů!) a stavba jednotlivých skladeb je jedním slovem kulervoucí. Takhle nějak se má hrát rock´n´roll, přátelé! Mám chuť některé refrény doslova halekat. Občas se přistihnu, že na mě kolega kouká jako na blázna. Pořád se totiž usmívám a dokola si říkám: " Je to tam!"

Ale já vím, že je to retro! Dokonce jsem byl i hodně skeptický, na plzeňském Metalfestu se mi tahle smečka zrovna do nálady netrefila a pan zpěvák působil už hodně opotřebovaně. Z nové desky je to jiné. Album neskutečně jiskří. Přijdu si jako při sledování nějakého starého pořadu o heavy metalu a hard rocku. Ožívají přede mnou staré zážitky, čekám, kdy za mnou přijde další dívka s předlouhými vlasy a kamarád mi znovu pozvrací džínovou vestu. Hergot, kruci, himml, kde pořád pánové berou tak ostré a zajímavé riffy? A proč se pořád tlemím jako blázen? Pohoda, je to totiž neskutečná pohoda. Hudba pro odpočinek. Rock, tepající, drásající, svým způsobem lehce bolestivý. Dokonalá esence pocitů a emocí. 

Odjistěte granát, roztrhněte saka a košile, nastartujte motorku, přidejte plyn a získáte svobodu! Konečně můžete hodit za hlavu starosti všedního dne a pořádně si zapařit. "Golgotha" vám k tomu může klidně dělat kulisu. Jen musíte počítat s tím, že si začnete časem podupávat, postupně přidáte i ruce na imaginární bubny a nakonec budete skákat po gaučích a vyřvávat spolu s Blackiem refrény. Jsem zase malým klukem, zpívajícím do násady od koštěte před zrcadlem. Tahle nahrávka mě svojí energií doslova posadila na zadek. Mám chuť na další pivo. Klidně přineste i panáka. Dneska bude dlouhá noc.

Chcete poctivý rock´n´roll? Máte ho mít. Nechápu, kde se ve W.A.S.P i po těch letech bere tolik skvělých nápadů, které jsou opravdu v každé skladbě. Album neskutečně řeže, pálí, jiskří! Vynikající výkon předvádí Mr. Blackie. Takhle nějak si představuji vznešený, ostrý heavy metal. Tolik emocí, nálad, pocitů jen tak někde neuslyšíte. Je hodně znát, že tady se skládalo poctivě a hlavně srdcem! Jeden hit střídá druhý a celková nálada nahrávky je velmi elektrizující. Nemám další slova. Nechci nic psát, chci raději poslouchat.  Heavy metalové album, které vás roztrhá na kusy!

Asphyx says:

Do you want any honest rock'n'roll? Here you are. I can't understand where do the W.A.S.P take so many great ideas being really in every song. Album cuts, burns, sparkles! Excellent performance shows Mr. Blackie. This is how I imagine the noble, sharp heavy metal. So many emotions, moods, feelings you won't hear anywhere. It is visible that they composed mainly by heart! One hit after another and the mood of the recording is very electrifying. I have no more words. I don't want to write, I prefer to listen. Heavy metal album that will tear you up to pieces!

http://www.waspnation.com/

https://www.facebook.com/pages/WASP/163026404087

https://www.youtube.com/user/theWASPchannel

http://label.napalmrecords.com/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh devátý - Jsi kreatura!

Příběh devátý - Jsi kreatura!

„Jsi kreatura a máš rád mrtvoly!““: zahlásila na mě opět moje třídní učitelka na střední škole. Marně se bráním tím, že to je obal „nového“ alba CANNIBAL CORPSE (pitevní, ten z Butchered at Birth). „Zítra tě v tom nechci vidět!“: pokračuje ta milá dáma, která je dvakrát rozvedená, má tik a říká o nás, že jsme debilové. Přemýšlím, že je to asi zbytečné, pokusit se vysvětlit, že jsem triko získal několikanásobnou směnou a že jsem si ho vzal ráno víceméně náhodou. Byli jsme dlouho do noci v garáži a řešili s klukama nové desky a já si ráno nestihl vzít na sebe nic jiného. Zasekl jsem se. Na mě se takhle nesmí, po zlém se mnou nikdy nikdo nic nesvedl.

„Dobře, jak myslíš“: přivítá mě moje oblíbená učitelka druhý den hned mezi dveřmi. „Ode dneska jsi zkoušený každou hodinu a odpoledne se hlas v dílnách“: dodala roztomile. Kývl jsem na souhlas a myslel si něco o prdeli. Spal jsem tenhle týden vždy jen pár hodin. Mladému tělu to nevadilo a já chodil do garáže sosat další a další thrashové informace od kamarádů. Prcalík přitáhl známého, který jezdil s jeho otcem makat do Německa a ten vyprávěl, jak to chodí tam. Všechno jsme hltali a jemu dělalo dobře, jak mu to vyprávění žereme. Byl to blb, ale vozil nám kazety a to se cenilo. Okolo nás se pomalu revoluce měnila v divoký kapitalismus. My to neřešili. Všichni jsme si tu svobodu a boom různých novinek, hudebních kanálů a časopisů neskutečně užívali. Tedy, já to měl s omezením a výstrahou. Naše slavná zemědělská škola držela socialistické pořádky ještě dlouho po převratu.

Vytrval jsem, byl jsem silný, odkojený prací na polích, v lesích a zahradách. Mě jen tak něco nerozhodí. Dokonce i pan ředitel nakonec ocenil, že si stojím za svým názorem. A tak bylo obyčejné černé tričko s legendárním obalem nakonec mým prvním "opravdovým" rebelským skutkem v životě. Převzal jsem odpovědnost za své činy, vzepřel jsem se autoritě mimo rodinu. Podporu jsem měl velikou, pár metlošů chodilo do vedlejší třídy a kluci z garáže uspořádali několik oslav na moji počest. Byl jsem za hodně velkého hrdinu. Obrýlený, hubený a vysoký floutek s tričkem CANNIBAL CORPSE, které na něm plandalo jako vlajka na stožáru. Dokonce i prsatá bohyně Jana, kterou jsme všichni tajně milovali, pronesla něco o tom, že jsem ale vopravdu skvělej. Co na tom, že jsem strávil spoustu času biflováním, abych obstál při nesmyslných zkouškách, co na tom, že jsem uklízel po vyučování dlouho do večera celé dílny. Nezlomili mě.

Tričko jsem si pak dlouho, když opadla první vlna rebelství, bral jen o slavnostních příležitostech. Byl to pro mě kus oděvu s příběhem, neskutečný artefakt, vzácnost. Pro někoho jen další z hadrů na nošení, ale já si ho vážil jako ničeho. Bylo pro mě symbolem.

Starou paní učitelku dnes občas potkávám, když jedu navštívit rodné město. Pokynu stařence rukou, slušně pozdravím a ona vždycky sjede pohledem na moji hruď. Nějak mimoděk očekává, cože to tam budu mít zase napsáno. Snažím se, abych ji nezklamal. Usmějeme se na sebe a každý si jdeme vlastní cestou. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (levý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

Recenze/review - THE SICKENING – Sickness Unfold (2015)

THE SICKENING – Sickness Unfold

CD 2015, Xtreem Music

Vyvrhnout a vykostit člověka asi není zase takový problém. Stačí dobré nástroje a alespoň nějaké zkušenosti z jatek. Jen se člověk prý nesmí zaobírat myšlenkou, že má dotyčný v sobě nějakou duši nebo nedej bože mozek. Ten jde prý vyndat také a to docela lehce. Podobná slova jsou samozřejmě šokující z úst „normálního“ člověka, ale pokud pronese tyto věty vrah, odsouzený za brutální vraždy, stává se z toho zajímavá krmě pro média. A vlastně i pro diváky a posluchače. Často poslední dobou vidím a slyším, jak jsou lidé fascinováni masovými a sériovými vrahy. Jako bychom potřebovali nějaký adrenalin. Máme se jako prasata v žitě a asi nám chybí boj o holý život. Norští THE SICKENING vás vykostí, bez toho aniž by vás to vůbec bolelo. Možná snad jen ušní boltce by mohly mít z jejich muziky prvotní šok. Pokud máte rádi brutal death metalovou klasiku, jste zde dneska správně.

