DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 12. září 2018

Rozhovor - MARK RIDDICK - Domnívám se, že kritika je životně důležitým nástrojem pro rozvoj umělce.


Rozhovor s legendárním MARKEM RIDDICKEM - autorem metalových obalů, plakátů, triček a mnoho dalšího. Death metalový muzikant i fanoušek.

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Ave MARK RIDDICK! Na začátek mi to nedá a musím se ti pochlubit. Včera jsem počítal doma svá metalová trička a zjistil jsem, že s motivy od tebe jich mám úctyhodných 27. Jsem velký chlap a tak máš u nás v České Republice dobrou reklamu. Nicméně, nevím, zda tě u nás fanoušci znají „osobně“. Mohl by ses nám prosím představit? 

Jakube, děkuji moc za tvá vřelá slova a podporu prostřednictvím blogu Deadly Storm! Je skvělé slyšet, že máš ve své osobní sbírce tolik triček, reprezentujících moje umělecká díla! Abych byl co nejstručnější pro ty, kteří nejsou obeznámeni s mou uměleckou činností, ilustruji pro undergroundové metalové kapely od počátku 90. let. Většina mé práce byla publikována na merchi a obalech alb pro různé metalové kapely (jak undergroundové, tak i známé). Také jsem ilustroval pro zákazníky mimo metalovou scénu, jako je televize, auta, móda, alkoholické nápoje a popový průmysl, nicméně mým hlavním pilířem je metalový hudební průmysl. 


Vzpomeneš si ještě na první obal, který jsi nakreslil? Jaká to byla kapela a jak se na svoji práci díváš dnes? 

Můj první publikovaný obal nahrávky byl pro grindcoreovou kapelu z Kentucky zvanou SON OF DOG. Ilustrace, kterou jsem pro ně kolem roku 1992 vytvořil, byla publikována ve formátu 7 "EP a i na tričku. Předtím jsem viděl své díla publikovaná v některých undergroundových metalových fanzinech, ale vidět mé dílo takto vytištěné, to bylo inspirativní a motivovalo mě to, abych pokračoval v ilustracích pro kapely. Jak si dokážete představit, téměř o třicet let později už jsem viděl svou práci publikovanou v různých formátech. Jsem zvyklý vídat svá díla na tričkách, nebo obalech alb, ale stále mě těší, když vidím svou tvorbu umístěnou na nekonvenčních formátech, nebo pro nečekané klienty. Stále jsem velmi zapálený, co se týče mého řemesla, nicméně proces kreslení se stal mnohem hladším a přirozenějším, protože jsem měl spoustu času, abych se s zdokonalil ve svých technikách a postupech. 

Jak u tebe probíhá tvůrčí proces? Když děláš kupříkladu cover pro nějakou kapelu, posloucháš jejich muziku? Čerpáš z ní inspiraci a pak už to jde „samo“? Nebo vybíráš už z předem připravených motivů, které by se nejvíce hodily? 

Obvykle neposlouchám kapely, na kterých pracuji, pokud nejsem jejich fanoušek. Stejně tak jako všichni ostatní metaloví fanoušci mám vlastní vkus a preference, pokud jde o výběr hudby. I když většina kapel, pro které pracuji reprezentují death metal, což je má osobní hudební preference, tak přijímám klienty i z jiných žánrů jako je black, thrash, doom, power, speed a metalcore. Přijmout zakázky od různých klientů představujících různé žánry pomáhá rozšířit můj dosah jako ilustrátora a dovoluje mi to v rámci mé práce prozkoumat širší okruh témat. Pokud jde o můj tvůrčí proces, většinou mi kapela nastíní jejich představu, co ode mě očekávají. Nejlépe se mi pracuje s minimem informací, někteří zákazníci mi umožňují plnou tvůrčí svobodu, zatímco jiní vyžadují určitá specifika. Dalším krokem v procesu je návrh a skica. Jakmile mám schválení, začnu kreslit inkoustem. Výsledné dílo je zpracováno digitálně ve vysokém rozlišení a je předáno mému zákazníkovi po kompletním dokončení a naskenování kresby. 


Jaké malířské techniky vlastně vůbec používáš? Které ti vyhovují nejvíce a proč? 

Pracuji striktně v černobílé barvě, mé materiály zahrnují dvaceti librový papír, pera značky Sakura, štětcová pera Pigma (s jemnou, střední a tučnou hlavou), pera značky Sakura Pigma Micron, bílá kuličková gelová pera Sakura a fixy Sharpie s různými velikostmi hrotů. Používám také aplikaci Adobe Photoshop pro dokončení práce na ilustracích, jako je oříznutí skenů, úprava úrovní pro nejlepší reprodukci a úpravy před tiskem. 


Liší se nějakým způsobem práce na obalu CD, kazety a vinylu? Přeci jen, každý nosič má trošku jiný formát bookletu. 

Ano, formát rozhodně určuje velikost hotových uměleckých děl. Je důležité si uvědomit, jak bude umělecké dílo reprodukováno, než se na tom začne pracovat. Upřednostňuji práci na tričkách, nebo obalech kazet, protože mi to umožňuje využívat formát dopisního papíru, na který můžu kreslit. 

V dnešní době se musí „obraz“ nějak převést i do digitální podoby. Používáš potom pro „nafocené“ malby nějaké programy pro úpravu? Dolaďuješ pak ještě? Dnes vládne světu internet. Jak řešíš kupříkladu autorská práva? Stáhnout se dá všechno. 

Přestože je moje ilustrace provedena ručně, po dokončení výkresu ji skenuji s rozlišením 600TIF. Poté otevřu naskenovanou kresbu v Adobe Photoshopu, kde připravím a upravím lehce kresbu pro ideální reprodukci. Závěrečné kresby jsou dodávány digitálně, zatímco uchovávám původní ilustrace pro mé osobní použití / archivaci. Pokud jde o autorská práva, nemám žádný formální postup, jsem prostě držitelem autorských práv tím, že jsem autorem díla. Navzdory tomu jsem od počátku 90. let často viděl, že má umělecká díla byla použita bez svolení. Nástup internetu znásobuje tento nešťastný jev. Moc se o to ale nezajímám. Když vidím, že jsou moje díla používána bez svolení, je to něco, co jsem se naučil přijmout, protože prostě nemám čas se tím zabývat. Většina mých děl je vykrádána a používána pro koncertní plakáty a to mě netrápí. Jediný okamžik, kdy jsem opravdu naštvaný, je, když je moje práce očividně ukradena a pak se prodává se ziskem, bez ohledu na mě nebo na mé klienty. 


Je někdo na koho dáš ohledně hodnocení tvé práce? Někdo, kdo ti jako první řekne: „Hele, tak tohle se ti povedlo“, nebo naopak: „Tak Marku, tentokrát nic moc“? Je pro tebe zpětná vazba důležitá a dobrá kritika přínosem? 

Domnívám se, že kritika je životně důležitým nástrojem pro rozvoj umělce. Naneštěstí nemám ten luxus klasického kritického procesu týkajícího se mých prací, kromě drobných zpětných vazeb od svých zákazníků. Jedna osoba, jehož názoru věřím a nejvíce si ho cením, je mé dvojče, můj bratr. On je velmi dobře obeznámen s mou prací a je dobře obeznámen i s uměleckými dějinami a studiem zvláště renesančního období. Můj bratr není vždy zasvědcen do mých ilustrací, vidí je jen při pár příležitostech během roku a nabídne mi zpětnou vazbu. Ať tak či onak, důvěřuji jeho úsudku a jsem vždy otevřený k tomu, abych získal konstruktivní zpětnou vazbu na svou práci, ať už pozitivní nebo negativní. 

Není žádným tajemstvím, že CD se moc neprodávají. Spoustě posluchačů stačí jen stažená muzika v digitální podobě. To ti přece musí „brát chleba“. Vím, že děláš i motivy na trička, plakáty. Cítíš vzestup zakázek na merchandise? 

Ačkoli se CD nepohybují tak rychle jako jiná zvuková média, poptávka po mé umělecké tvorbě se nezměnila, spíše se zvýšila. Dostávám žádosti téměř denně, ale můžu vzít jen několik prací za měsíc, protože čas vynaložený na mou uměleckou tvorbu je velmi omezen. Musím být velmi specifický v tom, které žádosti mohu přijmout a které z nich musím odmítnout. Většina poptávky se týká merchandise, zejména ilustrace triček, nicméně každoročně udělám i několik obalů alb. 


Metal posloucháš a živíš se jím již spoustu let. Změnil se za ty roky nějak přístup kapel, vydavatelství apod.? 

Neviděl jsem výrazný rozdíl v interakci s kapelami, nicméně jsem si všiml, že tempo se zdá být mnohem rychlejší a lhůty jsou kratší. Toto tempo může být důsledkem kapel, s nimiž spolupracuji – tedy kapelami, které mají smlouvy s většími labely a musí dodržovat konkrétní lhůty pro turné nebo alba. Mnoho z větších labelů musí investovat mnohem více času do svých kapel předtím, než se nahrávka dostane na trh a to vyžaduje díla pro předobjednávky balíčků apod., které jsou všechny řízeny termínem. 

Když si hypoteticky představíme, že mám death metalovou kapelu, co všechno musím udělat, abys mi namaloval obal? Jak tě „přesvědčím“? Nemyslím teď peníze… i když může si tě obyčejná kapela dovolit? 

Nejlepší způsob, jak se ke mě dostat, je prostřednictvím e-mailové adresy na mých webových stránkách. Někteří potenciální zákazníci se mě snaží oslovit prostřednictvím sociálních médií, nicméně na žádosti prostřednictvím sociálních médií nereaguji, protože nemám čas je sledovat a udržovat je. Jsem určitě přístupný a cenově dostupný, avšak největší výzvou je čas. Přijmám pouze několik požadavků za měsíc, takže musím pečlivě zkontrolovat a zvážit každou žádost, která se mi dostane do pošty. 

Už se ti někdy stalo, že jsi i přes dobrou finanční nabídku kapelu odmítl? Třeba proto, že tě jejich tvorba neoslovila? 

Ano, odmítám nabídky pravidelně, nicméně je to často proto, že nemám čas přijímat nové zákazníky. Odmítl jsem žádosti z různých důvodů, dokonce i lukrativní, ale obvykle kvůli nedostatku času nebo mé neschopnosti pracovat v krátkém termínu. 


Tvoříš obaly pro kapely z celého světa. Měl jsi někdy problém s tím, že by kvůli tvému obalu CD někde zakázali prodávat? 

Nejsem si vědom žádné cenzury týkající se obsahu mých ilustracíí na obalech alb. Některé z nejextrémnějších prací, které jsem publikoval, byly obvykle pro jiný merchandise, ktery má menší distribuci a menší omezení od subjektů druhé či třetí strany. 

Viděl jsem od tebe plakáty, máš několik kapel, ve kterých hraješ. Dalo by se říci, že metalem žiješ. Co tě na tomto, zdá se „nesmrtelném hudebním stylu“ tak fascinuje? 

Ano, metalová hudba a kultura jsou každodenní součástí mého života. Pokud ji neposlouchám, obvykle k ní nějakým způsobem přispívám, ať už dělám obal pro kapelu, píšu a nahrávám skladby pro mé vlastní kapely, nosím metalová trička, nebo kupuji dema a alba undergroundových kapel. Věřím, že tyto aktivity lze shrnout jako volbu životního stylu. Pokud jde o mé hudební aktivity, tak mým hlavním úsilím je sólový projekt s názvem Fetid Zombie. Zvládnu napsat většinu skladeb, nicméně spolupracuji s několika hudebními hosty na každé mé nahrávce. Měl jsem příležitost hudebně spolupracovat s mnoha talentovanými hudebníky z kapel jako Arsis, Necrytis, Necromantia, Rotting Christ, Varathron, Skeletal Remains, Svierg, Loculus, Absu, Massacre, Obscene, Ossuarium, Inferi, Johnny Touch a seznam pokračuje. Můj další projekt Macabra, je zdvojená snaha mezi mnou a Adrienem Weberem (Vociferian,Goat Holocaust, Luger atd.) vydali jsme několik split nahrávek a dvě alba. V minulosti jsem hrál v několika dalších kapelách, nicméně Fetid Zombie a Macabra jsou v současnosti mé jedinné aktivní hudební projekty. 

Sleduješ práce svých kolegů? Máš nějakého oblíbeného? Řekneš si třeba: „Tak Vincentovi Lockemu se to letos zase povedlo…?“ 

Ano, sleduji a jsem fanouškem práce několika dalších umělců pracujících ve stejném žánru. Měl jsem příležitost spolupracovat s některými z nich, stejně jako shromažďovat a vystavovat některé jejich originální díla ve svém domácím studiu. Někteří z umělců, s jejichž díly přicházím pravidelně do styku jsou Vince Locke, Chris Moyen, Daniel Shaw, Dan Seagrave, Mark Richards, Matt Carr, Brad Moore, Juanjo Castellano, Cesar Valadares, Raul Gonzales, Karl Dahmer, Justin Bartlett, Halsey Swain, Sean Carr, Yuri Kahan a spoustu dalších…! 


Máš nějakou oblíbenou kapelu, o které sníš, které bys chtěl namalovat obal? 

Je tady několik kapel, které bych moc rád ilustroval, například Toxic Holocaust, Iron Maiden, Obituary, Pestilence, Asphyx, Napalm Death, atd. 

Vždycky se ptám… Co tě poslední dobou zaujalo za nové desky? Je něco, co proháníš často svým přehrávačem? 

Neustále nakupuji hudbu, některé z kapel, které se u mě v poslední době točili jsou Skeletal Remains, Domains, Cist, Superstition, Obscene, Rotted, Ataraxy, Coffin Rot, Pestilence, Miscreance, Uttertomb, Queensryche, Racer X, Shy, M.A.R.S., Obsession, Cemetery Lust, Ossuarium, Malevolent Creation, Cosmic Church, Extraneous, Rope Sect, Mystic Priestess, Damien, Sinister, Manacle, Ripped to Shreds, Wormridden, Mortiferum, Haunt, Bone Sickness, Tomb Mold, atd. 


Jsi sběratel CD, vinylů? A když se už rozhodneš koupit si CD, hodnotíš ho i podle obalu, bookletu apod.? 

V posledních několika letech jsem nekupoval moc vinylů. Mám rád tenhle formát - obzvláště obaly - ale nemám čas si sednout a vychutnat si vinyl tak, jak jsem byl zvyklý. Většinou kupuji kazety a CD, jednoduše z pohodlnosti, protože je to kompatibilní s mými každodenními činnostmi. Jen velmi zřídka kupuji hudbu digitálně a někdy kvůli tomu přehlédnu dobrou kapelu, pokud nemají k dispozici fyzický nosič. Užívám si, že mám hmatatelný produkt, takže mohu obdivovat umělecké dílo, přebal a booklet. Ačkoli internet umožňuje snadné shlédnutí kapely ještě před rozhodnutím o zakoupení, i tak si budu nadále kupovat nahrávky jednoduše podle loga nebo obalu. Z tohohle pohledu je jedním z posledních nejnovější album Tomb Mold. Hlavním důvodem nákupu bylo podívat se na úžasné nové umělecké dílo od Brada Moora, s nímž jsem od konce 90. let v kontaktu. Byla radost vidět, že jeho umělecké dílo bylo publikováno pro novou vycházející kapelu a ukázalo se, že album bylo také docela dobré, takže zbrklý nákup nakonec stál za to. 

Jak vidíš současnou situaci na metalové „zinové scéně“? Líbí se ti některý tištěný časopis? A co webziny? Oslovuje tě některý i po grafické stránce? Jsi pravidelným čtenářem? Projíždíš každý den recenze, čteš rozhovory apod.? 

Snažím se udržovat svůj radar na metalové scéně, jak se známými, tak i s undergroundovými kapelami. Občas si přečtu webziny, ale zajímám se o tištěné fanziny a každý rok si jich několik koupím. Co je na fanzinech skvělé je to, že mají velmi osobní přístup, který na internetu chybí. Fanziny mají tendenci pokrývat i zajímavější kapely, včetně méně známých undergroundových kapel, což je obvykle to, co hledám. Kdysi jsem publikoval fanzine a do několika málo jsem na počátku devadesátých let přispíval. Takže vím, kolik tvrdé práce za publikováním fanzinu je a je to chvályhodné úsilí, které by nemělo zůstat bez povšimnutí. 

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu inspirace. Už teď se moc těším, až budu držet v ruce desku s tvým dalším obalem. 

Děkuji moc Jakube za tvou extrémní trpělivost a podporu. Jsem velmi vděčný a poctěn, že jsem se objevil na vašem blogu Deadly Storm. Přeji vám to nejlepší v pokračování vaší práce, která zahrnuje skvělou undergroundovou muziku. Pokud by se některý z vašich čtenářů rád dozvěděl více o mé umělecké nebo hudební činnosti, ať navštíví www.riddickart.com

Interview - MARK RIDDICK - I do think that critique is a vital tool for developing as an artist.


Interview with legendary MARK RIDDICK - author of artworks, covers, posters, t-shirts and many others. Death metal musician and fan. 

Questions prepared Jakub Asphyx.

Translated by Duzl, thank you!

Ave Mark Riddick! I have to boast in the introduction, yesterday I counted my metal shirts at home and found that I have 27 motives from you. I am a big guy and so you have a good ad in the Czech Republic. However, I do not know if fans in my country know you "personally." So could you please introduce yourself? 

Jakub, thank you very much for your kind words and support through the Deadly Storm blog! It’s great to hear you have so many shirts featuring my artwork in your personal collection! To be as brief as possible for those who are unaware of my artwork, I’ve been illustrating for underground metal bands since the early 90s. Most of my work has been published on merchandise and album covers for a variety of metal bands (both underground and well-known). I’ve also illustrated for customers outside of the metal realm, such as television, auto, fashion, alcoholic beverage, and pop culture industries however my mainstay is the metal music industry. 

Do you still remember the first cover you drew? What was the band and how do you look at your work today?

My first published record cover was for a Kentucky-based grindcore band called Son of Dog. The illustration I created for them, around 1992, was published on 7” EP format as well as on a T-Shirt. I had previously seen my artwork published in some underground metal fanzines but to see my work in print like this was inspiring and motivated me to continue illustrating for bands. As you can imagine, almost three decades later, I’ve since seen my work published in a variety of formats. I’m a bit used to seeing my work on an album cover or shirt, but I still get a sense of pleasure seeing my art placed on unconventional formats or for unexpected clients. I’m still very passionate about my craft however the drawing process has become much more fluid and second nature since I’ve had so much time to become more comfortable with my techniques and routines. 

How does the creative process take place? If you are doing a cover for a band, for example, are you listening to their music? Do you get inspiration from the music and then it's easier, or do you choose from pre-prepared motifs that would fit the best?

I usually don’t listen to the bands I work for, unless I happen to already be a fan. Just like all other metal fans, I have my own taste and preference when it comes music choices. Although most of the bands I work for perform death metal—which is my personal musical preference—I do accept clients from other genres like black, thrash, doom, power, speed, and metalcore. Accepting work from a variety of customers representing different genres helps to spread my reach as an illustrator and allows me to explore a broader range of subject matters in my work. Regarding my workflow process, most of the time a band will present a brief guideline of what they’re looking for from me; I work best from minimal guidance; some customers allow me full creative freedom while others require specifics. The next step in the process is to draft a sketch; once approved, I begin the inking process. The final high-resolution digital art files are submitted to my customer upon completion and scanning of the artwork. 

What painting techniques do you use? Which suits you the best and why?

I work strictly in black and white, my materials include 20lb letter-size paper, Sakura brand Pigma brush pens (fine, medium, and bold nibs), Sakura brand Pigma Micron pens, Sakura brand white Gellyroll pens, and Sharpie markers with various size nibs. I also use Adobe Photoshop to do the finishing work on my illustrations, such as cropping the scans, adjusting the levels for best reproduction, and prepress work. 

Does it differ in any way working on the CD, cassette, and vinyl packaging? Each cover has a slightly different booklet format.

