CD 2018, Rising Nemesis Records for english please scroll down Lámající se kosti, pukající lebka. Prasklá páteř, maso, rozervané na kusy. Kde to jsem? Ptám se stále dokola a odpovědí mi je jen tichý smích. Jsem poslední, co přežil. Čekám na smrt, napnutý, se strachem v očích. Už je zde, už jen pár chvil. Ano, debut německých death metalistů PESTILENT REIGN je přesně tím zničujícím albem, které vám vyčistí hlavu jako ta nejagresivnější kyselina. Pánové se ve své tvorbě nechali inspirovat DYING FETUS, případně PSYCROPTIC a útočí na nás jako smečka rozzuřených pitbulů. Žádný oddych, jen masakrující riffy, vypjatý vokál a temná atmosféra. Mám pocit, že peklo opravdu existuje.
Zvuk desky je moderní, čistý, možná až moc nahlas. Skladbám nechybí síla, tlak, masakrující účinek. Občas sice PESTILENT REIGN sklouznou k lehké monotónnosti a obzvlášť vokalistovi by slušela větší "pestrost", ale jinak jsem spokojen. Líbí se mi, že si kapela dala záležet na celkové stavbě songů, nejedná se jen o obyčejné mlácení slámy, ale spíše o otevřenou výpověď o nechutnostech, kterých je schopen jen člověk jako druh. Nechybí dnes nezbytná technika, motivy mají převážně zdrcující účinek. Nejedná se sice o nic nového, ani převratného, ale odvedeno bylo velmi slušné řemeslo. Troufám si tvrdit, že obzvlášť naživo musí PESTILENT REIGN zabíjet. Chtěli jste smrt? Máte ji mít! Velmi dobré album, které je doslova narvané špinavou energií.
Asphyx says:
Breaking bones, cracking skull. Cracked spine, meat torn into pieces. Where am I? I am asking to myself over and over and the answer is just a laugh. I am the last one to survive. I am waiting for death, I am tense and have fear in my eyes. It is here just for a few moments.
Yes, the debut of German death metal band PESTILENT REIGN is the exact album which devastates and it will clear your head just like the most aggressive acid. Those gentlemen were inspired by DYING FETUS or PSYCROPTIC and they attack us like a pit of furious bulls. No rest, just massacring riffs, a tense vocal and a dark atmosphere. I feel that the hell is real.
The sound of the album is modern, clear, and maybe too loud. The songs do not lack power, pressure or massacre effect. Occasionally, PESTILENT REIGN slides to light monotony and especially the vocalist would sound better with more “variety” but otherwise I am happy. I like that the band took care about the overall composition of the songs, it is not just a simple hitting of instruments. It is more like an open testimony of disgust that only people can do. It does not lack the important technique, motives have a predominantly devastating effect. It is not anything extraordinary or revolutionary, but it is a very good craft. I dare to say that PESTILENT REIGN must kill you while live concerts. Did you want death? You have it! A very good album which is literally filled with dirty energy.
Tracklist: 1. Martyr 2. You Will Kneel In Piss And Blood 3. Saviour 4. Ouroboros 5. Cleanse The Flesh 6. Zealot 7. I.M.T.R.M. 8. Gutter´s Filth
Morbitory vznikli v Hamburku v roce 2013. Pojďme si říct o kapele něco víc. Jak jste se dali dohromady? Kdo vymyslel název kapely, kdo je autorem loga a proč jste se rozhodli hrát právě death metal?
Náš „křikloun“ Angelgrinder a já jsme navštěvovali stejné koncerty a hudební bary, kde jsme se potkali. Odehráli jsme společně koncert s našimi kapelami Dawn of Obliteration a Rotten Corpse. Oba jsme se necítili naplněni a byli jsme nadšení myšlenkou, že bychom mohli začít tvořit něco společně. Napadlo nás zeptat se i Michaela. Už jsme se dobře znali, protože spolu oba hrajeme v Dawn of Obliteration a i on měl stejný pocit. Henning, náš bubeník byl doporučen našim kamarádem a ukázalo se, že to byla skvělá volba. Takže nám to dohromady skvěle klaplo.
Nápad na název kapely jsem dostal, když jsem popíjel pivo s kámošem (jak jinak hahaha) a autorem loga je Lutz, dobrý kamarád, který má obrovský talent pro tyhle věci. Nebylo pochyb o tom, že budeme hrát death metal! Co taky jiného? To můžu říct za sebe a z mého pohledu.
Co tě vedlo k tomu stát se muzikantem a začít hrát v kapele? Byly to nějaké konkrétní kapely, které tě na začátku inspirovaly nebo ovlivnily? Jaké byly tvé hudební cíle, když si zakládal Morbitory nebo Dawn of Obliteration?
Death metal jsem začal poslouchat začátkem devadesátých let. Prošel jsem různými metalovými klasikami, ale rychle jsem se dostal k death metalu. Koupil jsem si basovou kytaru a od té doby jsem už pořád chtěl hrát v kapele. V té době jsem byl hodně ovlivněn velkými death metalovými kapelami jako Morbid Angel, Death, Pungent Stench, Entombed/Nicke Andersson, Carnage/Dismenber, Deicide, Autopsy, Bolt Thrower, Possessed, Grave a Unleashed, ..abych jmenoval alespoň několik z nich. Byly to zlaté časy, vyšla spousta skvělých nahrávek. Pořád jsem byl ještě dost mladý a nevěděl a nerozuměl jsem ještě všemu, ale byla to doba, kdy začala moje vášeň pro death metal.
V té době také začaly první pokusy hrát v kapelách. Vzhledem k nedostatku dalších hudebníků v mém rodném městě a nějakým zdravotním problémům tyto projekty neměly dlouhou životnost. Trvalo to až do roku 2010, než věci začali jít mnohem lépe, a tak jsem se tehdy začal znova aktivně věnovat hudbě. Obě kapely jsou zaměřeny na udržení staré školy, méně technického death metalu. Dawn of Obliteration je více soustředěný na pomalý groove styl, zatímco Morbitory mají i rychlejší části. Všichni členové obou kapel již mají delší dobu zkušenosti s muzikou a také hraním v jiných kapelách. Je to o duchu, o kapele. Každý je součástí a přináší určitý vliv, to je to, co nás tvoří.
Kromě Morbitory máte s Michaelem ještě jednu kapelu „ Dawn of Obliteration“. Takže by mě zajímalo, zda Morbitory vznikli prvotně pouze jako vedlejší projekt nebo bylo od začátku jasné, že se Morbitory stanou hlavní kapelou?
Jak jsem již zmínil, Dawn of Obliteration existovali dříve, jen jsme měli pocit, že chceme dělat něco víc a dospělo to k tomu, jak to je teď. Obě kapely jsou pro mě stejně důležité. Morbitory je aktivnější než Dawn of Obliteration, ale existují pro to určité důvody.
S Morbitory hrajete poměrně velké akce, jako například nedávno vyprodaný koncert s Obituary v Berlíně nebo s Napalm Death v Hamburku. Jak to vnímáte? Mnoho kapel a muzikantů tvrdě dře celé roky a nikdy se nedostali tak daleko. Jaké to je stát na pódiu vedle vašich vzorů?
Wow, přesně tak… s velkým respektem a nadšením. Není to obvyklé a opravdu si toho vážíme. Proběhly nějaké mimořádné koncerty, ale stále jsme undergroundová death metalová kapela, která si ráda zahraje kdekoliv.
Vaše první EP „Into the Morbitory“ z roku 2016 je excelentní nahrávka! Album má velmi dobré hodnocení. Co bylo inspirací? Kde jste album nahrávali? Kdo je odpovědný za zvuk, mastering a produkci? Můžeš nás provést albem a prozradit nám něco víc o celém konceptu? Mě osobně se hodně líbí starý špinavý zvuk nahrávky! A jak jste vy sami spokojeni?
Děkuji moc! Inspirací bylo prostě to, že se nám všem dobře spolupracovalo a všichni jsme měli stejné vize. Chtěli jsme skladby napsat rychle, abychom je mohli co nejdříve hrát živě. Některé riffy jsou však velmi staré nápady. Jelikož jsme se soustředili na to hrát živě, tak jsme chtěli nejdříve nahrát jen obyčejné demo, ale ukázalo se, že toho máme poněkud víc.
Protože máme jen jednu kytaru, rozhodli jsme se zdůraznit hrubost basy a zvuk použít spíše jako rytmickou kytaru. Chtěli jsme vytvořit čistší zvuk, aniž bychom se vzdali starých kořenů. Album jsme nahrávali ve třech studiích v Hamburku. S naší debutovou nahrávkou jsem velmi spokojen, samozřejmě zpětně se vždycky najde pár věcí, které by mohly být lepší, ale tak to prostě bývá a myslím, že ostatní členové kapely by souhlasili.
Pro ty, kteří nečetli vaše texty, mohl by jsi nastínit témata, kterými se zabýváte? Kdo je autorem textů a co vás inspiruje při psaní? Hraje nějakou roli i literatura?
Já ti o textech mnoho říct nemůžu. Pro mě jsou důležité hlavně názvy skladeb. Pokud mi to zní dobře, je to v pořádku. Obecně si myslím, že děs, horor a rouhání jsou dobrá témata. Nepotřebuju politiku v death metalových textech, ale řekněme si jasně, že určitě taky ne žádný rasismus, fašismus nebo nacionalismus!
Po pěti letech existence Morbitory stále ještě nemáte plnohodnotnou nahrávku, co je důvodem k tomu vydávat jen EP? Nedostatek materiálu, peněz, času…nebo něčeho jiného? Kdy se dočkáme nového alba?
Ano, myslím, že je to trochu od všeho dohromady. Od „Into the Morbitory“ jsme složili pár nových skladeb, které jsou již součástí naších živých vystoupení. Pracujeme na novém materiálu. Dobré věci ale potřebují nějaký čas, takže se nechte překvapit.
Předpokládám, že jste také sami posluchači hudby. Vaše kapela má bandcamp, jste tedy příznivci různých streamovacích služeb, nebo preferujete fyzické médium? Sbíráš CD, vinyly, kazety atd.? Jaké je tvoje nejcennější album ve sbírce a jsi pyšný, že jej máš?
Jistě, používáme moderní média jak pro kapelu, tak i soukromě. Počet zajímavých kapel neustále roste a je to dobrý způsob, jak šířit hudbu a ukázat se fanouškům. Někteří z nich se pak zúčastní vašich koncertů, podpoří vás a možná dokonce koupí i nějaký merch nebo nahrávku. Já osobně stále upřednostňuji vinyl, tak jsem začal objevovat metal. Mohu ti říct nějaké zvláštnosti o každé staré nahrávce, kterou vlastním. Každá nahrávka je spojena s nějakým příběhem. Pořád si pamatuji kde a za kolik jsem co koupil a co všechno jsem musel udělat, abych na to získal peníze a jakou hodnotu mají teď… Moje sbírka není příliš velká, ale obsahuje několik skvělých nahrávek. Serou mě ceny a falešné argumenty nahrávacích společností v dnešní době. A právě proto jsme underground!
Jak vnímáš v průběhu let vývoj německé metalové scény? Jste v kontaktu s ostatními německými kapelami? Je nějaká „nová krev“ na německé death metalové scéně, kterou by jsi nám rád doporučil?
No, velký hudební průmysl už se před nějakou dobou dotkl i metalové hudby. Když se podíváš na hudební žebříčky, můžeš vidět, že určitou část už dokonce začíná zabírat a ovlivňovat extrémní muzika. V dnešní době se pořádají akce a festivaly pro všechny různé hudební žánry. Některé metalové festivaly už jsou tak velké, že se zdají být spíše veřejným shromážděním než hudebním festivalem. Ale zároveň skončily i těžké časy pro death a thrash metal. Už několik let se rojí nové mladé kapely, které objevují tuto hudbu a podílejí se na ní. To je důvod, proč každý death metalový žánr přetrvá. Stejně jako vinyl. Po pádu přichází vždy návrat pro určitou skupinu lidí, kteří se stále zajímají, a tak to vždycky zůstane. Co se týče death metalu, na jednu stranu undergroundová scéna stále roste s více a více kapelama, na druhou stranu mnoho starých death metalových kapel našlo cestu zpět ke kořenům a udělaly velkolepý návrat na scénu. To vytváří příjemnou směsici, která udržuje death metal živý.
Samozřejmě se potkáváme s jinými kapelami na koncertech a s některými z nich zůstáváme v kontaktu. Hamburk má skvělou metalovou scénu s velkými kapelami jako jsou Devastator, Sufferage, Irate Architect, Gorezone, Ophis, Gustav Eisen, Endseeker, Serpents Gift, Incarceration, Thrashing Pumpguns, Exit Smashed a Detraktor, …abych zmínil alespoň některé z nich.
Jste z Hamburku a já jsem velká fanynka fotbalového klubu St.Pauli, takže mi to nedá se nezeptat kterému týmu fandíš? Vidíš nějaké spojení mezi fotbalovou a hudební kulturou?
Nejsem velkým fotbalovým fanouškem, ale mám přehled. St. Pauli je opravdu jedinečný tým, někteří z mých přátel chodí na všechny zápasy. Mezi hudbou a fotbalem je určité spojení, můžeš to pocítit na stadionu a v hospodách, ale není to o metalové hudbě, je to prostě o hře. No, existují nějaké výjimky jako Tankard, ale ti hrají pivní thrash metal, hahaha… mám je rád.
Můžeš mi prozradit co čekat od Morbitory v budoucnu? Nějaké plány a vize? Kdy přijedete zahrát k nám do Čech?
Těším se na spoustu koncertů a festivalů a doufám, že bude i možnost si zahrát nějaké koncerty za hranicemi. Bylo by pro nás potěšením zahrát si v České republice. A taky pracujeme na novém albu.
Trošku „záludná“ otázka na závěr - sdílíme hranice, takže kolik kapel z České republiky znáš?
Dobrá,… takže Krabathor – „Orthodox“ je v mém top listu, je to skvělé album! …potom samozřejmě Hypnos…Gutalax, Fleshless a Malignant Tumor...s těmito dvěma jsme hráli společně na Swamp Festu v Berlíně. Malignant Tumor jsou skvělí kámoši…dál Master‘s Hammer…no a určitě klasika Master, hahaha.
Děkuji Myersi za čas a tvoje odpovědi! Vážím si toho a přeji hodně úspěchu na metalové scéně doma i v zahraničí! Doufám, že vás brzo uvidím někde na pódiu a poslední slova jsou tvoje…“Prost“!
Díky Duzl za rozhovor, podporu Morbitory a německého undergroundu.
Morbitory was formed in Hamburg in 2013. Let's talk about the band a little bit deeper. How did you get together? Who invented the name of the band, who is the author of your logo and why did you decide to play death metal?
Our shouter Angelgrinder and me were visiting the same concerts and music pubs, so that's were we met. We played a gig together with our bands Dawn of Obliteration and Rotten Corpse. We both didn't feel fulfilled and were excited to start something additional together. Rightaway we had the idea to ask Michael. We already knew each other well, as we both play together in Dawn of Obliteration and he felt the same way. Henning, our drummer was recommended to us by a friend and it turned out to be a perfect match. It straight off worked out very good together.
I had the idea for the band's name while drinking beer (of course, hahaha) at a friend's place. The logo was made by Lutz, a tough pal, who has a great talent for such things. Well and no question, that we decided to play Death Metal! What else? I can explain that to you from my view.
What led you to become a musician and start playing in bands? Did any particular bands inspire or influence you in those early days? What were your music goals when you forming Morbitory or Down of Obliteration?
I started listening to Death metal in the early 90s. I went through various metal classics and got into Death Metal kind of fast. I bought myself a bass guitar and always wanted to play in a band since then. I was influenced by the big Death Metal bands at that time, such as Morbid Angel, Death, Pungent Stench, Entombed/Nicke Andersson, Carnage/Dismenber, Deicide, Autopsy, Bolt Thrower, Possessed, Grave and Unleashed, just to mention a few of them. Those were the golden days, a lot of real great albums were released. I still was kind of young back then, so I didn't know or understand everything yet, but that's when my passion for it started. At that time I also started first attempts to play in bands. Because of a lack of other musicians in my home town and some health problems those projects didn't last very long. It took until 2010 until things started to work out better, so I became active in making music again then.
Both bands are focused on keeping the old school, less technical Death Metal alive. Dawn of Obliteration are more concentrated on a dragging groovy style, whereas Morbitory also have faster parts. All people in both bands are already experienced in playing music since a longer time and also attend other bands. It's about the spirit, the bandfeeling. Everyone takes part and brings in influences, that's what constitutes us.
Besides Morbitory, you have another band with Michael - Down of Obliteration. So I wonder if Morbitory original idea was to be a side project or was it clear that it would become the main band?
As I already mentioned, Dawn of Obliteration already have existed before. We just felt like doing more and things turned out the way they are now. Both bands have the same importance to me. Morbitory is more active than Dawn of Obliteration, but there are also some reasons for that fact.
With Morbitory, you play relatively big events like the recently sold out gig of Obituary in Berlin or Napalm Death in Hamburg. How do you perceive this? A lot of bands are working hard for years and never get so far. And what's about the feelings of standing on stage along your patterns?
Yes, wow, with a lot of respect and enthusiasm. That's not usual and we really appreciate it. Those were some particular gigs, but we still are an underground Death Metal band, that enjoys playing and partying anywhere.
Your first EP from 2016 titled "Into the Morbitory" is an excellent record! This album has a really good reviews. What was the inspiration? Were you recording this album? Who is responsible for the sound, mastering and production? Can you get us through this album and tell us a little bit about the concept? I really like an old rotten dirty sound of these records! How satisfied are you with this record?
„Děkuji moc!“ The inspiration simply was, that we all got on very well together an all had the same visions. We wanted to make up some songs fastly to get to play them live. Some riffs actually are very old ideas. As we were focussed on playing live, we first thougt about starting with a simple demo, but then it appeared to become more. As we only have one guitar, we decided to emphasize the dirstorted bass guitar and rather use the sound like a rhythm guitar. We wanted to create a cleaner sound, but without giving up the old roots. We recorded the album at three studios in Hamburg. I'm very satisfied with our debut. Sure afterwards there always are a few things, you could have done better, but that's how it is. I think the other bandmembers agree.
For those who have not read your lyrics, can you mention the themes that you deal with? Who is a author of the lyrics and what inspires you to write and what role does literature have?
I can't tell you very much about that. The titles of the songs kind of have importance to me. As long as they sound good to me, I'm fine with it. In general I think horror, splatter and blasphemy are good themes. I don't need politics in Death Metal lyrics, but to say it clear, definitely no racism, facism or nationalism!
After 5 years of existence Morbitory you don’t have a full length album yet, what was a reason to release just an EP ? Lack of material, money, time ….or something different? When we can expect the new album?
Yes, I think somehow all of those reasons came together in a way.Since Into the Morbitory we have made a couple of new songs, which already are part of our live set. We keep working on new material. Good things take some time. Be surprised.
I assume that you are also a listener of music. Your band has a bandcamp, are you supporters of various streaming services, or do you prefer physical medium? Do you collect CDs, vinyls , tapes etc.? What's your most valuable album in your collections and you are proud you have it?
Sure, we use new media options for the band and also in private. The number of interesting bands is growing all the time and it's a good way to spread your music and make people recognize you. Some of them will attend your concerts, support you there and maybe even buy some merch or a record then. For myself I still prefer vinyl, that's how I started discovering metal. I can tell you some particular things about every old record I own. Every record goes along with a story. You still know, where and at which price you've bought it, how you made it to afford the money for it and what value it has now... My collection isn't oversized, but there are some cool albums within. I'm annoyed about the prices and the false arguments of the record labels nowadays. That for we've got the Underground!
How do you see the evolution of german metal scene over the years? Do you keep contact with some other German bands? Is some „new blood“in the German death metal scene which you like recommend to us?
Well, the big music industry has already started to take hold on metal music some time ago. When you take a look at the charts, you can see, that it even takes part in and begins to influence the development of extreme music. There are events and festivals for all different styles of music nowadays. Some metal festivals are so big, that they seem more like a public happening than like a music festival. But at the same time the hard times for death and thrash metal are over aswell. Since a couple of years, there a new young bands, who have dicscovered this music for themselves and take part in bringing it on. That's why every Death Metal genre will persist. It's the same with vinyl. After a fall there's a comeback for a certain group of people, who keep interested, and that always remains. Concerning Death Metal, on the one hand the undergrond scene keeps growing with more and more bands, on the other, a lot of old Death Metal bands have found their way back to the roots and did a great comeback. That makes up a nice mixture, which will keep Death Metal alive.
Sure we meet other bands at the gigs and stay in touch with some of them. Hamburg has a nice metal scene with great bands like Devastator, Sufferage, Irate Architect, Gorezone, Ophis, Gustav Eisen, Endseeker, Serpents Gift, Incarceration, Thrashing Pumpguns, Exit Smashed and Detraktor, just to mention some of them.
You are from Hamburg and I am really big fan of St. Pauli football team, so I must to ask you which team do you support? Do you see some connection between Football and music culture?
I'm not a big football fan, but I'm always up to date. St. Pauli really is a unique team, some of my friends attend all of the games. Music and football surely have a connection, you can feel that in the stadion and the pubs, but it's not mainly metal music, they play there. Well, there are some exceptions like Tankard, but they play beer-drinking-thrash-metal, haha, I like them.
Can you tell me what to expect from Morbitory in the Future? Some plans and visions? When are you coming to play in Czech Republic?
I'm looking forward to lots of gigs and festivals, I hope we will be able to play some gigs abroad aswell. It would be a pleasure to play in the Czech Republic. And we are also working on a new album.
A bit „ tricky „ question in the end - we are sharing a borders, so how many bands from Czech Republic do you know?
Well, there are Krabathor, Orthodox is on my top list, a great album!... then Hypnos of course... Gutalax... Fleshless and Malignant Tumor, we've played with both of them at Swamp Fest in Berlin, Malignant Tumor are great pals... Masters Hammer, a classic... and certainly Master, hahaha.
Thank you for your time and answers Myers! I really appreciate it and I wish you a lot of success on the metal scene at home and abroad, hope to see you soon somewhere on the stage and the last words are yours… „Prost“!
Thx for the Interview and supporting Morbitory and the German Underground, Duzl.
Poslouchat mladý matky a jejich partnery v maskáčích a v tričkách kapely Ortel jsem vydržel přesně dvacet minut. Nemám na to, neumím se jen tak usmívat, plácat nesmysly a machrovat. Táhlo mě to ven. Čekám na synka. Má zkoušky. Další pásek v karate. Jsem napnutý, ale zároveň ho nechci znervózňovat. Přece ho nebudu sledovat a pořád hlídat. Je to už velkej chytrej kluk.
V domě plném kultury a sportu je podivná místnost se slečnama, který vás prý uvolní. Nějaká terapie něčím, u čeho by normální urvanej chlap usnul. Před dveřmi postávají jen ti s výrazem úchylů, nemohouce si najít normální vobyčejnou ženskou. Další sorta lidí, který nechci a nemusím vidět. Zbývá jen lavička venku, pod několika javory, s asi 2 kily vajglů pod nohama a opěradly posranými a počmáranými nápisy, že někdo by píchal Lenku a druhej ji miluje. Komu dáš asi přednost děvče?
Pár pejskařů na mě divně kouká, asi nebývá zvykem, aby lavičku obsadil čtenář a ne bezdomovec. Jsem tak zpestřením těch, kteří pravidelně venčí zhýčkané psy narvané granulemi. Pár mě trošku očuchá, ale spíš jen líně poštěknou a jdou si po svém. Mám spoustu času a nad hlavou se mi honí černé mraky. Přesto otevírám první stránku rozečtené kapitoly, nasazuji brýle a hážu nohu přes nohu, abych za chvíli necítil mravence v celém těle.
Detektivka zrovna vyšetřuje někde na severu pořádnej mord, všechno se krásně rozjíždí, graduje, když uslyším poprvé klavír. Nedokonalý, s lehkými problémy s rytmem, občas neznělý, ale i tak až zajímavě krásný. Zbystřím, jsem jako ohař na lovu. Vítr se zvedá a přidávají se housle. Pisklavé, stejně nedokonalé, ale posmutnělé, jako oči opuštěných žen. Dívám se směrem k vycházejícímu zvuku a ocitám se v hrozně hezkém stavu.
Přicházející bouřka mě nabíjí energií. "To je krása, co milej pane?": ozve se za mnou a tam dědeček jak z pohádky. Dýmka a vous, jen tak, v bačkorách. Usmívá se: "Voni tam hrajou starý filharmonici. Jako některý kluky znám, my chodíme na pivo. Já už mám prsty v prdeli, už nemůžu hrát, ale pořád to válej, co?" Zasní se a já nemám sílu mu říct, že se do skladeb občas vkládá faleš. "Počkejte na Frantu, to vám spadne čelist, jenže von chodí pozdějc": dodává ještě a už je za rohem. Asi nechce zmoknout.
Jsem tu najednou jen já, uprostřed sídliště. Já a mraky, já a vítr, já a kniha a brýle a melodie starých mistrů. Nedá mi to, každej máme v sobě kus šmíráka a tak přes okno nakouknu dovnitř. Tam opravdu sedí partička obstarožních muzikantů, kteří se smějou od ucha k uchu. Najednou si uvědomím, co mi všechno dává hudba. Pro jednoho trapná a tupá, jednoduchá a moc složitá, falešná, hloupá, smutná i veselá. Natáčím hlavu a je mi tak šíleně dobře. Chuchvalce mraků odešly a v dálce zazněl hrom.
Kluci zrovna dávali Mozarta. V některých momentech mi přišli vynikající, občas unavení, ale pořád bylo hrozně cítit, jak je baví hrát. Jak jsou svojí hudbou prostoupení. Doslova a do písmene. Krátký úryvek Brahmse mě položil málem na lopatky. Miluju ho. Stejně jako Čajkovského. Už jsem nečetl. Jen jsem seděl, rozvalený, s hubou skoro roztrženou od úsměvu - byl jsem někde ve stavu blaženosti, v rauši všehomíra. Daleko od maminek - pipin a otců tupců. Sám na posraný lavičce od holubů, ale v dokonalé symbióze se vším.
Krásný koncert zadarmo pokračoval. Pánové už začínali být přetažení. Ale přesto se překonali a dali ještě jednu staroirskou. Oj, chyběla snad jen lahvinka něčeho dobrého. "Tak už skončili": volá na mě paní, co se naši synové nekamarádí. Čekají mě milé povinnosti, přesto trošinku lituju, z téhle skořápky se mi vůbec nechce. Poplácám malého po zádech, dělá mi jen samou radost. Vtipkujeme, vtipkujeme, děkujeme. Fotka do soukromého alba na závěr, pomáhám mu s batohem. Hrdý fotřík. Jdeme domů, čekají nás.
Na terásce kousek vedle, sedí parta důchodců, nástroje po svých bocích a ševelí a smějí se na celé kolo. Když mě uvidí, tak prohlásí: "Dobrý den, jsme rádi, že jste to naše šmidlání vydržel. Přijďte zase a nebojte, do vás blesk neuhodí." Usměju se, poděkuji za hezký koncert a vydám se směrem k domovu. Posledních 50 metrů běžíme, protože se strhne šílená bouřka. Škoda, že se mnou nejsou mí noví patroni. I tak se ale vůbec nebojím. Připadám si tak trošku nesmrtelný.
Cassette 2018, Headsplit Records Kapka po kapce, pomalu a rudě. Tak uniká krev z tvé tepny. Žádné výstřiky, tolik známé z hysterických filmů. Tvůj odchod je až nebývale klidný. Možná máš zkaženou krev. Žiletka tvého táty. Co je to bolest? A proč se usmíváš? To opravdu není nikdo, kvůli komu stojí za to žít? Poslední krůpěj, poslední nadechnutí. Najdou tě až za mnoho dní.
Špatné nálady mohou přijít na každého. Pořád si ale myslím, že je lepší se pořádně vyřvat, než hned hledat temný kout pro odchod z tohoto světa. Pokud chcete zažít peklo, tak doporučuji raději americké death metalisty ROTTED. Totální špinavý death metal. Absolutní underground. Ten by vám mohl spravit náladu, nemyslíte?
A tak se potácím v bažinách neproniknutelných riffů. Prosévám mezi prsty svůj vlastní prach. Bořím se po kolena do močálů, stahují mě dolů, do nekonečných hlubin. Vidím tváře umrlců, utopených a s děsem v tvářích. Potkávám mrtvá těla, rozsápaná zvěří na kusy. Země bolesti, tmy a šílenství. To je svět, o kterém vypráví svojí hudbou i ROTTED. Věrni neurvalým smečkám z devadesátých let. Pokud chcete zažít opravdové rituály k vyvolávání smrti, tak neváhejte. Musíte ale splňovat všechny požadavky pro vstup na onen svět. Návštěva je povolena opravdu jen věrným a zasvěceným. Zbytek bude asi nevěřícně kroutit hlavou, album na ně bude moc špinavé, ošklivé a zlé. Jenže nemyslete, záhrobí není nic pro slabé povahy. ROTTED to moc dobře vědí a jejich novinka je toho jasným důkazem. Morbidní smrtící kov, u kterého praskají lebky tlakem! Velmi dobře!
sumarizace:
ROTTED na své první dlouhohrající desce působí jako vyslanci temnot! Album připomíná ozvěny ze samotného podsvětí. Nihilisticky znějící motivy, chorobný vokál, smrt ve vašich očích. Všechno tohle na novince naleznete. Doslova mě fascinuje zlá a ošklivá nálada celé nahrávky. Takhle nějak si představuji, že zní samotné peklo. ROTTED se pohybují na hranici mezi naším a oním světem s morbidní elegancí. Hudba zde připomíná zápach zahnívajícího masa, zákeřnou nemoc, po které začnete hnisat zaživa. Je jako prasklý vřed, plný špíny a zkažené krve. Death metal, který vás přenese do záhrobí! Absolutní inferno!
Asphyx says:
ROTTED are on their first full-length album like envois of darkness! The album recalls the echoes from the underworld itself. Nihilistic sounding themes, morbid vocals, death in your eyes. All these can you find on the new album. I'm fascinated by bad and ugly mood of the record. This is how I imagine sounds of hell. ROTTED move on the border between our and other world with morbid elegance. The music here reminds the smell of rotting meat, insidious disease, because of you start to fester alive. It's like a ruptured ulcer, full of dirt and rotten blood. Death metal, which takes you to Hades! Absolute inferno!
CD 2018, Everlasting Spew Records for english please scroll down Blížím se pomalu, k bráně do pekla. Hlídá jí Kerberos, pes z jehož tří tlam odkapává síra. Platím u vstupu svojí vlastní duší. Jsem prokletý, zavržený, navěky uvězněný ve své bolesti. Najdu někdy rozhřešení? Potkám alespoň malý záblesk světla? Odpovědí je mi jen ticho a Smrt. Otevírám těžké kované dveře do záhrobí a pohlcuje mě navěky temnota.
Podobné pocity mám i při poslechu nové desky italských maniaků VALGRIND. Ti znovu povstali, aby šířili slávu pravého špinavého death metalu. Podávám si ruku se samotnou Smrtí, poklekám před vlastními démony. Jsem stržen do víru drtivých riffů. Tohle album je hodně infernální záležitostí.
Na "Blackest Horizon" se můžete oddávat pravověrnému smrtícímu kovu v podobě, v jaké jej kdysi předkládali třeba takoví NOCTURNUS, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, PESTILENCE, IMMOLATION. VALGRIND mají svůj jasný a zřetelný rukopis. Skladby jsou plné drtivých účinků a nenechají vás nikdy na pochybách. Peklo opravdu existuje. Skvělý je zvuk i obal, ale hlavně nápady, kterých je na desce tolik, jako mrtvých po epidemii moru. Celková nálada vás strhne opravdu do podzemí, vytře s vámi podlahu, aby vás nakonec totálně zničené předhodila jako pokrm zuřivým bestiím. Oproti minulým nahrávkám jsou Italové možná trošku víc melodičtější, ale o to víc chladnější. Omývali jste někdy mrtvá těla vodou? Tak potom asi víte, o čem píšu. VALGRIND mezi nás letos vyvrhli mokvající mršinu - desku, která asi nejvíc opravdu připomíná návštěvu onoho světa. Skvělý smrtící death metal, který je temný a šílený jako odvrácená strana pekla! Inferno!
Asphyx says:
I’m slowly approaching the gate to the hell. Cerberus, the three-headed dog whose mouths spew out the sulfur keeps guard of this gate. I am paying at the entrance by my own soul. I am cursed, disclaimed, forever imprisoned in my pain. Do I ever find an apology? Do I meet at least the small flash of light? The answer is only silence and Death. I’m opening the heavy forged door into the tombs and darkness is devouring me forever.
I have similar feelings during the listening to the new record of Italian maniacs VALGRIND. They rose up again to spread the glory of the right dirty death metal. I am shaking my hands with Death itself; I am kneeling down before my own demons. I'm thrown into the vortex of crushing riffs. This album is a very infernal one.
On the "Blackest Horizon" you can revel in orthodox killing metal in the form, which was previously presented by bands such as NOCTURNUS, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, PESTILENCE, IMMOLATION. VALGRIND have their clear and distinctive handwriting. Tracks are full of crushing effects and they never leave you in doubt. Hell really does exist. The sound is great, as well as the cover art, but especially the ideas, which are on the record in such amount, like the dead bodies after the plague epidemic. The whole mood will really take you to the underground; will wipe your floor with you to throw you totally destroyed before the furious beasts as a meal. In contrast to previous albums, the Italians are now more melodic, but on the other hand even colder. Have you ever washed the dead bodies with water? So then you probably know what I'm writing about. VALGRIND disembowels the moist carrion between us this year - a record that mostly resembles a visit of the other world. Great killing death metal, which is dark and crazy as the dark side of hell! Inferno!
Line-up:
Daniele Lupidi: Vocals/bass
Massimiliano Elia: Lead and rhythm guitars/keyboards
Umberto Poncina: Rhythm and lead guitars/keyboards
