 |
| Tortharry |
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
FATA MORGANA
CONGENITAL ANOMALIES
TORTHARRY
sobota 1. října 2016
Photos - TORTHARRY, FATA MORGANA, CONGENITAL ANOMALIES - Music club Kalikovák, Plzeň - 30. 9. 2016
author of photos – Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
FATA MORGANA
Recenze/review - VENDETA - Failure of Humankind (2016)
VENDETA - Failure of Humankind
CD 2016, Support Underground
Vendeta je krevní mstou, odplatou za vraždu, urážku a nebo křivku. VENDETA je také slovenská thrash metalová úderka, která se letos rozhodla nás zničit sedmi skladbami, narvanými stylovou oddaností, nadšením i totálním nasazením. Nečekejte nic nového, jedná se spíš o znovu přehrané staré postupy slavných kapel, ale energie je zde doslova návyková. Ostré riffy, vypjatý vokál, sóla, která koušou jako vzteklý pes. Slováci do toho řežou hlava nehlava a výsledkem je velmi dobře poslouchatelný materiál, který je určen pro všechny příznivce džínových bund, nášivek a třepajících hlav. Je to underground v tom nejlepším slova smyslu. "Failure of Humankind" je jako děs v očích řidiče, který se řítí do betonové stěny.
Vendeta je krevní mstou, odplatou za vraždu, urážku a nebo křivku. VENDETA je také slovenská thrash metalová úderka, která se letos rozhodla nás zničit sedmi skladbami, narvanými stylovou oddaností, nadšením i totálním nasazením. Nečekejte nic nového, jedná se spíš o znovu přehrané staré postupy slavných kapel, ale energie je zde doslova návyková. Ostré riffy, vypjatý vokál, sóla, která koušou jako vzteklý pes. Slováci do toho řežou hlava nehlava a výsledkem je velmi dobře poslouchatelný materiál, který je určen pro všechny příznivce džínových bund, nášivek a třepajících hlav. Je to underground v tom nejlepším slova smyslu. "Failure of Humankind" je jako děs v očích řidiče, který se řítí do betonové stěny.
VENDETA to valí převážně v rychlých rytmech, je surová, nekompromisní a plně oddaná základním myšlenkám thrashe. Ne, album to není dokonalé, ale misku vah na kladnou stranu převáží sršící a elektrizující náboj, který je ze skladeb cítit. Možná zpěv, ten je v některých pasážích lehce nepříjemný nebo produkce, kterou bych si dovedl představit špinavější a víc neučesanou, ale jako celek mě novinka slovenských maniaků baví. Kapela ctí stejné tradice jako já a tak nemám s albem žádný větší problém. Na nějaké svatořečení to samozřejmě není, ale kope to slušně. Zdá se, že se máme i do budoucna na co těšit. Dobrá thrashová práce!
sumarizace:
VENDETA jsou přesně tou kapelou, ke které se můžete postavit dvěma způsoby. Buď je rovnou odsoudíte jako kopii starých klasických thrash metalových desek a nebu přistoupíte na jejich hru. Jako příslušník old school thrash metalové legie se mi novinka "Failure of Humankind" líbí. Oceňuji jak nasazení, tak jednotlivé špinavé nápady. Tohle je underground přesně podle mého gusta. Oblečte si džínové bundy, zavzpomínejte na dobu svého mládí a přidejte hlasitost na svém přehrávači. Pokud ještě stojíte v klidu, pak není něco v pořádku. Na tuhle muziku se musí pařit, házet hlavou a skákat v mosh-pitu. Představuji si zaplivaný undergroundový klub, narvaný k prasknutí a na pódiu VENDETA. Sem tahle muzika patří a tady se cítí nejlépe. Old school thrash metal, který vám nakope zadky!
Asphyx says:
VENDETA is the band which you can see in two possible ways. First, you judge them as a copy of old and classic trash metal records. Or second, you accept their game. As a person who likes old school trash metal league I like this new album "Failure of Humankind". I appreciate the appointment and all of the dirty ideas. This is the underground which I like. Put on your denim jackets, remember the old good times and turn up the volume on your music players. If you yet stay still, something is wrong. You have to be wild while listening to this music, flip your head and jump in mosh-pit. Let me introduce you a dirty underground club which is full of people and there is VENDETA on the stage. This music belongs in here and it feels right. Old school thrash metal which will kicks your asses.
tracklist:
01. Contagion
02. Bloodthirsty Beasts
03. Suicide of Murderer
04. Madness of Sleep
05. Children´s Predators
06. Painful Desicion
07. The Failure of Humankind
band:
Jano Burda - Vocals/Rhytm guitar
Tomáš Kobida - Lead guitar
Martin Mariak - Bass
Juraj Čanády - drums
Recenze/review - BLACK LIGHT - Name of the One (2016)
BLACK LIGHT - Name of the One
CD 2016, Support Underground
Když otevřete nové CD slovenských thrash metalistů BLACK LIGHT, pod samotným nosičem je ukrytý obrázek panenky, kterou si budete pamatovat až do smrti. Nevím proč, ale působí na mě až hororovým dojmem. Probírám se dál obalem a souhlasně pokyvuji hlavou. Takhle nějak by to mělo vypadat, přátelé. Fotky krásně doplňují anglické texty a všechno sedí i s modrým obalem tak nějak ve vzájemné symbióze. Pomalu se dostávám k hudbě, vkládám album do přehrávače a čekám s napětím, co přijde. Vyhrne se na mě klasický thrash, okořeněný death metalovými i heavy prvky. Postupy jsou, zdá se, dopředu jasně dané. Nicméně, z nahrávky doslova sálá energie a nadšení. Dokonce i ta panenka uvnitř obalu kývá souhlasně do rytmu hlavou.
Když otevřete nové CD slovenských thrash metalistů BLACK LIGHT, pod samotným nosičem je ukrytý obrázek panenky, kterou si budete pamatovat až do smrti. Nevím proč, ale působí na mě až hororovým dojmem. Probírám se dál obalem a souhlasně pokyvuji hlavou. Takhle nějak by to mělo vypadat, přátelé. Fotky krásně doplňují anglické texty a všechno sedí i s modrým obalem tak nějak ve vzájemné symbióze. Pomalu se dostávám k hudbě, vkládám album do přehrávače a čekám s napětím, co přijde. Vyhrne se na mě klasický thrash, okořeněný death metalovými i heavy prvky. Postupy jsou, zdá se, dopředu jasně dané. Nicméně, z nahrávky doslova sálá energie a nadšení. Dokonce i ta panenka uvnitř obalu kývá souhlasně do rytmu hlavou.
BLACK LIGHT vyznávají devadesátkový a osmdesátkový metal v jeho jadrnější podobě. Albu se nevyhnula trošku nevýrazná produkce a někomu by mohl vadit i vokál. Jenže přátelé, o tomhle to tady vůbec není. Podobná hudba patří do klubu, kde budou tančit holky na stole v nekonečném mosh-pitu, fanoušci budou skákat z pódia a pivo poteče proudem. Poslouchám dál a říkám si, že by to chtělo občas trošku víc kopnout do vrtule, okořenit skladby něčím ostřejším. Některé nápady jsou přeci jen poněkud nevýrazné. Všechno zkrátka nadšením a energií dohnat nejde. Jedná se ale o první počin kapely a tak by se slušelo přivřít oči i uši. BLACK LIGHT svoji novinkou určitě neobrátí kola thrash metalových dějin, ale já mám podobné kapely rád. Jsou to právě ty drobné nedokonalosti, které dělají muziku živou. Košičtí se mi nejvíc líbí v melodičtějších pasážích, rubanice jsou si navzájem možná až moc podobné.
sumarizace:
Albu možná chybí kousek nějakého neotřelého koření, nějaký lépe zapamatovatelný nápad. Kapela, pokud se chce dál vyvíjet a zlepšovat, by měla příště přeci jen trošku víc zapracovat na originalitě, možná i zajímavější produkci. Jinak ale nemám s deskou absolutně žádný problém. A to je možná trošku špatně. Skupina, jako by se trošku bála se odvázat, pustit se do něčeho nového, zajímavějšího. Uvidíme příště, třeba nás překvapí. Cesta, kterou si BLACK LIGHT vytyčili a po níž jdou, není vůbec lehká, podobně znějících smeček je dnes deset na jednom uříznutém prstu. Jinak se ale jedná o velmi dobré, slušně poslouchatelné album, které vám nakope zadnice. Solidní, tradiční pojetí thrash/death metalu, dobré nápady a uvěřitelné nasazené ale dělají z téhle desky hodně chutnou krmi. S nahrávkou tak nemám žádný zásadní problém. Všechno hezky odsýpá, má to drive i sílu. Jen tak dál! Velmi solidní album!
Asphyx says:
This album is lack of some piece of interesting spice, something more memorable idea. This band should work more on originality of themselves and maybe on their production if they want to be better and developed. But I have no other problems with this album. And maybe that´s the problem. The band seems to be afraid to go crazy and try something new, more interesting. We´ll see next time and maybe the band will surprise us. The road where these guys BLACK LIGHT go is not easy at all because there is more than 10 bands on every chopped finger which sounds similar. But this is a very good and easy to listen album which would kick your ass. Solid, traditional type of thrash/death metal, good ideas and believable ideas makes this album very good as a tasteful meal. I don´t have any big problem with this album. Everything flows and it has a drive and power. Good job! Very solid album!
Tracklist:
01. Muselmanner 3:50
02. Locked 2:39
03. Name of the One 3:33
04. Breeze (18:49) 4:05
05. Rain 3:51
06. Indecisive Face 2:25
07. Under Cage 2:27
08. When? 3:44
Band:
Matúš Mlích, Marek Železník, Patrik Šedo
Texty: Martin "Wevo" Tomáš, Matúš Mlích, Tomáš "Kili" Kilian
pátek 30. září 2016
Recenze/review - SELF-HATRED - Theia (2016)
SELF-HATRED - Theia
CD 2016, Solitude Productions
Pojem melancholie (řecky μελανχολία, ze slov μέλας (melas), „černý“, a χολή (cholé) „žluč“) označuje v dnes běžném užití duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu.
Jsou nahrávky, které když se mi dostanou do ruky, tak mě zcela pohltí. Novinka plzeňských SELF-HATRED mi poprvé zazněla do uší, když jsem šel nočním ránem do práce. Do nohou mě studil první podzimní chlad a v uších si dávaly rande melancholie se zádumčivostí. Bylo mi náhle smutno, tak nějak těžko na duši. Určitě jste to také už někdy zažili. Našlapujete spadaným listím a všímáte si věcí, které vám byly dřív jedno. Plzeňané si pohrávají s podobnými náladami jako malíř s odstíny černé barvy. Jde na mě splín a spolu s muzikou si ho opravdu užívám. Někdy je potřeba se zastavit, zklidnit svůj dech a plně se oddat stínům a věčnosti.
Pojem melancholie (řecky μελανχολία, ze slov μέλας (melas), „černý“, a χολή (cholé) „žluč“) označuje v dnes běžném užití duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu.
Jsou nahrávky, které když se mi dostanou do ruky, tak mě zcela pohltí. Novinka plzeňských SELF-HATRED mi poprvé zazněla do uší, když jsem šel nočním ránem do práce. Do nohou mě studil první podzimní chlad a v uších si dávaly rande melancholie se zádumčivostí. Bylo mi náhle smutno, tak nějak těžko na duši. Určitě jste to také už někdy zažili. Našlapujete spadaným listím a všímáte si věcí, které vám byly dřív jedno. Plzeňané si pohrávají s podobnými náladami jako malíř s odstíny černé barvy. Jde na mě splín a spolu s muzikou si ho opravdu užívám. Někdy je potřeba se zastavit, zklidnit svůj dech a plně se oddat stínům a věčnosti.
V novém albu (prvotině) "Theia" jsem se doslova rozplynul. Nevím, jak to pánové zařídili, ale mě ty dlouhé táhlé melodie klasického doomu opepřeného atmosférou "jemného" death metalu doslova pěchují. Cítím se být pod lisem, zatížen těžkostí lidského bytí. Skvěle je ošetřený zvuk a obal bych si klidně pověsil doma na zeď v podobě obrazu - to je opravdu nádherná práce. Smutním si, smutním a prosýpám mezi prsty jednotlivé melodie. Nebylo nic ponecháno náhodě, vše sedí správně na svých místech, jako bychom byli vzájemnou součástí odnepaměti. Pro mě osobně jeden z niterných doom metalových zážitků. Obsahuje v sobě vše potřebné pro krásný smutný sen. Připomíná mi pohřeb opuštěného chlápka, s kterým se přišla rozloučit jen jedna dávná milenka. Zbytek je o krystalickém a ledovém soužení, o hladu po smrti, o pláči velryb, o šourajících se nohách starců, o doom metalu. Excelentní záležitost pro všechny smutkaře!
sumarizace:
SELF-HATRED se povedlo na prvním albu "Theia" přesně definovat nádheru melancholie. Jako výrazové prostředky si vzali klasický, tradiční doom metal, který uchopili po svém. Mé pocity z alba jsou velmi pozitivní. Já jsem při poslechu opravdu na nějakém hodně smutném pohřbu, případně se procházím podzimní krajinou. Pro mě osobně jeden z niterných doom metalových zážitků. Obsahuje v sobě vše potřebné pro krásný smutný sen. Připomíná mi pohřeb opuštěného chlápka, s kterým se přišla rozloučit jen jedna dávná milenka. Zbytek je o krystalickém a ledovém soužení, o hladu po smrti, o pláči velryb, o šourajících se nohách starců, o doom metalu. Excelentní záležitost pro všechny doom metalisty!
Asphyx says:
SELF-HATRED managed to precisely define the beauty of melancholy on their first album “Theia”. They used classic, traditional doom metal as their expression and seized it by themselves. I feel very positive about this album. I feel like I am on a very sad funeral during the listening or just walking through autumn landscape. For me personally this is one of the innermost doom metal experiences. It has everything what you need for a beautiful sad day. It is like a funeral of an alone guy who has his long time mistress on the funeral to say goodbye. The rest is about crystalline ice and tribulation of hunger after death. About crying of whales, about shuffling legs of old men. About doom metal. The excellent thing for every doom metal fan!
Tracklist:
1. Guilt
2. Theia
3. Slither
4. Attraction
5. No Judgement
6. Self-Reflection
7. Memories
Band:
Kaťas / growls, whispers Pavel Janouškovec / guitars Aleš Vilingr / guitars Štěpán Eret / bass Michal "Datel" Rak / drums Michal Šanda / keyboards
https://www.facebook.com/selfhatreddoom
https://self-hatred.bandcamp.com/releases
http://www.solitudestore.com/en/product/self-hatred-2016-theia/
http://bandzone.cz/selfhatred
SELF-HATRED managed to precisely define the beauty of melancholy on their first album “Theia”. They used classic, traditional doom metal as their expression and seized it by themselves. I feel very positive about this album. I feel like I am on a very sad funeral during the listening or just walking through autumn landscape. For me personally this is one of the innermost doom metal experiences. It has everything what you need for a beautiful sad day. It is like a funeral of an alone guy who has his long time mistress on the funeral to say goodbye. The rest is about crystalline ice and tribulation of hunger after death. About crying of whales, about shuffling legs of old men. About doom metal. The excellent thing for every doom metal fan!
Tracklist:
1. Guilt
2. Theia
3. Slither
4. Attraction
5. No Judgement
6. Self-Reflection
7. Memories
Band:
Kaťas / growls, whispers Pavel Janouškovec / guitars Aleš Vilingr / guitars Štěpán Eret / bass Michal "Datel" Rak / drums Michal Šanda / keyboards
https://www.facebook.com/selfhatreddoom
https://self-hatred.bandcamp.com/releases
http://www.solitudestore.com/en/product/self-hatred-2016-theia/
Recenze/review - NORDWITCH - Mørk Profeti (2016)
NORDWITCH - Mørk Profet
CD 2016, Satanath records / Darzamadicus records
Z širých nekonečných plání Ukrajiny ke mě doputovalo album black deathových NORDWITCH. Nejdříve jsem se lekl, protože jsem o kapele nikde nenalezl příliš informací, ale nakonec jsem dal na svůj instinkt smrtícího lovce a zkusil si postupně jejich novinku "Mørk Profet" nadávkovat do žil. Dobře jsem udělal. Z přehrávače se na mě vyhrnula solidní dávka temnoty, ledových melodií a zajímavého hlasu (ano, kapela má vokalistku Mashu, která má jinak také velice pěkné fotky jako modelka - pozn. autora). Kapela se shlédla v tvorbě BEHEMOTH, HATE, Deska je to černě vzdušná, svým způsobem atmosférická a bude nejvíc vyhovovat asi všem těm, kteří mají rádi takovou tu "hezkou temnotu".
Dodrženy jsou všechny požadavky na dobré (rozuměj lehce nadprůměrné), solidní album. Většina melodií je vcelku dobrých, krásně vstřebatelných. Na mě ale také až moc příjemných. Deska by si zasloužila ostřejší produkci, měla by víc bolet, drásat. Kapela má skvěle zpracovanou image, parádní fotky, je hodně znát, že se dost snaží a svoji smrtící práci bere vážně. Bohužel, občas to celé vyznívá jako klišé. Chtělo by to hutnější zvuk, trošku šlápnout do vrtule, pořádně se do toho opřít. Motivy jsou až příliš roztahané, songy jakoby nechtěly skončit. Pořád se ale jedná o slušnou desku. Jen se musím pro poslech oprostit od výše uvedených připomínek. Dobré black/death metalové album, které je ale moc přívětivé.
Je vlastně hrozně těžké podobná alba hodnotit. Více než kde jinde totiž platí, že vás buď smetou a chytí do svých spárů nebo se budete nudit. Novinka je určena pro všechny ty, kteří mají rádi melodický black death metal, ale nechtějí se moc ušpinit.
Asphyx says:
The album is very cold, distant, sweeping, powerful and maybe a little too long. Gentlemen (and girl - vocalist) remind me very well-tuned machine. The melodies are dense, powerfully built, excellent production, clear like to the brilliance cleaned black heart. There is neither necessary blacks odor, excellent and perfect image. Very accessible album for all death metalheads who don't want too dirty.
Track-listing:
1 Mork Profeti (intro)
2 Dominiom
3 Walker From The Shade
4 Lady Evil
5 The Call To An Ancient Evil
6 To Nord Gods
7 No Regret
8 Messiah Of Death
1 Mork Profeti (intro)
2 Dominiom
3 Walker From The Shade
4 Lady Evil
5 The Call To An Ancient Evil
6 To Nord Gods
7 No Regret
8 Messiah Of Death
Line-up:
Masha - vocal
Max - solo guitar
Leo - rhythm guitar
Max Senchilo - bass guitar
Donets Stepan - drums (ex)
Eugene Hrulev - drums (new)
Masha - vocal
Max - solo guitar
Leo - rhythm guitar
Max Senchilo - bass guitar
Donets Stepan - drums (ex)
Eugene Hrulev - drums (new)
čtvrtek 29. září 2016
Recenze/review - BAPTISM - V: The Devil's Fire (2016)
BAPTISM - V: The Devil's Fire
CD 2016, Season of Mist / Underground Activists
Zavřeli mě do kostela a musel jsem se kát ze svých hříchů. Odříkával jsem pomalu smutné modlitby určené Kristu. Najednou, jen tak a během mého šepotu, se mi začal měnit hlas. Z mých úst vycházela slova, která bych normálně neřekl. Posedl mě ďábel. Prostoupil mé tělo, nasadil mi kozlí rohy a nutil mě dělat ošklivé věci. Nepomáhalo zaříkávání, k ničemu byly učené knihy. Nikdo na to nepřišel. Jen já v skrytu své černé duše věděl, že má melancholicky černá nálada byla způsobena poslechem nové desky finských black metalistů BAPTISM. Nebylo cesty zpět. Existoval už jen chlad, zima a smrt v mé hlavě.
Zavřeli mě do kostela a musel jsem se kát ze svých hříchů. Odříkával jsem pomalu smutné modlitby určené Kristu. Najednou, jen tak a během mého šepotu, se mi začal měnit hlas. Z mých úst vycházela slova, která bych normálně neřekl. Posedl mě ďábel. Prostoupil mé tělo, nasadil mi kozlí rohy a nutil mě dělat ošklivé věci. Nepomáhalo zaříkávání, k ničemu byly učené knihy. Nikdo na to nepřišel. Jen já v skrytu své černé duše věděl, že má melancholicky černá nálada byla způsobena poslechem nové desky finských black metalistů BAPTISM. Nebylo cesty zpět. Existoval už jen chlad, zima a smrt v mé hlavě.
BAPTISM jakoby do mého pokoje přivezli studený sever. Album "V: The Devil's Fire" má v sobě takovou zvláštně naléhavou atmosféru, je melodické, zpočátku snad i přívětivé. Když ho ale posloucháte delší dobu, působí až depresivním dojmem a připomíná bolest zkaženého zubu. Není to nic objevného, ale ona ta nálada ve stylu HORNA, BEHEXEN, SARGEIST, SATANIC WARMASTER, AZAGHAL a dalších tmářů je tak přitažlivá. Nepovažuji novinku za nic, k čemu bych se po večerech stále modlil, ale určitě se jedná o velmi solidní a dobře poslouchatelnou desku. Brzy bude podzim a já už teď vím, že si tuhle nahrávku narvu znovu s chutí do uší. Vydám se na dlouhý výlet lesem a na konci navštívím opuštěný kostel. Pokleknu a poddám se naplno tmě a chladu. Velmi dobré album.
sumarizace:
Finští black metaloví BAPTISM nám na svém dalším albu "V: The Devil's Fire" přivolali ty nejkrutější duchy. Díky jejich muzice se otevřely brány samotného pekla. Kombinace tradičního, klasického black metalu a tmy připomíná obětování samotnému zlu. Celým albem se vznáší okultní atmosféra, je kruté, smutné, syrové. Proniklo mi postupně do krve a proměnilo ji v kousky hnisu. Deska by měla být opatřena nálepkou s upozorněním, že může způsobit šílenství. Jestli máte chuť na procházku mezi stíny, buďte vítáni. Black metal zahraný s obrovskou silou. Budete ukřižováni, zpopelněni a rozházeni po krajině. Vynikající záležitost!
Asphyx says:
Finnish black metal BAPTISM called the most vicious ghosts on their next album "V: The Devil's Fire". Because of their music the gates of hell were opened. The combination of traditional, classic black metal and darkness reminds sacrifice the evil. The occult atmosphere is hovering on the album, it's cruel, sad raw. It penetrated into my blood and changed it into pieces of pus. The album should be equiped with warning label that it can cause insanity. If you fancy some walk in the shadows, welcome. Black metal played with great force. You will be crucified, cremate and scatter over the countryside. Excellent thing!
Tracklist:
1. Natus ex Ignis
2. Satananda
3. The Sacrament of Blood and Ash
4. Devil's Fire
5. Abyss
6. Cold Eternity
7. Malignant Shadows
8. Buried with Him
1. Natus ex Ignis
2. Satananda
3. The Sacrament of Blood and Ash
4. Devil's Fire
5. Abyss
6. Cold Eternity
7. Malignant Shadows
8. Buried with Him
band:
Lord S. - Vocals (guitar, songwriting) SG.7 - Guitar TG - Guitar Syphon - Bass LRH - Drums
Recenze/review - SWAMPCULT - The Festival (2016)
SWAMPCULT - The Festival
CD 2016, Transcending Obscurity Records
V opuštěné vesnici na severu Holandska se začaly dít divné věci. Říkalo se, že prý se v ní objevují stíny, které pláčou. Byly spatřeny bíle zahalené postavy, procházející se za šera okolním lesem. Strach ovládl celou krajinu. Jakoby někdo nakreslil na domy nějaké hodně zlé znamení. Všichni čekají, až z nedalekých močálů vyleze mocná a krutá příšera z hlubin.
Svět páně H.P. Lovecrafta je úžasný ve své temnotě. SWAMPCULT letos vydali svojí druhou, doomem a blackem protkanou desku, která je poctou tomuto "šílenému" spisovateli. Budete se bát úplně stejně, jako při četbě jeho knih. Pod to se podepisuji vlastní krví. Holanďané jsou nálado tvůrci, našeptávači, kteří vás pomalu a jistě zamotají do svých šedivých sítí. Máte dvě možnosti. Buď utéct a nebo se nechat pohltit. Mě přemohla zvědavost po pár prvních riffech. Nakonec jsem podlehl. Slyšíte ten tichý šepot? To si pro vás jde plazivé zlo v podobě alba "The Festival".
V opuštěné vesnici na severu Holandska se začaly dít divné věci. Říkalo se, že prý se v ní objevují stíny, které pláčou. Byly spatřeny bíle zahalené postavy, procházející se za šera okolním lesem. Strach ovládl celou krajinu. Jakoby někdo nakreslil na domy nějaké hodně zlé znamení. Všichni čekají, až z nedalekých močálů vyleze mocná a krutá příšera z hlubin.
Svět páně H.P. Lovecrafta je úžasný ve své temnotě. SWAMPCULT letos vydali svojí druhou, doomem a blackem protkanou desku, která je poctou tomuto "šílenému" spisovateli. Budete se bát úplně stejně, jako při četbě jeho knih. Pod to se podepisuji vlastní krví. Holanďané jsou nálado tvůrci, našeptávači, kteří vás pomalu a jistě zamotají do svých šedivých sítí. Máte dvě možnosti. Buď utéct a nebo se nechat pohltit. Mě přemohla zvědavost po pár prvních riffech. Nakonec jsem podlehl. Slyšíte ten tichý šepot? To si pro vás jde plazivé zlo v podobě alba "The Festival".
Slyším zde ozvěny starých VENOM, CELTIC FROST, CATHEDRAL, ale i odkazy legendárních BLACK SABBATH. K tomu je ale nutné si připočíst značnou dávku okultnosti, naléhavosti, smutku, dlouhých a ledových melodií. Myslím, že "The Festival" nelze moc poslouchat jako klasická alba. Více se mi osvědčil přístup nenásilným vnímáním. Otevřel jsem si knihu Necronomicon, ztlumil světlo své lampičky (to abych nevyplašil stíny) a potom se ze společného zážitku stala ta pravá noční můra. SWAMPCULT si hrají s temnými motivy jako šelma se svojí kořistí. Album připomíná spíše okultní seanci, než obyčejné CD. Je nutné k němu tak přistupovat, jinak se ztratíte a popadne vás nuda. Přístup, jakým holandští maniaci skládají, je zvláštní, zajímavý a neotřelý. Rád se podobným náladám občas oddávám. Pokud to máte nastaveno podobně (jako já), tak neváhejte, Mr. Howard Phillips Lovercraft čeká! Černý doomový rituál!
sumarizace:
"The Festival" je doom metalové album, které připomíná odříkávání staré modlitby. Holandští SWAMPCULT se v něm modlí ke starým opuštěným hřbitovům, k peklu, k samotné smrti. Hudba je zde velmi naléhavá, temná, doslova černě smutná. Pokud máte rádi okultní záležitosti, myslím, že budete spokojeni stejně jako já. Při poslechu této nahrávky je smrt tak blízko! CD je jako rituál, uspořádaný k černé mši. Také cítíte tu beznadějnou atmosféru, tu náladu plnou tmy a záhrobí? SWAMPCULT jsou na posledním albu tajemní a magičtí, jako opuštěný kostel. Novinka se s klidem může přehrávat na pohřbech padlých mnichů. Magická doom metalová záležitost. Excelentní okultní obřad!
Asphyx says:
"The Festival" is a doom metal album that recalls chanting of old prayers. Dutch SWAMPCULT pray there to the old lonely cemeteries, to Hell, to Death itself. The music here is very urgent, dark, literally black sad. If you like the occult, I think you will be happy as me. When listening to this recording is the death so close! CD is like a ritual, organized to the Black Mass. Do you also feel the hopeless atmosphere, the mood full of darkness and the beyond? SWAMPCULT are on their last album mysterious and magical, like a lonely church. The news can be calmly played at funerals of fallen monks. Magic doom metal thing. Excellent occult ceremony!
1. Chapter I - The Village 06:01
2. Chapter II - The Old Man 02:55
3. Chapter III - Al-Azif Necronomicon 03:54
4. Chapter IV - Procession 05:28
5. Chapter V - The Rite 08:23
6. Chapter VI - The Flight 02:21
7. Chapter VII - The Dawning 06:09
8. Chapter VIII - The Madness 03:11
9. IX - Epilogue - Betwixt Dream and Insanity 02:49
Line up:
D - All strings and narration
A - Percussion, vocals and narration
středa 28. září 2016
Report, photos, video - DEMONICAL, OCTOBER TIDE, AUTHOR – club Modrá Vopice, Prague - 27. 9. 2016
 |
| Demonical |
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
Pohřeb je ceremoniál posledního rozloučení se zemřelým člověkem, obvykle spojený s uložením ostatků zesnulého, nejčastěji pohřbením do země nebo spálením (kremace). Pohřební obřady patří k nejstarším známkám lidské kultury a téměř vždy vyjadřovaly nějakou formu představy o posmrtném životě (viz níže, způsoby pohřbívání). Moderní společnosti na takové představy masově rezignují a pohřební obřad je tak často setkáním přátel zemřelého a nanejvýš symbolickým rozloučením. V České republice se značná část zemřelých spaluje bez obřadu.
Jeden takový koncert, připomínající poslední věci člověka, se také konal v úterní večer v mém nejoblíbenějším klubu Modrá Vopice. DEMONICAL jsou pro mě kult, sice mnohokrát viděný, ale stále živý ve všech formách (CD, mp3, vypálené CD v autě) - já prostě tuhle kapelu miluju a hotovo! Líbí se mi taková ta švédská špinavost, absolutní nasazení, kdy je při živých koncertech skupina schopna vypustit duši. Bylo na čase si zase osvěžit vzpomínky na společné death metalové pohřby. K tomu jako bonus vynikající OCTOBER TIDE, kteří mě loni v Plzni doslova strhli do záhrobí.
 |
| October Tide |
Je úterý odpoledne a mě těší představa, že se zítra možná i chvilku o svátečním dni vyspím. Z práce doslova běžím, abych se stihl najíst, pokecat s dětmi, vypít jedno ultra rychlé kafe s manželkou.
Odváží mě Michal, který mě tentokrát naloží uvnitř v Plzni a už nám pod koly šustí dálnice D5 na Prahu. Cesta v pohodě, poděkovat musím samozřejmě za odvoz, protože jinak bych řídil sám a ve dvou se to vždycky lépe táhne.
Když stojím na štěrku před Modrou Vopicí, jsem skoro dojatý. Nebyl jsem tu už skoro půl roku a mám trošku výčitky. Vstupuji do dřevěného království undergroundu a najednou se cítím jako doma. Hergot, mě je tady dobře! Spousta známých, šerý odér hudebního podzemí, smích příchozích, radost z toho, že se zase vidíme. Asi se sem přestěhuji, přemýšlím a pak mi dochází, že taky musím pracovat a starat se o rodinu. Jsem pořád nadšený fanoušek, posluchač, který muziku prožívá srdcem. Na první kapelu se těším jako na smilování boží. Pořád vnímám to napětí před koncertem, neustále mám dobrý pocit ze všeho toho setkávání, pokeců o muzice. Díky vám přátelé, díky moc!
 |
| Demonical |
Zaujmu pozici váhavého fotografa, nechci rušit ve výhledu, neblýskám, jsem jen stínem užívajícím si atmosféru celé situace. Je to jako rozdíl mezi kremací a klasickým pohřbem do země. Šedovousý, šedovlasý, utahaný, ale spokojený jako pes, kterému konečně předhodili kost. Právě přichází první kapela. Zde je pár mých skromných postřehů.
AUTHOR nám přivezli pravou finskou temnotu. Black metalem načichlá death metalová špína zněla ve Vopici, jakoby tam patřila od nepaměti. Bylo to náladotvorné, s určitým smutkem ve skladbách a líbilo se mi to. Zpočátku nesmělé, ke konci pěkně divoké. Nic nového v záhrobí, ale hnisavá tma, zahraná s nadšením. Zima, chlad, pootevřená víka od rakví, ze kterých unikal zahnívající vzduch. Dobré to bylo.
Report, foto, video – GEHENNA, DEMONICAL, I SAW RED – club Modrá Vopice – Prague – 7.5.2015
DEMONICAL vzali to nejlepší, co kdy vzniklo ve švédském death metalu, protřepali a nemíchali a pak nám to narvali do chřtánu. Pro mě osobně jedna z kapel, které mám naživo nejraději. Nikde žádné zbytečnosti, jen rolba, hrnoucí před sebou obrovský náklad chřestících riffů, morbidního vokálu a ostrých melodií. Esence old school metalových postupů, síly, tmy a hudebního masakru. Pochválen buď den, kdy se tahle smečka kolem Martina Schulmana dala dohromady! Tohle byla horda death metalových válečníků, kteří nás zničili svojí temnotou. Masakr a za mě absolutní spokojenost.
Report, foto, video – GEHENNA, DEMONICAL, I SAW RED – club Modrá Vopice – Prague – 7.5.2015
Minirecenze/minireview - DEMONICAL - Black Flesh Redemption (2015)
Jdu si koupit nové tour triko DEMONICAL a fotím se s Sverker "Widda" Widgrenem a musím mu pochválit nové EP DIABOLIC "Umbra" (doporučuji!).
Jdu si koupit nové tour triko DEMONICAL a fotím se s Sverker "Widda" Widgrenem a musím mu pochválit nové EP DIABOLIC "Umbra" (doporučuji!).
S OCTOBER TIDE jsme se prošli podzimním hřbitovem. Okouzlen kombinací pomalosti, syrovosti a ledovými melodiemi jsem se naladil na severský doom metal. Tahle smečka charismatických smutkařů si mě získala již dávno. Užíval jsem si ty dlouhé, táhlé motivy a vzpomínal na poslední pohřeb, který jsem zažil. Studené, pěkné vystoupení!
Report, photogallery, video – OCTOBER TIDE, OFFICIUM TRISTE, ABATON, FREITOD – Warm Up Party – Phantoms of Pilsen - Parlament Club – Pilsen – 22. 10. 2015 
Návštěvnost jsem čekal trošku větší. Na facebooku přihlášených přes devadesát lidí rozhodně nedorazilo. Tipovali jsme si něco kolem 60 kousků. Na to, jaké hrály ten večer kapely a že byl druhý den svátek, žádný sláva.
Zvuk byl tradičně dobrý, pivo tak akorát a organizace klasická. To znamená, že se jelo snad na minutu přesně.
Máme nastartováno a vychladlá dodávka brumlá. Vydáváme se směrem domů a probíráme vše možné. Spanilá jízda noční krajinou, sledování cedulí a odpočítávání, kolik ještě kilometrů domů. Konečně Plzeň, konečně doma. Těším se na sprchu a postel. Učiním tak a uléhám s pocitem dobře prožitého dne.
 |
| Mr. Asphyx |
Zdálo se mi, že si kopu vlastní hrob. Kolem padaly první sněhové vločky a krumpáči se do země vůbec nechtělo. Nakonec, zmrzlý a unavený, jsem dobré dílo dokončil. Ulehl jsem do díry zející ve tmě a usnul spánkem spravedlivých. Viděl jsem zase po nějaké době DEMONICAL a mou "švédskou death metalovou" duši obestřela velká ledová radost. Krásný severský večer, díky za něj!
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
Promotion!
