 |
| My Lament |
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
BLUES FOR THE REDSUN
ET MORIEMUR
sobota 24. září 2016
Photos - PATIOR ERGO SUM - MY LAMENT, ET MORIEMUR, BLUES FOR THE REDSUN - club Divadlo pod Lampou, Plzeň - 23. 9. 2016
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
BLUES FOR THE REDSUN
Recenze/review - DOOMCULT - End All Life (2016)
DOOMCULT - End All Life
CD 2016, vlastní vydání
Bylo objevené nové skupenství. Jedná se o krystalickou temnotu, obestřenou smutkem. Stalo se tak jednoho srpnového rána, když jsem brouzdal svým přehrávačem v tramvaji. Ranní obloha se nechtěla rozloučit s nocí a v jedné šeré ulici na mě pod korunami stromů dopadla neskutečná tíha v podobě alba/prvotiny holandského smutkaře J.G. Artse. Jmenuje se "End All Life" a je překapanou tesknotou, studenou odpovědí na slunce, odvráceným, plouživým strachem. DOOMCULT, tak říká svému projektu a myslím, že jméno přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Jestliže jste byli kdysi postiženi pomalými melodiemi a občas na vás leze bezdůvodná tíseň, tak potom je pro vás tahle novinka přímo určená.
Bylo objevené nové skupenství. Jedná se o krystalickou temnotu, obestřenou smutkem. Stalo se tak jednoho srpnového rána, když jsem brouzdal svým přehrávačem v tramvaji. Ranní obloha se nechtěla rozloučit s nocí a v jedné šeré ulici na mě pod korunami stromů dopadla neskutečná tíha v podobě alba/prvotiny holandského smutkaře J.G. Artse. Jmenuje se "End All Life" a je překapanou tesknotou, studenou odpovědí na slunce, odvráceným, plouživým strachem. DOOMCULT, tak říká svému projektu a myslím, že jméno přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Jestliže jste byli kdysi postiženi pomalými melodiemi a občas na vás leze bezdůvodná tíseň, tak potom je pro vás tahle novinka přímo určená.
Pokouším se tenhle doom metalový skvost prosypat dlaněmi, ale pokaždé mi proteče, je svým způsobem neuchopitelný a přesto drsný, syrový a zanechává mi na mé černé duši hluboké rýhy. Občas se v undergroundu ukáží kapely, které si budete pamatovat navěky. DOOMCULT patří mezi ně. Debutové album, které je smutné jako návštěva márnice, se opravdu povedlo. Při poslechu na mě dýchá studená věčnost opuštěných hřbitovů, skladby mi pronikají pod kůži, hezky pomalu, až se dostanou do kostí, kde způsobí pomalou zástavu srdce. Doom metal v tomto provedení si nechám vždy líbit. Konec je tak blízko! Vydejme se na dlouhou pouť oním světem. Potkáme duše svých předků a uvědomíme si, že i cesta může být cíl. Vydařeně smutná záležitost!
sumarizace:
Doom metal v podání holandských DOOMCULT je velmi smutný. Mistr J.G. Arts přesně vystihl náladu nekonečných procházek mezi náhrobky. Všude je smutek, tma a smrt. Z desky je cítit obrovské nadšení pro záhrobí. Nálada je pochmurná, skladby monumentální a bolestivé. Nechce se mi ani věřit, že je to první album kapely. Beru CD do ruky čím dál tím častěji a rád se nechávám unášet pomalými tóny "End All Life". Venku zase mrzne a do našich duší vstupuje nekonečná temnota. Album, které vám probodne srdce kouskem ledu!
Asphyx says:
Doom metal made by Dutch DOOMCULT is very sad. Mr. J.G. Arts exactly described the mood of endless walks among the tombstones. There is sadness, darkness and death everywhere. You can feel huge enthusiasm for the dead on the album. The mood is somber songs are monumental and painful. I can't even believe that this is the first album of the band. I take the CD to my hand more and more often, and I let me be carried by "End All Life." Outside it freezes again and the darkness is coming into our souls. The album, that will pierce your heart with a piece of ice!
Tracklist :
1. Angel
2. Master
3. Ravens
4. Wrath
5. Hammer
6. Dawn
7. End All Life
1. Angel
2. Master
3. Ravens
4. Wrath
5. Hammer
6. Dawn
7. End All Life
J.G. Arts Vocals, All instruments
Recenze/review - HARM - October Fire (2016)
HARM - October Fire
CD 2016, Battlegod Productions
Jsi hnusnej jako Bůh! Mám chuť často vykřičet do světa. To když se ploužím v pátek z práce, naporcován lidskou blbostí a tupostí na malé kousky. Určitě ten pocit znáte. Únava prostoupí celé vaše tělo, lidi vám smrdí a hledáte jen tiché místo v ústraní, kde byste složili své ostatky. Přijdu domů, vypiji hektolitr kafe, abych neusnul a pak hledám CD, kterým bych si spravil tu měděnou pachuť v ústech. Co byste řekli na norský thrash? Přehrabuji hromadu promo alb a nejednou na mě vyskočí žluto - hnědo - zelený obal kapely HARM. Zapátrám po internetu, abych si doplnil informace. Jedná se teprve o první počin i naše společné setkání a tak jsem hodně zvědavý. Zapínám play a veškerá únava i stres ze mě padá někam do propadliště minulosti.
Jsi hnusnej jako Bůh! Mám chuť často vykřičet do světa. To když se ploužím v pátek z práce, naporcován lidskou blbostí a tupostí na malé kousky. Určitě ten pocit znáte. Únava prostoupí celé vaše tělo, lidi vám smrdí a hledáte jen tiché místo v ústraní, kde byste složili své ostatky. Přijdu domů, vypiji hektolitr kafe, abych neusnul a pak hledám CD, kterým bych si spravil tu měděnou pachuť v ústech. Co byste řekli na norský thrash? Přehrabuji hromadu promo alb a nejednou na mě vyskočí žluto - hnědo - zelený obal kapely HARM. Zapátrám po internetu, abych si doplnil informace. Jedná se teprve o první počin i naše společné setkání a tak jsem hodně zvědavý. Zapínám play a veškerá únava i stres ze mě padá někam do propadliště minulosti.
Z reproduktorů se na mě vyhrne pravověrný, poctivě zahraný thrash metal ve stylu starých SODOM, KREATOR, BLOOD TSUNAMI, SLAYER. Navíc jsou přidány odkazy třeba na takové moderněji znějící DEW - SCENTED. Přidávám pomalu volume a po počáteční skepsi si říkám, že celé album "October Fire" má něco do sebe. Zaujmou mě refrény i pomalejší pasáže a soustředím se pozorněji. Volím polohu starého thrashera připraveného na mosh-pit, který následně opravdu provedu. Má to grády, má to sílu, má to drive. Nic převratného, ani objevného, ale takhle v pátek po šichtě se jedná o velmi osvěžující záležitost.
Pro metalové rádoby intelektuály to bude asi málo propracované a progresivní, ale já momentálně na složitější muziku nemám náladu. HARM nahráli tradiční, klasickou thrashovou desku, která má v sobě kus pravého shnilého srdce - a toho si cením vždy nadevše. Budu tuhle partu vést určitě dále ve svém undergroundovém hledáčku. Album "October Fire" mě rozhodně zajalo, strhlo na svou stranu a mohu jej jen a jen doporučit všem hledačům reálné muziky.
sumarizace:
Norští HARM jsou na své novince ostří jako břitva. Přinášejí nám devět skladeb, které vás přenesou do starých thrashových časů. Album se poslouchá velmi dobře a i když se nejedná o nic nového, řeže pěkně. Proti hudbě v tomto provedení nemám žádných námitek a doporučil bych ji všem thrashovým maniakům. Ve skladbách je doslova napěchována energie a rebelství. Masakr, mosh-pit, thrash! Za mě palec nahoru!
Asphyx says:
Norwegian HARM are on their news as sharp as razor. They bring us nine songs that will take you to the old thrash times. The album is very well for listening and although there is nothing new, it cuts nice. I have no objection against music in this interpretation and I would recommend it to all thrash maniacs. The songs are packed with energy and rebellion. The massacre, mosh-pit, thrash! For me, thumbs up!
TRACKLIST:
1. Devastator
2. Executioner
3. Trying to Grow Wings
4. October Fire
5. Kill the King
6. Shadow and the Slave
7. Red Stone Souls
8. In These Moments
9. Bad Omen
1. Devastator
2. Executioner
3. Trying to Grow Wings
4. October Fire
5. Kill the King
6. Shadow and the Slave
7. Red Stone Souls
8. In These Moments
9. Bad Omen
band:
Steffan Schulze - Bass/Vocals/Guitar Nicolay Johnsen - Lead Guitar Kevin Kvaale - Drums
pátek 23. září 2016
Recenze/review - SOMNUS AETERNUS - Exulansis (2016)
SOMNUS AETERNUS - Exulansis
CD 2016, Epidemie Records
Kaleidoskop, česky krasohled, je dětská hračka, která pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek nebo skleněné kuličky vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.
A teď si představte, že koukáte do kaleidoskopu, který má skla zbarvená do tisíce odstínů černé barvy. Přesně takové nálady ve mě vyvolává novinka českých doomařů SOMNUS AETERNUS "Exulansis". Šestice skladeb, rozprostřených do necelých 53 minut, je plná lidského soužení, smutku a chladu. "Kde krvácí nevinnost" - to má kapela uvedené jako své moto v titulku webových stránek. Podepisuji a stvrzuji! Když jsem si desku pouštěl poprvé, lekl jsem se, byl jsem totiž náhle na lesní cestě, zavalený sněhem. Právě jsem našel kapky krve, rozházené ledabyle v tom bílém studeném prachu. Bylo na čase přidat hlasitost, zatáhnout závěsy na oknech a naplnit se tmou. Doom metal se rozezněl mezi betonovými stěnami a já na zdech najednou viděl černobílé záznamy z pohřbů.
Kaleidoskop, česky krasohled, je dětská hračka, která pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek nebo skleněné kuličky vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.
A teď si představte, že koukáte do kaleidoskopu, který má skla zbarvená do tisíce odstínů černé barvy. Přesně takové nálady ve mě vyvolává novinka českých doomařů SOMNUS AETERNUS "Exulansis". Šestice skladeb, rozprostřených do necelých 53 minut, je plná lidského soužení, smutku a chladu. "Kde krvácí nevinnost" - to má kapela uvedené jako své moto v titulku webových stránek. Podepisuji a stvrzuji! Když jsem si desku pouštěl poprvé, lekl jsem se, byl jsem totiž náhle na lesní cestě, zavalený sněhem. Právě jsem našel kapky krve, rozházené ledabyle v tom bílém studeném prachu. Bylo na čase přidat hlasitost, zatáhnout závěsy na oknech a naplnit se tmou. Doom metal se rozezněl mezi betonovými stěnami a já na zdech najednou viděl černobílé záznamy z pohřbů.
Koukám do černého krasohledu a slyším z desky kousky inspirací z MY DYING BRIDE, ale i části extravagantních PHLEBOTOMIZED, snad lehkost OPETH, ale i zemitost blackových. NEGURA BURGET. Samozřejmě, s vlastním smutně tmavým vyzněním. Pár (ale opravdu jen pár) hluchých míst jsem také nalezl, ale nikdy to nenarušilo mou pozornost natolik, abych pustil svoji soustředěnost z uzdy. Celkově mě "Exulansis" velice příjemně překvapila. Minulé album "On the Shores of Oblivion" mě totiž v roce 2012 příliš nebavilo. Za moji skromnou maličkost si troufám tvrdit, že SOMNUS AETERNUS se novinkou vyhoupli nejen mezi českou doomovou šlechtu. Pro poslech sice musíte mít hlavu otevřenou a uši nasměřované do smutných melodií, ale hudba zde přesahuje i do jiných (rockových, blackových, progresivních) žánrů, spokojeni by tak mohli být i ostatní. Nutno zmínit i krásný obal a plně studený zvuk.
Podobná alba jdou vlastně hrozně těžce popsat slovy. Jsou až příliš éterická, vznešená a neuchopitelná. Některé posluchače můžou odradit příliš dlouhé skladby, jiné zase nekonečné rytmy, ale vězte, že když se naladíte na smutek, bude vám také přáno. Osobně také musím mít na podobnou hudbu náladu. SOMNUS AETERNUS jsou zpočátku trošku nepřístupní a nelze je zase tak lehce vstřebat. Dejte jim čas, doom metal musí v přehrávačích doslova dozrát. Novinka to jen dokazuje.
Až vás někdo jednou zraní, bude vám těžko a deprese zaklepou na dveře, mohu vám "Exulansis" jen a jen doporučit. Smutek má stejně jako pohled do kaleidoskopu hodně podob, je temně pestrý, vážný, naléhavý, podobně jako hudba SOMNUS AETERNUS. Tahle kapela ví moc dobře, o čem je doom metal!
sumarizace:
Představte si, že koukáte do kaleidoskopu, který má skla zbarvená do tisíce odstínů černé barvy. Přesně takové nálady ve mě vyvolává novinka českých doomařů SOMNUS AETERNUS "Exulansis". Šestice skladeb, rozprostřených do necelých 53 minut, je plná lidského soužení, smutku a chladu. "Kde krvácí nevinnost" - to má kapela uvedené jako své moto hned v titulku webových stránek. Podepisuji a stvrzuji! SOMNUS AETERNUS vydali album, které je temně pestré, vážné, naléhavé. Novinka mi připomíná procházku zimní krajinou. Sníh je zbarvený čerstvou krví. Za moji skromnou maličkost si troufám tvrdit, že SOMNUS AETERNUS se letošním albem vyhoupli nejen mezi českou doomovou šlechtu. Pro poslech sice musíte mít hlavu otevřenou a uši nasměřované do smutných melodií, ale hudba zde přesahuje i do jiných (rockových, blackových, progresivních) žánrů, spokojeni by tak mohli být i ostatní. Nutno zmínit i krásný obal a plně studený zvuk. Tahle kapela ví moc dobře, o čem je doom metal! Skvěle!
Asphyx says:
Imagine you are looking into a kaleidoscope which has glass pieces in thousands shades of black colour. This is the feeling the new album, by the Czech doom band SOMNUS AETERNUS called “Exulansis”, creates in me. There are six songs in 53 minutes and the album is full of the human distress, sadness and cold. “Where the innocence bleeds” is this band´s quote which is written on their webpage. I have to agree! SOMNUS AETERNUS released an album which is darkly colourful, serious and urgent. While listening to this album I feel like walking in the winter wonderland. Snow is red from blood. I personally think that SOMNUS AETERNUS moved to the Czech doom nobility with their new album. Although you have to be open minded while listening and your ears should be directed to sad melodies, this music extends to the other (rock, black, progressive) genres. So I think the rest of you could be satisfied. I should mention the beautiful cover and the absolutely freezing sound. This band knows what the doom metal is about! Great!
- Zen and the Demise
- Insecure Pawn
- Frostbound
- Path Through Oblivion
- Reaching the Anattá
- VI
Sestava:
- Wohma - kytary
- Insomnic - zpěvy
- Čed - baskytara, klávesy, vokály
- Tomáš Vaverka - bicí
- Kubýk - kytary
Rozhovor - COUNTESS - Studený black metal z Holandska!
Rozhovor s holandskou black metalovou skupinou COUNTESS.
- odpovídal Orlok.
přeložila Duzl, děkujeme!
Ave COUNTESS! Právě
sedím venku na terase v jedné restauraci. Je léto a slunce pálí. Přesto mi
je z vaší letošní novinky „Fires of Destiny“ zima. Poslouchám ji stále
dokola a říkám si, že se opravdu hodně povedla. Jaké máš pocity z nové desky
ty? A co na ní říkají fanoušci, jaké jsou recenze a jak fungují skladby na
koncertech?
Nazdar Jakube, především je fajn slyšet,
že si užíváš naše nové album. Vložili jsme do této nahrávky spoustu práce a
sami jsme s ní docela spokojeni. Reakce fanoušků a kritiků jsou zatím opravdu
dobré. Nové nahrávky byly přijaty také s nadšením na akcích, které jsme hráli
po vydání alba a kde jsme zahráli tři až čtyři nové skladby.
Na novince mě doslova
fascinuje propojení ostrých riffů s klávesami. Jak vlastně nový materiál
vznikal? Zajímá mě, jakým způsobem COUNTESS tvoří? Podle dostupných informací
je pod všemi nástroji podepsán Orlok. Zúčastňují se i ostatní? Chápu kytary,
ale co bicí?
Pravda, v
minulosti jsem na několika nahrávkách nahrál všechny nástroje, ale nové album
bylo nahráno v plné sestavě: já – zpěv,basa, Zagan – kytara a Mortüüm – bicí. Pokud jde o tvůrčí proces,
tak všechen materiál napsal Zagan a já. Tentokrát jsme většinu skladeb psali
společně a proběhlo to naprosto hladce. Když byly všechny skladby dokončené,
nahráli jsme dema a jakmile je měl i bubeník, začali jsme zkoušet nové skladby.
Bubeník byl zahrnut samozřejmě také v tomto procesu, složil si vlastní party.
Texty na „Fires of
Destiny“ jsou velmi zajímavé a propracované. Jsou o historických tématech, o
antikřesťanství, satanismu. Kde bereš pro texty inspiraci a o čem pojednávají
na nové desce? Skládáš hudbu na texty nebo volíš opačný postup?
Inspirace pro mé texty přichází opravdu ze
všech stran: knihy které jsem přečetl, filmy, které jsem shlédl, ale také z vlastních
životních zkušeností a myšlenek o životě obecně. Dávám přednost psaní hudby a
textu více či méně současně. Tímto způsobem se dá získat lepší propojení mezi
textem a hudbou. Občas mám hudbu a teprve potom píšu text nebo naopak, ale
raději to dělám současně. Co se týče nového alba, myslím, že má zajímavé texty
pokrývající širokou škálu témat. “Runenlie” vypraví příběh o Odinovi a runách,
úvodni skladba je typický historický
text o bitvě u Vídně roku 1683, “Rise Of The Horned” je staromódní black metalový
text o povstání Antikrista, jak je popsáno ve Zjevení.
Vždycky jste měli
zajímavé obaly. Kdo je autorem předlohy pro „Fires of Destiny“ a jak jste
vlastně tento motiv na album vybírali?
Obal nového alba je obraz ze 17. století
od Vlámského malíře, jehož jméno je Pauwel Castells a vykresluje bitvu u Vídně.
Vztahuje se k úvodní skladbě, což je důvod proč jsme si jej vybrali.
Hrajete od roku 1992.
To je na kapelu pěkně dlouhá doba. Dalo by se říct, že jste se stali legendou.
Jaké byly vaše začátky? Jak vlastně skupina vznikla a co byl první impuls
k tomu, začít hrát black metal?
Byli jsme jen parta mladých kluků, kteří
milovali metal a chtěli ho sami taky hrát. Myslím, že stejně tak jako i mnoho dalších. A tenkrát, když jsme začínali s blackem, tak všechny ty
nové kapely z Norska a i odjinud, které jen imitovali tento styl byly stále
oblíbenější. Neměli jsme vůbec rádi tenhle moderní styl a chtěli jsme vytvořit
pravý black metal tak, jak jsme ho cítili, měl být špinavý, syrový, jednoduchý
a bez komerce. Nemysleli jsme si, že tenhle "nový black metal” byl opravdu black metal nebo dokonce metal, když už na to přijde.
Dominantním nástrojem
tvorby COUNTESS jsou klávesy. Musím říct, že perfektně dotvářejí studenou a
„smutnou“ atmosféru. Podle mě je hrozně těžké se na tenhle nástroj naučit.
Studoval jsi někde hru na varhany? Máš nějaké hudební vzdělání?
No, neřekl bych,
že klávesy jsou dominantní v našem zvuku, ale jsou jeho nedílnou součástí, to
je pravda. To je důvod, proč je používáme i naživo. Skladby bez kláves prostě
nezní tak, jak by měly znít. Nemyslím si, že hraní na klávesy je hrozně těžké,
ve skutečnosti si myslím, že je to mnohem jednodušší, než hrát na kytaru, ale
to je jen moje osobní zkušenost, pro někoho jiného to může být jinak. Nikdy
jsem se neučil na varhany nebo cokoliv jiného hrát, naučil jsem se hrát na
klávesy sám, stejně tak jako na kytaru. Vzdělávám se sám, znáš to, čtu knihy o
teorii hudby atd….
Ještě minulé album
vyšlo u labelu Barbarian Wrath. Letošní desku ale už vydáváte vlastním
nákladem. Proč vlastně? Nebyli jste s prací labelu spokojeni?
Ne, s Barbarian Wrath jsme byli vždy velmi
spokojeni a pořád mají naši naprostou podporu. Jen jsme cítili, že nastal čas,
aby jsme veškeré záležitosti týkající se kapely vzali do vlastních rukou.
Dostali jsme i nabídky od jiných vydavatelství, ale poslali jsme je ke dnu,
protože jsme to prostě chtěli udělat sami.
Z tvorby
COUNTESS je cítit inspirace slavnými BATHORY. Které jejich album máš nejraději?
Quorthon zemřel v roce 2004. Setkal ses s ním někdy?
To je těžká otázka. Myslím, že druhé až
páté album Bathory jsou kvalitou hodně, ale hodně blízko u sebe, každé svým
vlastním způsobem. Pokud budu muset vybrat jen jedno album, tak moje oblíbené
je pravděpodobně “Blood Fire Death”, protože má prvky jak časného, tak i
pozdnější zvuku a je to tedy pravděpodobně nejkomplexnější album Bathory. A ne,
s Quarthonem jsem se nikdy nesetkal.
Jste z Nizozemí
a hrajete black metal od roku 1992. Přiznám se, že zrovna moc blackových kapel
z vaší země neznám. Mám Holandskou zafixované hlavně jako death metalovou
velmoc. Jsou vůbec ještě nějaké? A jak vnímají vaši tvorbu nizozemští fanoušci?
Přeci jen, Nizozemí není Norsko.
V Holandsku byly vždy black metalové
kapely, počínaje pravděpodobně NECRO SCHIZMA, kteří vydali svoji nahrávku “Erupted Evil” v roce
1989. Rovněž počátek Asphyx měl docela black metalovou atmosféru a to zejména
na jejich nahrávce “Crush The Cenotaph” ( také z roku 1989). Samozřejmě tehdy ,
než začala tzv. “druhá vlna”, nebylo moc rozdílů mezi death metalem a black
metalem. Řekl bych, že v současnosti z dobrých black metalových holandských
kapel stojí za zmínku CULTUS a INFINITY.
Zpočátku s tebou
hrával na kytaru Zenon. Pátral jsem různě po internetu, ale nenašel jsem o něm
moc informací. Jak dlouho jste spolu hráli a co se s ním pak stalo? Proč
vlastně odešel od kapely?
No, nehráli jsme spolu moc dlouho, ve
skutečnosti si myslím, že jediný případ, kdy jsme spolu hráli bylo, když jsme
nahráli první album. Krátce poté ztratil zájem o kapelu a pokud vím, tak už se
v hudbě nikdy více neangažoval. To platí pro většinu lidí, kteří byli v kapele
na počátku, pokud já vím.
Hlavní postavou
COUNTESS jsi ty, Orloku. Vystupujete ale i naživo. Jak to funguje? Máš stálé
členy kapely nebo si „najímáš“ muzikanty? Mluvíš hodně do toho, jak tví
kolegové hrají skladby, které jsi ty složil?
Pravda, COUNTESS jsem nějakou dobu dělal
sám, ale v té době kapela nehrála naživo. Když jsme se v roce 2014 vrátili na
scénu, měli jsme znova kompletní sestavu. Od té doby jsme znovu skutečně
kapela. Samozřejmě, že očekávám od členů v kapele, že budou hrát skladby tak,
jak by měly být, ale to neznamená, že nemohou mít nějaký vliv.
Jak to vlastně mají
COUNTESS s koncertováním? Hraješ rád své skladby naživo? Máš raději velké
festivaly nebo malé, komornější kluby?
Samozřejmě rádi hrajeme naše skladby živě.
Užíváme si obojí, jak hraní na festivalech, tak i v malých klubech. Jsou to
velmi rozdílné zkušenosti, ale jsou skvělé. Například před dvěma lety jsme
hráli na velkém festivalu “Under the black Sun” který se koná v lese, což bylo
něco opravdu mimořádného. Ale když jsme letos vydali naše nové album, udělali
jsme jen malý koncert k propagaci alba v hospodě, kde mohlo být tak 50 lidí a to
bylo taky super.
Co chystají COUNTESS
v nejbližších měsících? Můžeme se těšit třeba na nějakou šňůru
k novému albu?
Udělali jsme pár
koncertů po vydání alba, ale celé tour nemáme v plánu. Pravděpodobně ještě
přibude několik samostatných koncertů. Náš příští koncert je v říjnu ve Finsku
- Tampere Black Mass II.
Děkuji moc za
rozhovor. Přeji vám, aby se nové album dobře prodávalo a doufám, že vás uvidím
brzy někde na koncertě. Ať se vám daří co nejlépe.
