DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 10. února 2016

Recenze/review - INSISION – Terminal Reckoning (2016)


INSISION – Terminal Reckoning
CD 2016, Sevared Records

"Zavřeli mě do mrazáku. Nebránil jsem se. Nemohl jsem. Po několikahodinovém mučení, kdy se snažili zjistit něco, co jsem nevěděl, jsem to vzdal. Odmítal jsem dále žít. Svět pro mě neměl dále cenu. Když je někdo schopen mě přepadnout, unést a z neznámých důvodů mi činit nekonečné bolestivé utrpení, stane se ze mě jen kus rozsekaného masa. Strach už dávno nemám. Vyprchal ze mě postupně spolu se životem. Teď tu ležím, ochrnut chladem a plný zmatených pocitů, které provází každého při přechodu mezi tímto a oním světem. Je na čase se rozloučit a odebrat se do země nekonečných stínů."

Nová deska švédských brutálních death metalistů INSISION ve mě probudila vzpomínky na praktiky jedné organizované skupiny ve Švédsku. Unášeli tenkrát své oběti, z dodnes neznámého důvodu je mučili a polomrtvé je zavírali do mrazáku. Ne, opravdu bych to nechtěl zažít, ani vzdáleně, ale jako kriminálka, sepsaná pak v jednom románu, se mi sepnula spolu s hudbou v až "reálný" příběh. Inspirace IMMOLATION, SUFFOCATION, SEVERE TORTURE, VILE, DEARANGED s určitým severským chladem, tvoří dohromady dílo, které se do mě ihned zakouslo jako rozzuřená bestie. Pomalé, zatěžkané riffy, plné hnisu a špíny, k tomu neméně chorobný vokál opravdu probouzí staré krvavé příběhy.  K tomu kousky tmy, rozemleté spolu se starými kostmi na padrť. Výsledkem je brutální death metalový příběh, připomínající dobrou napínavou detektivku.  Hrozně se mi líbí takové ty hřmotné gradace, po chvilkách plných klidné tmy. To pak mám sto chutí si stoupnout, zatnout pěsti až si otlačím nehty do dlaní a mávat hlavou do rytmu až do skonání světa.




INSISION se po celou dobu hracího času sice nijak nevymaňují z klasického, tradičního pojetí brutálního death metalu, ani nevybočují z předem daných hranic stylu, ale všechno je neskutečně dobře zahráno. Jednotlivé skladby mi tak pronikly do krve s neskutečnou silou. Dokonce jsem si říkal, jestli už tam nebyly někdy dříve, jen dosud dřímaly, aby při poslechu najednou povstaly s ještě větší energií. Nenašel jsem na novince zhola nic, co by mi nějak vadilo, rušilo mě nebo nedej Satan bylo protivné. Tohle je zkrátka přesně ten druh perfektně odvedeného řemesla, který můžu vždy a všude. Je to sice americká škola jak z nějaké staré učebnice, ale po všech stránkách dohnaná k dokonalosti. Zvuk (Anders Eriksson) je mocný, mohutný a plnotučný, obal od Andrease Marschalla jedním slovem úchvatný a celkové provedení syrové, jako zapomenuté kousky masa v márnici. Možná se budu trošku rouhat, ale mám sto chutí se nechat zavřít do mrazáku a vylézt ven, až celá deska dohraje. Natolik návyková pro mě „Terminal Reckoning“ je. Tohle je hodně poctivé řemeslo! Absolutní peklo.




"Termninal Reckoning" je albem, které vás rozseká na malé kousky. Bez jakéhokoliv slitování. Při poslechu tohoto brutálně death metalového skvostu si přijdu jako na setkání s pořádně naštvanými řezníky. Ostré riffy, které ctí to nejlepší z americké školy, jsou doplněny o severský chlad a tmu. Také cítíte, že každou chvíli potkáte samotného Satana? Skladby, které mají obrovskou sílu, v sobě obsahují velké množství hodně návykových motivů. INSISION ctí to nejlepší z tradičních death metalových hodnot a přidávají navíc kus svého odhodlání. Jejich novinka je pro mě jedem, který mi zcela pronikl do krve. Teď už bude následovat jenom nekonečné prokletí a smrt. Klasický brutální death metal, zahraný s morbidní elegancí! Totální masakr lidské mysli! Kult!


Asphyx says:

"Terminal Reckoning" is an album that cut you into small pieces. Without any mercy. When listening to this brutal death metal masterpiece I'm like on a meeting with  really angry butchers. Sharp riffs, which honour the best of American schools are completed by Nordic coldness and darkness. Do you feel that you can meet Satan himself at the moment? Songs ,that have enormous strength, contain a huge amount of very addictive themes. INSISION honour the best of traditional death metal values and add extra chunk of their dedication. Their novelty is poison for me that came into my blood. Now it will follow the endless curse and death only. Classical brutal death metal, played with morbid elegance! Total massacre of the human mind! Cult!


Seznam skladeb:

01. Among Us
02. Ominous Spiral
03. Infected
04. Shapeshifting
05. Old Ways
06. Cold Air
07. XXVI.II.MMXIV
08. Resist


Čas: 35:45

 

Sestava/band:


Vocals: Carl Guitar: Rogga Guitar: Adam Drums: Ibrahim Bass: Gustav


http://www.sevared.com/

úterý 9. února 2016

Minirecenze/minireview - OBSCURA - Akróasis (2016)


OBSCURA - Akróasis
CD 2016, Relapse Records

Vznáší se kolem mě progresivní skladby německých OBSCURA a já pořád přemýšlím, kde jsem tohle všechno už slyšel. Napadají mě CYNIC a samozřejmě staří dobří DEATH. Zvuk je příjemný, muzikanti v podstatě dokonalí, přesto jakoby mi pořád něco chybělo. Tuhle kapelu mám zafixovanou jako velmi dobrou, ale nikdy mi jejich tvorba nepronikla úplně do krve. Novinka vlastně opět jen potvrzuje můj skromný názor. Je plná zajímavých melodií, propracovaná, zdánlivě těžce vstřebatelná a doslova narvaná touhou přesvědčit všechny, že se zrodila nová progresivní ikona. Je tomu tak ale jen občas, po většinu času mé myšlenky těkají zcela někde jinde, než u hudby samotné.

Mám poslední dobou velký problém. Poslouchám extrémní hudbu skoro třicet let a málokdo mě dokáže překvapit. OBSCUŘE se to zase nepovedlo. Album je to samozřejmě velmi dobré, splňuje nejvyšší požadavky současných posluchačů, jenže já jsem starý pes, který při poslechu jen pozvedne hlavu, zívne a pak spí dál. Jako produkt je to vynikající, ale na mě také příliš odlidštěné, chladné a bez špetky něčeho ostřejšího. Staří DEATH, kterým, zdá se, se chtějí Němci vyrovnat, byli válec, rozjetý vlak. OBSCURA spíš jen paběrkuje, i když s elegancí a slušnou technikou. Podle mě pořád u téhle smečky chybí někdo, kdo by dohlédl na celkový koncept. Ono si to vlastně kolem mě jen tak všechno precizně plyne, ale nic moc to se mnou nedělá. Uznávám hráčské umění, skláním se před různými finesami. Bohužel nic víc, nic méně.

"Akróasis" je velmi solidním progresivně death metalovým albem. Muzikanti předvádějí skvělé výkony, zpěvák je krásně doplňuje. Potud všechno v nejlepším pořádku. Bohužel, skladby mi také přijdou poměrně nevýrazné, špatně zapamatovatelné a bez jakékoliv jiskry. Ne, k dokonalosti má novinka ještě daleko. Nápadů je zde spousta a dobrých, ale chtěly by utřídit a srovnat. Také cítím ze spousty nápadů jasnou inspiraci CYNIC a DEATH. OBSCURA letos vydali v podstatě dokonalou progresivní desku, která mě ale baví tak na sedmdesát procent. Příště bych poprosil o trošku víc energie. 




Asphyx says:

"Akróasis" is a very solid progressive death metal album. The musicians show great performances, the singer completes them beautifully. Up to here everything is all right. Unfortunately, the songs are relatively dull, badly memorable and without any spark. No, the novelty has a long way to perfection. There are many ideas and good ideas, but  they need sort and compare. I also feel a lot of ideas inspired by CYNIC, DEATH. OBSCURA released this year broadly speaking the perfect progressive album that I enjoy about seventy percent. Next time I would ask for a little more energy.

pondělí 8. února 2016

Minirecenze/minireview - EXUMER - The Raging Tides (2016)


EXUMER - The Raging Tides
CD 2016, Metal Blade Records

Němečtí thrash metalisté EXUMER jsou zpět! To jsou přesně první slova, které mě napadla, když jsem si jejich novinku "The Raging Tides" pustil poprvé. Následovalo několik dalších nadšených poslechů, pak na chvilku moje radost opadla a nakonec se ustálila na takových klasických šedesáti až sedmdesáti procentech. Teprve čtvrté řadové album je vcelku solidní záležitostí. Němci jsou dobrými řemeslníky, kteří mezi nás vypustili poměrně slušné dílo. Bohužel, také docela monotónní a stereotypní. Je to zkrátka rubanice, jak má být, ale pokud chcete po nahrávkách i něco navíc, tak to zde nedostanete. Když se budete pohybovat jen v uzavřené ortodoxní škatulce zvané thrash, myslím, že budete na vrcholu blaha. Já chci ale od hudby i něco navíc, kousek dobrého koření, který dělá ze solidních desek ty vynikající. A to zde hledám marně.

Němečtí thrashoví válečníci EXUMER se nikdy nedostali mezi nesvatou trojici SODOM, KREATOR, DESTRUCTION možná právě díky tomu, že nemají ve své tvorbě nic zase tolik přitažlivého pro "běžného" posluchače. Přitom jejich tvorba (teď myslím celkově) splňuje ty nejvyšší požadavky stylu. Jenže jak známo, oddřít si to nestačí. Zajímavá jsou hodnocení různě po světě. Jsou buď vysoká nebo zcela nízká. Já to mám nastavené někde mezi, ale spokojený vcelku jsem, to zase ano. Tohle album asi neobrátí směr dějin, ani se o něm nebude donekonečna diskutovat po hospodách (thrasheři snad ještě do hospod chodí?!), ale bude určitě ve sbírce všech pravověrných. Je to jednoduše tradiční dobrá práce, ale ne výborná.

"The Raging Tides" je solidním thrashovým albem. Obsahuje v sobě všechny důležité a chtěné náležitosti stylu, má dobrý zvuk, spoustu zajímavých nápadů. Je ale také poměrně stereotypní a monotónní. Pokud bychom novinku přirovnali k fotbalové terminologii, tak to sice není první liga, ale určitě je na špici ligy druhé. Proti novince nemám vlastně žádných výrazných připomínek. Chybí mi ale trošku větší elegance, nadhled a výraznější nápady. EXUMER vydali klasické thrashové album, které je dobře odvedeným řemeslem. Nic víc, nic méně.




Asphyx says:

"The Raging Tides" is a solid thrash album. It contains all important and wanted necessity of style, it has good sound, a lot of interesting ideas. It is also rather stereotypical and monotonous. If we want to compare to football terminology, so it isn't Premier League, but it's definitely at the top of the second league. Against the novelty I've actually no strong comments. But I miss a little more elegance, grace and stronger ideas. EXUMER released the classic thrash album that is well-done craft. Nothing more, nothing less.

neděle 7. února 2016

Rozhovor - BRUTALITY - Jediný způsob, jak tenhle svět změnit, je zničit ho a začít znovu.


přeložila Markéta, děkujeme!

rozhovor s death metalovou legendou Brutality - odpovídal Jeff Acres.

Ave BRUTALITY! Právě sedím u své hi-fi věže a poslouchám vaši novinku „Sea of Ignorance“. Přiznám se, že jsem z ní doslova nadšen. Jak se na album díváš po nějaké době po vydání ty, jako autor? Měl bys k ní zpětně nějakou připomínku, změnil bys něco?

Jsem nadšený z toho, jak album nakonec vyšlo. Všechno, co jsme dělali, aby album mohlo pro naše fanoušky vyjít, za to stálo. Tohle je album, na které fanoušci čekali. Jak to tak bývá, při dalším a dalším poslechu slyšíte maličkosti, které by člověk chtěl změnit. Ale jako celek tohle album vyšlo lépe, než jsme si mohli přát.

Sea of Ignorance“ je už nějakou dobu venku a určitě jste už na ní slyšeli spoustu názorů. Jak ji přijali fanoušci? Jak kritici? Zkoušeli jste už předvést některé songy naživo? Jak fungují na koncertě?

Fanoušci album milují a je to přesně to, co od nás chtěli slyšet. Dostáváme zatím mnoho pozitivních recenzí a několik špatných. Ne všichni tě musí mít rádi.


První, co mě doslova uhodilo do obličeje, tak je překrásný obal. Perfektně doplňuje hudbu, která je na CD. Jsem starý, poctivý fanoušek a chci mít muziku fyzicky u sebe, vlastnit ji. MP3 mě zase tolik nezajímají. Vydavatel odvedl opravdu perfektní práci. V bookletu je uvedeno, že pod ním je podepsán Kostas Vaxevanos a Hammer Art. Jak jste na jeho práci vůbec přišli? Nechtěli jste se vrátit k práci Michaela Stansfielda, který vám dělal slavná alba v devadesátých letech? Jak probíhala spolupráce s Kostasem a jak cover vlastně vznikl (někde jsem četl, že autorem je Max Winter)? Vybírali jste z předem připravených prací nebo Max tvořil přímo podle vaší hudby?

Kostas vydal album v Evropě pod svým labelem Repulsive Echo. Max Winter a Art Hammer pracovali společně na návrhu. Na americké verzi dělal Max cover a návrh a Art dělal booklet cover. Booklet cover, který dělal Art je cover pro evropskou verzi alba. Max přišel s tímhle konceptem přímo pro nás. Chtěli jsme aby pro nás dělal nějakou práci Mike Stansfield, ale to nakonec nevyšlo.

Hodně se mi líbí zvuk alba. Je starý a zároveň moderní. Všechno je krásně čitelné a na mě nahrávka působí hodně temně. Produkoval jej Jarret Pritchard. Proč právě on? Podle čeho jste si vybírali studio?

S Jarretem se známe přes 20 let. Hrávali jsme s ním a jeho kapelou Eulogy. Je to skvělý producent a ví, jak z nás dostat to nejlepší. Je to to nejlépe znějící album, které jsme zatím vydali a Jarret je důvodem, proč tomu tak je.

Album je prvním dlouhohrajícím po dlouhých dvaceti letech. Za tu dobu je jiná jak technika, tak přístup lidí. Všechno je víc hlasité, dělané pro mp3 přehrávače. Změnil se hodně za ty roky způsob nahrávání?

Nahrávali jsme tak, jako vždy, nic naleštěného. Zašli jsme do studia, zahráli a nahráli. Nebudeme album dávat na internet k digitálnímu stažení. Chceme, aby si lidi koupili CD, ten výtvor, to umělecké dílo, celkový produkt, který jde ruku v ruce s muzikou.


Jak vlastně skladby vznikaly? V roce 2013 jste vydali ochutnávku v podobě EP „Ruins of Humans“, která krásně navazovala na alba z devadesátých let. Přiznám se, že jsem byl trošku skeptický, protože staré desky miluju a říkal jsem si, že už je nikdo nikdy nepřekoná, ale hrozně mile jste mě překvapili. Z původní sestavy jste zbyli v BRUTALITY jen dva. Je skládání a tvorba nových songů s novými členy jiná? Skládali jste postupně, během všech těch dlouhých let nebo je novinka prací za poslední roky?

Na Ruins EP jsme měli celou sestavu Screams of Anguish. Chtěli jsme album udělat stejným způsobem, ale nevyšlo to a museli jsme pracovat s tím, co bylo. Já a Jay spolu píšeme dobře. Oba píšeme riffy a dohromady vytvoříme píseň. Psali jsme hned po tom, co jsme udělali Ruins EP.

V bookletu je uvedeno, že pod texty jsou podepsáni BRUTALITY. Jak si to mám vysvětlit? Znamená to, že každý z vás přinesl několik textů? Kdo je tedy jejich autorem? Osobně jsem z nich nadšen. Vyjadřují přesně mé pocity ze současné společnosti a stavu světa. Ve spojení s coverem z toho všeho jde až mráz po zádech. Kritizujete současné dění a to velmi inteligentně, člověka to nutí k zamyšlení. Napadá tě ale nějaké řešení? Nebo se řítíme do záhuby a není cesty zpět? Myslíš, že opravdu přijde apokalypsa?

Většinu textů píše Scott, já a Jay občas přihodíme něco dalšího k tomu, co má Scott. Já a Scott prostě zalezeme do místnosti a začneme dávat dohromady hudbu s texty. Na novém album je píseň s názvem Fatal Cure, která je o tom, jak bychom mohli změnit dnešní podělanej svět. Jediný způsob, jak tenhle svět změnit, je zničit ho a začít znovu. Jinými slovy, jsme v hajzlu.

cover
Po celých těch dlouhých dvacet let mi vrtá hlavou jedna věc. Proč se vlastně nestali BRUTALITY slavnějšími? Pořád tvrdím, že stará alba bych poslal do vesmíru pro další generace, aby věděli, jaký se zde na Zemi hrál kdysi skvělý death metal! Měli jste pro to „být slavní“ všechny předpoklady. Perfektní nahrávky, původ z Floridy. Tenkrát doba podobným kapelám hodně přála. Jak si to teď, po letech vysvětluješ? Po dvaceti letech je člověk přeci jen moudřejší.

Přišli jsme po velikém death metalovém boomu v brzkých devadesátých letech a byli jsme něco jako vzpomínka na ty roky. Byli jsme vidět už od začátku osmdesátých let, stejně jako ostatní kapely v té době, ale nikdy jsme nechodili do hospod – a to byla chyba. Je dobře, že jsme to přijali a známe naše místo v historii death metalu a jsme s ním spokojeni.


Jak to vlastně mají BRUTALITY s koncerty? Příliš často o vás (alespoň v Evropě) není slyšet. Přitom třeba takoví OBITUARY jezdí turné v podstatě nepřetržitě. Chystáte k novému albu nějakou koncertní šňůru? A rovnou se zeptám, co vy a Evropa? Pořád patříte k několika mým posledním snům o kapelách, které jsem ještě neviděl naživo! A rozhodně nebudu u nás v České republice sám.

Máme práce, rodiny a nechceme jezdit na dlouhé turné. Více se nám zamlouvají festivaly a větší akce. Takhle se dostaneš k více lidem, aniž bys musel dělat obrovské turné. Doufáme, že se v blízké budoucnosti dostaneme na více festivalů.

Dnešní doba je nastavená tak, že spousta lidí si nové album jednoduše stáhne z internetu. Vy jste ale, pokud se nepletu, album nikde na bandcamp, apod. ke stažení nedali. Proč vlastně? Já osobně to chápu, ale v současnosti spousta lidí CD ani nekupuje, jsou pohodlní. Jak se vlastně díváš na současný stav hudebního průmyslu? Vy jste svým způsobem pořád underground, ale i vás určitě stahování hudby nějak zasáhlo.

Chceme, aby si lidi kupovali CD. Abys mohl pochopit naší hudbu, musíš mít celý balík a ne jen část. Neplánujeme tedy dávat CD online.

Sea of Ignorance“ je vydána pouze na CD. Nechystá se také vinyl? Tohle médium zažívá znovu boom.

Momentálně pracujeme na vinylu a chtěli bychom ho vydat později v létě. Bude to zabiják s hodně cool speciálními prvky. Pořádně si to ohlídejte.


Novinku jste vydali u Repulsive Echo Records. Ti pocházejí z Řecka. Proč právě tento label? Nelákalo vás oslovit nějaký větší, vaše hudba by se pak dostala asi k většímu počtu fanoušků. Jak jste s prací tohoto labelu spokojeni? Přiznám se, že jsem jej dosud vůbec neznal. Mimochodem, objednat si CD přímo od vás do České republiky je díky poště poměrně drahé.

S Kostasem pracujeme už nějakou dobu. Je to fanoušek a my rádi pracujeme s cool lidmi. Dostali jsme nabídky od pár labelů, ale všechno co chtěly, bylo ošidit nás. Tohle děláme sami na sebe. Vlastníme všechny práva a udáváme, co jak bude. Pracujeme pouze s lidmi, kteří se k nám chovají férově a budeme tak féroví i my k nim.

Jak je to vlastně s právy na stará alba? Já mám ve své sbírce ještě původní originály, ale pokud se nepletu, tak vyšly znovu v roce 2014 a abych pravdu řekl, CD od argentinských Disembodied Records se příliš nepovedla. Co jsem měl možnost slyšet vinyl, tak ten byl v pořádku, ale klasické CD nic moc. Mluvili jste do toho vůbec jako kapela nějak? Původně přece desky vydával Nuclear Blast? Případně, neuvažujete, že byste je vydali sami, pokud tedy můžete.

Album Screams.. a Sky turns black... jsme vydali asi před rokem. Udělali jsme licenci s Disembodied na vydání prvních dvou alb. Vlastníme veškerá práva na naše vydání a v budoucnu plánujeme vydat všechna naše alba.


Jako kapela jste několikrát přerušili svoji činnost. Nejdřív v letech 1998 – 2001, pak jste se objevili na pár let, pak zase o vás nebylo slyšet, až nakonec v roce 2012 opět došlo k znovuzrození. Proč vlastně? Co toho bylo příčinou? Udržet partu lidí pohromadě určitě není vůbec lehké, ale přesto, měli jste velmi slušně nastartovanou kariéru. Co jste dělali v mezidobí, když byla kapela nečinná?

Řekli jsme si, že buď to uděláme dobře, nebo vůbec. Pokaždé, když jsme se snažili prorazit, tak to nevyšlo. Tentokrát jsme ale věděli, že je to správné a udělali jsme album pro naše fanoušky. Oženili jsme se, máme děti, práce, prostě normální život. Někdo z nás dělal muziku dál, někdo od toho odešel.

Jsou nějaká alba, která tě v poslední době zaujala? Co vlastně poslouchají BRUTALITY? Kdo je pro tebe jako muzikant inspirující? Vím o vás, že jste velcí fanoušci BLACK SABBATH. Co říkáš na jejich poslední album?

Mám rád všechny druhy muziky – od Johnyho Cashe až po Celtic Frost. Každý z nás má jiný vkus a ukazuje se to při psaní písní. Kdo je pro mě inspirující a ovlivňuje mě, tak to je Gezzer Butler, Steve Harris a Cliff Burton, to jsou moji oblíbenci, ale je jich tu samozřejmě mnohem víc. Miluji Sabbath a všechny jejich alba od Born Again, to na mě mělo asi největší vliv.

Znáš, posloucháš nějakou kapelu z České republiky?

Ani ne, ale nahoď někoho a já si ho rád poslechnu.

Co chystají BRUTALITY za novinky tento rok? Podpoříte album nějakou delší koncertní šňůrou?

Teď se snažíme vydat album do světa a čekáme, co se stane. Plánujeme vinyl a trička k albu.

Děkuji moc za rozhovor a za vaši muziku! Bylo pro mě ctí s vámi dělat rozhovor. Přeji vám, ať se nové CD dobře prodává a doufám, že se někdy uvidíme na koncertě v České republice!

Děkujeme za Tvoji podporu Asphyxi a za zabijácké interview a děkujeme všem fanouškům po celém světě za to, že nás po celá ta léta tak podporují. STAY BRUTAL!!!!!!!!!

Recenze/review- BRUTALITY – Sea of Ignorance (2016)

http://repulsiveecho.bigcartel.com/

Interview - BRUTALITY - The way we see it is the only way to fix it is to destroy it and start over.


translated by Markéta, thank you!

interview with legendary death metal band Brutality - answered Jeff Acres
Ave BRUTALITY! I´m just sitting by my music player and I´m listening to your new album “Sea of Ignorance”. I have to admit that I love it. How do you as an author see this album after a while? Would you change anything?
I loved the way the album turned out. Everything we did to get this album out for our fans was worth it. This is an album our fans have been waiting for. Of course as you listen to it over and over you find little things you might want change. But as a whole this album turned out better than we could have hoped for.
Sea of Ignorance” has been published for a while, however you must have head some opinions. What do fans think about it? How about critics? Have you played any songs live yet? How do those songs work on concerts?
The fans love it, this is what they were hoping to here from us. We have been getting a lot of good reviews, and a few bad ones. Not everybody is going to like you.
The first thing that hit me was the cover of your album. It fill the music of this album in perfectly. I’m an old and honest fan so I need my music right here physically, I have to own the music. So that´s why mp3 formats are not very interesting for me. I would say that the publisher did a perfect job. It is said in the booklet that it is job of Kostas Vaxevanos and Hammer Art. How did you find out about his work? Didn´t you want to get back to Michael Stansfield who did your famous albums in the 90th? How was the cooperation with Kostas and how did you create the cover (I read somewhere that the author is Max Winter)? Did you choose from previously prepared artwork or did Max created one just for you based on the music?
Kostas released the album in Europe on his label Repulsive Echo. Max Winter and Art Hammer worked together on the layout. On the U.S. version Max did the cover art work and layout, Art did the booklet cover. The booklet cover that Art did is the album cover on the European release. Max came up with that concept just for us. We wanted to get Mike Stansfield to do stuff for us early on but it wasn't to be.


cover
 I really like the sound of this album. It´s old but at the same time modern. Everything is readable and for me this album is very dark. The producer was Jarret Pritchard. Why he? What led you to choose this studio?
We have known Jarret for over 20 years. We used to play shows with him and his band Eulogy. He is a great producer and knew how to get the best out of us. It’s the best sounding album we have ever done, and Jarret is the reason for it.
This album is the first long-play album after 20 long years. During those years the technique is getting better and different and also the attitude of people is different. Everything is louder, made for mp3 players. Do you thing the recording and the way of recording is much more different after all those years?
We recorded like we always have, nothing fancy. We went in the studio played it and recorded it. We’re not putting it out for digital down load. We want people to get the cd, the artwork, the layout it all goes with the music. They both go hand in hand.
How did you create your songs? In 2013 you published a preview with EP “Ruins of Humans” which was like a continuing of your 90th albums. I have to say that I was little sceptical because I´m a very big fan of old records and I thought to myself that it is impossible to better that that. However, I was nicely surprised. From your old band are only two people in BRUTALITY. Is the composing and creation of new songs with your new members different? Did you compose one song in a time during those long years or did you do this album as a whole in a last few years?
Well on the Ruins ep we had the whole Screams of Anguish lineup. We wanted to do the album the same way, but things happened and we had to do what we had to do. Jay and myself write well together. He writes riffs I write riffs and we get together and write a song. We were writing songs right after we did the Ruins ep.
The booklet says that the lyrics are made by BRUTALITY. What does it mean? Does it mean that your band worked together on them and every person brought something? Who is the author of those lyrics? I have to say that I love it. Your lyrics say my exact feelings of today’s society and world status. The combination of the lyrics and the cover makes frisson. It criticise what is happening in today´s world in a very intelligent way. It makes us think. Do you have some kind of solution for this world? Or we are screwed and there is no return?
Scott writes most of the lyrics, Jay and I come up with some to add to what Scott has. Scott and I will get in a room and start arranging and placing the lyrics to the music. We have a song on the new album called Fatal Cure about the solution to fix this fucked up world. The way we see it is the only way to fix it is to destroy it and start over. So in other words were screwed.

Brutality
After all those long 20 years there is one thing that won´t let me sleep. Why was BRUTALITY not more famous? All the time I say that those old albums should be sent to space for future generations so they know how great death metal was played on Earth! I think that you were in conditions to be more famous. Your records were perfect and you were from Florida. At that time those kinds of band were very popular. What do you think about that after all those years? A person become wiser after 20 years.
We got signed after the big death metal boom of the early 90s and were kind of an afterthought. We've been around since the early 80s just like all the other bands of the day, but we never got the pub we should have. It’s all good we embrace it, we know our place in the history death metal and are cool with it.
How about BRUTALITY and concerts? We don´t really hear about you in Europe. And for example OBITUARY have tours all the time. Do you want to have some tour with your new album? And I have to ask – how about you and Europe? You belong to my “dream list” of bands which I want to see live on stage! And I am not the only one in the Czech Republic.
We have jobs and families and don't want to do long tours, we want to do some festivals and bigger shows. You can play in front of more people doing it like that than doing a whole tour. We hope to be doing some fests in the near future.

Today people don’t buy CDs they download them on the internet. Correct me if I´m wrong, but you haven´t put your album on bandcamp, etc. for download. Why exactly? I personally get it, however today there are people who don´t even buy an album they are too lazy. What about you and the status of the musical industry today? You are an underground band, however you must have been hit by downloading music.
We want people to buy the cd. You need to have the whole package to get the understanding of what were all about. We have no plans on putting it out for downloads.
Sea of Ignorance” is published only on CD. Do you think about vinyl? This medium is getting more popular those days. 
We are in the process of getting it put on vinyl for a late summer release. Its going to be killer, with some really cool extras. Keep an eye out for it.  
You published your album in Repulsive Echo Records. They are from Greece. Why this label? Didn´t you want to try some bigger labels? Your music could go to a bigger amount of fans. Do you like the work of this label? I have to admit that I didn´t know this label until now. By the way, I order this album from you to the Czech Republic and it is very expensive thanks to the mail office.
We have been working with Kostas for a while now, he is a fan and we want to work with cool people. We got offers from a few labels, but all they want to do is rip you off. We are doing this all on our own. We own all the rights and we call all the shots. We only work with people that are fair to us and we will be fair to them.
What about rights on your old albums? How does it work? I have the old originals in my collection, however (and correct me if I´m wrong) they were published again in 2014. And to be honest the CD by Argentine Disembodied Records was not very good. The vinyl was OK but the classic CD not so much. Were you able to take care and change things as a band with this? At the beginning the albums were published by Nuclear Blast? Or don´t you thinking about publishing albums on your own? If it´s possible?
We rereleased Screams and Sky turns black a year or so ago. We did a licensing with Disembodied to release a small number of the first 2 albums. We own all the rights to our releases. We plan on rereleasing all our albums in the future.
As a band you did stop playing a few times. The first time was between 1998 - 2001 and after that you did came back for a few years. After that there was no BRUTALITY and finally in 2012 you were back. Why exactly? What happened? I´m sure that keep a group of people together is not easy at all, however you career was pretty good at that time. What did you do in those years when you were not playing?
We wanted to do it right or not at all. Each time we tried to get going again it just didn't work. This time we knew it was right and we did a good album for our fans. We got married had kids, jobs, you know normal life. Some of us still did music, some got out of it.
Do you listen some new albums which you would want to share? What exactly does BRUTALITY listen? Who is the inspiration for you in case of musicians? We know that you like the BLACK SABBATH. What do you think about their last album?
I like all kinds of music from Jonny Cash to Celtic Frost. We all like different kinds of music and it shows in our song writing. As far as influences, Gezzer Butler, Steve Harris, and Cliff Burton are my favourites, but there are many others I like as well. I love all the Sabbath albums from Born Again on back, major influence on me.
Do you know and listen some Czech bands?
Not really, but let know of some so I can check them out.
What is BRUTALITY going to prepare for this year? Anything new and special? Are you going to support your album with some longer tour?
Right now just to get this album out there and see what happens. We plan on doing the vinyl soon and album shirts.
Thank you so much for the interview and for your music! It was honour to do this with you. I wish you that this new album is sold and I hope that we will see each other in concerts in the Czech Republic!
Thanks for your support Asphyx and for the killer interview, and thanks to all the fans around the world that have supported us all these years. STAY BRUTAL!!!!!!!!

Recenze/review- BRUTALITY – Sea of Ignorance (2016)

http://repulsiveecho.bigcartel.com/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh dvacátý osmý – Když se svět v prdel obrátí


Příběh dvacátý osmý – Když se svět v prdel obrátí

Míra přišel do naší party a hned od začátku působil jako zjevení. Měl takový ten zasněný pohled havrana, obrovský rozhled o černé muzice a ještě ke všemu choval hady. Jedovaté, pořádné potvory. Míra ale byl hlavně velký krasavec. Byl to takový ten černovlasý, dlouhovlasý typ, před kterým jdou holky rovnou do kolen. Rádi jsme s ním vyráželi do hospody, na koncerty i jen tak po městě. Vždycky se k němu přidružila skupinka děvčat, on si vybral tu nejhezčí, já tu nejchytřejší a zbytek paběrkoval. Míra byl ale hlavně umělec. Maloval nádherné obrazy. Nejdříve sám pro sebe, pak pro nás a potom jezdil do školy do Prahy. Měl obrovský talent. Jenže jak už to tak bývá, dostihli ho jeho běsi. Z nějakého nám neznámého důvodu mu začal jeho rozevlátý styl přerůstat postupně přes hlavu.

Přesně si pamatuji, jak ho přivedla na panely jedna naše tehdejší kamarádka. „Kdo to zase je, to je nějakej magor, ne?“: ihned usadil žádost o přijetí do party Prcalík při přijímacím pohovoru. Seděli jsme, zrovna řešili nesmrtelnost Krista a teď tohle. Míra měl na sobě totiž frak a cylindr. To bylo i na nás, otrhance, poměrně extravagantní. Pak promluvil. Mluvil se spisovnou výslovností, s určitou povýšeností, jako to dělávali šlechtici se svými poddanými. Ihned jsme na něj dostali alergii. Takhle se na nás nesmělo. Víceméně svorně jsme ho poslali do prdele. Přišel pak ještě asi pětkrát, z toho jednou nepoznal při našem přijímacím rituálu Overkill a Prcalík mu slavnostně sdělil, že jestli ještě přijde, dostane do držky. A on přišel hned druhý den. My ocenili jednak jeho výdrž a pak jsme hlavně podlehli naléhání našich holek, které si s námi jako správné divoženky dělaly, co chtěly.

Následovalo několik krásných let, kdy jsme si na jeho styl mluvy, vystupování i chování postupně zvykli. Prcalík i Kytka ho sice stejně vždycky brali jako takového druhořadého člena našeho uskupení, ale když jste s někým skoro pořád, berete ho zkrátka takového, jaký je. Oceňovali jsme jeho schopnost zaujmout holky a dohodili jsme mu dokonce několik kšeftů v podobě výmalby různých klubů, zkušeben a soukromých bytů. Míra nebyl sice moc na thrash, ale zase nám rozšířil znalosti o blackové scéně. Dodnes si myslím, že se tenhle nešťastník měl narodit někde v Norsku a mohla být spousta věcí asi jinak. Všechno ostatní dále fungovalo ve zdánlivé symbióze a pohodě. Legendární byly jeho projevy v opilosti, kdy si vždycky stoupl na nějaké vyvýšené místo a hovořil jako ten nejlepší řecký řečník. Přesto jsem měl pořád pocit, že ho něco neskutečně trápí a užírá. Pak jednou, cestou z brigády, kde tahal těžké kusy železa v kovošrotu, upadl únavou a chlastem, usnul a omrzla mu pravá ruka tak, že mu museli amputovat celé zápěstí.

Od té doby nemohl malovat a chřadl. Ztrácel se. Mizel. Když jsem ho náhodou potkal, sem tam jsme prohodili pár slov, ale už to nikdy nemělo takový ten dřívější náboj. Bydlel kousek vedle ve vchodu, v bytě po svých rodičích. Chodíval dlouhá léta v tom svém cylindru a šoural se jako tiché, žalující svědomí. Poničenou ruku vždy ukrytou pod pláštěm. Kdysi Adonis, sen všech dívek a žen se měnil ve vyschlou kostru. Už nekřičel, jen šeptal. Jednou, když jsem už skoro končil střední školu, jsem spatřil před jejich domem černá auta. Stály tam dvě dodávky pohřebáků a odchytová stanice hadů. Míra ty své potvory pustil a nechal je, aby ho uštkly. Bohužel jsem se ocitl na tomhle prokletém místě přesně v okamžik, kdy ho vynášeli ven. Pod lesklým igelitem se ukrývala jen malá hromada kdysi tolik talentovaného kamaráda. Svět se mi na několik měsíců obrátil v prdel a já se na počest Míry plně oddal black metalovému šílenství. Měl jsem sto chutí se stát také havranem.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 6. února 2016

Minirecenze/minireview - BY THE PATIENT - Gehenna (2015)


BY THE PATIENT - Gehenna
CD 2015, Lifeforce Records


Podle všech dostupných informací se zdá, že dánští death metalisté BY THE PATIENT ukončili svoji činnost. Než tak ale učinili, vydali loni ještě jedno album. To bohužel nějak v tom obrovském množství žádostí o recenze nějak zapadlo a já si na něj vzpomněl až nyní, když vymetám všechny své polozapomenuté přihrádky. Bohužel, to loučení s kapelou není zrovna z těch, na které bych jednou vzpomínal s nostalgií a chutí. Smrtící kov v tomto provedení je totiž postižen severskými melodiemi v pojetí, které opravdu není z nejchutnějších. Pánové, jako by se nedokázali dohodnout, co vlastně budou hrát. Průměrný zvuk, průměrné nápady. K tomu laxní přístup a nezajímavý obal. Diví se ještě někdo tomu, že to tahle smečka zabalila? Mě by to tímhle způsobem taky nebavilo.

Nejhorší je, že mě vlastně ani nic dalšího nenapadá. "Gehenna" je přesně tím typem alba, ke kterému se už nechci nikdy vracet. Já vlastně jenom vždycky čekám, kdy už to konečně celé skončí. Některé nápady mě doslova tahají za uši a dokonce si troufám tvrdit, že občas zní dokonce falešně. Možná je to jen můj pocit, ale tato deska mě nechává zcela v klidu. A když už mě z něj vytrhne, tak to rozhodně není nic pozitivního. Dlouhé, utahané motivy, rádoby smutek, obyčejný a nevýrazný hlas. Ne, ne, a ještě jednou ne. Tohle si už nikdy víc nepustím. Omlouvám se, ale pro mě je to opravdu nuda. BY THE PATIENT  nahráli desku, která se mnou nedělá vůbec nic. Bohužel. 


Asphyx says:

„Gehenna” is the exact type of an album which I don´t want to hear again. I just always wait until it´s finally over. Some ideas just cut my ears and I want to say that there are some passages when the sounds are false. Maybe this is just my feeling, however the album does nothing for me. And when it does something it´s not good. Long, slow motives, so called “sadness”, ordinary and not special voice. No, no and no again. This is something I don´t want to hear again. I´m sorry but this is really boring for me. BY THE PATIENT recorded an album which does nothing for me. Too bad. 

http://www.lifeforcerecords.com/

pátek 5. února 2016

Recenze/review - DEAD CARNAGE - The only thing I ever wanted was to kill the God (2015)


DEAD CARNAGE - The only thing I ever wanted was to kill the God
miniCD 2015, vlastní vydání

HELLo bastards! Dnes bych vám rád představil havířovskou smečku DEAD CARNAGE. Od prvního tónu je zcela jasné, že tady někdo moc dobře ví, co a jak chce hrát. Pánové nám předkládají ochutnávku pořádně zasmrádlého old school death metalu. Sem tam vyleze na povrch inspirace BOLT THROWER, starými ASPHYX, MASSACRE, LOUDBLAST (občas i nějakými těmi "Švédy"). Zvuk je náležitě plesnivý, nápady od chladných, až po bolestivě natlakované. V dálce zní umíráček, do toho se rozvibruje poctivý kytarový riff a já mám náhle dojem, že jsou zase devadesátá léta minulého století. Řeže to pěkně, to vám povím. Tihle hrobníci museli nedávno nahrávat své novinkové mini CD někde na havířovském hřbitově. Líbí se mi ta kombinace pomalých a rychlých pasáží. Dodávají skladbám na energii a síle. Nahrávka sice lze odsoudit několika slovy o nepůvodnosti a zavrhnout ji. Nebudu to dělat. Důvod se sám nabízí. Mě tahle stará plesnivina jednoduše moc baví.



Šest prašivých songů, šest hřebíků do rakve, šest obrácených křížů dělá dohromady krásné a tajemné 666. Jestli "The only thing I ever wanted was to kill the God" poslouchá samotný rohatý, musí ho mrazit v zádech. Velmi oceňuji celkovou náladu, určitý studený pocit, který při poslechu mívám. Pokud pak na plnohodnotném albu věnují DEAD CARNAGE ještě větší pečlivost produkci a zvuku, myslím, že budeme mít minimálně v Čechách na death metalové scéně kapelu, která nám může pořádně zamíchat se smrtícími kartami. Pevně doufám a věřím tomu, že muzikanti takového formátu budou svoji hudbu šířit i do zahraničí. Troufám si tvrdit, že na to mají už teď (není divu, pánové mají už něco za sebou v takových skupinách, jako jsou G.O.R.E., DISFIGURED CORPSE, ANTIGOD). Zkušenosti jsou zde doplňovány nadšením a toho si cením u hudby nade vše!



Mokvající ochutnávka starých death metalových songů se myslím povedla. Skladby mají drive, sílu, energii a dokáží zaujmout. Pokud jste fanoušci devadesátých let minulého století, jsem toho názoru, že budete spokojeni jako já. Tohle CD bolí, pálí a zároveň je studené jako ruka kostlivce. Svět se sice v hudbě otáčí již dávno jiným směrem, ale tohle je poctivá, prašivá morbidní práce! Co si přát víc? Vezměte do ruky lopatu a pojďte s námi kopat čerstvý hrob. DEAD CARNAGE hrají přesně ten druh staré, ošklivé hudby, která mi koluje v krvi. Old school death metal forever! Monstrum se probouzí! 



Skladby:
01 - The only thing I ever wanted ... (intro)
02 - Death
03 - Scream of Darkness
04 - Path of Emptiness
05 - Damned Slavery
06 - Resurrection of Satan

Asphyx says:

I think, the weeping tasting of old death metal songs is a success. Tracks have drive, strength, energy and can attract you. If you are fans of the nineties, I believe that you will be satisfied like me. This CD hurts, burns and it's cold as the skeleton's hand. Although the world of music has turned in another direction for a long time, this is fair, mangy morbid job! What do you want more? Pick up the shovel and come to dig with us a fresh grave. DEAD CARNAGE plays exactly the kind of old, ugly music that is circulating in my blood. Old school death metal forever! Monster is waking up!

TWITTER