DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 23. července 2016

Rozhovor - SORCERY - Náboženství je tím největším zabijákem na světě. Je to ta nejhorší represivní síla a já ho kurva nenávidím.


Rozhovor se švédskou death metalou skupinou SORCERY. Odpovídal Ola Malmström.

přeložila Markéta, děkujeme!

Recenze/review - SORCERY - Garden Of Bones (2016)

Ave SORCERY! Poslouchám vaši letošní novinku „Garden of Bones“ už nějaký čas a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze?

Čau. Je skvělé, že se Ti album líbí. Zatím jsou reakce skvělé jak od kritiků, tak od fanoušků. Je samozřejmě velice příjemné vidět, že lidé ocení něco, na čem jsme pracovali tak dlouho.

Hráli jste už některé songy z novinky na koncertě? Jak fungují na fanoušky? Máte už nějaký potencionální hit? Osobně bych si tipnul skladbu „Hellstorm“.

Ano, hráli jsme už asi pět písní, když jsme hráli v Německu a Dánsku v květnu a pak jsme hráli skoro celé album na koncertě v našem rodném městě. Pojali jsme to jako takovou party před vydáním a ukázali jsme většinu z alba. A zatím se zdá, že nové songy se publiku líbí. Hellstorm je hodně dobrá píseň a už jsme ji hráli i živě. Ale myslím, že podle mě nejlepším hitem je Holy Ground a The New Armageddon, společně s Hellstorm a dalšími.

Album má skvělý obal. Autorem je Juanjo Castellano. Proč právě on? Musím říct, že tentokrát cover přesně vyjadřuje to, co se na novince odehrává. Je chladný, syrový, drsný, stejně jako hudba na „Garden of Bones“. Jak jste motiv vybírali? Bylo to z už připravených prací nebo Juanjo slyšel vaši hudbu a nechal se jí inspirovat? Na minulou desku vytvořil obal Daniel Devilish. Proč ta změna?

S Danielem Devilishem jsme chtěli prostě pracovat znovu. Na Legacy of Blood a Arrival at six udělal skvělou práci. Sice jsem ho kontaktoval, ale v tu dobu neměl zrovna čas. Zeptali jsme se Xtreem, jestli nám mohou někoho doporučit a oni zmínili Juanja. Tak jsme to zkusili a výsledek byl mnohem lepší, než jsme si mohli přát. Obal je vytvořen speciálně pro naše album a neměli jsme nic předpřipravené apod. Měl jsem v hlavě nápad pro obal, který byl založen na písni Garden of Bones a Juanjo nakreslil moje myšlenky. Je to hrozně talentovaný člověk. 


V death metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, anti-křesťanství. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?

V dnešní době je to spíš takové anti-náboženské, než tlučení do křesťanství. Podle mě jsou všechna náboženství stejně špatná a nevidím důvod, proč by někdo měl být utlačován, nebo pronásledován za to, že nechce věřit, nebo si vybral věřit v něco jiného. Podle mě má mít každý právo na svoje myšlenky a věřit tomu, čemu chce, dokud do toho netlačí ostatní. Náboženství je tím největším zabijákem na světě. Je to ta nejhorší a represivní síla a já ho kurva nenávidím. No, a protože já píšu texty, tak je přirozené, že většina z nich se věnuje právě tomuto tématu. Máme ale také mnoho písní, které se věnují tradičním smrtícím tématům jako je smrt, krev, vnitřnosti a Satan. Tyhle ingredience prostě potřebuješ k tomu, aby vznikla dobrá polívka.

Novinka má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Podepsán je pod ním Andreas „Jonsson“ Westholm. Novinka zní přece jen o trošku jinak, než minulá nahrávka (Tomas Skogsberg). Přijde mi „špinavější“, víc syrová. Byl o účel? Jakým stylem vlastně vznikala nová deska? Byli jste přítomni u mixu, mluvili jste do výsledného zvuku?

Věděli jsme, že když budeme pracovat s Jonsson, tak zvuk bude stejný jako na albu Arrival at six. Z počátku jsem chtěl, aby Jonsson jen nahrával, ale nakonec to všechno i mixoval a my jsme s výsledkem velmi spokojeni. Začali jsme mixovat během nahrávání, ale Jonsson nakonec dělal vlastní mastering. Samozřejmě jsme u všeho byli přítomni, protože se soubory s posledními mixy posílaly sem a tam několikrát denně. Jonsson chtěl, aby se kapela nahrála tak, jak opravdu zní – žádná veliká nadprodukce. Výsledek je tedy syrovější a chladnější. Sedí to k písním a album je tak kompaktnější.

„Garden of Bones“ vychází opět u Xtreem Music na CD a na vinylu. Poslední dobou to vypadá, že se vinyl jako nosič stává čím dál tím víc oblíbenější. Pozoruješ tento „trend“ také? Prodáte na koncertech víc CD nebo vinylů? Jak jsi na tom vlastně ty a gramodesky? Sbíráš je, kupuješ?

Jo, vinyl poslední dobou jede. Ačkoli se naše vinyly prodávají dost rychle, pořád máme větší prodej CDček, než vinylů. Já hudbu sbírám celý svůj život a mám několik tisícovek nahrávek. Pro mě, jako fanouška vinylu, je tenhle trend prostě perfektní. CD je samozřejmě praktičtější, ale to je i toaleťák. Vinyl je prostě něco, chápeš?

Z původní sestavy jste zbyli jen Ola a Paul. Zajímalo by mě, jestli se nějak po těch dlouhých letech změnil způsob skládání. Třeba Paul hrál jak na kytaru, tak na bicí, až nakonec skončil u baskytary. Jak tvoří nový materiál SORCERY?

Paul je po pěti letech zpátky u kytary. Jo, změnilo se to. Předtím jsme se scházeli a skládali hudbu na zkouškách. Teď spíš přicházíme s nápady každý sám a občas i s celými písněmi. Každý z kapely k tomu může přispět a říct k finální verzi svůj názor. Pokud se někomu nelíbí část písně, tak to měníme, dokud nejsou všichni spokojeni.

