DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 11. listopadu 2016

Recenze/review - KEITZER - Ascension (2016)


KEITZER - Ascension
CD 2016, F.D.A. Rekotz

Až jednou zazní zvony posledního soudu, tak buďte připraveni. Už dva tisíce let spousta pomatenců hlásá konec světa. Když se tak koukám kolem sebe, přijde mi, že nikdy jsme k němu nebyli tak blízko. Propojeni dráty i bezdráty navzájem, jsme se jeden druhému ztratili. Teď už stačí jen přijít a vypnout proud. Svět se zhroutí a lidé pomřou beznadějí. Němečtí death grindeři KEITZER budou u toho. Budou nám hrát ke vší té apokalypse. Jejich hudba je totiž přesně tím druhem špinavosti, ošklivosti, která se k podobným příležitostem hodí nejvíce. 

Letošních dvanáct záseků, schovaných pod názvem "Ascension" volně pokračuje tam, kde pánové minule přestali. Opět se dočkáme tsunami ve stylu TERRORIZER, MORBID ANGEL, SUFFOCATION, IMMOLATION, CELTIC FROST - to vše namíchané v přesném smrtícím poměru. Je to chaos, ale zahraný s odhodláním a přímým tahem na branku. Samozřejmě, jak už to tak u tohoto stylu bývá, kapela se nevyhýbá občasnému monotónnímu hlomozu a vyznívá někdy poměrně stereotypně. Tady bych to viděl hodně na preferenci jednotlivých fanoušků. Někomu to bude vyhovovat, jiný se bude nudit.



Za moji maličkost musím prohlásit, že ne vše, co tahle smečka hraje, se mi líbí. Jejich kouzlu jsem zkrátka zase tolik nepropadl. I chaos by měl mít řád. Vím, že to zní podivně, ale já se ve všem tom šílenství ztrácím. Naživo to musí fungovat ale parádně. Úplně si to představuji. Pivo na stole, roztočené vlasy do vrtule, skoky z pódia. Adrenalin stoupá, fanoušci řvou do úplného vyčerpání. Tady si budou KEITZER určitě jistí v kramflecích. Bohužel, doma v přehrávači jejich energie a síla zase tolik nevynikne. Možná je to ale jen můj pocit, kdo ví. Schválně, zkuste si tvorbu Němců narvat do hlavy pod tlakem a uvidíte, co to s vámi udělá. Já se zatím budu dívat ze zadních řad a spokojeně kývat hlavou. Do kotle ale zatím ještě nepůjdu. Dobrá, ale ne vynikající deska.


sumarizace:

KEITZER na své nové desce pokračují tam, kde minule přestali. V undergroundovém death grindu, který vás rozseká na malé kousky. Horší už je to s nápady a pestrostí skladeb. Po nějaké době se do poslechu vkrádá monotónnost a celé album se slévá v jeden celek. Nápadů je zde dost, ale jsou si navzájem hrozně moc podobné. Na první death grindovou ligu to ještě není, ale na přední místo v druhé lize ano. Death grindová deska, která mě vzala tak na 70%.

Asphyx says:

KEITZER continue on their new album there, where they ended last time. It's underground death grind that will cut you into small pieces. The ideas and the variety of songs are worse. After some while the listening becomes monotonous and the album coalesces into one whole. There are lots of ideas, but they're so much similar. It isn't the first death grind league, but it's a prominent place in the second division. Death grind album I accept for 70%.

Tracklist:
01. We Will Drown All of You in Blood
02. Ascension
03. Peace Was Never an Option
04. Übermensch
05. Ritual
06. Vengeance
07. Salvation
08. Conquistador
09. Black Silent Tides
10. Origins of Madness
11. Enemies of Existence
12. Wolves Among Us

band:

christian silva chaco-vocals nicolai hinse-guitar michael dölle-guitar simon venig-bass tim terhechte-drums


čtvrtek 10. listopadu 2016

Recenze/review - SPEEDWHORE - On the Verge of Dysfunction (2016)


SPEEDWHORE - On the Verge of Dysfunction
EP 2016, Witches Brew

Zákon o pohřebnictví je plný pravidel, která se musí dodržovat. Němečtí SPEEDWHORE je porušují snad všechna. Přesto, že to jsou mladí kluci, hrají starý, plesnivý black/thrash metal, který spatřil všechnu tmu světa někdy v osmdesátých letech minulého století. Ponořme se s kapelou do toho nejhlubšího podzemí a velebme spolu prašivé riffy VENOM, HELLHAMMER, DESASTER, AURA NOIR, SODOM, DARKTHRONE, ale i postupy undergroundových heavy metalových smeček. Tahle hudba jde až na samou podstatu tvrdého kovu a ocení ji hlavně staří bardi, kteří se stejně jako já vyžívají v opuštěných hrobkách. Směr, účel i celkové vyznění "On the Verge of Dysfunction" je zcela jasný. Při poslechu nadskakují víka od rakví a kříže se otáčejí směrem dolů. Fascinuje mě narezlý zvuk, "ječivé" vokální pasáže i oddanost dávným pořádkům. Připadám si jako v roce 1985, kdy mi starší kamarádi pouštěli šumící kazety. Novince SPEEDWHORE jsem propadl hrdlem. Metal!



