DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 23. listopadu 2015

Minirecenze/minireview - TERMINAL FUNCTION - Clockwork Sky (2015)


TERMINAL FUNCTION - Clockwork Sky
CD 2015, Willowtip Records

Švédští progresivní death metalisté TERMINAL FUNCTION hrají přesně ten druh hudby, která mě dokáže na první poslech odradit. Nejsem z těch, kdo by se v přílišné progresivitě nějak vyžíval, ale musím uznat, že album je opravdu velmi pestré. U posluchačů (i u mě) to bude hodně o tom, zda přistoupíte na hru, kterou s námi pánové rozehrávají. Musíte se naladit na vlnu kupříkladu takových MESHUGGAH, FEAR FACTORY (bez elektroniky), THE PROJECT HATE MCMXCIX a podobných kapel. Já vím, pro mnohé to nebude vůbec lehké, tady tradiční skladbu jako takovou nenajdete. Rozhodně bych nedoporučoval poslech ani ve chvílích, kdy si chcete odpočinout. Mohla by se vám také spustit epilepsie. Já vlastně ani pořádně nevím, co si mám o novince TERMINAL FUNCTION myslet. Některé motivy jsou opravdu zajímavé, ale jako celek mi přijde album takové hodně roztříštěné. Potíž je trošku v tom, že o letošním záseku můžete napsat vlastně cokoliv. A vždycky budete mít pravdu. Hudba je zde totiž natolik neuchopitelná a pestrá, že si každý najde to své. A nebo nic. 

 Osobně se mi nejvíc líbí, když kapela zvolní a nechá vyniknout až "sedmdesátkové " refrény. Ty se sice hodí k rubačkám a zasekávačkám jako pěst na oko, ale co na tom, tentokrát je dovoleno vše. Možná mi trošku chybí takový ten rockový drive, ale to bych chtěl asi opravdu moc. Zajímavá je jedna věc, album mi rozhodně není proti srsti a ani mě nenudí. Zpěvák sice mentoruje pořád stejně, kytary se zdají být také poněkud nevýrazné a o bicí artilerii raději nemluvím. Zase na druhou stranu, tohle není hudba pro masy a na stadiony, ale pro pár kavárenských intelektuálů, kteří se sjedou čajem a pak budou dlouho do noci řešit nesmrtelnost Krista. Budiž jim přáno, já si dám raději pivo a pořádný kus krvavého masa. Přesto všechno jsem si na "Clockwork Sky" to své našel. Sice jsem si připadal jako při nějaké pořádně odlidštěné sci-fi hře, ale užil jsem si. Mimozemšťané to tady stejně mají už dávno pod palcem, tak proč se nepřipravit i na jejich muziku:)).

 TERMINAL FUNCTION letos vydali opravdu hodně pestré album. Není vůbec lehké ho uchopit a vstřebat. Doporučuji velkou trpělivost a spoustu poslechů. Potom jsou dvě možnosti. Buď CD odložíte a už se k němu nikdy nevrátíte a nebo budete postupně objevovat nové a nové motivy. Osobně jsem zatím na začátku dlouhé společné cesty. Některé songy se mi líbí, jiné méně a pár vůbec. Hudba je opravdu hodně náročná a komplikovaná. Pokud máte rádi MESHUGGAH a jeho klony, budete určitě spokojeni. Přeji příjemný poslech.




Asphyx says:


TERMINAL FUNCTION published really colourful album this year. It isn't easy to accept and absorb it. I recommend great patience and a lot of listenings. Then there are two possibilities. you can let  the CD be and never return, or you will discover step by step new and new themes. I'm still at the beginning of our long trip. Some songs I like, others less and some I don't. The music is really exacting and complicated. If you like MESHUGGAH and their clones, you will definitely be satisfied. Have a nice listening.

neděle 22. listopadu 2015

Recenze/review - CORROSIVE CARCASS – Forsaken Lands (2015)


CORROSIVE CARCASS – Forsaken Lands
CD 2015, Xtreem Music

Lepra je infekční onemocnění, způsobované baktérií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější části těla – kůži a sliznice. Tradiční český název “malomocenství“ odkazuje zřejmě na poškození hmatu, které choroba způsobuje.

Choroba, stejně jako nová deska švédských CORROSIVE CARCASS, probíhá bez příznaků a není nijak zvlášť nakažlivá. Za určitých okolností ale může dojít k jejímu rozvinutí a destruktivní formě. Druhé dlouhohrající album v řadě je totiž určeno přesně do přihrádky poctivých starých death metalistů. Pokud jste tedy rádi v mládí trávili dlouhé chvíle ve společnosti třeba takových DISMEMBER, GRAVE, ENTRAILS, NIHILIST, ENTOMBED a sem tam jste si narvali do sluchovodů i americké nestory AUTOPSY, myslím, že vám bude vyhovovat i nová deska „Forsaken Lands“. Album tak můžete samozřejmě rovnou odsoudit jako obyčejné retro. Jenže, jak už to tak bývá na mém skromném blogu zvykem, je zde to pověstné jenže. Švédi totiž umí napsat velmi dobře poslouchatelnou a chytlavou skladbu. Mým pokojem se tak nejčastěji rozléhá absolutní spokojenost. Tradiční, studené melodie jsou doplňovány záhrobními motivy jak v textech, tak v celkovém vyznění.

Jestliže pak bylo předchozí album „Composition of Flesh“ (2012) velmi kladně přijato v těch nejvybranějších death metalových kruzích, tak novinka je jeho velmi hrdým pokračovatelem. Určitě znáte takový ten pocit, když si sednete, nasadíte sluchátka na hlavu (to aby vás nerušil okolní hluk) a plně se oddáte poslechu. Člověk je na nové desky velmi zvědavý, má nějaká očekávání a naděje. Potom se ujistí (dnes často na internetu), jestli se jeho vidění a slyšení shoduje s ostatními. Mnohdy tomu tak není a je označen za hlušce. Nevím, jak bude na všechny prokleté působit letošní deska, ale za sebe si troufám tvrdit, že by mohla být přínosem každému, kdo si rád alespoň občas ulehne do rakve. Album se totiž zdá být velmi přístupné, opředené sice studenými, ale přívětivými melodiemi. Proti provedení (opět krásný obal od Juanja Casrellana), zvuku (Jimmy Hedlund) nemám žádných námitek. Možná bych sám volil ještě větší „chlív“, ale já do toho nemám co kapelám mluvit.

Trávili jsme v tom neutěšeném švédském smrtícím chřestění spolu s kapelou dlouhé a krásně morbidní chvíle. Napadá mě stovka nihilistických slov, rád bych se na nějaký čas stal záhrobním básníkem, ale nebudu tak činit. Tahle deska totiž mluví zcela jasnou a drtivou řečí. Odložte tedy zbytky své kůže, nechte odpadat kousky masa a plně se soustřeďte na vyprávění o věcech, které sice jednou pravděpodobně všichni potkáme, ale o kterých se bojíme na veřejnosti mluvit. Ano, je nutné naplno říct, že jednou shnijeme osamoceni v mělkých hrobech, rozsypáni na loukách a zapomenuti ve věčnosti. Někteří budou mít větší štěstí a neobrátí se v prach hned, ale všichni se nakonec setkáme před posledním soudem. Nevím, jak mě budou páni soudci hodnotit a ani nevím, jestli vůbec projdu prvním kolem hříšníků, ale jsem si jistý, že novou desku CORROSIVE CARCASS si budu s klidem přehrávat ještě v čekárně do samého pekla. Má totiž jednu neskutečnou vlastnost. Uklidňuje mě a naplňuje chladem.



Máte rádi hřbitovy? Milujete záhrobí? Tak potom budete mít rádi i novou desku CORROSIVE CARCASS. Naleznete na ní totiž ty nejchladnější melodie, ostré a kruté riffy i neskutečný zápach otevřených hrobů. Líbí se mi, jak si kapela hraje s náladami a předává nám tu nejhustší atmosféru. Byl jsem uhranut minulým albem, jsem ztracený i letos. Tihle Švédi mají pravděpodobně nějaký tajný recept na chytlavé a dobré nápady. Skladby v sobě mají velkou sílu a jsou dobře zapamatovatelné. Celkové provedení, včetně zvuku i obalu je opravdu exkluzivní. Rád jsem s touhle deskou trávil dlouhé chvíle. Obsahuje jen ty nejvybranější kousky syrového masa. Starý, poctivý švédský old school death metal, který působí jako říznutí studeným nožem. Vynikající záhrobní záležitost! Doporučuji.


Asphyx says:

 Do you like cemeteries? Do you love the other world? Then you'll love the new album CORROSIVE CARCASS. You'll find there the coldest melodies, sharp and brutal riffs and incredible breath of opened graves. I enjoy how the band plays with moods and give us the densest atmosphere. I was bewitched by the previous album, I'm lost this year too. These Swedes probably have a secret recipe for catchy and good ideas. Tracks have great power and they are easy to remember. Overall design, including sound and cover, is really exclusive. I like this album, I spent long moments with this recording. It includes the most selected pieces of raw meat. Old, honest Swedish old school death metal that is like a cut of cold knife. Excellent stuff from the other world! I recommend.


Seznam skladeb:

01. Blood Ritual
02. The Ghoul
03. Prosecuted at Birth
04. ...and So She Dies (In Sacrifice)
05. Of The Flesh
06. The Seven Princes
07. Residual
08. Memories
09. The Prophet
10. Forsaken Lands

Čas: 46:25



Sestava/band:



Peter Koistinaho – basa
Mikael Lindorf – kytara
Markus Janis – bicí
Jonatan Sjoblom – zpěv
Christian Kanto - kytara

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh patnáctý - Diskozmrdi


Příběh patnáctý – Diskozmrdi

„Jsou to stejně zmrdi“: řval mi do ucha Prcalík. Seděli jsme zrovna v Semčicích, kousek od Boleslavi na jedné místní zábavě. Na pódiu se právě dokroutila jedna šílená jakože disko - Depeche Mode - Abba – country kapela, která nám lezla krkem. Místní kvočny se sesypaly kolem muzikantů a tiskly se k jejich elastickým kalhotám.  Normálně bychom sem nelezli, ale pozvala nás Prcalíkova potenciální holka. Že prý taky ráda muziku a že miluje Metallicu. Tak jsme jeli. Kytka se zvedl, šel pro pivo a vracel se s tím, že mu cestou asi deset kluků řeklo, že mu rozbijou hubu. Nikdo nevěděl proč. Protože jsem trávil dětství na chalupě v Jizerkách na vsi, začal jsem všem vysvětlovat, že ty kluci se cítí ohrožení, a že jim to přijde normální automaticky zbouchat kohokoliv, koho neznají. Taky asi zafungoval strach z neznámého, protože nebudeme si nic nalhávat, ale byli jsme velcí fešáci.

Já vypadal ještě docela dobře. Měl jsem jen černé triko, džíny a vestu, ale Prcalík procházel obdobím punku a vypadal hodně strašidelně. Tedy aspoň na tehdejší dobu. Kytka se zase začal zaobírat blackem a z jeho obráceného kříže měly místní stařenky strach už při příjezdu na náves. Dokonce se jedna pokřižovala. Možná to ale nebylo vizáží mého kamaráda, spíš bych si tipnul, že ji vyděsila jeho hláška před kostelem: „Bububububu, si tě odnesu do pekla“. Všechno to vlastně způsobil Prcalíkův neskutečný sexuální apetit. Zlanařil nás, přesvědčil jak podomní prodejce víry. On tu holku prostě chtěl a my mu měli dělat křoví. Dal jsem si další pivo a pak se šel zeptat takového hodně vyplašeného DJ, jestli by nechtěl přestat pouštět ty sračky od Michala Davida a pustil tam něco normálního. Odmítl, poslal mě do prdele a všichni začali asi po sté pít colu. Myslel jsem, že mi jebne.

Vyrazil jsem radši ven a tam omylem vyslechl rozmluvu šesti kluků, jak se na nás chystají. Nějak jsem nepochopil proč, ale docela mě to vyděsilo. Jich bylo mraky, my jen tři. Šel jsem to říct svým kamarádům. Copak Kytka, ten se zvedl a kdybych ho nechytil za rameno, tak by utekl do polí a lesů, ale Prcalík se naštval. Nakráčel doprostřed sálu, hodil kelímek po DJ a zařval, že jsou všichni neskutečný kurvy. A pak si stoupl za mě. Ta mela, která se strhla, připomínala obrázky hospodských rvaček od Josefa Lady. Nemít průpravu v sebeobraně a prozřetelně sundané brýle, asi bych tam tenkrát zemřel. Matně si pamatuji, že mě šíleně šokovalo, jak jsem byl během několika sekund ve vzduchu a v zápětí mi někdo dupal na hlavu. Vylétli jsme z restauračního zařízení jako mláďata z hnízda. Dopadnutí na asfalt bylo hodně tvrdé. Koutkem oka jsem zahlédl Prcalíka, jak se zvedá jako drzej voříšek a jde zpět. Z posledních sil jsem se postavil na nohy, klekl svému kamarádovi na prsa, pokoušel se ho krotit a poléval ho kapkami krve, která mi crčela z nosu.