V roce 2016 byste měli slavit 30 let výročí kapely. Nechystáte pro fanoušky nějaké reedice, trička, speciální koncerty?

Žádné speciální plány nechystáme. Budeme se snažit hrát tak, jak to jen půjde a těšíme se na dalších 30 let.

Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

Hlavním rozdílem je to, že jsme teď mnohem zkušenější než dříve. Dřív to byly časy učení a experimentování. A teď už jen sklízíme ovoce. Rozhodně nás to utvořilo jako lidi, členy kapely a muzikanty. Víme, jak skládat písně po našem, jak používat nástroje, abychom z nich dostali co nejvíc. Nevím, jaké období bylo nejlepší. Bylo to skvělé na konci 80. a začátku 90. let, ale za poslední roky se stalo tolik skvělých věcí, že je to rozhodně skvělé, ale zase trošku jinak. Myslím, že musíme mít větší fanouškovskou základnu, než na začátku. Je mnohem víc možností, kde hrát a propagovat svoji muziku, dostat se k lidem. Zlaté časy byly opravdu zlaté, ale rozhodně to pro nás bylo pracovně náročnější.

Když jste kapelu zakládali, psal se rok 1986. U nás v tehdejším Československu byl hluboký socialismus a o vaší kapele jsem se dozvěděl poprvé až v roce 1993, kdy jsem si koupil jedno ze svých prvních CD „Bloodchilling Tales“. Dostávalo se k nám všechno s několikaletým zpožděním. Jak vnímáš devadesátá léta ty? Jaké to bylo, „být přímo u toho, když se rodil švédský death metal? Zavzpomínej pro nás trošku, prosím.

Jak jsem říkal, byly to skvělé časy. Udělali jsme si hodně přátel a sledovali, jak opravdu malý underground roste v něco mezinárodního a to bylo prostě neskutečné. Byly jsme jen děti, vydávali jsme demo, které jsme sami nahráli, kopírovali a posílali do světa. Nejdřív jsme tomu nevěřili, ale rostlo to rychleji a rychleji. Docela brzy labely pochopily co se děje a všechno to naprosto explodovalo na začátku devadesátek.


Bohužel, pak jste se uložili na dlouhou dobu „k ledu“. Až do roku 2013 jste vydali jen pár demonahrávek a jednu kompilaci. Proč vlastně? Co toho bylo příčinou? Nebylo o vás vůbec slyšet a já si na vás vzpomněl pokaždé jen, když jsem se přehraboval starými alby a pak až po letech, to když nastoupila éra internetu.

To je pravda, měli jsme vzestupy, ale i pády. Začali jsme procházet změnami po vydání Bloodchillings Tales v roce 1991 a ty změny nikdy nepřestaly. Trávili jsme většinu času tím, že jsme nové kluky učili naše písničky a pak jsme toho měli plné zuby. Nakonec jsme v kapele byli tři a najímali jsme různé lidi na hraní na koncertech. Všechno se to prostě vytratilo, Paul měl další kapely, které dobře šlapaly, a já prostě skončil. Mnohokrát jsme mluvili o tom, že kapelu zase vzkřísíme, ale to se povedlo až v roce 2009. Tehdy jsme hned chtěli udělat nové albu, ale přimotaly se do toho nějaké osobní věci a trvalo to pak další čtyři roky.

Fenoménem současné doby je internet. Občas mi přijde, že někteří lidé ani jinde nežijí. Jaký vztah mají SORCERY ke stahování hudby? Spousta „fanoušků“ si hudbu už jen stáhne, na koncert kouknou na youtube a fyzické médium je pro něj jen záležitostí pro „starý fotry“. Zajímalo by mě, jak vnímáš tenhle „fenomén“ ty?

Je pro nás určitě lepší, když si lidé kupují naše věci, to by rozhodně ulehčilo tvorbu nového alba. Ale internet je zase skvělé místo pro to, aby člověk rozšířil povědomí o své muzice. Je to jako dřív s kazetami. Nikdy jsi nedostal zaplaceno za to, když lidé dělali kopie tvých kazet a teď prostě nedostáváš zaplaceno, když si lidé tvojí hudbu stahují. Ale když se zamyslíš, kdyby nebylo těch lidí, co si koupili naší hudbu a rozšířili to dál skrz stahování, možná by většina z nás nebyla tam, kde teď. Death metalová scéna, jak ji známe teď, by byla velmi odlišná a možná by byla menší a nemusela by vůbec přežít. Taky hudbu stahuji, ale jako sběratel dávám hodně peněz do fyzických nahrávek.
 
V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?

Nemám nikoho teď úplně v paměti. Někteří to dělají lépe, než druzí, to je normální. Mám rád kapely, které dělají svojí vlastní muziku, než ty, které se snaží napodobit zvuk a písně jiných kapel. Ale na druhou stranu – nové kapely přinesou nové fanoušky, kteří se pak k těm starším kapelám, jako jsme my, můžou dostat. Takže myslím, že je to obecně zdravý způsob pro tuhle scénu.

Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost ze Švédska? Pro nás jste velká země, co se týká death metalu, se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny, které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly?

Myslím, že návštěvnost koncertů je u nás dobrá. Existují samozřejmě výjimky, ale máme tady docela silnou metalovou tradici a spoustu fanoušků. Myslím, že pro mě jsou lepší menší kluby. Jde tam vytvořit skvělá atmosféra v malém místě a symbióza mezi kapelou a publikem je mnohem silnější.

Jak to vlastně mají SORCERY s koncerty? Hledal jsem na internetu a nejste zrovna kapelou, která by byla pořád na turné. Proč vlastně? Nechystáte k novému albu třeba evropské turné? A pokud ano, navštívíte také Českou republiku?

Snažíme se hrát co nejvíc, ale bohužel máme taky práci a je náročné to všechno skloubit dohromady. Nedávno jsme dělali malou šnůru a máme teď zamluveno pár koncertů. Samozřejmě bychom rádi hráli v Čechách. Jen si nás zamluvte.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Bohužel si teď na nic nevzpomenu…

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

Vlastně ani ne.

