DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 9. dubna 2017

Recenze/review - EXTREMITY - Extremely Fucking Dead (2017)


EXTREMITY - Extremely Fucking Dead
CD 2017, 20 Buck Spin


Okradená mrtvola ležící uprostřed ulice. Nikdo si ji nevšímá, přesto, že je pravé poledne. Lidé už dávno ztupili své city na minimum. Přilétl první krkavec, vykloval nebožtíkovi obě oči a přilákal tím celé hejno. Vypadá to, že smrt bude mít dnes pořádné žně.

Do podobných nálad mě hodila i nová nahrávka smrtících EXTREMITY. Ti hrají starý, hnilobou zatěžkaný death metal. Kapela je složená ze samých veteránů scény (Shelby Lermo (Vastum), Aesop Dekker (Worm Ouroboros, Ludicra, Agalloch), Melissa Martinez-Hoadley (Cretin, Repulsion), and Erika Osterhout (Necrosic, Scolex, Trepanation) a podle toho také hudba na desce vypadá. Ostré valivé pasáže ve stylu CARCASS, DEATH, EXHUMED, REPULSION, AUTOPSY, BOLT THROWER, IMPALED, VASTUM, ENTOMBED mluví jasnou a přesvědčivou řečí. Old school death metal forever!




"Extremely Fucking Dead" je albem určeným pro všechny staré death metalové válečníky. Je plné morbidních melodií, hniloby, plesniviny, znovu exhumovaných hrobů, prašivých kostí, smrti a temnoty. Je to skvěle odvedené řemeslo od hudebníků, kteří perfektně rozumí tomu, co dělají. Jedná se o hrobníky, ovládající své nástroje s nátiskem mistrů. Náhodě nebylo ponecháno nic. Perfektní undergroundový zvuk, zběsilost v očích, rouhání, nemrtví, toulající se zase k večeru městem. Plivněte smrti do tváře! Rozsekejte svoji vlastní rakev! Jděte a poslouchejte pravý nefalšovaný reálný metal! Nechte se od EXTREMITY provést opuštěnými kobkami a poznejte, jak se kdysi v devadesátých letech hrál poctivý smrtící kov. Osobně jsem doslova nadšený! Zabijácká death metalová deska, která spálí i onen svět! Skvěle!


sumarizace:

Album maniaků EXTREMITY bylo nahráno v samotném pekle! Nálada celé nahrávky je neskutečně tíživá, jednotlivé riffy návykové a hlas přerovnává kosti v márnici. Natolik je mocný. Kapela působí jako vyslanci od Belzebuba. Od úst jim zní obrácené modlitby, v jejich přítomnosti je cítit síra. Jejich old school death metal je absolutně uvěřitelný, zahraný s totálním odhodláním. Staré postupy z devadesátých let minulého století znějí v jejich podání hodně uvěřitelně. Jsou jako nějaká zákeřná droga, která vám způsobí halucinace. Budou v nich ožívat staří duchové, nemrtví a ocitnete se v tom nejhlubším podzemí. Svět v záhrobí je těžký, smutný a zlý. Stejně jako novinka "Extremely Fucking Dead". Připravte se! Zlo přichází. Reálný old school death metal s okultní náladou otevřených hrobů! Vynikající záležitost! Doporučuji!

Asphyx says:

The album by maniacs EXTREMITY was recorded in the Hell itself! The mood of this record is so heavy. Each riff is very addicting and the voice line up bones in mortuary. That is how powerful it is. This band feels like envoys of the Beelzebub. There are backwards prayers coming out of their mouths. You can smell the brimstone from their presence. Their old school death metal is absolutely believable. They play it with so much determination. Old techniques from the 90ths of the last century sounds so believable with their music. These guys are like some bad drug which makes you hallucinate. There will be old ghost and the undeads coming back to live and you will be in the Hades world itself. This world beyond is hard, sad and cruel. Just like the new album "Extremely Fucking Dead". Prepare yourself! Evil is coming! The real old school death metal with an occult mood of open graves! Amazing thing! I have to recommend this! 


TRACKLIST
1. Intro (Mortuus est Valde)  (0:52)
2. Crepuscular Crescend  (5:25)
3. Bestial Destiny  (4:54)
4. Chalice of Pus  (6:03)
5. Fatal Immortality  (3:55)

6. Extremely Fucking Dead  (5:45)

https://www.facebook.com/extremedeath
https://www.20buckspin.com/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh osmdesátý sedmý - Sexy třicátá léta

Pachatel se vrátil na místo činu:) - v devadesátých letech na louce za mnou bývaly dvě hromady z panelů...a metal a holky a pivo!

Příběh osmdesátý sedmý - Sexy třicátá léta


Potřebovali jsme trošku vyčistit hlavu. Nejlepší by bylo vypadnout někam na koncert, ale nikde nic v dosahu nebylo, tak jsem navrhl chalupu v Jizerkách. Je sice fakt, že si ji nikdo nepamatoval střízlivý, ale restart už byl opravdu nutný. Jelo se jako vždy vlakem. 

"Já tedy musím říct, že mě se Dolly Buster moc nelíbí": pronesl do kupé Prcalík přesně ve chvíli, kdy vstoupila mladá průvodčí. Zarděla se, jak to umí jen mladé holky a hned dostala kuželku piva. A protože už jsme byli takoví provařený metalový ksichty, tak se hned kecalo. Pak šla štípat lístky dál, ale vrátila se, protože jsme byli tak nějak v jejím věku a byla sranda. Probíraly se pornofilmy z VHS kazet. Všichni se mi smáli, protože jsem tvrdil, že mě se na pornu nejvíc líbí ten příběh, pak už je to jen gymnastika.

V Turnově nám ujel vlak a museli jsme stopem. Jenže, vesničani příliš pochopení pro partu rozjívených džínových opilců neměli a vzal nás nakonec až polohluchý strejda na korbu za traktor. Dostal pivo, pak druhý a byl tak hodný, že nás hodil až ke Kopanině. Ještě dlouho nám mával, protože tolik polibků na tvář od tolika holek prý ještě nikdy nedostal. Vzali jsme to přes les, padali jsme do potoků, opilí, veselí a já párkrát ve tmě ztratil směr. Ale všichni svatí i nesvatí stáli při nás a nakonec jsme dorazili v pořádku. Lehce potrhaní a špinaví, ale spokojení.

Zašel jsem radši za babičkou na barák, která na mě nejdřív poslala psa, ale ten se ke mě lísal a tak následovalo objetí a pytel plný jídla. Přišlo vhod. Jen pivo nebylo. Bylo to snad poprvé, kdy jsme šli všichni spát střízliví nebo spíš vystřízlivělí. Roztrousili jsme se po pokojích, hezky ve dvojicích, ale my si s Káčou užili jen jednou, protože pak přišla Jana, že se sama bojí. Spal jsem tak se dvěma holkama v jedný posteli. Musel jsem tedy za Kačenku, aby mě prý nechytaly nějaký ty nepřístojnosti, ale i tak bylo moc hezký se probudit a sledovat dva oddychující hrudníky vedle sebe. Jojo.

Ráno chleba se sádlem, cibule, uzený, voda z potoka, protože zrovna nešel vodovod. "Co budeme dělat?": zeptala se nesměle Prcalinka a já navrhl výlet. Jen tak lesem a pak uvidíme, kam nás nohy zanesou. A Kytka uviděl v dálce Špičák a určil směr. Šlo se. Pohoda, vtípky, parta modro černých postav. Bolely nás bránice od smíchu. Skákali jsme do seníku v jedné stodole, zkoušeli jestli jdou slepice opravdu po flusu, Prcalík štěkal nádherně, nepoznali byste, že to není pes. Odpovídala mu celá vesnice.

Vydrápali jsme se na Špičák, po svahu sjezdovkou. Zpocení jsme ocenili nahoře na boudě pivo, guláš, pivo, nanuk, pivo a rum.  Začalo se trošku stmívat a tak jsme běželi loukou dolů. Váleli jsme sudy, řvali do lesů metal, dělali nepřístojnosti, mluvili naschvál sprostě, aby holky viděly, jaký jsme tvrďáci. Ony se chichotaly, dělaly, že je to štve, ale byly rády, že jsme tu jen pro ně, že se čepejříme jak tetřevi a pak bylo líbání a dvojice a já zase i s Janou.

Ve Smržovce už se na ulicích svítilo, když jsme rozjaření vběhli dovnitř. Kousek od malého náměstí, hned naproti hospodě bylo (a je!) kino. Na plakátu obrovský nápis "Dnes hrajeme filmy z třicátých let". Secvaklo nám to a šlo se dovnitř. Lístek pár korun, sedadel jen několik málo řad. Pan promítač asi tak navátý jako my. Nejdřív byla Adina Mandlová, Nataša Gollová a pak následovala obrovská hádka, které to víc sluší. Hádal se i promítač a nakonec to bylo tak divoké, že jsme se málem poprali. Já fandil Adině, musel jsem, protože její rodný dům byl kousek od bydliště Kačenky, ale víc se mi tenkrát líbila Nataša. Dnes bych bral asi obě.

"Hele, mládeži, já tu mám ještě jednu libůstku": prozradil nám promítač Kaděra (opravdu se tak jmenoval), ale museli jsme počkat až skončí hlavní program. A kolem půlnoci, když se měsíc sklonil nad Smržovkou někam do lesů, vytáhl staré erotické filmy, které si schovávala již několikátá generace promítačů. Usadili jsme se, stejně napnutí, jako v dobách, kdy jsme u Prcalíka viděli první porno kazetu z Německa s příšerným dabingem od firmy Peklo.

Bylo to něco krásného, černobílého, spíš macatého. Tehdejší porno hvězdy jakoby si v sobě zachovávaly i přes veškeré odhalené tělo kus vznešenosti, elegance, stydlivosti, takové té zvláštní krásy, kterou dívky v třicátých letech v sobě měly. Možná jsme to viděli jen pohledem tehdejší doby, ale ta nádhera nás doslova uhranula. Pan promítač si zapálil dýmku, kluci cigára a já se držel holek jako klíště. Nebylo v tom nic sprostého, ani upoceného, ale spíš jemného, jiskřivého a usměvavého, milého a smyslného.

Obzvlášť jedna blondýnka, s mocněji klenutým hrudníkem a její scénka v kuchyni ve mě zanechala spoustu vzpomínek a ještě dlouhá léta se mi o ní zdávalo. Sice se mi nikdy nepodařilo Káču přesvědčit na sehrání stejného příběhu, ale to už je jiná historie. "Ty vole, to je normálně lepší a víc vzrušující, než ta nafouklá kráva Dolly": rozsekl to nakonec Prcalík a my kluci museli souhlasit. Pak následoval film o jakože vílách, tančících na lesním palouku a partě lesníků, kteří jdou okolo. No, nemilujte to.

Všechno dobré jednou končí a museli jsme se rozloučit i s panem Kaděrou. Ten byl rád, že taky někdo dneska ocení krásu pořádných žen a my pak probírali všechno cestou přes pole a lesem až na chalupu. Ten večer bylo v dřevěném stavení pěkně veselo, to vám nemusím povídat. Jen já jako vždy ostrouhal, protože jsme měli na pokoji i Janu a několik mých návrhů inspirovaných zhlédnutými filmy bylo označeno jako úplná prasárna. 

Jenže Kačenka byla taky chtivá a tak mě v noci probudila, řekla mi, ať jdu s ní do sklepa a já šel, protože jsem věděl, že nám spolu bude dobře. A měla pohled jako ty slečny ze sexy třicátých let, jen nebyla blondýna, ale tmavovlasá, ale neméně vznešená a krásná. "To jste mi měli říct, já bych vypadla": zašeptala ještě Jana, když jsme se udýchaní vrátili zpátky do pelechu. Musel jsem jí dát pusu, že je tak hodná, ale pak si lehnout zase až za Kačenku (abych prý nevyváděl). Celou noc se mi zdály sny jako ze všech těch filmů a byly v nich má milá i Jana a ještě pár holek, co se mi vždy líbily, ale i všechny ty oplácanější dámy z třicátých let (ano, přišla i Nataša!).

Ráno jsem dlouho nevěděl, co byla a co není pravda.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 8. dubna 2017

Recenze/review - CONGENITAL ANOMALIES - Misconception (2017)


CONGENITAL ANOMALIES - Misconception
CD 2017, Nice to Eat You Records

Vrozené vývojové vady jsou odchylky od normálního prenatálního vývoje lidského jedince. Jedná se o takové odchylky, které překračují míru variability běžnou v populaci a které jsou – alespoň do určité míry – pro svého nositele patologické. 

Bohužel (nebo bohudík?), jednou takovou vývojovou vadou (kongenitální anomálií) také trpím. Je jí neustálá touha po poslechu dobrého brutálního death metalu. Okolo druhé dlouhohrající desky pražských šílenců CONGENITAL ANOMALIES - "Misconception" jsem již nějakou dobu kroužil jako sup nad mršinou. Má touha byla ukojena klasickým CD a již při prvním poslechu se na mě vyhrnula smršť brutal death metalu a slamu, to vše jakoby zabalené v krvavém prostěradle inteligence. Tam kde jejich kolegové mnohdy tápou, zastírají skladatelskou nedokonalost opakováním motivů, tam jsou pražští jiní, odlišní a urvou vám hlavu takovým způsobem, že bude váš mozkomíšní mok stříkat všude kolem. 

Mimochodem, musím zmínit zajímavý obal (autorka Dahlien) - pokaždé, když potkám v práci jednoho z manažerů, vidím ten obraz před sebou - podobnost čistě náhodná, ptám se?






CONGENITAL ANOMALIES se podařilo mě v tom velkém množství brutal slamu zaujmout. Pánové čerpají z klasiků žánru, ale najdeme spoustu styčným bodů i s mladšími smečkami (napadají mě třeba DEVOURMENT, ACRANIUS, ABOMINABLE PUTRIDITY, INTERNAL BLEEDING, ANALEPSY, KRAANIUM, PUTRID PILE). Zajímavé jsou na novince dvě věci, které tuhle partu řezníků odlišují od jiných. Za prvé - vokály, které jsou jiné, zabijácké, divoké a potom programované bicí, které při živých vystoupeních trošku ruší, ale z desky doslova drásají. Jako celek je album "Misconception" krutou a jasnou odpovědí na současný zkažený svět. Doporučuji vzít do rukou sekyru, kývat se hezky do rytmu a desku si pořádně užít. Pokud budu příště poslouchat brutální death metal s příměsí slamu, poprosil bych v takovémto provedení! Velmi dobré album, které připomíná rozjetý buldozer!


sumarizace:

Okolo druhé dlouhohrající desky pražských šílenců CONGENITAL ANOMALIES - "Misconception" jsem již nějakou dobu kroužil jako sup nad mršinou. Má touha byla ukojena klasickým CD a již při prvním poslechu se na mě vyhrnula smršť brutal death metalu a slamu, to vše jakoby zabalené v krvavém prostěradle inteligence. Tam kde jejich kolegové mnohdy tápou, zastírají skladatelskou nedokonalost opakováním motivů, tam jsou pražští jiní, odlišní a urvou vám hlavu takovým způsobem, že bude váš mozkomíšní mok stříkat všude kolem.

CONGENITAL ANOMALIES se podařilo mě v tom velkém množství brutal slamu zaujmout. Pánové čerpají z klasiků žánru, ale najdeme spoustu styčným bodů i s mladšími smečkami (napadají mě třeba DEVOURMENT, ACRANIUS, ABOMINABLE PUTRIDITY, INTERNAL BLEEDING, ANALEPSY, KRAANIUM, PUTRID PILE). Zajímavé jsou na novince dvě věci, které tuhle partu řezníků odlišují od jiných. Za prvé - vokály, které jsou jiné, zabijácké, divoké a potom programované bicí, které při živých vystoupeních trošku ruší, ale z desky doslova drásají. Jako celek je album "Misconception" krutou a jasnou odpovědí na současný zkažený svět. Doporučuji vzít do rukou sekyru, kývat se hezky do rytmu a desku si pořádně užít. Pokud budu příště poslouchat brutální death metal s příměsí slamu, poprosil bych v takovémto provedení! Velmi dobré album, které připomíná rozjetý buldozer!

Asphyx says:

I was like a vulture over a carrion when I was circling around this Prague madmen´s second full-length album CONGENITAL ANOMALIES – “Misconception”. My desire was satisfied with the classic CD and when I heard it for the first time there was a tornado of brutal death metal and slam. All of this was covered in bloody sheets of intelligence. Some of their colleagues are not sure in this field and they try to hide their composing imperfection by repeating some motives. But these Prague guys are different and they will pluck off your head and your cerebrospinal fluid will be everywhere around you.


CONGENITAL ANOMALIES succeeded in being noticed in this large number of brutal slam music. These guys drawn from classic genre but you can find a lot of focal points and younger packs (for example: DEVOURMENT, ACRANIUS, ABOMINABLE PUTRIDITY, INTERNAL BLEEDING, ANALEPSY, KRAANIUM, PUTRID PILE). There are two very interesting things on this album which differ this band from others. Firstly – vocals. They are different, killing and wild. Secondly – programmed drums which are quite intrusive during the live shows but the CD will kill you. As a whole is the album “Misconception” a cruel and clear answer on today´s corrupt world. I recommend you to take an axe, swinging in a nice rhythm and really enjoy the album. Next death metal with a little bit of slam should be also in this shape! Very good album which feels like a runaway bulldozer!


Tracklist:
01. Detained & Tortured
02. Misconception
03. Portal Of Misery
04. Human Grime (ft. Potdogg)
05. Suck My Slug
06. Eliminating Flesh Of An Alive Human
07. Forced to Dementia
08. S.C.A.R.S.
09. Haemagogus
10. Outro

band:

Recenze/review - MORBID FLESH - Rites of the Mangled (2017)


MORBID FLESH - Rites of the Mangled
CD 2017, Unholy Prophecies

Slyšel jsem z dálky, jak nade mnou lámou hůl. Pak přišel kněz, odříkal naučené modlitby. Nevím kdo ho zavolal, nebyl jsem věřící. Doktor už jen konstatoval smrt. Pohřeb byl krásný, akorát jsem čekal víc lidí. Aspoň, že přišly všechny mé milé. Probudil jsem se znovu k životu vlastně až ve chvíli, kdy mi házeli na rakev hlínu. Nikdo mě neslyšel a tak jsem se musel smířit s tím, že moje další kroky povedou do záhrobí. Ještě že mi dali na cestu novou desku španělských death metalistů MORBID FLESH.

Stala se mi průvodcem, oporou v nelehkých časech přerodu mezi naším a oním světem. Nemohl jsem se nabažit vláčných chladných melodií, užíval jsem si ve své rakvi všechny plesnivé riffy. Bouchal jsem do víka, z nedostatku vzduchu a přesto řval dva metry pod zemí spolu se zpěvákem texty. Jako rezavé ostny se mi zabodávají jednotlivé skladby do těla, odtrhávají mi kusy masa a vyrývají do kostí nápis MORBID FLESH.



Švédský chorobný sound ve stylu GRAVE, ENTRAILS, GRAVEYARD, UNDEAD CREEP, BRUTALLY DECEASED, DISMEMEBER, opepřený hnilobou ASPHYX, MORGOTH, BOLT THROWER dodává desce na uvěřitelnosti. Tohle je reálný death metal, žádná navoněná mršina, ale pořádný kus červy prolezlého masa. Mokvajícího, tepajícího. MORBID FLESH se toho rozhodně nebojí. Útočí přímo, bez varování, přesto s až bažinatým vyzněním. Zavřete mě konečně navždy do staré kobky! Stačí mi přehrávač a "Rites of the Mangled"! Nepotřebuji dýchat, jíst ani pít, potřebuji už jen poctivou hudbu a té se mi na počinu Španělů dostává do sytosti. Maniakální old school death metal, u kterého tančí i všichni nemrtví! Skvělé!


sumarizace:

"Rites of the Mangled" od španělských MORBID FLESH je albem, u kterého se samy otvírají staré hroby. Death metal, který je nám zde předkládán je ostrý, nekompromisní, starý, ošklivý a šíleně návykový. Vydejte se spolu s kapelou na výlet do dávných dob, kdy se ještě hrálo poctivě, reálně a skupinám nechybělo nadšení. Oceňuji velmi dobré, chytlavé nápady, pořádně plesnivý zvuk a hlavně určitou jiskru, kterou cítím z každé skladby. Tohle je muzika pro všechny pamětníky, kteří ještě nezapomněli na to, jak správně death metalem nakopat všem zadky. Mírně se rozkročte, rozpusťte své vlasy, zvedněte ruce a začněte pařit. Starý smrtící kov z devadesátých let opět ožívá. A to pěkně hlasitě a ostře. Kdo z vás si vykope vlastní hrob? Songy plné záhrobí, které jsou nabroušené, jako rezavá kosa. Z nahrávky jsem doslova nadšený a užívám si ji plnými doušky. Old school death metal, který rozmetá vše živé i neživé! Skvělá hrobnická práce! 

Asphyx says:

"Rites of the Mangled" from Spannish MORBID FLESH is an album that opens old graves. Death metal presenting here is sharp, uncompromising, old, ugly and insanely addictive. Come with the band on a trip to ancient times, when it was played fair, really and groups don't miss enthusiasm. I appreciate very good, catchy ideas, really moldy sound and the spark I feel from each song. This is music for all contemporaries who haven't forgotten how to kick all asses with death metal. Stand with your legs apart, pick up your hands and start partying. Old death metal from the nineties comes to life again. And it's pretty loud and sharp. Who wants to dig his own grave? Songs full of Crypt, sharp like a rusty scythe.  I'm excited about this recording and I enjoy it. Old school death metal, that will explode everything animate and inanimate! Great gravedigger job!

pátek 7. dubna 2017

Recenze/review - BRUTE - Henchmen (2017)


BRUTE - Henchmen
CD 2017, Slovak Metal Army

Olověné kapky

Žezlo bylo plněné roztaveným olovem, dehtem, vroucím vodou nebo vařícím olejem. Kapalo se s ním většinou na břicho v oblasti žaludku nebo na oči. Ve většině případů dotyčný umučený zemřel, protože se olovo dostalo do očních sliznic a způsobovalo trýznivou bolest a náhlou smrt způsobenou otravou.


Na jeden z nejbrutálnějších mučících nástrojů středověku jsem si vzpomněl, když jsem vložil novou desku slovenských death metalistů BRUTE - Henchmen poprvé do přehrávače. Je totiž neméně krutá, trýznivá a bolestivá. Kapela se rozhodla na novince opět přitlačit pořádně na pilu a výsledkem je totální, syrová a surová metalová smrt. Zazní první skladba a opravdu si připadám, že mi někdo na tělo lije vroucí vodu.



Z přehrávače se na mě vyvalí doslova žhavá brutálně death metalová láva. BRUTE se stále drží svého klasického death metalového kopyta. Ozvěny SUFFOCATION, IMMOLATION, BRUTALITY, DYING FETUS, PESTILENCE, SINISTER jsou zde slyšet spíše jako taková ozvěna, otisk dávných časů. Kdybych měl letošní album popsat několika slovy napsal bych - intenzita, temnota, šílenství. Ano, oproti předešlým nahrávkám mi přijde "Henchmen" víc zaměřený na vytvoření  zlé a ošklivé atmosféry. Je to pořád vyhlazení, ale doplněné o studeně ostré vyhrávky, které jsou pro mě velmi vítaným kořením. Tohle je brutální death metal, který má znít na velkých evropských pódiích, to je bez debat. Perfektní zvuk, totální nášlehy, technika, nálady plné zběsilosti. Navíc tolik chtěný "heavy effekt", kombinovaný s perfektní schopností napsat dobrý song. Nevím, co se to v současnosti na Slovensku děje, ale poslední roky se z této malé země stává death metalová velmoc. BRUTE jsou toho jasným důkazem. "Henchmen" je brutálním albem, které vám vyrve vnitřnosti z těla! Absolutní smrt! Vynikající!


sumarizace:

Kapela se rozhodla na novince opět přitlačit pořádně na pilu a výsledkem je totální, syrová a surová metalová smrt. Zazní první skladba a opravdu si připadám, že mi někdo na tělo lije vroucí vodu.

Z přehrávače se na mě vyvalí doslova žhavá brutálně death metalová láva. BRUTE se stále drží svého klasického death metalového kopyta. Ozvěny SUFFOCATION, IMMOLATION, BRUTALITY, DYING FETUS, PESTILENCE jsou zde slyšet spíše jako taková ozvěna, otisk dávných časů. Kdybych měl letošní album popsat několika slovy napsal bych - intenzita, temnota, šílenství. Ano, oproti předešlým nahrávkám mi přijde "Henchmen" víc zaměřený na vytvoření  zlé a ošklivé atmosféry. Je to pořád vyhlazení, ale doplněné o studeně ostré vyhrávky, které jsou pro mě velmi vítaným kořením. Tohle je brutální death metal, který má znít na velkých evropských pódiích, to je bez debat. Perfektní zvuk, totální nášlehy, technika, nálady plné zběsilosti. Navíc tolik chtěný "heavy effekt", kombinovaný s perfektní schopností napsat dobrý song. Nevím, co se to v současnosti na Slovensku děje, ale poslední roky se z této malé země stává death metalová velmoc. BRUTE jsou toho jasným důkazem. "Henchmen" je brutálním albem, které vám vyrve vnitřnosti z těla! Absolutní smrt! Vynikající!

Asphyx says:

This band decided to put a lot of pressure on their new album and the result is totally raw and crude death metal. With the first song I feel like someone is pouring boiling water on my body.


From my CD player is rolling out hot lava of brutal death metal. BRUTE stay with their classic death metal. There are echoes of SUFFOCATION, IMMOLATION, BRUTALITY, DYING FETUS, PESTILENCE and you can just hear it as a memory of the old days. I can describe this album with these words: intensity, darkness and madness. Yes, “Henchmen” is more focused on creating bad and evil atmosphere which is different from the previous records. It is still an extermination but this time they added cold sharpen songs which I really like and it spices this album. This is brutal death metal which should be on the big European stages, for sure. Perfect sound, total beats, technique and moods full of fury. There is the wanted “heavy effect” in combination with a perfect ability to write a good song. I am not sure what has been happening in Slovakia for the past years but this country is becoming a death metal Mecca. BRUTE are a perfect example of this. “Henchmen” is a brutal album which will rip your guts out of your body! Absolute death! Excellent!

Henchmen – tracklist
1. The Last Feelings
2. Mutual Punishment
3. Severe Zeal
4. Walls of Purple Hue
5. Lifeless Torsos
6. Three Days
7. Dark Horizons
8. The Downhearthness


band:
Martin Calko / vox
Radoslav Michalko / bass
Stefan Tokar / guitars
Marek Baran / drums


https://www.facebook.com/brute.esdm/
http://www.slovakmetalarmy.sk/
http://bandzone.cz/brute

Recenze/review - INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) (2017)


INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)
CD 2017, W.T.C.Productions

Rituální našeptávání. Bohoslužby s modlitbami v obráceném gardu. Zaříkávání, šepot nemrtvých. Spiritualita plná zla. Strašidelné chvění temných vibrací. Smrt! Samota a divokost.


Ano, tohle všechno na novince českých černověrců INFERNO uslyšíte. Stačí ji jen vnímat, nechat na sebe pomalu působit. "Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)" je jako halucinogenní průchod do jiné dimenze. Postupně zahnívající nahrávka, která uhrane, rozmělní vaši zkaženou duši a přetvoří ji k obrazu svému, zlému. Zdánlivě poklidná hudba má chladný podklad, působí jako studená ozvěna ze záhrobí. INFERNO do novinky mimo black metalu vklínili vlivy ambientu, world music, doomu a věčnosti.


"Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)" je albem, které po všech stránkách přesahuje naše hranice. A to jak po zvukové, tak skladatelské stránce. Stačí se kouknout na obal, otevřít CD a vložit jej do přehrávače. INFERNO si vytvořili svůj styl, jsou originální, zajímaví, neotřelí a i když musím mít na jejich hudbu opravdu náladu, tak co se týká záhrobí, tak neznám v současnosti jinou takovou smečku. Doporučuji si sednout, nechat na sebe všechny ty temné nálady působit a oddaně se jim poddat. Pak budete odměněni kalichem plným hořkosti. Album připomíná umírajícího hada, kroutícího se navěky v lidské nenávisti. Black metalová nahrávka, která není z tohoto světa! Vynikající!



Asphyx says:

Ritual whispering. Worship with prayers in reverse group. Invocation, whisper of undead. Spirituality full of evil. Scary shaking of dark vibration. Death! Solitude and wildness.

Yes, all of this can be found on the new album by Czech band INFERNO. You just have to perceive this and let the album to influence you. “Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)” is like a hallucinogenic passage into another dimension. This album gradually roots and it will bewitch you, crush your bad soul and transform it to its image which is evil. This music is seemingly peaceful with cold surface, it feels like a cold echo from the grave. INFERNO put not only black metal on their new album but also some influences of ambient, world music, doom and eternity.

“Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)” is an album which crosses our borders in all aspects and not only in sound but also in composing. Just look at the cover, open the CD and put it into your player. INFERNO made up their style. They are original, interesting, and unusual. I need to be in the mood to listen to this album but when we speak about the grave there is any other band which does similar music like INFERNO does. I would suggest you to sit down and let all the dark moods influence you and just let yourself go. You will be rewarded with a cup full of bitterness. This album sounds like dying snake which is squirming in human hate forever. Black metal record which is from other world! Excellent!

Tracklist
1. The Innermost Disillusion
2. Abysmal Cacophony
3. Upheaval of Silence
4. O > 1 (Oscillation in Timelessness)
5. Gate-eye of Fractal Spiral
6. Orison for the Baneful Serpent

INFERNO lineup
Adramelech - vox
Ska-Gul - guitars
Morion - guitars
Crudelis - bass
M - drums

čtvrtek 6. dubna 2017

Recenze/review - FLESHLESS - Dethroned in Shadows (2017)


FLESHLESS - Dethroned in Shadows
EP 2017, Nice To Eat You Records/Slovak Metal Army

Občas se to stává a páni chirurgové zapomenou v dutině břišní nějaký svůj nástroj. Vzpomínaný skalpel pak začne časem zahnívat, bolet a mokvat jako ten nejkrásnější vřed. Je jako cizopasník, který žije z vašeho utrpení. 

Úplně stejně na mě působí nové EP "Dethroned in Shadows" českých FLESHLESS. Kapela prošla několika proměnami a působí opravdu jako zapomenutý skalpel po nevydařené operaci. Nový autor obalu (Rudi Gorgingsuicide Art Yanto), nové studio (Dan Friml). A potom stále skvělé texty (Tom F. Hanzl). Tohle všechno dělá z novinky trošku "jinou" desku. Na první dojem mi připadá letošní počin temnější, death metalovější, old schoolovější. Pro mě osobně, jako pravověrného příznivce smrtícího kovu, velmi dobře nastavený směr.

FLESHLESS si zachovávají nadále svoji tvář, svůj typický neurvalý výraz, který máme všichni tolik rádi při živých vystoupeních. Jsem rád, že ubylo big beatového odéru, což byla jedna z mála věcí, které mi na téhle smečce vždy trošku vadila. Intro, outro a dva songy plné ohně. Stejně jako na obalu, tak i oběma zásekům prospělo nové studio. Nevím sice, jak budou tyto změny vyhovovat pravověrným fanouškům, ale osobně jsem velmi mile překvapen. Pokud takové bude i další dlouhohrající album, zlobit se rozhodně nebudu.


Novinkové EP "Dethroned in Shadows" je plné tradičního death metalu s jasnou tváří made in FLESHLESS. Je temné, zlé, ošklivé, jako noční můra, která se vám už dlouhá léta vrací stále zpět. Sedím, poslouchám desku a sleduji démona na coveru. Přidávám hlasitost a začínám mu neskutečně fandit. Podpořen hudbou vnímám zlověstné tóny plné stínů! Ano, v této podobě se mi FLESHLESS líbí! Za mě všechny uříznuté palce nahoru! 


sumarizace:

FLESHLESS si na novém EP "Dethroned in Shadows" zachovávají nadále svoji tvář, svůj typický neurvalý výraz, který máme všichni tolik rádi při živých vystoupeních. Intro, outro a dva songy plné ohně. Stejně jako na obalu, tak i oběma zásekům prospělo nové studio. Nevím sice, jak budou tyto změny vyhovovat pravověrným fanouškům, ale osobně jsem velmi mile překvapen. Pokud takové bude i další dlouhohrající album, zlobit se rozhodně nebudu.

Kapela působí opravdu jako zapomenutý skalpel po nevydařené operaci.

Novinkové EP "Dethroned in Shadows" je plné tradičního death metalu s jasnou tváří made in FLESHLESS. Je temné, zlé, ošklivé, jako noční můra, která se vám už dlouhá léta vrací stále zpět. Sedím, poslouchám desku a sleduji démona na coveru. Přidávám hlasitost a začínám mu neskutečně fandit. Podpořen hudbou vnímám zlověstné tóny plné stínů! Ano, v této podobě se mi FLESHLESS líbí! Za mě všechny uříznuté palce nahoru! 

Asphyx says:

FLESHLESS kept their style in the new EP “Dethroned in Shadows”. They kept their typical brash expression which we all like during their live performances. Intro, outro and two songs full of fire. Just like on their cover, they really benefit from the new studio. I don´t know if the orthodox fans will like this but personally I am pleasantly surprised. It will be really nice if a next album will be also full-length album.

The band feels like a forgotten scalpel after an unsuccessful operation.


The new EP “Dethroned in Shadows” is full of traditional death metal with a bright face made in FLESHLESS. It is dark, evil, ugly and feels like a nightmare which has been coming back to you all the time. I am sitting here, listening to this album and I am looking on the demon on the cover. I am turning the volume up and I am cheering for this album. The music supports me to perceive ominous tones full of shadows! Yes, this time I really like FLESHLESS! All severed thumbs up!

tracklist:
Dethroned in Shadows
Ninety Seven Pieces              

bands:
Vladimir - vocals
Michal - guitar
Luděk - guitar
Vitys - drums 

Recenze/review - SARCASM - Within the Sphere of Ethereal Minds (2017)


SARCASM - Within the Sphere of Ethereal Minds
CD 2017, Dark Descent Records

Šel jsem náhodou kolem a z té hluboké jeskyně se začaly z ničeho nic ozývat temné skřeky. Ztuhla mi krev v žilách a mé pohyby zmrzly strachem. Přiznám se, byl jsem vyděšený. Ze tmy vylézala zlá a ošklivá hydra. Plivala kolem sebe oheň, smrděla sírou a až magneticky mě přitahovala. Říkala si SARCASM.

Znovu probuzení Švédi jsou death metalisté par excellence. Jejich texty jsou plné vesmíru, surrealismu a filozofie vůbec. Odrážejí se i v hudbě, která je melodická, chladná, tajemná, čerpající ze stejných zdrojů jako melodické death metalové a blackové kapely devadesátých let. SARCASM jsou ve svém přístupu i zvuku značně specifičtí, originální a nebál bych se napsat i neotřelí.




"Within the Sphere of Ethereal Minds" je albem, které se musí poslouchat v klidu, nejlépe s ohněm v zádech, u dobré knihy a v příjemném rozpoložení. SARCASM jsou temní náladotvůrci, našeptávači ošklivých činů, přemýšlivci, kteří hudbu dělají po svém. Nebude asi vyhovovat každému, ale pokud jim jednou podlehnete, nebudete chtít jinak. Osobně jsem si připadal jako oběť nějakého velkého pavouka, který vás postupně omotá pavučinami studených melodií a nakonec rozloží kyselinou ve váš vlastní černý otisk. Společné setkání mě neskutečně baví, prožívám s kapelou vzájemné temné chvilky plné jiskřivých momentů. Jsem starý pes, který poslouchá hudbu spíš srdcem než rozumem. A SARCASM mě opět přesvědčili. Temně ledový švédský death metal s blackovým nátiskem! Hydra je opět zde!


sumarizace:

SARCASM jsou na své druhé dlouhohrající desce velmi chladní. Ostré, nekomplikované riffy se střídají s dunivými pasážemi. Dýchá na mě studený vítr ze severu a moje mysl je při poslechu čistá, jako hladina horského jezera. Pro odpočinek, relax, celkový restart organismu a očištění mysli, jsou tihle šílení Švédi velmi vhodní. Nejedná se o nic převratného, ani dokonalého, ale drobné nedostatky jsou vyváženy nadšením a energií. Přijdu si jako při tanci, ke kterému mě vyzvali samotní nemrtví. Skáčeme do rytmu ze záhrobí, pijeme jen čistou krev a relaxujeme v ledové vodě. SARCASM jsou zajímavým úkazem. Jejich hudba nepatří k těm objevným, ale dokáže mě svázat, vylouhovat a podchladit. Dávám si ji rád do hlavy ve chvílích, kdy je mi úzko a má hlava je zanesena přemírou informací. Black death, který vás zmrazí a rozseká! Dobrá deska!

Asphyx says:

SARCASM are very cold on their second long-play album. Sharp, not complicated riffs are mixed with booming passages. I feel the cold wind breathing at me from the north and my mind is clear during the listening, like a level of a mountain Lake. For rest and relax, a restart of your organism and clearing your mind, this Swedish crazy guys are great for this. This is not something special, unusual, or perfect, however those few small mistakes are perfectly combine with enthusiasm and energy. I feel like I´m dancing with the dead creatures. We are jumping in the rhythm from the other world, we are drinking a pure blood and relaxing in a freezing water. SARCASM are an interesting phenomenon. Their music is not a breakthrough music but it can hold and tie me, draw and refrigerate me. I like to listen to it when I have anxiety and my head is full of information. Black death which would freeze and chop you up! Good album! 


Album track list
1. Bloodsoaked Sunrise 
2. From the Crimson Fog They Emerged 
3. Embodiment of Source 
4. Scars of a Land Forgotten 
5. In the Grip of Awakening Times 
6. Silent Waves Summoned Your Inner Being 
7. A Black Veil for Earth 
8. The Drowning Light at the Edge of the Dawn 

Line-Up

Heval Bozarslan – Vocals
Peter Laitinen – Guitars
Anders Eriksson – Guitars
Jonas Söder – Bass
Matte Modin - Drums

www.sarcasmsweden.se
www.facebook.com/sarcasmsweden
www.darkdescentrecords.com

středa 5. dubna 2017

Recenze/review - CUT UP - Wherever They May Rot (2017)


CUT UP - Wherever They May Rot
CD 2017, Metal Blade Records

Našel jsem v bažinách pár bělostných lebek. Svítily do tmy, zářily a zvaly mě k sobě. Nechal jsem se vést, bloudil mokřadem, abych nakonec zaklepal na bránu do záhrobí. Tam daleko na severu, někde v mrazu a temnotě, se zrodila nová deska "Wherever They May Rot". Vzal jsem ji, položil mezi exhumovaná těla padlých mnichů a uspořádal jsem obrácenou černou mši k jejímu příchodu na svět! Peklo je zase zde! Jděte a šiřte jeho slávu!

Starý dobrý devadesátkový švédský death metal, zahraný s tlakem a silou. K tomu modernější, současný zvuk s nátiskem šílenství. Mám sto chutí vyběhnout do kuchyně, vytáhnout ze stojanu všechny čerstvě nabroušené nože a proříznout si tepny na těle. Tohle je hudba, která útočí přímo, bez jakýchkoliv kompromisů. Je naléhavá ze své vlastní podstaty. Připomíná bouři, větrný ledový vír, který způsobil na hřbitově pořádnou spoušť.




"Wherever They May Rot" je pocta starým mistrům, tentokrát ale více protkaná melodiemi, se spoustou nápadů a krutosti. Je jako nějaká znovu propuklá choroba, která dřímala dlouhá léta ve starých katakombách na severu a vydáním alba byla opět vypuštěna mezi nás nehodné. Krutost, síla, energie ve stylu VOMITORY, GRAVE, SINISTER ale i náznaků americké death metalové školy. Jako celek je album velmi kompaktním dílem, které se mi pokaždé osvědčilo poslouchat v kuse. Už jen ten zvuk doslova zabíjí. Brutalita zabalená do švédského ledu. Zohavené tělo, hnijící kousek od cesty. Masakr lidské mysli, zhudebněná nenávist. Zlo vypálené na hudební nosič. Inferno! Peklo! Smrt! Tsunami! CUT UP! Skvělé album!




sumarizace:

Starý dobrý devadesátkový švédský death metal, zahraný s tlakem a silou. K tomu modernější, současný zvuk s nátiskem šílenství. Mám sto chutí vyběhnout do kuchyně, vytáhnout ze stojanu všechny čerstvě nabroušené nože a proříznout si tepny na těle. Tohle je hudba, která útočí přímo, bez jakýchkoliv kompromisů. Je naléhavá ze své vlastní podstaty. Připomíná bouři, větrný ledový vír, který způsobil na hřbitově pořádnou spoušť.

"Wherever They May Rot" je pocta starým mistrům, tentokrát ale více protkaná melodiemi, se spoustou nápadů a krutosti. Je jako nějaká znovu propuklá choroba, která dřímala dlouhá léta ve starých katakombách na severu a vydáním alba byla opět vypuštěna mezi nás nehodné. Krutost, síla, energie ve stylu VOMITORY, GRAVE, SINISTER ale i náznaků americké death metalové školy. Jako celek je album velmi kompaktním dílem, které se mi pokaždé osvědčilo poslouchat v kuse. Už jen ten zvuk doslova zabíjí. Brutalita zabalená do švédského ledu. Zohavené tělo, hnijící kousek od cesty. Masakr lidské mysli, zhudebněná nenávist. Zlo vypálené na hudební nosič. Inferno! Peklo! Smrt! Tsunami! CUT UP! Skvělé album!


Asphyx says:

Good old 90s Swedish death metal which is played with pressure and force. But this is more modern, the sound is modern-day with a print of insanity. I want to run to my kitchen, take out all my freshly sharpened knives and cut all of my arteries. This is the music which directly attacks without compromises. This music is urgent by its very nature. It feels like a storm, freezing wind which caused a havoc in the cemetery.

Wherever They May Rot” is a tribute to the old masters but this time there are more melodies, a lot of ideas and cruelty. It is like a diseases which was slumbered for many years in old catacombs on the North. This album released the disease among us the unworthy. Cruelty, power, energy in the style of VOMITORY, GRAVE, SINISTER. But there are also signs of American death metal school. This album is a compact work which sound great when I listen to it in one piece. The sound will kill you. It is brutality wrapped to Swedish ice. Mutilated body, which rots be a road. Massacre of human mind, it is hate turned into music. An evil which was put on a CD! Hell! Death! Tsunami! CUT UP! Great album!


Tracklist:
1. From Ear To Ear (2:39)
2. Necrophagic Madness (2:18)
3. Behead The Dead (3:26)
4. Wherever They May Rot (3:50)
5. Vermin Funeral (3:48)
6. By Hatred Bound (2:44)
7. Psychosurgery (3:21)
8. In The Aftermath (4:27)
9. Master Dissector (3:42)
10. Cranium Crusher (3:15)
11. Raped By The Blade (4:54)

Line up:
Erik Rundqvist - Bass, Vocals (ex-Obscure, ex-Vomitory)
Tobias "Tobben" Gustafsson - Drums (God Macabre, ex-God Among Insects, ex-Syrus, ex-Torture Division, ex-Vomitory, ex-The Project Hate MCMXCIX)
Anders Bertilsson - Guitars (ex-Coldworker, ex-Ruin, ex-The Project Hate MCMXCIX)
Björte - Guitars, Vocals (Fetus Stench, ex-Slaughterous, ex-Inferior)

TWITTER