Posedávali jsme kousek vedle u obchodu na schodech, čekali, až přijede autobus. Jenže pan řidič nás takhle zasviněné nechtěl vzít a tak jsme museli pěšky přes kopec asi 12 km domů. Když jsme se doplazili za neustálého nadávání zpět do garáže a uviděli to překrásné světýlko uprostřed tmy, mysleli jsme si, že jsme zachráněni. Omyl! To jenom nějaký pomatený zloděj vykrádal naše zásoby piva. Prcalík zařval jako raněná šelma a to co jsem spatřil, jsem už pak nikdy v životě neviděl. Kolem mě se mihnul kulový blesk, skočil na asi o osm hlav většího lupiče a doslova ho domlátil na zem. Vzal ho za vlasy, vytáhl ho na světlo a klekl mu na krk. „Hajzle!“: zasyčel na něj a pak ho popadl záchvat smíchu. Pro pivko si do své garáže zaskočil sám pan majitel.

Tento moudrý muž vše přešel s úsměvem a nadhledem, nabídl nám pivo a za zvuků (konečně!) pořádné hudby jsme se protloukli až do rána. Pamatuji si, že jsem šel tenkrát rovnou z garáže na brigádu. Nevyspalý, dobitý a hlavně přesvědčený, že mě už nikdo nikdy na žádnou zábavu nedostane. Svůj slib jsem víceméně dodržel a od vesnic jsme se s klukama drželi raději dál. Tedy, výjimka mohla nastat pouze v případě, že přijela opravdu nějaká zajímavá kapela. Ale to jsme jezdili ve větším množství. A jaké že z toho pro mě plynulo ponaučení, můj milý čtenáři? Moje zhnusení z diskoték a obzvlášť z Michala Davida se navěky prohloubilo natolik, že když dodnes slyším nějaký jeho disko hit, vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. 
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

sobota 21. listopadu 2015

Recenze/review - GATEWAY – Gateway (2015)


GATEWAY – Gateway
CD 2015, Hellthrasher Productions

Nekróza je intravitální odúmrť tkáně. Takhle jednoduše zní definice. Jenže my jsme death metalisté a moc dobře víme, že podobné záležitosti nelze odbýt jednou větou. Vždyť hniloba, syrovost a opuštěné hřbitovy jsou podstatou našeho stylu. Osobně to mám nastavené tak, že si kapely rozděluji do různých imaginárních škatulek a přihrádek. GATEWAY jsem ihned nalepil štítek s nápisem old school doom death metal záhrobního stylu. Pomalé rytmy, opakování motivů, chlad a hlas připomínající probouzející hydru. To jsou přesně atributy, které patří do toho nejtemnějšího undergroundu. Doomové pobublávání dodává nahrávce až magickou auru a zvuk je dunivý, jako bubny oslavující příchod samotného Satana. Nic zase tak objevného, ale pro mě hodně nakažlivé a magnetické. Prosévám mezi prsty vzpomínky na devadesátá léta, na špinavý sound, na focení kapel v čerstvých hrobech, na černobílé fotografie, na oběšence, vlající ve větru.

Pokud bychom chtěli definovat přesně styl, kterým se GATEWAY zaobírají, museli bychom opravdu nějakých třicet let zpět na časové ose. Ano, staré dobré osmdesáté roky, plynoucí pomalu a jistě až do roku 1990. Pak možná ještě kousek dál, ale jen do doby, kdy se začaly v hudbě objevovat komplikované počítače. „Gateway“ je deskou ze starých časů, kdy jste museli pro setkání s kamarádem napsat týden dopředu dopis. Pochází z období dlouhých vlasů, zastřené kazetové nedokonalosti, z absolutního podzemí. Rád podobné smečky „objevuji“ a dávám jim svými slovy alespoň nějakou naději na to, že si jich pár fanoušků všimne. GATEWAY mohu s klidem doporučit všem trpělivým a „staroškolským“ fanatikům, všem „vinylářům“, kteří rádi obracejí neustále dokola strany gramodesek (doufejme, že i recenzované dílo na tomto nosiči brzy vyjde) a hudba je pro ně ještě posvátný obřad a ne jen chvilkové nadšení u stažených souborů.



Zapalte onen svět, vyčistěte kotle od oleje, co zbyl po hříšnících. Natáhněte se na skřipce, oživte staré dobré způsoby mučení a zahalte katovu hlavu do rudé kápě. Tahle hniloba, muzika i obal, museli začít hnít už někdy ve středověku. Praktiky, styl a surovost by tomu odpovídali. Ploužíme se nekonečnými chodbami žalářů. Jsou zde uhranutí, prokletí, obvinění z čarodějnictví. Církev svatá, v čele se sadistickými knězi, provádí nekončící výslechy. Je cítit pach spálené kůže. Včera dodal místní kovář čerstvé železo. Nejhorší jsou ty skřeky trpících, dávno mrtvé oči a nenávist, která se vznáší všude kolem, jako kadidlo při ranní modlitbě. Na lafetě odvážejí ty, co dnešní noc nepřežili. Zohavená těla ve jménu Ježíše Krista. Přesto se všichni těší na brzkou hranici. Budou se upalovat ženy, obviněné z kacířství. Už je vedou, ryčí, smějí se, pláčou a odříkávají úplně stejné texty, jako kapela GATEWAY. Není návratu.

GATEWAY jsou dávnými posly ze starých časů. Hrají převážně pomalu, naléhavě, s magickou silou. Vítejte na okultním obřadu. Namalujte pentagram, obětujte kozla a sepněte ruce k obrácené modlitbě. Hudba je na první desce těchto Belgičanů velmi chladná, odtažitá, temná a ponurá. Po celou dobu poslechu jsem ani na chvilku nevyšel ze stínu. Kdo jste bez viny, hoďte kamenem! Budete prokleti, naporcováni a rozemleti v nekonečný prach. Doom metal, prokládaný smrtícím kovem působí jako ostré hroty mučicích nástrojů. Proniká do těla lehce, jen s malým odporem. Tolik špíny, hniloby, tmy a nenávisti, jsem už hodně dlouho neslyšel. Fanoušci starých časů by měli zbystřit svoji pozornost, hraje se zde totiž pro všechny příznivce old school doom death metalu. Album, které zabíjí jako jed. S jistotou a krutostí. Vstup do země stínů se opravdu vydařil.


Asphyx says:

The GATEAWAY are the past embassadors from the old days. They play more slowly and urgently with a magical power. Welcome to an occult ritual. Draw the pentagram, sacrifice a goat and clasp your hands together to the reverse prayer. Music on the first album by these Belgian guys is very cold, abstract, dark and sad. During the time I listen I´m in the shadow and I don´t go out of it. Let the one who is without sin cast the first stone. You will be cursed, carved and smashed in an infinite ash. Doom metal which is mixed with dead metal which seems like sharp peaks of torturing instruments. It sinks into your body easily with just a little grudge. So much dirt, blight, darkness and hate…so much that I haven´t heard it for a while. Fans of the old days should pay attention because this is the music for fans of the old school doom death metal. The album kills like a poison – with confidence and cruelty. The entry to the world of shadows is a very good job!


Seznam skladeb:

Prolegomenon (intro)
Vox Occultus
Kha´laam
Impaled
Corrumpert Interludium
Vile Temptress
Hollow
The Shores of Daruk


Čas: 40:17

 

Sestava:


Robin Van Oyen


http://www.hellthrasher-distribution6.home.pl/
https://www.facebook.com/gatewaydeathdoom
http://gatewaydeathdoom.bandcamp.com/

Recenze/review - MANIPULATION – Ecstasy (2015)


MANIPULATION – Ecstasy
CD 2015, Satanath Records

Waterboarding je technika používaná k vynucení přiznání nebo informací. Při waterboardingu je osoba přivázána ke stolu nebo k dřevěné desce. Tazatel má pomocníka, jehož úkolem je lít vodu přes ručník či celofán na nos a ústa oběti, což ztěžuje dýchání a navozuje topení se (utopení však není záměr vykonavatelů).

Šílená definice, co říkáte? Při poslechu MANIPULATION se cítím hodně podobně. Topil jsem se jen jednou v životě, ještě jako malý kluk, kdy jsem neodhadl hloubku vody v jednom rybníku. Pamatuji se, že jsem pomalu ztrácel vědomí a nebýt jednoho hodného dědy, asi bych poslouchal dneska muziku z nějakého pekelného kotle. Poláci hrají přesně ten druh hudby, u které je důležitá hlavně energie. Jejich death metal je zběsilý, hodně propracovaný a nebojí se ani groove pasáží. Občas zavzpomínáme na kolegy DECAPITATED, chvílemi dokonce na brazilskou SEPULTURU. Tradiční, klasický smrtící kov je zde kombinovaný s modernějším pojetím metalu. Není to sice úplně moje parketa, ale rozhodně musím ocenit, že novinka má potřebné grády. Je sice nutné si odmyslet původní vzory kapely, ale tak to dnes funguje skoro všude.

Topím se spolu s kapelou v pořádně krvavé bažině. Texty o antikřesťanství i vědeckém hanobení mysli mi dělají více než dobře.  Album hezky odsýpá. Kapela by si klidně mohla odpustit takové ty zasekávané pasáže, ale zase na druhou stranu, tohle je přesně to, co mladší ročníky posluchačů ocení. Mám občas problém i s délkou songů, některé by rozhodně zasloužily o kousek zkrátit. Myslím, že třetí řadové album se povedlo. Nebude sice patřit k těm, které bych vynášel do samého pekla a asi se k němu nebudu příliš často vracet, ale s klidem ho doporučím ostatním. Vždyť… každý máme uši nastavené trošku jinak. Já raději špínu, hnilobu a old school. Toho se tady nedočkám, ale nebudu MANIPULATION kvůli tomu rozhodně ihned zatracovat. Naopak, otevřu svoji hlavu „novým“ myšlenkám a nechám se unášet kolébavými rytmy „Ecstasy“.


Zvukově je vše ošetřeno na výbornou, i když já to samozřejmě raději trošku víc postaru. Celkově se určitě jedná o kousek povedené polské práce, s přihlédnutím k inspiracím v zámoří. CD má opravdu hodně povedený booklet. Je na něm vidět, že si s ním páni muzikanti i label dali hodně práce. Oceňuji to a jsem tomu rozhodně rád. V dnešní době velmi příjemná záležitost. Co na tom, že hudba není pro mě z nejzajímavějších? Ono je to se mnou a touhle kapelou těžké. Přirovnal bych to k nějakému hodně hádavému manželství. Taky neustále hledám další a další drobnosti ke kritice, ale v závěru si nakonec svoji partnerku i muziku užívám. Nakonec stejně odcházím od reproduktorů se slovy: „Dobrá práce!“.



MANIPULATION letos vydali moderněji pojatý death metal. Kombinují v něm tradiční, klasické prvky polské školy a přidávají jen ty nejvybranější americké ingredience. Album hezky řeže, odsýpá a nepostrádá tolik potřebnou energii. Propracované, pestré motivy jsou doplňovány ostrými kytarovými výjezdy. Občas se sice vkrádá nepatřičná monotónnost a stereotyp, ale stává se to „zaplať Satan“ jen občas. „Ecstasy“ je nahrávkou, která proniká do krve pomalu. Chce čas, klid a volume pořádně doprava. Teprve potom vyniknou jednotlivé nuance. Pokud máte rádi ostrý smrtící kov, který je doslova protkán groovy pasážemi, myslím, že budete spokojeni. Já si dávám raději trošku odstup, ale musím uznat, že nahrávka má něco do sebe. Death metalové album, které se mi líbí, i když k němu mám výhrady.


Asphyx says:

MANIPULATION published a little bit more modern version of death metal this year. They combine traditional and classic forms of Polish school and they add just the best American ingredients. This album cuts very nicely and it´s not lack of the needed energy. Elaborate, colorful motives are mixed with sharp guitar passages. Sometimes there is an inappropriate monotony and stereotype, however this happens only a few time, “thank Satan”! “Ecstasy” is a record which will go in your blood very slowly. This album needs it´s time, calm and volume to the right. After that you can hear the individual nuances. If you like a sharp death metal which is full of groove passages I think you would like this. I like to go not so deep in this music, however I have to say that this album has something about itself. Death metal album, which I really like although I have some critical comments. 


Seznam skladeb:

01. Insomnia
02. Sic Itur ad Astra
03. Lifetime
04. Bad Boy
05. The Paradigm of Existence
06. Sunset over Vatican
07. Temples of Vanity
08. Burn Motherfuckers!
09. Dźwięk upadku
10. Ecstasy


Čas: 44:11

 

Sestava/band:


Rado.Slav, Bysiek, Vulture, Kriss,Brużyc


https://www.facebook.com/manipulation.net
http://band.pl/manipulation
https://soundcloud.com/manipulation-pl
https://www.youtube.com/user/ManipulationOfficial
http://www.satanath.com/

pátek 20. listopadu 2015

Minirecenze/minireview - SWALLOW THE SUN - Songs from the North I, II & III (2015)


SWALLOW THE SUN - Songs from the North I, II & III
CD 2015, Century Media Records

Noci se pomalu prodlužují, slunce je bolavější a do duší mnohých z nás se vkrádá polehounku utišující zima. Příroda na to možná letos nevypadá, ale věřte tomu, že smutek šedivých dní jednou přijde. Procházíme se krajinou, v naději na uklidňující sníh. Svítíme si do tmy úspornými žárovkami v představě, že prodloužíme den. Opak je pravdou. Přírodní zákony nelze oklamat. Stejně jako nelze oklamat doom metal. Ten má svá jasná, pevně daná pravidla. Není zase tolik kapel, které by se drželi tradičního vyznění s takovou urputností a silou. SWALLOW THE SUN jsou členy řádu umírajícího smutku už od roku 2000. Finský melodic doom metal, kombinovaný s deathovým mručením je v jejich podání vždy zážitek. Letos tomu není jinak. 

 SWALLOW THE SUN se vydali na nejednoduchou cestu třech CD. První a pro mě nejlepší je klasické, tak jak ho známe z posledních let. Druhé, do akustiky nahrané songy, které mi ale přijdou až příliš utahané a ocenil bych je asi snad jen někde při živé prezentaci a potom třetí CD, které je hozené až někam do funeral doomu. Tento disk je sice zajímavý, dobře se poslouchá, ale zatím mi vyloženě do krve nepronikl. Tady lze ale očekávat, že k tomu brzy, až obloha protrhne svoje mraky a začne sněžit, dojde. Už se těším na vánoce, na roztopená kamna na chalupě v Jizerkách a četbu oblíbené knihy. Novinka písní ze severu má svoji nepopiratelnou sílu. Finové si sice vzali obrovské sousto, ale myslím, že věrní posluchači ho vstřebají rádi a ještě si budou pomlaskávat blahem. Slunce bude opět spolknuto, nemusíte mít obavy.

 Letošní novinka SWALLOW THE SUN se opravdu povedla. Líbí se mi lehkost, s jakou dokáže kapela přenést na CD smutek a různé nihilistické nálady. Osobně mi nejvíc vyhovuje první a třetí disk, druhý mě příliš neoslovil. Celkově se ale jedná o krásný sběratelský kousek, který musí udělat dobře každému, kdo má rád hudební umírání. Melodie jsou zde vznešené a připomínají usínající přírodu. Písně ze severu zní jako vítr, vznášející se v korunách stromů. Nevěříte? Tak si desku poslechněte a uslyšíte sami. Doom metalové album, které je plné umírání. Velmi dobrá nahrávka!



Asphyx says:

This year's news of SWALLOW THE SUN is really good. I like the ease that the band can transfer on the CD sadness and various nihilistic moods. Personally, I like the first and third disk more, the second doesn't speak to me. Overall, it is a nice stuff for collectors, it must do well to everyone who loves musical dying. The melodies are noble and remind the drowsing nature . Songs from the north sound like wind, floating in the treetops. Don't you believe? So listen to this album and you will hear yourself. Doom metal album, that is full of dying. Very good record!

Few questions - interview with LECTERN



Few questions - interview with LECTERN

Can you introduce your band to our readers? When was it founded and which style of music do you play?

Fabio Bava "If you didn't realize, you are reading a Lectern interview. We come from Italy, exactly from the capital well known as fucking Rome. We are around since 1999 as a death metal oufit, and released four records".

Pietro Sabato "Our band was formed in 1999 by Fabio Bava, and the band started playing death metal. I love playing brutal technical death metal. Bands which have given me many many ideas are Cannibal Corpse and Dying Fetus".

Where and under which conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Fabio Bava "We had no planned time to record, but we did all in less than twenty days. The songs of Fratricidal Conelebration were nine, recorded at The Outer Sound Studios by Giuseppe Orlando who provided the sound engineering cutely".

 Pietro Sabato "We recorded in Rome the latest album of the band by Giuseppe Orlando".




How many copies were released and which medium was used for this new edition?

Fabio Bava "Four thousand, as we consider the first and the second press, with different artworks for censorship. physical cd could be bought, digital download and we are on every platform from Spotify to You Tube and on every social media, except Instagram and other shit! We appreciate channels like television, clips, webzines, press and tuner broadcasting. Also to be on Facebook could be useful, if you think how many people can write us. These days we got in touch to play in the United States in West Virginia and in Argentina. We are full of interviews and promotion right now, as it goes with highs and lows".

Pietro Sabato "From what I know, we have received twohundred copies to the band and eighteen hundred are owned by the label that has proceeded to sell or distribute them in various music shops in the world. The album was released in cd and it is downloadable from various sites".


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?


Fabio Bava "I wrote the lyrics. The topic is and always will be, Satan! We are creators of hellish atmosphere,attitude and whatever it concerns that".

Pietro Sabato "The author of the lyrics is our singer Fabio Bava. The lyrical themes are obviously Satanic".

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Fabio Bava "Christophe Szpajdel made the logo as for other well famous bands. Francesco Tacconi is our photographer and he also manages our layouts. The new artwork, after censorship, was made by Rudi Yanto well known for extreme metal coverarts. We were looking for something cool, and we founded in his work! Simply great! It attracts the fans to buy our stuff, if we have an awesome illustration on the frontsleeve, it would be easier. Who buys a record with a shitty image on the front? Websites and merchandise are important too, and I always take care of updating all of them as for the socials. I don't like them too much, they are too invavsive of our private sphere. I hate those who are always with their eyes glued at thei mobile or computer! Fuck this shit and live your real life and not always in that goddamn virtuality! Look around yourselves, you stupids!".

Marco Valentine "Not everyone in the band pays lot of attention to social medias. I consider it one of the most important things nowadays. The right instrument to spread our art, communicate our messages to the fans, news, and of course, keep our image in constant contact with those who follow us. We should care more this aspect, I think".

Pietro Sabato "Our logo was created by the same person who created Emperor's. Our sites are managed by ourselves".

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

Fabio Bava "Sliptrick Records released our new album. They could even do better to advertise us worldwide as they were the only, who made a real offer for our band. Others spoke only rumours!".

Pietro Sabato "We chose Sliptrick Records. Yes, I am happy because it is a label that has believed in our project and in us and then, also because they printed the cd and paid half of the recordings in the studio".

Which bands do you idolize and where do you get your inspiration?

Fabio Bava "I've always thought that early Deicide on the first four records were awesome, as now is useless they go on: they could not reach or never repeat what they did between 1990 and 1997 as the top of their history. They always impressed me too much in death metal more than Morbid Angel often, even if I adore old Slayer, Iron Maiden, Dream Theater, Malice, Sanctuary and so on. As you can see very different stuff, like the hair metal scene with Skid Row, Poison, Ratt and Warrant as many pointed at them as fags or useless acts. Well, as I don't think so, they were very skilled musicians. Sting, The Police, Genesis, Phil Collins and the pop rock of the Eighties like Pink Floyd or Dire Straits and Yes is also a genre that makes my day yet".

Marco Valentine "Not idols for me, just amazing people that inspires you doing better and better. About drumming I have always loved the appeal of Chris Addler, Jordan Mancino, Derek Roddy and George Kollias. And of course Gee Anzalone".

cover - Fractricidal Concelebration
Did you send your record to some labels and who are those? How was the response?

Fabio Bava "For being professional, I cannot list names. They were so much, and Sliptrick Records was the only one who was interested and offered us a deal, also for our next future".

Pietro Sabato "We sent to Nuclear Blast, Relapse and Century Media but we had no answer instead, there were some others, but not really affected unto us".

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether in clubs or festivals and which of your performances would you consider as the best?

Fabio Bava "As I cannot say that we are a live band, we played quite a lot. Personally, I like both situations, the adrenaline I have before every gig is always enourmous. I like to consider my bands made of four stage animals!".

Marco Valentine "Almost ten gigs since I'm in the band. I prefer clubs because they are more intimate situations with the audience. Infact I consider my best gig, our first with this line up two years ago in Finland at Prkl Club."

Pietro Sabato "We played some concerts between these periods and local festivals. Obviously I prefer festivals which are open air as I like to think, that there is very good people to follow technical and brutal death metal riffs yeah".


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Fabio Bava "The next record will be basic, so it's now our focus, within all the tours before entering the studio. I have the right vibe with our new tracks. If we'll achieve more audience playing everywhere and much more, it will be the first step to become important in the death metal scene".

Marco Valentine "We aim to do as many live shows as we can. A little tour is confermed for April and we are still working hard on writing new material for the next album".

Pietro Sabato "Now our project is to finish the new album and play much as possible".

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Fabio Bava "Get in touch through mail or Facebook, for merchandise visit Big Cartel online store".

Pietro Sabato "You can contact us at any time! We have Facebook, Twitter, e-mail and aeverything. We do not lack of anything and everybody in the band has their own twist on Facebook too, so do not hesitate to contact us!".

LINEUP
Fabio Bava: vocals/bass
Pietro Sabato: guitar
Fabio Mariantoni: guitar
Marco Valentine: drums 

INTERNET
DISCOGRAPHY
Bisbetical (1999)
Salvific Of Perhaps Lambent (2010)
Lectern (2013)
Fratricidal Concelebration (2015)
Review Fratricidal Concelebration (2015) - here

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine