Rozhovor - BANISHER - Album upravujeme tak dlouho, dokud není nikdo, kdo by na tom chtěl cokoliv změnit. ~ DEADLY STORM zine

Rozhovor s technickou death metalovou kapelou z Polska - BANISHER.

Odpovídal Hubert Więcek,děkujeme!

Přeložila Martkéta, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - BANISHER - Degrees Of Isolation (2020):

https://deadly-storm.blogspot.com/2020/03/recenzereview-banisher-degrees-of.html

Ave BANISHER!! Nikde jsem nenašel rozhovor s vaší kapelou v češtině. Mohl bys prosím českým fanouškům vaši smečku představit? Kdo jsou dnešní BANISHER?

Zdravíme! BANISHER jsem založil já s mým kamarádem ze školy v roce 2005. Od té doby jsme natočili několik demo nahrávek a EPček, čtyři alba , odehráli jsme několik šňůr a festivalů, ale taky samostatné koncerty (přes 100 koncertů ve 20 zemích po celém světě). Zajímavé je, že první koncert jsme měli v Praze v roce 2006. Během těch let se toho hodně změnilo, vyvíjeli jsme se jako kapela opravdu dost, ale taky jako muzikanti. Od roku 2017 máme stálou sestavu, do které spadají současní a bývalí členové DECAPITATED, FLESHGOD APOCALYPSE, BELPHEGOR, ACID DRINKERS, VITAL REMAINS, HATE, REDEMPTOR a SHODAN. Jsem to tedy já, Eugene Ryabchenko, Szczepan Inglot a Piotr Kalakowski.

Dostal jsem od labelu SELFMADEGOD RECORDS na recenzi vaši letošní novou desku „Degrees of Isolation“ a jsem z ní doslova nadšen! Čekal jsem od vás dobré hrobnické řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, to jsem netušil. Jak album vznikalo? Jakým způsobem BANISHER skládají nový materiál?

Veškerou hudbu píšu já a nové album není výjimkou. Samotný proces vypadá asi takhle - já dám dohromady riffy a nápady, pak napíšu písně a nahraju demo verze. Pak dema pošlu ostatním z kapely a pracujeme na nich společně, dokud se nedostaneme na finální verzi písní. Nakonec jdeme do studia a nahráváme všechny nástroje. Samozřejmě pak pracujeme na vokálech. Podle vokálů pak píšeme rytmické linky a pak texty. Když je všechno hotové, nahrajeme vokály a přidané kytary, sóla a cokoli co je potřeba. Tak a tajemství je odhaleno.

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Album se nahrávalo v Invent-Sound Studio v Bydgoszcz se Szymonem Grodzkim. Byli jsme tam už potřetí. Předtím jsme tam nahrávali “Oniric Delusions” a “Scarcity”. Szymon nás zná už 10 let, takže máme dobrý vztah, jsme propojeni. Ví, co chceme a jak s námi pracovat. Často má opravdu výborné nápady a já jsem určitě otevřený pro jakoukoliv radu a alternativní nápady. Pokud jde o finální mixing, to bylo pro nás vždycky největší bitevní pole. Album upravujeme tak dlouho, dokud není nikdo, kdo by na tom chtěl cokoliv změnit. Tohle album jsme dělali na osmnáctkrát v rámci mixování a mastering zabral 3 verze. Jo, my prostě potřebujeme mít perfektní album, bez keců.

Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Texty jsem psal já a Szczepan a čerpali jsme z reálných událostí, které se staly mě v roce 2017. V každé písni se mluví o pocitech a emocích, které jsem zažil v průběhu vězení, vazby a po propuštění. Album je pro mě určitě hodně osobní a emocionální. Nejsou tam žádné debilní příběhy. Všechno je to realita. Je to prostě reálné album a je to svým tématem spojeno s s hudbou, kterou jsem napsal během a potom, co jsem se vrátil do Polska.

Vždycky jste měli úžasné obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem coveru novinky „Degrees of Isolation“? Jeho práce se mi neskutečně líbí. Jak jste se dali dohromady?

Hudba, texty a obal na album “Degrees of Isolation” jsou jako Holy Trinity. Všechno je propojené. Autorem bookletu a obalu je Łukasz Jaszak a odvedl neskutečnou práci. Představili jsme mu koncept alba, texty, hudbu a naší vizi toho, jak by celé album mělo vypadat a on na cover vytvořil to, co si představoval. Jsme za jeho práci opravdu rádi, je to umělecké dílo a všichni, kdo to uvidí mi dají za pravdu. Łukasz Jaszak pro nás vytvářel také dva videoklipy a focení kapely. Je to opravdu talentovaný týpek.

Když jsem kamarádům prozradil, že s vámi budu dělat rozhovor, tak mi všichni říkali, ať se zeptám na to, jak u vás funguje underground. Česká republika je malá země, máme tu jen několik death metalových skupin, které stojí za to. Jak vnímáš vaši scénu? Chodí lidé hodně na koncerty? Kupují merchandise, podporují se třeba kapely navzájem?

No, polská metalová scéna (protože říkat tomu undeground se dneska úplně nedá) je hodně specifická. Máme spousty skvělých kapel, které jsou známé po celém světě a jsou hodně oceňované. Ale neděje se to úplně v Polsku. Máme skvělou death metalovou scénu, hodně rychle se rozvíjí black metalová scéna. Kapely se navzájem podporují, pomáhají si s koncerty a šnůrami, ale je to docela nepropustný kruh. Polští metalisti jsou blázni a přemýšlí nad tím, co poslouchají. Na druhou stranu je opravdu těžké se jim zalíbit a taky rádi vyhrabávají sračky na sociálních médiích.

Jsem už starý metalový pes, který poslouchá kovovou hudbu třicet let. Doba se za ty roky hodně změnila. Máme internet, mladí už jen stahují mp3 a občas mi „staré dobré časy“ trošku chybí. Jak vnímáš změny v hudbě a na koncertech ty? Museli jste třeba vy jako kapela změnit přístup?

Tyhle všechny věci se mění dost rychle. Pamatuješ si na MySpace? Jo, skoro nikdo si to už nepamatuje. Tak od roku 2006 do 2012 to pro kapely byla nutnost. Pak Facebook, Bandcamp. Teď je to Instagram. Ty nejsi na Spotify? Tak mi dejte vědět, až tam budete, ať si můžu poslechnout vaše nové album. Nechystáte nějaké speciální limitky, nebo vinyl? Jen CDčka? Pche. Máte nějaký cool merch? Jenom černý trička? Hm, to je škoda. Dnes jsou lidé hodně vybíraví, protože dneska mají všechno na dosah a skoro bez práce si můžeš dovolit cokoli. Proto se kapely musí snažit a musí být moderní, vyznat se v novinkách, které se dějí v našem průmyslu nebo prostě zmizí ze scény.

Vzpomeneš si ještě, kdo vytvořil logo BANISHER? Nedávno jsme se s kamarády řešili nejlepší death metalová loga v hospodě s kamarády a výsledkem bylo kromě toho, že jsme se opili, pouze zjištění, že vlastně nevíme.

Naše první logo dělal bývalý kytarista Michał Wyrwa. Používali jsme ho až do roku 2013, pak jsme ho změnili na to, které používáme dnes. To zase dělal Michał „Xaay“ Loranc. Kdo má nejlepší metalové logo? No, asi SLAYER. Je snadné si ho vyrýt na předloktí.

Jak to mají BANISHER s koncertováním? Jak je vůbec náročné uspořádat pro vás šňůru? Držíte se jen Polska nebo chcete vyrazit i do zahraničí? Vím, je to o penězích, ale pořád si myslím, že koncertování přivede k hudbě nejvíc opravdových fanoušků.

Momentálně je současná situace kritická. Nikdo neví, kdy to skončí. Pracujeme ale na alternativních možnostech. Už jsme dostali nabídku hrát live koncert na streamech, což jsou teď asi jediné možnosti. Doufám, že to nebude trvat dlouho. A předtím - no, máme docela na pilno, já hraju koncerty s DECAPITATED, taky jsem pomáhal ACID DRINKERS, Eugene se přidal k FLESHGOD APOCALYPSE, Piotr je dost vytížený jako pódiový a produkční manažer (dělal tour SABATON). Není tedy jednoduché ty naše kalendáře spojit a dát dohromady data pro novou šňůru nebo koncerty. Ale makáme na tom a chceme z naší kapely dostat to nejlepší po vydání “Degrees of Isolation”. Tak držte palce.