DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 1. září 2016

Recenze/review - SVARTTJERN - Dødsskrik (2016)


SVARTTJERN - Dødsskrik
CD 2016, Soulseller Records

První, co mě napadlo při poslechu novinky norských blackerů SVARTTJERN byla myšlenka, že je to černý kov bez vzteku. Jenže, je tu ono pověstné jenže. Dal jsem desce vícero poslechů, ponořil se naplno do temných a studených chodeb podzemí a najednou jsem zjistil, že jsou mi tihle těžkooděnci velmi dobrými průvodci. Není to žádné inferno, ale nápady jednotlivých skladeb mě přesvědčily o tom, že se pověstný jazýček vah v mé hlavě nakonec naklonil na kladnou stranu. Zpočátku se sice vše slévalo v jeden celek, ale po delší době začaly nápady vyvěrat na povrch. A když jsem si odmyslel ještě to všechno černé malování, pozlátko a pózy, zůstala přede mnou deska, která pootvírala víka od rakví. 




Zlo má jak známo, mnoho podob. To, které nám ve své muzice předkládají SVARTTJERN je postupně žhnoucí, blikající nekonečnou, jakoby přidušenou zlobou. Čichám tu síru, podobnou té, kterou vypouštějí ze svých chřtánů kapely jako VREID, TAAKE, RAGNAROK, TSJUDER, ENTHRONED, CARPATHIAN FOREST, DARKTHRONE, BEHEMOTH. Studené melodie jsou opentleny neklidem a takovou zvláštně přitažlivou atmosférou. Rozhodně to není záležitost na pár poslechů, ani žádný prvoplánový průplach, ale studí to řádně. Možná bych se příště nebál přidat víc síry, špíny a skladby více "rozlišit". I tak považuji novinku za zdařilou, solidní a blackově "přívětivou" desku. Jen se musíte naladit na klasiku a nebát se vstoupit do starého semeniště hříchu. Album asi nebude bourat žebříčky hudebních kritiků, ale pro pravé fanoušky černého kovu je jako stvořená. Doporučuji všem, kdo žijí ve stínu!


sumarizace:

SVARTTJERN letos vydali velmi zajímavou a chytlavou desku. Je plná melodického black metalu, záhrobních orgií a smrti. Album se musí poslouchat v kuse, nejlépe za tmy a se zmrzlým srdcem. Velmi oceňuji zvuk a zajímavé, nakažlivé nápady. Při společných seancích zažívám pocity smutku, nenávisti a čistého zla. Pokud bych měl novinku k něčemu přirovnat, byla by to asi nějaká hodně stará, plesnivá kobka, ve které se kdysi děly neskutečné věci. Pokud máte rádi naléhavá alba, myslím, že budete spokojeni. SVARTTJERN nahráli hodně jedovatou a temnou desku! Velmi dobře.

Asphyx says:

SVARTTJERN released a very interesting and catchy album this year. It's full of melodic black metalorgies from the other world and death. Listen to this album in the row, best in the dark and with frozen heart. I appreciate the sound and interesting, catching ideas very much. I experience feelings of sadness, hate and pure evil by joint sessions. If I would compare, it would be probably very old, moldy vauld, that remembers impossible things. If you like urgent  albums, I think you will be satisfiedSVARTTJERN recorded very poisonous and dark album! Very well.

Tracklist:
1. Intro
2. All Hail Satan
3. Admiring Death
4. Blessed Flesh
5, Det River I Meg
6. Whispers And Prayers
7. Stars And Death
8. Dødsskrik
9. Hengivelse Til Døden
10. Acid Dreams

band:
HansFyrste - Vocals HaaN - Lead Guitar Grimdun - Drums Fjellnord - 2nd guitar Malphas - Bass

Recenze/review - KANDAR - Groovy (2016)


KANDAR - Groovy 
CD 2016, Bizzare Leprous Productions

Už se vám někdy stalo, že jste spadli do mlátičky na obilí? Že ne? Tak pokud po podobném zážitku toužíte, tak si poslechněte nové album grindových maniaků KANDAR. Budete rozdrceni na prach, vaše klouby popraskají a ušní bubínky budou protrženy pravověrným a poctivým hudebním šílenstvím. Nečekejte nic veselého, ani skotačivého, pánové do své tvorby vložili spíše pořádnou porci smrti, temnoty a hororových témat. Album "Groovy" odsýpá od začátku až do konce ve velmi rychlém tempu. Pokud mu dáte čas, tak vám vyfrézuje do mozkových závitů pěkně hluboké drážky. S touhle partou se rozhodně nudit nebudete. 




Z reproduktorů se na vás vyvalí natlakovaná směs grindu a deathu spíše ve starším provedení. Vokalista z PIGSTY, bubeník z MINCING FURY, k tomu nálada podobná snad jen pocitům při vykládání mrtvých těl z valníku. Co si přát víc? Na tomhle albu se mi líbí, že je v rámci stylu až nebývale pestré, zahrané s takovým tím neučesaným odhodláním. Troufám si směle tvrdit, že spokojeni by mohli být nejen fanoušci podobných chutí, ale i všichni ti, kdo hledají rádi hudební extrém. Je to zkrátka náklad pořádně shnilého materiálu, který je vám chrstnut zcela bez varování přímo do obličeje. A víte co je nejlepší? Po poslechu bývám očištěn, jako by mi někdo propláchl mozek savem. Je hrozně příjemné zase po dlouhé době slyšet, že někdo u grindu taky trošku přemýšlel a nedodal jen "obyčejný bordel". 



Vyzdvihnout musím i zvuk, který je na žánr nebývale ostrý a průbojný. Můžete si tak užít všechny nástroje a ještě se po večerech za odměnu pověsit na háky do předsíně. Oceňuji i "odpočinkové" mezihry a přiznám se, že třeba taková "Funny Man" by dokázala roztančit i mrtvého. Dvacet skladeb, připomínajících ostré hřeby, které vám nějaká hodně naštvaná slečna bude zatloukat do těch nejcitlivějších míst. Tak na mě působí "Groovy" asi nejvíce. Máte rádi grind? Potom je pro vás tohle album doslova povinností! A teď mě prosím omluvte, jdu si vzít sekyrku a musím něco vyřešit v koupelně! Masakr a pro mě velké překvapení roku!


sumarizace:

Česká grindová mlátička KANDAR letos nahrála album, které by probudilo i mrtvého. Je doslova po okraj narvané energií, šílenými riffy, morbidním vokálem i maniakálními bicími. Líbí se mi, že nahrávka nepostrádá v rámci stylu až netypickou pestrost. "Groovy" vás rozřeže, rozseká, spálí a rozdrtí. A ještě za to budete rádi. Máte rádi grind? Potom je pro vás tohle CD doslova povinností! Je to náklad pořádně shnilého materiálu, který je vám chrstnut zcela bez varování přímo do obličeje. Album "Groovy" odsýpá od začátku až do konce ve velmi rychlém tempu. Pokud mu dáte čas, tak vám vyfrézuje do mozkových závitů pěkně hluboké drážky. S touhle partou se rozhodně nudit nebudete. Masakr a pro mě velké překvapení roku! Maniacal grindcore horror insanity from the Czech Republic! 


Asphyx says:

This year the Czech grind harvester KANDAR recorded an album which could wake a dead person. It is literally full of energy, crazy riffs, morbid vocals and maniac drums. Although it is an album of this music style I like that it is so colorful. “Groovy” will cut you, burn and crush you. And you will like it. Do you like grind? If so, this album is an obligation for you! It is a cargo of rotten material which is being smashed right in your face without any warning. The album “Groovy” goes in a very fast tempo from the beginning to the end. If you give this album some time it will mill some deep grooves into your brain turns. This is a band which will not bore you. A massacre and a very big surprise of this year, for me! Maniacal grindcore horror insanity from the Czech Republic!  

Playlist:
1. Groovy
2. Bubbo Zombie
3. Weendigo
4. The Changeling
5. Henrietta
6. Angst
7. Re-Animator
8. Profondo Rosso
9. Basket Case
10. Homeless Masturbation
11. Šílení
12. Henry
13. Mike, Reggie and Tallman
14. Leatherface
15. Rat Monkey Sumatra
16. Cenobites
17. Nekromantik
18. Funny Man
19. Blind Fiends of Chaos (Regurgitate cover)
20. The Fall of the House of the Usher

Sestava/band:

Topi the Pig – vokály
Kubýk the Weedest – kytary
Martin the Sick – baskytara
Denis the Liquor – bicí

https://www.facebook.com/kandarsicknhorrorgrindcore/
https://kandarsicknhorror.bandcamp.com/
Full album k poslechu (here): http://bizarreleprousproduction.bandcamp.com/album/groovy 
CD BUY HERE:
bizarre.eshop-zdarma.cz/index.php?s=product&id=6921

středa 31. srpna 2016

Rozhovor - KATALEPSY - Zase jsme všem ukázali svět plný křivých vizí, nelidských seancí a záhrobí.


Rozhovor s ruskou brutal death metalou kapelou KATALEPSY.

Přeložila Markéta, děkujeme!


Ave KATALEPSY! Letos jste vydali své druhé dlouhohrající album s názvem „Gravenous Hour“. Přiznám se, že takové death metalové tsunami jsem nečekal. Nemůžu si pomoct, ale já z novinky cítím apokalypsu! Jak vnímáš s odstupem novinku ty? Jaké jsou ohlasy od posluchačů, co recenze a jak fungují nové skladby na koncertech?

Zdravíme Tě, Jakube a také všechny čtenáře Deadly Storm blogu! Nejprve Ti chci poděkovat za pochvaly na GRAVENOUS HOUR! Máme z toho ohromnou radost – znamená to pro nás to, že jsme na album nepracovali zbytečně a netrávili veškerý čas ve studiu pro nic. S albem jsme velice spokojeni – poslouchám ho už 8 měsíců a pořád nemám dost! Máme skvělé recenze – tohle se nám ještě nestalo.

Většina recenzí je pozitivní, někteří dokonce naše nápady popisují tak, jako by byli přímo v kapele. To mě hrozně překvapilo. Většina negativních recenzí by se dala popsat slovy: „Kde je slam???“ Což je docela legrace.

Náš setlist je z poloviny naplněn novými songy, které znějí naprosto skvěle se starším materiálem, který máme. Hráli jsme písně ze všech našich předchozích alb. A pokud se někomu nelíbí aktuální písně, určitě doporučuji počkat na další – to bude teprve slam!


První, co mě doslova smetlo z povrchu zemského, tak je zvuk. Na minulé desce „Autopsychosis“ (2013) byl skvělý, ale tentokrát je ještě lepší! Změnili jste nějak přístup k nahrávání? Nebo jste změnili produkci alba?

Tak teď si se trefil přímo do černého, Jakube! Zvuk je druhá inovace naší tvorby. Zvuk jsme udělali čistší a zářivější: máme celé spektrum tónů a nejen dominanci těch nízkých. Jako vždy jsme pracovali s brilantním zvukovým mistrem Arkady Navaho a stejně jako s albem AUTOPSYCHOSIS jsme nahrávali v Cosmos Studiu. V první fázi nahrávání, nebo možná ještě dřív (předtím, než jsme začali desku připravovat) jsme narazili na problém – na jednu stranu jsme používali pouze nízké 8 strunné kytary a nízké basy. Na druhou stranu jsme měli rychlé basové bubny a všechny části bubnů. Bylo tedy náročné všechno namixovat dohromady v jednu solidní záležitost, ale neztratit přitom ani jeden nástroj, nebo notu. Jak namixovat masivní nízké groovy a rychlé melodické riffy a sóla? To byl obrovský problém! Ale Arkady Navaho našel řešení a je to perfektní! Alespoň pro mě!

Líbí se mi i vaše texty. V brutálním death metalu, který je plný vyhřezlých střev a krve jsou vaše skladby o temných vizích, o fikcích, filozofii a apokalypse. Přikládáte textům velký význam? Kdo je jejich autorem a o čem pojednávají na novince „Gravenous Hour“? Chcete předat nějaké poselství?

Myslím, že důležité jsou všechny strany kreativní práce: psaní písní, zvuk, texty, design obalu a design vnitřního obalu. Když máš všechno tohle dohromady, výsledek bude smrtící! Já jsem autorem textů a jsou více poetické, ale temnější než na AUTOPSCHOSIS. Zase jsme všem ukázali svět plný křivých vizí, nelidských seancí a záhrobí. Je to svět Lovecraftian, který namaloval H.R.Giger a Z. Beksinski a natočili J. Carpenter a D. Argento. Žádné poselství naše texty nemají, jen popisujeme tenhle svět našim posluchačům, ale nechceme jen nutit volit Cthulhu, haha! Dokonce jsme některé texty změnili při nahrávání, protože byly moc provokativní. Žádné slogany, politika, nebo náboženství – jen návod na to, jak snít.


Obal měl opět na starosti Vladimir Chlebakov (W. Smerdulak). Jeho práce se mi hodně líbí a taky na sebe rovnou musím říct, že jsem ho do té doby, než jsem objevil vaši kapelu, neznal. Proč jste zvolili právě jeho a jakým způsobem obal vznikal? Vybírali jste z už vytvořených prací nebo je cover dělaný přímo pro novinku?

Během práce na AUTOPSYCHOSIS jsme se s Vladimírem stali dobrými přáteli. Pořád jsme v kontaktu, voláme si, probíráme filmy, hudbu a samozřejmě také umění. A dokonce se věnuje i našemu merchi. Líbila se nám práce, kterou pro nás v minulosti dělal, takže jsme ani nepřemýšleli and tím, že si vezmeme na album někoho jiného. Nad tvorbou nového coveru jsme uvažovali dlouho. Měli jsme spoustu koncepcí, ale poslední krok udělal náš vokalista Igor – dal nám nápad na dva světy a dva úhly pohledu na posmrtný život. A výsledek patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších artů v metalu! Vladimír zase jednou udělal zázrak! Veškeré obraz – na dvou coveru, na zadní straně i na bookletu, byly vytvořeny speciálně pro GRAVENOUS HOUR.

Když jsem poprvé zaznamenal na scéně vaše jméno, hráli jste převážně slamming brutal death metal. Já zrovna tento styl nemusím, ale líbilo se mi, že jste do skladeb vkládali i jiné prvky. Toho slamming brutal death metalu postupně ubývalo a přidávali jste techniku a groovy pasáže. Jakým směrem se chtějí KATALEPSY vyvíjet v budoucnu?

Nikdy neřešíme hashtagy místo skládání hudby. Naše písně žijí vlastním životem – narodí se tak, jak chceme, aby zněly. Jeden z nás složí celou píseň, ne jednotlivé části, nebo riffy a teprve potom píseň zahraje ostatním. A potom začínáme skládat a snažíme se, abychom nekopírovali předchozí písně. A to je právě důvod, proč nové písně skládáme tak pomalu: každá nota a kick musejí být na správném místě. Tak se z nás stávají lepší muzikanti a můžeme popsat naše emoce v širokém spektru. A proto používáme odlišné mody a elementy. Od jednoduchých rýmů po temné grim melodie. Od buldozerského středního tempa k vysokým rychlým pilám. Nemohu Ti říct, co bude následovat – máme na nové písně pár nápadů, ale nejprve musíme pořádně zahrát GRAVENOUS HOUR.

Je hodně znát, že na sobě pracujete, vyvíjíte se. Mě by zajímalo, jakým způsobem vznikaly skladby na nové album, kdo složil riffy apod. Tvoříte dohromady ve zkušebně nebo každý sám a pak vše poskládáte v jeden celek?

My práci rozkládáme na několik etap. Nejdřív každý z nás pracuje na svých vlastních písních doma, udělá si strukturu a hlavní směr písně. Potom se píseň posílá ostatní a dohromady na něm pracujeme a diskutujeme o výsledku. Teprve až pak začínáme zkoušet nové písně a děláme poslední úpravy. Nejprve hrajeme pomalu, ale s každou zkouškou zrychlujeme…Takže příprava trvá vlastně o mnohem déle, než samotné zkoušení písní, ale je to skvělý způsob jak pochopit všechny detaily songu, které by se mohly při zkouškách vytrácet.

KATALEPSY byli založeni v roce 2003. Když zavzpomínáš na vaše začátky, jaké byly? Jaké jste měli vzory? Co první koncerty?

Za svůj zakládající rok považujeme rok 2004, to byl rok, kdy jsme odehráli náš první koncert. Vlastně je to nudná story, bez UFO únosů, nebo vstávání z mrtvých – stejně jako většina ostatních kapel jsme se našli na internetu a začali spolu pracovat. Zvolili jsme si klasický brutal death (stejně jako Suffocation/Broken Hope) a kombinovali jsme ho s moderním americkým stylem death metalových kapel (Devourment, Disgorge, Digested Flesh – haha). První koncerty jsme odehráli v našem rodném městě, Moskvě. A potom jsme kousek po kousku rozšiřovali naše teritorium. A nakonec jsme pokořili i Evropu v roce 2008…


Hrajete těžkou, komplikovanou hudbu. Musíte být přesní, sehraní a secvičení jako stroj. Jak často zkouší KATALEPSY a jak přistupujete ke hraní samotnému? Jste svědomitá, pečlivá kapela anebo volíte spíše „punkový přístup“? Některé vaše riffy jsou opravdu hodně náročné, jak je zvládáte na koncertech? Musíte třeba něco zjednodušovat, aby to lépe při živém vystoupení vyniklo?

Zkoušíme 2x týdně 3 hodiny. To je zákon! Zároveň se snažíme hrát i doma, co možná nejčastěji. Náš bubeník Eugene hraje skoro každý den. Miluje bubny a je to bubeník na život a na smrt. Jsme hodně disciplinovaná kapela, a co se týče muziky, jsme velice seriózní a bereme to vážně. Každý z nás má svojí práci, rodinu a tak nemáme tolik času na takový ten „punkový přístup“. Pokud chceme něčeho dosáhnout, pokud chceme skládat a hrát dobré písně, musíme tvrdě pracovat.

V některých recenzích na GRAVENOUS HOUR jsem viděl slova jako „techno death“, „technical“ a teď „těžké riffy“. Ale když hrajeme a skládáme hudbu, tak na tyhle věci vlastně ani nemyslíme. Prostě hrajeme death metal – nic víc. A osobně mě dost překvapuje, že někdo považuje naši muziku za „technickou“. Hrajeme stejně při zkouškách, koncertech i ve studiu. Tedy pokud nezapomenu svoje části písní, hehe!

Hrajete dlouhých 13 let. Když se ohlédneš dozadu, udělali jste obrovský kus práce. Dnes jste u jednoho z nejlepších death metalových labelů Unique Leader Records, jezdíte turné, hrajete se slavnými kapelami. Vypadá to, že jste dosáhli všeho, co může undergroundová kapela dosáhnout. Máte ještě nějaký nesplněný sen?

Máme vlastně jen jeden sen – já už dlouho sním o videoklipu: Ne o hraní v klipu, ale chci divadelní klip. Film s naší muzikou, nebo o naší muzice. S kostýmy, dobrým světlem, make-upem, herci…Mám několik nápadů, ale bylo by to velmi drahé. Určitě máme lepší věci, za které by se daly utratit peníze. No, méně úžasný sen je hrát v USA – a to je reálné. Uvidíme, co přijde.

KATALEPSY i já pocházíme z bývalých socialistických zemí, měli jsme přeci jen trošku jiné podmínky, než třeba kapely na západě. Podmínky, které zde pro death metal a metal vůbec zpočátku byly, nebyly úplně ideální. Vzpomeneš si ještě, kdy jste vyjeli poprvé do ciziny a co tě šokovalo nejvíc? Cítili jste někdy nějaký handicap, případně třeba rozdílný přístup od pořadatelů apod.? Já kupříkladu, když jsem někdy v devadesátých letech viděl první německý klub, tak jsem byl doslova v šoku. Ten servis, technika apod. To bylo úplně něco jiného, než u nás v Čechách. Pozoruješ stále rozdíly mezi západem a východem?

První rozdíl, který pozoruji u západní Evropě, je veliký počet dospělých metalových fanoušků a fanoušků v pokročilém věku. V Rusku je metal pro teenagery. Když absolvuješ univerzitu, „musíš“ poslouchat „seriózní dospělou hudbu“ – pop, dance a ostatní. Dalším rozdílem jsou kluby a metalové bary, máš pravdu. Kluby v Evropě jsou určitě lepší a početnější, než u nás. My nemáme žádné metalové bary. Opravdu jsme se do těch klubů zamilovali! Čas letí a rozdíly se nemění – v Rusku osobně v tomto směru nevidím žádný pokrok. Je to spíš horší. Pro nás má Evropa pouze výhody. Cítíme se tam jako členové jedné veliké metalové rodiny.

Pocházíte z Moskvy a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Rusku death metalová scéna. K nám se dostane vždy jen pár informací z médií, to když zakážou vystoupení BEHEMOTH nebo CANNIBAL CORPSE. Jaká je ale pravda? Opravdu máte u vás komise, které schvalují koncerty? Měli jste vy sami nějaké problémy?

Metal není v Rusku zrovna populárním žánrem a to je důvod, proč my vlastně žádnou „scénu“ nemáme. Existují prostě oddělené kapely, které jsou rozptýlené po celé zemi. V porovnání s Německem je v Rusku opravdu hodně nízký počet death metalových kapel. Nepotřebujeme žádné zákazy – když máš špatný klub a jsi bez fanoušků, tak celá scéna velmi brzo zemře díky „přirozeným příčinám“. U nás není žádný metalový festival a každý rok stovky vášnivých fanoušků metalu cestuje do Evropy, aby navštívili Brutal Assault, Waken a další.

My jsme tedy nikdy neměli problém se zákazy, nebo cenzurou – možná proto, že se nepodílíme na politice, nebo náboženských válkách.


Jak to vlastně vypadá s ruským undergroundem? Jste obrovská země, jezdit třeba nějakou šňůru musí být hrozně časově i finančně náročné. Kolik tak chodí v Rusku na death metal lidí? A co fanoušci? Podporují vás, kupují CD, merchandise, jsou hrdí na to, že se kapele z jejich země podařilo prorazit mezi elitu?

To je pravda, vzdálenost mezi městy je stovky kilometrů. Cestování letadlem je dost nákladné a vlak je strašně pomalý. To je důvod, proč hrajeme častěji v Evropě, než v Rusku. Když už utrácíme peníze, chceme za to alespoň pohodlí. Většinou na death metalové koncerty chodí kolem stovky fanoušků. Když je kapela ze zahraničí, tak přijde možná lidí víc. Samozřejmě že monstra, jako jsou Cannibals nebo Nile mají velice dobré obecenstvo. Trička se prodávají lépe než CDčka, protože si je nemůžeš stáhnout, haha! Vím, že je taková situace podobná po celém světě. Ale nám je to vlastně jedno – hrajeme hudbu pro nás, ne proto, abychom byli milionáři.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Můj vkus není nějak originální – poslouchám buď ikony death metalu (Suffo, Immo, Morbid Angel, Dying Fetus), nebo moje oblíbence z posledních pěti až deseti let (Descrepit Birth, Beyond Creation, Gorgasm). Jsem fanda black metalu – rozhodně doporučuji polské kapely (Mgla, Plaga, Medico Peste), ale skvělí jsou i Norové.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

No jasně, mám velikou sbírku CDček a mám v ní zahrnuté i české kapely. Moji oblíbenci jsou Heaving Earth a Inferno. Poslouchám je dost často a jsou to takové moje TOP kapely. Bohužel jsem je nikdy neviděl naživo, což je mi opravdu moc líto.


Co chystají KATALEPSY v nejbližších měsících? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě i u nás?

Právě teď připravujeme Evropskou šnůru (v září). Následně budeme hrát několik koncertů v Rusku a pak se vracíme zpět do České Republiky v polovině října. Nemůžu všechno ještě prozradit, ale jeden koncert bude určitě v Praze. A samozřejmě jsme hrdí na to, že budeme součástí mocné Netherland Death Fest 2017 v březnu.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Moc děkujeme! Podporujte metalovou scénu, kupujte CDčka a merchandise, choďte na koncerty – a death metal nikdy nezemře! Uvidíme se na cestě, přátelé!


Interview - KATALEPSY - Once again we show you the world full of warp visions, non-human séances and the Other Side.


Interview with brutal death metal band from Russia - KATALEPSY.
translated by Markéta, thank you!

Recenze/review - KATALEPSY - Gravenous Hour (2016)

Ave KATALEPSY! You released your second long-played album called “Gravenous Hour”. I have to admit that I didn´t expect such death metal tsunami. I can´t help it but I feel an apocalypse from your new album! How do you feel about the album now? How about reviews, responses from listeners and how do your songs work on live concerts?

Hi Jakub and all readers of Deadly Storm! First of all, thank you for your words about GRAVENOUS HOUR! It’s a great pleasure for us – it means that we didn´t spilt our sweat, spend time in rehearsal room and studio for nothing. We are very satisfied with this album – I´ve been listening to it for 8 months now and I still can’t stop! This is the best review – it has never happened to me before.

Most of the reviews are positive, some authors guessed our ideas and described our music as they were in the band. I’m very surprised. Most of the negative reviews can be describe in four words – “Where’s the slam????” That’s really funny.

Our set list consists new songs on one half and these songs look pretty cool with the old material. We played songs from all of our albums and if you are not in these songs just wait for the next one – it will be slam, for sure.


What wiped me out from this world was the sound. On the last album “Autopsychosis” (2013) was the sound great but now it is even better! Did you change the recording approach? Or did you change the album production?

Exactly, Jakub! The sound is the second innovation of our music. Sound became more clear and bright: there is a full specter of tones, not only dominance of low tunes. As always we worked with a brilliant sound engineer Arkady Navaho and as the album AUTOPSYCHOSIS we recorded in Cosmos Studio. And right in the first session of recording or even earlier – when we began to prepare for recording – we hit a problem: on one hand we used low 8-strings guitars and low basses, on the other hand – we had fast bass drums and all the drums parts. How to mix it all together in one solid monolith but not lose any instruments or notes? How to mix massive low grooves and speed melodic riffs and solos? That was really a big problem! But Arkady Navaho found a solution and the result is perfect, at least for me.

I also like your lyrics. Brutal death metal is full of prolapsed bowels and blood and your songs are about dark visions, fiction, philosophy and apocalypse. Do you feel lyrics are important in your work? Who is the author of these lyrics and what are they about on the new album “Gravenous Hour”? Do you want to convey some message with your lyrics?

I think all pieces of creative work are important: songwriting, sound, lyrics, art and inlay design. If you have all of this, your strike will be deadly! I’m the author of the lyrics and it’s more poetic but darker then on AUTOPSYCHOSIS. Once again we show you the world full of warp visions, non-human séances and the Other Side. It´s Lovecraftian world, which was painted by H.R. Giger and Z. Beksinski and filmed by J. Carpenter and D. Argento. There are no messages, we just describe this world to our listeners but not call to vote for Cthulhu, haha! We even changed some lyrics during the recording because they were too provocative. No slogans, no politics, no religions – just guide-book to dreams.


Vladimir Chlebakov (W. Smerdulak) did the cover again. I like his works and I have to admit that I didn´t know him until I discovered your band. Why did you choose him and how was the cover born? Were you choosing from the finished works or was the cover made just for this album?

During working on the album AUTOPSYCHOSIS we became good friends with Vladimir. We are always in touch, we call each other, discuss movies, music and of course, art. Also, he did and do arts for our merchandise. We liked his previous works for us so we did not even think about any change. We thought a lot about new cover art, had some different conceptions but the last point was made by our vocalist Igor – he gave us an idea of two worlds and two points of view on afterlife and the result became one of my favorite art in metal! Once again Vladimir made a miracle! All artworks – two cover arts, back art and arts in booklet – were create just for GRAVENOUS HOUR.

When I first hear your name on the music scene you mostly played slamming brutal death metal. I don´t really like this kind of a music but I liked that you were putting more styles in your music. But there was less and less of the slamming brutal death metal in your music and you were adding more technical and groovy passages. What direction does KATALEPSY want to go in the future?

We never think about #hashtags before composing music. The songs live their own lives – they are born as they sound in us. One of us compose the whole song, not different parts or riffs, and only after that he shows it to the others. Then we compose. We try not to copy our previous songs – this is the reason why we compose new material very slowly: each note, each kick must be on the right place. Then we became better musicians and we can describes our emotions in wide spectrum. And this is why we use different modes and elements. From primitive rhymes to dark grim melodies, from bulldozer mid-tempo to high speed chainsaw. I can’t say you what will be next – we have some ideas for new songs but at first we must play plenty of GRAVENOUS HOUR songs.

You can tell that you work on your development a lot. I wonder how the new album´s songs were made, who did the riffs, etc. Do you work together in a rehearsal room or every person works alone and then you just put it together in one unit?

We separate our work on few stages. On the first, each of us works with his own songs at home, makes structures and main directions. After that he sends the song to the others and we arrange song and discuss the result. Only after that we begin to rehearse new song and do the last corrections. At first, we play it slowly, but with each rehearse it is done faster and faster… So, the preparation is much longer then the time we spend in the rehearsal room. But it is a good way how to understand all the details which you could lose during the rehearsal.

KATALEPSY was founded in 2003. How was the start of your band? Did you have any idols? What about the first concerts?

We set the year 2004 as our birthday because it was the year we played our first show. It is actually an ordinary and boring story, without UFO’s abductions or raising of the dead – as thousands others bands we found each other by internet and began to work. We chose the direction of classical brutal death (as Suffocation/Broken Hope) and combined it with the modern US-way death metal bands (as Devourment, Disgorge, Digested Flesh - DDD, hehe). We played our first shows in our native town, Moscow, and after that, little by little, we began to increase our territory. And finally, in 2008, we reached the Europe…


You play difficult, complicated music. You have to be precise and synchronic like a machine. How often does KATALEPSY play in a rehearsal room? And how do you approach to the playing itself? Are you a conscientious and meticulous band or do you choose the “punk attitude”? Some of your riffs are just very difficult, how do you work them on concerts? Do you have to simplify something sometimes so the live performance is possible?

We rehears 2 times a week by 3 hours. This is the law! And we try to play at homes as often as possible. Our drummer Eugene plays almost every day, he is a passionate drummer. We are very disciplinary band and we are very serious in everything related to our music. All of us have regular jobs, families, so we have no time for the “punk attitude’ – if we want to reach something, if we want to compose and play good songs we must be hard-workers.

In some reviews of GRAVENOUS HOUR I saw words like “techno death”, “technical” and now “difficult riffs”. But when we compose and perform music we don’t think about this. We just play death metal – and that´s it. And I’m very surprise that someone finds our music a little bit “technical”. And we play same music in rehearsals, shows and in the studio. If I don’t forget my parts of course, hehe!

You play for long 13 years. When you look back, you did a lot of work. Today you play by one of the best death metal labels Unique Leader Records, you have tours, play with famous bands. It looks like you achieved everything underground band can. Do you have any unfulfilled dreams?

The only one – I dream about a clip: not about play through video, but about theatrical clip – a movie about our music or with our music. With costumes, good light, make-ups, actors… I have a few ideas about screen play, but it would be very expensive. We can find a better way to throw away our money. Well, less fantastic dream is to play in the USA – and that is real. We´ll see what happens next.


KATALEPSY and me we both come from the former socialist countries so we had a little bit different policies than the west bands. The conditions death metal and metal had at the beginning were not very ideal. Do you even remember the first time you went abroad and what was the most shocking thing? Have you ever felt a disability or a different approach from the organizers, etc.? Me for example, when I saw the first German club I was in shock. The service, equipment and so on. It was so different from what we had in Czech Republic. Do you still feel there is a difference between the east and the west?

The first thing which stands out in the west Europe is the great number of adult metal fans and fans in advanced age. In Russia, metal is for teenagers. Then you graduate university and you “must” listen to “serious adult music” – pop, dance and others. The second one, you’re right, are clubs and metal bars. Clubs in Europe are much better and you have more of them, and we have no metal bars at all. We really fall in love in these places! Times passes but the differences are still differences – I don´t see any improvement in Russia in this way. It just gets worse. As for us we didn’t feel any discomfort in Europe. We feel ourselves as members of a large metal family.

You are from Moscow and you play extreme death metal. Your readers would certainly like to know how the death metal scene works in Russia. We only have a few information from medias about banning of BEHEMOTH and CANNIBAL CORPSE performance. Do you really have committee for concerts approval? Have you ever had any problems?

Metal is not popular music genre in Russia and this is the reason why we have no “scene” - just separated bands, scattered through the country. The number of death metal bands is very low in comparison with Germany. We don’t need banning – if you have bad clubs and no fans, the scene will be dead very soon by „natural causes”. We have no metal festivals and each year hundreds of metal diehard fans travel to Europe to visit Brutal Assault, Waken, and others festivals.

As for us, we have never had any problems with censorship or banning – maybe because we are not involved in politics or religions wars.

How about the Russian underground? You are a huge country so the tours must be very time consuming and it probably cost a fortune. How many people would go on a death metal concert in Russia? What about fans? Do they support you, buy CDs, merchandise, are they proud that the band from their country is so huge?

Yes, the distance between cities counts by hundreds of kilometers. Traveling by plane is very expensive, by train – very slow. This is the reason why we play more often in Europe than in Russia – if you spend your time and money it’s better to do it with comfort. The average number of visitors on death metal shows is near one hundred. If the band is from a foreign country it will be a little bit more. Of course, monsters as Cannibals or Nile have a good crowd. The t-shirts sales better than CDs because you can’t download it, haha! I know, this situation is similar all over the world. But we really don´t care – we play music for us, not to be a millionaires.

Do you have any favorite albums you want to share?

My music taste is not very that original: these are either icons of death metal (Suffo, Immo, Morbid Angel, Dying Fetus) or my favorites of the last 5-10 years (Decrepit Birth, Beyond Creation, Gorgasm). And I’m a fan of black metal – I recommend you the Polish bands (Mgla, Plaga, Medico Peste), but Norwegian are still on their feet too!


Do you know or listen any bands from the Czech Republic?

Of course, I have a large collection of CDs and there is a good amount of Czech bands. My favorites are Heaving Earth and Inferno. I listen to them very often and they are on my personal top. Unfortunately, I have never seen either of these bands on stage – this is really sad for me.

What are KATALEPSY´s plans for the next few months? Are you planning to go on some concert in the Czech Republic?

Right now we are preparing ourselves for the European tour (in September). After that we’ll play a few shows in Russia and then we´ll come back to the Czech Republic in the middle of October. I can’t lay down my cards right now, but one the shows will definitely be in Prague. And of course we are very proud to be a part of mighty Netherland Death Fest 2017 in March.

Thank you so much for the interview and I wish you a thousand of sold CDs, hundreds crazy fans and tons of good ideas. 

Thank you for being in touch! Support metal scene, buy CDs and merchandise, visit shows – and death metal never be dead! See you on the road, my friends!

Recenze/review - KATALEPSY - Gravenous Hour (2016)

úterý 30. srpna 2016

Recenze/review - DAWN OF DEMISE - The Suffering (2016)


DAWN OF DEMISE - The Suffering
CD 2016, Unique Leader Records

Escharotomie (provedení uvolňujících nářezů) je chirurgická technika k uvolnění komprese oblastí těla, postižených hlubokou popáleninou. Odpařením vody a tepelnou koagulací proteinů v kůži dochází ke zkrácení kolagenních fibril koria. V kombinaci s nastupujícím poúrazovým kolaterálním a generalizovaným edémem podkoží jsou utlačovány nejprve kapiláry, vény, později i artérie a dochází k ischemizaci a odumření postižených oblastí. Hlavní oblasti ohrožení jsou krk, oční víčka, končetiny a hrudník.

Podobným způsobem vás nařezá i nové album dánských brutálních death metalistů DAWN OF DEMISE. Tahle úderka do toho mlátí od roku 2003 a abych pravdu řekl, tak kvalita jejich alba má pro mě poměrně kolísavou tendenci. Pánové dokážou nahrát skvostné, hlavu rvoucí album, ale i totální propadák. Letos se miska vah mého hodnocení kloní spíše ke kladné straně. "The Suffering" je solidním počinem, i když na rovinu, že bych si trhal vlasy strachem, tak to zase ne. Každopádně, dobrých nápadů na novince najdeme dostatek, provedení je také dobré. Myslím, že fanoušek žánru si nebude příliš stěžovat.





DAWN OF DEMISE do toho dávají vše a to rovnou ve stylu starých dobrých DYING FETUS, SIX FEET UNDER, PROSTITUTE DISFIGUREMENT, ale cítím zde i valivější pasáže JUNGLE ROT. Potud je vše v absolutním pořádku. Problém nastává ve chvíli, kdy posloucháte album delší čas. Najednou vám začne vadit ne zase tolik výrazný zvuk, stereotypně laděné skladby i taková "obyčejná produkce". Nakonec jsem se propracoval k tomu, že o novince budu říkat - je to dobré album. Jen si nejsem zase tolik jistý, zda to v dnešní době stačí. Osobně bych přidal víc krvavých řezů, tlaku, špíny a temnoty. Jsem zkrátka spokojený, ale nic mě neposadilo vyloženě na zadek. Jak říkám, je to prostě dobré album.



sumarizace:

Albu možná chybí kousek nějakého neotřelého koření, nějaký lépe zapamatovatelný nápad. Kapela, pokud se chce dál vyvíjet a zlepšovat, by měla příště přeci jen trošku víc zapracovat na originalitě, možná i zajímavější produkci. Jinak ale nemám s deskou absolutně žádný problém. A to je možná trošku špatně. Skupina, jako by se trošku bála se odvázat, pustit se do něčeho nového, zajímavějšího. Uvidíme příště, třeba nás překvapí. Cesta, kterou si DAWN OF DEMISE  vytyčili a po níž jdou, není vůbec lehká, podobně znějících smeček je dnes deset na jednom uříznutém prstu. Jinak se ale jedná o velmi dobré, slušně poslouchatelné album, které vám nakope zadnice. Solidní, tradiční pojetí brutal death metalu, dobré nápady a uvěřitelné nasazené ale dělají z téhle desky hodně chutnou krmi. S nahrávkou tak nemám žádný zásadní problém. Všechno hezky odsýpá, má to drive i sílu. Jen tak dál! Velmi solidní album!


Asphyx says:

This album is lack of some piece of interesting spice, something more memorable idea. This band should work more on originality of themselves and maybe on their production if they want to be better and developed. But I have no other problems with this album. And maybe that´s the problem. The band seems to be afraid to go crazy and try something new, more interesting. We´ll see next time and maybe the band will surprise us. The road where these guys DAWN OF DEMISE go is not easy at all because there is more than 10 bands on every chopped finger which sounds similar. But this is a very good and easy to listen album which would kick your ass. Solid, traditional type of brutal death metal, good ideas and believable ideas makes this album very good as a tasteful meal. I don´t have any big problem with this album. Everything flows and it has a drive and power. Good job! Very solid album!


Tracklist:
01. Sadistic gratification
02. Destined to suffer
03. The suffering
04. Deride the wretch
05. The process of killing
06. Predation
07. Coercion of the victim
08. A malignant condition
09. Those who deserve my wrath
10. As the world dies
11. Deify the outrageous

Band:

Scott Jensen - Vocals Bjørn Jensen - Bass & Backing Vocals Martin Sørensen - Guitars Astór Palsson - Guitars Bastian Thusgaard - Drums

Recenze/review - SEWERCIDE - Immortalized in Suffering (2016)


SEWERCIDE - Immortalized in Suffering 
CD 2016, Unspeakable Axe Records

Ležím opuštěný v jedné staré jeskyni uprostřed divoké přírody. Ukryt před predátory hniji vlastním svědomím. Provází mě dehydratace, strach a ostatní nevratné procesy. Nahlodán červy, paralyzován smutkem. Ne, takhle jsem si odchod z tohoto světa nepředstavoval. Pohozený stranou, s pohledem vytřeštěným do tmy. Spadl jsem do téhle jámy, když jsem hledal další členy australského podsvětí - SEWERCIDE. Našel jsem je, akorát jsem byl silou jejich hudby sestřelen, nahlodán, opuštěn a do mé mysli se vloudil nekonečný chlad. Death/thrash v podání těchto maniaků je totiž návykový, jako nějaká přírodní droga. Po břiše mi leze krysa a její korálkovité oči nadšeně hledí do mých. Čeká, ona čeká, až zemřu, probleskne mi hlavou a z posledních sil zařvu do temnoty. Odpovědí je mi jen ozvěna, připomínající ďábelský smích.  




"Immortalized in Suffering" je nahlodávajícím materiálem ve stylu DEMOLITION HAMMER, SOLSTICE, DECEASED, ale i třeba takových SODOM a KREATOR. Jakoby při poslechu oživla nějaká stará mršina, kterou jsem se již dávno stal. SEWERCIDE mají skvěle zahnívající nápady a zasahují mě svými skladbami přímo do mého kornatějícího srdce. Tahle hudba je vhodná hlavně na archivní večery, ale myslím, že jí nepohrdne každý hledač reálného a pořádně rezavého death/thrashe. Umírání v australské pustině, jejíž sílu ve skladbách podvědomě cítím, je tak o hodně bolestivější, niternější, syrovější. Deska připomíná černého jedovatého hada, který se vám vplazí do nohavice u kalhot. Nejdřív vás omotá, uhrane a nakonec uštkne přímo to tepny. Tohle zlo bude znít v mém pokoji i hlavě ještě pěkně dlouho. Jděte a šiřte slávu jediného pravého a bezbožného death/thrash metalu! Album, které vás obrátí v prach!


sumarizace:

„Immortalized in Suffering“ je temným poselstvím z onoho světa. Pokud bychom hledali nějaké vyslance záhrobí, museli bychom zákonitě narazit na australské death metalisty SEWERCIDE. Fascinuje mě přístup, jakých uchopila kapela staré smrtící pořádky, přetransformovala je to dnešní doby a stvořila album, které připomíná rozzuřené monstrum. Peklo opravdu existuje! Novinka těchto maniaků je toho jasným důkazem. Narovnejte prašivé kosti do úhledných hromad, otevřete dveře do záhrobí a povolejte nemrtvé! Australští uctívači old school death/thrash metalu jsou opět zde! Řvou mocně, hlasitě a jejich hlas je podobný samotné Bestii. Skvělé nápady, temná a zlá atmosféra, naléhavost, dravost. Tohle všechno dělá z posledního CD SEWERCIDE absolutně zahnívající záležitost. Album bylo nahráváno snad někde v podzemí, v opuštěných chodbách vedoucích do obrovské márnice. Old school death/thrash metal, který vás na věky prokleje! Smrt je při poslechu velmi blízko! Zlo přichází. Excelentní nahrávka!

Asphyx says:

„Immortalized in Suffering“ is a dark message from the world beyond. If you were looking for delegate from the world beyond you would have to find these Australian death metal band SEWERCIDE. I am fascinated by their attitude – they hold the old deadly orders transformed them into today´s world and made an album which sounds like an angry monster. The Hell is real! This album proves it. Line up your ashy bones into neat lumps, open the doors into the world beyond and call the undead! These Australians which worship old school death/thrash metal are back! They are screaming so powerfully and loudly! Their voice is like the Beast itself. Great ideas, dark and cruel atmosphere, immediacy, drive. This is what makes the new album by SEWERCIDE something absolutely mouldy. The album was recorded in the underground in abandoned halls which lead into an enormous dead house. Old school death/thrash metal which will curse you forever! The Death is very close when you listen to this album! The evil is coming. Excellent record!


Tracklist:
01. For Those About To Rot
02. A Dying Dream
03. Snares Of Carnality
04. Interlude In Agony
05. Acrimoniously Disharmonized
06. Pierced With Sentient Trepidity
07. Megalithic Tomb
08. Infinifixion
09. Eternal (In Spirit)

TWITTER