CD 2016, Nuclear Blast Records První album "Fast Loud Death" (2013) finských retro thrasherů LOST SOCIETY bylo jako odjištěný granát. Druhá nahrávka "Terror Hungry" (2014) už řezala o nějaký řád méně, ale přesto jsem ji poslouchal rád. Letošní zásek už beru trošku jako prasklou bublinu. Pravidlo třetího alba se opět potvrdilo. Finové podle mě skládají moc rychle, se zbrklostí mládí. Bohužel pozoruji sestupnou tendenci a "zaprodání" se základní myšlence thrashe. Kde je prosím vás feeling? Kde rebelie? Nevím, ale pro mě je letošní zásek jen dalším, obyčejným retro pokusem v řadě. To, co na první desce bylo tolik zajímavé a doslova návykové, úplně vyprchalo. Jako pára nad hrncem. Pořád protáčím desku dokola a říkám si, že tady snad do jejich tvorby mluvil label, který kapelu doslova umačkal k umělejšímu produktu. Pokud se totiž oprostíte od znovu podchycené vlny thrashe, vynecháte nadšené výkřiky nových mladých fanoušků, kteří zažívají všechno zase po letech znovu, moc toho z hudby nezbude. Je to škoda, zrovna z téhle smečky jsem nějaký potenciál cítil. Abych jim ale jen nekřivdil, některé nápady jsou dobré. Bohužel ale jenom dobré. Mě nevadí, že se cituje stále dokola ze starých thrashových učebnic, mě vadí, že se deska tváří hrozně naštvaně a zle a přitom taková není. Občas si dokonce říkám, jestli to není už takový lehký kalkul. Je to až s podivem, ale LOST SOCIETY se povedla jedna věc. Působí vyčerpaným dojmem, tedy alespoň co se týká skladatelského přínosu. Mě deska jednoduše nechává chladným. Říkám si, že je skoro všechno špatně, ošívám se a dalo by se říct, že i nudím. LOST SOCIETY jsou na svém třetím albu velmi neprůrazní. Přijde mi, že se jako kapela skladatelsky vyčerpali a jen se zařadili do dlouhého zástupu retro skupin. Nikde mě nic nebolí, neseká. A to není u thrashe vůbec dobře. Nevadí mi, že pánové kopírují staré legendy, vadí mi, že na novince chybí energie a rebelie. Přiznám se rovnou, "Braindead" mě na rozdíl do minulých alb vůbec nebaví. Finové jsou najednou obyčejní, nevýrazní a stejní, jako stovky dalších. LOST SOCIETY nahráli album, které vůbec neřeže! Škoda.
Asphyx says:
LOSTSOCIETY are very dull on their third album. It seems to methat the band is with ideas used upand they came into the number of longcrowd of retro groups. Nothing hurts me, nothing cuts. And this isn´t well bythrash. I doesn't matterthat the men copy old legends, it bothers methat the news missesthe energyandrebellion. I admitstraight away, I don't enjoy "Braindead" unlike the last albums. Finns areat onceordinary, blandand the same likehundreds of others. LOSTSOCIETYrecordedan album thatdoesn´t cutat all! It´s pity.
BORKNAGAR - Winter Thrice CD 2016, Century Media Records
Pořád se mě všichni ptají, proč nepíšu víc o black metalu. Odpověď je zcela jednoduchá. Většina černého kovu mě moc nebaví. Jsou ale kapely, které si pustím vždy rád a s chutí. A to přesto, že hrají "skočný" pagan, který mi jinak do přehrávače nesmí. Ono taky na rovinu, vyznat se ve všech těch skupinách chce víc času a já z principu nerad píšu o něčem, čemu nerozumím. S BORKNAGAR to mám trošku jiné. Jejich tvorba mi sedla do noty vlastně od jejich začátků. Mají pro mě v sobě kus něčeho zajímavého, zvláštního, co je odlišuje od těch tisíců jiných. Znáte to přísloví o kováři a kováříčkovi? Tak tady to platí stonásobně. Stačí si sednout, dát volume pořádně doprava a pustit do pokoje oknem zimu. Garantuji vám, že buď umrznete nebo alespoň najdete na stěnách krápníky ze sněhu a ledu. Přesně tímto dojmem na mě totiž novinka "Winter Thrice" působí.
Odborní blackoví poradci vám na internetu dodají asi hlubší rozbor jednotlivých songů, zabrousí do historie a předvedou v plné šíři své znalosti (případně si budou plácat játra, tak jak je to dnes obvyklé). Nebudu si tady hrát na znalce, ani nebudu psát dlouhé litanie o ničem. Za mě, za starého prašivého psa, odkojeného klasickým rockem, je novinka skvělá. Líbí se mi taková ta těžko popsatelná lehkost, nadhled a hlavně schopnost napsat dobrou a zajímavou melodii. Zvláštním úkazem jsou pak vokály, které jsou sice na black metal asi málo true a já nevím co, ale mě dokáží doslova zvednout ze židle. Přitom se nejedná o nic bolestivého ani masakrujícího. Spíše se jen tak zlehka našlapuje, opatrně, s rozvahou a velkou dávnou studeného citu. Netřeba dalších slov, zkuste sami a uslyšíte.
"Winter Thrice" je dokonalou esencí mrazu, chladu a severských melodií. BORKNAGAR se na novince povedlo doslova zhmotnit zimu. Vidíte před sebou při poslechu také nekonečné zasněžené pláně? Já také! Norové umí jednu hrozně důležitou věc, dokážou napsat dobrý song. Koncepce jednotlivých skladeb je jasně zapamatovatelná, perfektně naaranžovaná a vokály doslova chladí. V kontextu ostatních alb patří novinka k tomu nejlepšímu, co jsem od těchto ďáblů kdy slyšel. Ne, nerouhám se, cítím to tak! Black metalová nahrávka, u které budete mít pocit, že vám někdo pustil do žil kousky ledu! Vynikající!
Asphyx says:
"WinterThrice"is perfectessence offreezingcold andNordicmelodies.BORKNAGARmanaged to incarnate winter on their news. Can you see endlesssnowy plains in front of you when you are listening to the album? So can I!Norwegianscan dooneveryimportant thing, they canwrite a goodsong. Conceptof individual tracksis well memorable, perfectarrangedandvocals makecooler. In thecontext of otheralbums the news ranks among the bestthing I've ever heard from thesedevils. No,I don´t blaspheme, I feelit in this way! When listening this blackmetal record you have the feelingthat someonereleased ice cubes into your veins! Excellent!
