DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 22. listopadu 2016

ROOT stream new album via Noisey.Vice.com; vocalist Big Boss discusses realities of being in a metal band back in Communist Czechoslovakia


AGONIA RECORDS / Press Release 





ROOT stream new album via Noisey.Vice.com; vocalist Big Boss discusses realities of being in a metal band back in Communist Czechoslovakia 


Legendary Czech dark metallers ROOT are streaming their highly anticipated new album "Kärgeräs - Return From Oblivion" exclusively via Noisey.Vice.com. The album is set for release on November 25th via Agonia Records and includess 10 tracks. You can listen to the album in advance and read an interview with vocalist Big Boss, wherein he discusses a variety of matters, including being accused of being a "Satanic spy of the West" back in Communist Czechoslovakia:





ROOT is one of the original pre-second-wave black metal bands formed in 1987 by iconic vocalist Jiri 'Big Boss' Valter. In contrast to Bathory and Venom, ROOT took the black metal genre in a more refined direction, featuring Big Boss' chartacteristic clean vocals, dark sound and an epic approach altogether. Nowadays, ROOT is often recognized as an epic heavy/black metal act, or as the band simply puts it - a dark metal band.

The new album, "Kärgeräs - Return From Oblivion", will be different from their 2011's offering, "Heritage Of Satan", says the band: 

"As always in our history as a band, we aim to deliver a unique album, something that will stand out and shine its own light in our discography. Expect dark metal at its best, along with some surprising elements. We've recorded one fully acoustic song and one entirely instrumental. Overall, the album will include ten new tracks that will differ from our previous records".

"Kärgeräs - Return From Oblivion" will be ROOT's tenth full-length album. Lyrically, it will be a concept album, and looked at from that perspective, it'll continue the story begun by their 1996 release under a similar yet shorter title, "Kärgeräs", that presents a tale of a pround nation.



The album artwork (available above) was hand-painted by Thomas Bruno. The painting started off as a portrait at first, but after the band's decision to use it as cover, the mystical tree, ravens and other elemnts where added. Recroding, mixing and mastering took place at Shaark Studio in South Moravia. Big Boss produced the album.


Tracklist:

1. Life Of Demons
2. Osculum Infame
3. Moment Of Fright
4. The Book Of Death
5. Black Iris
6. Moment Of Hope
7. The Key To The Empty Room
8. New Empire
9. Up To The Down
10. Do You Think Is It The End?

Available formats:
- Digipack CD with 28 pages booklet
- Black LP
- Red LP with A2 poster*
- Transparent red/black splatter LP with A2 poster and patch**
- T-shirt (2 versions)
*handnumbered & limited to 222 copies
**handnumbered & limited to 100 copies

Pre-orders: PHYSICAL / DIGITAL.




Since 1987, ROOT is led by founder & vocalist Big Boss - a controversial, yet valued musician, producer, writer and lyricist. He's one of the oldest and most characteristic black metal singers; one of the very few, who possesses an operatic range of vocals. Over the years, ROOT has maintained a strong underground following, while Big Boss rose up to become a cult figure in the black metal genre, guesting on albums by leading metal artists, most notabely Moonspell and Behemoth. ROOT has performed hundreds of shows worldwide, sharing the stage with bands such as Mercyful Fate, King Diamond, Cradle Of Filth, Apocalyptica, Moonspell, Behemoth, Impaled Nazarene, Nifelheim, Anathema, Sodom, Desaster, Pungent Stench, Master, Destroyer 666, Master´s Hammer, Enslaved, Testament, Marduk, Napalm Death, Krabathor, Hypnos and many other. 

Line-up:

BigBoss - voice
Igor - bass
AD - guitar
Hanz - guitar
Paul Dread - drums

Upcoming shows:

25.11. Beroun (CZE)
16.12. Kroměříž (CZE)
17.12 Litoměřice (CZE)
25-28.05.2017 Maryland Deathfest (USA)

Previously released songs:

https://youtu.be/2lLvkGyaDuY
https://youtu.be/pLtFThy2IUk


-------------------------------------------------------

INTERVIEW:

30 Years In, Root's Hellish Symphonies are Darker Than Ever

The Czech dark metal godfathers return to Kärgeräs with a new concept album; stream it here and read our Q&A with Big Boss and Igor Hubik.


Root has always been one of the strangest members of black metal's Second Wave. Founded in 1987 under the Communist regime in what was then known as Czechoslovakia, the band was extremely isolated from the global metal scene (including the burgeoning black metal movement). Despite the hardships that that entailed, the band's original members managed to channel their love of Bathory and Venom into their own bestial creation, and in doing so make an indelible mark on the history of Czech black metal. 


Even after their sound evolved enough for them to roundly reject the "black metal" label in favor of a more expansive and theatrical "dark metal" approach that made more use of Big Boss's incredible vocal range, Root remained inadvertent standard bearers for their homeland's wild, unfailingly unique approach to extreme metal. Without Root (and their peers in Master's Hammer), there would be no Maniac Butcher, Cult of Fire, or Death Karma—and think about how awful that would be!

Still, their Scandinavian peers still reap the lion's share of the attention when it comes to the black metal conversation, and underground icons like Root are often left out. When I asked if they felt that Root's contributions to the genre have been overlooked, though, founder and vocalist Big Boss took umbrage at the very idea. "I don't care personally, but do you think that the overlooked band would play for thirty years?" he replied.

They're still at it, too. The band—which is now comprised of founder Big Boss and newer members Igor Hubik, Pavel Kubát, Jan Konečný, and Alesh A.D.—is about to release its tenth studio album, a concept album that follows 2011's Heritage of Satan and revisits the mythical land of Kärgeräs, which the band originally introduced on a 1996 album of the same name. The album—titled Kärgeräs - Return from Oblivion—is out November 25 via Agonia Records, and we're streaming it below. It certainly sounds like Root, which is to say, it's overtly mystical, very moody and atmospheric, chock full of epic riffs and ritual chanting, and more than a little bonkers. Preorders are available now, in physical and digital versions.

Alongside our album stream, we've also got a quick little Q&A with Big Boss and guitarist Igor Hubik. Due to their varying levels of comfort with English, they elected to answer my questions via email, but the results are still plenty colorful (especially Big Boss's recollections of the time he was accused of being a "Satanic spy for the West").

Noisey: You've been releasing material quite steadily since 1987, and have never compromised on your sound or your allegiance to Satanic darkness. What drives you to continue creating this music after so long?


Big Boss: We believe in our music. We believe in ourselves and we do believe that we can bring still something new to our listeners. It keeps us alive on the way which we are still going on.

This latest record is a concept album, mean to continue the story you first introduced on Kärgeräs. Can you explain what's happening in this story? What has happened in this world you created since 1996?

Big Boss: Kärgeräs is still the same nation I invented back then and who were doomed by their own fault by the Grandiose Magus Equirhodont and his monster named Dygon. Now the sons of the Grandiose Mages come to ask him to return them to their lives.The rest of the story is on our new album. I will not tell you more! It is a direct continuation of Kärgeräs album from 1996—my own closure of the story which I wrote back in the Nineties. I promised once that one day I would finish that story and so I am keeping this promise. Many fans have been waiting for it since the first Kärgeräs album. Now they can finally get it and can enjoy another part of this story. I'm looking forward to listeners' opinions about this new masterpiece. The album is simultaneously a gift directly to Kärgeräs album fans. It´s very important because there are many fans of Root who prefer just some of our albums, and Kärgeräs is the special one.

Czech history has long been a complex, evolving beast, one marked by war and occupation, that continues to shift in the modern world. How do you think that lack of political stability influenced musicians in your generation?

Big Boss: I do not give a fuck about this society. I do not care. I am surrounded with great friends, our fans and great musicians and these are the people I care about. I do not intend to adapt to this hypocritical and worthless mass of people. "Society" is just a bunch of fucking idiots.

When Root began in 1987, the country was still called Czechoslovakia, and people lived under Soviet-style communist rule. What was it like trying to play this dark, blasphemous metal music during that period?

Big Boss: It was fun. Cops used to chase us, two or three times they even wanted to arrest as onstage—but we managed to escape. I was labeled a Satanic spy of the West, etc. We were forbidden to play, so we used to play unofficially in secret. It was the right kind of "fun"!

At what point did it finally become easier to play in a metal band and acquire metal tapes and CDs? I guess that must've happened later, after the Velvet Revolution.

Big Boss: Yes, that was the right time to start with recording official albums and play more shows, of course.




Unlike many other Eastern European bands, Root and the Czech black metal community in general tends to steer clear of politics, preferring instead to focus on the occult. What are your views on mixing politics with black metal? 

Big Boss: That´s real bullshit to mix the music and politics. Maybe some protest songs singer as Bob Dylan is. And black metal plus politics? I cannot imagine this at all.

I know Metallica was a big influence on Root in the early days; how do you feel about them now? Do you have any interest in their new music? 

Big Boss: I listened to Metallica until their Black Album, and then it went down. I can´t listen to it nowadays.

What else have you got going on? There's a reissue happening as well, right? 

Igor Hubik: Yeah, actually two albums should be re-issued on CD and LP – Madness of the Graves and Hell Symphony by Paragon Records and Eternal Death Records, both US labels.

I've got to ask on behalf of your American fans—when will we get to see you play?

Big Boss: It shall be the first US show ever. Root is confirmed for Maryland Deathfest 2017. This is really special one. Otherwise we still play live over here in Czech Republic mostly, sometimes in Germany, Sweden. See you in Hell—stay proud!

Kim Kelly is being a slightly smaller boss on Twitter.

Recenze/review - RAVENCULT - Force of Profanation (2016)


RAVENCULT - Force of Profanation
CD 2016, Metal Blade Records

Z kazatelny zase, jako každou neděli, znějí slova plná víry a odpuštění. Sedím na dřevěné lavici, modlím se spolu s ostatními. Už nějakou dobu mi připadá, že kněz vůbec nevěří tomu, co říká. Můj názor je potvrzen jednoho listopadového rána, když doma poprvé slyším novinku řeckých black/thrasherů RAVENCULT. Jdu pak na mši a najednou vidím, že náš pan kněz má rozeklaný jazyk. Už nevěřím jeho slovům. Moc dobře totiž vím, že se kostelem vznášejí jen věty plné lží, zloby a strachu. Nechci být ovcí, nechci se zařadit. Vystupuji z církve a raději se plně oddávám spolu s kapelou černým okultním obřadům.

Zdá se vám tenhle příběh neuvěřitelný? Tak si zkuste poslechnout nové album "Force of Profanation" a pochopíte. Jedná se o přesně namíchanou smršť černoty, prachu a ostrosti, která musí dělat dobře snad každému, kdo se kdy jen trošku ušpinil sírou. Máte rádi staré BATHORY, URGEHAL, TSJUDER, WATAIN, NIFELHEIM, DARKTHRONE, HELLHAMMER, DESTROYER 666, CELTIC FROST? Tak potom se vám bude líbit i letošní deska.


"Force of Profanation" mě baví opravdu poslouchat. Líbí se mi taková ta "rebelská" nevázanost, zastaralý zvuk, vokály, obal. Vlastně vše, dalo by se také říci. Vím sice, že novinka asi nerozdmýchá stojaté vody stylu zvaného černý kov, ale to mi vůbec nevadí. Užívám si ty chladné melodie, tu procházku chodbami v záhrobí a i když působí deska ke konci lehce monotónně, do všech těch zahnívajících melodií se pokaždé rád ponořím až po krk. Z úst mi lezou obrovští černí pavouci a marně polykám poslední zbytky zkaženého vzduchu. Zavřeli mě do téhle kobky, abych prý zpytoval své svědomí a příště neházel ostrá slova na služebníka božího. Odmítl jsem a vytrval. Odměnou mi je studená cela a nová deska RAVENCULT - Force of Profanation (2016). Už dnes vím, že zemřu zatracený a že mé tělo bude pohozeno za hřbitovní zdí, těším se. Jsem spokojený. Skvělé album!


sumarizace:

Vítejte v pekle! RAVENCULT letos vydali album, které obrátí kříže vzhůru nohama u vás v kostele. Nahrávka je plná nihilismu, války s nebem, ale hlavně perfektních černých thrashových melodií. Nenašel jsem jediné slabé místo, jediný kousek hudby, která by mě nebavila. Naopak, jsem totálně smeten z povrchu zemského neskutečnou energií, sírou a temnou náladou. Na novince nalezneme atmosféru, známou snad jen z vařícího kotle. Syrové, ostré, maniakální, magické! Takové je nové album těchto pekelníků. Svět je dávno odsouzen k zániku, ale než k tomu dojde, tak si to tady ještě pořádně užijeme, co říkáte?! RAVENCULT zhudebnili tmu a zapálili onen svět! Vynikající black thrashová nahrávka, která vás spálí na popel!

Asphyx says:

Welcome to the Hell! RAVENCULT released this year an album that will turn the crosses upside down in your church. The recording is full of nihilismwar with heavenbut mostly of perfect black thrash tunes. I couldn't find any weak pointthe only piece of music that I'm not interested in. The other way aroundI was totally wiped off the face of the earth with the incredible energysulfur and dark moodOn the new album we can find the atmosphereknown perhaps only from  the boiling boiler. Raw, sharpmanic, magicThis is the new album of these devilsThe world has been doomed for a long time, but before it will happen, we can enjoy it, what do you think?! RAVENCULT set to music the darkness and lit the other sideExcellent black thrash record that will burn to ashes!


Tracklist:
01. Tormentor of Flesh
02. In Macabre Triumph
03. Beneath the Relics of Old
04. Merciless Reprisal
05. Into Depths
06. Doom Oracle
07. Altar of Impurity
08. Temple of the Void

band:
Alex/vox, Stef/guitars, Kostas/bass, JV/drums

pondělí 21. listopadu 2016

Recenze/review - KERASPHORUS - Kerasphorus (2016)


KERASPHORUS - Kerasphorus 
CD, LP 2016, Hells Headbangers / Osmose

Kompilace plná smrti, ošklivosti, odmítání čehokoliv dobrého. Absolutní nihilismus, zhudebněný a vypálený navěky do vašich tváří. Undergroundový kult, pod kterým jsou podepsáni Pete Helmkamp a Gene Palubicki z ANGELCORPSE. Ronnie Parmer z BRUTALITY. Čisté, nefiltrované black/death metalové zlo, které bude spoustě lidem připadat už za hranicí snesitelnosti. Jenže přátelé, takhle se v podzemí opravdu hrávalo. Kompilace je souhrnem dvou dosud vydaných EP a nového singlu. Je také poctou stínům, záhrobí, smrti.


Připodobnit hudbu KERASPHORUS lze asi nejvíc ke kolegům ve zbrani ORDER FROM CHAOS, REVENGE, BLASPHEMY, DIOCLETIAN a vlastně ke všem současným i dávno mrtvým tmářům. Jedná se o těžko uchopitelný a stravitelný materiál, který budete zpočátku odmítat, budete se mu bránit. Pak ho ale polknete s chutí a od té doby mu propadnete, upíšete se téhle nechutné hudbě vlastní krví. Až na věky, amen! Budete mít pocit, že se dusíte, že světlo dávno patří jen do představ pamětníků. Po krk zakopáni, umírají sami a v nekonečné bolesti! To bude jednou napsáno na vašem náhrobku. Black death metalové album, které není z tohoto světa. Kult!


sumarizace:

KERASPHORUS na kompilaci působí jako vyslanci temnot! Album připomíná ozvěny ze samotného podsvětí. Nihilisticky znějící motivy, chorobný vokál, smrt ve vašich očích. Všechno tohle na novince naleznete. Doslova mě fascinuje zlá a ošklivá nálada celé nahrávky. Takhle nějak si představuji, že zní samotné peklo. KERASPHORUS se pohybují na hranici mezi naším a oním světem s morbidní elegancí. Hudba zde připomíná zápach zahnívajícího masa, zákeřnou nemoc, po které začnete hnisat zaživa. Je jako prasklý vřed, plný špíny a zkažené krve. Black/death metal, který vás přenese do záhrobí! Absolutní inferno!

Asphyx says:

KERASPHORUS are on copilation like envois of darkness! The album recalls the echoes from the underworld itself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the new album. I'm fascinated by bad and ugly mood of the record. This is how I imagine sounds of hellKERASPHORUS move on the border between our and other world with morbid elegance. The music here reminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It's like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Black/death metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!


neděle 20. listopadu 2016

Report, photos, video - MALIGNANT TUMOUR, ASPHYX, AGATHOCLES, TENDR - Ostrava - 19. 11. 2016

Asphyx
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos



V pátek jsem si k narozeninám koupil svého druhého křiváka v životě. Už bylo na čase. Jsem stará metla, která si chtěla datum příchodu/výskytu na tento svět pořádně užít. Spojil jsem tedy svoji oslavu s 25 lety MALIGNANT TUMOUR, s poslechem jejich nové desky "The Mettalist" a v neposlední řadě s vystoupením mých "jmenovců" ASPHYX, podle nichž jsem kdysi před lety volil svoji přezdívku na internet.

Problém byla trošku cesta, protože autem z Plzně do Ostravy je to pro mě v noci již na hranici lidských možností. Volil jsem tedy raději vlak. Moje mise měla také být menším překvapením pro moji "death metalovou dceru Duzl", která za námi loni neméně překvapivě přiletěla až z Londýna na náš skromný festival DEADLY STORM IN BOŽKOV


on the road

Je sobota přesně v poledne a my už stojíme s Michalem na nádraží v Plzni. Jsme připraveni. Máme foťáky, svačiny i nějaké to pivo na cestu. Vivat České dráhy! Jedeme do Prahy, kde na hlavním nádraží přestupujeme směr Severní Morava. Kecáme, pozorujeme krajinu. Je to dlouhé, ale já jsem založením stejně tulák, tak mi to nějak moc nevadí. Sedíme v kupé se starší dámou, která nás nevím proč tipuje na dva házenkáře. Konečně Ostrava, ocelové srdce republiky a dnes vlastně i metalu.

Trošku zmatkujeme, ale potkáme dva kluky, co jdou taky na koncert a ti nám doporučí tramvaj. Michal tak zažije po mnoha letech další dobrodružství, jede MHD. Vystupujeme u Dolu Hlubina a přes podchod se dostáváme na místo určení. Platíme vstup a jdeme dovnitř. Mezi dveřmi potkám kamaráda z Polska a od té doby se vlastně pořád jen směji.


Agathocles
Celý prostor se k metalovému koncertu krásně hodí a abych pravdu řekl, nemůžu se té atmosféry nabažit. Jedním slovem nádherné "industriálno". Jako vystudovaný strojař se zde cítím jako doma. Na našich koncertních toulkách republikou potkáváme spoustu lidí, každé město má svoji atmosféru, lze jej typově odlišit. Muzikanti to asi znají. Moraváky mám rád, jsou upřímní, je s nimi sranda a milují metal tak nějak z jeho podstaty. 

Mám sice za dva dny 42 narozeniny, ale za hezkými děvčaty se pořád ohlížím. A v Ostravě jsem si málem hlavu ukroutil. Nevím jestli je to tamní vodou nebo smogem, ale místní ženy a dívky v sobě mají takové zvláštní kouzlo. Šmrnc. Zasním se, až se musím oklepat. Ne to ještě není druhá míza, ještě mě nepustila ta první, říká mi často manželka. 


Malignant Tumour
Potkáváme konečně "moji death metalovou dceru Dášu" a je na ní vidět, že je dojatá, já koneckonců taky. Jsou tu i ostatní - "moji Pražáci", potkávám ale i lidi z ostatních koutů republiky - díky všem za pokec, hrozně moc rád jsem vás viděl. Myslím, že MALIGNANT TUMOUR mohou být hrdi, tolik fans (odhadem snad přes 700 lidí) se zase tak často na podobných akcích nesejde.   

Pojďme, budeme dělat bordel! Napadá mě stále častěji a jak přidávám další a další piva do chřtánu, tak jsem hrozně rád, že jsem v tom všem dění. Občas asi někde působím jako relikvie, mezi "běžnými" lidmi i nepatřičně, ale tady se cítím být mezi svými. Hergot, mě se tady líbí! Říkám o tom všem okolo a už jen pro tenhle pocit stálo za to vyrazit. "Já jsem METAL!": zakřičím několikrát do davu a v tu chvíli tomu i opravdu věřím. Čekáme na první kapelu, natěšení, připravení protančit, slavit celý večer.


TENDR - thrash metal z Ostravy mě, abych pravdu řekl, příliš nebavil. Místní asi ocenili více, přeci jen kapelu spíše znají. Jenže my jsme z daleka a nemáme ten osobní vztah. Za mě tedy takové nijaké, i když dobře zahrané. Prostě obyčejný český melodický thrash.





Trocha grindu nikdy nezaškodí a když ho ještě hrají legendární Belgičani AGATHOCLES, není moc co řešit. Klasické postupy, masakr, nářez, skočné melodie, ale i drsné temné pasáže. Tohle všechno dělalo z hudby těchto maniaků velmi chutný pokrm a přiznám se, že pánové mi rozproudili pořádně krev v těle. Pěkný set!







ASPHYX jsou jak známo, mojí srdcovkou, kapelou, kterou uctívám jako polobohy. A v Ostravě byli opět ve skvělé formě. Obestřel mě chlad, celý sál najednou pokryla plesnivina starého poctivého death metalu! Kult! ASPHYX působili jako vyslanci samotného záhrobí, jako jezdci apokalypsy, kteří nám přijeli probodnout naše srdce ledovými krápníky smrti. Nemám moc slov, protože jsem pařil, nechával si na prach drtit své kosti i vnitřnosti. Vynikající, skvělé, úžasné! Old school death metal forever! 












Recenze/review - ASPHYX - Incoming Death (2016)


MALIGNANT TUMOUR slavili 25 let. Zazněl první song, a dav šel do kolen, bavil se a "tančil" vlastně až do konce. Rock´n´roll, baby! Vzpomínalo se, křičelo, točilo se hlavou. Všichni byli THE METALLIST a když jsem se rozhlédl kolem sebe a viděl ty rozesmáté tváře, byl jsem hrozně rád, že jsem toho všeho součástí. Té energie, doslova sálající z pódia, měli ostravští "Chachaři" na rozdávání. Škoda jen, že bylo celé vystoupení hrozně nahlas. Nevím jak ostatní, ale já slyšel jen obrovskou zvukovou kouli.








Recenze/review - MALIGNANT TUMOUR - The Metallist (2016)


Máme čas do půl třetí do rána, než nám pojede vlak domů. Vyplníme ho zábavou hodnou dvou postarších metalistů. Pivo, hudba. Navrhuji ještě holky, třeba pár milfek, ale je to jen takové chlapské machrování. Kecáme s kamarády, fotíme se s ASPHYX, potkáváme Paula Speckmanna z MASTER, kupujeme CD, jsme lehce připití, ale to všechno k té správné náladě patří. Cítím se skvěle a nikam se mi nechce. Bohužel, vše dobré jednou končí.


new CD The Metallist in my collection - Malignant Tumour - Prague station
Je pozdě a musíme vyrazit k domovu. Popisovat strasti zpáteční cesty nemá moc cenu. Nejsme nejmladší, ale držíme se statečně. Občas na chvilku ve vlaku  usnu, ale jinak koukám smotaný do tmy ven z okénka, jsem v takové té náladě, kdy se mi v hlavě mísí polospánek s představami - třeba se mi zdá, že jím kyselé rybičky. Lituji, že se mnou není moje žena, která doma hlídá děti. Ani už nevnímám zastávky, pamatuji si jen přestup v "zapáchající" Praze. Ne, vracet jsme se neměli, v Ostravě bylo tak krásně. Jenže se nedá nic dělat a vystupujeme do ranní prosluněné a studené Plzně. 


Asphyx
Doma mají velkou radost, že jsem přežil. Koukají na pohádky a když se ve dveřích zjeví strhaný obličej nevyspalého, ale usměvavého táty, jsme všichni hrozně moc rádi, že jsem doma. Celá neděle je o jedné mátožné postavě, která se plouží bytem a na všechno reaguje jen zabručením. Byla to krásná oslava se spoustou známých, nových zážitků a hlavně METALU! Řeknu vám, někdy je to skvělý pocit, být stará metla! Díky za to!

OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos






---------------------------------------------------------
Promotion!

FESTIVAL DEADLY STORM IN BOŽKOV 11



Oznámen datum konání festivalu:

Sobota 18. 3. 2017

- místo: Hospoda Pod kopcem, Plzeň Božkov

Budeme se na vás těšit!


facebook událost/event:
https://www.facebook.com/events/209306099485337/
info:
FESTIVAL DEADLY STORM IN BOŽKOV 11


Recenze/review - OCTOBER 31 - Metal Massacre 31 (2016)


OCTOBER 31 - Metal Massacre 31
CD 2016, Hells Headbangers

Nejsem z těch, kdo by rád vyhledával cover verze slavných songů. Většinou mě nová provedení ruší a raději si pouštím originál. Jenže když vám přijde na recenzi nová deska OCTOBER 31, což je heavy metalová kapela maniaků z DECEASED, nemůžu zkrátka jinak. Nehledě na to, že se rád přehrabuji ve starých nahrávkách a novinka "Metal Massacre 31" jako archiválie působí. A to přesto, že byl tento tribute vydán letos. Přeneste se tedy se mnou a s kapelou o nějakých třicet let zpět, oblékněte znovu svoji starou džínovou bundu a pojďme si zavzpomínat. Už jen ten výběr skladeb mluví sám za sebe. Nevím, kdo ještě dneska zná kupříkladu takové DEATH DEALER, WAR CRY, SACRED BLADE, DEMON FLIGHT nebo TYRANT, ale věřte, že vaše podvědomí bude mít doslova žně. Jedná se totiž přesně o ty historické kousky hudby, kterou zkrátka musíte milovat.

 

Od alba "Metal Massacre 31" jsem nečekal vůbec nic a po několika dnech jsem končil své poslechy skákáním po bytě, vyřváváním refrénů a kroucením při kytarových sólech. Hergot, to je staroba, to je krása, absolutní pohoda, nepředstíraná a upřímná radost ze samotného hraní. Pánové z  OCTOBER 31 jsou dnes již v letech, kdy si podobné věci mohou dovolit a hlavně, já jim to věřím a žeru i s navijákem. Jakoby přede mnou ožili pradávní heavy metaloví hrdinové, kteří se vydali znovu do boje. Dnes už sice působí opotřebovaně a jsou jako zombie, které ocení jen pár nadšenců, ale to mi je tak nějak jedno. Důležitá je hudba a ta je zde jedním slovem dokonalá, ve smyslu, v jakém ho chápu já. Odhazuji na nějaký čas všechna ostatní CD pryč a ladím formu do svého heavy metalového hrobu. Vynikající záležitost! 


Asphyx says:

I have no words. An excellent cover album for all loyal fans old heavy metal! The obligation for all the devotees, who likes real metal times! Heavy metal gods OCTOBER 31 in brilliant form! Wow

Tracklist:

1. Cross My Way (Death Dealer cover)
2. Forbidden Evil (War Cry cover)
3. Torture Me (Omen cover)
4. The Awakening (Titanic cover)
5. Dead of the Night (Demon Flight cover)
6. Heavy Metal Virgin (Aloha cover)
7. The Alien (Sacred Blade cover)
8. Metal Merchants (Hallow's Eve cover)
9. The Warrior (Final Warning cover)
10. The Battle of Armageddon (Tyrant cover)



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh šedesátý sedmý - Princezna mnichovské noci - část II.


Příběh šedesátý sedmý - Princezna mnichovské noci - část II.


Trošku mě mrzí, že se s námi nikdo nepřišel rozloučit. Vím, že jsme se trošku naší partě s Kačkou ztráceli, ale znáte to, to je taková ta první zamilovanost. Prožil si ji každý. Jenže naši kamarádi se nás poslední dobou dost stranili. Když jsme přišli na panely, tak utichal rozhovor, na moje otázky ohledně hudby se Prcalík s Kytkou odvraceli stranou. Jen ty holky, ty nám pořád držely při sobě. Ale jak známo, ženským do hlavy nevidíte a tak jsem získal vcelku oprávněný pocit, že něco dělám špatně.

Jedeme vlakem do Prahy, tam přestoupíme na mezinárodní rychlík a hurá do Mnichova, na koncert heavy metalových Saxon. Kapely, kterou mě naučila poslouchat moje modrá víla Kačenka. Vlak drkotá, máme už asi šestý řízek v sobě. "Jsem ráda, že ti chutná, smažily jsme je s mámou dlouho do noci": políbí mě mastně dívka mých snů a přitulí se způsobem, že mi jsou džíny malé. Lístky jsem ji dal k narozeninám a plánovali jsme tenhle výlet dlouhé měsíce. Šetřili jsme peníze, kopírovali si mapy, tisíckrát všechno procházeli znovu a znovu. Mě bylo čerstvě sedmnáct, Kačce šestnáct a jeli jsme přece spolu do toho velkého západního světa. 

Už jsem v Německu byl s našima, ze základní školy docela obstojně vládl němčinou, ale stejně, obavy jsme měli velké. Nebyl to žádný výlet s rodiči, kdy je o vás postaráno, ale museli jsme se postavit na vlastní nohy. Z přemýšlení nad tím, "jak to všechno bude", mě vytáhl dotaz Kačenky, zda jsem vzal něco k pití. Dostal jsem nějaké peníze na jídlo od mámy a koupil jsem pravý český rum. Ten jsem vytáhl někde mezi Všetaty a Prahou a na hlavním nádraží se už docela slušně motáme. Následuje pivko v hospodě kousek od parku u hlaváku a čekání na spoj do Mnichova.

"Já se tak hrozně těším, musíme běžet hned pod pódium, chci vidět Byforda co nejblíž": básní mi Kačenka do ucha a já zjišťuju, že jsem zapomněl mapu Mnichova v Boleslavi. Přemýšlím, jestli vůbec do dalšího vlaku naskakovat, ale nakonec se se svoji zapomnětlivostí svěřuji až někde za Prahou. Zase to klokotání vagónu po kolejích, k tomu Kačenčin smích a přichází spánek. "Beroun, kurva vystupovat!": probudí nás ze snů známý hlas. Otevřu vyděšeně oči a nade mnou stojí celá naše parta. Prcalík hubu od ucha k uchu a za ním Kytka s lahví vodky a samozřejmě holky. Prcalinka, Jana, Mirka. "To čumíte co, na tohle jsem se těšil měsíc, na ty vaše překvapený ksichty": směje se náš sprostý kamarád a mě to začíná všechno docházet. A na rovinu, mám slzy na krajíčku, jak stará bába a tak radši tvrďácky a mrkavě koukám chvilku z okna. 

Jsem dojatý, všichni někde sehnali peníze, aby prý mohli být s námi. Kluci sice dělají, že Saxon je měkkej, že jedou jen kvůli holkám, ale všichni víme, že řvát texty skladeb budeme všichni. Oni ti blázni, ta naše džínová kavalerie, kamarádi, srdcerváči, nás chtěli vidět, být zase spolu, pořádně zapařit, dát tu trošku pochroumanou skupinu metalových šílenců dohromady. Hlavním organizátorem byla Jana, která si prý tu naši lásku velkou německou nemohla nechat ujít. Sedíme tak v kupé, řveme na lesy, řehtáme se a s vynikající náladou jsme najednou na hranicích. 

Přichází pan celník, zdraví slušně, ale kouká na ty naše vlasatý ksichty úkosem, musíme působit dost podezřele. Máme jít s bágly na prohlídku. Hledají drogy. Nastává první problém. Kytka má v batohu sedm jointů trávy a že prý si chtěl celý výlet víc užít. "Ty debile": křičí na něj hystericky Prcalinka. Celník nás žádá, abychom šli ven. Obracejí zavazadla naruby a my čekáme na peróně. Je mi zima. Dávám kolovat rum, kterého zbylo už jen něco málo na dně. "Se na to vyseru, Kytko ty vole, převážet drogy přes hranice se nesmí, to ví úplně každej magor, teda kromě tebe - ty hlavo vymaštěná, ne?": řve Prcalík. Stojíme snad hodinu na místě, pak musíme na celnici a skřípeme zubama, protože vlak nám ujíždí. 

Jde k nám další, asi dvacetiletej celník a česky na nás, že jsme si trošku nasrali do bot, ale že by měl řešení. Chvíli kecáme, já nasazuji brýle stylem mladého intelektuála a dozvídám se, že nás pustí na další vlak, když jim všechnu trávu necháme. Kytka sice protestuje, ale uzemní ho jeden kopanec do holeně. Tentokrát přímo od jeho milé, od Mirky. Máme ještě hodinu čas, kterou vyplňujeme družným hovorem, posmíváním se Kytkovi a dvěma hnusnými pivy v hospodě vzdálené několik desítek metrů. 

Náš sen, vidět Saxon, se na chvilku skoro rozplynul, ale teď, když už zase jedeme do Mnichova, se začíná pomalu naplňovat. Jana chce vědět po Kačence nějaké podrobnosti o našem sexuálním životě a moje princezna mě vykreslí jako nějaké neustále nadržené monstrum. Všichni se mi smějou a až do Mnichova jsem terčem jejich neomalených vtípků. Nějak mi to nevadí, jsem rád, že jsme zase pohromadě, že mám ty svý věrný thrashový psy u sebe. Bahnhof Mnichov je tady. Vystupujeme do toho velkého Německa nadšení a zmatení jako veverky v kolotoči. Nevíme kudy dál, mapu nemá nikdo.

"Gutten tag...": zkouším to na jednu německou máničku, ale ta je tak vožralá, že sotva sedí. "No tak to jsme zase v prdeli": glosuje situaci Prcalík a není daleko od pravdy. Má sice telefon na svého otce, který v tomhle městě pracuje, ale my už moc času nemáme. Pak se stane věc, která se stává jednou za sto let. Kousek od naší party zastaví autobus, vylezou dvě holky. Jedna holohlavá ošklivá, druhá dlouhovlasá a krásná. Začnou se líbat a Prcalík prohlásí něco o tom, že není pochyb, kdo je z nich táta a kdo máma. "Si blbej, je to úplně obráceně": procedí mezi zuby česky ta nehezká a my se tak seznámíme se dvěma dámami, co odešly za prací a svobodou do Německa a našly zde jedna druhou.

Mají stánek na nádraží a taky pochopení pro partičku nedomrlých metalistů z Čech, kteří jsou ztracení, zmatení a nemají čas. "Já ti dám klidně pusu, jen nás prosím odvezte": prosí Jana o odvoz a najednou tu stojí dvě skupiny. Holky, které se všechny řehtají od ucha k uchu. No a kousek vedle my, kluci, kteří máme silný pocit, že situace vůbec není v našich rukou. Klára a Ester, jak se ty dvě lesbičky jmenují, sice metal neposlouchají, ale znají v Mnichově kde koho. Komunita dívek, milujících ženy, je propojená jako nějaká sekta. Stačí jeden telefon a už jedeme Mnichovem směr koncert. 

"Vítám vás na palubě našeho lesbického vozu": směje se Prcalík a dostává od Prcalinky další ránu. Koukáme z okénka nebo spíš zíráme na to velkoměsto, na ty nové domy, na moderní auta, vlastně úplně na všechno. Je to jiné, než s rodinou. Víc si celý tenhle zážitek celý život pak pamatujeme, protože si ho musíme tvrdě odžít. "Škoda, že jsi na kluky..": šeptá Kačence Ester (ta hezčí) do ucha. Chci něco vtipně navrhnout, ale raději mlčím. On to za mě stejně nakonec řekne Prcalík nahlas. V podobném duchu dorážíme až před stadion, kde jsou už zástupy džínových maniaků. "Bude metal": pronese vážným hlasem Kytka a všichni se rozřehtáme. Jsme konečně tady.

Němečtí metalisté jsou úplně stejní jako my, jen mají víc germánské ksichty. Přijdu si, jako bych sem patřil odjakživa. Hned se chytneme jedné party, podobně staří kluci a holky. Dostaneme pivo, všichni koukají, že jsme přijeli až z Čech. Dokonce i Prcalík, který umí německy jen nadávat, najednou plynule konverzuje. Hudba a pivo spojují národy, říkám si v duchu a koutkem oka vidím Kačenku, jak je dojatá. Žmoulá v ruce můj narozeninový dárek, dvě vstupenky a má slzy v očích. Domlouváme, že se sejdeme po koncertě u jednoho sloupu a když konečně otevřou dveře, tak připomínám amerického fotbalistu. Táhnu za sebou svoji holku skrz lidi jako papírového draka.

Jsme přímo u hrazení, za námi dav a jako první se představují pro nás do té doby absolutně neznámí Gamma Ray. Moc nás nebaví a tak se líbáme v davu. "Smrťáku, já už se nemůžu dočkat, splnil si mi sen, to je něco neskutečnýho. Já tomu pořád nemůžu uvěřit": brouká mi mí víla do ucha a já bych byl pro ty její oči schopen v tu chvíli snad i zabít. Předkapela dohraje a my se bojíme dojít na záchod, abychom neztratili pozice. Čůrám do kelímku, který pokládám hned pod pódium. Konečně Saxon, konečně naši bohové. Zazní předehra a asi tři metry před Kačenku přiběhne dlouhovlasý blonďák, heavy metalový šlechtic už tenkrát, Biff Byford. Vidím na své milé, jak se jí podlamují kolena.

Pak následuje něco, co už se asi v mém životě nebude nikdy opakovat. Koncert všech koncertů, vystoupení, které strčilo navždy všechny ostatní kapely do kapsy. Saxon byli ten večer neskuteční. A když pak zazněla hitovka "Princess of the night", píseň stará v té době už dlouhých deset let, byla najednou Kačenka onou Princeznou mnichovské noci. Vzal jsem ji na ramena, kývali jsme se do rytmu a neumělou angličtinou řvali texty až do úplného zemdlení. I já byl tenkrát dojatý, přiznávám. Splnil se nám sen snů, vidět naživo své hrdiny. Všechny ty útrapy cest, všechna ta dřina pro vstupenku, všechno bylo zapomenuto. Existovali jsme jen my dva a Saxon. Došlo k vzájemnému propojení a když pak při pobíhání na pódiu poslal Biff Kačence vzdušný polibek (možná byl i pro jinou holku, ale to bylo úplně jedno), musel jsem jí utírat slzy. 

Celá ta nádhera se hrozně těžce popisuje, ale představte si dva zamilované puberťáky na koncertě jejich nejoblíbenější společné kapely. Píšu tenhle text a znovu se mi to všechno odehrává před očima. Nechtěli jsme, aby to někdy skončilo a ono vlastně neskončilo, mám ty nezapomenutelné okamžiky navěky v hlavě a teď vlastně už i na papíře.

Ty kytary, ty údery bicích a nad tím hlas. Božský hlas. Mluvili jsme o tom zážitku dlouho, ještě dávno po tom, když dozněla poslední skladba. Kačenka vypadala, jakoby právě viděla Panenku Marii a já asi také, oba zpocení, utahaní, ale s obrovskými úsměvy na tvářích. A má modrá víla pořád plakala. Byla k neutišení, pořád mi děkovala a já byl rád, že jsem se se svým dárkem tak dobře trefil. Kamarády jsme nemohli najít dlouho a asi ani nechtěli, protože jsme si to chtěli užít hlavně sami spolu. Saxon se mi ten večer zaryli ještě víc pod kůži, někam do samé mé podstaty. Navěky.

Šlo se pít, za marky, které měly každou chvíli jako měna skončit. Nepřemýšlel jsem nad tím, stejně jako mí kamarádi, že jsme rozfofrovali ten večer každý asi šest výplat z brigády. Chtěli jsme si to užít. Pili jsme německé pivo až do rána, do prvního vlaku do Čech. Moc si nepamatuji, jestli jsme jeli zpět na nádraží v U - bahn nebo S-bahn, ale pamatuji si, že během přepravy Prcalík každému česky sděloval, že odvoz od česko-německých lesbiček byl tedy lepší. Nějak jsme tohle všechno okolo moc s Kačenkou nevnímali. Dokonce nám ani nevadila šílená zima na nádraží, ani kontrola dokladů on německé policie. Je jasné, že jsme oba další měsíc nemluvili o ničem jiném, než o koncertě Saxon. 

Domů to šlo jako po másle. Cesta uběhla rychle, jak jsme byli plni zážitků, tak se pořád kecalo a nebo spalo. Jen na Kačenčině otci, který nás netrpělivě prý vyhlížel už od našeho odjezdu do Německa, bylo vidět, jak nám závidí. Protože to byl původně vlastně hlavně on, který za tohle celé šílenství mohl. Jednak přivedl mojí vílu na Saxon, ona pak mě a ještě ji se mnou pustil na koncert do dalekého Mnichova. Sám je nikdy v životě neviděl. A to přesto, že na světě nebylo snad většího fanouška, než byl on sám. 

Dostal jsem při návratu do Boleslavi od otce své dívky první pivo. "Na, posaď se a vyprávěj, jaký to bylo?": řekl a podal mi vychlazený Klášter. Napil jsem se a on mi nabídl tykání. Seděli jsme proti sobě, já začal pomalu, opatrně, nejdřív o Kačce. Přerušil mě a řekl mi, že moc dobře ví, že ji mám rád, ale že chce slyšet, jací byli Saxon. Přišlo mi, že ten den, i ve světle následujících událostí, jsem se stal tak trošku jeho synem, kterého jako každý chlap vždycky chtěl. Princezna mnichovské noci mezitím vyprávěla podobný příběh, jen z pohledu mladé dívky, své matce. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

TWITTER