THE SICKENING patří mezi smečky, které se zhlédli v tvorbě třeba takových DEEDS OF FLESH, GORGASM, KATAPLEXIA, DISAVOWED, VILE a podobných. Od začátku, až do konce jejich nové desky, je jasně patrné, že tady se žádného odpočinku nedočkáte. Album utíká v opravdu rychlém tempu, je syrové jako čerstvě vytažená játra. Bubeník klepe o sto šest, vokalista k tomu memoruje klasické nechutnosti a vy najednou zjišťujete, že vám ten hlukot dělá dobře. Člověk jako by byl při poslechu nějakou submisivní postavičkou, se kterou si THE SICKENING dělají, co chtějí. Jsem imaginárně přivázaný u nějakého sloupu, ve smradlavém podzemním úkrytu a kolem jsou rozestavěny reproduktory. Co z nich zní za zvěrstvo, si asi domyslíte sami. Pánové to nemají asi ve své blackové zemi zrovna nejlehčí a tak jsou možná o to brutálnější. Personální propojení s BLOOD RED THRONE, je díky ex bubeníkovi sice zajímavé, ale se svými bývalými kolegy toho THE SICKENING nemají hudebně příliš společného. Snad jenom určitý tlak, který je patrný z každého tónu.

Pokud by mi dal někdo vybrat mezi recenzovanou kapelou a současnými moderními a technicky „nabušenějšími“ kapelami, volil bych raději THE SICKENING. Jejich tvorba sice nepřináší nic „světovému death metalu“, ale je o to vstřebatelnější a zapamatovatelnější. Z těla opět stékají potůčky krve. Cestu do žlábku, který je na okrajích pitevního stolu, si najdou tak nějak automaticky. Vyndat vnitřnosti, to dneska umí kde jaká lokální kapela, ale pořádně vás vykostit, na to chce už nějaké zkušenosti a znalosti. Nemusíte snad ani studovat na chirurgy, postačí jen pár semestrů na lékařské fakultě, ale věřte mi, že talent pro zohavování hudby se pozná na první pohled. Norové dali jasně najevo, kdo je na jejich území králem. Označkovali si teritorium krutými vyhrávkami, morbidními texty i šíleným vokálem. Mnohé z vás to odradí. Nakonec je to jen dobře, vydrží jen ti nejsilnější a pro ty je také letošní deska určena stejně nejvíce.

THE SICKENING a jejich nová deska připomínají pořádně rozzuřené patology. Riffy, nože, bicí, skalpely, vokál, pily, mají nabroušené v tom nejlepším nožířství. Norská brutal death metalová šlechta čerpala inspiraci pro svoji tvorbu spíše v klasickém období death metalu a tak je jejich nová deska velmi syrová, krutá a krvelačná jako čerstvě rozzuřená šelma. Představte si nějakou kobku, kde se páchají morbidní a nechutné, hudebně zvrácené obřady. Máte dvě možnosti. Buď vás album chytne a smete z povrchu zemského nebo utečete strachem pryč. Přežijí jen ti nejsilnější! Nahrávka má obrovský tlak. Je nekompromisní a plná šílených melodií. Jako člen řádu rychlého kovu smrti jsem navýsost spokojen. Svět je už hodně dlouho špatné místo k žití, ale „Sickness Unfold“ je ještě temnější. Osobně jsem se chytil na tuhle krvavou návnadu během pár prvních tónů a na konci poslechu jsem ležel umlácený v rohu pokoje. Brutal death metalová deska, která vás přitluče na zeď!

Asphyx says:

The new album by THE SICKENING sounds like a group of very angry pathologists. Their riffs, knives, drums, scalpels, vocals and saws had been edged in the best cutlery ever. This Norwegian brutal death metal aristocracy has been taking their inspiration from more classical period of death metal and that´s why their new album is very raw, cruel and sanguinary like a beast. Imagine some kind of a cell where some morbid and nasty musically kinky rituals are done. You have two choices: A) the album would catch you and it would kill you or B) you would run away because you would be scared! Only the strongest will survive. This album has an enormous pressure. It is cruel and full of crazy melodies. As a proud member of the fast deadly metal cult I have to say that I´m satisfied. The world is a very bad place to live, however the “Sickness Unfold” is more dangerous and darker. I actually liked this album with a very few tones and in the end of the listening I was knocked out in the corner of the room. This is a brutal death metal album which would pin you on the wall. 

Seznam skladeb:

1. Sickness Unfold
2. Fixed On Killing
3. Unnamed Horror
4. Throat Hole Ejaculation
5. Lord Of Decay
6. A Mind Deranged
7. Powertool Sodomy
8. Suffer For My Pleasure
9. Consumed By Hate
10. Abort (The Fetus)(Vile Cover)

Čas: 39:21

 

Sestava/band:

Pål "Markspist" Bjerkestrand: Lead Vocals & Guitars Andreas Bruheim: Guitars Neeraj Kasbekar: Bass & Backing Vocals Espen "Beist" Antonsen: Drums

https://www.facebook.com/thesickeningdeathmetal?fref=ts

https://www.reverbnation.com/thesickening

http://xtreemmusic.bandcamp.com/album/sickness-unfold

http://www.xtreemmusic.com/

Minirecenze/minireview - CHILDREN OF BODOM - I Workship Chaos (2015)

CHILDREN OF BODOM - I Workship Chaos

CD 2015, Nuclear Blast Records

Uff, tak tohle je hodně smutné setkání. Zvláštní je, že hodně dlouho jsem na děti od jezera Bodom nedal dopustit. Všichni mě varovali, dělali si ze mě srandu a já přesto pořád věřil, že se ještě dočkám nějakého dobrého alba. Nedočkal jsem se ani letos. To co předvádí Alexi Laiho na poslední desce, je něco neskutečného. Tolik předvídatelnosti jsem už hodně dlouho neslyšel. Zapomeňte na tlakový hrnec plný ostrých riffů, ten už dávno praskl a veškerá síla z něj vyprchala. Tentokrát se jedná jen a jen o obyčejný průšvih. Možná ne z komerčního hlediska, ale z hudebního rozhodně. Snad poprvé jsem měl vyloženě problém album vůbec doposlouchat do konce. Všude samá vata, zábavový haló efekt a i ty riffy jsou už jen odrazem kdysi zajímavých chvilek. 

CHILDREN OF BODOM jsou dnes jen svoji vlastní parodií. On jim to asi nikdo neřekne, účty se proplatí a svět se bude otáčet v klidu dál, ale proboha, zastavte to už někdo! Kdysi tolik energická kombinace kytary a varhan najedou zní jako kulisa z televizní stanice Šlágr.  Kde je ten metal, ptám se? Asi se vytratil v lenosti, vyčerpanosti a nedostatku nadšení. Chápal bych, kdyby pánové nahráli nějaké svoje retro, případně se posunuli někam do lehčích sfér, ale tahle kombinace melodického death metalu a power metalu působí jako růžové trenky na čertovi. Tohle může fungovat leda tak na přiopilé masy začínajících fanynek metalu. Ale vlastně, proč se rozčilovat, tahle kapela už dávno není o hudbě, ale spíš o penězích. Nebo to na mě alespoň tak působí.

Marně hledám, co bych o nové desce CHILDREN OF BODOM napsal hezkého. Takovou bídu jsem už opravdu hodně dlouho neslyšel. Obyčejné riffy, nevýrazný zvuk, motivy jako ze základní metalové školy. Co tím chtěli vlastně Finové říct? Měl jsem kdysi tuhle kapelu moc rád, ale letos se za ně skoro stydím. Poslech mě vyloženě bolí a mám co dělat, abych se donutil k jeho opakování. Špatná deska dobrých muzikantů, která mě opravdu hodně zklamala. Už ji nechci nikdy slyšet.

Asphyx says:

I'm seeking without result what nice I can write about the new album of CHILDREN OF BODOM. Such misery I haven't heard for long time. Ordinary riffs, dull sound, motives from the primary metal school. What do Finns want to say? I liked this band once, but now I'm ashamed of them. The listening is painful and I can't force myself to listen it again. Bad album of good musicians that is really let-down for me. I don't want to hear it again.

http://www.facebook.com/childrenofbodom

http://www.cobhc.com/

https://www.youtube.com/user/cobofficial

http://www.nuclearblast.de/de/

Recenze/review - SYNAPSES – Devoutness (2015)

SYNAPSES – Devoutness

CD 2015, Cimmerian Shade Recordings

Dav šílí. Nad náměstím se vznáší pachuť vzrušení z krve. Znovu obnovení trestu smrti se setkalo samozřejmě s úspěchem. Humanisté sice namítali něco o tom, že každý máme duši, ale vysvětlete to pozůstalým po brutálních vraždách. Už ho vezou! Některé dámy jdou do kolen. Přeci jen, je to prý velký fešák. A všem je jedno, že spáchal ty nejhroznější zločiny. Na povrch začaly vylézat ty nejtemnější pudy. Nejtěžší bylo rozhodnout, jakým způsobem se bude popravovat. Z historie plynulo totiž poučení, že spousta druhů veřejného odebírání života je neefektivních a nemá na lidi kýžený dopad. Nakonec zvítězila gilotina. Nebylo divu, to seknutí a následné ticho před ovacemi, jsou k nezaplacení. Dokonce vzniklo několik hnutí pro podporu tohoto popravčího nástroje. Lidé se předháněli ve vznešených básních. Vyvolení byli ale jen jedni. Italští SYNAPSES. Kapela, která si vzala smrt za svou. Důkazem budiž už gilotina na obalu jejich nové desky.

Italové se chopili velebení lidského hnusu vskutku odhodlaně. Jako prostředek si vybrali brutální, velmi energický death metal. Ten se koneckonců ke všem těm popravám hodil nejvíc. Nejlepší bylo, že to vlastně nikoho už nešokovalo. Bylo sice pár skupinek, které se pod rouškou lidskosti pokusili párkrát přivázat ke gilotině řetězy a někteří z nich v internetových diskuzích vyhrožovali upálením, ale jinak se nestalo vůbec nic. Lidé se přizpůsobili a v závěru nakonec vražd ubylo. Navrch měli intelektuálové, kteří tvrdili, že pokud nad sebou nebude mít člověk pevnou ruku a jasná pravidla, vznikne chaos. Měli bohužel pravdu. SYNAPSES na své novince jakoby chodili po nějakém krutém, dávno zničeném světě. Pomocí velmi těžkých a masakrujících riffů, nechutného vokálu a neustálého „mlácení“ do bicích, vytvořili náladu velmi podobnou té, které byla na výše zmíněném náměstí.  Technika, groovy postupy, frézování lidského mozku. To všechno zde naleznete. Potom ještě utrpení, ale s tím se tak nějak u podobných kapel počítá.

Stylově se pohybujeme někde u slavnějších smeček, jako jsou třeba CANNIBAL CORPSE, WORMED, DEFEATED SANITY, DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION a spousta dalších. Jen s tím rozdílem, že na rozdíl od slavnějších jmen je na novince o hodně víc nudných a nezáživných pasáží. Technika je uchopena po svém, poslouchá se příjemně, ale jednotlivé motivy jsou si navzájem velmi podobné. Také vokál je monotónní až běda. Nic nepomáhají ani chvilkové mezihry. Osobně jsem si ihned tuhle skupinu zařadil mezi žhavé kandidáty na velmi dobrou druhou ligu. Líbí se mi syrový zvuk, i některé zajímavé nápady, jako celek ale přede mnou album příliš neobstojí. Neříkám, že by bylo něco vyloženě špatně, ale chybí kousek něčeho, co by mě posadilo na zadek. V úvahu ale budiž brána moje shovívavost k brutálnímu death metalu. Opravdu si pro sebe vybírám jen něco a tak může být můj názor lehce zkalený jak věkem, tak příslušností spíše k old schoolovějších záležitostem.

Druhé album italských brutálních válečníků se vyvedlo tak na 70%. Oceňují snahu o to, znít trošku jinak než ostatní kapely, ale pořád mi chybí něco navíc, co dělá z dobrých desek ty vynikající. Brutálně technický death metal na novince SYNAPSES připomíná svět po apokalypse. Gilotina, znázorněná na obalu desku, je jen jednou z krutostí, které na nahrávce naleznete. To pravé zlo a šílenost se ukrývá uvnitř. Ostré riffy, nekompromisní vokál a maniakální bicí. To jsou hlavní slova, která popisují novinku „Devoutness“. Bohužel, kapela se nevyhnula příliš dlouhému opakování stále stejných motivů. Nahrávka by zasloužila zkrátit. Získala by tím na větším tlaku a energii. Brutální death metal, kterému chybí už jenom kousek pro to, aby vás totálně zničil. Velmi dobře.

Asphyx says:

The second album by the Italian warriors SYNPSES succeeded with like 70%. I really appreciate the trying and the fact that it sounds little different than other bands. However, there is something missing, something special which make the good albums excellent ones. The brutal and technical death metal sounds like the world after an apocalypse. The guillotine on the cover is only one piece of the cruelty which you can find on this album. The true evil and craziness is hidden inside. Sharp riffs, die-hard vocal and manic drums these are the main and the most important words which could describe this new album “Devoutness”. Unfortunately, the band did some long repetitiveness parts with the similar motives. I would say that this album was supposed to be shorter. This is how it would be more powerful and has more energy. This is a brutal death metal and it is lack of only one thing to be amazing. Very good.

Seznam skladeb:

01. Intro
02. Spiral of Devoutness
03. Legates of Tyranny
04. Force-fed with Gore
05. A Place Will Be Forgotten
06. Hybrid Soul
07. Phoenix Condemned
08. Day of the Pest
09. Expiation
10. Sacrilegious
11. Sickening Runes
12. The End

Čas: 43:39

 

Sestava/band:

Giovanni "Kane" Canedoli Alessio "Ciulaz" Fassoli Riccardo "Cannibale" Fanara Giordano "Sez" Savoldi

https://www.facebook.com/Synapses.official?ref=br_rs

http://synapses.bigcartel.com/

https://www.youtube.com/user/TheSYNAPSES

http://cimmerianshaderecordings.com/

Minirecenze/minireview - SATAN - Atom by Atom (2015)

SATAN - Atom by Atom

CD 2015, Listenable Records

Satan s vámi, přátelé! Ano, takhle jsme se zdravili s kamarády někdy kolem roku 1990. Tenkrát se k nám kazety dostávaly poměrně se zpožděním a na ten krásný obal "Suspended Sentence" (1987) nikdy nezapomenu. Co jsem se doslechl, tak tahle heavy legenda pak umrtvila svoje aktivity jen na vydávání různých kompilací až roku 2013, kdy se vrátila v plné síle. Tohle je absolutní klasika vážení. Heavy metal v podání SATANů je tradiční, rezavý, protknutý hard rockem. Letos jsme se dočkali pokračování příběhu. A za mě dávám rovnou deset plnotučných paroháčů a dva fuck off prostředníčky k tomu. 

Když si totiž novinku pustíte, je to návrat v čase natolik intenzivní, že jsem se chvílemi neubránil dojetí. Kytarové riffy jsou sice dopředu úplně jasné, vokál a melodie jakbysmet, ale takovou energii a sílu naleznete v tomto stylu u málokteré kapely. SATAN mi svým přístupem notně připomínají ostrovní kolegy SAXON. Ti také působí neskutečně sympatickým dojmem. Hrají s nadhledem, nikam se zbytečně netlačí, ničím v podstatě neprovokují a i když působí notně "zastaralým dojmem", jejich hudba je pořád neskutečně živá, žhnoucí, drásající. A nejhorší je, že já vlastně ani nevím proč.

Na novince všechno sedí přesně tam, kde má. Nečekejte zbytečné preludování, exhibice, ani líbivé pózy. Tohle je přesně britský heavík dle mého gusta. Najednou mě nic nebolí, je mi zase sladkých třináct let a žiji v krásné nevědomosti. Ano, je to hudba pro starý fotry, pro nenapravitelný máničky, pro "pomatence" s tričky starých skupin. A víte co je nejlepší? Mě tahle deska přijde víc tvrdší, syrovější, naléhavější a přitažlivější, než kde jaká současná extrémní mlátička. Cítím tu radost, to nadšení. Přijdu si jako na setkání se starými přáteli. Sedíme, popíjíme dobré pivo a kolem se vznáší vznešené tóny "reálného" těžkého kovu.

Wov, tak tomuhle říkám poctivý, parádní heavy metal. Při poslechu vzpomínám, jsem dojatý a užívám si riffy ostré jako čerstvě nabroušené nože. Britská legenda letos vydala album, které je rezavé, šíleně energické a obsahuje v sobě až magickou přitažlivost. Melodický metal v této podobě si nechám vždy a všude líbit. Syrové, poctivé, s velkým počtem hitových skladeb. Takové je album "Atom by Atom". Jsem šokován, kde se ve starých pánech bere tolik energie a síly. Přijdu si jako při zásahu elektrickým proudem. Vynikající nahrávka! Takhle nějak by měl znít heavy metal! SATAN s vámi! Až na věky, amen!

Asphyx says:

WOV, so this is the honest, awesome heavy metal. When listening I remember, I'm touched and I enjoy riffs  sharp like  fresh sharpened knife. British legend  released an album this year that is rusty, insanely energetic and it contains magical attraction. Melodic metal in this form, I enjoy always and everywhere. Raw, honest, with a large number of hit songs. This is the album "Atom by Atom". Where can the old masters take so much energy and strength? I feel like to be hit with an electric current. Excellent recording! This is sound  of heavy metal! SATAN with you! For ever and ever, amen!

http://www.facebook.com/officialsatanpage
https://listenable-records.bandcamp.com/album/atom-by-atom

http://www.satanmusic.com/

https://twitter.com/satanmusic_com

http://www.listenable.net/

Recenze/review - SCYTHIAN – Hubris in Excelsis (2015)

SCYTHIAN – Hubris in Excelsis

CD 2015, Hells Headbangers Records

Netušil jsem, že to bude takhle bolet. Byl jsem nejdřív za hrdinu a vydržel jsem natahování na skřipec, věšení na háky a dokonce jsem se smál i nekonečnému bičování. Pálení rozžhaveným železem mě ale zlomilo. Ocejchovali mě a chtěli po mně, abych věřil jejich Bohu. Nedovedli pochopit, že už dávno nevěřím v nikoho. Musel jsem odříkávat jejich mantru, osamocený a nehodný. Násilí plodí násilí a my jsme byli už dávno zhýčkání dobrým bydlem. Nebojovali jsme a nekladli odpor. Zotročili nás, zničili a vrátili celý náš svět o spoustu let zpět. Proč? Ptám se už dávno zbytečně. Těším a vkládám naději už jen v jediné. Ve smrt. Útěchou mi bývá moje chladná cela, která dá alespoň na chvíli odpočinout mým otevřeným ranám. Dostávám se do stavu, kdy už ani nevím, zda jsem mezi živými. Když padne noc, zpívám si písně, které si ještě pamatuju z mého života. Písně všech skoro mrtvých. Songy od SCYTHIAN.

První setkání s kapelou bylo pro mě poměrně šokující. Nečekal jsem to. Vložil jsem CD do přehrávače a pak zažil tsunami. Jakoby něco někde ruplo a někdo odpíchl vysokou pec. Z hi-fi věže začala vytékat žhavá ocel, na koberci se tvořila struska a stěny pokrývaly šamotové cihly. Žhnulo to, pálilo a já byl jako v horečce. Mé rány, otisknuté na věky věků jak na mém těle, tak i v paměti, bolely a znovu se objevila krev. SCYTHIAN hrají s podobným nadšením jako DESTROYER 666, ANGELCORPSE a s dovolením bych zmínil i určité postupy známé u MALEVOLENT CREATION. Death metal, old school a ještě protkaný špinavým black metalem. Celkově pak neskutečně energická a temná deska. Znovu jsem zavěšen na trámu, houpu se jako kus masa a mí trýznitelé si na mě zkoušejí postupy okoukané snad někde ve středověku. Svět se točí v kruhu a lidstvo se nikdy nepoučí. Všichni nakonec zemřeme, ale muzika zůstává navěky zachována a uložena ve společné paměti. Oprašuji prašivinou pokrytý obal CD a blahořečím tuhle britskou akvizici až do samotného pekla.

Texty od pana Nietzscheho, všeobjímající nihilismus a smutek. To je výsledek dlouholetého působení našeho druhu na naší krásné planetě. Když už jednou za čas začne svítat světlo, udupáme ho svojí tupostí a hamižností. SCYTHIAN o tom všem hrají a zpívají. Jsou zapisovatelé, svědci veškerého zla. Nedávají rozhřešení, ani nenabízejí naději, ale svým nadšením musí zákonitě šokovat každého pravověrného příznivce smrtícího kovu. Jejich hudba je špinavá, syrová, ošklivá, rychlá, vzpínající se a neskutečně nakažlivá. Je jako mor, rozmáhající se mezi lidmi nebo nějaká dosud neznámá choroba, na kterou ještě nebylo vymyšleno očkování. Všude kolem smrdí síra a spálená kůže. Pánové nepotřebují žádné berličky, ani dokonalou produkci. Vystačí si s minimem výrazových prostředků. Využívají je bezezbytku a všechno sedí na svém místě. Neochvějně a pevně. Album rozhodně není vhodné pro fanoušky, odkojené komerčními časopisy. Tady se hraje underground v jeho nejtemnější podobě. A to způsobem, že vám po společných chvílích musí zůstat spousta jizev na památku.

Volejte hallelujá! Z nejtemnějšího podzemí vylezla na povrch pořádně zkažená kapela. Neskutečná energie, nakažlivá schopnost složit morbidní riff a rozsekat vás na malé kousíčky. To jde SCYTHIAN nejlépe. Při poslechu si přijdu, jako bych právě opustil středověké vězení. Mučili mě, vypálili mi cejch a navěky budu mít na zádech nápis SCYTHIAN. Pro mě osobně se jedná o jedno z největších špinavých překvapení letošního roku. Nespoutané melodie, black deahová tma a zběsilost. Přesně tohle vše na nové desce „Hubris in Excelsis“ potkáte. Nebojím se Boha, ani Satana, mám strach jen ze svého vlastního stínu. Kolem desky krouží krkavci. Čekají, až dohraje a potom si vás dají k večeři. Před touhle muzikou není úniku. Jedná se o dokonalou odpověď na všechny noční můry. Album, které nelze spoutat! Absolutní inferno a zkáza! Peklo opět promluvilo. Hlasitě a mocně. Šílená a vynikající deska!

Asphyx says:

Sing hallelujah! From the deepest underground came up a really sluggish band. An amazing energy, a contagious ability of making morbid riffs and making you hacked to pieces. That´s what SCYTHIAN do best. I feel like someone who just came out of the medieval prison when I listen to this album. They tyrannized me and burned a sign SCYTHIAN on my back which is going to be there forever. For me, this is the biggest and the darkest surprise of this year. Chainless melodies, Black Death dark and fury. That´s what you can find on this album “Hubris in Excelsis”. I´m not afraid of God or Satan, I´m afraid of my own shadow. Ravens circle above this album. They are waiting when the album stop playing and then they will eat you alive. You can´t run from this music. This is a perfect answer for all of your nightmares. Album which is chainless. An absolute inferno and perdition! The hell has spoken again. Loudly and powerfully. A crazy and amazing album! 

Seznam skladeb:

01. Beyond The Dust
02. Hubris In Excelsis
03. Apocalyptic Visions
04. As Tyrants Feast
05. Penultimate Truth Ultimate Deceit
06. The Laws...
07. Three Stigmata
08. War Graves (Dulce Et Decorum Est...)
09. Dystopia

Čas: 46:41

 

Sestava:

S. Vrath: Bass/Vocals

A. Von M: Guitars

B. Iron: (Live) Guitars

https://www.facebook.com/ScythianUK

https://scythiandeath.bandcamp.com/

https://myspace.com/scythiandeath

http://www.hellsheadbangers.com/