DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 2. prosince 2016

Recenze/review - OFFENCE - Adoration of Black Kingdom (2016)


OFFENCE - Adoration of Black Kingdom
CD 2016, Mad Lion Records

 Své mrtvé tělo chci nechat jednou dravcům. Přeji si, abych se převtělil do jejich síly. Aby mi vyrvali střeva z těla, roztahali mě po skaliskách a abych se v jejich žaludcích díval na to nekonečné lidské hemžení hezky shora. Nebudu prachem, který se promění v další prach, ale potravou, soustem. Snad se mi to podaří.

 Zatím se musím spokojit s představami, s údělem nás smrtelníků, kteří jsme neustálými čekateli na konec. Na absolutní konec. Mé soukromé čekání mi krátí kapely, které pochopily samotnou Smrt, zpívají a hrají o ní. Poslední dobou jsem hodně často volil novinku polských death metalových válečníků OFFENCE. Pohrobků švédských DISMEMBER, ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, ale i třeba ASPHYX, OBITUARY. Očekávejte chlad, chřestivý zvuk, mocný vokál a kusy vašeho těla poházeného kousek nad městem. 

"Adoration of Black Kingdom" je druhým dlouhohrajícím albem kapely a musím rovnou napsat, že i nahrávkou velmi zdařilou. OFFENCE přesně pochopili, o co nám v podzemí jde a dodali pořádně třaskavou směs toho nejošklivějšího smrtícího kovu. Proti provedení, zvuku, ani samotným skladbám nemám žádných připomínek. Novinku si neskutečně užívám, dodává mi pocit, že nejsem na tom světě s tím svým podzemním obráceným křížem sám. Songy hezky odsýpají, jsou zacíleny na podobně prokleté, jako jsem já a ještě mi dodávají pořádnou porci shnilé krve do žil. Kutálejí se prašivé kosti mezi pečlivě vystavěnými hromadami lebek, zní do kobek dunivý death metal. Pukají klouby strachem a na nebi krouží hejna krvelačných dravců. Už to nebude dlouho trvat a stanu se vaší součástí. Stačí pár dalších úderů do bicích, pořádně hlasitá kytara a mám neodbytný pocit, že jsem trhán na kusy. Skvělý švédský old school death metal, tentokrát v polském podání! Masakr!


sumarizace:

Druhé dlouhohrající album OFFENCE se opravdu povedlo. Kombinace studených melodií, krutého zpěvu a neskutečné energie na mě opět funguje. Ze záhrobí povstali všichni nemrtví a svět je doslova zahalen krví. Nahrávka působí jako rozkládající se mršina. Old schoolové motivy, smrt v očích a nekonečné utrpení. Tohle všechno při poslechu zažijete. Budete odcházet od svých hi-fi věží rozsekáni na malé kousky, vaše mysl bude čistá a krev nakažená. CD s klidem mohu doporučit všem poctivým fanouškům reálného death metalu, kteří se rádi prohrabují starými kostmi. Exhumujte staré mrtvoly, vypusťte zombie na tento svět! Přijdu si jako v nějakém hodně krutém hororu. Morbidita, špína, hnus a neskutečný tlak. To všechno na "Adoration of Black Kingdom" naleznete. Tento masakr jen tak někdo nepřežije. Old school death metal, u kterého praskají víka od rakví! Vynikající záležitost!

Asphyx says:

The second full-length album OFFENCE came really off. The combination of cold melodies, harsh vocals and incredible energy works again. The dead and undead rose from the beyond and the world is wrapped in blood. The recording acts like a decomposing carcass. Old school motifs, death in the eyes and endless suffering. All this you'll experience during listening. You'll leave from your hi-fis cut into small pieces, your mind will be clear and blood infected. I can recommend this cd to all honest real death metal fans who likes rummaging in old bones. Exhume old corpses, let zombies out into this world! I'm coming like in very brutal horror. Morbidity, dirt, filth and surreal pressure. This all you'll find on "Adoration of Black Kingdom". This massacre can survive only someone. When you are listening this old school death metal, the lids from the coffins are cracking! Excellent thing!

Tracklist:
1. Sadisticlover Ritual
2. Tunnels Of Consciousness
3. Hang Him!
4. Bloody Cemetery Light
5. Next Door (Only Death)
6. Obsessed By Hatred
7. E.N.D.
8. Adoration Of Black Kingdom
9. Zatruta świadomość

band:
HELLSCREAMAROSS - v. CHAOS - g. CYANIDE - d. MR. SADISTIKK - b.

Recenze/review - SUFFER YOURSELF - Ectoplasm (2016)


SUFFER YOURSELF - Ectoplasm
CD 2016, Cimmerian Shade Recordings

 Slyšíte ten šepot? Cítíte také studený průvan? Stojíme všichni nad vystaveným nebožtíkem a přemýšlíme, co jsme s nim kdy zažili. Občas se ozve pláč, ale většina přítomných má neodbytný pocit, že se každou chvílí probudí. Prochází transformací, proměnou. Pomalu, s funeral doomovou rozvahou, i death metalovým maršem nastává kýžený okamžik. Hlava se nadzvedne, oči obrátí v sloup a pohřební síní se ozvou slova plná nenávisti. Nebyl to zaživa dobrý člověk a není ani po smrti. Utíkáme ven a celá scenérie nás provází po zbytek našich životů.

 Kroutím se do pomalých rytmů, přemítám o posledních věcech člověka. Chci být nekonečně sám. Švédští (původně one man polský projekt) SUFFER YOURSELF to se mnou umí. Ke vzájemnému přenosu mnoha temných emocí mezi mnou a kapelou došlo vlastně už u prvního songu. Občas si podobnou hudbu rád pustím, připomíná mi, že tu nejsme navěky. Amen! Kdo se v podobných vodách rádi brodíte, tak moc dobře víte, že u doom metalu hodně záleží na celkové náladě, na tom, jak vás album uchopí, pohltí. Jedná se pokaždé o čistě pocitovou záležitost, ne každému bude vše vyhovovat. Já si přijdu, jako bych byl kusem látky plápolající ve studeném větru. Je mi zima a skladby mě doslova drásají.



Někdy bývá dobré ze všeho toho dnešního stresu uniknout. Mám rád, když na mě působí kapela poctivým, upřímným dojmem. SUFFER YOURSELF zobu všechno to jedovaté zrní, všechno bědování i soužení z ruky. Neseďte doma, ani když venku prší. Vezměte si s sebou novinku "Ectoplasm" a slyšte slova plná smrti. Stylově lze přirovnat kapelu ke všem funeral doomovým velikánům (EVOKEN, MY SHAMEFUL, ESOTERIC, ATARAXIE). Samozřejmě, kapela má svůj vlastní, nezaměnitelný rukopis. Poznáte ho ale až po dlouhých společných seancích, až vám vše pronikne do samé vaší podstaty. Funeral doom death metal, který probouzí mrtvé k životu. Co na tom, že znovu zemřou? Skvělé album.


sumarizace:

Odložte všechny nedůležité věci, odhalte svoji mysl, uklidněte svoje duše. Jsou tady SUFFER YOURSELF a jejich nová letošní kompilace smutných písní. Funeral doom metal v jejich podání je velmi chladný, smutný a pojednává o posledních věcech člověka. Klasické songy, tradiční studená atmosféra. Nahrávku bych doporučil všem, kteří rádi tráví dlouhé hodiny na hřbitovních cestách. Pečlivě vystavěné skladby pomalu gradují, hlas preluduje jako kněz při poslední modlitbě. Slyším zase zvony! Kdo bude další na řadě? Všichni tam, do země stínů, jednou musíme a SUFFER YOURSELF nás na to připraví opravdu velmi dobře. Pokud milujete podzim, sychravé počasí, mráz zalezlý někde v kostech, padající a umírající listí, budete s "Ectoplasm" trávit určitě dlouhé chvíle. Vítejte na pohřební hostině, podávána bude nová deska SUFFER YOURSELF.

Asphyx says:

Put away all your trivial duties, unfold your minds and keep calm your souls. The SUFFER YOURSELF is here with its new compilation of sad songs. Funeral doom metal in this delivery is very cold, sad and it tells a story about the last things of a man. The classic songs, traditional cold atmosphere. I would suggest this record to people who like to spend long hours on grave trails. These songs are accurately build and they slowly rise, the voice preludize like a priest during the last prayer. I can hear the bells! Who is the next in line? Everyone has to go to the land of shadows someday and the SUFFER YOURSELF prepares us very good for it. If you love autumn, rainy weather, cold inside of your bones, falling and dying leaves, you will spend a lot of time with the "Ectoplasm". Welcome to the funeral dinner where the new album by SUFFER YOURSELF is served. 


Track list:
1. Ectoplasm
2. Abysmal Emptiness
3. The Core
4. Dead Visions
5. Transcend the Void

Line up:
Lars Abrahamsson - Guitar
Malcolm Sohlen - Bass
Kateryna Osmuk - Drums
Stanislav Govorukha - Guitar, vocals

čtvrtek 1. prosince 2016

Recenze/review - SOULBURN - Earthless Pagan Spirit (2016)


SOULBURN - Earthless Pagan Spirit
CD 2016, Century Media Records

 Umrzl mi můj vlastní démon. Stal se skleněnou sochou bez tváře. Jeho odlesky měly temně krvavý nádech a měnily svoji barvu v nekonečných odstínech černé. Stál jsem a díval se do tohoto svého zrcadla. Začala mě jímat hrůza. Jakoby se přede mnou zhmotnily všechny mé špatné vlastnosti a nutily mě se zamyslet nad sebou samým. Oklepal jsem se strachem a přemýšlel, jaké album by se k téhle podivné situaci hodilo nejlépe.

 Nakonec jsem volil novinku death/black/doomových SOULBURN. Tihle Holanďané nám letos předkládají teprve svou třetí dlouhohrající desku v historii. Mám pro jejich tvorbu slabost, líbí se mi takové ty jemně ledové pasáže, ten neklid, zvláštní atmosféra, která je odlišuje od spousty ostatních. "Earthless Pagan Spirit" je skvělým albem pro dlouhé zimní večery, je zhmotněním všech sil, které je možno potkat v těch nejtemnějších stínech. Slyšte hudbu, která má v sobě jiskřivě černý základ. 



Novinka mi přijde pro poslech trošku jiná, než předchozí desky. Potřebuje čas, zpočátku se zdá monotónní, stereotypní a obyčejná. Jenže pod povrchem jakoby to bublalo, bylo zlé a ošklivé. Nelze ji poslouchat ve spěchu, nejlépe se mi osvědčila společná setkání v klidu domova, na dobré aparatuře a s klidem v srdci. Ne, "Earthless Pagan Spirit" určitě nerozvíří svět hudebních intelektuálů, ale určitě je poctivým albem, kusem tmy, která má něco do sebe. Osobně sice musím mít na všechen ten chlad správnou náladu, ale pokud nastane, tak si album neskutečně vychutnávám. Četl jsem i velmi kritické názory a to dokonce od lidí, kterých si opravdu vážím, ale jak známo hudebním chutím neporučíte. Mě novinka SOULBURN baví, čerpám z ní temnou sílu a zcela mi vyhovuje. A je mi úplně jedno, že možná budu sám v davu. Death/black/doom metalová nahrávka, která zabíjí tmou!



sumarizace:

SOULBURN se povedlo zhudebnit temnotu. Death black metal v jejich podání je černý, naléhavý, s obrovskou silou v melodiích. Přijdu si, jako bych byl poslán do lesa a měl vytrhnout kořeny všeho zla. Album mě zcela pohltilo a při poslechu si se mnou dělá doslova, co chce. Jsem prokletý, ponížený a zároveň se cítím silný jako nikdy dřív. Procházím se mezi stíny, jsem hadem plazícím se za svojí kořistí. Hudba zde nelze příliš uchopit slovy, ale připomíná mi zrcadlo, rozbité na tisíc kousků. Neposlouchejte "Earthless Pagan Spirit" za denního světla, nálada absolutního zmaru nejlépe vynikne někdy kolem půlnoci. Věřte a budete navěky prokleti! Tuto nahrávku bych doporučil k poslechu všem padlým kněžím. Zhudebněné inferno zde přichází pomalu, polehounku, jako šelma, lovící za soumraku. Do srdcí se vám vkrade zima a udělá vám z něj kusy chladného ledu. Black death metal, který je temný, jako odvrácená strana měsíce! Skvěle!



Asphyx says:

SOULBURN composed darkness. Their Black Death Metal is black, acute, with an amazing power in melodies. I feel like I have been sent into the woods and supposed to whip out all of the roots of evil for the world. This album catch me and during the listening it does a lot of things to me. I´m accursed, humiliated and at the same time I feel strong like never. I´m walking between shadows, I´m a snake which crawl for its victim. This kind of music is impossible to describe and it reminds me a mirror which is broken on thousand pieces. Do not listen to the "Earthless Pagan Spirit" during the day light because the absolute ruin mood will came out the best around the midnight. Believe and you are accursed forever! I would recommend this album to every death priests. The composed inferno is coming slowly, like a beast which hunt during the nightfall. There is going to be cold in our hearts and your heart will became one piece of ice. Death black metal which is dark like the other side of the moon! Amazing! 


Tracklist:
01. Where Splendid Corpses Are Towering Towards the Sun
02. The Blood Ascendant
03. Howling at the Heart of Death
04. As Cold As Heavens Slain
05. Withering Nights
06. The Torch
07. Spirited Asunder
08. Diary Of A Reaper
09. The Last Monument Of God

band:
Twan van Geel - Vocals/Bass + Bob Bagchus - Drums + Remco Kreft - Guitars + Eric Daniels - Guitars 

Recenze/review - AZOOMA - The Act of Eye (2016)


AZOOMA - The Act of Eye (2016)
CD 2016, Xtreem Music

Jsem dnes znovu ochutnávačem, který stojí před kalichem plným hořkosti, špíny, mokvajícího masa a tmy. Pomalu přikládám dřevěnou nádobu k ústům, marně se modlím ke všem známým bohům a piju první doušek. Ihned padám k zemi, navěky pokletý a mé oči dostanou temný mrtvolný odlesk.

 Poslouchal jsem totiž již nějakou dobu novinkové album iránských death metalistů AZOOMA. Ti nám letos namíchali velmi chutný, i když smrtící koktejl, ze starých NILE, GORGUTS, SADUS, DEATH, CARCASS, OPETH, MORBID ANGEL. Rovnou se přiznám, že mi tahle kombinace lehké techniky, tlaku a tmy dělá moc dobře. Nic nového v záhrobí, ale líbí se mi taková ta těžko popsatelná jiskřivá atmosféra, kterou z alba cítím. Řeže to pěkně, to vám povím. A navíc si na své přijdou i fanoušci neotřelých melodií.

Z "The Act of Eye" slyším kořeny všeho death metalového zla. Pánové si s námi i hudbou hrají jako kočka s myší. Občas sice slyším pasáže, které mi úplně nevoní, ale předpokládám, že i ty časem dozrají. Zajímavá je nálada celé desky, která vás nenechá na pochybách, kdo je tady pánem. Poslouchám hudbu srdcem, jsem dalek nějakých jedovatých kritických poznámek a tak přivírám oči před některými "zbytečnými" preludii. Celkově ale ochutnávám z nahrávky stále častěji. Nejraději mám tohle album jako kulisu při čtení knížek, případně si jej dávám do kroku, to když kráčím ulicemi našeho města. AZOOMA jsou zajímavým úkazem, vidím v nich talent. A hlavně! Mě baví jejich prvotinu (ještě mají na svém kontě EP "A Hymn of the Vicious" z roku 2014) poslouchat. Death metalové album, které vás nenechá v klidu! Velmi dobře!


sumarizace:

Před letošní novinkou iránských AZOOMA se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Progresivní nápady je možné potkat na každém kroku. Přesto si pánové ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a AZOOMA se povedlo vyhnout zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. "The Act of Eye" je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Progresivní death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr!


Asphyx says:

 I bow down to this new album by Iran AZOOMA. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Progressive ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. "The Act of Eye" is one of my most played albums at all for a very long time. Progressive death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre!
Track list:
1. Act 1: Plague of Predator
2. Act 2: Umbra of Mirth
3. Act 3: The Ocular Dominance
4. Act 4: Erosion of Shadows
5. Act 5: Non-Entity of Visions
6. Act 6: Flare of Flames
7. Act 7: Objectivity of Oblivion
8. Act 8: The Eyes - A Tale of Sight and Shadows

Line up:
Shahin Vaqfipour - Vocals
Ahmad Tokallou - Guitar
Farid Shariat - Bass
Saeed Shariat - Drums

středa 30. listopadu 2016

Recenze/review - WITCHERY - In His Infernal Majesty's Service (2016)


WITCHERY - In His Infernal Majesty's Service
CD 2016, Century Media Records

 Začalo to zdánlivě, bez zjevných příčin. Houstla mi krev, měl jsem čím dál tím častěji křeče v nohách. Pomalu jsem chřadl, stával se stínem. Vypadáš jako vlastní zombie, říkali mi kolemjdoucí. Nevěřil jsem, ztratil jsem jakýkoliv směr, mé žíly byly plné hnisu. Poslouchal jsem stále dokola novinku švédských black/thrasherů WITCHERY.

 Měl jsem trošku obavu, jak to zvládne nový zpěvák Angus Norder. Není lehké nastupovat po Eriku "Legionovi" Hagstedtovi (ex-MARDUK). Novic ale zvládl svoji práci na výbornou. A hudba? Ta je pořád směsí černého kovu, pochodové rytmiky a thrashe, který vám zkroutí palce u nohou. Muzika i zaměření jsou stále nejvíc "podobné" AURA NOIR, SKELETONWITCH, DESASTER, NOCTURNAL GRAVES, RAISE HELL, NIFELHEIM, SATANIC SLAUGHTER, SODOM. Zkrátka a jednoduše, máme zde před sebou další album kapely, která se rozhodla nám pořádně pustit žilou. Za sebe mohu směle prohlásit, že se jim to povedlo.
WITCHERY s klidem zařaďme mezi smečky, které už ničím novým nepřekvapí. Zase na druhou stranu, nikdo to po nich nechce a neočekává. Dostal jsem přesně ten kousek nahrubo nasekané tmy, která je poháněná šíleným soukolím hudebního násilí a jsem tedy ve svém živlu. Texty plné satana, okultismu, s hororovým nádechem mi dělají také dobře. U podobné hudby se mi hrozně dobře odpočívá, paří, podupává nohou i pořádají soukromé oslavy. Je nenáročná, s takovou tou jiskrnou náladou a dokáže mi opravdu rozproudit v úvodu zmiňovanou krev v celém těle. Co na tom, že má čím dál tím černější barvu a nebude to dlouho trvat a stanu se skeletonem s vyděšeným výrazem. Novinka má sílu, heavy efekt, energii, temnotu. Jsem navýsost spokojen a "In His Infernal Majesty's Service" si užívám jako starý dobrý známý jed. Peklo!


sumarizace:

"In His Infernal Majesty's Service" je takovým špinavým setkáním německé thrashové školy a norských blackových špinavců. Dohromady pak působí jako bourací kladivo, ničící všechno, co stojí kolem. Proti hudbě v tomto provedení nemám žádných námitek a připomínek. Podobný hnis mi koluje v krvi a zhušťuje ji do žhavého magmatu. Novinka je jako nějaká vzpomínka na staré dobré časy. Osmdesátá a devadesátá léta zase jednou naplno ožívají a WITCHERY jasně dokazují, že se v těchto časech cítí jako piraňa v krvavé lázni. Black thrashové album, u kterého vám pukne hlava! Skvěle!

Asphyx says:

I feel like in a meeting with German thrashers, who have teamed up this time with Norwegian black metallers. They formed a deadly alliance that is singly responsible for the destruction of everything. This is exactly the kind of music that you have to continuously play over and over, until you become fatigued. Although the music is simple, seemingly ordinary but it matures over time as well just like a carefully matured corpse. Therefore, if you do not want to solve anything and you want to just relax a little bit and want to really thrash out your brains, I can only and only then recommend you these maniacs. Black/thrash massacre of the highest quality!


Tracklist:
01. Lavey-athan
02. Zoroast
03. Netherworld Emperor
04. Nosferatu
05. The Burning of Salem
06. Gilded Fang
07. Empty Tombs
08. In Warm Blood
09. Escape From Dunwich Valley
10. Feed the Gun
11. Oath Breaker

band:
Jensen (Guitars)
Sharlee D´Angelo (Bass)
Angus Norder (Vocals)
Chris Barkensjö (Drums)
Rikard Rimfält (Lead guitar)

Recenze/review - SOOTHSAYER - At This Great Depth (2016)


SOOTHSAYER - At This Great Depth
CD 2016, Transcending Obscurity Records

 Někdy se to tak stává, že na člověka padne velká tíseň. Sedávám pak u okna, dívám se na rušnou ulici, žiji životy chodců dole pod lampami. Břicho mě bolí od vyčerpání ze všech těch stejných obyčejných dní. Ráno jsem vstal zase do mlhavé tmy, odpoledne se jako stín vrátil zpět. Zmuchlaný, osamocený mezi lidmi, s pohledem neustále zaměřeným do dáli. Potřebuji pustit žilou, být mimo civilizaci. Musím někam ven. Beru si batoh, pár věcí, které stejně nebudu potřebovat a hlavně tunu pomalé muziky.

 První volba padne na irské atmosférické doom sludge nadšence SOOTHSAYER. Pomalý rytmus, jdu co noha nohu mine. Hudba mě naplňuje pocitem ještě větší beznaděje. Vše je ohlodané na dřeň, kroutí mnou a drásá odněkud zevnitř. Míjím poslední dům, opuštěnou továrnu, o které se říká, že bývá častým místem sebevrahů. Stoupám nahoru, nad město. Pode mnou poblikávají tisíce lamp. Je šero, víc tmy než světla. Usednu na pečlivě naskládané dřevo, které voní začínající plísní a v tu chvíli desce "At This Great Depth" propadnu naplno.




Určitě znáte ten pocit, když si poslechnete nějaké album poprvé a ono vás zcela pohltí. Nebývám v doom metalových vodách zase tolik častým hostem, ale pokud jde o emoce, tak těch tryská z prvotiny SOOTHSAYER velké množství. Je to podobné, jako když potkáte ženu, která není ničím výjimečná, ale máte co dělat, abyste ji hned nevyznali své city. Někdy je síla okamžiku zničena několika slovy, ale tentokrát musím napsat jediné. "At This Great Depth" mi padli v letošním listopadu přesně do nálady. Pamatujete si na do té doby nepoznanou bolest, když jste se jako malé dítě poprvé řízli nožem? Tak přesně tak mi tahle deska připadá. Jemná, naléhavá, přesto drsná, "hlubinná" a zemitá zároveň. Netřeba k někomu přirovnávat, podobné nahrávky stejně osloví jen pár fanoušků a ti již dávno vědí své. Až vás potkám někde v lesích, tak věřte, že jen kývnu hlavou na pozdrav. Slov totiž netřeba. Stačí nám "At This Great Depth". Skvělé náladotvorné album!


sumarizace:

Irská doom/sludge metalová kapela SOOTHSAYER vydala letos album, které vás zmrazí. Ostré, hutné, dunivé riffy, skvělý hlas a jasně hmatatelná temnota vás přenese do země stínů. "At This Great Depth" působí jako černá vzpomínka, jako noční můra, která najednou obživla. Na to, že se jedná teprve o první dlouhohrající album kapely, je zde předkládán opravdu hodně návykový materiál. Hudba této nahrávky drásá, bolí, je krutá, chladná a zákeřná zároveň. Cítím v ní velký černý potenciál do budoucna. Album je jako nějaká temná mantra, opakovaná samotnou Smrtí. Doom metalová tryzna, která vás vezme na výlet do temných snů! Doporučuji! 

Asphyx says:

Irish doom/sludge metal band SOOTHSAYER released this year an album that freezes you. Sharp, dense, roaring riffs, great voice and clearly real darkness transport you to the land of shadows. "At This Great Depth" looks like a black memory, a nightmare that suddenly came to life. Considering this is the first full-length album of the band, there's presented really addicting stuff. The music of this recording lacerates,  hurts, it is cruel, cold and vicious at the same time. I feel its big black potential for the future. The album is like a dark mantra, repeated by the Death itself. Doom metal remembrance ceremony, which will take you on a trip into the dark dreams! I recommend!


Track list:
1. Umpire
2. Of Locusts and Moths

Line up:
Líam Hughes - Vocals/Noise
Con Doyle - Guitar/Vocals
Marc O'Grady - Guitar
Pavol Rosa - Bass
Will Fahey - Drums

Official Soothsayer Bandcamp
Soothsayer Facebook
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Facebook  

úterý 29. listopadu 2016

Recenze/review - EPITAPH - Sinner Waketh (2016)


EPITAPH - Sinner Waketh
CD 2016, Dark Symphonies

 Rozezněla se podzemím další temná symfonie zla. Tentokrát od švédských maniaků EPITAPH, smečky, která bloudí podsvětím už od roku 1990. Kapela, stejně jako ve svých počátcích, předkládá plnotučný, zahnívající old school death metal, který vás bez jakéhokoliv varování rozdrtí velkou silou. Odkazy na GOD MACABRE, ENTOMBED, EXCRUCIATE, WOMBBATH, CEMETARY, DISMEMBER, UNCANNY jsou cítit v každém tónu. Zkrátka a jednoduše, švédská škola té nejvyšší kvality, tentokrát podaná samotnými mistry hrobníky. Otevřete si pivo, nejbližší hrob a nechte se unášet bohu protivnými skladbami plnými chladu, špíny a tmy. 

Mě baví poslouchat novinku "Sinner Waketh" čím dál tím víc. EPITATH mi připomínají mrtvolu, která byla dlouho uložena u ledu. Letos se probudila s tím, že vám v nejbližších okamžicích prokousne hrdlo, vytrhne střeva z těla a vaše srdce ochladí na bod mrazu. Ne, Švédi se do dnešní doby rozhodně se svojí hudbou nehodí. Pokud nejste podobnou hudbou zasaženi přímo na solar plexus, tak se pokřižujte a mazejte pryč. Tady se hrne hromada lebek pro všechny pamětníky, pro maniaky, kteří už v dávných časech muchlali první nahrávky téhle kapely na kazetách. Dunivý zvuk, žádné zbytečnosti. Jen smrt, síla a hřbitov plný švédských death metalových snů. Líbí se mi, že si EPITATH na nic nehrají, jedou si to svoje. Sveřepě, upřímně, bez jakýchkoliv příkras. V jednoduchosti je síla, říkají moudří a tentokrát bych se pod to podepsal vlastní krví. "Sinner Waketh" je albem, které si rvu do hlavy, až mi uši krvácí. Hydra je zpět! Mocná a silná! Švédský záhrobní death metal té nejvyšší kvality! Peklo!


sumarizace:

"Sinner Waketh" je silná deska, plná klasických švédských postupů. Znovu otevírá dávno zahojené rány, drtí vše živé a drásá až do krve. EPITATH již podruhé vystoupili ze záhrobí, aby nám předvedli prvotřídní death metal čerpající z devadesátých let a přidali k tomu současný zvuk. Tančí se opět na otevřených hrobech, vzývají se temné síly a obětuje se těm největším death metalovým bohům. Album je drsné, kruté, narvané po okraj energií a ledem. Kolem praskají víka od rakví, za náhrobkem se na vás směje samotná smrt a láká vás k poslednímu tanci. Beru do ruky svůj oblíbený krumpáč, nasazuji sluchátka na uši a moc dobře vím, že dnešní den se mi bude pracovat o hodně lépe. Mám ve zmrzlé zemi vykopat nekonečnou řadu hlubokých hrobů. Žádné urny, žádný pohřeb žehem. Hezky poctivě, pomalu, s dlouhým pohřebním loučením, taková je letošní nahrávka. Tradiční, upřímná a řezající jako kousky ledu zaryté do čerstvého masa. Old school švédský death metal té nejvyšší kvality!

Asphyx says:


"Sinner Waketh" is a strong record, full of classic Swedish procedures. It opens wounds healed for a long time, crushes all living and scratches to the blood. EPITATH appeared from beyond for the second tome to show us first-class death metal drawing from 90th and they added the current sound. We are dancing in open graves again, they are invoking the dark forces and sacrifice to the biggest death metal gods. The album is rough, cruel, crowded to the brim with energy and ice. The lid of the coffins are cracking, behind a tombstone the death is laughing and attracts you to the last dance. Traditional, honest album, cutting like pieces of ice dugging into fresh meat. Old school Swedish death metal of the highest quality!


Tracklist:
1. Abomination 04:01
2. Death on a Pole 03:52
3. Heathens 04:34
4. Squeezing Out the Life 04:26
5. Desecrated Tomb 03:56
6. Epitaph Enraved 01:25
7. Wheels of Mastication 03:21
8. Bloodstained Visions 02:51
9. Blasphemy 03:28
10. Sinner Waketh 03:51

band:
Manne Svensson Nicke Hagen Johann Enoksson

Recenze/review - BELLIGERENT INTENT - The Crucifire (2016)


BELLIGERENT INTENT - The Crucifire
CD 2016, vlastní vydání

 Někde daleko v australské buši, uprostřed skal, musí být jeskyně, kde je míchána černota s hnisem a jsou tvořený šílené smrtící lektvary. Další poslové ze země stínů vydali svědectví o zlu. BELLIGERENT INTENT. Kapela, která se rozhodla nám letos citovat ze starých death/black metalových učebnic. Pohodlně se tedy usaďte, zapalte svíce a sepněte ruce do symbolů pro vyvolávání temných sil. Zmáčkněte play a do vašeho pokoje se jako hejno krkavců rozletí zprávy od samotné Smrti.

 Poslouchám novinku "The Crucifire", kývám rozvážně hlavou do rytmu a spolu s kapelou vzpomínám na skupiny jako jsou ANGELCORPSE, SCARABAEUS, PERDITION TEMPLE, SADISTIK EXEKUTION. Je mi v téhle společnosti dobře, i když musím přiznat, že pak mívám děsivé noční můry. Australané nám letos namíchali opravdu hodně špinavý koktejl. Je plný hnisu, špíny, tlaku, odmítání čehokoliv dobrého. Satanismus přenesený do světa death a black metalu. Uvěřitelnost, polámané kosti i hanobení svatých ostatků. Tohle všechno zde nalezneme. Bojím se spát.





BELLIGERENT INTENT sice podle mě nedosahují kvalit svých kolegů z australské death metalové ligy, ale jejich album "The Crucifire" rozhodně stojí za bližší ohledání. Musíte být samozřejmě fanoušek podobných hudebních zvěrstev a vaše uši nesmí hledět na nějakou tu ošklivost. Bez těchto požadavků novinku nepochopíte. Osobně to mám nastavené tak, že někdy bych si dával album do žil několikrát denně, až mi přijde, že jsem na něm závislý. Pak mám ale také třeba týden, kdy na něj nemám vůbec chuť. Toho zla je zkrátka příliš a někdy jim ho zase tak úplně nevěřím. Jako celek je ale album velmi nechutným pokrmem, který doporučuji podávat pouze se shnilou přílohou. Neberte slovo bezbožné nadarmo! Poslouchejte BELLIGERENT INTENT a vaše duše propadne peklu! Velmi dobré album!


sumarizace:

"The Crucifire" je deskou, která má velmi nakažlivou atmosféru. Připomíná výše zmíněné rituály natolik uvěřitelně, že by na CD mělo být nalepeno varování před zlými silami. Black death metal je zde špinavý, uvěřitelný a nepostrádá velmi silné melodie. Desku si užívám úplně stejně jako pravé okultní obřady. Australané hrají s nadšením, energií a dokážou vtáhnout do své nečisté hry. Jejich kruté příběhy opravdu ožívají a znesvěcují vše svaté. Z malé vesnice, ležící na úpatí hory, se vydal dlouhý průvod. Na nosítkách sedí další oběť. Démoni si žádají další a další maso. Ženy naříkají, muži mají zachmuřené tváře. V čele zástupu stojí členové kapely a nesou v rukou obrácené kříže. Zvony se opět houpají do kroku. Chodí to tady tak odjakživa a byla by škoda něco měnit. Pravý bezbožný black death metal!

Asphyx says:

"The Crucifire"  is an album with a contagious atmosphere. He recalls the dark rituals so believable that the CD should contain a warning against evil forces. This is Black Death Metal which  is dirty, believable and not lacking very strong melodies. This Album ..I enjoy exactly the same way as true occult rites. Australian maniacs are playing with enthusiasm, energy and are able to draw up their dirty play. Their cruel stories really come to life while desecrating everything holy. Totally right godless black/death metal!

Tracklist:
1. Repent the Flesh
2. Tyrants of Slaughter
3. Diabolical Sacrilege
4. The Second Death
5. Burning Halls of Damnation
6. Menacing in Hate
7. Tortured Redeemer
8. Be the Victorious
9. The Crucifire

pondělí 28. listopadu 2016

Recenze/review - ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion (2016)


ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion
CD 2016, Agonia Records

 Příběh hrdého národa Kärgeräs byl dopsán. Po dlouhých dvaceti letech (od vydání stejnojemnné desky). Kruh se uzavřel a já byl hrozně zvědavý, jak se s ním brněnský principál Big Boss a jeho ROOT poprali. První část "vyprávění" totiž patří k tomu nejlepšímu, co jsem v česko-moravských kovových luzích a hájích slyšel. Pojďme se tedy spolu s kapelou ponořit do dark metalu, do roztodivných skladeb, do určité chladné vznešenosti, kterou obě alba oplývají.

Podle mého skromného soudu by měla hudba hlavně vyjadřovat emoce. Musím říct, že letošní novinka "Kärgeräs - Return From Oblivion" je jimi doslova narvaná k prasknutí. A je úplně jedno, zda se tradičně blackově drtí, heavy rockově bublá nebo skoro až doom metalově přemýšlí. ROOT to se mnou (až na pár výjimek) vždycky uměli. Tentokrát jsou přesně v té poloze, v jaké je mám nejraději. Rozevlátí, epičtí, svojští, "teatrální" a také smutní. Big Boss je vznešeným vypravěčem, našeptávačem, který má za sebou perfektně sehrané spolubojovníky. Cítím mrazení v kostech.



Vyzdvihnout musím perfektně zpracované vokály. Byl to vždy Big Boosův zpěv, který dodával ROOT na originalitě a před "Kärgeräs - Return From Oblivion" musím smeknout pomyslný klobouk (tolik poloh, od mumlání, šeptání, přes řev až po vypjatý zpěv jen tak někde neuslyšíte - a vše sedí pohromadě v zajímavém celku - vezměte si třeba jen pro mě nejsilnější "The Key To The Empty Room"). Poslouchám album již nějakou dobu a mnohé refrény si musím pobrukovat spolu se skupinou. Pochválit musím i zvuk ze Shaark studia, který je krásně studený a ostrý zároveň. Kompozičně jsou pak zpět typické tmavě metalové postupy, které jsme vždy měli všichni u ROOT tolik rádi. 



ROOT mě svoji novinkou "Kärgeräs - Return From Oblivion" velmi mile překvapili. Čekal jsem stárnoucí gentlemany žijící jen ze své podstaty, ale mám před sebou desku, kterou nemůžu pustit z hlavy. Vlastně si to ani nedovedu vysvětlit. Album to není tvrdé, ale časté pomalé pasáže jsou neskutečně naléhavé, s takovou tou severskou vznešeností, moravskou melodičností a náladami, které vás donutí k zastavení. Je to zkrátka příjemné černé metalové rozjímání, které má v sobě zvláštní přitažlivou jiskru. Připomíná mi ledovou řeku, do které spadnete. Nejdřív vás jen tak poklidně nadnáší, pak strhne, začne topit a nakonec vyčerpané vyhodí na břeh. Silná dark metalová nahrávka, která vás uhrane chladem!


Asphyx says: 


ROOT pleasantly surprised me with their new album “Kärgeräs - Return From Oblivion”. I expected aging gentlemen who live only by their nature but in front of me I have an album which is stuck in my head. Honestly, I don ´t know why. The album is not very hard. However, the often slow passages are incredibly urgent with the Nordic majesty, Moravian melodies and moods which will make you stop. This is just a very nice black metal meditation which has some spark of attraction. It feels like a frozen river in which will you fall. At first, you will just float peacefully but then the river swept you and you will start drowning. And finally, it will cast you out on the shore. Strong dark metal record which bedevil you with its coldness!

Tracklist:
1. Life Of Demons
2. Osculum Infame
3. Moment Of Fright
4. The Book Of Death
5. Black Iris
6. Moment Of Hope
7. The Key To The Empty Room
8. New Empire
9. Up To The Down
10. Do You Think Is It The End?

Line-up:
BigBoss - voice
Igor - bass
AD - guitar
Hanz - guitar
Paul Dread - drums


Recenze/review - SPECTRAL APPARITION - Manifestation (2016)


SPECTRAL APPARITION - Manifestation
EP 2016, Invictus Productions

 Země se otevřela. Rozervaná, puklá, zjizvená. Dostal jsem strach, protože podobné přírodní úkazy nevěstí nic dobrého. Přeběhl mi mráz po zádech, rozklepala se kolena. Očekával jsem nejhorší. Potom zazněly první tóny a z hlubin pekelných vystoupali na zmeský povrch, jako nějací zvěstovatelé, britští death metalisté SPECTRAL APPARATION. Začali kolem sebe dštít síru, prskat ohnivé sliny toho nejošklivějšího smrtícího kovu. Svět potemněl a já byl stržen do víru nekonečných běsů.

 Cyklické opakování mantry plné smrti. Zastřený vokál, šílenství a temnota. Tak na mě působí prvotina v podobě EP "Manifestation" nejvíce. Jedná se o tajný death metalový rtiuál, o seanci určenou k jedinému. K vyvolání špatných sil. Tři skladby rozprostřené do dvaceti minut jsou krásnou ukázkou toho, jak vypadá onen svět. Britové si na nic nehrají, jdou rovnou na dřeň, na samou podstatu starého metalu jako takového. U mě v pokoji vládne těžká pochmurná nálada. Pomalu připravuji oltář. Dejte si na SPECTRAL APPARATION velký pozor, během poslechu dotiž dochází k nevratným změnám vědomí a zážitkům. Skvělé EP. Jsem proklet!







sumarizace:

SPECTRAL APPARATION a jejich album "Manifestation" mi připomínají nějakou hodně zlou a  ošklivou okultní seanci. Mocné kytarové motivy, hlas povolaný z temnot a skvělý zvuk. Ano, při poslechu mám opravdu pocit, že peklo existuje. Jasně a hmatatelně, jako na novince SPECTRAL APPARATION. Tahle hudba by klidně mohla znít při uvítání zbloudilých duší při příchodu do podzemí. Oceňuji temnotu, všechny černé skladby i určitou nihilistickou náladu, kterou zde cítím z každého tónu. Obraťte všechny kříže směrem dolů, vyžeňte kněze z kostelů, už napáchali dost zla! Černé okultní death metalové album, které je cítit sírou! Inferno!

Asphyx says:

 SPECTRAL APPARATION and their album "Manifestation" reminds me some very bad and ugly occult session. Powerful guitar motifs, voice called up from the darkness and great sound. Yes, when I 'm listening I really feel that the Hell exists. Clearly and tangibly like the news of SPECTRAL APPARATION. This music could easily sound when the lost souls come in the underground. I appreciate the darkness, all black tracks and certain nihilistic mood that I feel from each tone. Turn all crosses down, expell the priests from churches, they've already done evil enough! Black occult death metal album that smells of sulfur! Inferno!

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine