DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 30. ledna 2016

Rozhovor LOST SOUL - Hudba prostě protéká mojí hlavou.



překlad Markéta, děkujeme!

Rozhovor s polskou death metalovou kapelou LOST SOUL - odpovídal Jacek Grecki.

Ave LOST SOUL! Právě poslouchám vaši novou desku „Atlantis: The New Beginning“ a říkám si jak album časem ještě víc zraje. Jaké na něj máte vlastně recenze? Jak se líbí fanouškům a jak fungují skladby na koncertech?

Ahoj, zdravím! Jsem rád, že posloucháš „Atlantis“, je to dobré album, haha! Víš co, je mi 38 let and cítím na sobě, že jsem vyspělý skladatel. Mohl bych album jako je Atlantis vydávat každý rok. Hudba prostě protéká mojí hlavou. Když vymýšlím riffy, hned si představuji bubny, vokály a další nástroje. Samozřejmě se vše během procesu skládání mění, ale ten základ v podstatě zůstává. Všechno to ke mně přichází v podstatě přirozeně. Vždycky se snažím vsunout kapku vývoje do skládání a nikdy jsem se nebál dělat odvážné kroky, co se týče muziky. Feedback je naprosto skvělý! Měli jsme jen jednu opravdu špatnou recenzi a bylo to u nás, kde nějaké dítě udělalo chybu, nic podstatného :). Myslím, že můžu s klidem říct, že naši fanoušci mají toto album opravdu rádi. Pro mě, jako pro skladatele je to úžasný pocit vidět, že lidé umí ocenit moji práci. Vím, čeho jsem schopen, ale hluboko uvnitř jsem kloudný, skromný chlap a takové názory mě vždy přivádějí do rozpaků. Ale názor je názor a patří Vám všem obrovský respekt a poděkování! Musíme se naučit hrát naše nové songy živě. Tento rok jsme hráli jen dvě show. Myslím, že víc Ti budu schopen říct v roce 2017.

První, co mě na novince zaujalo, tak byl vynikající zvuk. Je čitelný, zároveň hutný a řeže jako ostrý nůž. Kde jste vlastně nahrávali? Kdo vám album mixoval? Mluvili jste do výsledného zvuku?

Smíchali jsme Atlantis na Hertz Recording s Wieslawski Bros, stejně jako na našich dvou předchozích albech. Je to skvělé studio, skvělí profesionálové. Jsou to super lidi a neustále přinášejí tu nejvyšší kvalitu. Od alba „Immerse in Infinity“ jsme nahrávali naše album v jednom se studií v našem rodném městě – Wroclaw. Bylo to pro nás nejpohodlnější z mnoha důvodů. V den kdy jsme nové album vydávali, jsem ihned nechal minulost za sebou a začal přemýšlet o dalším albu. Nefunguje tady žádné zpochybňování. Album prostě dopadlo tak, jak dopadlo a tak to beru, moc o tom nepřemýšlím.


Krásný, hodně apokalyptický je i obal. Kdo je jeho autorem? To je bájná Atlantida, tak jak si ji představujete vy? Když jsem ten obraz viděl poprvé, říkal jsem si, že by byl vhodný i jako obraz na stěnu mého pokoje. Nádhera! Málokdy se dnes vidí, aby si dal někdo s obalem takovou práci. Přikládáte grafickým věcem velký důraz? Máte i moc pěkně udělané webové stránky!

S konceptem pro uměleckou stránku alba jsem přišel já a Piotr Szafraniec, který cover designoval. Chtěli jsme, aby se album vizuálně co možná nejvíc přiblížilo textům. Obsahuje motivy ze všech písní, zatímco klíčový prvek obalu určuje tu celkovou spoušť dohromady a vzniká koncept pro album. Kdybych řekl moc, lidé by přestali hledat to, co je tam ukryté a to je na tom ta největší zábava. U Lost Soul musí být vše co nejvíc naleštěné. Občas nedokážu ovládat svůj perfekcionismus, prostě to ke mně přirozeně chodí samo. Je to nějaký druh ambice, schovaný uvnitř mé hlavy a jsem asi moc slabý na to, abych s tím bojoval. Já si prostě maximálně užívám vše, co se týká kapely.  

Album drží neskutečně kompaktně pohromadě. Připomíná mi nějaký hodně zlý příběh, drsný, ale zároveň melodický a s temnou atmosférou. Zajímalo by mě, jakým způsobem LOST SOUL skládají nový materiál? Mezi poslední nahrávkou „Immerse in Infinity“ a letošní deskou uběhlo dlouhých šest let. Dali jste si opravdu na čas. Kdo je hlavním autorem hudby? Má někdo poslední slovo? Některé kapely tvoří demokraticky, jiné mají ve svém středu „diktátora“, který vše řídí. Jak je tomu u vás?

Já jsem skladatelem v naší kapele prakticky od začátku. Na novém albu jsem složil 95% hudby, vymyslel jsem basové tracky a bubenický základ…Byl jsem zodpovědný za zpracování zvuku alba ohledně kytar a bas kytar, dělal jsem samply a klávesy a psal jsem všechny texty. V podstatě vše kolem organizování alba jsem zařizoval já, vše od hudby, nahrávání, stříhání, nářadí a uzávěrky…až po finanční záležitosti. Ale samozřejmě nejsem diktátor, jen si myslím, že je dobré, odlišit se od ostatních jak jen to je možné. Lost Soul je kapela a ne sólo projekt. Pro mě je velmi důležité hrát s lidmi, kteří umí do kapely přinést porozumění a mají dostatečné zkušenosti. Naše kapela je složena ze čtyř odlišných dospělých lidí, kteří musejí být schopni přijmout sebe navzájem a to i se všemi klady a zápory. Je to určitě taková forma manželství. Řeknu Vám, proč jsme měli šesti letou pauzu. V roce 2011, dva roky po vydání „Immerse in Infinity“se náš předchozí label Witching Hour Productions dostal do problémů. Osobně nevím, co to bylo za problémy, ale vím, že teď je vše v pořádku a jsme stále v dobrém kontaktu. Každopádně tyhle problémy ale velikým způsobem ovlivnily naše budoucí rozhodnutí. Rozhodli jsme se vydat výroční album „Genesis XX Years of chaoZ“ přes WHP, abychom dokončili smlouvu, která stanovuje vydání „Immerse in Infinity“ a následujícího alba. Premiéra byla přesunuta z konce roku 2011 na začátek 2013. Z mnoha důvodů, které jsme nemohli ovlivnit, jsme nemohli dokončit mix „Genesis …“. Ale nakonec to vyšlo! Label nakonec financoval dokončení „Genesis …“. Když se na to dívám zpátky, tak si myslím, že jsme měli natočit „Atlantis“ a ne jubilejní album. Práce na albu nám zabrala jen pár měsíců. Já jsem vytvořil většinu materiálů pro „Atlantis…“ koncem roku 2011. Zbytek se dokončil v roce 2012 a byli jsme připraveni na nahrávání.


Kdo je autorem textů? Musím uznat, že jste si dali opravdu záležet. Jakým způsobem vlastně vznikaly? Téma Atlantidy první zmínil snad samotný Platón. Mělo se jednat o zemi, s vyvinutou civilizací, která díky přírodní katastrofě zanikla. Když o tom tak přemýšlím a sleduji současné dění ve světě, je to opravdu hodně podobné jako kdysi. Historie se zkrátka opakuje a lidé jsou nepoučitelní. Jaké chcete svými texty předat poselství? Bylo hodně těžké napasovat slova na hudbu? Přeci jen, jedná se o hodně složité téma i náročnou muziku.

Autorem textů jsem já :). Opět :)). Existuje mnoho autorů, kteří používají toto téma, ale každý z nich použil Atlantis jako symbol a umělecký agent se snaží schovat ten pravý vzkaz svých textů. A to je v našem případě v podstatě stejné. Na základě textového tématu z minulého alba „Immerse in Infinity“ jsem se snažil vytvořit něco, co by mohlo být chápáno, jako jistý způsob pokračování. Myslím tím, kosmos, paleoastronautiku, ale také mýty a historii. Ale texty na Atlantis jsou více úmyslné, rozumné a naprosto promyšlené. Platónův příběh je zde jen lehce pozměněn. Jsou zde jen některé vlivy a obrazy, ale velmi důležité, které postaveny na širokém porozumění a možném poznání tohoto mýtu. Moje hlavní inspirace pro textový koncept na tomto album byla z práce Alistair  Crowley se stejným názvem „Atlantis: the Lost Continent“. Způsob, jakým Crowley zakryl pravý význam jeho práce, mě ovlivnil k vytvoření mé vlastní Sexual Magic s několika přídavnými vrstvami, s pár prvky science fiction na vrchu. Každá vnitřní a vnější planeta – přes milion let a ochlazování sluneční soustavy – byla osídlena po sobě jdoucími generacemi Atlantského krále na jejich cestě za Sluncem. Každá planeta je připsána k jedné písni a má svoji vlastní historii. Analogicky to vlastně odkazuje k anti-náboženskému aspektu. V každé písni je vlastně proti „povelová“ souvislost. Doufám, že Tě to donutí prozkoumat ty texty trošku víc z blízka. Mohlo by to muziku posunout a udělat z ní ještě atraktivnější muziku po tomto rozhovoru. Všechno je samovolné, cokoli, co jde přímo z hlubin srdce, není těžké na složení. Je to přirozené.

Album vyšlo na klasickém CD a jako digipack. Neuvažujete i o vinylu? V dnešní době tento formát zažívá znovu boom a myslím, že spousta fanoušků by byla nadšena. Co vlastně ty a gramodesky? Jaký máš na ně názor, sbíráš je nebo jsi věrný CD?

Pamatuj si tohle datum! 26. února 2016. To je ten den, kdy vyjde vinyl naší desky „Atlantis: The New Beginning“ skrz německé Supreme Chaos Records! Připravte se! Jsem fanda obout formátů :)).



Novinku jste vydali u německých Apostasy Records. Proč právě tento label? Jestli se nepletu, je to poprvé, co u nich něco vydáváte. Jak jste se dali dohromady a jak jste spokojeni?

S firmou Apostasy Records jsme v kontaktu už dlouho, ale až teď jsme se rozhodli pracovat společně. Poslal jsem jim hotové album a začali jsme hledat nějaká řešení. V podstatě pro nás bylo nejlepším řešením podepsat smlouvu jen s Apostasy Records. To se událo v květnu 2015 po mnoha měsících hledání nejlepšího řešení. Jo, líbí se mi s nimi pracovat. Doufám, že náš label posune kapelu zase dál na vyšší level a to jak v popularitě, tak koncertech. Máme také obrovskou podporu od labelů, se kterými jsme mluvili, než jsme podepsali smlouvu u Apostasy. Ale víš jak, tohle jsou prostě obchodní záležitosti a já se o tom nerad bavím. Moje práce končí vytvořením hudby a hraním na koncertech.

Jaceku, ty jsi v LOST SOUL od začátku. Jak vidíš vývoj kapely v budoucnu? Máte třeba v plánu, že chcete hrát víc techničtěji, případně temněji? Spousta kapel v Polsku  kombinuje death metal s blackem. Co vy na to?

Nerad bych prozrazoval své plány. Vždycky jsem byl velikým fandou black metalu, mám tenhle žánr rád od primitivních až k parádně poskládaným symfonickým záležitostem. Ať je to 1349 nebo Mayhem, Emperor nebo Dimmu Borgir – prostě to mám rád. Lost Soul vždy kombinuje death metal a black metal, ale myslím, že je to nejvíc patrné na Atlantis.

Když porovnáš nahrávání v devadesátých letech a dnes, změnilo se toho hodně? Nemyslím tím teď jen technické možnosti, ale přístup, finance apod. Dnes máte za sebou jako kapela spoustu zkušeností, znamená to, že přijdete do studia, připraveni to nahrajete na první dobrou a hotovo? Nebo hodně dolaďujete skladby i ve studiu?

Věřím tomu, že jsme byli vždy dobře připraveni na nahrávání. Ano, dnes je přístup k high quality přístrojům naprosto neomezený, ale finance…no, to je nekonečný problém :). Máme na tohle ale docela štěstí, protože jsme dobře spolupracovali při nahrávání alb a jsme v tom lepší než kdy dřív.

Death metal není dnes zrovna v popředí zájmu. Tedy alespoň v České republice. Jak je tomu v Polsku? U nás má polský death metal velmi dobré jméno a považujeme vás za „zemi zaslíbenou“. Je to pořád pravda?

Nechci vypadat jako ignorant, ale polskou scénu nesleduji, protože mám práci, která mě každodenně zaměstnává. Zbytek času trávím se svojí rodinou, nebo dělám čistě temné magické věci kolem kapely.

Jak jsou na tom vlastně LOST SOUL a koncerty? Co jsem koukal na internetu, tak jich zrovna moc nemáte. Vím, že je to všechno hlavně o financích, ale nelákala by vás nějaká třeba evropská šňůra? Klidně bych si vás dovedl představit jako předkapelu kupříkladu VADER na nějakém menším turné.

Momentálně pracujeme na obrovském projektu. Budeme o tom všechny informovat na našich oficiálních webovkách a LS FB profilech až to bude jasné. Naše zlatá éra koncertování byla mezi lety 2003 a 2005. Dělali jsme pár šnůr s Vader, Rotting Christ, Anorexia Nervosa, Monstrosity, Vomitory a hráli jsme pár gigů s Nile, Decapitated a podobnými kapelami. Dokonce jsme mezi lety 2010 a 2012 jeli šnůru s Nile, Rotting Christ a měli několik gigů s Bolt Thrower, apod. Osobně doufám, že další zlatá éra Lost Soul přijde v tomto roce.



U nás v Čechách vnímáme polskou scénu jako něco obrovského, pro naši malou zemi nedosažitelného. Máte spousty klubů, velké množství skvělých kapel, labelů, tisíce nadšených fanoušků. Je to tak doopravdy? Opravdu chodí lidé hodně na koncerty? Cítíte jako kapela podporu? Kupují se vaše CD, merchandise? Když třeba máte koncert v nějakém menším klubu, kolik tak přijde lidí?

Těžko říct. Asi Ti tuhle otázku lépe zodpovím až po našem polském turné. Jak jsem řekl výše, jsem rodiný týpek a jsem rád na okraji. Ale určitě to záleží na tom, jaká kapela zrovna hraje. Když je to Behemoth, vždycky je vyprodáno. Sejde se tam pak tisíc, nebo dva tisíce lidí. Když je to Vader, nebo Decapitated tak se to většinou pohybuje kolem 300 lidí, kteří je přijdou podpořit. Náš poslední koncert sledovalo 150 lidí. A ano, kupují CDčka, trička a věci. Není to jako v západní Evropě, ale dá se to. Nedávno jsme otevřeli náš nový webstore: lostsoulshop.pl a právě tam vidíme tu zpětnou vazbu z celého světa. S naprostým sebevědomým to mohu nazvat naším malým (nebo ani ne tak malým) úspěchem. Rozhodně Vás všechny tímto do tohoto obchodu zvu.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky? 

Omlouvám se, ale neposlouchám. Mimo norského black metalu mám rád moderní jazz a klasickou hudbu.

Co chystají LOST SOUL v nejbližších měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás?

Nemohu prozradit tajemství. Když budete pravidelně navštěvovat náš Facebook, dozvíte se tam vše potřebné a to již brzy!

Děkuju Ti za rozhovor a přeji, aby se CDčka prodávala a ať máte mnoho věrných fanoušků.

Já děkuju! Sledujte Lost Soul a doufám, že „Atlants: The New Beginning“ do Vás pronikne každým kouskem! Mějte se!




Interview - LOST SOUL - The music just flows in my head.



translated by Markéta, thank you!

Interview with Polish death metal band LOST SOUL - answer Jacek Grecki.

Ave LOST SOUL! I´m just listening your new album “Atlantis: The New Beginning” and I was thinking about how this album mature with time. What about reviews on this album? Do fans like it and how your songs work on concerts?

Hey, what’s up?! I’m glad you’re listening “Atlantis”, it’s a good album, haha! You know, I’m 38 years old and I feel I’m mature as a composer. I could compose albums like Atlantis every year. The music just flows in my head. When creating a riff, I immediately visualise drums, vocals and other instruments. Of course many things change in the process but the backbone is always there. It all comes very natural to me. I always seek development in the composing process and I have never been afraid to take brave steps in music. Feedback is really awesome! We have had only one worse review and it was in our country, some child made mistake, nothing important :) I think I can tell that our fans really love this album. It’s great feeling to me as a composer when the people appreciate your work. I know my worth but deep inside I’m a decent, modest man and such opinions always embarrass me a bit. But opinion is opinion, big respect and thank you all! We have to get used to playing new songs live. We've played only two shows this year. I think I'll be able to tell you more in 2017.

Firstly, the thing that hit me the most was the amazing sound. It´s readable and heavy at the same time. It also cuts like a sharp knife. Where did you record? Who did the mixing on this album? Were you allowed to make some changes?

We mixed Atlantis on Hertz Recording with Wieslawski Bros, like our two previous albums. It's a great studio, great professionals. They are amazing people and consistently deliver the highest quality. Since “Immerse in Infinity” we've recorded our albums in one of studios in our home city – Wroclaw. It’s very comfortable for us for various reasons. On the release day of a new record I immediately leave the past behind and start thinking about another album. There are no second thoughts. The album is what it is, I just live it that way and don't think about it too much.


The cover is also very beautiful and apocalyptical. Who is the creator? Is this the mythical Atlantis how you imagine it? When I saw this picture for the first time I thought that it would be a great picture on the wall of my room. Amazing! There are only a few times when bands takes that much care about their album cover. Do you care a lot about graphical designs? Also your websites are nice!


I came up with the album artwork concept together with Piotr Szafraniec, who also designed it. We wanted to make it match the lyrics as much as possible. It contains the motifs from all the tracks, while the key element of the cover artwork seals the entire release together as a concept album. If I say too much, people stop looking for what is hidden, and that's what is most fun. In Lost Soul all the things must be highly polished.  Sometimes I can't even control my perfectionism, it just comes naturally. It's some kind of ambition deep inside my head and I'm probably too to find the desire to contain it. I enjoy to do all that things associated with my band.

The album holds itself together in compact very nicely. It reminds some cruel story which is bitter and at the same time it´s melodic and it has a dark atmosphere. I´m interested how does LOST SOUL compose new materials? Between the last album “Immerse in Infinity” and this year´s album is 6 long years. You take a lot of time to do this album. Who is the main composer? Is there anyone who has the last word? Some band create in democratic way and some has a “dictator” who makes all the important decisions. How about you?

I've been the band's main composer from very beginning. I composed 95% of music on our new album, came up with bass tracks and drums backbone… I was responsible for the album's sound engineering for guitars and bass, I did the samples and keyboards and wrote all the lyrics. I organized pretty much everything about recording of this album, ranging from music, recording sessions, mixing process, equipment and deadlines… to financial matters. But surely I’m not a dictator, I just think that it is ok when you demand from others as much as from yourself. Lost Soul is a band, not a solo project. It’s very important for me to play with people who bring understanding to the band, and have appropriate skills. The band is made of four different, adult people who must be able to accept each other with all advantages and disadvantages. It’s definitely some sort of marriage. Please allow to me to elaborate now why we had six years break. In 2011, two years after the release of "Immerse in Infinity", our previous label - Witching Hour Productions - got in trouble. I don't know what kind of trouble, but I know they are fine now and we are in good contact. However, these problems significantly influenced our further decisions. We decided to release an anniversary album - "Genesis XX Years of chaoZ" via WHP to complete the contract, which amounted to the release "Immerse in Infinity" and the subsequent album. The premiere was moved from the end of 2011 to the beginning of 2013. For various reasons beyond our control we could not finish the mix of "Genesis ...". But in the end it worked out! The label ultimately financed the completion of "Genesis ...". Looking back, I think we should have had recorded "Atlantis..." and not a jubilee album back then. The work on this album took just a few months. I created most of the material on "Atlantis..." by the end of 2011. The rest was completed in 2012 and we were ready to start the recording process.



Who is the author of the lyrics? I have to say that your lyrics are great. How did you make those songs? The theme of Atlantis was mentioned by Plato. He said that this is a land which has a very developed civilization which was destroyed because of a nature catastrophe. When I think about that I can see it happening in today’s world which is very similar like the other days. History is repeated and people are incorrigible. What is the message you want to send with your songs? Was it difficult to compose songs on music? This is a very difficult topic and difficult music.

I am the author :) Again :) There are some big artists who use the theme, but each of them uses Atlantis as  a symbol, artistic agent serves to hide the real message of their lyrics. In our case it happens to be quite similar. Based on lyrical theme of our previous one ‘Immerse in Infinity” I was trying to create something what could be perceived as a specific kind of continuation. I mean cosmos, paleoastronautics, but also myths and history. But the lyrics on Atlantis are more conscious, mature and fully thought out.  The story narrated by Plato is enhanced only in small part on the "our" Atlantis. There are only some influences and images - but very important - based on widely understood, available knowledge about the myth. My main inspiration for the lyrical concept of this record comes from Alistair Crowley’s work of similar tittle “Atlantis: the Lost Continent”. The way in which Crowley cleverly concealed the true meaning of his work vastly inspired me to create my own Sexual Magic with a few additional layers, with some science fiction elements of top of it. Each inner and outer planet – over millions of years and the cooling of the Solar System – has been inhabited by successive generations of Atlantean Kings on their way to the Sun. Each planet is assigned to one song and has its own history. Analogically, it refers to the anti-religious aspect. There is an anti-comandment thread in every song. Hope it encourages you to explore the lyrics more. It could make the music even more attractive after reading this interview. All that is sincere, everything what comes deep from your heart, is not difficult to compose. It comes naturally.  

The album was published on the classic CD as a digipack. Are you thinking about vinyl? Nowadays this format is having a boom and I think that a lot of fans would be so happy about this. How about you and gram desks? What do you think about them, do you collect them or you are a fan of CDs?

Remember this date! February 26, 2016. It's the day when a vinyl version of “Atlantis: The New Beginning” will be released via German Supreme Chaos Records! Check this out and be ready! I’m the fan of both of them:).




Your new album was published by German Apostasy Records. Why this label? Correct me if I´m wrong but this is the first time you published with this label. How did that happened and were you happy about the collaboration?

We have been in touch with Apostasy Records for a long time and this is the first time when we co-operate together. I sent them a finished album and we started searching for solutions. Ultimately, the optimal solution for us was to sign a contract just with Apostasy Records. This took place in May 2015 after several months spent searching for the best possible solutions. Yep, I feel very well working with them. Hope our label will take the band to a another level. Both in terms of popularity, and in terms of touring. We also have a lot of support from the labels we talked with about the release of Atlantis before we signed with Apostasy. But you know, these are business affairs, I am a musician, I don’t like discussing this stuff. My work ends on creating music and playing live.

Jacek you are in LOST SOUL since the beginning. How do you think will this band continues? Do you plan to play more technically or darker? A lot of bands in Poland combine death metal with black. How about you?

I don’t want to reveal my plans. I’ve always been a big fan of black metal, really love this genre from crude and primitive to beautifully produced symphonic stuff. Whether it is 1349 or Mayhem, Emperor or Dimmu Borgir – I just like it. Lost Soul always combined death and black metal but I believe it’s more evident on Atlantis.

When you compare recording in 90th and today, how much did change? I don’t mean the technical possibilities but the access, finances, etc. Today you have a lot of experiences as a band. Does that mean that you go to the studio, you are ready to record and you do it at the first take and that´s it? Or do you guys harmonize those songs in a studio for a long time?

I believe we've always been well prepared to recording sessions. Yes, access to all high quality equipment is unlimited right now, but finances… well, this is a never ending problem :) We are quite lucky because now we have well elaborated process of recording albums and we can do it better than before.

Death metal is not the number one thing in today´s world. At least in the Czech Republic. How about in Poland? In our country the polish death metal has a very good name and we think about you like the Canaan. Is that true for you?

I don't want to come across as ignorant but I don't follow the Polish scene that much because of my daily work, which keeps me occupied all the time. The rest of the time I spend with my family and doing pure dark magic things around my band.

How about LOST SOUL and concerts? As I saw on the internet you don´t do them too often. I know, everything is about money, however don´t you think about any Europe tour? I can imagine you guys as a pre-band for VADER on some small tour.

Currently we’re working on some huge projects. We will inform about it on our official website and LS FB profile when it's be confirmed. We had our “golden age” of touring between 2003 and 2005. We did a few tours with Vader, Rotting Christ, Anorexia Nervosa, Monstrosity, Vomitory, and played some gigs with Nile, Decapitated and bands like this. Also from 2010 to 2012 we were on a tour with Nile, Rotting Christ and also had several gigs with Bolt Thrower for example. I hope another “golden age” for Lost Soul will come this year. 



In the Czech Republic we see the polish scene as something huge and for your small country it is something untouchable. You have a lot of clubs, amazing band, labels and thousands of excited fans. How is it in real life? Is it true that there is a lot of people on concerts? Do you feel some support from fans? Do they buy your CDs, merchandise? When you have a concert in some smaller club how many people would come?

It’s hard to say right now, I will be happy to answer your question after the upcoming Polish tour. As I said before I’m a family guy and prefer to stay on the sidelines. You know it depends which band is playing. If it’s Behemoth, the tickets are always sold out. One thousand or even two thousand people are in the venue. If it's Vader or Decapitated, around two maybe three hundred people comes to see them. Our latest show was watched by around 150 people. And yes, they buy CDs, they buy t-shirts and stuff, it’s not like in western Europe, but it’s pretty ok. Recently we've launched our new webstore: lostsoulshop.pl and this is the place when you really feel the feedback from all world. With clear conscience I can call this our small (or not that small) success. Taking this opportunity I’d like to invite you to visit our webstore. 

Do you listen some bands from the Czech Republic?

I’m very sorry but… I don’t. Except Norwegian black metal I am more into modern jazz and classical music.

What does LOST SOUL plane for the next few months? Can we get excited for some concerts in our country?

I can’t tell the secret. Visit our facebook profile on a regular basis, more good news coming soon!

Thank you for the interview and wish you the most CD sales and crowds of devoted fans.

Thank you very much! Follow Lost Soul and hope “Atlantis: the New Beginning” will appeal to you in its every aspect! All the best!


pátek 29. ledna 2016

Minirecenze/minireview - CARNAC - The Frail Sight (2015)


CARNAC - The Frail Sight
EP 2015, vlastní vydání

Turečtí death metalisté to vzali na své prvotině za ten správný, prohnilý konec. Novinkové EP působí velmi svěžím a nebál bych se říct až odlehčeným dojmem. Pánové jsou slušnými muzikanty, kteří svoji tvorbu opírají o základy postavené třeba na takových smečkách jako jsou GOJIRA, DEATH, AT THE GATES, OPETH. Všechny skladby jsou pestré, se zajímavými nápady. Člověku se ani nechce věřit, že tuhle desku vydává kapela, která toho nemá ještě moc za sebou. Doporučuji ji všem ochutnávačům progresivnějšího death metalu. Líbí se mi, že jako celek působí hudba opravdu temně, zákeřně a poslouchám ji s velkou chutí. Také proti zvuku, provedení ani obalu nemám žádných námitek.

Po světě sice chodí v současnosti velká spousta podobných kapel, ale CARNAC mě zaujali. Možná je to jejich poctivým přístupem nebo chytlavostí songů, nevím. Podobné věci se poměrně těžko vysvětlují. Kolem mě se vznáší černý sníh a pomalu dopadá na nedávno zmrzlou mrtvolu. Věčnost mi ťuká do zátylku a upozorňuje mě na moji vlastní smrtelnost. Jednotlivé riffy se mi svojí mrazivostí a energií zařezávají do uší, stejně jako břitva, načínající vlastní zápěstí. Ne, dneska si to ten zmatený sebevrah rozmyslel. Ale co zítra? Z téhle hudby cítím jakýsi zvláštní, velký smutek. Ani vlastně nevím proč. Možná právě proto je pro mě tolik zajímavá a rozhodl jsem se jí věnovat pár těchto řádek.

Progresivní death metalisté CARNAC na svém novém EP "The Frail Sight" připomínají kroužící supy. Někde dole, na zemi, leží pořádně stará mršina. Přiznám se, že mě jejich hudba úplně pohltila. Je krutá, pestrá, vznešená i ostrá zároveň. CARNAC jsou velmi zdatnými muzikanty, kteří dokážou složit opravdu dobré skladby. Technika, zajímavý vokál, temnota. Tohle všechno na jejich novince naleznete. Tohle album muselo být nahráno snad na odvrácené straně měsíce. Progresivní, temná death metalová deska, která vám pronikne do žil jako jed! Velmi dobře!



Band:
Vocals: Burak Yenitepe
Guitars: Nurhacı Çeri
Guitars: Ozan Turakine
Bass: Ünal Akünal
Drums: Baybora Topaloğlu


Asphyx says: 

Progressive death metallers CARNAC  remind circling vultures on their new EP "The Frail Sight". Somewhere down on the ground there is a really old carrion. I admit that I was totally fascinated by their music. It's cruel, varied, noble and sharp at the same time. CARNAC are very able musicians who can compose  really good songs. Technique, interesting vocal and darkness. These all can be found on their new album. This album had to be recorded perhaps on the far side of the Moon. Progressive, dark death metal album that permeate into your veins like poison! Very well!

A few questions – CARNAC


A few questions –  CARNAC

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc. ?

-       Sure thing! We are Carnac, a death metal band from Turkey and I’m Baybora Topaloğlu, the band’s drummer. The band was formed in 2014 and our first official work, “The Frail Sight” EP, came out in 2015. We play death metal with hints of melodic death and black metal.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

-       Everything was recorded at home in a single month. The production was handled by us and the mix & mastering was handled by Bahadır Sarp.

How many copies  were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

-       We released the EP on digital platform only, but there are plans to distribute it in CD format.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ?

-       The lyrics on Hericide, Debaser and Servant to the Void were written by me and the lyrics on Menhirs of Enmity were written by our bass player Ünal Akünal. Each song deals with something different: Hericide deals with the exile and death of a lord in a forest, Menhirs of Enmity deals with the story of Carnac (the commune that the band got its name from), Debaser deals with people who do not struggle for their goals and therefore get rightfully humiliated and Servant to the Void deals with a man getting stuck in a cave and slowly embracing the darkness around him.

     
Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

-       The logo was created by me and the artwork was handled by French artist Leoncio Harmr. While we do not have a website yet, we certainly believe that social media plays a huge role in today’s music industry. It is one of the most important factors in making a name for yourself.

Which label did you choose for releasing  your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

-       The EP is a self-release. Though we are currently working on a record deal for the album.
       
Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

-       Everyone in the band listens to a lot of music. Not just metal too, we listen to a lot of rock, ambient and soundtrack material. Though we still embrace metal the most. I can count bands like Death, Gojira, At the Gates, Opeth and Enslaved as our main influences, but I think that our music cannot really be described as “sounds like band X” or “this is totally band Y” and I love this aspect.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

-       We sent the EP to every label we have already known or newly discovered. While there wasn’t a lot of response, one of them was enough to discuss a deal and we already reached an agreement.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

-       We only played one gig up until now, it was amazing. Even we were shocked at how good everything was, we were totally expecting big flaws since it was our first gig haha. We are yet to play a festival, but as long as there are available gigs, the stage really does not matter. We just want to go out and play, no matter where and when.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

-       We are currently halfway through with the writing process of our first full-length. We are expecting to start its recording in summer and release it before the end of 2016. We are kind of taking our time with it, because we want it to be the best of what we can do and we want it to officially present us to the world. Until the release and after it, we want to constantly play shows.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

-       We can be directly reached from all of our social media accounts; on Facebook as Carnac and on Twitter and Instagram as @carnacband.

Thanx for the interview

-       Thank you!

čtvrtek 28. ledna 2016

Recenze/review - FALLEN – Fallen (2015)


FALLEN – Fallen
CD kompliace 2015, Solitude Productions

Zvoní umíráček. Nebožtík je chudák na dubovém prkně úplně sám. Nikdo se s ním nepřišel rozloučit. Snad jen jedna stará paní, ale ta chodí na všechny pohřby. Není se čemu divit, děti už se dávno přestaly rodit. Všichni místo plození jen koukají do blikajících obrazovek a úplně zapomínají na reálný život. I na smrt. Raději nechají své zemřelé neosobně zpopelnit. Hlavně, aby se s nimi po smrti nesetkali. Je to divný svět. Neosobní a čím dál tím víc smutný. Chlad je považován za normální a přehrávané vyjadřování emocí za opravdové city. Někdy je mi z toho úzko. Mám z ničeho nic chuť někam utéct, uniknout ze všeho a jen tak relaxovat. Tentokrát jsem si jako muziku pro chvíle odpočinku zvolil norské doomaře FALLEN a jejich stejnojmennou kompilaci záhrobních písní. Ihned se ocitám na reálném, syrovém pohřbu a vlastně po celou dobu cítím, jak se mi v hlavě pomalinku uvolňuje nashromážděný tlak.

Míval jsem hrozně rád prvotinu FALLEN (a zatím také jedinou desku) „A Tragedy´s Bitter End“ (2004). Je sice pravda, že se mi v tom šíleném množství CD nepodařilo ji dohledat, a tak mi v tomto případě musel pomoct všemocný internet. Znovu jsem se plazil v nekonečném stínu, opět se málem propadl do depresí. FALLEN umí navodit šíleně bezvýchodnou atmosféru. Jsou chladní a přijde mi jakoby útočili přímo na nejskrytější zákoutí lidské mysli. Vždycky při poslechu vytanou na povrch vzpomínky, kdy jsem se nezachoval zrovna rovně a skladby jsou pro mě takovou soukromou zpovědí. Občas mi sice nesedí vokál, dokonce mě v určitých chvílích napadá něco o falešném zpěvu, ale to je spíš můj osobní pocit, není to žádným problémem. Norové jsou stejně vážní, jako přednášející v pohřebních sálech. Mluví o nebožtících spíše z té lepší stránky. Rozhodně nečekejte žádnou špínu. Všechno je křišťálově čisté. Jako smrt samotná.


Ráno začalo mrznout a ihned celá nahrávka získala na ještě větší intenzitě. Hudba je zde podobná té, kterou tvoří třeba takoví SHAPE OF DESPAIR, FUNERAL, PANTHEIST. Plyne v pomalých rytmech. Páni muzikanti si nás vychutnávají hezky po kouskách, v dlouhých a nikdy nekončících písních. Atmosféra plyne jako kalící se voda špinavé řeky. Je jen otázkou okamžiku, kdy spatříte dole pod jezem ruku utopence. Vodní andělé se vznášejí v peřejích, hltají plnými doušky zbytky kyslíku a doufají, že to nebude příliš bolet. Až jednou vyplave na povrch všechno to utrpení společně s nafouklým tělem, teprve pak si všichni uvědomí, proč ho dohnali k sebevraždě. Zůstane jen smutek pozůstalých, kteří své bezprostřední zážitky budou sdílet na sociálních sítích. Stane se fotkou, pouhým zábleskem okamžiku. Zemřel a zůstal po něm jen neaktualizovaný profil na facebooku. Napadají mě různé příběhy, vyvstávají na mysli dokonce i ty staré, dávno zažité. Všechny se ale díky muzice FALLEN motají kolem odchodu z tohoto světa. Je to zvláštní, ale svým způsobem mě to očišťuje.



Odložte všechny nedůležité věci, odhalte svoji mysl, uklidněte svoje duše. Jsou tady FALLEN a jejich nová letošní kompilace smutných písní. Funeral doom metal v jejich podání je velmi chladný, smutný a pojednává o posledních věcech člověka. Klasické songy, tradiční studená atmosféra. Nahrávku bych doporučil všem, kteří rádi tráví dlouhé hodiny na hřbitovních cestách. Pečlivě vystavěné skladby pomalu gradují, hlas preluduje jako kněz při poslední modlitbě. Slyším zase zvony! Kdo bude další na řadě? Všichni tam, do země stínů, jednou musíme a FALLEN nás na to připraví opravdu velmi dobře. Pokud milujete podzim, sychravé počasí, mráz zalezlý někde v kostech, padající a umírající listí, budete s „Fallen“ trávit určitě dlouhé chvíle. Vítejte na pohřební hostině, podávána bude nová deska FALLEN.


Asphyx says:

Put away all your trivial duties, unfold your minds and keep calm your souls. The FALLEN is here with its new compilation of sad songs. Funeral doom metal in this delivery is very cold, sad and it tells a story about the last things of a man. The classic songs, traditional cold atmosphere. I would suggest this record to people who like to spend long hours on grave trails. These songs are accurately build and they slowly rise, the voice preludize like a priest during the last prayer. I can hear the bells! Who is the next in line? Everyone has to go to the land of shadows someday and the FALLEN prepares us very good for it. If you love autumn, rainy weather, cold inside of your bones, falling and dying leaves, you will spend a lot of time with the FALLEN. Welcome to the funeral dinner where the new album by FALLEN is served. 


Seznam skladeb:


01. Gravdans

02. Weary and Wretched
03. To the Fallen
04. Morphia
05. Now That I Die
06. The Funeral
07. Drink Deep My Wounds
08. Persephone


Čas: 01:19:36

Minirecenze/minireview - THIRD SOVEREIGN - Perversion Swallowing Sanity (2016)


THIRD SOVEREIGN - Perversion Swallowing Sanity
CD 2016, Transcending Obscurity India

O tom, že existuje v Indii kapela THIRD SOVEREIGN jsem se dozvěděl až v době, kdy jsem začínal o muzice psát. Není to zase tak dlouho. Přitom tahle smečka má ve své zemi velké množství fanoušků, na kontě jedno album z roku 2007 ("Destined to Suffer") a nějaký ten singl, EP a split. Přiznám se, že staré album mě nijak neuchvátilo a nebylo pro mě žádným velkým přínosem. U letošní novinky je to úplně jiné. Je to sice "zase" obyčejný, klasický death metal protkaný thrashem v řadě, ale tentokrát má ty správné plesnivé death metalové koule. Pánové se inspirují v dobách, kdy u nás v Evropě zažívaly největší dny slávy VADER, SEPULTURA, MONSTROSITY, CANNIBAL CORPSE. Navíc ale přidávají velkou porci vlastních nápadů a temnoty.

Ne, opravdu se nejedná opět o nic výjimečného. Jenže. Je zde obvyklé a tolik časté jenže. Mě to jednoduše baví! Není to sice nic, co bych si dal do první přihrádky pro často poslouchaná alba, ale také nic, co by mě nějak uráželo nebo nedej Satan štvalo. Skladby mají drive, zajímavý zvuk a když přivřete obě oči nad nepůvodností nápadů (jako snad u každé dnešní kapely), tak máte před sebou najednou velmi chutnou krmi. Songy hezky odsýpají, mají drive i feeling. Zkrátka to kope jako splašená kobyla. Není to plnokrevník, ale poctivý tahoun, vhodný na tu nejtěžší práci. Má lehká skepse časem vymizela úplně a začal jsem si automaticky podupávat nohou. To je pro mě jasným znamením, že zrovna tahle deska má něco do sebe. Příště bych přidal klidně na ostrosti a tlaku, ale jinak nemám s novinkou žádný problém.

"Perversion Swallowing Sanity" je solidním metalovým albem. Na kapele je hodně znát, že se postupně vyvíjí a zraje. Inspirace starými postupy je sice patrná na každém kroku, ale jinak se jedná o dobrý materiál. Líbí se mi to nadšení a poctivost, které z nahrávky cítím. Pokud příště kapela dodá lepší, průraznější zvuk a songy budou pestřejší, myslím, že tu budeme mít kapelu, která nám všem ještě nakope zadky. Zatím se budu s hodnocením držet trošku při zemi. THIRD SOVEREIGN letos nahráli dobré, zajímavé CD. Jsem moc zvědavý, s čím přijdou příště. Tentokrát jsem spokojený tak na sedmdesát procent. Death metal z Indie, který ctí tradice. Dobrá práce! 




Album Line-up: 
Vedant - Vocals
Benjamin - Guitar
Jonah - Bass
Reuben - Drums

Track list: 
1. Sakei Ai Hla / Grave of Humanity
2. Sarcophaga
3. Living This Hate
4. Slaughtered Mankind
5. Devolution of Mortality
6. Spawned With Guilt
7. Holocaust of Preaching
8. Dark Black
9. Burnt Epitome


Asphyx says:

"Perversion Swallowing Sanity" is a solid metal album. There's to know that the band  evolves and matures step by step. Inspiration of old methods is evident on every step, but otherwise it's a good material. I like the enthusiasm and honesty, that I feel from the recording. If the band give some better, more penetrating sound next time and the songs will be more various, I think we will have a band that will kick the ass to allTHIRD SOVEREIGN recorded some good, interesting CD this year. I am very curious what will come next. This time, I was satisfied about seventy percent. Death metal from India, which respects tradition. Good job!

středa 27. ledna 2016

Minirecenze/minireview - GLOAMING - Keep Close the Watchfires (2015)


GLOAMING - Keep Close the Watchfires
CD 2015, vlastní vydání

Ploužím se nekonečným lesem a marně hledám svůj úkryt. Už zase po mě jdou mé vlastní běsi. Jsem pronásledovaný, vyděšený dlouhými stíny. Z očí krvácím. Konečně nacházím místo, kde na chvilku spočinu. Tady, na starém pohřebišti, vynikne hudba okultních death doomařů GLOAMING nejlépe. Inspirace COFFINS, HOODED MENACE, HALBERD, snad i TRIPTYKON je sice velmi čitelná, ale nevadí mi to. Mezi hroby se to ztratí. Novinka je velmi syrová, jakoby zastřená černou blánou z krve, špíny a hnisu. Zážitek je to až spirituální, svým způsobem sice jednoduchý, ale zcela naplňující. Obzvlášť zde, uprostřed nicoty. Mezinárodní uskupení z muzikantů z USA, Austrálie i Jižní Korey se řítí sice pomalu, ale jistě ke svému cíli. K absolutní smrti.

Někomu možná bude vadit pomalý rytmus, případně nekonečné opakování motivů, ale vězte, že tohle jsou zrovna atributy, které dělají tuhle hudbu ještě víc zatuchlou. Raději, než abychom hledali drobné nesrovnalosti, se pojďme pomodlit za odcházející den. Měli bychom, protože noc bude opět šílená, plná setkání se nemrtvými, děsivých zvuků i pláče těch, kterým ještě nebylo povoleno odejít na druhou stranu. Po nás a po téhle hudbě zůstane jen spálená země. Nejedná se o žádný nálet, ale klidné, zákeřné vyhlazování. Hudba zde jde až na samou dřeň vašich promrzlých kostí. Užívám si to. Bolí mě klouby, cítím se jako kdyby na mě přicházela horečka. Také jste pozorovali všechna ta temná zjevení? Pak určitě moc dobře víte, o čem hovořím. Jdi a nes svoji tíhu celý svůj život. A možná ještě dál, až za hrob, do země nikoho.

Death doomoví GLOAMING jsou jako pomalu zahnívající mrtvola. Jejich hudba je bolestivá, plazící se jako jedovatý had, připravený neustále k útoku. Je noční procházkou opuštěným hřbitovem, je smutkem všech pozůstalých. Riffy jsou zde jednoduché, ale o to víc intenzivní, nápady morbidní, nálada temná. Od podobných záležitostí toho víc nechci. GLOAMING sice nepřinášejí nic nového, ale své hrobnické řemeslo zvládají na výbornou. "Keep Close the Watchfires" je jako modlitba k temnotě. Vaše duše nikdy nenajdou svůj klid. Vítejte na okultní seanci. Dnešní noc bude dlouhá. Album, které křísí nemrtvé! Temnota opět vyhrála.


Asphyx says:

Death doom GLOAMING are like a slowly rotting corpse. Their music is painful, crawling like a poisonous snake, always ready to attack. It is night walk through lonely cemetery, the sadness of survivors. The riffs are simple, but a little bit more intensive, ideas are morbidmood is dark. And I don't want more similar matters. GLOAMING don´t bring nothing new, but they make their gravedigger job very well. "Keep Close the Watchfires" is like a prayer to the darkness. Your souls will never find peace. Welcome to the occult session. This night will be long. The album, which revives the undead! Darkness won again.

Minirecenze/minireview - SERPENTSPIRE - The Cosmic Throne (2015)


SERPENTSPIRE - The Cosmic Throne
CD 2015, vlastní vydání

Člověk si tak brouzdá po internetu, diskutuje se svými oblíbenými kapelami, podporuje smečky, o kterých si myslí, že stojí za to. Chodí mi stovky emailů denně se žádostmi o recenze. Nejtěžší bývá všechno přefiltrovat a pak pečlivě vybrat ty, o kterých chci dát vědět. Někdy mě zaujme obal, jindy třeba jen zmínka v nějaké recenzi. Je to různé. Proč mě zaujali američtí techničtí death metalisté SERPENTSPIRE vlastně ani nevím. Zpočátku se mi nelíbilo vůbec nic. Obal mi přišel přeplácaný, hudba nevýrazná a hlas nijaký. Jenže jsem jednou zcela náhodou zapomněl jejich desku nechat hrát, když jsem odešel něco řešit do vedlejšího pokoje. Zajímavé bylo, že najednou vše znělo perfektně. Možná za to mohl zvuk, přelomený přes chodbu, nevím. Vrátil jsem se a náhle zjistil, že mě nahrávka, i přesto, že se jedná o prvotinu, baví poslouchat. Zaměřil jsem se na ni tedy pečlivěji a po čase zjistil, že se jedná o velmi propracované a příjemně zahrané album.

Mnozí dnešní "moderní" death metalisté se zhlédli v komplikovaných postupech, nepropustných melodiích a šílených bicích. SERPENTSPIRE nejsou výjimkou. V současnosti se jedná sice o takové klasické technicko brutální album s oblíbenými texty o sci-fi, ale podle mě má tahle kapela v sobě něco navíc, kus něčeho zajímavého. Nedovedu to úplně přesně vyjádřit, ale pocitově mě baví se proplétat vesmírem spolu s těmito nadšenými Američany. Stylově zde nalezneme odkazy jak na DEEDS OF FLESH, SUFFOCATION, GORGUTS, OBSCURA, tak třeba temnější IMMOLATION. Pánové si neberou servítky, klidně do skladby hodí absolutně disharmonický riff nebo nepřátelský skřehot. Ten mix, který se zde nalézá, je opravdu hodně pestrý a spoustě lidem se bude zdát nejdříve asi i nepřehledný, ale s tím se musí každý poprat sám. Není to muzika pro slečinky, ale pro přemýšlivé a trpělivé jedince.

SERPENTSPIRE letos vydali album, které je plné komplikovaných, složitých melodií. Jejich death metal je velmi propracovaný a nepostrádá tolik důležitou energii i tlak. Zaujalo mě nasazení a temná nálada, která je na album cítit na každém kroku. Poslech jsem si sice užil až po nějaké době, ale byl o to intenzivnější. Připadám si jako kapitán vesmírné lodi, který bojuje s mimozemšťany. Smrt je tak blízko. Povedené technické death metalové album. Těším se na dlouhohrající desku!




Asphyx says:


SERPENTSPIRE has launched this album which is full of complicated melodies. Their death metal is very worked out and it doesn´t miss any important energy or pressure. I liked the appointment and the dark mood which you can feel with every single step you take with this album. I enjoyed this album after a few listens, however the experience was very strong. I feel like an captain of a space ship who fights aliens. Death is very close. This album is good technical death metal album. I´m looking forward for the long play album!

TWITTER