DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 17. září 2016

Home » » Rozhovor - ET MORIEMUR - Doom metal jsme si nevybrali, on si vybral nás!

Rozhovor - ET MORIEMUR - Doom metal jsme si nevybrali, on si vybral nás!


Rozhovor s českými doom metalisty ET MORIEMUR.
- odpovídal zpěvák Zdeněk.

Recenze/review - ET MORIEMUR – Ex Nihilo in Nihilum (2014)

Ave ET MORIEMUR! Od vydání vašeho posledního alba „Ex Nihilo in Nihilum“ uplynuly dva roky. Říká se, že kapela, aby zůstala v povědomí fanoušků, by měla vydávat nahrávky každý druhý rok. U doom metalu to asi platit nebude, všechno je přeci jen „pomalejší“, ale přesto… připravujete už nový materiál? Pokud ano, tak v jaké fázi jste?

Ahoj Jakube a pozdrav všem čtenářům Deadly Storm! Máš pravdu, v doomu to až tak neplatí, alespoň u nás ne: necháváme věcem volný průběh a až to bude, tak to bude :) Abych byl ale konkrétnější, nový materiál už je zhruba připraven, nahráváme teď pracovní verze nanečisto, abychom získali představu, kde co případně chybí a co s tím udělat. Začínáme také s nacvičováním nových songů, abychom byli připraveni do studia, které máme zamluvené na duben.

„Ex Nihilo in Nihilum“ jste vydali u ruského labelu Solitude Productions. V doom metalu má tohle vydavatelství poměrně velké jméno. Přesto se pořád jedná o absolutní underground. Kolik se tak řádově vlastně prodalo kusů alba? A jak jste s labelem spokojeni?

Přiznám se ti, že nemám přehled, kolik Solitude našeho alba prodali, ale zeptám se jich, to je dobrý nápad! Nevím ani, kolik se prodalo přes různé e-shopy, vím jen, že Herdron z Pařátu mi psal, že musel doobjednávat, protože byl poměrně zájem. My sami jsme prodali zhruba 200 kusů. S labelem jsme naprosto spokojení, je s nimi rychlá a dobrá domluva a jsou seriózní, takže žádnou stížnost nemáme.


Jste kapelou, jejíž členové jsou roztroušeni po České republice. Jak probíhají vaše zkoušky? Každý máte aktivity i v jiných skupinách, sejdete se vůbec?

Vyjma období před nástupem do studia anebo zvýšené koncertní aktivity probíhají zkoušky jen mimořádně. Někdo má práci, druhý povinnosti s jinou kapelou a další je líný (například já :). Teď ale budeme muset šlápnout na plyn, abychom byli do studia připraveni.

Jak probíhá tvorba nového materiálu? Kdo je autorem hudby? Myslím tím teď konkrétně kdo, co skládá? Vyznáváte spíše demokratický přístup nebo je někdo „diktátor“, který má poslední slovo?

Je to tak, že kostru songů dodám já, bubeník Datel uplatní svůj aranžerský talent a Aleš rozvine kytarové linky. Nedávno nás opustil kytarista Honza, který časově nezvládal dvě kapely kvůli PANYCHIDĚ, takže máme novou posilu v podobě Páji ze spřízněných SELF-HATRED, který se také určitě do kreativního procesu zapojí. Takže se dá říct, že konečný výsledek je dílem celé kapely.


ET MORIEMUR jsou pro mě zajímaví také tím, že nepodceňují v metalu tolik často opomíjenou složku a tou jsou texty. Vždy perfektně sednou do hudby, mají hlavu a patu, mají svoji myšlenku, donutí člověka se zastavit a znovu se k nim vrátit. Mě by zajímalo, jakým způsobem vznikají? Kde bereš inspiraci? Píšeš přímo texty na hudbu nebo obráceně? Osobně si myslím, že se jedná o hrozně těžkou disciplínu.

Oh děkuji za vlídná slova, až moc vlídná přiznám se :) Ne, že bych se nesnažil psát neotřelé texty, ale často to prostě nedokážu tak, jak bych chtěl. Jsem takový básník z nouze :) Proto rád používám citace skutečných mistrů básníků v různých jazycích, ty to alespoň zachrání. Někdy mám už napsaný text a přizpůsobím ho písni, jindy je nejprve song a až do něj píšu slova. Na nové desce tomu bude trochu jinak v tom smyslu, že hodně modeluji texty podle rytmu, experimentuji s hlubším propojením jazyka s hudbou. Uvidíme, jak to dopadne :)


Jsem ze své podstaty death metalista a thrasher a spousta doom metalu mě nudí, ale vás jsem si nějak oblíbil. První mé setkání s ET MORIEMUR bylo až na koncertě v Plzni, kde jste tenkrát před německými OPHIS předvedli úžasné vystoupení. Nikdy bych nevěřil, kolik se dá do tak „pomalého“ stylu narvat emocí. Jak se vám vlastně hraje naživo? U thrashe i deathu je nějaký ten přehmat smetený rychlostí a není slyšet, ale u vás vynikne každá nesrovnalost, překlep, drobnost. Máte vůbec rádi živé vystupování?

Děkuji za ocenění, na koncertech se snažíme vložit do muziky to, co máme zrovna uvnitř a k čemu nás hudba zrovna inspiruje, proto je taky každé vystoupení jiné. Ne vždycky se člověk cítí na 100 procent, může být unavený nebo naštvaný, ale v každém případě si lidé, kteří obětovali kousek jejich volného času a peněz na to, aby nás přišli podpořit, zaslouží naprosto profesionální přístup, a to je také naší absolutní prioritou. Koncerty jsou skvělé v tom, že když se fanouškům i nám podaří naladit se na stejnou frekvenci, vznikne úžasná energie, díky které tě zkrátka těší svět :) Je to vzácné, ale když to vyjde, stojí to za to.

Když už jsme u těch koncertů… nejste zrovna kapelou, která by koncertovala příliš často. Kolik tak chodí na doom metal lidí (hrajete i v zahraničí, můžeš porovnat návštěvnost tam a u nás)? A co festivaly? Většinou vás šoupnou někdy kolem poledne, kdy vám praží sluníčko do očí nebo až dlouho po půlnoci, kdy už jsou všichni namol, případně unavení.

Ano, koncertujeme zřídkakdy, ale mě osobně to takto vyhovuje, o to je to pak větší zážitek a máme šanci, že lidi neomrzíme :) Co se týká návštěvnosti, v Praze je klasicky velmi malá, tak do 50 lidí, v Plzni se už blíží ke stovce a také atmosféra je daleko hřejivější než v Praze, proto v Plzni hrajeme v ČR zatím asi nejraději. V zahraničí je to nějak podobně, někdy je ke stovce, jindy přijde 30-40 lidí. Kapel je ale mraky a nemůžu si na návštěvnost stěžovat, já sám na koncerty chodím jen minimálně. Navíc je to doom, většina lidí chodí na koncerty, aby se vyřádila, ne si zabrečet :) No a co se týče festivalů, rád si na nich zahraju, ale přece jen preferuju klubovou atmosféru, která nám podle mě víc sedne.


Máte alespoň rámcový přehled, jak velká je doom metalová scéna v Čechách? Existuje vůbec nějaká? Na koncertech nikdy doomových trik moc nebylo a poslední dobou jich potkávám čím dál tím méně. Kdo vlastně dnes poslouchá doom metal? Myslím tím teď, zda se tenhle styl dostane třeba i k mladým posluchačům nebo zajímá už jen ty, kteří jej poslouchali jako teenageři?

Přiznám se, že nevím, přestal jsem nějak sledovat, co se děje kolem mě, i v Pařátu už jsem skončil, protože jsem to nestíhal kvůli práci. I doma si pustím metal opravdu jen sem tam, většinou je to jazz, etnika nebo vážná hudba - ne proto, že bych chtěl dělat intelektuála, ale hlavně jazzová improvizace mi dokáže skvěle otevřít mysl a uvolnit se. Metal na mě většinou působí hodně svázaně, záleží ale samozřejmě na konkrétních chvílích a někdy si ho s nadšením dám – ovšem jsem ze staré školy a baví mě hlavně kapely mého mládí jako BAD RELIGION, ENTOMBED, DEATH, VOIVOD, SICK OF IT ALL, OBITUARY, BURZUM. Abych se vrátil k otázce, doomařů je všude zpravidla méně než ostatních metalistů, jak už jsem se zmínil v předchozí odpovědi, většina lidí se chce na koncertech po celotýdenní práci pořádně vyřádit. Myslím ale, že doom má stále šanci oslovit i mladé posluchače - vždycky tu bude někdo, kdo bude hledat v hudbě hluboký intimní zážitek, pro nějž bude hudba zrcadlem jeho vlastních emocí jako osamělost, bolest či touha a bude v ní hledat útěchu a porozumění.

Spousta muzikantů styl, který hraje, vůbec neposlouchá. Jak jste na tom vy? Vyšly pro tebe nějaká doom metalová alba, které bys za svoji osobu doporučil? Mě třeba doslova poslední dobou rozsekali GRAVEYARD DIRT, MOURNING BEVOLETH, INVERLOCH, OCTOBER TIDE.

Jsem na to stejně, doom taky prakticky neposluchám. Ze zmíněných alb jsem slyšel jen GRAVEYARD DIRT a MOURNING BELOVETH, zatímco však ti druzí mi nic neřekli, GRAVEYARD DIRT jsou naprostá bomba! Dopisujeme si s Kieranem (kytara), kterému se mimo jiné EM velmi líbí, což je pro nás obrovskou ctí. GRAVEYARD DIRT jsou legenda a zasloužili by si hrát před tolika lidmi jako například MY DYING BRIDE nebo PARADISE LOST, věci se ale vyvinuly tak, jak se vyvinuly a lidé na ně pozapomněli, ovšem naprosto neoprávněně! Je to jedna z mála kapel, s níž bych si strašně rád zahrál. Jinak ale raději než doom si pustím PANYCHIDU :)


Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný doom metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl?

Řeknu to naprosto banálně: doom metal jsme si nevybrali, on si vybral nás :) Umožňuje nám vyjadřovat naše pocity nejvíce ze všech stylů, děje se tak přirozeně, prostě jsme tak nastavení od přírody! Pro jiné jsou to jiné žánry, pro nás je to doom. Není to samozřejmě nic věčného a neměnného - nic takového v životě neexistuje - za rok tomu může být jinak, ale nyní je to tak. Když tě nějaký doom metal skutečně chytne, je to extáze, radost, hluboká spokojenost, slzy v očích, husí kůže a splynutí s tao :)


Na závěr obligátní, ale přesto důležitá otázka. Co chystají ET MORIEMUR v nejbližší době a na jakých koncertech se na vás můžeme těšit?

O nové desce jsem už mluvil na začátku, na jaře jdeme do studia, všechno nahrajeme a pak se uvidí, kdy a jak vyjde. Bude zase o něco jiná – vždycky se snažíme neopakovat se –, a to jak hudebně, tak jazykově a vše bude tématicky propojeno. Řekněme, že tentokrát zamíříme více do historie :) Co se týká koncertů, na konci září si zahrajeme v Praze a Plzni s Belgičany MY LAMENT a tuzemskými BLUES FOR THE REDSUN. Následovat bude koncert v německém Halle s DOOMED, načež týden na to se vydáme na tři koncerty do Belgie. Nepředpokládám, že budeme hrát o moc víc vzhledem k přípravě na studio.

Děkuji moc za rozhovor a přeji spoustu nadšených fanoušků, tuny prodaných CD a vyprodané koncerty. Ať se vám daří i v osobním životě a budu se těšit na nějakém doomovém koncertě.

To my moc děkujeme za příležitost objevit se na Deadly Storm a taky ti přejeme jen to nejlepší!


Share this games :

TWITTER