DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

neděle 14. dubna 2024

Recenze/review - THE TOMB - The Valley of Despair (2024)


THE TOMB - The Valley of Despair
CD 2024, Great Dane Records

for english please scroll down

Čerstvě otevřená hrobka vydala další svědectví. Mrtvola, ležící uprostřed kamenného stolu, neměla žádnou rakev. Kolem byly nakresleny záhadné a tajemné symboly. Vzduchem se vznášel hnilobný pach a ještě něco dalšího, co  jsem zpočátku nedokázal identifikovat. Musel jsem si pustit novou, debutovou desku italských smrťáků THE TOMB. Ti jsou věrni až za hrob stylu, který se hrával v devadesátých letech minulého století. Stačilo několik prvních tónů, aby se tělo posadilo. Postava měla šílený pohled a já jsem věděl, že jsem zde správně.

Prokletý, ano byl kdysi dávno prokletý. Nemrtvý, toužící i po své smrti po čerstvé krvi. Pomalu přidávám hlasitost a užívám si starodávný, plesnivý zvuk. Povedl se i obal, pod kterým je podepsán Julian Felipe Mora Ibanez. Dveře do záhrobí byly otevřeny, stačí jen vstoupit. 


Pod THE TOMB jsou podepsáni dva zkušení muzikanti (Alessio Bucci - kytary a Alessandro Nunziati - zpěv). Je znát, že pánové moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. S ničím se moc nepářou a jdou rovnou na věc. Takovou hudbu jsem poslouchal jako mladý a zůstal jsem ji stále věrný. Až navěky, amen! Stylově lze přirovnat novinku k tomu nejlepšímu, co vytvořily kapely jako DEATH, MORGOTH, PESTILENCE, MASACRE, SOLSTICE. Zkrátka a dobře, stará škola, perfektně zahraná, s určitou přidanou hodnotou navíc. Album se poslouchá tak nějak samo, dovedu pochopit, že mám při poslechu neustálé nutkání vyrazit na blízký hřbitov, vykopat si tam nějakou mrtvolu. Třeba bych měl štěstí a narazil bych na prokletého kněze nebo nějakou krásnou zombie. "The Valley of Despair" je nahrávkou pro všechny staré maniaky, pro fanoušky, kteří mají rádi tradiční, klasické postupy. Píšu to často, pro tuhle muziku musíte mít talent, musíte v ní věřit a hrát ji srdcem. Musíte si dát pozor na dobrou produkci a vaše nápady musí pálit, řezat, musíte hnít zaživa. Tohle všechno Italové umí a přidávají ještě něco poctivého navíc. Víc tmy, víc chladu, víc pohřbů do země. Vždycky jsem měl rád na tomhle stylu takový ten smradlavý odér, hnilobu chcete-li. Zde jsem dostal pořádnou porci syrového, již trošku rozkládajícího se masa. Podáváno je samozřejmě na víku od rakve. Těším se, až se setmí. Vezmu si do rukou lopatu, nasadím si sluchátka a potom je to už jenom mezi mnou a samotnou Smrtí. Čerstvě otevřená hrobka vydala další svědectví. Mrtvola, ležící uprostřed kamenného stolu, neměla žádnou rakev. Kolem byla nakresleny záhadné a tajemné symboly. Vzduchem se vznášel hnilobný pach a ještě něco dalšího, co  jsem zpočátku nedokázal identifikovat. Čerstvě otevřený, old school death metalový hrob, ze kterého bylo exhumováno prokleté tělo! Temnota, hniloba a krutá smrt!


Asphyx says:

The freshly opened tomb gave further testimony. The corpse, lying in the middle of the stone table, had no coffin. Mysterious and enigmatic symbols were drawn around it. There was a putrid smell in the air and something else that I could not identify at first. I had to listen to the new debut album by Italian death metal band THE TOMB. They are true to the grave to the style that was played in the 90s. It only took the first few notes to make the body sit up. The character had a crazy look and I knew I was right there.

Cursed, yes he was cursed once upon a time. Undead, yearning even in death for fresh blood. I slowly turned up the volume, enjoying the ancient, musty sound. The cover artwork, signed by Julian Felipe Mora Ibanez, is also a success. The door to the afterlife has been opened, all you have to do is enter. 


THE TOMB is signed by two experienced musicians (Alessio Bucci - guitars and Alessandro Nunziati - vocals). It is clear that the gentlemen know very well what and how they want to play. They don't argue too much with anything and go straight to the point. This is the kind of music I listened to when I was young and I have remained loyal to it ever since. Forever and ever, amen! Stylistically, the new album can be compared to the best of bands like DEATH, MORGOTH, PESTILENCE, MASACRE, SOLSTICE. In short, old school, perfectly played, with some added value. The album kind of listens to itself, I can understand that while listening to it I have a constant urge to go to a nearby cemetery to dig up a dead body. Maybe I'd get lucky and stumble upon a cursed priest or some beautiful zombie. "The Valley of Despair" is a record for all the old geezers, for fans who like traditional, classic methods. I write this a lot, you have to have talent for this music, you have to believe in it and play it with your heart. You have to watch out for good production and your ideas have to burn, cut, you have to rot alive. The Italians can do all of that and add a little extra honesty. More darkness, more cold, more burying yourself in the ground. I've always liked the smelly smell, the rot, if you like. Here I got a good helping of raw, already a bit decomposing meat. Served on a coffin lid, of course. I'm looking forward to it getting dark. I pick up my shovel, put on my headphones, and then it's just between me and Death itself. The freshly opened tomb has given further testimony. The corpse, lying in the middle of the stone table, had no coffin. Mysterious and enigmatic symbols were drawn around it. There was a putrid smell in the air and something else that I could not identify at first. A freshly opened, old school death metal grave from which a cursed body had been exhumed! Darkness, rot and cruel death!


Tracklist:
01. The Gates Of Suffering 
02. Horror Painted In Your Eyes 
03. In The Twilight 
04. Entranced By The Smell Of Death 
05. The Rise Of The Ancestral Forces 
06. Buried Alive 
07. The House Of Thousand Screams 
08. Delirium 
09. The Valley Of Despair

THE TOMB are:
ALESSANDRO NUNZIATI: ALL VOCALS
ALESSIO BUCCI: ALL GUITARS

ADDITIONAL MUSICIAN:
SK: BASS, DRUM PROGRAMMING