Minirecenze/minireview - ROTTEN SOUND - Abuse to Suffer (2016)

ROTTEN SOUND - Abuse to Suffer

CD 2016, Season of Mist

Finští grindoví bombarďáci jsou zárukou kvality. Hrají si ten svůj seversky nehostinný chaos hezky po svém, na nikoho a na nic se neohlížejí a jedou si svojí krvavě nastavenou cestou. Jednotlivá alba se odlišují spíše už jen zvukem, nápady jsou víceméně stejné. Vadí to ale vůbec někomu? Já myslím, že rozhodně ne. Jistota a pevný záchytný bod v dnešním rozervaném světě bývá mnohdy chtěnější a zajímavější, než tuny experimentů. ROTTEN SOUND hrají pořád přesně tím způsobem, jaký u nich mají jejich fanoušci nejraději. Pánové opět vzali do ruky sekyrky a šli vymlátit všechno kolem. Střeva lítají vzduchem, lebky pukají strachem, politici se třesou v obavách, cože jim to zase tahle finská úderka plivne do tváře.

Je to masakr, pronikající až do zadních částí vašeho mozku, je to absolutní vyhlazení sluchovodů. Sem tam něco hezky seversky zachřestí, občas se dunivě zpomalí, ale jinak je to jízda na horské dráze. ROTTEN SOUND  vždycky byli zajímaví právě tím, že hrají trošku jinak než ostatní grindové kapely. Čišela a dodnes z nich čiší určitá temná atmosféra, posbíraná snad někde na opuštěných hřbitovech. Finská legenda opět zasahuje! Krutě, ostře, nekompromisně. Je jako odjištěný vlak, který se vymkl kontrole. Osobně je mám ve svém pomyslném grindovém žebříčku hodně vysoko. Odpracovali si to u mě, poctivě, postupně. Uhranuli mě i svojí novinkou "Abuse to Suffer". Taky máte sto chutí zařvat spolu s kapelou na všechen ten hnus a špínu, které můžeme dnes všude vidět? Tak otevřete okno a jděte na to!

Novinka "Abuse to Suffer" řeže jako nabroušený skalpel. Je doslova narvaná dobrými riffy, je temná a těžká jako okovaná bota na vašich prsou. ROTTEN SOUND letos vydali album, které bourá svoji silou a energií zdi. Připomínají mi perfektně seřízenou mašinu na zabíjení. Líbí se mi, že album má drive, feeling. Finové opět potvrdili status legendy. Grind smíchaný s death metalem a hudebním extremismem. Co si víc přát? Nenašel jsem jediné slabé místo! Grindová nahrávka, u které pukají lebky strachem! Skvěle!

Asphyx says:

The news "Suffer Abuse It" cuts like a sharpened scalpel. It's literally crammed with good riffs, it's dark and heavy as banded shoe on your chest. ROTTEN SOUND released this year an album that breaks walls with their energy and power. They remind me a perfect adjusted machine to kill. I like that album because of drive and feeling. The Finns confirmed again the status of the legend. Grind mixed with death metal music and extremism. What would you want more? I can't find some weak point! When listening to this grind recording, all skulls are cracking with fear! Great!

https://www.facebook.com/RottenSoundOfficial

http://www.rottensound.com/

http://www.season-of-mist.com/

DEADLY STORM IN BOŽKOV 10 – photos, video a pár postřehů k výročnímu ročníku – DEATH STRIKE, PERVERSITY, MORTIFILIA, SHAMPOON KILLER, FEEBLE MINDED, KEEP ON ROTTING a ostatní – 19. 3. 2016

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Jakub Asphyx

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš

Sedíme v Sušici na jednom moc příjemném festivalu. Je léto, konec srpna 2015 a u stolu s námi jsou kluci z MASTER. Michala napadá, že by mohli jako DEATH STRIKE vystoupit u nás na festivalu. Vyjasňují se podmínky a termín. Ten je pak několikrát ohrožen koncertní šňůrou MASTER po Jižní Americe. Oslovuji ještě večer SHAMPOON KILLER, protože mě stejně jako MORTIFILIA v ten horkovzdušný den rozsekávají.

Jsem pevně rozhodnut, že letos si jednu kapelu „zaplatím“ z vlastního. Má volba padá na PERFECITIZEN, kteří mě kopou do uší ze sluchátek hodně často. Kluci souhlasí a já začínám bokem šetřit peníze. Každou společnou cestu s Michalem po republice na koncerty diskutujeme, jaké další smečky oslovit. Někde kolem Berouna, to když si to šineme na jihoamerický deathový večírek do Modré Vopice, mě osvítí duch nesvatý a napadají mě PERVERSITY a BRUTE. Ihned píšu na Slovensko, jenže BRUTE nemají zrovna stabilní sestavu. PERVERSITY chtějí přijet a já tak celý večer přemýšlím, kde se na to všechno vezmou peníze.

Začínáme s propagací. Beru si to za své a zahajuji facebookovou, google plusovou a plakátovou invazi. Jsem všude, dětem kradu pokoutně lepící štítky do školy. Oslovuji různé weby, časopisy. Musím zde rovnou poděkovat všem, které reagovali a pomohli, moc si toho vážíme, bez vás by se o našem malém undergroundovém festivalu dozvědělo o hodně míň lidí. Každý den mě bombardují kapely, které by si u nás chtěly zahrát. Z Německa, z Rakouska, nějací Američané, kteří jsou zrovna v Evropě. Srdce mi krvácí, ale musím je přeposlat mimo Plzeň. Nemám už sílu, čas ani energii pustit se do pořádání dalších koncertů. Raději jezdíme do Prahy, kde aspoň přijdou lidi.

Michal odlétá do Indonésie, fotí tam kanibaly a orangutany. A mě oznamují PERFECITIZEN, že nebudou moct vystoupit. Na jednu stranu je mi to hrozně líto, ale ušetřené peníze se alespoň hodí synkovi na další sportovní aktivity. Dumám nad tipem další kapely a najednou mi v Divadle pod Lampou na schodech k záchodkům podají kluci z FEEBLE MINDED svoje nové CD na recenzi. Druhý den, když mě konečně opustí opilecká nálada, vkládám ho do přehrávače a mám ihned jasno. Musím je vidět naživo.

Píšou kluci z KEEP ON ROTTING, kdy že to budou hrát, že v sobotu vystupují ještě v Praze. Nevím vůbec nic a přeposílám je na Michala. Ten si to jako „kápo“ a „ten co platí“ drží hezky pod palcem. Dopadne to dobře a já zahajuji poslední útok na média. Plzeňské kulturní weby, oficiální instituce mě posílají tradičně do prdele a když už ne, tak po mě chtějí peníze. To je zase posílám do prdele já.

V práci se mi to začíná zamotávat tak, že mám co dělat, abych po večerech zvládal sepsat pár recenzí, sem tam nějaký rozhovor. Přednost má samozřejmě rodina, které tímto musím také moc poděkovat. Bez vás bych to celé určitě nezvládl. Začínají se mi stahovat půlky, jestli vůbec přijdou nějací lidé. Michal mě uklidňuje, že když nepřijdou, je to jejich problém, že jde hlavně o to, udělat si hezký večírek a peníze ať prý neřeším. Také se dozvídám, že bývalý zvukař už nám zvučit nebude a že prý bude nový.

Stejně ve mně ale hlodá červ, cítím se skoro provinile, že jsme se zase pokusili v Plzni udělat něco extrémnější. Každý den cestou do práce koukám na plakáty TURBO, METALLICA REVIVAL, DEEP PURPLE REVIVAL apod., přes které je přelepeno VYPRODÁNO v o hodně větších sálech. Já se každý večer modlím, aby potvrdil svoji účast další člověk na facebooku, i když to má vypovídající hodnotu asi jako předpověď počasí na komerční televizi.

Je únor, já už nevím, kam bych plakát na akci protlačil. Na internetu se přihlašuje osm „kamarádů“ z Indonésie. Moc jim jejich účast nevěřím, ale potěší to. Na Slovensku to vzalo vlastní směr a kluci tam propagují, jako kdyby se u nás měla odehrávat akce století. Moc jim tímto děkuji, tohle byla ukázková podpora. Klobouk dolů!

Píšou mi dvě poměrně slavné polské kapely, jak to u nás vypadá. Oznamuji jim, že máme plno a posílám je opět do Prahy. S dalšími nabídkami se roztrhává pytel a já jeden páteční večer v lehké opilosti chci dát výpověď v práci a začít se živit pořádáním koncertů. Manželka mě zaplať Satan drží při zemi, ale je to hrozně lákavé. Takový adrenalin jinde nenajdete. Druhý den potkávám několik kamarádů, kteří u piva vehementně vyjadřují podporu a je to taky to poslední co pro nás (a pro sebe) udělají.

Nakonec je tak pod celou „naší – vaší“ taškařicí podepsán hlavně Michal, který vše organizuje, platí a zařizuje. Já, jako ministr propagace jen doporučuji, tipuji apod. Bylo by tedy vhodné, vyseknout největší díky a poklonu právě mému věrnému koncertnímu druhovi a dnes v podstatě mecenášovi festivalu DEADLY STORM – díky ti, náčelníku!

Jedeme na jednu z našich spanilých jízd do Prahy a napadá nás myšlenka, že pokud nepřijdou na DEADLY STORM lidi, uspořádá se příští rok festival menší a hlavně asi jinde než v Plzni. Necháváme to otevřené, uvidíme, jak letošní ročník dopadne a až zjistíme, kolik místních dorazí.

Sobota týden před akcí je pro mě šílená. Probírám se ráno s krkem plným hnisu. Kašlu a snažím se tomu nepoddat. Sázím do sebe léky z reklam, které nezabírají a nakonec volím slivovici. V úterý jsem jako znovuzrozený a těším se na sobotu do Božkova. Volá kamarád z Teplic, že přijede i s manželkou. V práci finišuju, lituju, že nemám ještě jedny ruce i s klávesnicí a v pátek 18. 3. padám doslova na hubu únavou. Druhý den vstávám díky hlasitým dětem brzy a jsem tak utahaný, že se dokonce chvilku zaobírám myšlenkou, že bych večer nešel. Ne, dělám si legraci.

A je to tady, je to konečně tu – kvituji s určitou úlevou. Následuje večerní akce. Všechno ze mě padá a z domova se vydávám vysmátý a uvolněný, hrozně se těším a jsem svým způsobem rád, že „už nemusím nikde nic propagovat“. Kolem čtvrté vcházím do studeného sálu Božkovské hospody a láduji do sebe jedno pivo za druhým. Leze na mě neopakovatelná veselá nálada z toho, že jsem zase mezi svými a jsem pevně rozhodnut, že si celý extrémní večírek pořádně užiju.

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Jakub Asphyx

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš

Jako ministru propagandy celé akce mi nepřísluší hodnotit věci jako je organizace a podobně, ale o svoji radost z kapel se jednoduše musím podělit…

Celému večeru vládli jako vyslanci z toho nejtemnějšího death metalového podsvětí DEATH STRIKE. To byl můj další splněný životní sen a obrovský zážitek. Absolut old school death metal legendary massacre!

Death Strike

Pak následovala pětice kapel, které jsem prostě musel znovu vidět a vychutnat si jejich hudbu.

Pestří, perfektně sehraní, hraví a zároveň draví milovníci opičích pavilónů KEEP ON ROTTING – POŘÁD TY VAŠE ÚŽASNÁ PRELUDIA SLYŠÍM V HLAVĚ!

Keep on Rotting

Masakrující SHAMPOON KILLER, kteří mě znovu utvrdili v tom, že disko je totální zlo. Pěkně jste mi rozhodili sandál, pánové! Škoda snad jen, že se nepřišel podívat Sagvan Tofi!

Shampooon Killer

Sebevražedně brutální FEEBLE MINDED, u kterých jsem měl chvílemi pocit, že mě pověsí na háky ke stropu v sále. To bylo překapané tsunami, narvané do jednotlivých skladeb! Tahle kapela je ve skvělé formě a jejich novinka doslova zabíjí!

Feeble Minded

PERVERSITY – já mám pro tyhle temně zběsilé kluky jednoduše slabost. Legendární slovenští maniaci přímo u nás v Plzni, co si víc přát!? Bylo to záhrobně vznešené, děkuji! Otevřeli jsme spolu starou morbidní death metalovou pokladnici a vytáhli z ní ty nejkrásnější kousky zla! Srdcová kapela na společném obřadu! Další splněný sen.

Perversity

Chvilka severské mrazivé a smrtící poezie v podání MORTIFILIE. Česká a taky hodně „švédská“ klasika, u které jsem si už notně podroušený notoval všechny songy! Byli jsme už všichni s velkým obsahem alkoholu v krvi a přiznám se, že málem kolem mě při vystoupení sušických zamrzlo peklo!

Mortifilia

Díky i všem ostatním kapelám, za to, že nám zahrály.

BAJONET – otvírák přesně, jak má být. Ostrý, neučesaný a dynamický.

Bajonet

CONTRASTIC – měli sice odlišnou, ale poctivou sílu.

Contrastic

ALTER IN MIND, kteří pro mě byli velkým a příjemným překvapením.

Alter in Mind

Návštěvnost byla letos zvláštní tím, že přijela spousta lidí ze všech koutů republiky. Přišlo 110 lidí – někteří z Prahy, zástupci jihočeské thrashové legie, z Teplic, z Jablonce nad Nisou a největší překvapení večera, moje death metalová dcera Duzl z Londýna s Janou a s Juanem, klukem z Hondurasu, žijícím v Praze. Jo a taky pár Plzeňáků.

Krásné na tomhle festivalu vždycky bylo a je, že se všichni pořád smějí. Nebo vlastně, oni se tlemí. Nemá cenu tu jiskrně nadšenou, pohodovou atmosféru popisovat, to se musí zažít! Tu neděláme my, pořadatelé, ale vy lidé a jestli mohu, tak mě osobně ta pozitivní energie vždycky doslova nabudí a je pro mě i takovou příjemnou předzvěstí jarních dní. Díky za to, přátelé!

Na závěr by se slušelo poděkovat všem návštěvníkům, kapelám, kamarádům, známým, i neznámým, všem promotérům, panu zvukaři, hospodě a vůbec všem, kteří se na celé téhle akci podíleli nebo kteří jen přišli podpořit jeden z posledních záchvěvů extrémního hudebního undergroundu v Plzni (a já se připojím ještě s děkovačkou za můj skromný blog, jsem rád, že se líbí, vážím si všech vašich ohlasů, názorů i připomínek – jste holt srdcaři jako já a patří vám poklona). Bylo nám s vámi všemi moc dobře, díky!

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Jakub Asphyx

FOTKY/PHOTOS - author of photos and videos – Michal Radoš

VIDEO ZDE/HERE – omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Recenze/review - THROES – Disassociation (2015)

THROES – Disassociation

CD 2015, Rain Without End Records

„Krev v tvých očích. Nechápu to, vždyť jsem tě měl tolik rád. Obdivoval jsem tě. A ty si neodpovídala. Moje láska byla nekonečná. Nevěřila si mi, že tě miluju až za hrob. Teď tu stojím, hladím tě po tváři. Konečně jsme spolu. Navěky. Zbývá poslední. Podříznout i sebe.“

Číst občas spisy o nešťastnících, kteří se nedokázali se svými city vyrovnat, bývá hodně smutné. Lidi, jako by poslední dobou spolu neuměli žít. Píší si nekonečné stohy neosobních zpráv, ale když se poprvé setkají tváří v tvář s realitou, nedovedou reagovat. Začínáme být chladní jako stroje. Místo toho, abychom si všechno vyříkali, tak trávíme dlouhé hodiny připoutaní k obrazovkám. Jsme ovce na dálkové ovládání.

Stejné pocity mám i z prvotiny britských black deatherů THROES. Jejich nová deska je chladná, naléhavá a nepostrádá až industriální intenzitu. Je nahrávkou, která se musí poslouchat jako nezávazná kulisa, hezky pomalu, polehounku. Je mantrou, která vás dostane postupně do rauše. Pro mnohé posluchače bude pravděpodobně nezáživná a neprostupná, ale já si ji užívám, jako dobrý otrávený oběd. Nikde nic nebolí. Tedy na první dojem. Časem, to když do skladeb víc a víc pronikám, zjišťuji, že toho hnisu je zde obrovské množství. Chce to jen chvilku strpení, inferno přijde znenadání, plazivě, zákeřně.

Občas slyším roztříštěné kousky depresivního doom metalu. Kolem mě padají odlesky roztříštěného skla, skláním se nad odkapávající krví. Jste trudomyslní? Potom si dávejte na tuhle desku velký pozor. Byl bych nerad, abyste najednou stáli s lesklým střepem v ruce, čekající, kdy se objeví žíla na zápěstí. Garantuji vám, že pokud jste vnímavější posluchači, kteří se rádi vznáší na těžkých tónech, že se začnete modlit ke všem černým bohům. „Disassociation“ je svým způsobem vlastně obyčejné album. Je jakousi kulisou, oponou, kterou za sebou každý den zatahuje slunce ve večerních červánkách. Krásně se ukazuje, že trefit se mi do nálady bývá někdy pěkně složité. THROES se to povedlo na výbornou. Za okny právě taje sníh a v ulicích jsou samí zachmuření lidé. Ideální počasí pro všechny, kdo chtějí skoncovat se životem v našem světě a odebrat se do země stínů.

Mám znovu sny o nekonečném padání do hlubiny. Létám a probouzím se ve chvílích, kdy bych se měl roztříštit o betonové dno propasti. Otírám zpocené tělo, dávám si do hrdla noční porci vody a rozhrnuji žaluzie do noční ulice. Proti mně, v domech s osvětlenými okny, stojí několik podobných nespavých. Asi také zrovna skákali ve snách do neznáma. Nebo také poslouchali novinku THROES. Kdo ví?

„Disassociation“ je velmi zvláštním, zajímavým albem. Kombinace black metalu, deathu a smutku dělá z novinky hodně návykovou nahrávku. Připomíná mi setkání se stíny, případně chvilky, které musí zažívat sebevrah před svým činem. Svým způsobem hodně těžká, pomalá, přesto drsná, syrová. Taková je hudba THROES. Varuji všechny, kdo mají labilnější povahu, aby si na tuhle desku dávali velký pozor. Není to nic pro slabé jedince! Na CD by měla být nálepka, že může způsobit deprese. Skladby mají až odlidštěný, industriální náboj. Jsou mocné, rozvláčné a obsahují v sobě velké množství hnisu. Britové jednoduše umí navodit absolutní atmosféru zmaru a beznaděje. Black death metalová deska, u které si budete muset dávat pozor, abyste si neprořízli tepny na rukou. Skvělé album!

Asphyx says:

“Disassociation" is a very interesting and unusual album. The combination of black metal, death and sadness makes this album a very addicting record. It feels like a meet with shadows or the moments which suicidal person feels right before he do what he wants to do. In some way this is a very heavy, slow and yet cruel and raw – that is the music by THROES. I must warn you – if you have an instable character, be careful with this record. This is not something for the weaks! There should be a sticker on the cover – “This might cause depressions”. The songs are unhuman and industrial. They are powerful, expatiative and contain a big amount of putridity. These British guys just know how to set the absolute ruin and hopelessness atmosphere. Black death metal album which might cut your hand veins. An amazing album!

Seznam skladeb:

01. Sleepwalker
02. Exponent
03. Hellion
04. Narcoanalysis
05. Caveat

Čas: 34:07

 

Sestava/band:

D - Vocals A.C - Guitars, Bass & Drums

https://www.facebook.com/throesUK/?fref=ts

http://throes1.bandcamp.com/album/disassociation

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh třicátý třetí - Poslední stanice nádraží Mladá Boleslav

Příběh třicátý třetí  - Poslední stanice nádraží Mladá Boleslav

Pokládám točené pivo na keramický podtácek. Sedíme s klukama na nádraží, právě jsme přijeli z koncertu Debustrol. Je ráno a s námi jsou tady jen alkáči a paní výčepní. Dávám si neskutečně mastnou sekanou a chvilku přemýšlím, co na to můj žaludek. Kupodivu ji začne pomalu zpracovávat. Většinou si tady objednávám bramborový salát do papíru, s kuřecím řízkem nebo s párkem. „Ty vole to byla zase jízda“: protáhne se Prcalík a krkne si na celý lokál. „Ale notááák, my jsme slušnej podnik“: ozve se od výčepu a paní číšnice pohodí výstavní poprsím směrem k pípě. Dáme další pivo a nikam se nám nechce. Včera to bylo hodně divoký. Mosh-pit, jedna rvačka s místními v Chotětově, prý že se ochomýtám kolem jedné slečny. Přitom to nebyla pravda, vyjela po mě ona, ne já po ní. To jen aby bylo jasno. Přišla se mě zeptat, jestli nemám chvilku čas a co říkám na Michala Davida. No, to si u mě naběhla, poslal jsem ji někam. A pak si přivedla bráchu, jeho kamaráda a další a další a už se to mlelo.

„Ale Debustrol byli super, co?“: pronese do našeho rozjímání Kytka a odstrčí Janu kousek od sebe, aby mohl na záchod. Za chvilku ho vidíme, jak močí na nástupišti (na záchod se odvážil jen jednou Prcalík, a to kdysi dávno, neskutečně se tam poblil z toho smradu, proto chodíme raději ven, včetně Jany), kousek stranou, aby nepohoršoval. Do hospody, do téhle nádherné zaplivané nádražky, se začínají trousit dělníci z noční směny. Jsou ztahaní jako my. A taky mají chuť na pivo. Už je nám víceméně jasné, že když už je ta sobota, tak nikam nemusíme. Objednávám další kousky zlatého moku a Jana se probouzí. Má na čele velký šrám, jak pařila hned pod pódiem a narazila hlavou do zábradlí. Je rozcuchaná, špinavá a stejně ji to neskutečně sluší. Do města je to z nádraží hodně daleko a musí se pěšky nebo autobusem. Přisedá k nám jeden chlápek, ve vousech kusy jídla, na oblečení prach a špína. Má skelný pohled.

Podívá se na mě a pronese: „Už jste viděli Boha?“ Pak dodá, že on jo, prdne si a usne na umakartovém stole. Mám pořád hlad, celou noc jsem nejedl a tak si objednávám ještě ten salát. Jako svátost přijímání mi jej přináší paní výčepní, k tomu chleba. Voní to, je to báječná krmě. Dělím se s ostatními a říkáme si, že takhle nám už hodně dlouho dobře nebylo. Mezitím se probudí náš nový přísedící: „Tak jak teda? Už jste viděli Boha?“ Ptá se pořád dokola. Jana se směje a Prcalík pronáší něco o tom, že ho jednou viděl, že byl na dně dámského přirození. Pán s mohutným říhnutím přikyvuje a Jana už se nesměje, ale řehtá jako blázen. Když si to vezmu kolem a kolem, tak je ta hospoda neskutečně špinavá, smrdí močí, cigaretovým kouřem, lidi jsou divný, výčepní oprsklá, ale je mi tu stejně tak nějak fajn. Jakoby měl ten všechen hnus svoje zvláštní kouzlo, svoji neopakovatelnou atmosféru.

Naši siestu naruší Kytka, který si konečně vzpomene, že musí odpoledne makat u rodičů na zahradě. Mám to podobné a tak dáme ještě jedno, popadneme Janu a vydáváme se směr domov. Jakmile za mnou zapadnou lítací dveře do putyky, jdu se vyčůrat ke zdi. Přijíždí vlak a někdo mi z něj mává. Pokusím se taky, ale mám strach, abych neměl mokré kalhoty. Prcalík se tomu směje a tak ho plácnu přátelsky po ramenou. Nádražní hospoda v Mladé Boleslavi, pajzl blahoslavený všemi opilci ve městě splnil svůj účel. Nastartoval nás do dalšího dne.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

Recenze/review - TRIUMVIR FOUL – Triumvir Foul (2015)

TRIUMVIR FOUL – Triumvir Foul

CD 2015, Blood Harvest

Představte si, že jste v kleci s pořádně hladovými šelmami. Přemýšlíte, kolik vám zbylo na těle masa, protože když cítíte ten neskutečný zápach z jejich tlam, krve by se ve vás nedořezal. Strach je zcela přirozená věc, mnohdy opodstatněná, ale v případě amerických tmářů TRIUMVIR FOUL jasně hmatatelná. Jedná se o první dlouhohrající album a já byl při prvních setkáních doslova šokován. Tolik špíny, deathu, blacku, hniloby a tmy napěchované na jednom nosiči jsem již dlouho neslyšel. Album má celkově takovou zvláštní, přitažlivou atmosféru. Je to podobné, jako když někteří lidé touží po tom, aby je někdo svázal, sešvihal bičem a ještě mu za to poděkují. Opravdu, v této hudbě jsem našel něco tajemného, zvláštního, neotřelého. Vyšla odněkud z nekonečných močálů lidské nenávisti, je mokvající jako dlouho nehojený vřed, plazivá a způsobuje mi doslova husí kůži.

Stylově lze najít styčné body s doomovými pasážemi třeba u takových AUTOPSY, INCANTATION, SWALLOWED, TEITANBLOOD, NECROVORE, ale i lehké švédské odkazy na devadesátá léta. Muzika je zde labyrintem, složitým a nekonečným, ve kterém potkáte jen samé zlo. Ze zrcadel, zavěšených po stěnách chodeb, visí obrazy těch nejúchylnějších umělců všech dob. Běsi, ano, všude jsou přítomní až nelidští běsi. Normální člověk, když provede nějakou špatnou věc, tak v něm začne hlodat svědomí. A teď si představte, že máte na hromadě poskládané hříchy řekněme tisícovky lidí. Recenzovaná deska zní hodně podobně. Určitě jste někdy navštívili místa, kde vám nebylo dobře. Nedokázali jste to vysvětlit, ale cítili jste, že musíte rychle pryč. Jednou mě podobný zážitek zastihl v Rakousku, na jednom alpském hřbitovu. Po letech jsem se dozvěděl, že tam církev mučila své odpůrce. Legrační, co říkáte. Pokud byste tam ale byli, netvrdili byste to. Úsměv by se vám z tváře vytratil jako mě.

Mé pocity, zážitky a postupné vstřebávání novinky TRIUMVIR FOUL se velmi těžko popisují. Věřící by asi hovořili o hnilobném mraku, vznášejícím se nad celou nahrávkou. Hudební zloba je tentokrát hodně přitažlivá. Je jako krásná žena se špatným charakterem. Člověk je nejdřív okouzlen pozlátkem, hezkou tváří, ale pak uslyší několik prvních slov a mezi jednotlivými větami jasně rozpoznává rozeklaný jazyk hada. Celkově deska vlastně jen tak plyne, hezky v pozadí, méně vnímavého jedince pravděpodobně nijak nezaujme, ani nešokuje. Některé motivy jsou opravdu poměrně nesrozumitelné, zahuhlané v jakési černé mlze z těch nejpevnějších pavučin. Pokud se vám ale povede dostat dovnitř, troufám si tvrdit, že budete prokleti stejně jako já. Stačí vám několik litrů vlastní krve, nějaký starý pergamen a schopnost napsat alespoň pár obrácených křížků místo podpisu. Ostatní pak po upsání duše ďáblu přijde samo. A pokud ne, nezoufejte, špatné svědomí si vás najde samo.

První deska TRIUMVIR FOUL je pergamenem, popsaným vlastní krví. Hudba mi zde připomíná vlastní závěť, kdy člověk odkazuje veškerý svůj majetek mocnostem pekelným. Black metal, kombinovaný s deathem je velmi temný, zlý, ošklivý, nepropustný. Jestli jste někdy zabloudili v podzemních chodbách, trpěli klaustrofobií a ještě vás pronásledoval neodbytný pocit, že vás někdo pronásleduje, tak potom tuhle hudbu pochopíte. Líbí se mi schopnost kapely navodit atmosféru absolutního zmaru. Album je velmi špinavé, neortodoxní a musí se před ním pokřižovat každý kněz. Kapela vzešla z toho nejtemnějšího undergroundu a už dnes dělá čest celému podsvětí. Poslech je to náročný a komplikovaný, ale doporučuji dát nahrávce čas, zkažené pocity se dostaví samy. Black death metalová deska, u které mám pocit, že brzy nastane konec světa a nemrtví se vrátí znovu na zem. Absolutní černé inferno!

Asphyx says:

The first album by TRIUMVIR FOUL is a vellum, which is singed with blood. This music feels like the own last will where people cite their belongings to the Hell. The combination of death metal and death which is very dark, cruel, ugly and leak-proof. Do you want to imagine and get what this music is about? Imagine yourself lost in underground hallways, you are suffering with claustrophobia and there is the feeling that someone is watching you. I like the bands ability to set the mood of an absolute pain. This album is very dirty, unorthodox and every priest should cross himself. The band comes from the darkest underground and the whole world beyond is very proud. The listening is very difficult and complicated however, I would recommend to give it a time and the bad feelings come by themselves. Black death metal album which makes me feel like the end of the world is very close and that not-dead will come back to the world. Absolute black inferno! 

Seznam skladeb:

01. Labyrinthine - The Blood Serpent Unwinds
02. Profanation (of the Wicked)
03. Pathways to Decay
04. Hedonistic Prayer - The Abhorrent Depths of Perversion
05. The Vomit of the Three Serpents (Ušumgallu, Bašmu, Mušmaḫḫū)
06. Endless Spiritual Violence
07. Banished to Silence and Slavery
08. Carnal Spectre
09. Tower of Bašmu - The Corruption of Flesh and Spirit

Čas: 41:46

Sestava/ band:

Cedentibus – bicí

Ad Infinitum – kytara, zpěv

Absque – kytara, basa

http://triumvirfoul.bandcamp.com/

http://www.vrasubatlat.com/

http://www.bloodharvest.se/

Recenze/review - WORMED - Krighsu (2016)

WORMED - Krighsu

CD 2016, Season of Mist

Tam, někde v restauraci na konci vesmíru, právě hraje jedna hodně extrémní kapela. Říká si WORMED a splňuje všechna nejpřísnější pravidla současných posluchačů. Zvuk je náležitě nahlas, zároveň surově syrový, vokalista hledá tóny někde v zadních oblastech svého žaludku a technicky jsou na tom muzikanti velmi dobře. Celkově je to neskutečné maso, jatka někde na pomezí techniky, brutality a vesmíru. Tahle hudba je na samé hranici vstřebatelnosti. Pro mnohé z vás to bude asi už poměrně nestravitelné sousto. Člověk musí být pro poslech lehce otrlý, nesmí mu vadit navrstvené hlukové stěny a měl by mít chuť objevovat veškerou temnou hmotu, které je ve světě obsažena.  Vezměte si to nejlepší z DEFEATED SANITY, CRYPTOPSY, MALIGNANCY, DEVOURMENT, DISGORGE a dalších brutalistů, okořeňte to meziplanetární energií a jako výsledek si do téhle rovnice můžete doplnit právě španělské WORMED.

Kapela se dá sice odbýt několika slovy o komplikovanosti a chaosu, ale ono tomu tak není. Jen je nutné mít hlavu otevřenou zběsilosti a šílenství. Novinka chce, stejně jako obě předešlá alba, čas, trpělivost a pak to přijde. Svět se najednou zblázní, vám to všechno zapadne dohromady a po nějaké době zjistíte, že se bez pravidelné dávky morbidních emocí v podání WORMED neobejdete. Ve srovnání s předchozími počiny je "Krighsu" možná přeci jen o trošku přístupnější (nebo mi takové alespoň přijde). Líbí se mi hodně produkce, celkové vyznění, kdy doslova cítím tu obrovskou energii. Je to jako sledování startu vesmírné lodi. Odpočítávání, zážeh motorů a pak jen hlava zvrácená dozadu a sledující, kam si to raketa s nápisem WORMED zamíří. Sci-fi je, stejně jako hudba na desce, krásné právě v tom, že se fantazii meze nekladou. A jako správný průzkumník nových světů i hudebních zákoutí rád objevuji dosud netušená zákoutí. 

Jeden propracovaný masakr střídá druhý, válka světů se zdá není žádná legrace. Když si vezmete desku jako celek, fascinuje mě její pestrost, naléhavost i schopnost strhnout mě do víru maniakálních riffů. Co na tom, že bude během tohoto útoku vyhlazeno celé lidstvo? Vždyť na rovinu, poslední dobou dělá všechno pro to, aby si to zasloužilo. A pokud má tahle hudba schopnost alespoň pár podivným hloupým jedincům způsobit noční můry, je to jen dobře. WORMED útočí někdy přímo, bez vytáček, jindy temně a zákeřně, jako nějaké ohavné monstrum. "Krighsu" tak působí na jednu stranu přehledně, předvídatelně, ale vzápětí nehostinně a možná až nepříjemně. Je to tak správně, poctivá deska má vyvolávat v posluchačích rozdílné emoce. Jinak by nestála za nic. WORMED jsou jiní než ostatní, používají odlišné ingredience a jsou tím zajímaví. A to se jak na Zemi, tak i na jiných planetách, samozřejmě hodně cení.

Novinka španělských brutálních death metalistů WORMED připomíná morbidní útok z jiné planety. Je komplikované, extrémní, pestré a zároveň temné. Cítím z něj neskutečnou energii a sílu. Vesmírní vetřelci opět zabíjí. Nekompromisně, krutě, zákeřně. Album proniká do krve postupně, pomalu, i po delší době je stále co objevovat nového. S "Krighsu" jsem velmi spokojený. Obsahuje v sobě totiž velké množství dobrých nápadů, zajímavých pasáží a má skvělou produkci. WORMED se vydali na nelehkou cestu do vesmíru. Potkávají jen samá šílená monstra, tmu a brutalitu. Album neskutečně řeže, pálí, bolí a zároveň je temné jako noční obloha. Doporučuji všem brutálním maniakům, hledačům hudební krutosti i death metalovým gurmánům. Letošní nahrávka vás rozemele na masokostní moučku! Vynikající záležitost!

Asphyx says:

The news of Spanish brutal death metal WORMED recalls the morbid attack from another planet. It's complicated, extreme, colourful and also dark. I feel the incredible energy and strength. Space invaders kill again. Uncompromisingly, cruelly, insidiously. Album comes into the blood gradually, slowly, even after a long time there is always something new to discover. With "Krighsu" I am very satisfied. It contains a large number of good ideas, interesting passages and  great production. WORMED set out on the difficult journey into space, meeting only mad monsters, darkness and brutality. Album cuts, burns, hurts incredibly and it's as dark as the night sky. I recommend to all brutal maniacs, seekers after music's cruelty and death metal gourmets. This year's record will grind you to meat and bone meal! Excellent!

Track:

01. Pseudo-Horizon
02. Neomorph Mindkind
03. Agliptian Codex Cyborgization
04. The Singulartarianism
05. Eukaryotic Hex Swarm
06. Computronium Pulsar Nanarchy
07. A-Life Omega Point
08. 57889330816.1
09. Zeroth-Energy Graviton
10. Molecular Winds

Time: 34:44

Sestava/band:

PHLEGETON Vocals · J.OLIVER Guitars · MIGUELOUD Guitars · GUILLEMOTH Bass · G-CALERO Drums

https://www.facebook.com/wormed

http://www.wormed.net/

https://www.reverbnation.com/wormed

https://www.youtube.com/user/WormedTV

http://www.season-of-mist.com/

Recenze/review - PURGATORY – Omega Void Tribvnal (2016)

PURGATORY – Omega Void Tribvnal

CD 2016, War Athem Records

Hydra (latinsky Hydra) je v řecké mytologii dcera stohlavého obra Týfóna a Echidny, napůl ženy, napůl hada. Sama je obluda s hadím tělem a sedmi dračími hlavami. Žila v bažinách u města Lerny v Argolidě. Ničila okolí, lidé proti ní nic nezmohli, protože z jedné useknuté hlavy vyrostly hned dvě. Jedna z jejích devíti hlav byla dokonce nesmrtelná. Traduje se, že jejím přemožitelem byl slavný Hérakles, který plnil jeden ze svých úkolů.

Málo se už ale ví, že Hydra měla jednu svoji dceru, které se říkalo PURGATORY.

Přesně takové pokračování slavného příběhu mě napadlo u poslechu novinky německých death metalistů PURGATORY. Zapnul jsem přehrávač, pustil do svého pokoje zlo a zůstal stát jako uhranutý, jako bych opravdu hleděl do tváře samotné Hydry. Z reproduktorů se na mě totiž doslova vyvalila vlna neskutečně ostrých riffů, perfektního, hutného (až bolestivého) zvuku a černoty. Přiznám se, nečekal jsem to. Věřil jsem, že jedna z mých nejoblíbenějších kapel vůbec, stvoří dobrou, výtečnou desku, ale že to bude až takové inferno, v to jsem nedoufal. Bílý, překrásně zpracovaný obal nám dává jasně na vědomí, co se bude na albu odehrávat. Je to čisté, nekomplikované rouhání samotnému nebi. Skvělé na téhle nahrávce je nejvíc asi to, že všechno plyne s až vražednou samozřejmostí. Sází se na poctivý riff, na hutný, bažinatý sound a vokál, zpívaný snad přes chuchvalce skelné vaty. Album hodně bolí, drásá, kroutí mými končetinami, je uhrančivé, zákeřné ze své podstaty.

PURGATORY jsou legenda nejen evropského death metalu. Je to kapela, která vyznívá ortodoxně, tradičně a mají ji rádi spíše fanoušci černé smrtící klasiky, ale tentokrát si troufám tvrdit, že pánové svoji škatulku lehce opustili. Novinka je na poměry téhle smečky nebývale pestrá, melodická (dočkáme se dokonce několika skoro až doomových chvilek), s trošku jiným zvukem. Doslova mě fascinuje určitá naléhavost, kterou cítím při poslechu snad z každého kousku překapané tmy. Je doslova morbidní radost tohle dílo poslouchat. Zpočátku se tváří nenápadně, možná až obyčejně, ale časem vyroste v rozšklebenou tvář šelmy. Krvácí ze svých tesáků, je jí cítit z huby veškerá historie zasmrádlého death metalu. Při tomhle obřadu velebíme ty nejčernější myšlenky, obcujeme se záhrobím, pouštíme žilou všem svatým. Tady už nehrají žádní muzikanti, ale smečka navěky prokletých, která se rozhodla vydat pradávná svědectví o tom, jak se má hrát pravý nefalšovaný smrtící kov.

Pohlédněte jí do tváře a navěky zkameníte. My, kteří jsme čerpali inspiraci pro hudbu v dávných časech, se musíme před novým albem „Omega Void Tribvnal“ poklonit až k zemi. Je vrchovatě napěchované vším, co máme u smrti v metalu nejraději. Obsahuje v sobě tlak, energii, zajímavé a dobře zapamatovatelné riffy a melodie, známé snad jen z těch nejkrvavějších rituálů historie nebohého lidstva. Je jedem, pomalu pronikajícím do krve. Už zase mi jde pěna od úst, znovu poklekám před kamenný oltář. Dnes budeme spolu s PURGATORY obětovat všem zlým bohům. Ano, novinka německých rouhačů je spíše obřadem, okultní seancí, než jen obyčejným albem. Takhle ho, po dlouhé době, co mi zní do uší, vnímám já, starý prašivý pes. Cítím z něj neskutečnou sílu a věrnost pravé myšlence všech smrtonošů. Poctivý death metal má zabíjet nápady i zvukem. Němcům se to daří ve všech bodech obhajoby.

PURGATORY letos nahráli album, které připomíná pocity podobné těm, které je možné zažít při pohledu do tváře samotné Hydry. Kruté riffy, doslova černé melodie, ostrý, perfektní sound. PURGATORY se po třech letech vrátili s nahrávkou, která je pestrá ve všech odstínech tmavých barev. Připomíná mi nějaký starodávný okultní rituál, určený k přípravě příchodu samotného Satana na zem. Novinka zní neskutečně silně, morbidně, zběsile a má v sobě obrovský kus energie. Svět při poslechu pokrývá temnota. Kolem krouží hejna krkavců, čekají, až budou moci ochutnat vaši mršinu. PURGATORY jsou jako zuřivá bestie, která se právě utrhla ze řetězu. Znovu praskají víka od rakví, znovu zní ozvěny ze záhrobí. Mám rád stará legendární alba kapely, ale novinka je v mnohém předstihuje. Pohleďte do tváře samotného zla, vypáleného na CD. Inferno, absolutní peklo! „Omega Void Tribvnal“ je death metalové album, které vás roztrhá na kusy! Morbidní rituál pro vyvolání temných sil!

Asphyx says:

PURGATORY recorded an album which sounds the same as when you are face to face to Hydra itself. Cruel riffs, black melodies indeed, sharp, perfect sound. PURGATORY came back after three years with an album which is colourful in every dark colour shades. It reminds me some old occult ritual which should bring the Satan to the world. This new album sounds so strong, morbid, and furious. It has so much energy. The world is covered with darkness when you listen to this. There are swarms of ravens rotating above and waiting for your dead body to taste. PURGATORY is like a cruel beast which run out of reins. Again, you can hear coffin lids cracking and echoes from the beyond. I really like the old legendary albums by this band, however this new album is much better. You can see face to face the Evil itself on this album. Inferno, absolute hell! “Omega Void Tribvnal” is death metal album which smash you in pieces! Morbid ritual for calling out the dark powers!

Seznam skladeb:

1. Devouring the Giant
2. Prophet of Demonic Wrath
3. Chaos Death Perdition
4. Nemesis Enigma
5. Codex Anti
6. The Curse of Samhain , Pt. 2
7. Via Dolorosa
8. The Archaic Evil

Čas: 35:57

 

Sestava/band:

Dreier (voc.) Lutz (drums) Peter (bass) René (guit.)

https://www.facebook.com/Purgatory666

http://www.purgatory666.de/

https://www.reverbnation.com/purgatory666deathmetal

http://www.war-anthem.de/

http://www.animate-records.com/