SPEEDWHORE jsem měl možnost vidět nedávno naživo v Písku a mohu vám s klidným svědomím prozradit, že tahle smečka je dokonalou vzpomínkou na osmdesátá léta. Kapela si na nic nehraje, je přesvědčivá a z jejich muziky to je cítit na sto honů. Nic jiného v tom nehledejte. Přehrabuji se ve vší té prašivině, mezi prsty mi protékají staré metalové motivy i pavučinou opředené nálady plné smrti. Jsem ve svém živlu, živený jen posledními zbytky tmy. Až album dohraje, dojde k mé proměně. Stanu se svým vlastním stínem. Cítíte ten odér, vidíte přicházet nemrtvé? Potom je vše v absolutním pořádku a deska splnila svoji funkci. "On the Verge of Dysfunction" mi zalezla až někam do morku kostí a nahlodala mě jako nějaká ošklivá nemoc. Vnímám samotnou blízkost Smrti a užívám si tu neskutečnou metalovou zatuchlinu. Black thrash metal, který vás přenese na onen svět! 


sumarizace:

Špinaví black thrasheři SPEEDWHORE mezi nás vyvrhli pořádně plesnivou mršinu. Ostrý, nekompromisní thrash s morbidními melodiemi, krutostí a silou. Pokud máte rádi staré, dobré poctivé časy, budete určitě spokojeni jako já. Řeže to, pálí to a kope jako splašený kůň. Songy, připomínající údery pěstí do obličeje. Německá thrashová kreatura se probudila, aby nás spálila černým ohněm. Už vás někdo někdy bodl rezavým nožem do břicha? Pocity jsou při poslechu hodně podobné. Thrash/black/heavy metal, který řeže jako sekáček na maso! Velmi dobře!

Asphyx says:

The dirty black/speed/thrash SPEEDWHORE casted up among us a really moldy carcass. Sharp, uncompromising thrash with morbid melodies, cruelty and power. If you like old good honest times, you will definitely be satisfied as me. It cuts, burns and kicks  like a runaway horse. Songs reminding punches to the face. German thrash creature woke up to burn us with black fire. Have you ever been stabbed with a rusty knife into the belly? Feelings are very similar when listening. Thrash/black/heavy metal that cuts like a cleaver! Very well!

Track - List:
1. The Sands of Badr (intro)
2. Project Babylon
3. Alcoholic Force
4. Lights over Phoenix
5. Staub und Kohle
6. Dead City
7. Born to Speed


Members:
Vocals, Guitars, Synths - Tim Kuntze
Bass - Johannes Mikulits
Guitars - Sebastian Listl
Drums - Dan Familiar


Recenze/review - THRONEUM - Morbid Death Tales (2016)


THRONEUM - Morbid Death Tales
CD, LP 2016, Hells Headbangers

Pod povrchem to začíná zase bublat. Nejdřív se rozvlní vítr a přinese vám do tváří nepříjemnou zatuchlinu. Potom se ozve pár prvních ošklivých skřeků, které se zaryjí až někam do morku kostí. Už je to tady, už přicházejí, křižují se babičky před kostelem. Svěcená voda zčerná a Ježíšovi, zavěšeném na dřevěném kříži, začne téct krev ze zhnisaných ran. Uprostřed svatostánku náhle pukne zem a zavládne panika. Ze zjizvené země vystoupí jako nějací smrtonoši polští black/deatheři THRONEUM. Legenda, která od roku 1996 velebí temnotu.

Letos dostanete jedenácti skladbové album "Morbid Death Tales", které vás přenese mezi staré okultní spisy, do záhrobí, kde na vás už dlouhá léta čekají. THRONEUM otevřeli dávno zahojené rány, pustili opět na světlo boží černé démony. Hudba je zde opět inspirována a podobná té, kterou nám předkládají třeba takoví SADISTIC EXEKUTION, PERVERSOR, MORBID YELL, MORTEM, IMPERATOR, NECROVORE. Jedná se přesně o ten prašivý, "primitivní" black death metal, který ocení asi opravdu jen ortodoxní fanoušci podsvětí. Je to tak dobře, protože peklo má své vyvolené.



,

Pálí mě sirnaté výpary do očí, pláču nad vší tou beznadějí. Navodit podobnou zlou atmosféru umí málokdo. THRONEUM se to podařilo na výbornou. Už jen ten ošklivý zvuk, který musí drásat uši dnešním hudebním kritikům. K tomu melodie, které vás budou bolet ještě hodně dlouho po tom, co už deska přestane dávno hrát. Je to extrém, ale takové už to v podzemí bývá. Smrt si taky nevybírá a většinou si odvede ty dobré. Špatní zůstávají, aby mohli dokončit dílo zkázy. "Morbid Death Tales" je jako vyzvracená zkažená krev, která se promění v tisíce malých červů. Odpadávají vám kousky masa z těla, kroutíte se v křečích, přesto stále ještě trošku živí. Tohle není ani tak album, jako spíš nějaká zákeřná choroba, kterou vyléčíte snad jen ohněm. Svět zase hoří! A k tomu, jako nějaký apokalyptický soundtrack hrají THRONEUM. Slyšte tmu!