Co chystají SORCERY v nejbližších měsících?

Budeme hrát na několika festivalech. Na jednom ve Finsku, pár ve Švédsku a doufáme, že se vrátíme do Evropy před koncem tohoto roku.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

My také moc děkujeme a doufáme, že se brzy uvidíme.

Recenze/review - SORCERY - Garden Of Bones (2016)

Interview - SORCERY - Religion is by far the biggest killer in the world; the most evil and oppressive force and I fucking hate it.


Interview with death metal band from Sweden - SORCERY. Answered Ola Malmström.

translated by Markéta, thank you!

Recenze/review - SORCERY - Garden Of Bones (2016)

Ave SORCERY! I have been listening to your new album “Garden of Bones” for a while now and I still find new pieces of darkness in it. Honestly I was expecting a good job from you but I was not expecting that you are going to smash me with your alum. The album is very good. How are the fans´ reactions, how about reviews?

Hi there. Great that you like the album. So far the response to it from both fans and critics has been overwhelming. It of course very nice to realize that people actually like something you have worked both long and hard with.

Have you already played some of your new songs on concerts? How do they work with fans? Do you have any possible hit? For me it would probably be “Hellstorm”.

Yeah, we played about five songs from it on when we went down to Germany and Denmark in May and then we played almost the whole album on a show in our hometown. We made it like a sort of releaseparty and presented the most of it. It seems like the new material goes well with the crowd. Hellstorm is a very good song and we played it live but I think my absolute faves are Holy Ground and The New Armageddon, along with Hellstorm and some others of course.

The cover of this album is great. The author of this cover is Juanio Castellano. Why him? I have to say – this cover absolutely expresses what is happening on the album. It is cold, raw, and rustic just like the music on “Garden of Bones”. How did you choose the motive of the cover? Was it from already prepared works or did Juanjo hear your music and then did the cover? Last album´s cover was made by Daniel Devlisih. Why the change?

We really wanted to work with Daniel Devilish again. He made an absolutely stunning job with the Legacy of blood and Arrival at six covers. I contacted him but he didn’t had the time to do it right then. We asked Xtreem if they could recommend someone and Juanio´s name came up. We had it a go and the result was far better than we ever could have asked for. The cover is made especially for the album and not anything that he had pre-made or so. I had this idea in my head for a cover based on the lyrics for the song Garden of Bones and Juanio drew my thoughts spot on. He is a very talented guy.

Death metal bands sometimes forget that this music is also about lyrics. You sing about darkness, death, anti-Christianity. What are your new lyrics about? Who is the author? Do you want to express some message with your lyrics?

It is more like anti-religion nowadays more than just slugging down on Christianity. I feel like they are all equally bad and there is no way anyone should be oppressed and persecuted because you choose not to believe or even chose to believe in something that someone else doesn’t believe in. In my opinion you can have your own thoughts and believes as long as you don’t force them upon others. Religion is by far the biggest killer in the world; the most evil and oppressive force and I fucking hate it. As it is me who writes all the lyrics it is natural that many of them deals with this topic. We have also some songs that are more traditional deathish with topics like death, blood, guts and Satan. You must have that ingredient too to make a good soup.

The new album has a very dark and sharp sound. The author is Andreas “Jonsson” Westholm. This album sounds a little bit different than the last one (Tomas Skogsberg). I feel that this one is “dirtier” and rawer. Was it intentional? How did you work on the new album – how was it born? Were you present while mixing, did you talk about the final sound?

We knew when we went with Jonsson that it wouldn’t be the same sound as on the Arrival at six album. At first it was decided that Jonsson only should record it but in the end he mixed the whole thing as well and we are very pleased with the result. We started to mix it when we recorded it but Jonsson laid his hands to the final mix and mastering by his own. Of course we were very much present anyway as files with the latest mixes were sent back and forth several times a day. Jonsson had this idea to record the band exactly as the band sound and not try to overproduce it so much. The result became the rawer, colder sound. It fits in with the songs and makes the album to a compact product.

“Garden of Bones” is published by Xtreem Music again – on CD and vinyl. It seems that vinyl is more and more popular in these days. Don´t you think? Do you sell more CDs or vinyl on concerts? What about you and gram disks? Do you collect them, buy them?

Yeah, Vinyl is very much the thing again these days. Our vinyl’s sell out quite quickly but as we still have more CDs than vinyl’s we sell still sell more CDs. I have been collection music all my life and I have several thousand records. For me as a fan of vinyl’s the new vinyl hype is just splendid. Cd is of course practical but so is also toilet paper. Vinyl is the thing, you know.

From the original band members are just Ola and Paul. I was wondering if the composing process has changed since the beginning of the band. For example Paul played guitar, drums and in the end he has the bass. How does SORCERY compose?

Paul is actually back on guitar again since the last five years. Yes it has changed. Before we all met up and tried to write new songs at rehearsals. Nowadays it is more that we come up with ideas individually and sometimes even with whole songs. Everyone in the band can contribute and also have their saying in the final song. If someone don’t like a part of the song we change it until we all are pleased.

You are going to have 30years anniversary in 2016. Do you want to do some reedition, T-shirts, unusual concerts?

We have no plans to make something special about it at all actually. We will try to play as much as possible and looking forward to the next 30 years.

Today, you are like veterans. If you compared the beginnings of your band and your band today, how different would it be? Is there a big change? I mean the attitude of fans, labels, promoters, and so on. I often hear the “it is not the same as it used to be” kind of mumbling.  What do you think?

The main difference is that we are so much more experienced now than we were back in the days. Those times were times of learning and experimentation. Now we reap the fruits of the past years. It has formed us like humans, band members and musicians. We know how to make songs the way we want them to be, we know how to use our instruments to get the most out of them. I don’t know which of the times that have been best. It was really thrilling in the late 80th, early 90th but so much good things have happened to the band these last year’s so it is thrilling too but in a different way. I think there must be a larger fanbase now than it was back then and there are a lot more places to play, opportunities to make your music heard and reach out to people. The golden years was really golden but work was very much harder for most of us.

Your band was born in 1986. There was deep socialism in Czechoslovakia in that year. So first time I hear about our band was in 1993 – that was the time when I bought one of my first CDs “Bloodchilling Tales”. We had everything in years behind. How do you feel about 90ths? How was it – to be in the beginning of the Swedish death metal? Tell us something about the past please.

As I mentioned, it was athrilling time. You made a lot of friends and to see a really small underground thing grow into an international movement was just insane. We were just kids, just releasing a demo that we recorded and copied ourselves, getting mail from every part of the world. You couldn’t believe it at first but it just grew bigger and bigger. Soon enough labels understood what was going on and it really exploded in the early 90th.

Unfortunately, your band was frozen for a long time. Until the 2013 you published only a few demo records and one compilation. Why? What was the reason? We didn´t hear about you and I just remembered you only when I was going thru my CD collection. And of course when the Internet came.

Yeah, we had our ups and downs. We started to get through some line-up changes quite right after the release of Bloodchilling tales in 1991 and they never stopped. We were spending most of the time to teach new guys our songs and we got quite fed of it. In the end there were three of us in the band and we hired different persons as soon as we played gigs. It all just faded away, Paul had other bands that were on the uprising and I just quit. We spoke about take the band up so many times through the years but it wasn’t until 2009 that it would be really happening again. We were planning to make a new album right away but again, some personnel changes in the band made that it took four more years.

The today´s phenomenon is the Internet. Sometimes I think that some people just do not live outside of the internet. What is SORCERY´s relationship to music downloading? There is a lot of fans who just download music and they do not go to concerts. They watch YouTube videos instead of listen to an album. CDs are old case for “old dads”. I am curious, what do you think about this “phenomenon”?

We are of course more interested that people should buy our stuff; it really would help us making another album. But again, Internet has been a great place to spread your stuff. It is like the early tapetrading. You never got paid when hundreds of people made copies of your cassettes and now you don’t get paid when people download. But think about i. If it weren’t for all those people who made their own copies of the tapes and spread them all those years ago most of us would have become nothing. The Death metal scene as we know it would have been very different and probably would have been too small to survive. Sure I download myself but as a collector of music I also spend a lot of money to buy records too.

Nowadays, a lot of young band begins to play the “old school death metal”. Some of them are not very successful, however there are some good new bands which figured out what is this music about. Do you have any favourite band which can bring those “old good days” back to life?

I don’t know anyone in particular to mention. Some of them do it better than others of course. I like bands that are making themselves their own music rather than trying to copy the sound and songs from others but in the end the new bands brings new fans that soon discover old fossils like us. So I guess in general it is healthy for the scene.

In the Czech Republic, there is a low attendance in concerts – at least I have heard that. I want to know what your experiences from Sweden are. For us you are a big country with a lot of bands, promoters. You have a lot of concerts by bands which often skip the Czech Republic. Do people go to death metal concerts in your country?  Do you prefer smaller clubs or bigger festivals?

The attendance to concert here is quite good I think. Of course there are exceptions sometimes but we have a strong metal tradition here and a lot of fans for the music. I think I prefer smaller clubs. There can be a great atmosphere in smaller venues and the symbiosis between band and crow is often stronger.

What about SOCRECY and concerts? I was looking around the Internet and you are not the exact kind of band who would always be on a tour. Why is that? Do you want to do a Europe tour by the new album? And if so, do you want to include the Czech Republic?

We try to play as much as we can but it can be hard to get away on longer tours when we all need to work and so. We did a short minitour recently and we have some gigs booked. Of course we would like to play in the Czech republic of we ever got the chance. You just need to book us.

Are there any albums which you like from a past few months?

Actually, I am sorry I have none that I could think about…..

Do you know and listen some Czech bands?

No, not really.

What are SORCERY´s plans for the next few months?

We are playing some festivals. One in Finland, a couple of more in Sweden and we will hopefully return to Europe before the end of this year

Thank you so much for the interview. I wish you a lot of sold music, full concerts, crazy fans and I am looking forward to seeing you!

Thank you so very much you too and I hope I will see you all down the roads sometime soon.


Recenze/review - SORCERY - Garden Of Bones (2016)

pátek 22. července 2016

Recenze/review - WRATHRONE – Born Beneath (2016)



WRATHRONE – Born Beneath
CD 2016, Inverse Records

Znáte ten nepříjemný pocit, když omylem šlápnete do kaluže? Do bot vám začne téct voda a máte sto chutí říct nějaké hodně sprosté slovo. Tak nějak podobně jsem se cítil, když jsem si dal poprvé do sluchátek prvotinu finských WRATHRONE. Ti se zhlédli v kombinaci klasického švédského death metalu se smrtícím kovem melodickým. Za všech stran na nás tak útočí inspirace, vytažená odněkud ze starých alb HYPOCRISY, THE CROWN, ale i z melodičtějšího období ENTOMBED. Pánové se snaží velmi urputně, dokonce sbírají nejedno kladné hodnocení. My staří pardálové jsme ale s nadšením opatrnější. Je zde přeci jen spousta věcí, které mi poměrně vadí. Za prvé je to hlas, který je stále ve stejném tvaru, potom odlehčené refrény, které jsou si podobné jako jedno prohnilé vejce s druhým. Skladby jsou ukrutně dlouhé, motivy se pořád dokola opakují a výsledkem je „takové obyčejné melodicky death metalové album“.

Snaha o to, být co nejpestřejší zdá se moc nevyšla. Nápadů je sice spousta, některé jsou dokonce poměrně dobré, ale jinak si jich nejsem schopen z této novinky příliš zapamatovat. Možná to bude znít příliš ostře, ale přijde mi, jako by kapela vzala řekněme deset slavných CD z devadesátých let, vytáhla z nich některé pasáže, poskládala je v jeden celek a předložila nám to všechno na stříbrném podnose. Je to moc učesané, příliš příjemné a nikde nic vůbec neřeže. Pro spoustu dnešních fanoušků to bude asi zážitek na celý život, budou kapelu vynášet do samotného pekla, já zde ale příliš důvodů k nadšení neslyším. Po formální stránce je CD tak akorát. Dobrý, i když nevýrazný zvuk, poměrně propracovaný obal, klasické texty. Sem tam nějaký ten death´n´roll pro osvěžení. Chybí tomu ale to nejdůležitější. Pořádné rockové koule. Já chci stokrát vylouhovaný, odstavený čaj, s neumytého hrnku, který mi opaří hrdlo a ne jemnou směs toho nejvybranějšího sypkého čaje z dalekých zemí. Nejsme v čajovně, ale několik pater podzemí. Ne, WRATHRONE do pekla zatím nepatří.

Přitom hudba to není zlá, dokonce bych si troufal tvrdit, že v některých momentech dokáže být chytlavá, ale je to takové nemastné neslané. Spousta kudrlinek, desítky pokusů o rozsekání vašeho obličeje, ale výsledek nijaký. Tahle hudba vám neublíží, je příjemná a to je právě ten největší problém. Já nechci, aby mě death metal bral za ručičku a procházeli jsme se po krásné zelené louce, vyžaduji otevřené hroby, rozsekané kusy imaginárních těl a utrpení nevěřících. Tady se hraje spíš pro nagelované metalisty v nových, krásně vyžehlených tričkách, kteří postávají s ochucenou třetinkou piva pod pódiem a donekonečna vyprávějí příběh o tom, že když byli jednou fakt v ráži, tak šli do mosh-pitu. Kam se poděla rebelie, kam jiskra, kam feeling? Je to utahané, jak stará prostitutka. Bohužel.

„Born Beneath“ je albem, které mě moc nebolí. Přijde mi obyčejné, příliš příjemné a nevýrazné. Pokoušel jsem se jej dostat do hlavy skoro násilím, ale příliš mi toho tam z něj nezůstalo. Příště bych poprosil větší razanci, víc pekla, hniloby a špíny. Takhle si přijdu jako na srazu v death metalové kavárně. Ne, sem já nepatřím. Já chci syrové maso, ne pečlivě nakrájené kousky z vybraných pokrmů. Album to není sice úplně špatné, ale také není ničím, k čemu bych se chtěl v budoucnu někdy vracet. Skladby jsou příliš dlouhé, hlas slabý a nápadů zde příliš také není. Snad se WRATHRONE příště oklepou a pokusí se mi alespoň trošku rozsekat obličej. Melodická death metalová nahrávka, ze které jsem si toho příliš neodnesl. Snad příště.

Asphyx says:

“Born Beneath” is an album which doesn´t hurt me that much. I think it is ordinary, too nice and not special. I tried so hard to put it into my head, however nothing more is left from it in my head. I would suggest more pressure, more Hell, mouldiness and dirt. I feel like I am on the death metal coffee shop meeting. No, I don´t belong here. I want a raw flesh – not nicely prepared pieces of best meals. The album is not the worst but it is not something I would come back to. Songs are too long, voice is weak and there is not many ideas. I hope the next time would be better for WRATHRONE and they will smash my face just a little bit more. Melodic death metal record which didn´t work for me so well. Maybe next time. 

Seznam skladeb:

1. Born Beneath
2. Age Of Decadence
3. Eternal Salvation
4. Failing Flesh, Enduring Spirit
5. Blunt Blade Birth
6. Dead End
7. Sea Of Sickness
8. Carnal Lust

Čas: 33:23

 

Sestava/band:


L. Holm - guitars V. Mäkinen - guitars P. Wärri - bass M. Vehmas - vocals M. Ruoho - drums


http://wrathrone.bandcamp.com/
http://www.wrathrone.blogspot.cz/
https://www.facebook.com/pages/Wrathrone/128602290558843
http://www.reverbnation.com/wrathrone
https://www.youtube.com/user/laho213
http://www.inverse.fi/

Recenze/review - NUKE - Nuke (2016)


NUKE - Nuke
(CD, LP), Hells Headbangers

Černobílé covery alb letěly někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Byly to mnohdy takové jednoduché malůvky, stejně jako speed metal, u kterého šlo hlavně o to zničit hudbou vše živé i neživé. Jsem rád archivářem, hledačem a rozkrývačem nánosů špíny, s chutí objevuji kdejakou lokální partu, která do toho mlátí hlava nehlava. Záleží jen na jednom. Musí mi umět předat energii, tmu a určitou černou, těžko definovatelnou sílu. Američtí NUKE jsou underground toho nejhrubšího zrna. Muzika hozená někam do CHILDREN OF TECHNOLOGY, WASTELANDER, SHITFUCKER, REAPER, BORROWED TIME, PERVERSION. Zkrátka a jednoduše, tohle je přesně pokrm pro všechny pravověrné, špinavé bezvěrce, kteří se shlédli v osmdesátých letech. Hraje se zde rychle, zběsile a s punkovým odérem. Na nějaké ty nedokonalosti se nehledí. Důležité je jediné. Kopnout pořádně do vrtule.



NUKE a moje maličkost si dali první dostaveníčko u nás na chalupě, kde jsem pod kaštanem popíjel pivko, četl syrovou detektivku a doufal v brzký západ slunce. Najednou jsem měl sto chutí sednout do auta, prokličkovat serpentinami a na dálnici to ohulit na maximum. Nestalo se tak, ale to vzájemné souznění mezi mnou a hudbou nastalo okamžitě. Mám pro podobné neučesané, zahnívající záležitosti velkou slabost a tak jsem do sebe ládoval jeden song za druhým, postupně se dostával do rauše a nakonec pařil na louce v thrash - punk - pivním opojení. NUKE sice hrají předvídatelně, ale s takových tím drzým neurvalým ksichtem, že si je prostě musíte zamilovat. Najednou jsem začal malovat pořád dokola samé lebky, nebyla se mnou řeč a uvězněn ve svém kovovém světě jsem se vydával s chutí a rád na výlety do dávných dob, odkud NUKE tolik čerpají.


sumarizace:

„Nuke“ je albem, které je takovým velmi příjemným výletem do starých časů. NUKE nám přinášejí další porci klasického thrash metalu, který bude pro spoustu mladých posluchačů působit jako zastaralá relikvie. Je to dobře, pánové hrají pro nás, staré old school thrash metalové fanoušky, kteří ještě nezapomněli na to, jak má znít poctivý, plesnivý thrash metal. Ne, žádnou progresi, změny stylu a podoby zde rozhodně nečekejte. Naleznete zde spíše odkaz starých časů, dávných postupů a vzpomínek. Albu by jistě slušela větší průraznost a energie, ale jako celek na mě působí nahrávka velmi solidně. Přiznám se, že si poslech rád a často užívám. Je to pro mě návrat do doby, kdy byl svět ještě v pořádku. „Nuke“ je jako starý, znovu otevřený hrob, jako předčítání z dávných thrash metalových učebnic. Berte a nebo nechte být! Pro mě osobně, se jedná o skvělý zážitek. Plesnivý thrash metal, která nadzvedává víka od rakví! Jsem spokojený.


Asphyx says:

"Nuke" is an album that is like a very pleasant trip to the old times. NUKE bring us the next amount of classic thrash metal, which will be for many young listeners like an outdated relic. It's good, guys play for us old school thrash metal fans who haven't forgotten yet how the honest, moldy thrash metal should sound. No, no progression, don't expect turns in style and form. You will find here a link of old times, old methods and memories. The album can certainly stand more punch and power, but as a whole it is very solid record. I admit I enjoy listening very often. It's for me comeback to that times when the world was still in order. "Nuke" is like an old again open grave, like reading from the old thrash metal textbooks. Take it or let it be! For me personally it is  great experience. Moldy thrash metal that opens the lids from the coffins! I'm satisfied.

https://nukedetroit.bandcamp.com/

čtvrtek 21. července 2016

Recenze/review - BRUTUS – Murwgebeukt (2016)


BRUTUS – Murwgebeukt
CD 2016, Rising Nemesis Records

Další hromady mrtvol, chaoticky naskládaných přes sebe. Další odkrytý hromadný hrob. Dnes už se nikomu nechce věřit, že tenkrát mezi sebou bojovaly děti, s Kalašnikovy v rukách a s pohledy zatemněnými drogou. Všichni zavírali oči, když se to tehdy dělo. Teď se sepisují dlouhé petice proti násilí, nějaké slečna se svlékla a přivázala k zábradlí na ambasádu. Logika zase dostává za uši a vy jen přemýšlíte, kde se v lidech pořád bere takové zlo. Pro těch pár drahých kamenů, pro chvilkové potěšení několika jedinců. Šokuje mě ta brutalita, se kterou byli všichni zohaveni. Musím to vypnout, vypadnout pryč, na tento dokument jsem se asi neměl dívat. V člověku to jen zase o nějaký řád sníží mínění o lidském pokolení. Lepší bude, když se zase zavřu do pokoje a dám si nějaký death metal. Napadá mě, podívat se na zkažený zub holandské mašině na zabíjení BRUTUS.

Ta letos splňuje ty nejvyšší požadavky na poctivé a pořádně krvavé album. Od začátku až do konce se nebudete moc pořádně nadechnout, všechno se valí nezadržitelně dopředu, občas vyznívá monotónně, až nakonec dospěje ke zdárnému konci. K samotné smrti. Tentokrát pořádně ošklivé a morbidní. Ne nepodobné před chvílí sledovanému dokumentu. Jen s tím rozdílem, že zde se všechna ta zvěrstva a hnus, kterých je člověk schopen, popisována a odsuzována. K tomu je dodána krutá a nekompromisní hudba, šílená a zběsilá ze své podstaty. Zvuk je skvělý, vokál připomíná raněné zvíře. Potud je vše v absolutním pořádku. Dokonce bych řekl, že fanoušci brutální a klasické rubanice budou hovořit o perfektní nahrávce, desku velebit a doporučovat. Tím to pro mě ale hasne. Uznávám její kvality, rád si ji občas pustím do hlavy, ale proč je to proboha tak šíleně stereotypní? Co takhle alespoň občas přidat nějaký ten zajímavější riff, vyhrávku, případně sólo, které mě utvrdí v tom, že se něco děje?

Poskládejte si vedle sebe vlivy SEVERE TORTURE, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, ale i třeba SINISTER, PESTILENCE, všechno to zamíchejte, protřepejte a podávejte bez ledu. Takto vyskládané vedle sebe to vypadá příjemně, co říkáte? Bohužel mi chybí navíc nějaké to chilli koření, které vzory BRUTUS mají a oni zatím nikoliv. Mě ani nevadí jasná inspirace, dokonce ani celkové provedení (zvuk i produkce je v pořádku), ale těch nápadů zase tolik na novince není. Přijde mi, že se celé tohle zvěrstvo odehrává v jedné rovině, jakoby se pánové báli vylézt z brutální ulity a jen to tak odmlátit, aby se neřeklo. Možná je to jen můj pocit, ale tahle hudba asi nejlíp vynikne naživo, kde se na nějakou tu špinavost, či nevýraznost zase tolik nehledí. Problém mám taky trošku s tím, že mi poslední roky přijdou podobné kapely všechny stejné. Muzikanti umí velmi dobře ovládat své nástroje, nebojí se extrému, ale pak zapadnou do sice technicky velmi slušného, ale jinak ničím zajímavého průměru.


Na „Murwgebeukt“ BRUTUS jasně dokazují, že jsou mistry ve svém oboru. Jejich novinka je krutá, brutální, má dobrý zvuk, produkci i zajímavý obal. Bohužel, je také poměrně stereotypní a monotónní. Celkově můžeme desku považovat za velmi klasickou, tradiční a dobře zahranou, ale také nevýraznou a stejnou jako stovky dalších, podobně hrajících kapel. On je to vlastně celou dobu dokonalý hudební masakr, jen mám občas pocit, že se střílí slepými náboji. Fanoušci ale budou spokojeni a to je asi to nejdůležitější. Já zatím zůstanu ve stínu a budu BRUTUS pozorovat, jakým směrem se vydají příště. CD je vlastně takovým velmi dobrým, morbidně a smrtelně kovovým produktem, kterému chybí něco navíc. Obyčejné album pro fanoušky brutálního death metalu. Nic víc, nic míň.

Asphyx says:

On the album “Murwgebeukt” the band BRUTUS clearly show that they are the masters of their profession. Their new album is cruel, brutal, has a good sound, production and an interesting cover. Unfortunately, the album is also quite stereotypical and monotonous. As a whole we can take this album as very classic, traditional and well played. However, it is not expressive enough and it is the same as other hundreds of albums by similar bands. Basically, the album is a perfect music massacre but sometimes I feel that they shoot with blank cartridges. I think that fans will be satisfied and that is probably the most important thing. For me, I stay in shade and I will be looking at BRUTUS. I am curious which direction they will go with the next album. This CD is a very good, morbid and deadly metal product which miss something more. An ordinary album for brutal death metal fans. Nothing more, nothing less.  

Seznam skladeb:

01. Prematuur
02. Judaswieg
03. Vernederd
04. Lijdensweg
05. Vrouwenhaat
06. Kentering
07. Verbolgen
08. Gruweldaad
09. Rubensvrouw
10. Vulvanus
11. Achterdocht
12. Geestesziek
13. Murwgebeukt
14. Synopsis
15. Teloorgang
16. Ter Ziele


Čas: 54:39

 

Sestava/band:


Bastard – kytara, zpěv
Ploert – basa
Schoft – kytara, zpěv
Ploegbass - bicí


https://myspace.com/brutushakken
http://www.brutushakken.nl/
https://willowtip.bandcamp.com/album/murwgebeukt
http://risingnemesisrecords.bigcartel.com/

Recenze/review - OMNIHILITY – Dominion of Misery (2016)


OMNIHILITY – Dominion of Misery
CD 2016, Unique Leader Records

Vždycky si říkám, že už mě nic nedokáže překvapit. Jenže světem vládne poslední dobou podlost, zloba a zákeřnost. Mnohdy jsem doslova šokován, jak někteří lidé dokážou změnit svoji barvu. Jsou jako chameleoni. Navenek usměvaví, vstřícní a milí, ale jakmile dojde na lámání chleba, jsou najednou jedovatí a prskají nenávistné sliny. Člověk si buduje celý život proti podobným situacím obranný mechanismus, ale ten občas bohužel selže. Z novinky amerických technických brutalistů OMNIHILITY mám podobné pocity. Album je to přesně poplatné dnešní době. Krkolomné riffy, naštvaný zpěvák a k tomu plastově znějící zvuk. Muzikanti jsou standardně dobří hudebníci, jen ty nápady se zdají být obyčejné a stokrát slyšené. Chápu současnou fascinaci podobnými smečkami, ono totiž už není moc kam v tomhle stylu jít, ale já toho z novinky příliš dobrého necítím. Přitom se zdá být všechno v nejlepším pořádku. Jen ta energie, jakoby se někam vytratila.

Pokud bych měl nějak dnes definovat tuctovost, zvolil bych asi nové album OMNIHILITY. Spousta fanoušků mi asi bude spílat, ale já jsem se opravdu hrozně moc snažil si tohle všechno narvat do hlavy. Nejde to. Mě ani tak nevadí, že je zrovna tahle smečka všude vychvalována, dokonce mě netrápí ani jejich blahořečení fanoušky stylu, mě to celé jednoduše nebaví. Brutální death metal mám rád, ale raději se pohybují v jeho temnější části. U „Dominion of Misery“ bude na vině asi nejvíc podle mě špatná produkce. Jednotlivé skladby se mi slévají dohromady a nedokážu je odlišit od sebe navzájem. Bude to nepopulární názor, ale jak známo, starého psa novým kouskům nenaučíte. Není ani potřeba, stačilo by, kdyby OMNIHILITY přidali na intenzitě a pokusili se songy něčím opepřit. Takhle si přijdou na své jen opravdu ortodoxní fans. Ale co my ostatní?


Pouštím si novinku stále dokola, přidávám i ubírám hlasitost a pořád namůžu přijít na to, co je vlastně na této desce tolik zajímavé. Ono narvat do jedné skladby spoustu nápadů bez ladu a skladu je sice svým způsobem umění, ale řekněte mi, kdo to má poslouchat? Snažil jsem se, opravdu hodně snažil, ale taková ta pověstná jiskra ne a ne přijít. Nakonec jsem to jednoduše vzdal. Když vám totiž leží na stole další kousky o hodně chutnějších CD, je příliš jednoduché to, co mě nebaví odložit. Kapela jistě získá spousty kladných a více než kladných hodnocení, o to bych se rozhodně nebál. Já zůstanu (již podruhé, protože s předchozím albem jsem to měl nastavené hodně podobně), raději ve stínu a budu zvědavý, co pánové předvedou příště. Letošní album odložím někam dozadu, do přihrádky s nahrávkami, na které za chvíli většinou úplně zapomenu. Bohužel.


„Dominion of Misery“ je obyčejným brutálně technickým albem. Nápady jsou zde v jednotlivých skladbách stále stejné, nevýrazné a pořád se opakují. Nějak nevím, co si s nahrávkou počít. Vadí mi plastový zvuk, divná produkce a průměrný zpěvák. Možná to bude znít ode mě troufale, ale já jsem si toho příliš dobrého pro sebe nenašel. Snažil jsem se, ale pokaždé jsem byl doslova umlácen nudou. Nevím, jakým směrem chce kapela kráčet v budoucnu, ale pokud bude jejich další album ve stejném stylu, asi nebudu mít ani chuť si ho pustit. Nemám nic dalšího, co bych dodal. Průměrné technicko brutální album, které ve mně nezanechalo vůbec nic. Škoda, snad příště.

Asphyx says:

“Dominion of Misery” is an ordinary brutal technical album. The ideas are the same in the songs all over again and they are tame and repetitive. I do not know what to do with this record. I don´t like the plastic sound, weird production and an average singer. It may sounds boldly but there is nothing good for me. Although I tried, the album always smashed me with boredom. I don´t know which way will this band be going in the future. But if their next album is the same as this one I don´t want to listen to it. There is nothing more to say. An average technical brutal album which didn´t leave a thing in my head. Shame…maybe next time.

Seznam skladeb:

1. Morte Aeterna
2. Psychotic Annihilation
3. Immaculate Deception
4. Dementia Praedox
5. Dead Eden
6. Within Shadows
7. Reflections in Blood
8. Parasitic Existence
9. Necrotic. Consumption. Obsession
10. Dominion of Misery


Čas: 41:44

Sestava:


Steve Crum (Drums) Adam Toepfer (Vocals) Dan Rabago (Guitars) Isamu Sato (Bass)


http://omnihility.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/pages/Omnihility/226909030653774
https://www.reverbnation.com/omnihility
https://www.youtube.com/user/omnihilitychanel
http://uniqueleader.com/

středa 20. července 2016

Recenze/review - MURDER MADE GOD – Enslaved (2016)


MURDER MADE GOD – Enslaved
CD 2016, Comatose Music

Kolem malého chlapce, který zatím neměl v životě moc štěstí, stojí skupinka kluků a mlátí ho hlava nehlava. Smějí se mu, nemá dostatečně značkové oblečení a nejnovější model mobilního telefonu. Padá na zem a když už všechny přestane bavit do něj kopat, začne plakat. Nestalo se mu to poprvé. Pokaždé se v něm něco zlomí, postupně se stává chladnějším a chladnějším. Roste v něm jako košatý strom pomsta. Jednoho dne, to když už necítí žádnou fyzickou i psychickou bolest, si to se všemi vyřídí. Postřílí jak své nepřátele, tak všechny ty, kdo za to mohou. Nejhorší je, že podobných případů narůstá geometrickou řadou. Ne, opravdu to není tím, že by byl dnes lepší přístup k informacím a média si vybírala jen šokující zprávy. Je to jednoduše tím, že dnešní děti postrádají pořádné vzory. Postupně se dostáváme do bodu, kdy celkově degenerujeme a jsme zralí na apokalypsu. Kdysi tolik šikovný a chytrý rod, zvaný hrdě homo sapiens se pomalu blíží ke svému konci.

Ano, mám poslední dobou podobné pocity. Chodím po ulicích, jsem mezi lidmi a cítím všude takový divný neklid. Máme se jako prasata v žitě a pořád si stěžujeme. Jsme postiženi konzumem, jako snad nikdy. Nasazuji si raději sluchátka na uši a pokouším se uniknout do podzemí. Pouštím si druhé album řeckých MURDER OF GOD a po chvilce zjišťuji, že pánové hrají přesně ten druh umělého death metalu, který dělá tolik dobře dnešní mladé generaci. Ne, já do téhle doby už nepatřím. Obyčejné riffy, rádoby naštvaný hlas, plytký zvuk. Už se vidím, jak mám sto chutí poslat některé své kamarády do horoucích pekel, protože budou tenhle produkt velebit do nebes. Uštěkaný vokalista, s groove drážkováním a frázováním, riffy jak z nějaké lokální kapely. Trošku to nechápu. Death metal má být o konci lidských osudů, o závěrečném zhasnutí celého světa, o morbidním životě v podzemí, ne o lechtání příjemnými motivy. Někdy si trošku přijdu jako ten kluk v úvodu dnešního článku. Kolik ještě podobně znějících kapel uslyším? Stovky?


Nejhorší je takové to zasekávání alias MESHUGGAH, které bylo kdysi ukradeno od PANTERY, ale dnes se o tom moc nemluví. Nebo ty nástupy, které vás jakože mají smést z povrchu zemského. Nic to se mnou nedělá, nijak mě to nebolí, dokonce z toho nejsem ani naštvaný. Trošku mě překvapuje, že se pod tohle podepíše taková společnost, jako jsou Comatose Music, kterou jsem donedávna považoval za label s dobrým vkusem. Ale možná jsem už opravdu starý, opotřebovaný a blížím se době, kdy o podobných deskách nebudu mít ani chuť něco psát. Přitom nějaký talent, občasný záchvěv originality tam cítím. Kristova noho, celkově je to ale neskutečná nuda. Já dopředu přesně vím, co pánové začnou hrát. Tisíckrát slyšené motivy, miliónkrát slyšené fráze. Zbytečná hudba, zbytečný poslech. Tedy alespoň pro mě.



MURDER MADE GOD vydali letos přesně ten druh desky, která mi normálně nesmí do přehrávače. Je obyčejná, stereotypní a kombinuje se v ní death metal s groovy pasážemi. Tuctový zvuk, nevýrazná produkce. Trošku nechápu, co tím chtěli autoři říct. Vždyť podobných skupin je stovka na každém rohu. Omlouvám se, ale nemám sílu psát cokoliv dalšího. U poslechu se nudím a nenapadají mě žádná slova. Takhle přesně by neměl death metal vypadat. Průměrná nahrávka průměrné kapely. Nic víc, nic méně. Bohužel.

Asphyx says:

The band MURDER MADE GOD published an album this year which is the exact type of record I would never put into my player. It is ordinary, stereotypical and it combines death metal with groove passages. Trivial sound, tame production. I just do not get what those guys are trying to say. There is so many bands with similar sound. I am sorry but I have no strength to write anything else. I am bored and lack of words. This is how death metal should NOT look. An average record of an average band. Nothing more, nothing less. Unfortunately. 

Seznam skladeb:

1. Victims
2. Enslaved
3. The Titan, the Fighter and the Thief
4. A Morbid Institution
5. Depression
6. Assassinés!
7. The Irony of Faith
8. Subject 666
9. Urban Warfare
10. Involuntary Servitude

 

Sestava/band:


Stelios – basa
Dennis – kytara
George Triantafillou – zpěv
Tolis B. - bicí


http://www.facebook.com/mmgofficial
http://www.comatosemusic.com/
http://www.reverbnation.com/murdermadegod
http://www.youtube.com/user/DennisMMG/videos

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine