DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 2. srpna 2016

Rozhovor - INTERMENT - Nikdy bychom nezměnili styl naší hudby!


Rozhovor se švédskou death metalou skupinou INTERMENT. Odpovídal Johan Jansson.

přeložila Markéta, děkujeme!


Ave INTERMENT! V dubnu jste po dlouhých šesti letech vydali teprve své druhé dlouhohrající album „Scent of the Buried“. Nedá mi to a na začátek se musím zeptat. Proč tak málo? Fungujete už od roku 1990. Jasně, máte na svém kontě spoustu splitek a podobně, ale na takovou legendu jako jste vy, mi to přijde hrozně málo. Jaké jsou hlavní důvody?

Ahoj Jakube. Pauzu jsme si dali po vydání třetího dema „The Final Chapter“ od roku 1994 do 2002 a pak jsme začali znovu zkoušet. Ale trvalo další čtyři roky, než jsme začali nahrávat naší první nahrávku v květnu 2006 pro split CD s Funebrarum, které jsme vydali na začátku roku 2007. Bylo to pak samozřejmě obtížné, protože jsme měli během té doby další kapely.

Novinku „Scent of the Buried“ poslouchám pořád dokola a „nemůžu se jí zbavit“! Myslím, že se opravdu povedla. Jak to vidíš s odstupem ty? Změnil bys něco? Jak vůbec reagují na skladby fanoušci? A co recenze, kritiky?

Tenhle song byl vlastně prvním songem, který jsme pro tohle album napsali. Je to bezvadná píseň a samozřejmě pořádná pitva! Na albu bych rozhodně nic neměnil, možná jen nějaké lepší vokály ale jinak jsem opravdu moc spokojený s výsledkem tohoto alba!

Album má skvělé recenze, což je skvělé. A myslím, že „fanoušci“ mají také jen pozitivní pohled!


Pod parádním obalem na novou desku je podepsán Juanjo Castellano. Jeho práce se mi hodně líbí, ale proč jste zvolili bílý motiv? Mělo to nějaký zvláštní důvod? Osobně považuji motiv na coveru za skvělý, ale slyšel jsem už i názory, že bílá se k vám nehodí:)). Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Důvod proč má album černo-bílý obal je ten, že jsme opravdu chtěl udělat album, které by mělo určitý old schoolový vzhled. Přesně jako ty staré demo nahrávky. Juanjo dělal obal pro opětovné vydání Moondark alba „The Shadowpath“, které bylo vydané pod štítem Xtreem Music v roce 2015 a to bylo tak skvělé, že jsem chtěl, aby Junajo dělal obal pro Interment! Ten obraz udělal vlastně jen na základě mých jednoduchých pokynů: název alba a hřbitov. Ještě jsem neslyšel nikoho, kdo by řekl, že nám tento motiv nesedí. Právě naopak!

Album má klasický švédský zvuk. Nahrávali jste ve Wing Studios a nahrávku produkoval Tomas Skogsberg. Kope to pěkně, to ti povím! Přesto se neubráním srovnání s vašimi prvními demonahrávkami, kde byl zvuk přeci jen špinavější. Změnil se nějak způsob, jakým skládáte? Doba i technické možnosti jsou přeci jen jiné, než v devadesátých letech.

Jo, je pravda, že písně na starých demech jsou komplikovanější a delší, než písně, které děláme teď. Zvlášť na druhém demu „Forward to the Unknown“. Myslím, že méně je více a že písně nemusejí být tak komplikované, ale samozřejmě musejí být napsané s určitou jemností.


Novinka vyšla na CD u Pulverised Records a Dark Descent Records. Oba labely mají v undergroundu velmi dobré jméno a odvádějí skvělou práci, ale nelákalo vás vydat album u nějaké větší firmy? Oslovili jste nějaké?

Ne, protože nás čekalo ještě jedno album k vydání u Pulverised. Dark Descent právě uzavřeli smlouvu s Pulverised k vydání severo-americké verze. Nevím, jak to bude s dalším albem. Asi se porozhlédneme po novém labelu a uvidíme, co se naskytne.

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jsi už dnes pamětník. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Sám stahuji a podle mě je to super. Samozřejmě všechna alba kupuji, abych podpořil kapely. Jediná věc, která mě limituje, jsou peníze. Nemůžu si dovolit koupit všechna alba, která bych chtěl…díky bandcamp, YouTube a Spotify, apod. jsem objevil obrovské množství skvělých kapel. Pro INTERMENT je to skvělá možnost, jak se dostat k více Death Metalovým závislákům. Pokud nás někdo chce podpořit, tak si koupí právě album, nebo merch!

Z původní sestavy jste zůstali jen dva. Ty (Johan Jansson) a Kennet Englund. Když se podívám na Encyclopedia Metallum, tak ten zástup muzikantů, kteří prošli INTERMENT je opravdu úctyhodný. Čím si to vysvětluješ? Proč tak časté změny v sestavě?

Ano, ale vlastně jsem to jen já, kdo zbyl z původní sestavy. Kennet začal až v roce 1991, po prvním demu. Potom jsme se drželi stejné sestavy až do roku 2005. Pak, když odešel náš basák, jsme měli dva basáky až do roku 2012, kdy s námi začal hrát Allan Lundholm. Na konci roku 2010 odešel původní kytarista John Forsberg a začal s námi hrát Torbjörn Brynedal, který hraje dodnes. Tak myslím, že to s těmi změnami zase tak horké není…

Hrajete typický, klasický švédský death metal. Nikdy jste z téhle cesty neuhnuli, jste „ortodoxní“. Osobně je to jeden z důvodů, proč se mi vaše tvorba tolik líbí, ale nelákalo tě někdy zkusit hrát něco trošku jiného, nějak tvorbu INTERMENT ozvláštnit?

Tak to vůbec! Nic jiného hrát nemůžu a já/my bychom nezměnili náš styl hudby, ani náhodou. Ale myslím, že jsme se s písněmi na novém albu hodně posunuli a vyvinuli. Příkladem toho jsou písně „Dawn of Blasphemy“ a „Chalice of Death“.

Mám doma vaše splitko s českými BRUTALLY DECEASED. Obě kapely jste předvedli opravdu perfektní švédskou práci! Nahrávka vyšla na CD i vinylu. Vinyl jako médium se poslední dobou vrací. Novinka „Scent of the Buried“ je také na gramodesce a to u německých Cyclone Empire. Jaký máš vztah vinylům? Sbíráš je? Máš rozsáhlou sbírku?

Jo sakra! Vinyl a kazety to je ten správný deal! Jsem sběratel obojího a myslím, že CDčka se brzy vytratí. Dnes lidé spíš stahují, stejně jako já. Já vlastně přemýšlím o tom, že se zbavím své sbírky CDček, tedy až na alba kapel, které sbírám a na alba mé kapely, samozřejmě. A pak si mohu pořídit víc vinylů a kazet! Nemám obrovskou sbírku, ale je to slušné…


Nedávno jste jeli turné po Evropě. Jak probíhalo? Který koncert považuješ za nejlepší? Co fanoušci, kde byli nejšílenější a kde se vám hrálo nejlépe? Českou republiku jste bohužel vynechali, nechystáte se v nejbližší době i k nám?

Dělali jsme šnůru s našimi bratry z Putrisect a Funebrarum s názvem „Pestilential Winds Over Europe“ a bylo to něco!! Bezpochyby ta nejlepší show byla na prvním koncertě Netherlands Deathfest! Bylo narváno a všechno vyšlo naprosto perfektně! Bylo to neskutečné! Nejšílenější fanoušci byli asi, když jsme hráli v malém klubu pro 45 lidí nedaleko Turína v Itálii. Naprostá šílenost a obrovská sranda! Ale celkově naše šnůra byla to samé!

Vlastně jsme v Čechách chtěli hrát, ale nesedělo to do našeho plánu. Bohužel by to pro nás byla moc dlouhá cesta. Ale příště to určitě vyjde! Miluji hraní v Čechách, zatím všechny koncerty, které jsme tu s mojí kapelou hráli, byly skvělé! Hráli jsme u Vás na Obscene Extreme s Interment v roce 2011, no a ten koncert byl také skvělý!

Jako INTERMENT jste stáli u zrodu fenoménu zvaného Švédský death metal! Poprosil bych tě, abys pro nás trošku zavzpomínal. U nás se v devadesátých letech teprve rodila demokracie a vy jste tvořili něco nového. Jak probíhala devadesátá léta ve Švédsku? Vzpomeneš si ještě, jak jste zakládali kapelu? Mě a moje čtenáře by zajímalo, jaké to tehdy v počátcích bylo.

Jo, tenkrát to byla skvělá doba, když jsme chodili na Death a Thrash Metalové koncerty každý víkend a pili piva, kupovali kazety, apod. Byli jsme kamarádi, co sbírali a nahrávali kazety a později založili kapelu, která se po několika změnách stala Beyond. Na začátku jsme hráli covery kapel jako Celtic Frost, Sodom, Hellhammer, atd. Ale po čase jsme začali nahrávat vlastní tvorbu. V květnu 1990 jsme nahráli dvě demo písně na čtyř kanálovém přenosném studiu. Nahráli jsme to sami a pojmenovali to „Birth of the Dead“. S demy jsme pak obchodovali a prodávali na koncertech, apod. Zvuk té nahrávky není skvělý, ale to vem čert. Byli jsme mladí a nikdo nám nepomáhal. Pod jménem Beyond jsme ale odehráli jen pět koncertů.

Na podzim téhož roku opustil kapelu basák Tomas Änstgård a vyhodili jsme zpěváka Dana Larssona, který už o kapelu neměl zájem. Takže jsem se o zpěv postaral já a našli jsme nového basáka Michaela Gunnarssona. Ve stejné době jsme změnili název na Interment a zarezervovali jsme Sunlight Studio na začátku února 1991. Tam jsme nahráli první demo „Where Death Will Increase“. No a zbytek už je historie…

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Jo, pořád se objevují nové a nové kapely. Zmíním jen několik nejlepších alb pro tenhle rok. Zatím musím zmínit:

Chthe’ilist – Le Dernier Crépuscule
Cadaveric Fumes – Dimensions Obscure
Grave Miasma – Endless Pilgrimage
Terra Tenebrosa – The Reverses
Schammasch - Triangle


Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

No jasně, tady máš kapely, které jsou skvělé a znám je a hrál jsem s nimi v průběhu mnoha let: Root, March of the Hordes, Brutally Deceased, Fleshless, Krabathor, Hypnos, Isacaarum, Malignant Tumour, Master’s Hammer, Psychotic Despair..
.
Co chystají INTERMENT v nejbližších měsících?

No, teď je na čase udělat setlist před nadcházející show na festivalu „Howls from the Coffin“, který se koná u Stockholmu v srpnu. Potom máme několik koncertů naplánovaných na podzim tohoto roku. Pracujeme také na krátké šnůře, která by pravděpodobně měla začít na konci března 2017. Takže doufáme, že tentokrát zahrneme i Českou republiku! Jinak budeme posílat dotazy na všechny letní festivaly příštího roku a možná začneme pracovat na nových věcech, když bude čas.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Jakube, mnohokrát děkujeme za to, že jsi s námi udělal rozhovor! Opravdu doufám, že se opět vrátíme brzy do Čech! Nemůžu se Čech dočkat, protože kurva miluju vaše pivo, asi nejlepší na celém světě! Ale vodka je vodka, samozřejmě! Určitě se podívejte na naše webovky, kde jsou různé updaty a informace o nadcházejících koncertech, merchi a tak. Sláva death metalovým maniakům z Čech, podporujte podzemí!

Cheers!
/Johan
INTERMENT



Interview - INTERMENT - We have never changed the style of our music!


Interview with death metal band from Sweden - INTERMENT. Answered Johan Jansson.

translated by Markéta, thank you!

Recenze/review - INTERMENT – Scent of the Buried (2016)

Ave INTERMENT! In April, after 6 long years you just released your second full-length album”Scent of the Buried". I cannot stand it and I have to ask - why so few releases? You are already playing since 1990. Sure, you have a lot of split, demos, etc., but since you guys are a legend, hence it’s not enough for a band like yourselves to have so few releases. What are the main reasons behind it? 

Hey Jakub! Well, that’s because we did a break after the third demo „The Final Chapter“ 1994 to 2002 when we started to rehearse again. But it took four years more before we did our first recording in May 2006 for the split CD with Funebrarum that was released early 2007. Then it of course has been difficult because we also have had other bands during the same time. 

The novelty „Scent of the Buried“ I listen to over and over again. I can‘t get this song out from my head. I think that it is really a good song, what do you think about this at hindsight? Would you change anything? How did the fans react to the songs? And what about the reviews and critics? 

That song was actually the first song we wrote for the new album. It’s a cool song and of course Autopsy worship! I would not change anything on the album, maybe some better vocal parts but overall I’m very satisfied with the result! 

The album has got great reviews, so that’s great and I think the “fans” have only positive reviews as well! 


The cover of the new album is signed by none other than Juanjo Castellano. I really like his work but why did you choose white motive? Did it have some special reason? To be honest, I really like this white motive but I heard some different opinions that white motive does not suit you. How did you choose the motive on the cover? 

The reason of the black/white artwork was that I really wanted to have the old school look on the album. Like the old demo days you know. Juanjo did the artwork for the re-issue of the Moondark album “The Shadowpath”, released by Xtreem Music 2015 that became so damn awesome, so that’s why I wanted him to do the artwork for Interment as well! Juanjo made the artwork just from my simple guidelines: the albumtitle and graveyard. I haven’t heard anyone who has said that the motive doesn’t suit us. I think the opposite! 

The album has a classic Swedish sound. You have been recording in Sunlight Studios and the album was produced by Tomas Skogsberg. Its kicking well, I have to tell you! Despite this fact I have to compare it with your first demo recordings, where the sound was dirtier. Did you change the process of composing music? Time and technical possibilities are now just different than in the nineties. 

Yeah, the songs on the old demos are more complicated and longer compared to the songs we make today. Especially on the second demo “Forward to the Unknown”. I think less is more and it hasn’t to be so complicated but of course the songs have to be written with some finesse. 


The new album was released on CD by Pulverised Records and Dark Descent Records. Both labels have a very good reputation in the underground and doing a great job but were you tempted to release your album with a some bigger company? Did you try to reach some bigger label? 

No, because we had one more album to release on Pulverised. Dark Descent just made a deal with Pulverised to release the North American version. For the next album I don’t know yet, we probably have to search for an new label and we’ll see what label that it will be. 

Currently most of the people are downloading the new albums from the Internet and uses only digital form. What do you think about this? I am interested about your opinion as a musician. 

I’m downloading by myself so I think it’s great if you want to do that. I buy all the albums I want to support the bands of course. My only limit is that I don’t have the cash to buy everything I want to have... I have discovered so many great bands via bandcamp, YouTube and Spotify etc. For Interment it’s an awesome option to reach more Death Metal addicts and to those who really likes us buy our albums and merch! 

Only two of you guys are a part of the original line-up. You (Johan Jansson) and Kennet Englund. When I look at Encyclopaedia Metallum, the crowd of musicians who had passed INTERMENT is really impressive. How would you explain it? Why so frequent changes in the lineup? 

Yeah, but actually it’s only me who is original. Kennet started 1991 after the first demo. After that we had the same lineup until like 2005. After that, when our bass played left, we have had two bass players until 2012 when Allan Lundholm started. In the end of 2010 the original guitarist John Forsberg left and Torbjörn Brynedal started that still is in the band. So I think it’s not so frequent changes... 

You play a typical classic Swedish death metal. You have never flinched from this path, you are "orthodox". To be honest, it's one of the reasons why I like your work so much. But were you tempted to try to play something different or try to make INTERMENT in a different way? 

Not at all! I can’t play anything else and I/we wouldn’t change the style at all. But I think we have developed a little with some of the songs on the new album. The songs “Dawn of Blasphemy” and “Chalice of Death” are two examples of that. 

I have your split album with the Czech band Brutally Deceased at home. Both bands performed really great Swedish death metal! The recording was released on CD and vinyl . Vinyl as a medium is becoming popular again. New album “Scent of the Buried” was released on vinyl by German Cyclone Empire. What are your opinions on vinyl as a format? Do you collect them? Do you have a huge collection? 

Hell yeah! Vinyl and cassette is the real deal! I’m an collector of both and I think the CD will disappear soon because that most people like me download the album as well. I’m actually thinking to get rid of my CD collection except of the bands I collect and my own bands of course. Then I can buy more vinyls and cassettes! I don’t have a huge collection but it’s decent... 


You recently toured Europe. How was it? Which concert did you consider as the best? What about the fans? Where was the most insane fans and which gig was the best for you to play? Sadly you missed Czech Republic, are you going to visit us in the near future? 