Yes, the format certainly dictates the size of the finished artwork. It’s important to be mindful of how the artwork will be reproduced before getting started on an assignment. I prefer working on T-Shirt or cassette cover illustrations because it allows me to take better advantage of the letter-size paper I draw on. 

Nowadays the "image" has to be transformed into digital form. Do you then use some editing programs for "photos" of painting? Today the Internet is ruling the world. How do you handle, for example, copyright? Today it is possible to download everything.

Although my illustration process is executed by hand, once a drawing is complete I scan a 600 resolution TIF version of it. I then open the scanned artwork in Adobe Photoshop wherein I prepare, and slightly edit, the artwork for for ideal reproduction. The final artwork files are delivered digitally, while I maintain the original illustrations for my personal use/storage. In terms of copyright, I don’t have any kind of formal process in place, I’m simply the copyright holder by virtue of being the author of the artwork. Despite this, I’ve seen my artwork used without permission frequently since the early 90s. The onset of the Internet has certainly multiplied this unfortunate phenomenon many times over. I don’t really get bothered much anymore when I see my work being used without permission, it’s something I’ve learned to accept because I just don’t have the time to police this activity. Most of my art is ripped off for concert fliers and this doesn’t bother me. The only time I’m really annoyed is when my work is blatantly being stolen, reattributed, and then being sold for profit without care or regard for me or my clients. 

Is there anyone evaluating your work? Someone who first tells you, "Hey, this is a great job," or vice versa: "So Mark, this time not so good!"? Is feedback important for you and what about good criticism is it the benefit?

I do think that critique is a vital tool for developing as an artist. Unfortunately, I don’t have the luxury of a formal critique process regarding my artwork other than minor feedback from my customers. The one person whose opinion I trust and value the most is my twin brother’s. He is extremely familiar with my work and is well versed in traditional art history and study, particularly the Renaissance period. My twin brother isn’t always privy to my illustrations, he only sees it and offers feedback on a few occasions each year. Whatever the case, I trust his judgement and I’m always open to receiving constructive feedback on my work, whether positive or negative. 

It is no secret that CDs are not sold much. Lots of listeners are just downloaded music in digital form. It must "take the job" from you. I know you're doing motives for shirts, posters, etc. Do you feel a rise in orders for merchandise?

Although CDs don’t move as fast as other audio mediums, the demand for my artwork hasn’t decreased, rather it has increased. I receive requests almost daily but can only take a few jobs per month because the time I spend on my art endeavours is very limited. I must be very particular about which requests I can accept and which ones I must turn down. Most of the demand is for band merchandise, especially T-Shirt illustrations, however I do turn around a few album covers each year as well. 

You are listening to metal and have been living with it for many years. Has the attitude of the bands, publishers, etc. changed over the years somehow? 

I haven’t observed much difference in terms of my interactions with bands however I have noticed that the pace seems to be much faster and the deadlines tighter. The shift in pace could be a result of the kind of bands I’m working with—whom tour frequently, are signed to bigger labels, and must to adhere to specific deadlines for tour packages or album releases. A lot of the bigger labels must invest a lot more time into their bands before a release hits the market and this requires artwork for pre-order packages, etc., all of which are deadline driven. 

When I hypothesize that I have a death metal band, what do I have to do to have the cover illustrated by you? How can I "convince" you, can the ordinary band afford you? 

The best way to reach me is through the email address on my website. Some potential customers try to reach me through social media however I don’t respond to requests via social media because I don’t have the time to monitor and maintain them. I’m certainly accessible and affordable, however the biggest challenge is time. I accept only a few requests per month, so I must carefully vet and consider each request that enters my inbox. 

Has it ever happened to you that you refused despite the good financial offer some band? Maybe because they you did not like their work? 

Yes, I turn down requests regularly however it’s often because I don’t have time to accept new customers. I’ve turned down requests for various reasons, even lucrative ones, but its usually due to lack of time or my inability to work on a tight deadline. 

You are creating covers for bands from all over the world. Have you ever had a problem with selling CDs because of your CD cover? 

I’m unaware of any censorship regarding the content of my album cover illustrations. Some of the most extreme work I’ve published has usually been for other merchandise, which has a smaller distribution outlet and less restrictions by second-or third-party entities. 

I've seen posters from you, you have some bands you play in. You could say that “metal is your life?” What makes you so fascinated about this "immortal musical style”? 

Yes, metal music and culture are a daily part of my life. If I’m not listening to it, I’m usually contributing to it somehow, whether by doing artwork for a band, writing and recording songs for my own bands, wearing metal shirts, or purchasing demos and albums from underground bands. I believe these activities could be summarized as a lifestyle choice. Regarding my musical activities, my main effort is a solo project called Fetid Zombie. I handle the bulk of the song-writing however I collaborate with several guest musicians on each of my releases. I’ve had the opportunity to collaborate musically with so many talented musicians from bands like Arsis, Necrytis, Necromantia, Rotting Christ, Varathron, Skeletal Remains, Svierg, Loculus, Absu, Massacre, Obscene, Ossuarium, Inferi, Johnny Touch, and the list continues. My other project, Macabra, is a dual effort between myself and Adrien Weber (Vociferian, Goat Holocaust, Luger, etc.); we’ve published a few split releases as well as two full-length albums. I’ve played in several other bands in the past however Fetid Zombie and Macabra are my only active musical projects at this time. 

Are you following the work of your colleagues; do you have any favorite artists? Are you saying something like "So Vincent Locke did a great job this year“...? 

Yes, I follow and am a fan of the work of several other artists working in the same genre. I’ve had the opportunity to collaborate with some of them as well as collect and display some of their original work in my home studio. Some of the artists whose work I regularly keep up with include Vince Locke, Chris Moyen, Daniel Shaw, Dan Seagrave, Mark Richards, Matt Carr, Brad Moore, Juanjo Castellano, Cesar Valadares, Raul Gonzales, Karl Dahmer, Justin Bartlett, Halsey Swain, Sean Carr, Yuri Kahan, and so many others! 

Do you have a favorite band that you dream about and you would you like to paint cover for them?

There are several bands I would love to illustrate for, to include Toxic Holocaust, Iron Maiden, Obituary, Pestilence, Asphyx, Napalm Death, etc. 

I always ask ... What new bands or releases get your attention in last time and is there something what you often play on your player?

I’m constantly purchasing music, some of the bands I’ve had on rotation lately include: Skeletal Remains, Domains, Cist, Superstition, Obscene, Rotted, Ataraxy, Coffin Rot, Pestilence, Miscreance, Uttertomb, Queensryche, Racer X, Shy, M.A.R.S., Obsession, Cemetery Lust, Ossuarium, Malevolent Creation, Cosmic Church, Extraneous, Rope Sect, Mystic Priestess, Damien, Sinister, Manacle, Ripped to Shreds, Wormridden, Mortiferum, Haunt, Bone Sickness, Tomb Mold, etc. 

Are you a CD or vinyl collector? And if you decide to buy a CD, do you also evaluate it by cover, booklet, etc.?

I haven’t purchased much vinyl in the past few years. I like the format—especially the packaging—however I don’t have the time to sit and enjoy vinyl the way I used to. I mostly buy cassettes and compact discs simply out of convenience as it is compatible with my daily routines. I very rarely purchase music digitally and will sometimes overlook a good band if they don’t have a physical product available for purchase. I enjoy having a tangible product, so I can admire the artwork, layout, and packaging. Although the Internet has made it easy to preview a band before deciding to make a purchase, I will still buy a release simply based on the logo or artwork. A case in point would be the latest Tomb Mold full-length. My main reason for purchasing it was to check out the amazing new artwork by Brad Moore, with whom I’ve been in touch with since the early 90s. I was pleased to see his artwork published for a new and upcoming band; it turns out the album was quite good too, so the impulse purchase ended up being altogether very worthwhile. 

How do you see the current situation on the metal "zine scene"? Do you like a printed magazine? What about webzine? Does it appeal to you even after the graphic? Are you a regular reader? Do you read interviews and reviews regularly, etc.?

I try to keep my radar on the metal scene, both with well-known bands as well as underground bands. I’ll read webzines on occasion however I have an affinity for printed fanzines and will make a point to purchase a handful of fanzines each year. What’s great about the fanzines is that they have a very personal do-it-yourself touch that is lacking on the Internet. Fanzines also tend to cover more interesting bands, including the lesser-known underground bands, which is usually what I’m seeking out. I used to publish a fanzine and contributed to a few during the early-mid 90s. I know how much hard work goes into publishing a fanzine and it’s a commendable endeavour that shouldn’t go unnoticed. 

Thank you for the interview and I wish you a lot of inspiration. I'm already looking forward to holding a record with your other cover. 

Jakub, thank you very much for your extreme patience and support. I’m very grateful and honored to be featured in your Deadly Storm blog. I wish you all the best as you continue your work covering great underground music. If any of your readers would like to learn more about my artistic or musical offerings, please visit: www.riddickart.com






about Mark Riddick bands on DEADLY STORM ZINE:
Recenze/review - MACABRA - To the Bone (2016)

MARK RIDDICK ARTWORKS:






















RIDDICKART:
Instagram: @riddickart

FETID ZOMBIE:

MACABRA:

úterý 11. září 2018

Recenze/review - ORANGE GOBLIN - The Wolf Bites Back (2018)


ORANGE GOBLIN - The Wolf Bites Back
CD 2018, Candlelight Records

 for english please scroll down

Ruce máš rozdrásané do krve, oči zapadlé hluboko do hlavy. Vlasy ti dávno padají a tvé tělo se skládá už jen z kostí a kůže. Život na periferii, na okraji městě, mezi domy plnými špíny. Všechno tě semlelo, zničilo, stal ses svým vlastním stínem. Nemáš nic, zůstal si sám. Jediné, co ti zbylo, je hudba. Vypadá to, že nakonec zůstaneš žít jen díky ní.

Ano, dokážu si představit, že je pro někoho novinka "The Wolf Bites Back" od britských ORANGE GOBLIN natolik naplňující a niterná, že jej ochrání od všeho zlého. Mám to nastavené díky mnohým poslechům podobně. Věřím kapele každý tón, každou notu. Líbí se mi, že si na nic nehrají, ale jdou rovnou na věc. Ostře, syrově, stejně, jaký je samotný život.



Hudba na "The Wolf Bites Back" samozřejmě vychází z doby, kdy světu vládly smečky jako BLACK SABBATH, KYUSS, RED FANG, ELECTRIC WIZARD, THE SWORD, CATHEDRAL. Samozřejmě, s modernějším, ostřejším zvukem a spoustou nových nápadů. Osobně se mi na novince asi nejvíc líbí takový ten těžko popsatelný rockový feeling, drive, jiskření. Skladby mají ten správný kovový odpich, podobný snad jen lití rozžhavené lávy. Perfektně zpracované vokály, mnohdy až tajemná atmosféra, hutné riffy, zemitost, bluesové základy a spousta totálně zničujícího rock´n´rollu. Jakoby ORANGE GOBLIN desku opravdu nahrávali někde na předměstí Londýna. U špinavé stoky, po barech plných kurev a kriminálníků. Novinku jim neskutečně věřím, drásá mě, bolí, pálí a nutí neustále k dalším poslechům. Tohle album kope jako feťák, který právě dostal do žíly zlatou dávku! Vynikající počin!


Asphyx says:

Your hands are lacerated into the blood; eyes are pushed deep in your head. Your hair is a long time gone, and your body is composed only of bones and skin. Life on the edge, on the periphery of the city, between houses full of dirt. Everything has grinded you, destroyed you, you have become by your own shadow. You have nothing; you left alone. The only thing, which remains to you, is music. It looks like you stay alive only because of her.

Yes, I can imagine that the new album "The Wolf Bites Back" of the British band ORANGE GOBLIN is for someone so replenishing, that the record would be able to protect him from the evil. My feeling is very similar after the few listenings. I believe in every tone, every note. I like, how they are honest, true, they don't pretend anything, they just go for it. Sharply, roughly, exactly as the life is.

Of course, the music on "The Wolf Bites Back" comes from the era, when bands like BLACK SABBATH, KYUSS, RED FANG, ELECTRIC WIZARD, THE SWORD, CATHEDRAL were in. However, with more modern and sharp sound and with a lot of the new ideas. Personally, on the new album, I like the most such indefinable rock feeling, drive and sparking. The songs have the right metal bump, similar only to emblazed lava. Perfectly processed vocals, mystic atmosphere, massive riffs, blues basics and a big portion of total devastating rock´n´roll. As if ORANGE GOBLIN has recorded the album somewhere on the suburb of London. Somewhere near to dirty canal, in the bars full of the whores and jailbirds. This album is kicking as a dopie, who just gets the gold dose into the vein! Excellent record!


Tracklist:
01. Sons of Salem
02. The Wolf Bites Back
03. Renegade
04. Swords of Fire
05. Ghosts of the Primitives
06. In Bocca al Lupo
07. Suicide Division
08. The Stranger
09. Burn the Ships
10. Zeitgeist

band:
Ben Ward - Vocals
Joe Hoare - Guitar
Martyn Millard - Bass
Chris Turner - Drums

Recenze/review - INSIGNIUM - Infamie und Urgewalt – Wenn Altes sich erhebt (2018)


INSIGNIUM - Infamie und Urgewalt – Wenn Altes sich erhebt
CD 2018, Apostasy Records

 Byla nebyla, zrodila se kdysi v roce 1996 v dalekém Německu kapela s názvem INSIGNIUM. Již od počátku hrála melodicky pojatý black, protknutý death metalem. Soustředila se vždy na chlad a tmu, potácela se mezi životem a smrtí a vydala pouze dvě alba (plus 2x demo). Pustil jsem si jejich nové CD a chvilku přemýšlel, cože se mi to vlastně snaží tahle smečka sdělit? Nikde nic nebolí, ani nepálí. Novinka je zahraná až moc na pohodu, k pivku a odpočinku. Nic proti, jen mám trošku problém se chytit alespoň nějakého záchytného bodu.

 Chápu, jedná se o styl, o způsob seversky laděného vyjádření, u kterého se poměrně dost často ošívám. Některé pasáže mi přijdou poměrně ploché, obyčejné, nijak neřežou. Je to škoda, protože jinak z kapely cítím potenciál. Já jednoduše nevím, co si s deskou počít. Sedím, poslouchám a připadá mi divný obal i zvuk. Nenalézám pro sebe příliš zajímavých nápadů.


Možná někde hluboko v lesích, s tváří nastavenou větru, vyzní novinka lépe. Říkali mi někteří, že mě tohle album rozseká, rozemele a chtěli číst můj názor. Zde tedy je, mí milí přátelé. Jsem z nahrávky rozpačitý, uznávám sice určitou sílu, ale ta mi zůstává povětšinou ukrytá. Snažil jsem se, opravdu hodně a moc, ale když já si nemůžu pomoc. Nudím se, mé myšlenky se honí někde jinde a nevím, jak na mě má deska působit. Pro mě osobně se jedná jen o lehce nadprůměrný materiál, ke kterému se nebudu vracet. Víc ze mě nedostanete.


sumarizace:

"Infamie und Urgewalt – Wenn Altes sich erhebt" je dalším obyčejným albem v řadě. Chybí mi větší drive, síla, postrádám energii. INSIGNIUM se nedá upřít snaha, mají divný zvuk, produkci i obal. A nápadů je žalostně málo. Snažil jsem se do nahrávky dostat dlouhou dobu, ale bohužel se mi to nepovedlo. Můj verdikt je tak jasný. Obyčejný průměrný melodický black/death, který vůbec nepálí. Hodnotil bych tak maximálně padesáti procenty.

Asphyx says:

"Infamie und Urgewalt – Wenn Altes sich erhebt" is the next ordinary album in a row. I miss bigger drive, power, energy. I can't deny INSIGNIUM the effort, they have ordinary sound, production and cover. But there're only a few ideas. I've tried to get to the recording for a long time, but unfortunately It failed. My verdict is clear. Classic average melodic black/death that doesn't burn at all. I would evaluate maximum of fifty percent.


band:
Apollyon - Guitars, Vocals
Shoggoth - Guitars, Vocals
Svartis - Bass
Ralle - Drums

pondělí 10. září 2018

Recenze/review - APOKALYPTIC RAIDS - The Pentagram (2018)


APOKALYPTIC RAIDS - The Pentagram
CD 2018, Hell Music

 for english please scroll down

 Má rakev už hořela, když jsem do ní k ránu uléhal. Spálený na popel jsem vzpomínal na dobu, kdy jsme ve svých přehrávačích protáčeli první kazety. Bývaly to časy plné rouhání, obrácených křížů a touhy změnit onen svět. Obdivovali jsme dlouhé stíny, čerpali energii od klasických, tradičních kapel a naše holky byly mladý a krásný. Peklo existovalo v opravdové podobě a na každého z nás se vařil kotel čerstvého oleje.

 Někde z dávných časů, z metalového pravěku přišli i APOKALYPTIC RAIDS. Kapela, jejíž hudba je plesnivá jako dlouho obrácený kříž. Inspirována velkými jmény přelomu osmdesátých a devadesátých let (HELLMAHHER, VENOM, CELTIC FROST, SLAUGHTER, MASTER, POSSESSED, WARHAMMER) vyvrhla na světlo světa desku s názvem "The Pentagram". Je jasnou a zřetelnou odpovědí na ty nejtemnější ozvěny ze záhrobí.



"The Pentagram" je jako archivní láhev vína, které zrálo ve starých katakombách dlouhá léta. Pili ho tenkrát padlí kněží, kteří pořádali nechutné orgie pro blahořečené samotného Satana. Deska je perfektně "zastarale" zvukově ošetřena. Člověk má opravdu pocit, že se prochází záhrobím a zdraví se se starými známými démony. Nápady jsou samozřejmě poplatné celkovému vyznění. Nejsou v ničem nové, ani převratné, ale to není ani účelem. Hlavní je touha ničit, exhumovat prašivé rakve, obracet kříže do správné polohy a smát se všem, kteří ještě slepě věří v dobro. Peklo číhá v každé skladbě, za každým tónem. Prašivina, patina čerstvě otevřených hrobů. Dlouhé umírání v opuštěných kobkách. Někdo mě opět proklel a přivázal do podzemní kobky. Zmítám se v řetězech! Vzývám temné síly! Inferno! Vynikající černočerné album, u kterého vám shnije krev v žilách!



Asphyx says:

My coffin has already burned down when I fell into it in the morning. Burned to ashes, I remembered the time we played the first cassettes in our players. It used to be times full of blasphemy, reversed crosses, and the desire to change the world. We admired the long shadows, drew energy from classical, traditional bands and our girls were young and beautiful. Hell had existed in a real form and a boil of fresh oil was simmered for each of us.

Sometimes in ancient times, APOCALYPTIC RAIDS came from metal prehistory. A band whose music is moldy like a long reversed cross. Inspired by the great names of the turn of the 1980s and 1990s (HELLMAHHER, VENOM, CELTIC FROST, SLAUGHTER, MASTER, POSSESSED, WARHAMMER), the album titled "The Pentagram". It is a clear and distinct answer to the darkest echoes from beyond the grave.

"The Pentagram" is like an reserve bottle of wine that has matured in the old catacombs for years. It was then drunk by the foolish priests who organized a disgusting orgy for the beatitude of Satan himself. The album is perfectly "obsolete" sound-treated. One really feels that they are going through the storms and having health with the old known demons. Ideas, of course, are subject to the overall impression. They are neither new nor revolutionary, but it is not a purpose. The main is the desire to destroy, to exhale the dusty coffins, to turn the cross to the right position and to laugh at all who still believe in the good. Hell is in every song, behind every tone. Dust, the appearance of freshly opened graves. Long dying in abandoned dungeons. Someone cursed me again and tied me to the catacomb. I'm jamming away in chains! I invoke dark forces! Inferno! Excellent black/death album that will make rot the blood in your veins!

Tracklist:
1. Necromaniac (Is Back) 
2. Satan Laughs 
3. Victory Beyond Imagination 
4. The Ghost Of The Hammer 
5. My Triumph 
6. Occult & Real 
7. Letter From Lucifer 
8. Keep My Grave Open 
9. The Story Of Pope Joan


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine