DEADLY STORM zine: Recenze/review - SLEEPING DEFICIT

SLEEPING DEFICIT - Path

CD 2026, l'inphantile collective

for english please scroll down

Když jsem seděl v nemocnici se zlomenou nohou a čekal jsem na pana doktora, tak se kolem mě děly šílené věci. Nějaký závislý na drogách bouchal do zdi hlavou, napadal lidi kolem sebe, řval a drásal si obličej do krve. Nikdo neměl sílu ho zastavit. Psychiatrie byla kousek vedle a mě překvapilo, kolik tam bylo pacientů. Jakoby se potvrzovaly moje slova z posledních let. Lidstvo se řítí do záhuby, naše duše jsou prokleté a můžeme si za to sami. Poslouchám zrovna nové letošní album death grindových maniaků SLEPPING DEFICIT z Moravy.

Muzika, která je drsná, surová, opracovaná nahrubo, ale přesně zacílená a ostrá jako břitva, se mi pomalu dostává do mozku. Nejednou si připadám jako ten nešťastník z nemocnice. Pálí mě vnitřnosti a prožívám skladby všemi póry svého těla. Kde je hranice mezi tím, co je normální a co už ne? Pánové jsou zkušení bardi, kteří moc dobře ví, co a jak chtějí hrát. Oba působili ve smečkách jako Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay, Dissolution, Perfecitizen a letos stvořili a vydali dílo, které vám může způsobit psychotické stavy. Zmiňme ještě, že za bicí soupravu usedl australský démon Robin Stone, známý třeba z takových NORSE, ASHEN HORDE, případně naživo PSYCROPTIC.

SLEEPING DEFICIT patří mezi kapely, které se volně inspirovaly klasickým, syrovým a plesnivých death metalem i grindovou školou. Přidána je potom velká spousta vlastních nápadů, krvavých postupů a temné invence. Zpočátku možná na někoho bude působit nové album lehce chaoticky a zmateně, ale nenechte se mýlit. Hniloba se ukrývá pod povrchem. Vše je zde opravdu ohlodáno na kost, až na samou dřeň a prostou pravdou je, že jsem jednotlivé skladby cítil a vnímal i v mé zlomené noze. Nad tradičními základy jsou vystavěny složitější, do naprosté tmy hozené konstrukce. "Path" je přesně tím druhem nahrávky, která vyžaduje trošku času a trpělivosti. Garantuji vám ale a podepisuji vlastní krví, že pokud vydržíte, budete odměněni opravdu morbidním zážitkem. Mám při poslechu pocit, že mě zřízenci svázali do svěrací kazajky, přivázali v temné kobce ke zdi silnými řetězy a každá melodie je pro mě ostrým hřebem, který je mi pomalu a s chutí zatloukán postupně do hlavy. Stačilo několik společných setkání a i když se chvílemi cítím jako po lobotomii, tak mohu s klidným svědomím novinku doporučit všem, kteří mají rádi muziku, na které se potkává surovost, temnota a úchylný úsměv zvráceného patologa. Asi mi všichni potvrdíte, že současný svět a lidé, co po něm chodí, jsou jiní, než kdysi bývali. Připadá mi, že trpí zevnitř, jako ten chlápek v nemocnici, co mlátil hlavou do zdi. Nesmím zapomenout ani na formální věci, jako je zvuk, motiv na obalu a celkové provedení. Potvrzuji, že vše je v nejlepším pořádku. Tahle kapela zkrátka řeže do živého. A dělá to velmi zajímavě, zkušeně a inteligentně. Perfektně seřízený death grindový stroj na trepanaci lebky! Album, které rozdrásá vaši mysl do krve!

Asphyx says:

As I sat in the hospital with a broken leg, waiting for the doctor, crazy things were happening all around me. Some drug addict was banging his head against the wall, attacking people around him, screaming, and scratching his face until it bled. No one had the strength to stop him. The psychiatric ward was right next door, and I was surprised by how many patients were there. It was as if my words from recent years were being confirmed. Humanity is hurtling toward destruction, our souls are cursed, and we have only ourselves to blame. I’m currently listening to this year’s new album by the death grind maniacs SLEPPING DEFICIT from Moravia.

The music harsh, raw, roughly polished, yet precisely targeted and razor-sharp is slowly seeping into my brain. More than once, I feel like that poor guy from the hospital. My insides are burning, and I’m experiencing the songs through every pore of my body. Where is the line between what’s normal and what isn’t? These guys are seasoned bards who know exactly what and how they want to play. Both have played in bands like Mincing Fury and Guttural Clamour of Queer Decay, Dissolution, and Perfecitizen, and this year they created and released a work that could induce psychotic states. Let’s also mention that Australian demon Robin Stone, known for bands like NORSE, ASHEN HORDE, and PSYCROPTIC (live), has taken his place behind the drum kit.

SLEEPING DEFICIT is one of those bands that draws loose inspiration from classic, raw, and moldy death metal as well as the grindcore scene. They add a whole lot of their own ideas, bloody riffs, and dark creativity to the mix. At first, the new album might seem a bit chaotic and confusing to some, but don’t be fooled. Decay lurks beneath the surface. Everything here is truly stripped down to the bone, right down to the very marrow, and the simple truth is that I felt and perceived each track even through my broken leg. More complex structures, cast into utter darkness, are built upon traditional foundations. "Path" is exactly the kind of record that requires a little time and patience. But I guarantee you, and I swear on my own blood, that if you stick with it, you’ll be rewarded with a truly morbid experience. While listening, I feel as though attendants have strapped me into a straitjacket, chained me to the wall of a dark dungeon with thick chains, and every melody is a sharp nail being driven slowly and with relish into my head, one by one. It only took a few get-togethers, and even though I sometimes feel like I’ve had a lobotomy, I can in good conscience recommend this new release to anyone who loves music where rawness, darkness, and the twisted grin of a perverted pathologist collide. I’m sure you’ll all agree that the world today and the people who walk upon it are different from what they used to be. It seems to me that they’re suffering from within, like that guy in the hospital who kept banging his head against the wall. I mustn’t forget the formal aspects either, such as the sound, the cover art, and the overall production. I can confirm that everything is in perfect order. This band simply cuts to the quick. And they do it in a very interesting, skilled, and intelligent way. A perfectly tuned death grind machine for skull trepanation! An album that will tear your mind to shreds!

tracklist:

1. Prologue 01:43

2. Intact 03:35

3. Duality of Reality 03:32

4. Eternal 03:11

5. Interreflection, Pt. 1 01:05

6. Swamp 02:31

7. Restless 02:19

8. Transcended 03:51

9. Interreflection, Pt. 2 03:10

10. Cold Finity 02:42

11. Digger 02:59