The “Pestilential Winds Over Europe” tour we did together with our brothers in Putrisect and Funebrarum was a killer tour!! The best show was without an question the first one we did on Netherlands Deathfest! The venue was packed and everything worked out very well! It was insane! The most insane fans must have been when we played in front of like 45 people in a small club outside Torino in Italy. Totally crazy and lots of fun! But overall the whole tour was like that! 

Actually, we had the opinion to play in Czech but it didn’t fit in our tour schedule, it would have been too long distance unfortunately. So next time for sure! I love to play in Czech Republic, all gigs I have played there with my bands have been awesome! Haven’t played there since Obscene Extreme with Interment 2011, and that show was also insane! 

Interment stood at the birth of the phenomenon called Swedish death metal. I would ask if you can give us a glimpse of how it started all back then. For us in the nineties it was only about born of democracy and you have formed something new, How was the nineties in Sweden? Do you still remember how you founded the band? Me and my readers are interested in how it all happened back then ? 

Well, it was a great era back in the days, when we were on Death and Thrash Metal concerts every weekend and drinking beers and bought demo tapes etc. We were some record and tape collecting friends that started the band that later became Beyond after some name changes. In the beginning we played covers with Celtic Frost, Sodom, Hellhammer etc. but after a while we did our own songs. In May 1990 we recorded two songs demo on a four channel portable studio by ourselves called “Birth of the Dead” that we traded and sold on gigs etc. The sound on that tape is not the best but what the fuck, we were young and did it by ourselves. We did only five shows under the name Beyond. 

In the autumn the same year the bass player Tomas Änstgård left the band and we also kicked out the vocalist Dan Larsson that lost the interest. So I took over the vocals and a new bass player was found called Michael Gunnarsson. At the same time we changed to Interment and then we booked the Sunlight Studio in the beginning of February 1991 and recorded the first demo “Where Death Will Increase”. The rest is history... 


Have you heard some new albums which grabbed your attention? 

Yeah, there are so many new bands coming up all the time. To mention some of this year best albums so far I must say: 

Chthe’ilist – Le Dernier Crépuscule 

Cadaveric Fumes – Dimensions Obscure 

Grave Miasma – Endless Pilgrimage 

Terra Tenebrosa – The Reverses 

Schammasch - Triangle 


Do you know or are you listening to some bands from Czech Republic? 

Yes of course, here are some of the awesome bands that I know and have played with through the years: Root, March of the Hordes, Brutally Deceased, Fleshless, Krabathor, Hypnos, Isacaarum, Malignant Tumour, Master’s Hammer, Psychotic Despair... 


What are the plans for Interment in the coming months? 

Well, right now it’s time to rehearse the setlist before our upcoming show “Howls from the Coffin” festival outside Stockholm in August. Then we have some other shows coming up this autumn. Then we’re working on a short tour that will probably start in the end of March 2017. So hopefully Czech will be included this time! Otherwise we will start to send inquiries to all summer festivals next year and maybe we will start to work on some new stuff when we have time. 

Thank you for the interview and wish you great CD sale, hundreds of crazy fans and tons of good ideas. 

Thank you so much Jakub for interviewing us! I really hope that we will be back in Czech Republic very soon! Can’t wait to be there because I fucking love Czech beer, probably the best beer in the world! But Vodka is number one of course! Please check our websites for updates and upcoming shows, merch and stuff. Hail to the Death Metal maniacs in Czech, support the underground! 

Cheers!
/Johan 
INTERMENT


pondělí 1. srpna 2016

Recenze/review - DEFEATED SANITY - Disposal Of The Dead // Dharmata (2016)


DEFEATED SANITY - Disposal Of The Dead // Dharmata
CD 2016, Willowtip Records

Spadlo mi zrcadlo sklem na podlahu. Roztříštěné lesklé kousky, odrážející moji krev, nejdou slepit. Prýští mi ze žil život dávající tekutina, mé srdce tepe ve zběsilém tempu. Usedám mezi tu spoušť a opět si pouštím zkrvavenou rukou německých DEFEATED SANITY. Je to těžký poslech, obzvlášť teď, když se marně snažím zachytit červené kapky, to aby mi nepotřísnily dosud zázračně čisté oblečení. Pánové zvolnili, už netlačí tolik na pilu jako u předchozím výmlatu "Passages into Deformity". Experimentuje se ve stylu starých DEATH, s odkazy na ATHEIST, CYNIC, GORGUTS, PESTILENCE (nemůžu si pomoct a slyším i momenty z dávných alb OPETH - před Heritage). Z brutality, kterou byli tihle pánové tolik proslulí, se náhle vylíhlo něco, co připomíná inteligentní bytost z vesmíru. Chce vás rozdrtit postupně, promyšleně, místy (v progových záležitostech) trošku "zahuhlaně". Není to už ten přímý úder do obličeje, ale spíše dílo zkušených chirurgů, kteří vám budou odřezávat zaživa proužky kůže z těla.


Dvě experimentálně laděné EP dohromady vycházejí jak na CD, tak digitálně i na vinylu. O dva obaly se postarali Jon Zig (Disposal of the Dead) a Kahori Takeda (Dharmata). U mě jednoznačně "vítězí" Jonova potemnělá postava. Každopádně, obě díla jsou svým způsobem zajímavá a obstála by s klidem i jako obrazy v nějaké morbidní galerii. 


Na novince se objevili i dva hosté - Konstantin Lühring z DESPONDENCY a Max Phelps (CYNIC, DEATH DTA). Zvukově je pak vše v naprostém pořádku, i když na mě, starého barda někdy poněkud odlidštěné - to ale berte jen jako povzdechnutí zmlsaného strávníka. V dnešní přeřvané době novinka s klidem obstojí. DEFEATED SANITY zkrátka nahráli album, které zaslouženě rozvíří debaty fanoušků. Oceňuji odvahu a snahu experimentovat, i když přiznávám, že ne vždy a všechno mé uši pobírají. Tím lépe! "Disposal Of The Dead // Dharmata" mi alespoň déle vydrží v přehrávači, donutí mě nad tímto death metalovým eposem přemýšlet, zkoumat ho a skládat jej stejně jako zmíněné rozbité zrcadlo dohromady. Zajímavé je, že nahrávka stále roste, je proměnlivá, krásně zpracovaná a zákeřná jako vetřelec z planety plné smrti. Pokud máte v hlavě death metalový radar a hledáte propracované a náročné kousky extrémní hudby, neváhejte a jděte do toho. Album vás zcela pohltí, jen to chce čas. 


sumarizace:

Před letošní novinkou německých DEFEATED SANITY se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Progresivní nápady je možné potkat na každém kroku. Přesto si pánové ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a DEFEATED SANITY se povedlo vyhnout zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. "Disposal Of The Dead // Dharmata" je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Progresivní death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr!


Asphyx says:

I bow down to this new album by Germany DEFEATED SANITY. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Progressive ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. “Disposal Of The Dead // Dharmata” is one of my most played albums at all for a very long time. Progressive death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre!


Tracklist:
1. Remotio Mortuorum
2. Into the Soil
3. Consuming Grief
4. Generosity of the Deceased
5. Suttee
6. The Bell
7. Dharmata
8. The Mesmerizing Light
9. At One with Wrath
10. The Quest for Non-Existence
11. Return to Samsara

Band:

Lille Gruber - Drums Jacob Schmidt - Bass Christian Kühn - Guitar Josh Welshman - Vocals Kevin Heiderich - Live Guitars Max Phelps - Live Vocals

Minirecenze/minireview - PAGANIZER - On the Outskirts of Hades (2016)


PAGANIZER - On the Outskirts of Hades
EP 2016, Transcending Obscurity Records

Vrzly dveře do sklepa. Tentokrát trošku jinak než obvykle. Jakoby jimi prošel nekonečně dlouhý stín. Domem se roznesl podivný chlad, který pronikal až do morku kostí. Seděli jsme zrovna v horním patře u přehrávače a čekali, až začne hrát nové album švédských nezmarů PAGANIZER. Mačkáme play a pokojem se rozlehnou studené melodie klasického death metalu. I samotný kapelník Rogga Johansson považuje tuhle smečku za svoji domovskou. Není tedy divu, že na novince se zdá být ze všech svých kapel nejsyrovější, nejsurovější a nejšílenější. Je to hudba k tanci na opuštěných hrobech, muzika pro dlouhé zimní večery. Je vhodná jak ke štípání dříví, tak k obsluze drtičky kostí. Najdete v ní tradiční, do mrazu hozené Roggovy motivy i úprku chtivé rytmy, známé ze severských death metalových zvyklostí.



Hodnotit nějak novinku by bylo trošku troufalé. Tentokrát, stejně jako vlastně vždy, se ještě víc ukáže, kdo je fanoušek a kdo ne. Pokud jste všech Roggových projektů a kapel přežraní, nebude se vám líbit ani nový PAGANIZER. Pokud ale máte pro tohohle barda a jeho partu rozzuřených šelem slabost, budete spokojeni. Zvuk je ošetřen velmi dobře a nápady? Ty jsou vlastně pořád stejné. To zaklínadlo na mě pořád funguje, i když vím, že se pánové vlastně pořád opakují dokola. Nějak mi to nevadí, protože tohle se dá říct dnes snad o každé kapele. Jestliže tedy vaše srdce pořád tepe pro klasickou švédskou rubanici a rádi oceníte i nějaký ten chlad kostech, tak neváhejte a jděte do toho. Vy ostatní se pokřižujte a mazejte pryč. Víc myslím dodávat netřeba.


sumarizace:

Death metalové EP od švédských PAGANIZER je ozvěnou, znějící ze samotného záhrobí. Album je to poctivé, reálné, zahnívající a plné pravého a poctivého smrtícího kovu. Jednotlivé skladby jsou smutné, studeně návykové a skvěle se hodí k návštěvám hřbitovů. Doporučuji nahrávku poslouchat po zhlédnutí nějakého dobrého hororu, atmosféra opuštěných hrobů pak vynikne o mnoho lépe. Kapele se povedlo přesně vystihnout náladu starých kobek, čerstvě otevřených rakví i všude přítomné smrti. Nápady sice nejsou nijak nové, ani převratné, ale jako celek zní album velmi maniakálně. Zlo zase jednou zvítězilo nad dobrem a nakopalo nám všem zadky. Reálný death metal, který exhumuje staré rozpadající se kosti! Krutě, ostře a studeně! 


Asphyx says:

Death metal EP from Swedish PAGANIZER is an echo, soundingfrom beyond itself. The album is honest, realistic, rotten and full of realand honest deadly metal. Individual songs are sad, cold addictive and they're great for visits of cemeteries. I recommend to listen to the recording after watching some good horror movie, theatmosphere of abandoned graves will be much better. The band managed to express the mood of the old tombs, freshly opened coffins and ever-present death. Although the ideas aren't new or revolutionary, the wholealbum sounds very maniacally. Evil has triumphed once again over the good and it kicked our ass. The real death metal, that exhumes old decaying bones! Cruel, sharp and cold!


seznam skladeb:
1. Angry all the Time
2. Adjacent to Purgatory
3. The Netherworld Carnivale
4. On the Outskirts of Hades


neděle 31. července 2016

Minirecenze/minireview - THE CORONA LANTERN - Consuming The Tempest (2015)


THE CORONA LANTERN - Consuming The Tempest
CD 2015, Seabeast Production

Tam někde v koutě, ve stínu minulosti leží stará ohmataná panenka. Má ještě nedokonalý výraz, dřevěně hledící do tmy. Vzpomínáte na dávné časy, kdy jste si v tomhle dnes opuštěném domě hráli se svými sourozenci? Na povrch zde vylézají všechny starosti, pláč i smutek, které jako černé sny, strašící bohužel někdy i ve světě dětí. Sem, mezi oprýskané stěny, do hnědo černého a rezavého světa patří loňská deska "Consuming The Tempest" odnepaměti. Jsem u doom metalových nahrávek hodně opatrný, opravdu si vybírám jen ty nejzajímavější kousky a pražská hydra THE CORONA LANTERN se do užšího výběru dostala až po dlouhé době. Zakousla se do mě o to víc hluboko a bolestivěji. 

Jsem pocitový posluchač, hudbou zde tentokrát učarovaný, určitou monotónností (která je snad jedinou mojí výtkou) hozený až do pochmurné temné mantry. Otevírám vrzající dveře do dalších pokojů, přede mnou se odehrávají staré černobílé filmy. Vyzdvižena budiž hlasová práce vokalisty Dahlien. Je ji, stejně jako celý tenhle zádumčivý počin, radost poslouchat. Obzvláště, když svoji mysl naladíte na smutek, samotu, niterné prožitky plesnivějících vzpomínek. Novinka "Consiming The Tempest" je jako opuštěný obraz, kreslený pouze uhlem. Na české scéně jsou Pražané úkazem, v širším, řekněme evropským měřítku, pak velkým příslibem. Tahle tryzna se rozhodně povedla a stala se na dlouhou dobu mým stínem, našeptávačem, průvodcem.



sumarizace:

Česká doom metalová kapela THE CORONA LANTERN vydala loni album, které vás zmrazí. Ostré, hutné, dunivé riffy, skvělý hlas a jasně hmatatelná temnota vás přenese do země stínů. "Consuming The Tempest" působí jako černá vzpomínka, jako noční můra, která najednou obživla. Na to, že se jedná teprve o první dlouhohrající album kapely, je zde předkládán opravdu hodně návykový materiál. Hudba této nahrávky drásá, bolí, je krutá, chladná a zákeřná zároveň. Cítím v ní velký černý potenciál do budoucna. Album je jako nějaká temná mantra, opakovaná samotnou Smrtí. Doom metalová tryzna, která vás vezme na výlet do temných snů! Doporučuji! 

Asphyx says:


Czech doom metal band THE CORONA LANTERN released last year an album that freezes you. Sharp, dense, roaring riffs, great voice and clearly real darkness transport you to the land of shadows. "Consuming The Tempest" looks like a black memory, a nightmare that suddenly came to life. Considering this is the first full-length album of the band, there's presented really addicting stuff. The music of this recording lacerates,  hurts, it is cruel, cold and vicious at the same time. I feel its big black potential for the future. The album is like a dark mantra, repeated by the Death itself. Doom metal remembrance ceremony, which will take you on a trip into the dark dreams! I recommend!

https://thecoronalantern.bandcamp.com/album/consuming-the-tempest
https://www.facebook.com/thecoronalantern
http://bandzone.cz/thecoronalantern

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh padesátý druhý - Flanelovému grunge nevěřím


Příběh padesátý druhý - Flanelovému grunge nevěřím

Kluci a holky ve flanelových košilích se mi zpočátku zdáli docela příjemným zpestřením oproti heavy a glamovým pozérům. A to včetně jejich odporu proti vesnickým přiblblým zábavovkám. Jenže pak jsem zjistil, že to je taky póza a začal jsem si z nich dělat stejnou srandu jako Prcalík s Kytkou. Jana na chvilku sice podlehla kouzlu Kurta Cobaina, u nás v partě nechvalně známého jako Kokain, ale přešlo ji to po pár jeho prohlášeních v tisku. Největší problém asi byl, že nám přišla tahle uměle vyvolaná vlna hrozně nudná. "Tohle není nic novýho, vždyť je to recyklovanej punk, jen s tím, že maj lepší voblečky, to aby se to líp prodávalo": takhle zahajoval debaty v hospodě Kytka a my jen přitakávali.

Holky na to ale letěly a tak se v Boleslavi začaly objevovat partičky s nápisy NIRVANA na tričkách, všichni z nějakého mě dodnes neznámého důvodu jezdili na Mírovém náměstí na skateboardech a my si najednou připadali tak trošku mimo. Grunge přitáhlo ještě mladší kluky než jsme byli my. Tíhli jsme spíš ke starým máničkám, k heavíkařům a rockerům z dávných dob a tak jsme si najednou v sedmnácti přišli "staří". Párkrát se docela situace vyhrotila, to když jsme chodívali z hospody U Dubu a z prdele lovili prkýnkáře. To se člověk rozeběhne, přišlápne sportovci vzadu skate a pak jen koukáte, jak padá. Docela sranda, zdálo se nám. Jenže ty kurvy se na nás jednou domluvili a dali Prcalíkovi pořádně do huby.

Samozřejmě jsme to tak nenechali, uspořádali odvetu a protože nás bylo pořád víc a měli jsme něco odpráno, tak byl pokoj. Grunge mě a mé kamarády začal doslova srát. Pár kapel sice občas nahrálo dobré album, ale vždycky mi vadilo takové to neučesané rádoby rebelství, kterému dodnes vlastně pořádně nevěřím. Lepší to bylo s dívkami, které si začaly konečně nechávat dlouhé rovné vlasy a přestaly s těma hroznejma trvalejma (neplatí pro vesnice, tam se to drželo ještě snad deset let). "Víte co je nejhorší": ptával se pravidelně v hospodě Prcalík. "Když grunge holka slehne s depešákem": dodáváme všichni sborem a Jana pak ještě: "No a chudák dítě"

Dole v Debři, kde byla diskotéka, na které se hrával i metal, jsme měli svoji vyhrazenou hodinku. Někdy kolem jedenácté nám tamní DJ odehrál pár skladeb, my si zařádili a pak se zase přemístili do vedlejšího hostince. Zajímavé bylo, že pro grunge maniaky jsme byli "ti hrozní špinaví metalisti". Kytka dokonce přivedl jednou dívku, zblblou z časopisu Bravo a jejich článků pro drsňačky a rebelky, na panely. Odešla s pláčem, to když jsme si z ní dělali trošku debilně srandu, že neví, kdo je Conrad Thomas Lant (Cronos). "S tou bych teda chodit nemoh": procedil mezi zuby Prcalík a nic ho nedojal překrásný zadek, kterým tahle holka tak krásně kroutila. 

Grunge hnutí jsme my, šílení maniaci z panelů, nikdy nepodlehli. Čas samozřejmě náš ortodoxní přístup mnohdy otupil, člověk se stává přeci jen lety přístupnější, ale flanelovému grunge pořád nějak moc nevěřím.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 30. července 2016

Rozhovor - SULPHUR - Věřím, že mnoho náboženství má za následek to, že žijeme v tak temném světě.


Rozhovor s black/death metalou skupinou SULPHUR z Norska. Odpovídali Thomas a Øyvind. 

přeložila Markéta, děkujeme!


Ave SULPHUR! Nedávno jste vydali dosud čerstvou novinku „Omens of Doom“. Jsem z ní doslova nadšen. Jaké na ní máte ohlasy, jak ji vnímají fanoušci a co hudební kritici?

Thomas: Děkuji! Momentálně jsme velmi spokojeni s naší novou deskou. Recenze na „Omens of Doom“ jsou zatím skvělé! Dostali jsme několik top hodnocení, ale většina byla hned pod top alby a samozřejmě, jak se předpokládalo, se objevilo pár ne úplně pozitivních recenzí hned uprostřed. Reakce od fanoušků byly také skvělé. Většina lidí, kteří mají rádi Sulphur, tak vědí, že naše hudba není úplně snadná na poslech a že může být docela náročné jí pochopit na poprvé. Ale naštěstí většina z nich dala albu čas a nechala ho v sobě žít a odhalit svoji strukturu a kouzlo.:))


Líbí se mi určitá temnota, která je z vaší tvorby cítit. Jako bych se procházel lesem v noci, někde u vás na severu v Norsku. Ovlivňuje vás hodně prostředí, ze kterého pocházíte? Promítá se nějak to, odkud procházíte, do vaší tvorby?

Øyvind: Tím si nejsem úplně jistý, možná mě při psaní hudby hluboko uvnitř inspiruje prostředí. Řekl bych ale, že největší vliv na mě má poslech ostatních kapel a hudby. Hodně mě inspirují dobré koncerty, nebo poslech nové muziky. Snažím se být ohledně hudby v obraze, tak jak to jen jde a snažím se poslouchat všechny druhy muziky, abych z nich dostal inspiraci. Vše od metalu, roku a dokonce i popu. Osobně si myslím, že je důležité poslouchat všechny druhy muziky a ne je jeden. Tak se člověk dostane k inspiraci a nestane se, že bychom všichni zněli stejně nudně a předvídatelně.


Jakým způsobem u SULPHUR vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

Øyvind: Já skládám veškerou hudbu a Thomas píše texty. Já skládám hudbu u sebe ve studiu předtím, než ji prezentuji před ostatními členy kapely. Oni se svoje části naučí doma a pak se sejdeme ve zkušebně a začínáme zkoušet a dávat dohromady materiál. Každý si k songu řekne to svoje, ale většinou je všechno, co se týče struktury, hotové už při zkoušení. Náš nový kytarista Martin nám přispěl s pár dobrými kytarovými sóly, která, podle mě, dala naším písním něco navíc.

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. Nahrávali jste v Conclave & Earshot studios. Proč právě tam? Mluvili jste do výsledného zvuku?

Øyvind: S Conclave & Earshot studio pracujeme od roku 2005, od vydání našeho druhého dema, takže pro nás to byla jasná volba, když jsme začali nahrávat pro Omens of Doom. Navíc se s kluky ze studia známe osobně a s Bjørnarem jsem hrál ve Vulture Industries. Protože jsme pracovali s Bjørnarem tolik let, tak už zná náš zvuk a je pro nás rozhodně jednodušší rozhodování o finálním zvuku. Měli jsme před nahráváním vizi, jak by album mělo znít a myslím, že Bjørnar uhodil hřebíček na hlavičku, co se týče zvuku. Myslím, že album zní skvěle a jsme s finálním produktem opravdu velmi spokojeni. Herbrand Larsen odvedl skvělou práci, co se týče masteringu, a myslím, že zvuk posunul ještě výš.


Zajímavý a poměrně netypický je obal novinky. Jestli se nepletu, tak je pod ním podepsán Eivind Huse z VULTURE INDUSTRIES. Proč jste oslovili právě jeho a jak jste cover vybírali? Vím, že s vámi hrál kdysi na kytaru. Co má vlastně titulní obraz znázorňovat? Pořád se na něj dívám, nutí mě přemýšlet, ale pořád nemůžu přijít na to, co nebo kdo to vlastně je? Bájný Pegas?

Thomas: Obraz na obalu alba dělal rumunský umělec Costin Chioreanu, který také pracoval na obalu alba pro Vulture Industries a mnoha dalších. Když jsme album dokončili, tak jsme ho kontaktovali a poslali mu syrovou verzi alba. Také jsme mu poslali všechny texty z alba s tím, aby se zaměřil především na „The Devil´s Pyre“, ale víc instrukcí jsme nedávali. Chtěli jsme, aby nám udělal obraz toho, jak on vnímá naší hudbu a texty. Věděli jsme, že je schopen to vyjádřit, protože jsme viděli mnoho jeho práce a obrazů. Ale když nám poslal finální obraz, byli jsme nadšeni. Možná jsme očekávali něco temného a hodně černého, ale když jsme viděli rudý a psychedelický obraz, tak nás to víc než potěšilo. Všechny to hned nadchlo. Navíc je tenhle obraz na prvním místě pro „Nejlepší obal za rok 2016“ v And Justice For Art´s soutěži. Takže se obal líbí nejen nám.

Myslím, že došlo k nedorozumění když Eivind Huse vyfotil fotku kapely na obal. On se totiž podílel na kytarovém sólu pro „Rise of the Mushroom Clouds“. Eivind odešel ze Sulphur před několika lety, protože to nezvládal časově, ale byli jsme moc rádi, že se k nám mohl připojit alespoň na chvilku na novém albu. Teď jsme ho už nahradili naším novým kytaristou Martinem Ytrøyem. 

Album jste, stejně jako předchozí, vydali u norských Dark Essence Records. První nahrávka byla vydána u Osmose Productions. Proč ta změna? Jak jste s Dark Essence Records spokojeni?

Øyvind: To je docela snadná otázka, Osmonde se nelíbilo, jak se naše hudba vyvinula od prvního alba, a nechtěli vydat naše druhé album. Tak jsme museli najít jiný label a skončili jsme u Dark Essence Records. Pro nás byla tahle změna pozitivní a myslím, že s Dark Essence jsme lepší. Je také velmi příjemné být pod labelem, který sídlí ve stejném městě, jako my a navíc jsme s většinou lidí z labelu přáteli. Takže jsme velmi spokojeni s tím, jak to teď je.


V textech se zaobíráte anti křesťanstvím, satanismem, temnotou, apokalypsou. Proč právě tato témata? Chcete jimi něco sdělit, předat nějaké poselství? U nás v Čechách jsme k podobným textům velmi tolerantní. Jak je tomu v Norsku? Měli jste třeba někdy problémy s církví, odmítl vám někdo koncert apod.?

Thomas: Na novém albu jsme se snažili nezaměřovat se na anti-náboženskou tématiku, jako jsem udělal na minulém albu. Víc jsem se soustředil na apokalypsu a šílenost lidstva a jak se pomalu ženeme ke zkáze. Je samozřejmě snadné najít inspiraci v náboženství, protože tam jsou ti nejvíc odsuzující a zkázu řešící lidé. Také věřím, že mnoho náboženství má za následek to, že žijeme v tak temném světě. Jen se podívejte na zprávy, kde jsou lidé uctívající „Boha“, kteří tvrdí, že zabíjejí druhé, protože mají od boha povolení. To šílenství, které ve světě je jen díky tomu, že existují nějaké staré knihy, je pro mě v moderním světě neskutečné.

Texty na „Omens of Doom“ jsou o přírodních katastrofách, kdy se nás matka příroda snaží zničit. Také mluvím o člověkem způsobených katastrofách, jako je nukleární válka, hlad, epidemie a o světě zasaženém těmito katastrofami. Katastrofy jsou totiž podle mě docela reálně blízko. Každý text na albu je jedním znamením zkázy.

Norsko je velmi liberální a muzikanti mají v textech dost svobodu. Není zde tedy moc problém vyjádřit svůj názor na různé věci. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by byl koncert v Norsku zrušen.


V roce 2010 jsem vás viděl u nás v Plzni na festivalu Phantoms of Pilsen. Letos byste se měli znovu vrátit. Jak se vám u nás v České republice líbí? Co říkáš na naše fanoušky? Jsou jiní, než ty v Norsku?

Thomas: Skvělé bylo hrát na Phantoms of Pilsen v roce 2010 a doufáme, že to bude stejně skvělé i tento rok. Před českými fanoušky je radost vystupovat.! Norské publikum je trošku klidnější než většina Evropy, ale pořád si hraní v Norsku užíváme. V Praze jsem byl jednou na dovolené, než jsem vyrazil do Plzně. Takže o levných a velmi dobrých pivech už dávno vím. Navíc jsme dostali výborný domácí guláš, když jsme hráli na Phantoms of Pilsen v roce 2010, takže víme, že umíte i jídlo. Českou republiku mám rád a rozhodně se tam chci na dovolenou vrátit.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Thomas: Poslední dobou poslouchám Mistur s „In Memorian“ a Panychida s „Haereticalia“.

Øyvind: Teď poslouchám nové El Caco s albem „7“ a také jsem teď objevil novou norskou kapelu Jadudah s jejich albem „Strangers“, které je podle mě velmi slibné.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

Thomas: Poprvé jsem slyšel o Panychidě, protože Honza nám pomáhal s přípravou naší šnůry a koncertem na Phantoms of Pilsen v roce 2010. Teď poslouchám Heareticalie a to se mi moc líbí. A to je asi všechno, na co si teď vzpomenu.


Co chystají SULPHUR v nejbližších měsících?

Øyvind: Snažíme se domluvit nějaké koncerty, ale spíš čekáme, co přijde. Zatím nemůžeme nic slibovat. Taky jsme začali pracovat na novém albu a zatím máme složené dva nové songy. Mimo to se samozřejmě chystáme na koncert na festivalu Phantoms of Pilsen, který bude určitě skvělý.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.


Thomas a Øyvind: Moc děkujeme Deadly Storm za skvělou recenzi a milá slova! Doufáme, že se uvidíme na Phantoms of Pilsen!


TWITTER