DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

pátek 11. června 2021

KNIŽNÍ TIPY - Měsíční prach - Arthur Charles Clarke (1965)


Měsíční prach - Arthur Charles Clarke
1965, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Tahle knížka má sice jenom 208 stránek, ale je pro mě opravdu zásadní. Míval jsem jako dítě rád Verneovky a Arthur C. Clarke byl pro mě takovým krásným návratem do dětství, kdy jsem i přes zákaz ležel s baterkou pod peřinou. Měsíční prach je nejen dobře napsaný, ale také vizionářský. Někdy si říkám, kde všude lidstvo mohlo být a jaké problémy řešit, kdyby se pořád neválčilo, neřešily se zbytečnosti a většina planety nebyla tupá jak vědro. Měsíc nás vždycky lákal, přikládáme mu spoustu magických vlastností a tenhle příběh patří k nejlepším, jaké jsem kdy četl. Arthur byl bezesporu mistr pera, ale také vizionář. Měl úžasnou fantazii a uměl své představy přetavit do zajímavých příběhů. 

Když jsem byl malý, tak chtěl být každý kluk popelářem nebo kosmonautem. U nás na sídlišti byli popeláři docela oškliví a nepříjemní. Smrděli chlastem i odpadky. Oproti tomu kosmonauti zažívali  neskutečné věci. To, že se budeme dnes v roce 2021 běžně procházet po Měsíci, jezdit tam na dovolenou, jsem si představoval pořád. Štvala mě učitelka, tak jsem snil, že před ní uteču na vesmírnou stanici. Pamatuji si, jak jsem si hrozně rychle udělal po příchodu ze školy úkoly, abych se mohl flákat s partou venku. Kamarád mi přinesl brožovanou knížku Měsíční prach. Prý ji musím brzy vrátit. Stačila mi první kapitola a nebyla se mnou zase řeč.

Kdo tuhle knížku nečetl, tak nemá základy v žánru sci-fi. Ten je skvělý v tom, že se v něm prolíná spousta lidských činností, vědy, historie a hlavně představ, jaká bude naše budoucnost. Lidé by měli víc číst, možná by potom nevěřili falešným zprávám ani prorokům. Z historie bychom se měli poučit a podobné knížky by nám mohly určit směr i cíle, kam se vydat. Na měsíc je sice možné letět, ale stále to není běžná věc, dostupná pro obyčejné lidi. Možná je to lepší, protože si myslím, že máme neskutečnou schopnost zničit vše dobré, co někteří prozřetelní jedinci vytvořili.

Příběh Měsíčního prachu je pro mě strhující dodnes. Některé pasáže dokáži stále odcitovat. Třeba: „Otec Ferraro věřil v Boha a člověka. Dr. Lawson nevěřil v žádného z nich.“ Občas si na knihu vzpomenu, když slyším někde nějaký tupější rozhovor, když sleduji dění kolem sebe. Turistická kancelář s výlety na Měsíc není rozhodně špatný nápad. I přesto, co se v knize stalo. To jsem si jako mladý čtenář, který tento příběh četl poprvé, opravdu myslel. Dnes si to už tak úplně nemyslím. Možná je opravdu lepší, když některé věci zůstanou jen v naší fantazii.

Možná je to věkem, ale jde na mě občas nostalgická. Poslední roky jsem četl samé detektivky, ale někdy, když mám čas, tak se ke knihám jako Měsíční prach stále rád vracím. Mají v sobě totiž poselství, spoustu skvělých a zajímavých myšlenek. Kdysi bylo sci-fi považováno tak trošku za podřadný žánr, moje paní učitelka češtiny mi to aspoň tvrdila. Nemyslím si to. Časem některé knihy neskutečně dozrají. Oprášil jsem starý výtisk a přečetl si Clarkovu novelu (román) znovu. Pořád se jedná o skvělé dílo. Doporučuji všem s bohatou fantazií!
-----------------------------------------------------------------------------------

Vědeckofantastický román anglického spisovatele (nar. 1917), jenž má za sebou už na třináct prozaických knih. V této poslední z r. 1961 přenáší čtenáře do 21. století a na Měsíc, kde lidé už normálně žijí i kam podnikají výlety ze Země. Vypráví o cestě skupiny turistů měsíčním autobusem, jeho postižení přírodní katastrofou, pádu do hlubiny a zavalení měsíčním prachem a o složité a důmyslné záchraně cestujících.


-------------------------------------------------------------------