sumarizace:

"Morbid Death Tales" je deskou, která má velmi nakažlivou atmosféru. Připomíná výše zmíněné rituály natolik uvěřitelně, že by na CD mělo být nalepeno varování před zlými silami. Black death metal je zde špinavý, uvěřitelný a nepostrádá velmi silné melodie. Desku si užívám úplně stejně jako pravé okultní obřady. Poláci hrají s nadšením, energií a dokážou vtáhnout do své nečisté hry. Jejich kruté příběhy opravdu ožívají a znesvěcují vše svaté. Z malé vesnice, ležící na úpatí hory, se vydal dlouhý průvod. Na nosítkách sedí další oběť. Démoni si žádají další a další maso. Ženy naříkají, muži mají zachmuřené tváře. V čele zástupu stojí členové kapely a nesou v rukou obrácené kříže. Zvony se opět houpají do kroku. Chodí to tady tak odjakživa a byla by škoda něco měnit. Pravý bezbožný black death metal!

Asphyx says:

"Morbid Death Tales" is an album with a contagious atmosphere. He recalls the dark rituals so believable that the CD should contain a warning against evil forces. This is Black Death Metal which  is dirty, believable and not lacking very strong melodies. This Album ..I enjoy exactly the same way as true occult rites. Polish maniacs are playing with enthusiasm, energy and are able to draw up their dirty play. Their cruel stories really come to life while desecrating everything holy. Totally right godless black/death metal!

středa 9. listopadu 2016

Recenze/review - DEAD CONGREGATION - Sombre Doom (2016)


DEAD CONGREGATION - Sombre Doom 
EP 2016, Martyrdoom Productions / Norma Evangelium Diaboli

Vyslanci samotného death metalového pekla jsou opět zde a drtí vše živé i neživé obrovskou temnou silou. DEAD CONGREGATION jsou originálním tělesem, které vzalo smrtící kov za ten správný konec. Mají svůj vlastní ošklivý výraz, umí napsat zapamatovatelnou skladbu a ještě jsou navíc černí jako ten nejzastrčenější kout v katakombách. Letos se opět potkává blasfemie se Satanem, Smrtí i krutostí. Řekové jakoby mě během celého poslechu EP "Sombre Doom" lákali do podsvětí, zaplatili za mě Cháronovi a nakonec pozvali na uvítací, pořádně morbidní hostinu. Ze všech motivů zde doslova cáká tma. Album (vychází jako CD i 12" vinyl) je neskutečně žhnoucí, přitažlivé a dělá z těchto tmářů jedny z pomyslných králů současného podzemí.  



Vše, hudba, nápady, obal zde sedí ve vzájemné symbióze. DEAD CONGREGATION neponechali nic náhodě. EP je zahaleno černým pláštěm, který je utkaný ze samých divotvorných pavučin. Poslech ve mě probouzí v podvědomí skryté běsy, rozpoutává peklo v mé hlavě a nutí mě k setkávání s těmi nejošklivějšími nočními můrami. "Sombre Doom" nezbývá než jen doporučit všem oddaným death metalovým vojákům, kteří povstali, aby šířili slávu temného smrtícího kovu. Představte si tmu bez jakýchkoliv odlesků světla, zavřete se v plesnivé kobce a pomalu umírejte v křečích. Teprve až potom tuhle desku pochopíte. Jsem navěky proklet. Této hudbě se klaním až k zemi a velebím ji před trůnem samotného Satana. Jedno z nejlepších alb, co jsem měl letos možnost slyšet. Kult!


sumarizace:

Tančíme na hrobech našich death metalových předků, přemýšlíme o nesmrtelnosti a řinčíme kostmi do rytmu jediného pravého death metalu. Řecký kult DEAD CONGREGATION ožil opět s neskutečnou silou a energií. Jestli jste si mysleli, že téhle hydře uniknete, tak jste se pekelně mýlili. Chytne vás, omámí a pokouše zuby ostrými jako hroty nožů. Při poslechu mám občas strach vylézt na světlo boží. Tisíckrát prokletý, obětovaný, zavržený. Takový se cítím při "Sombre Doom". Doomová nálada otevřených hrobů na mě dýchá ze všech stran. Tohle album je povinností pro všechny temné death metalové maniaky. Vítejte v pekle! Řecké smrtící album, které vám zatluče hřeby do rakve! Vynikající chorobná deska! Kult!

Asphyx says:

We are dancing on the graves of our death metal's ancestors, we think about immortality and rattle  bones to the rhythm of the only one true death metal. Greece cult DEAD CONGREGATION is alive again with incredible strength and energy. If you thought you'll escape this Hydra, you are hellishly wrong. It grabs you, drug and bite with teeth sharp like tip of knives. When I listen, I'm sometimes scary to come into the light of God. A thousand times cursed, sacrificed, cashiered. So I'm feeling with "Sombre Doom" . Doom mood of open graves breathes from all sides at me. This album is a obligation for all dark death metal maniacs. Welcome to hell! Greece deadly album that knocks nails in your coffin! Excellent and morbid! Cult!


Tracklist:
1. Redemptive Immolation
2. Wind's Bane


band:
A.V. - guitar, vocals T.K. - guitar V.V. - drums G.S. - bass

Recenze/review - GRAVEYARD GHOUL - Slaughtered - Defiled - Dismembered (2016)


GRAVEYARD GHOUL - Slaughtered - Defiled - Dismembered
LP 2016, GFY Productions

Procházím se ulící a kolem mě naříkají desítky ukřižovaných. Ne, to není peklo, ale náš svět, který už dávno úplně zčernal. Na povrch, jako nějací rozzuření červi, vylezly všechny zlé vlastnosti, člověk se stal člověku vlkem, matky opouštěly své děti a krev byla už dlouho jen bezcennou tekutinou. Mesiáš, který by určil další směr, nepřišel a pokud ano, tak dávno visel mezi ostatními. Vylezl jsem na kopec, shlédl dolů na to město zkázy a přemýšlel, zda vůbec chci v tomto světě ještě žít. Nakonec bylo rozhodnuto za mě, chytili mě, usekali ruce a mé tělo vystavili na hradbách. Ulevilo se mi.

Při poslechu novinky německých old school death metalistů GRAVEYARD GHOUL na mě padla ta správná temně tísnivá nálada. Jako bych otevřel truhlu plnou hudebních vzpomínek. Vyhrnula se na mě změť plesniviny, překapané tmy a odhodlání, kterou v sobě mívají jen dobré kapely. Vezměte staré dobré AUTOPSY, POSSESSED, CIANIDE, HELLHAMMER, CELTIC FORST, ASPHYX, PESTILENCE zamíchejte je a ostatky rozhodně nepochovávejte, budou se vám ještě hodit. Novinka "Slaughtered - Defiled - Dismembered" je takovým bezbožným ukřižováním hlavou dolů. Naleznete na ní jen samé prašivé skladby, exhumované z osmdesátých a devadeátých let. Záležitost vyloženě pro mě, pro starého death metalového archiváře.



Pánové, hrající teprve od roku 2011, přesně pochopili, o co v tomto starém, vznešeném a temném stylu jde. Namíchali nám opět koktejl plný zaříkávání, otevřených hrobů, atmosféry, vznášející se nad shnilými mršinami. Nehledejte v jejich hudbě nic nového, svěžího, je určena pro okultní večírky všech prokletých. Záležitost více než návyková, ale samozřejmě ničím překvapivá. Jedná se opravdu o totální špínu toho nejhrubšího zrna. GRAVEYARD GHOUL zkrátka vzali do rukou sekyry, vlítli na místní hřbitov a rozmlátili jej na prach. Kříže obrátili do správné polohy a vytáhli na světlo bezbožné všechny zombie. Novinka je jednoduchá ve svých základech, svým způsobem ošklivá a nepřístupná, ale pro nás, pro staré bardy se jedná o návykovou látku. A teď už mě prosím nechte, mám ještě něco na práci ve své polorozpadlé hrobce. CD "Slaughtered - Defiled - Dismembered" si beru rozhodně s sebou. Old school death metal forever!


sumarizace:

"Slaughtered - Defiled - Dismembered" od německých GRAVEYARD GHOUL je albem, u kterého se samy otvírají staré hroby. Death metal, který je nám zde předkládán je ostrý, nekompromisní, starý, ošklivý a šíleně návykový. Vydejte se spolu s kapelou na výlet do dávných dob, kdy se ještě hrálo poctivě, reálně a skupinám nechybělo nadšení. Oceňuji velmi dobré, chytlavé nápady, pořádně plesnivý zvuk a hlavně určitou jiskru, kterou cítím z každé skladby. Tohle je muzika pro všechny pamětníky, kteří ještě nezapomněli na to, jak správně death metalem nakopat všem zadky. Mírně se rozkročte, rozpuste své vlasy, zvedněte ruce a začněte pařit. Starý smrtící kov z devadesátých let opět ožívá. A to pěkně hlasitě a ostře. Kdo z vás si vykope vlastní hrob? Songy plné záhrobí, které jsou nabroušené, jako rezavá kosa. Z nahrávky jsem doslova nadšený a užívám si ji plnými doušky. Old school death metal, který rozmetá vše živé i neživé! Skvělá hrobnická práce!  

Asphyx says:

"Slaughtered - Defiled - Dismembered" from German GRAVEYARD GHOUL is an album that opens old graves. Death metal presenting here is sharp, uncompromising, old, ugly and insanely addictive. Come with the band on a trip to ancient times, when it was played fair, really and groups don't miss enthusiasm. I appreciate very good, catchy ideas, really moldy sound and the spark I feel from each song. This is music for all contemporaries who haven't forgotten how to kick all asses with death metal. Stand with your legs apart, pick up your hands and start partying. Old death metal from the nineties comes to life again. And it's pretty loud and sharp. Who wants to dig his own grave? Four songs full of Crypt, sharp like a rusty scythe.  I'm excited about this recording and I enjoy it. Old school death metal, that will explode everything animate and inanimate! Great gravedigger job!


TRACKLIST
1. Mouldered To Madness  (4:53)
2. Slaughtered - Defiled - Dismembered  (4:42)
3. Born Without Bones  (2:54)
4. Necrocult  (2:14)
5. Pestilent  (3:21)
6. VHS  (3:16)
7. Woundfuck  (7:30)
8. Necrotic Lust  (4:38)
9. They Won't Stay Dead  (3:28)
10. Amputation Masturbation  (3:09)
11. Into Abyssal Spheres  (3:18)


LINE-UP
Tom "Tyrantor" Horrified - Vocals & Drums
Disgracer - Vocals & Guitar
Tombcrusher - Bass


http://www.gfyp.de/
https://www.facebook.com/GraveyardGhoul

úterý 8. listopadu 2016

Recenze/review - VADER - The Empire (2016)


VADER - The Empire
CD 2016, Nuclear Blast

Podsvětí (říše mrtvých) je v náboženských či mytologických představách sídlo duší zemřelých, obvykle bezútěšné místo posmrtného života, ze kterého není zpravidla návratu. Nachází se obvykle na západě (symbolická souvislost se západem slunce) nebo v podzemí. Vstup do podsvětí bývá spojován s posmrtným soudem zemřelých, vykonávaným bohy nebo soudci k tomu povolanými. V pozdějších náboženských představách a směrech (křesťanství, islám, pozdní judaismus) byl mytologický obraz podsvětí spojen, resp. nahrazen vizí pekla. Mezi podsvětím a peklem je však významový rozdíl, nelze je tedy zaměňovat.

Legendární polští death metalisté VADER se pohybují v říši všech mrtvých duší už dlouhých 33 let. Jsou pro mě takovou jistotou, záchytným bodem. Nikdy mě vyloženě nezklamali a jsou také jedněmi z těch, kteří mě ke smrtícímu kovu kdysi přivedli. Mám úctu k legendám, ale dokáži je i pořádně zkritizovat. Jsem hrozně rád, že na letošní novinku s krásným názvem "The Empire" nemusím házet žádné jedovaté sliny. Na hudbě těchto polských válečníků jsem vyrostl, mám ji navždy usazenou v krvi a z této pozice se mi album neskutečně líbí. Jsem rád, že pánové v čele s charismatickým Peterem Wiwczarekem pokračují dál v nastavené linii posledních let. Jsem znovu někde na hranici mezi naším světem a říší mrtvých. Poslouchám album stále dokola a po nějaké době přijímám s chutí pozvání do podsvětí. Death/thrash metal v tomto provedení mi dělá velmi dobře.



Chtít po starých psech nějaké stylové veletoče by mohl očekávat snad jen nějaký pomatený hudební kritik. My, praví a věrní fanoušci bychom jim jakýkoliv úhybný manévr z vytyčené cesty neodpustili. VADER jsou na "The Empire" zase o nějaký řád víc thrashovější. Jakoby nahlédli do své bohaté historie a s novějším zvukem zavzpomínali na svoje začátky. Pro někoho to bude dobře zahrané retro sebe sama, pro mě srdeční záležitost, kterou vkládám do uší o dost raději, než CD mnohých současných velebených kapel. Už jenom ten hlas, ty typické riffy, ta kombinace smrti a ostrého thrashe. "The Empire" je skvělým albem pro všechny věrné fanoušky. Je silné, dynamické, nepostrádá ten správný "heavy efekt", který máme u VADER všichni tolik rádi. 



Má slova jsou samozřejmě hodně ovlivněna tím, že patřím mezi oddané VADER maniaky, ale i tak bych si vám dovolil novinku "The Empire" doporučit. Když totiž odhlédnu od svého prokletí a podívám se na album s lehkým nadhledem, pořád před sebou vidím solidní nahrávku, která má neskutečnou sílu. Dnes jsou již VADER starou kapelou, která nepřekvapí. Všichni víme, co od ní chceme. Je jen na vás, zda jejich pozvání do podsvětí přijmete. Sám nedočkavě bouchám znovu a znovu na bránu do pekla a jsem moc rád, že mohu zase vstoupit. Tam někde vzadu, na trůnu z lidských kostí sedí on. Pán celé říše mrtvých. V ruce drží nové CD "The Empire" a ďábelsky se směje. Má proč, letos mu byla složena pocta hodná jeho samého. VADER mě opět nezklamali. Skvělé album!



sumarizace:

Jsem znovu někde na hranici mezi naším světem a říší mrtvých. Poslouchám album "The Empire" stále dokola a po nějaké době přijímám s chutí pozvání do podsvětí. Death/thrash metal v tomto provedení mi dělá velmi dobře. VADER jsou na "The Empire" zase o nějaký řád víc thrashovější. Jakoby nahlédli do své bohaté historie a s novějším zvukem zavzpomínali na svoje začátky. "The Empire" je skvělým albem pro všechny věrné fanoušky. Je ostré, dynamické, nepostrádá ten správný "heavy efekt", který máme u VADER všichni tolik rádi. Dnes jsou již VADER starou kapelou, která nepřekvapí. Všichni víme, co od ní chceme. Je jen na vás, zda jejich pozvání do podsvětí přijmete. Sám nedočkavě bouchám znovu a znovu na bránu do pekla a jsem moc rád, že mohu zase vstoupit. Tam někde vzadu, na trůnu z lidských kostí sedí on. Pán celé říše mrtvých. V ruce drží nové CD "The Empire" a ďábelsky se směje. Má proč, letos mu byla složena pocta hodná jeho samého. VADER mě opět nezklamali. Skvělé album!


Asphyx says:

Again, I am somewhere on the board between our world and the realm of dead. I am listening the album “The Empire” over and over and after a while I accept the invitation to the underworld. Death/thrash metal in this embodiment makes me very happy. VADER are a little bit more trash on their album “The Empire”. Like they glimpse into their rich history and remember their beginnings with the new sound. “The Empire” is a great album for all the loyal fans. It is sharp, dynamic, doesn´t lack the real “heavy effect” which we likes in VADER´s music. Today VADER is an old band which can´t surprise. We all know what we want from them. It only depends on us if we accept their invitation to the underworld. Me, I am eagerly knocking again and again at the gateway to the hell and I am glad to be allowed to go inside again. Somewhere in the back, on the throne of human bones, sits him. The lord of all dead. He has the new CD “The Empire” in his hand and he is laughing evilly. He knows why he is laughing because he had been composed a tribute of himself. VADER didn´t disappoint me, again. Great album!


Tracklist:
1. Angels of Steel
2. Tempest
3. Prayer to the God of War
4. Iron Reign
5. No Gravity
6. Genocidius
7. The Army-Geddon
8. Feel My Pain
9. Parabellum
10. Send Me Back to Hell


band:
James (Drums)
Spider (Guitars)
Peter (Guitars, Vocals)
Hal (Bass)


Recenze/review - DECOMPOSED - Wither (2016)


DECOMPOSED - Wither
CD 2016, Chaos Records

Seděla uprostřed lesní cesty a kreslila do písku podivné znaky. Nahá a zmatená. Šeptala slova, hrubým a ošklivým hlasem. Tam někde u jezera všech utopenců je chata, o které se říká, že v ní straší. Po stěnách jsou rozvěšeny kostnaté amulety, různé byliny. Uprostřed toho všeho špinavého a temného odéru sedí skřehotavá stařena. Proklela ji, uhranula, zničila navěky její mysl. Teď tu bloumá, oči vytřeštěné. Když na ni, na tu kdysi tak krásnou dívku, promluvíte, vyděšeně vykřikne a uteče pryč. Nakonec ji našli, v hlubokém hvozdu, ohlodanou od divé zvěře, s pentagramem vyrytým na prsou. Když vydechla naposled, tak ve stejný okamžik stařena pronesla další zlá slova. Její duše teď bloudí navěky mezi naším a oním světem.

Švédští death metalisté DECOMPOSED letos přicházejí se svoji třetí řadovou deskou. Opět je plná příběhů, zmiňovaných v úvodu, narvaná tmou, ošklivostí a hlavně krutým smrtícím kovem. Pánové jakoby objevili dávnou formuli, zaříkávadlo, podle kterého staré kapely tvořily své dodnes uznávané desky. Slyším tu ozvěny GRAVE, DISMEMBER, HOODED MENACE, NIHILIST, CARNAGE. Slyším zde ale také nahrubo nasekané kousky black metalu. Najednou jsem já tou prokletou dívkou, hledající v hlubokých lesích svůj klid. Ten během poslechu nikdy nepřijde. "Winther" je pro mě příliš naléhavým albem, které mě nutí neustále hledat vlastní stín.



Pro někoho bude tahle nahrávka příliš jednoduchá, nebude odpovídat "dnešním standardům", ale takhle já hudbu neposlouchám. Já zbožňuji ty první chvíle, když si přinesete z pošty CD domů, rozbalíte všechnu tu death metalovu špínu a ponoříte se po lokty to shnilé krve. DECOMPOSED jsou takovou mojí soukromou krutou radostí, kouskem pergamenu s mým vlastním testamentem, poslaným ze záhrobí. Kroutí se mi vnitřnosti snětí, bolí mě kosti i oči, hledající marně světlo. Možná by desce slušel průbojnější zvuk, razantnější riffy, ale já to takhle neberu. Neumím to. Rozhrnul jsem jednou těžký černý závoj a spatřil za ním oltář s obětí. Pak jsem se ve všem tom zlu spolu s kapelou ztratil a moc dobře vím, že ven se jen tak nedostanu. Uhrančivý death metal v provedení, které mě navěky proklelo. Amen!


sumarizace:

DECOMPOSED k nám zavítali na návštěvu z onoho světa již potřetí. Jejich nová deska "Winther" je plná umírání, strachu, stínů, tmy i nenávisti. Pomalá, s doomovými náladami, blacková, se zákeřností, smrtící, s dynamickým sekáním. Slov by bylo možné o této desce napsat mnoho, ale nikdy by nedokázala popsat všechno zlo, které na ní nalezneme. Buďte při poslechu ve střehu! Ta hranice mezi tímto a odvráceným světem je velmi tenká a mohla by vás pohltit temnota. Na nové desce se umírá pomalu, dlouze a utrpení není ničím vykoupeno. Nezahrávejte si s temnými silami! Jsou všude kolem, koušou, pálí, stahují vás do nekonečných hlubin. Svět opět pokryl závěs z černé mlhoviny a světla se jen tak nedočkáte. Poslední zbytky naděje v dobro jsou smeteny ostrými riffy a smutek se rozkládá všude kolem jako pohozená mršina. Death metalové album, které je nakažlivé jako mor!

Asphyx says:

DECOMPOSED arrived to us from the beyond for the third time. The new album called "Winther" is full of dying, fear, shadows, darkness and hate. It´s slow with doom moods and black with deceit and deadly and dynamic gathering. There is a lot what can be say about this album, however nothing is able to describe how evil is it. When you listen to this album, watch out! The outline between this and the other world is very thin and you could be eaten up by the darkness. On this album the dying is slow, long and the misery can´t be redeemed. Do not flirt with the dark powers! They are everywhere around us, they bite, burn and they would take you to the darkness beyond. The world is covered by dark fog again and you are not able to see the lights. The last chances for hope are killed by sharp riffs and the sadness is all around like a carcass. Death metal album which is contagious like a plague!

Tracklist:
01. By Nothingness Crowned
02. Upheveal
03. Void
04. Submerged
05. Downwards
06. Drenched In Wounds
07. Wither
08. Into Nothing


pondělí 7. listopadu 2016

Report, photos, video - Brazil Attack - APOKALYPTIC RAIDS, WHIPSTRIKER - Local klub Pí, Písek - 6. 11. 2016

Apocalyptic Raids
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

Člověk by měl ctít kořeny, ze kterých vzešel. Ty mé, metalové, sahají až do osmdesátých let minulého století. Stejnou dobu uctívají i dvě brazilské kapely - APOKALYPTIC RAIDS a WHIPSTRIKER, které se nám měly se svojí sirnatou hudbou představit v Písku. Dvojice undergroundových veličin, vzešlých snad ze samého pekla. Smečky, které přišly z podzemí, ovládaného ve starých dobrých časech VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST, MASTER, POSSESSED. Tahle akce pro mě byla povinnost, nutnost, vycházející ze samé mé podstaty. 

Stylově, protože jsem jel za svými metalovými základy, jsem si vzal i tričko Root - další z kapel, která utvářela kdysi můj hudební pohled na svět a z jejíž tvorby jsou upleteny i mé kořeny. Jen pro zajímavost, během celého večera mi tohle triko pochválili nezávisle na sobě tři brazilští muzikanti.

Whipstriker
Byla neděle, já si četl jednu severskou detektivku, pojedl skvělý oběd a vůbec nikam se mi nechtělo. Jenže takhle k večeru, když už jsem měl do hlavy asi po sté narvaná poslední alba obou brazilských kapel, jakoby mě zvedl z křesla nějaký temný magnet. Vydal jsem se na cestu, na které jsem se měl ujistit v tom, z jaké odvrácené strany hudebního světa pocházím. Těšil jsem se jako padlý kněz na první znesvěcení.

Silnice z Plzně na Písek se mi nelíbí. Samá vesnice, spousta zákrut a nerváků za volantem. Ještě že řídí Michal, kterému musím tímto i poděkovat za odvoz. Dobré je, že akce začíná v sedm a končí v devět, dostaneme se tak aspoň brzy domů. Míjíme ošklivý Nepomuk, míříme dolů na jih a probíráme festival DEADLY STORM IN BOŽKOV 11. Vybíráme na něj kapely a cesta tak uteče hodně rychle. Parkujeme na náměstí. Projdeme průchodem a jsme u klubu. Těším se hrozně moc. Celou dobu nás provází déšť a teploty lehce nad bodem mrazu.
Apocalyptic Raids
V Local klubu Pí v Písku se cítím hrozně příjemně. Líbí se mi prostředí, chutná mi tam docela i krušovické pivo, které jinak nepiju a lidé jsou zde hezky jihočesky milí. Padá na mě spokojenost a moje old schoolová nálada je ještě o řád lepší. Připočíst k dobru musím i kamarády a známé, se kterými se na podobně laděných koncertech potkáváme. Jste to i vy, kvůli kterým jsou pro mě tyhle akce tolik vzácné. Ten pokec, ta radost, že se zase vidíme a spolu pod pódiem zahrozíme, to je něco tak skvělého - a pokaždé to na mě zafunguje! A že v Písku umí vytvořit pořádnou atmosféru, to vám povím. Díky kluci a holky! Vracím se vždycky hrozně rád. Pojďme se podívat, jak obě kapely hrály.

WHIPSTRIKER  je uskupení kolem old school metalového maniaka Victora Vasconcellose. Hudba v podání těchto tmářů byla pro nás, staré prašivé fanoušky, doslova vykoupením. V hlavě mi cvaklo, přenesl jsem se o třicet let zpět a plnými doušky si vychutnával nahrubo nasekanou tmu smíchanou se špínou. Chvílemi jsem si připadal jako u vysoké pece, ze které právě někdo odpíchl tunu žhavé oceli. To bylo tak uvěřitelné a šílené vystoupení, že se mi těžce popisuje slovy. Heavy speedová koláž, nasáklá punkem, jadrností a takovou tou undergroundovou "motorheadovskou" jiskrou, kterou buď máte, či nikoliv. WHIPSTRIKER byli v Písku neskuteční, energičtí, temní a opravdoví. Heavy/speed/thrash/black metalové inferno!






Recenze/review - WHIPSTRIKER - Only Filth Will Prevail (2016)

Jdu podpořit kapely. Kupuji dva kousky CD, každý za 160,- kč, je mi až trapně, že nemám u sebe víc peněz, vykoupil bych vše - ty ceny jsou z říše snů. Nejsem sám, u merchandise je pořád plno.  

new CD in my collection
APOKALYPTIC RAIDS před námi otevřeli jeden starý hrob, plný metalových vzpomínek. Vyšli z něj po "brazilsku" zahraní HELLHAMMER, kteří se na hřbitově potkali s CELTIC FROST a WARHAMMER. V klubu byl najednou hutný, smradlavý vzduch a těžko se dýchalo. To nás dusily staré riffy, totální nasazení kapely a plesnivá smrt, která se vznášela všude kolem. Byl jsem zase náhle malý kluk, kterému starší kamarádi nosili první kazety s metalem. V Písku mě Brazilci absolutně zválcovali, rozdrtili, doslova se mi vařila a hnila krev v žilách. To nebyl koncert, ale spíš obřad, k vyvolávání temných sil! Úžasné vystoupení a pro mě nezapomenutelný zážitek na celý život! Kult!






Následuje focení s kapelami na památku. Fascinuje mě vřelý přístup Brazilců. Jsou vděčni za každého fanouška, usměvaví, pohodoví. Říkám si, že přesně o tomhle kdysi býval metal. Spousta českých skupin by se mohla hodně co učit.

Návštěvnost bych odhadoval na takových padesát lidí. Skvělé bylo, že na koncert přijeli jen opravdoví fanoušci, srdcaři, kteří byli ochotni obětovat čas, peníze a mnohdy opravdu dlouhou cestu. Ač každý odjinud, pod pódiem jsme byli jedna velká nadšená smečka, která si přijela užít starý poctivý metal. Na atmosféře to bylo hodně znát. Jako bychom se všichni znali díky hudbě odnepaměti. Mám v podobných chvílích pocit, že čerpám do žil obrovskou porci síly. Je hrozně příjemné potkávat samé milé, příjemné a pohodové lidi. Byl to underground přesně podle mého gusta!



Cesta domů je za tmy, ale pořád to vcelku díky časnému konci jde. Manželka si ze mě sice dělá srandu, že brzy budeme chodit na čaje o páté, ale když vstáváte druhý den ve 4:30 ráno do práce, jste vděčni za každou půl hodinku spánku. Probíráme s Michalem koncert, chválíme organizaci, která ten večer byla zase na výbornou (v Písku to snad ani jinak neumí), dobře ošetřený zvuk, který řezal jako čerstvě nabroušené nože a najednou před námi svítí Plzeň. Přesto, že jsem doma o hodně dřív než jindy, jde na mě spánek. Jsem rád, když mě Michal vyhodí před domem. Dneska budu spát jako zabitej a nechám si zdát o Jižní Americe, napadá mě a opravdu se tak stane.

Jsem upřímně rád, že jsem měl možnost v neděli písecké rouhání navštívit. Byl to pro mě metalový výlet, na kterém jsem si ujistil a potvrdil své hudební kořeny. Po téhle akci na ně budu hrdý ještě víc. Fascinovala mě nálada a skvělý přístup jak pořadatelů, tak obou kapel. Málokdy se vidí, že jsou skupiny schopny se pro fanoušky doslova "rozkrájet". Možná to bude znít trošku pateticky, ale já pamatuji doby, kdy slova jako "metalové bratrství" ještě něco znamenala. A v neděli jsem tu vzájemnou sounáležitost cítil doslova hmatatelně. Řeknu vám, byl to krásný pocit! Hergot, já chci znovu a zase! Úžasný zážitek po všech stránkách. Díky moc za něj!


- author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

---------------------------------------------------------
Promotion!

FESTIVAL DEADLY STORM IN BOŽKOV 11


Oznámen datum konání festivalu:

Sobota 18. 3. 2017

- místo: Hospoda Pod kopcem, Plzeň Božkov

Budeme se na vás těšit!


facebook událost/event:
https://www.facebook.com/events/209306099485337/
info:
FESTIVAL DEADLY STORM IN BOŽKOV 11

TWITTER